Smlouvy a Evropský parlament 

První smlouvou, podepsanou v roce 1951, bylo založeno Parlamentní shromáždění, které bylo později přejmenováno na Evropský parlament. Smyslem této smlouvy bylo, aby šest zemí, které dříve stály ve válce proti sobě, začalo spolupracovat na dosahování společných cílů. Cílem následných smluv bylo dohodnout nové oblasti spolupráce, případně zdokonalit fungování orgánů EU poté, co se počet členských států rozrostl z 6 na 28. Například Smlouvou o založení Evropského hospodářského společenství byla zavedena zemědělská politika, Niceskou smlouvou se zase reformovalo institucionální uspořádání EU.

Evropský parlament, Rada, Komise, Soudní dvůr a Účetní dvůr vykonávají své pravomoci v souladu se smlouvami. Komise je považována za „strážkyni smluv“. Když má vzniknout nová smlouva nebo má být stávající smlouva pozměněna, je ustavena mezivládní konference, na níž se scházejí zástupci vlád členských států. Smlouva je v průběhu svého utváření a vývoje konzultována s Parlamentem a ten k ní vyjadřuje své stanovisko.

Parlament s každou novou smlouvou získává větší demokratické, kontrolní a legislativní pravomoci. Bruselskou smlouvou (podepsanou v roce 1975) získal pravomoc kontrolovat každoročně na konci roku účty EU, aby posoudil, zda Komise prostředky z rozpočtu EU vydávala uvážlivě a správně. Nová ustanovení obsažená v Jednotném evropském aktu (podepsaném v roce 1986) zajistila, aby byl pro přistoupení každého nového státu k EU nutný souhlas Parlamentu. Amsterodamská smlouva (podepsaná v roce 1997) Parlamentu zaručila mnohem silnější pozici při společném vytváření předpisů s Radou v celé řadě oblastí, na něž se vztahuje právo EU (např. ochrana spotřebitele, možnost legálně pracovat v jiné zemi, otázky životního prostředí a další).

Nejnovější Lisabonská smlouva vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009.

Posiluje roli Evropského parlamentu, připisuje vnitrostátním parlamentům větší odpovědnost při určování směru evropské politiky a uděluje občanům EU právo iniciativy. Posiluje také pravomoci Parlamentu, který se stal plnoprávným spolutvůrcem právních předpisů s většími pravomocemi v oblasti rozpočtu. Uděluje mu rovněž klíčovou roli při volbě předsedy Evropské komise.

Místo Parlamentu ve významných historických událostech 

Jakou úlohu hrál Evropský parlament v některých z nejvýznamnějších okamžicích historie EU? Vydejte se proti proudu času a podívejte se, jak se události odvíjely z hlediska Evropského parlamentu: zrod eura (1998), první šetření Parlamentu vedoucí k pádu Evropské komise (1999), podpis Listiny základních práv Evropské unie (2000) a rozšíření EU o země postkomunistického bloku (2004 a 2007). Sledujte věrný obraz skutečnosti v jazyce a dokumentech dané doby.