Další dostupné internetové stránky:
Po prvních všeobecných volbách do Evropského parlamentu byla dne 17. července 1979 Simone Veilová zvolena jeho předsedkyní. Sbírka, která obsahuje dokumenty kanceláře předsedkyně Veilové, tvoří první velmi významný korpus dokumentu, neboť se v ní zachovaly určité části již ztracených fondů předsedů, kteří byli jmenováni před přímými volbami.
Můžeme tak získat informace o činnosti nejdůležitějšího politicko-administrativního orgánu Parlamentu nejen v období předsednického mandátu (od 17. července 1979 do 19. ledna 1982), ale také v předchozích letech a v některých letech po skončení mandátu. Konec 70. let a začátek následujícího desetiletí bylo období bohaté na velmi významné události, ať už společenské, ekonomické či v oblasti mezinárodní politiky. Předsednická kancelář se tak stala křižovatkou a výsadním místem pro sledování těchto událostí, kterými se Simone Veilová zabývala na nejvyšší institucionální úrovni.
Pracovníci Archivního a dokumentačního střediska CARDOC proto vybrali omezené množství dokumentů, které považují za významné a jenž ilustrují činnost předsednické kanceláře v souvislosti s některými významnými událostmi, k nimž došlo na konci minulého století.
Výběr je uspořádán podle témat, přičemž pod každým tématem najdeme určité dokumenty vybrané ze sbírky Simone Veilové.
Jedním z nejcitlivějších témat ve vztazích s ostatními institucemi je bezpochyby otázka související s rozpočtovou pravomocí. Od 70. let, kdy vstoupila v platnost Bruselská a Lucemburská smlouva, vyvolává tato záležitost mezi třemi nejdůležitějšími institucemi Společenství (Parlamentem, Radou a Komisí) diskusi, která hraničí s roztržkou. První událostí, která měla velký ohlas, bylo neschválení rozpočtu na rok 1980. Zároveň se vynořuje otázka evropských rozvojových fondů, v níž Parlament žádá, aby byl konzultován.
Tato otázka je natolik významná, že jsou všechny orgány ochotny použít veškeré přípustné prostředky, aby podpořily své důvody. Toto „důvěrné“ sdělení, které dokládá úsilí Parlamentu o znovunastolení rovnováhy v „rovnováze pravomocí“, pochází z roku 1973.
Ani na výlučně procesním poli však není nouze o střety. Dne 15. června 1976 navrhla Konzervativní skupina, aby byl na plenárním zasedání předložen k diskusi návrh na vyslovení nedůvěry Komisi, neboť v rámci interinstitucionálního postupu nekonzultovala s Parlamentem. Návrh nezískal dostatečný počet hlasů a byl zamítnut.
Těsně po skončení předsednického mandátu zhodnotila Simone Veilová úlohu Parlamentu v projevu, který přednesla v únoru 1982 ve Španělsku.
Zde je třeba připomenout příhodu, která se týká vztahů mezi Parlamentem a Radou ministrů. V roce 1981 Simone Veilová oficiálně pozvala Margaret Thatcherovou, tehdejší předsedkyni Evropské rady, aby vystoupila před shromážděním. Při této příležitosti zřejmě vznikl zvyk, podle kterého Rada informuje Parlament o závěrech ze zasedání Evropské rady. Jak uvádí předsedkyně, tento postup nepochybě posílí diskusi o budoucnosti budování Evropy a rovněž prestiž orgánů Společenství.
Lidská práva, jež byla v historii Parlamentu zásadním tématem, tvoří významnou část sbírky předsedkyně Veilové, která v rámci svého mandátu dostávala z celého světa stovky dopisů popisujících porušování lidských práv.
Tisk hrál v politickém životě předsedkyně zásadní úlohu, a to zejména v období po přímých volbách. Následující čtyři rozhovory dokreslují, jak veřejné mínění vidí Simone Veilovou jako předsedkyni, vlivnou ženu a bývalou židovskou vězenkyni.
Dne 9. května 1980, uprostřed svého předsednického mandátu, přednesla Simone Veilová vzpomínkový projev u příležitosti třicátého výročí proslulé deklarace Roberta Schumana. Využila této příležitosti a připomněla různé etapy obtížného budování Evropy.
Vztahy s rozvojovými zeměmi, a zejména s bývalými koloniemi, jsou námětem rozsáhlých debat mezi členskými státy Společenství. V roce 1980, kdy skončila platnost Loméské úmluvy, měla Simone Veilová příležitost pronést níže uvedený projev.
V projevu, který Simone Veilová pronesla během plenárního zasedání Parlamentu, měla příležitost vyjádřit svůj názor na úlohu Parlamentu v interinstitucionální legislativní oblasti rok po prvních přímých volbách.
Tato sbírka dokumentů by nebyla úplná, kdyby neobsahovala příspěvek Simone Veilové do diskuse o Spinelliho zprávě o Evropské unii, jež proběhla v roce 1984 a které se Simone Veilová účastnila jako členka liberální politické skupiny.
Dokumenty ve sbírce Simone Veilové jsou bohaté na politické události mezinárodního významu. O některých událostech se zmiňují stručná sdělení, o jiných pojednává obsažnější korespondence. Všem je společná pozornost věnovaná mezinárodní politické situaci.
Projev u příležitosti oficiální návštěvy Řecka dne 29. března 1980.
Telegram zaslaný u příležitosti úmrtí maršála Tita, prezidenta Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
Žádost o bojkot olympijských her v Moskvě z důvodu invaze do Afghánistánu, kterou vznesl Christopher J. Dodd, člen Kongresu Spojených států amerických, a odpověď Simone Veilové.
Pozvání k návštěvě země, které zaslal prezident Íránské islámské republiky Abul Hasan Bání-Sadr Simone Veilové, a související korespondence.
Spis týkající se vztahů s Čínou.
Blahopřejný dopis zaslaný předsedovi španělského parlamentu v návaznosti na nezdařený pokus o převrat ve Španělsku.
Projev, který pronesla Simone Veilová u příležitosti návštěvy Anvara Sadata, prezidenta Egyptské arabské republiky.
Lze bez obav prohlásit, že co již bylo řečeno k mezinárodní politické situaci, platí rovněž pro mezinárodní ekonomickou situaci. U příležitosti studijních dnů pořádaných Střediskem Pio Manzù, jež jsou jedním z nejvýznamnějších mezinárodních setkání, které se na evropské úrovni zabývají ekonomickou situací, přednesla Simone Veilová úvahu, nebo spíše hodnocení na konci mandátu.
Simone Veilová byla několikrát vyzvána, aby se k tomuto tématu vyjádřila. Jako žena ve funkci předsedkyně Parlamentu zvoleného ve všeobecných volbách představuje úspěšné završení mnoholetého boje za získání funkcí, které byly do té doby vyhrazeny pouze pro muže. Jako doklad angažovanosti Simove Veilové vybralo středisko CARDOC projev, který pronesla na semináři uspořádaném dne 28. listopadu 1981 organizací „Women's political Association“.
Posledním zařazeným tématem, jež je však neméně důležité a ve sbírce předsedkyně Veilové je významně zastoupeno, je citlivá otázka vztahů s Izraelem a mezinárodní židovskou komunitou. Vzpomínkové vystoupení na památku Alberta Cohena nazvané „Izrael a Evropa“, které se konalo dne 18. března 1982 v Ženevě, dokládá činnost předsedkyně Veilové.