Eurobarometer: The EP and the expectations of European citizens

This seventh Parlemeter survey was carried out by TNS Opinion & Social between 17 November and 2 December 2012 and involved 26 739 European citizens from the 27 EU Member States.

The main findings of this survey can be summarised as follows:

In the view of the 2014 European elections, two complementary analyses were dedicated to the electoral behaviour in the 2009 European elections.

Firstly, a desk research on the electoral behaviour in 2009. It aims at better understanding the results of the post-electoral survey of the European Parliament, of June 2009 (face-to-face with 26 830 European citizens), in which four profiles of voters and abstainers were identified.

Secondly, a qualitative study based on focus groups (3 focus groups per Member States, of a dozen participants each) that were conducted across the 27 Member States in March 2012. These were more particularly dedicated to the reasons of two categories of abstainers in 2009: the "impulsive" and "unspecified" ones.

With the June 2014 European elections on the horizon, and to coincide with the EP/national parliaments conference which took place on the 3 October 2012 on gender equality in the European Union, it seemed timely to revisit this question.

This study analyses the issues of concern to women in the EU since the 2009 European elections. The majority of Eurobarometer surveys conducted since this date have been analysed.

Ve chvíli, kdy se rýsují evropské volby v roce 2014, se zdálo vhodné provést rozsáhlý průzkum toho, jak Evropané vnímají Evropskou unii, jaké jsou jejich znalosti institucí a co v současné krizi očekávají.

Období dotazování Eurobarometru/Evropského parlamentu bylo od 2. do 17. června 2012. Výzkum provedla metodou osobního dotazování společnost TNS Opinion, bylo dotázáno 26.622 občanů ve 27 zemích EU.

This Flash Eurobarometer was conducted one day after the Irish referendum of 31st May 2012 on the Treaty on Stability, Coordination and Governance in the Economic and Monetary Union (Fiscal compact). Two thousand Irish registered voters aged 18 or over were interviewed about their reasons for voting or not, their understanding of the treaty, as well as their main sources of information and knowledge about the EU.

Among the 50,6% who turned out to vote, 60,3% voted in favour of the treaty and 39,7% voted against it.

Tento průzkum Eurobarometru týkající se krize a správy ekonomických záležitostí v Evropě je pátým průzkumem, který Evropský parlament provedl k tomuto tématu. Realizaci průzkumu zajistila agentura TNS Opinion ve dnech 10. až 25. března 2012, přičemž bylo formou osobního dotazování osloveno 26 593 Evropanů ve věku 15 let a více.

Ještě předtím, než se uskutečnila klíčová setkání hlav států a předsedů vlád k tématu krize, se většina Evropanů domnívala, že EU musí přijmout opatření na snížení veřejných výdajů a zároveň i na podporu hospodářského růstu (47 %). Celkem 25 % Evropanů má za to, že prioritou musí být opatření na oživení hospodářství a 23 % zastává názor, že by měla být zavedena opatření na omezování veřejných výdajů.

Evropský parlament se bude při příležitosti Mezinárodního dne žen 8. března 2012 věnovat mzdovým rozdílům mezi ženami a muži.

V této souvislosti pověřil Evropský parlament agenturu TNS Opinion, aby provedla bleskový telefonický průzkum, který probíhal formou osobních rozhovorů s 25 539 evropskými občany ve dnech 19.–21. ledna 2012 ve 27 členských státech EU.

Otázky položené Evropanům se týkaly především mzdových rozdílů, ale také dalších témat jako např. hlídání dětí a rovnosti žen a mužů na pracovišti.

Nový průzkum Eurobarometru pro Evropský parlament provedený v polovině jeho funkčního období 2009–2014 se zabývá skutečností, jak občané vnímají Evropský parlament a politiky a hodnoty, které chtějí, aby hájil a prosazoval.

Dotazování provedla společnost TNS Opinion ve dnech 3.–20. listopadu 2011, v období, které bylo pro Evropskou unii obzvláště obtížné. Připomeňme si neúspěšné referendum v Řecku, výměnu předsedy vlády v Řecku a Itálii, nárůst úroků ze státního dluhu v některých zemích eurozóny, všeobecné volby ve Španělsku, summit skupiny G20 apod.

Tento průzkum Eurobarometr/EP „Evropané a krize“ provedla společnost TNS Opinion ve dnech 3.–18. září 2011 formou osobních rozhovorů s 26 856 evropskými občany ve věku nad 15 let. Jedná se o čtvrtý průzkum na toto téma: předcházející průzkum proběhl v dubnu–květnu 2011.

Pokud se jedná o finanční solidaritu členských států, lze pozorovat trend určité polarizace veřejného mínění: počet respondentů, kteří jsou nerozhodní, se mezi oběma průzkumy snižuje ve prospěch záporných odpovědí.

Sedmdesát dva procent (72 %) respondentů uvedlo, že se necítí být informováni o Listině základních práv. Veřejný ochránce práv, další orgány EU a Evropská síť veřejných ochránců práv jednoznačně musí sehrát podstatnou úlohu, pokud jde o lepší informování občanů o Listině.

Téměř polovina respondentů považuje právo svobodně se pohybovat a pobývat v EU za nejdůležitější občanské právo. Druhým nejdůležitějším občanským právem je podle názoru respondentů právo na řádnou správu a po něm následuje právo podávat stížnosti veřejnému ochránci práv. Tento výsledek je velmi povzbudivý pro veřejného ochránce práv, jehož snahou je zvýšit svou viditelnost a pomoci občanům lépe uplatňovat jejich právo na řádnou správu.

Z podnětu Evropského parlamentu byl rok 2011 vyhlášen Evropským rokem dobrovolnictví, zatímco rok 2012 bude Evropským rokem mezigenerační solidarity. To jsou pro Evropský parlament dva dobré důvody, aby provedl průzkum Eurobarometru a zjistil, co si Evropané myslí o těchto dvou pojmech, a lépe pochopil, jaké s nimi mají zkušenosti a jak je uvádějí do praxe.

Tento průzkum Eurobarometru se uskutečnil mezi 1. a 16. květem 2011 a realizovala jej společnost TNS opinion.

Před tím, než budeme analyzovat odpovědi, je nezbytné vyzdvihnout některé důležité prvky, které lze z tohoto průzkumu vyvodit.

Průzkum Eurobarometru na téma „Evropané a krize“ je třetím takovým průzkumem, který Evropský parlament realizoval.

První průzkum proběhl v období od ledna do února 2009, šest měsíců před volbami do Evropského parlamentu, druhý průzkum proběhl v září 2010. Tento průzkum provedla v období od 13. dubna do 2. května 2011 společnost TNS opinion na základě přímých rozhovorů s celkem 26 825 evropskými občany.

Během sedmi měsíců, které uplynuly od předešlého průzkumu, došlo na vnitrostátních úrovních i na mezinárodní úrovni k řadě významných událostí, které bezpochyby hrály podstatnou roli při formování odpovědí Evropanů na položené otázky.

Tento Eurobarometr Evropského parlamentu se věnuje tématu energie a navazuje na předchozí průzkum, zveřejněný v lednu roku 2011 v souvislosti se zasedáním Evropské rady, které se konalo dne 4. února (standardní Eurobarometr 74.3). Tento průzkum se zabýval dodávkami energie, spoluprací a solidaritou.

Nový průzkum se vzhledem k novým postojům Evropského parlamentu zaměřuje na konkrétnější témata, která jsou však rovněž nesmírně důležitá pro rozvoj energetické politiky Unie: úspory energie, problémy s dodávkami energie, integrace sítí a Evropské energetické společenství. Práci v terénu provedla společnost TNS Opinion ve dnech 9. února až 6. března 2011 za situace, kdy kromě kruté zimy rostly i ceny všech surovin.

Ve dnech 27. a 28. ledna 2011 uspořádal Evropský parlament občanské fórum Agora na téma „krize a chudoba“. Setkali se na něm poslanci Evropského parlamentu, členové Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) a za organizovanou občanskou společnost zástupci nevládních organizací.

A previous survey of the European Parliament has already been published on the 7th March 2011, one day before the 100th anniversary of Women's day. At that time, we only had the global results. The survey was conducted by TNS Opinion from the 9 February to the 6 March 2011.

Terénní průzkum k tomuto novému Eurobarometru ohledně Evropského parlamentu proběhl ve dnech 25. listopadu až 17. prosince 2010. V roce 2014 se budou konat další volby do Evropského parlamentu, a tudíž je nutné posoudit, jak evropští občané vnímají Evropský parlament a které politiky a hodnoty by tento orgán měl zastávat.

Krátce před prvním zasedáním Evropské rady věnovaným výhradně energetice, které se konalo dne 4. února 2011, se ukázalo, že by bylo vhodné posoudit názory Evropanů na otázku energie a na roli Evropské unie a jejích členských států v této oblasti.

Tento průzkum veřejného mínění zaměřený na Evropany a krizi je již druhým, jenž byl proveden z podnětu Evropského parlamentu. První se uskutečnil v lednu/únoru 2009 před evropskými volbami v červnu 2009.

V období mezi těmito dvěma průzkumy Evropského parlamentu zahájila Evropská unie rozličné iniciativy zaměřené na boj s krizí: patřila k nim mimo jiné opatření v oblasti regulace, Evropský měnový fond, správa ekonomických záležitostí, strategie 2020 atd. Parlament se k některým z nich již vyjádřil nebo tak hodlá učinit, a to v různých souhrnných zprávách.

This first, post-European elections standard "Parlemetre" functions as a primary post-electoral account of European citizens' perception of the European Parliament, and the image that the institution represents to them. In view of the 2014 elections, this survey acts equally to determine which of the policies defended by the European Parliament are perceived as priorities in the eyes of Europeans, and the values which the institution must defend in priority.

Dne 2. března 2010 se v rámci aktivit, které Evropský parlament připravil u příležitosti Mezinárodního dne žen, konal seminář, jemuž předsedala místopředsedkyně Evropského parlamentu paní Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, a jehož tématem byla následující otázka: „Výhled do roku 2014: Jaký je vztah mezi ženami a Evropskou unií?“

V červnu roku 2009 proběhly volby do Evropského parlamentu a po jejich konání bylo důležité si v rámci hodnocení položit některé zásadní otázky: Jaký vztah chovají ženy k EU a co od ní očekávají? Jakou úlohu připisují Evropskému parlamentu a jakou roli by chtěly, aby plnil? Jaký mají vztah k politice? Jak se v souvislosti s konáním voleb do Evropského parlamentu zachovaly?

Tento průzkum byl proveden jeden týden po evropských volbách konaných v červnu 2009, tj. od 12. června do 6. července, a zúčastnilo se ho celkem 26 830 evropských občanů formou osobních rozhovorů. Jeho cílem bylo lépe pochopit důvody, na základě nichž se evropští voliči rozhodli těchto voleb zúčastnit či nezúčastnit.

Na jaře 2008 zahájily Komise a Evropský parlament rozsáhlý průzkum veřejného mínění zkoumající postoj Evropanů ke změně klimatu (viz EB69.2). V této době Evropská komise předložila v této souvislosti několik návrhů a Parlament ustavil dočasný výbor pro tyto otázky.

Společnost TNS Opinion provedla na žádost Evropského parlamentu ve dnech od 4. do 15. května 2009 předvolební průzkum, kterého se zúčastnilo 27 218 evropských občanů zapsaných na seznamu voličů. Použitá metoda se lišila od tradičních průzkumů EB/EP prováděných společností TNS pro Eurobarometr: respondenti starší 15 let byli dotazováni formou osobních rozhovorů; respondenti starší 18 let byli ve většině zemí dotazováni telefonicky, pouze v zemích, kde není pro předvolební průzkum dostatečné telefonické pokrytí, byli dotazováni formou osobního rozhovoru. Při porovnávání výsledků se tedy musí brát v potaz tyto metodické rozdíly. Přesto je možné po roce a půl průzkumů vyvodit určité tendence. Z důvodů spojených s právními omezeními nebudou zveřejněny výsledky týkající se Itálie a Lucemburska.

V předvečer konání voleb do Evropského parlamentu bylo důležité změřit, jak Evropané vnímají činnosti EU zaměřené na řešení hospodářské a finanční krize. Tento průzkum prováděný prostřednictvím osobních pohovorů s 27 218 občany EU (průzkum v terénu probíhající od poloviny ledna do poloviny února) ukázal, že krize je společnou obavou občanů, že je požadováno více koordinovaných činností na úrovni EU a také že existují překvapivě rozdílné interpretace úlohy eura. Ukázal také na velmi zřetelné rozdíly na sociodemografické úrovni. Ženy mají větší obavy z eura a jsou vůči němu kritičtější, a to spolu s občany, kteří ukončili školu v 15 letech nebo dříve.

Výsledky tohoto průzkumu o volbách je třeba posuzovat v souvislosti se současnou mezinárodní situací. Průzkum v terénu proběhl v období (leden–únor), kdy došlo k mnoha významným mezinárodním událostem: uvedení Baracka Obamy do funkce prezidenta Spojených států, zahájení prvního plánu hospodářské obnovy, vyhrocení situace v pásmu Gazy atd.

To mark Women's Day and in view of the European elections which will take place from 4 - 7 June 2009, two Eurobarometer surveys have been especially dedicated to the attitudes and concerns of women regarding the European Union. A sociodemographic analysis, commissioned by the EP analyses the cumulative results of the EB68, EB69 and EB70 Eurobarometer surveys (autumn 2007 - autumn 2008). The Eurobarometer Flash carried out at the request of the European Parliament and the European Commission focuses specifically on the female electorate on the eve of the 2009 European elections.

Při sledování výsledků druhého průzkumu Eurobarometru zaměřeného na volby do Evropského parlamentu v roce 2009 je nutné mít na paměti, že průzkum byl proveden v průběhu měsíců října a listopadu roku 2008, v době, kdy vrcholila hospodářská a finanční krize. Upozorňujeme na řadu tendencí: hlavním tématem jsou již od minulého průzkumu na jaře roku 2008 (EB 69) zájmy hospodářské a sociální povahy a stále jich přibývá. Evropané jsou stále více znepokojeni svou osobní situací. Naopak zřetelně klesají obavy týkající se společnosti jako celku: terorismus, přistěhovalectví a změna klimatu. Zájem o volby do Evropského parlamentu je během krize stále omezený.

Hlavní výsledky této studie o změně klimatu, kterou provedl Evropský parlament spolu s Evropskou komisí, ukazují, že Evropané jsou si této situace skutečně vědomi a hodlají postupovat „ekologicky zodpovědněji“.

Tato studie, která se poprvé věnuje Evropskému parlamentu, ukazuje, že Evropané na Evropský parlament pohlížejí pozitivně. Ačkoli je Parlament mimo jiné stále málo známý, je tento orgán považován za demokratický a je oceňován za svou sjednocující úlohu. Evropané mu přikládají významné místo v rámci EU a většina se domnívá, že Evropský parlament je v současnosti orgánem, který má v EU největší rozhodovací pravomoc. Dále se domnívají, že tento orgán by měl mít největší pravomoc.

Tento průzkum Eurobarometr (č. 68) byl proveden na jaře 2007, dva roky před evropskými volbami, které se uskuteční ve dnech 4. až 7. června 2009. Průzkum umožňuje konstatovat, že Evropané vnímají Parlament jako orgán, který má v rámci EU nejvíce pravomocí, a že by si přáli, aby měl největší vliv. Ačkoli si uvědomují významnou nebo přímo rozhodující legislativní úlohu, již EP hraje v některých případech, přesto dobře neznají jeho fungování. Proto se většina dotázaných domnívá, že poslanci zasedají v národních delegacích, nikoli v politických skupinách podle své politické příslušnosti.