Evropané a krize IV

 

Tento průzkum Eurobarometr/EP „Evropané a krize“ provedla společnost TNS Opinion ve dnech 3.–18. září 2011 formou osobních rozhovorů s 26 856 evropskými občany ve věku nad 15 let. Jedná se o čtvrtý průzkum na toto téma: předcházející průzkum proběhl v dubnu–květnu 2011.

Pokud se jedná o finanční solidaritu členských států, lze pozorovat trend určité polarizace veřejného mínění: počet respondentů, kteří jsou nerozhodní, se mezi oběma průzkumy snižuje ve prospěch záporných odpovědí.

Ratingové agentury

Medializace diskuse o ratingových agenturách v politické, hospodářské a finanční sféře může vysvětlovat skutečnost, že jeden ze dvou Evropanů (50 %) již o těchto agenturách slyšel. Většina z nich (65 %) se vyslovuje pro vytvoření evropské ratingové agentury.

Euro

  • Před šesti měsíci bylo 57 % Evropanů přesvědčeno, že „euro celkově nezmírnilo negativní dopady krize“ – dnes je to 54 % (-3 procentní body).
  • Podíl těch, kteří se domnívají, že „euro celkově zmírnilo negativní dopady krize“, zůstává neměnný: 34 %.

Sdílení části dluhu

Na otázku týkající se možnosti sdílet část státního dluhu odpovídá většina Evropanů kladně, ačkoli rozdíly mezi jednotlivými členskými státy zde mohou u některých konkrétních otázek dosahovat až 39 procentních bodů.

Evropské dluhopisy/eurobondy

V posledních měsících se v eurozóně stále intenzivněji diskutuje o evropských dluhopisech (tzv. eurobondech).

  • Ve všech členských státech byla položena nejprve otázka „Slyšeli jste již někdy o eurobondech?“. 57 % Evropanů o eurobondech nikdy neslyšelo, 42 % již o nich slyšelo (46 % v eurozóně a 35 % mimo eurozónu).
  • Poté byla těmto 46 % respondentů ze zemí eurozóny, kteří již o eurobondech slyšeli, položena druhá otázka s cílem zjistit, zda jsou či nejsou příznivě nakloněni zavedení eurobondů. 38 % respondentů se vyslovilo ve prospěch a 33 % v neprospěch eurobondů.
Podrobnosti viz:
 
 
 
Tools
 
 
Průzkum mínění Evropského parlamentu

Evropský parlament pravidelně zadává studie o stavu veřejného mínění v členských státech.

Tímto postupem se Evropský parlament snaží lépe sledovat, jak občané vnímají jeho aktivity i aktivity celé Evropské unie a co od nich očekávají. Jedná se o významnou pomoc při přípravě, rozhodování a hodnocení činnosti Evropského parlamentu.

Čtenář zde může najít informace o postojích Evropanů ke změně klimatu či k současné ekonomické situaci, ale také o tom, jak občané vnímají evropské volby, Evropský parlament a evropskou integraci obecně a jaká mají v tomto směru očekávání.