EP & The Lisbon Treaty

 

Lisabonská smlouva posiluje zákonodárné pravomoci Evropského parlamentu: nyní bude Parlament rozhodovat o valné většině legislativy EU. Více než 40 nových oblastí bude nyní spadat pod postup spolurozhodování Parlamentu a Rady ministrů, včetně zemědělství, energetické politiky, imigrace a fondů EU. Parlament získá také poslední slovo při rozhodování o rozpočtu EU. S novými pravomocemi přichází také více odpovědnosti. Jako jediná přímo volená instituce EU, bude mít Parlament nové nástroje k tomu, aby se Unie stala více zodpovědnou vůči svým občanům.

 
 
Prohlášení předsedy EP Jerzyho Buzka ke vstupu Lisabonské smlouvy v platnost

Datum 1. prosince 2009 se zapíše do dějin Evropské unie. Je to den, kdy Lisabonská smlouva vstoupí v platnost a budou tak ukončeny vnitřní debaty, které trvaly téměř deset let. Tato smlouva představuje posílení demokracie v Evropské unii. Lisabonská smlouva výrazným způsobem zvyšuje pravomoci Evropského parlamentu. Toto posílení zákonodárných pravomocí Evropského parlamentu znamená téměř dvakrát tak větší pravomoci.

 
 
Nový Evropský parlament: více pravomocí, více odpovědnosti

Lisabonská smlouva dává Evropskému parlamentu více pravomocí formovat Evropu, než tomu bylo kdykoliv předtím. Společně s pravomocemi přichází i větší odpovědnost ve vztahu k občanům, národním parlamentům a Evropské unii.

Každá nová smlouva o EU zvýšila legislativní pravomoci Evropského parlamentu. Lisabonská smlouva nyní staví Parlament na stejnou úroveň jako Radu ministrů při rozhodování o valné většině zákonů EU.

Více pravomocí

Lisabonská smlouva posilňuje zákonodárnou funkci Evropského Parlamentu tím, že přesouvá více než 40 oblastí pod postup spolurozhodování, ve kterém má parlament stejná práva jako Rada. Tyto oblasti zahrnují zemědělství, energetickou bezpečnost, imigraci, spravedlnost a vnitřní věci, zdravotnictví a strukturální fondy.

Parlament také získává větší roli při schvalování rozpočtu, jelikož se ruší dřívější rozlišování "povinných" a "nepovinných" výdajů. Parlament bude společně s Radou rozhodovat o celém rozpočtu EU.

Poslanci budou muset rovněž schválit celé spektrum mezinárodních dohod, o kterých jednala Unie, týkající se např. mezinárodního obchodu.

Více odpovědnosti

Více pravomocí přináší více odpovědnosti. Rozhodnutí Parlamentu budou více než kdykoliv předtím ovlivňovat každodenní život evropských občanů. Při všech svých aktivitách musí Parlament respektovat základní lidská práva v souladu s Chartou základních práv, zakotvenou v Lisabonské smlouvě.

Poslanci získají novou úlohu ve vztahu k jiným institucím EU. Nyní budou výsledky evropských voleb přímo propojené s volbou předsedy Evropské komise. Celá Komise, včetně vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, musí získat souhlas Parlamentu, aby se mohla ujmout svých funkcí.

V neposlední řadě umožňuje Lisabonská smlouva Parlamentu navrhovat změny smlouvy.

 
 
 
Evropský parlament a Lisabonská smlouva v pěti bodech
 
1. Nový Parlament: lepší nástroje pro aktuální výzvy

Lisabonská smlouva zlepšuje schopnosti Evropské unie a Parlamentu konat a přinášet výsledky. V době, kdy Evropa a zbytek světa čelí novým výzvám jako je globalizace, demografické změny, klimatické změny, energetická bezpečnost a terorizmus, jim žádná stát nemůže čelit samostatně. Jen účinnější, odpovědnější, přehlednější a udržitelnou spoluprácí a společným vystupováním může Evropa reagovat na obavy občanů. Reformní smlouva poskytuje Parlamentu účinnější nástroje, kterými může čelit dnešním i dalším výzvám ve stale se rozšiřující Evropě. S Lisabonskou smlouvou získává Parlament také pravomoc navrhovat v budoucnu změny smlouvy.

 
 
2. Nový Parlament: více pravomocí při vytváření Evropy

S Lisabonskou smlouvou bude mít Parlament více pravomocí k formování Evropy než kdykoliv předtím. S legislativní pravomocí rozšířenou o více jak 40 nových oblastí se stává Parlament rovnoprávným zákonodárcem s Radou ministrů, která reprezentuje zástupce vlád členských zemí. Zemědělství, energetická bezpečnost, legální imigrace, spravedlnost a vnitřní věci jsou příklady některých oblastí, ve kterých získá Parlament plnou moc. Jeho rozhodnutí budou mít nyní daleko silnější dopad na váš každodenní život.

 
 
3. Nový Parlament: větší vliv na peněženku EU

Nyní bude Parlament společně s Radou ministrů rozhodovat o celém rozpočtu EU. Doposud neměl konečné slovo u tzv. "povinných výdajů" (tvořících přibližně 45% rozpočtu EU), jako jsou výdaje spojené s hospodářstvím nebo mezinárodními dohodami. To se teď změní, protože Parlament se spolu s vládami členských zemí stane zodpovědným za celý rozpočet EU. Váš Parlament ponese odpovědnost nejen za rozhodnutí o výdajových prioritách,a ale získá také větší kontrolu nad celou unijní peněženkou.

 
 
4. Nový Parlament: významný hlas při rozhodování o představitelích EU

V éře Lisabonské smlouvy bude Parlament nejen rozhodovat o tom, jaké opatření se přijmou a jak se bude hospodařit, ale také o tom, kdo bude Evropě vládnout. Parlament bude volit předsedu Evropské komise na základě doporučení vlád a představitelů členských států, které bude reflektovat výsledek evropských voleb a tedy i váš hlas. Souhlas Parlamentu bude také potřeba při jmenování šéfa zahraniční politiky a nového hlasu EU ve světě - vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, který bude zároveň podpředsedou Evropské komise.

 
 
5. Nový Parlament: silnější hlas evropských občanů

Nové pravomoci znamenají větší odpovědnost. Parlament, jako jediná přímo volená instituce EU, získá nové nástroje k posilnění hlasu 500 miliónů voličů, které reprezentuje a k upevnění zodpovědnosti Unie vůči svým občanům. Parlament bude dohlížet, aby nový katalogu občanských, politických, ekonomických a sociálních práv občanů EU - Charta základních práv - zakotvená v Lisabonské smlouvě byla efektivně implementována. Stejně tak bude mít dohled nad novou iniciativou občanů, která umožňuje požádat Komisi, aby předložila nový návrh, pokud bude tento požadavek podpořen podpisy jednoho miliónem občanů. Parlament bude také chránit pravomoc národních parlamentů vznést námitky proti návrhu evropské legislativy v případě, že se budou domnívat, že daná záležitost by se měla řešit raději na národní úrovni.