Citizens’ Agora

Jednou z největších výzev, které naše společnost bude muset čelit, jsou změny klimatu. Podle mnoha mezinárodních studií (Sternova zpráva, zprávy Organizace spojených národů o změně klimatu – UNFCCC, zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu – IPCC atd.) se totiž evropské orgány, stejně jako řada světových činitelů, již shodují na tom, že předpovídané environmentální, společenské, ekonomické a kulturní důsledky by mohly být obrovské.

Na základě výsledků nedávno konané celosvětové konference o klimatu (Bali 2007) a v očekávání dalších celosvětových setkání na nejvyšší úrovni k této problematice (v Poznani koncem roku 2008 a v Kodani koncem roku 2009) využije Evropská unie celý tento rok k tomu, aby v souvislosti s touto problematikou prověřila veškeré své politiky: jde o oblast energetiky, dopravy, zemědělství, obchodu, životního prostředí, rozvoje, sociální politiky, výzkumu, vzdělávání, průmyslu atd.

Prostřednictvím svých 500 nejvýznamnějších organizací byla evropská občanská společnost vyzvána Evropským parlamentem, aby se k tomuto závažnému tématu svobodně a zásadním způsobem vyjádřila, stala se tak součástí jeho analýz a podílela se na přípravě jeho návrhů a aby rovněž definovala svou úlohu v opatřeních, která bude třeba přijmout.

Agora občanů se bude konat v zasedacím sále samotného Parlamentu za účasti zástupců různých evropských orgánů a stane se významným bodem pro demokracii na našem kontinentu.

Po úspěšném průběhu předchozí Agory se jednání odehrají v pracovních skupinách s průřezovými tématy, která zajistí různorodé sociální a kulturní složení účastníků a vyvolají diskusi překračující tradiční odvětvová témata strukturované občanské společnosti. Tyto pracovní skupiny vyvolají přímou konfrontaci stanovisek, jejímž výsledkem bude buď konsenzus, nebo skutečná diskuse.

Různé součásti této závažné evropské i celosvětové problematiky budou tedy paralelně nastoleny v pěti pracovních skupinách (Zdroje, Technika, Solidarita, Hospodářství, Formy řízení). Kromě nezbytného výkladu hlavních koncepcí budou vítány i konkrétní návrhy. Stálým cílem účastníků Agory bude rovněž syntéza jejich analýz, vytvoření hierarchie priorit, a zejména zajištění udržitelných politik.

První Agora se konala 8. a 9. listopadu v Evropském parlamentu. Více než 400 účastníků se během dvou dnů zabývalo otázkami o budoucnosti Evropy a věnovali se výzvám, příležitostem a nástrojům, které předkládá nová reformní smlouva EU.

Shrnutí pěti pracovních skupin, které odrážejí šíři diskuze, představili jednotliví zpravodajové v plénu a na tiskové konferenci.

Jako přímo volené shromáždění je Parlament orgánem EU, který má nejlepší předpoklady pro vytváření trvalé komunikace s občany EU. Poslanci Evropského parlamentu jsou v pravidelném kontaktu s občany a zodpovídají se přímo svým voličům.

Všechny instituce EU samozřejmě považují komunikaci s občany za důležitou součást evropského projektu. Doposud se jejich způsob komunikace především zaměřoval na diskuze o uspořádání evropských orgánů a institucí. Přestože jde o zásadní téma, je rovněž důležité se věnovat každodenním starostem obyčejných lidí.

Evropský parlament proto nyní navrhuje zapojení občanů do trvalého dialogu o budoucnosti EU.

Oživení evropské integrace vyžaduje pevné a trvalé pouto s občany EU. Nestačí říci lidem, že se Evropa buduje pro ně – je třeba budovat Evropu spolu s nimi. Pro udržení důvěry je absolutně nezbytné jasně vyslovit tuto myšlenku a řídit se jí.

Evropský parlament nechce s občany pouze komunikovat, ale skutečně s nimi konzultovat. Občané, kteří hrají aktivní roli, a nikoli jen úlohu pouhých spotřebitelů, mohou změnit nejen povahu tohoto procesu, ale i jeho cíle.

Trvalý, konstruktivní a vyvážený dialog by mohl vytvořit možnosti, jak dosáhnout nového evropského konsenzu. Jak však vést smysluplnou a plodnou debatu uvnitř společenství, v němž žije téměř půl miliardy lidí?

Evropský parlament zde navrhuje zkombinovat nejlepší stránky přímé demokracie a podnítit k účasti zástupce občanské společnosti, jako jsou různá mezi sebou propojená sdružení, profesní organizace a odbory, se zastupitelskou demokracií představovanou na evropské úrovni Evropským parlamentem.

Tato kombinace ponese název Agora, podle prvního demokratického diskusního fóra athénské přímé demokracie, v níž má evropská demokracie své kořeny.

Agora by jako fórum měla nechat společně zaznít hlasy evropských občanů i hlasy jejich volených zástupců. Měla by dát svým účastníkům možnost definovat či znovu definovat pravidla evropské diskuse a při řešení problémů Unie přicházet s konkrétními politickými návrhy založenými na každodenních zkušenostech.

Od vymezení problému k dosažení konsensu

Agora je „předlegislativním“ nástrojem. Bude pracovat během předkládání zpráv v parlamentních výborech, tj. dříve, než se o konkrétním tématu bude jednat v plénu. Její diskuse se soustředí na prioritní témata programu Parlamentu, jež mají zjevné dopady na každodenní život občanů. Pomůže tak soustředit pozornost na témata, která se příliš často omezují na diskuse s lobbistickými skupinami.

Agora tak bude napomáhat dosažení konsenzu. Například Konvent o budoucnosti Evropy v roce 2004 prokázal, že lze dosáhnout dohody v široké oblasti bez hlasování, jednoduše pomocí diskuse, a to i ve velmi různorodém shromáždění.

Na podporu účasti občanské společnosti na evropské integraci navrhuje Parlament zapojit více občanů do slyšení a konzultací, které evropské orgány pravidelně pořádají s různými představiteli evropské občanské společnosti.

Pět set účastníků každé Agory bude požádáno, aby se nejen podělili o své názory na otázky týkající se EU nebo se chopili mikrofonu a podnítili diskusi, ale aby učinili o mnoho více. Budou vyzváni, aby rovněž pomohli vypracovat písemné závěry. Stanou se tak hlavními postavami, nejen pouze komentátory.

Kromě toho by Parlament chtěl překonat tradiční rozdělení občanské společnosti na jednotlivé oblasti (sociální věci, životní prostředí, vzdělávání atd.), aby nechal zaznít protichůdná stanoviska a buď dospět ke shodě, nebo k vymezení celé řady možností.

Tato otevřená a široká konzultace bude rovněž hodnotně doplňovat současný program slyšení výborů. Taková slyšení, jako základní způsob informovaní poslanců, kterým umožní získat odborné informace, zůstávají stále jednorázovými akcemi a nerozšířila se na širokou síť evropské občanské společnosti, jež se často cítí z tohoto procesu vynechána.

Agora se především bude lišit od předchozích fór občanů pořádaných ve všech členských státech. Bude otevřena účastníkům z různých zemí bez ohledu na jejich státní příslušnost. Agory umožní voličům i zastupitelům ze všech součástí občanské společnosti a ze všech členských států se společně setkávat a otevřeně diskutovat o budoucnosti našeho kontinentu.

Ostatní instituce EU by se také měly podílet na úspěchu této symbiózy. Představují přirozené partnery pro občany účastnící se Agory. Společné partnerství všech institucí EU v programu Agora by mohlo přinést výhody všem zúčastněným.

Rada by měla své členy vybídnout, aby zveřejnili již na počátku iniciativu Parlamentu mezi subjekty občanské společnosti v daných zemích a tak vzbudili zájem veřejnosti o tento projekt.

Komise by měla ve svém stálém úsilí o lepší komunikaci mezi Unií a evropskými občany přijmout Agoru jako nový operační nástroj. Měla by některé ze závěrů Agory zařadit do vlastních výhledových politických úvah, a pokud možno i do legislativních návrhů.

Výbor regionů a Hospodářský a sociální výbor by měly být, s ohledem na jejich specifické úlohy, zapojeny při stanovování pracovního programu Agory a dokonce zvány, aby vyjádřily své názory jako přizvaní odborníci.

Agora se bude konat v jednacím sále Evropského parlamentu v Bruselu. Na setkání bude pozváno 500 zástupců organizací občanské společnosti.

Agora bude pořádána ve třech fázích: a) příprava a vypracování pracovních dokumentů za pomoci internetových stránek Agory; b) dvoudenní rozpravy v Parlamentu, z nichž budou vypracovány závěry; c) předání závěrečných zpráv všem účastníkům.

Konference předsedů, která proporciálně zastupuje politické skupiny Evropského parlamentu, rozhodne o ročním pracovním programu a vybere na schůze Agory témata, jež zajímají všechny občany.

Parlamentní výbory by měly být vzhledem ke své odbornosti v konkrétních oblastech nejkompetentnější při rozhodování, koho pozvat. Měly by proto odpovídat za akreditaci organizací zastupujících evropskou občanskou společnost. Každý výbor by měl mít na starosti témata spadající do jeho působnosti podle jednacího řádu EP.

Každou diskusi na setkání Agory by měli moderovat dva moderátoři, přičemž jeden bude vybrán z řad poslanců nebo zástupců dalších orgánů EU, a druhý bude patřit k některé z pozvaných organizací.

Naopak zpravodajové pověření vypracováním závěrů workshopu budou vybíráni pouze mezi 500 zástupci občanské společnosti. Pro každý z pěti workshopů budou jmenováni dva nebo tři zpravodajové. Jejich úloha je zvláště citlivá.

Zpravodajové budou nejprve odpovídat za přípravu diskusního dokumentu před zahájením schůze, za pomoci příspěvků, které jim zašlou účastníci na internetové stránky Agory.

Navíc připraví jediný dvoustránkový dokument, na němž bude shrnuta dosažený konsenzus nebo řada různých názorů, jež vyplynuly z diskuse. Tyto dokumenty představují oficiální závěry Agory a Parlament je proto bude brát v úvahu.

Každá ze zúčastněných organizací bude požádána, aby na Agoru vyslala pouze jednoho ze svých členů. O tom, koho do Bruselu vyšle, rozhoduje samotná organizace.

Agora se bude konat ve dnech 8. a 9. listopadu 2007 a soustředí se na budoucnost Evropy: výzvy, možnosti a nástroje obsažené v nových smlouvách. Počátkem příštího roku budou na druhé Agoře probírána další témata, jako je změna klimatu a sociální rozměr EU.

Pro tuto první akci byl jako vedoucí výbor určen Výbor pro ústavní záležitosti, a odpovídá proto za pozvání poloviny účastníků, tj. 250 osob. Do přípravy Agory byly rovněž zapojeny ostatní výbory a každý z nich odpovídá za pozvání 25 osob. Jde o výbory pro občanské svobody, zahraniční věci, lidská práva, rozpočet, sociální věci, rozvoj, životní prostředí, průmysl, práva žen a pro bezpečnost a obranu.

Závěry Agory k jednotlivým tématům by měli brát v úvahu nejen poslanci Evropského parlamentu ve svých úvahách (tj. pozměňovacích návrzích), ale měly by si jich pozorně všímat i parlamentní výbory anebo další orgány EU, jichž se to týká. Zapracování některých nebo všech těchto závěrů by jasně ukázalo, že je skutečně brán zřetel na stanoviska občanů.

Závěry budou zasílány orgánů EU i příslušným vnitrostátním orgánům i všem zúčastněným organizacím. Organizace občanské společnosti rovněž prostřednictvím svých sítí přispějí k rozšíření závěrečných zpráv Agory.

K 50. výročí Římských smluv tak Evropský parlament učinil pozoruhodný krok, který by občané měli být schopni využít.