Legislativní pravomoc

 

Evropský parlament sdílí legislativní pravomoc s Radou Evropské unie jako rovnocenný partner. Může tedy přijímat evropské právní předpisy (směrnice, nařízení aj.). Může schválit, změnit nebo zamítnout znění návrhů evropských právních předpisů.

 
 
Jak konkrétně probíhá legislativní činnost?

V parlamentním výboru vypracuje poslanec zprávu o návrhu „legislativního textu“, který předložila Evropská komise, která má jediná právo legislativního podnětu. Parlamentní výbor o zprávě hlasuje a případně ji změní. Legislativní text je změněn a hlasuje se o něm na plenárním zasedání – Parlament tak zaujímá svůj postoj. Tento proces se opakuje jednou nebo vícekrát, podle druhu legislativního postupu a v závislosti na tom, zda se podaří dospět ke shodě s Radou.

Při přijímání legislativních aktů se rozlišuje řádný legislativní postup (spolurozhodování), při kterém mají Parlament a Rada rovnocenné postavení, a zvláštní legislativní postupy, které se uplatňují pouze ve specifických případech, kdy má Parlament pouze konzultační roli.

Je třeba zdůraznit, že k určitým otázkám (např. daňovým) vydává Evropský parlament pouze konzultační stanovisko (postup konzultace). V některých případech stanoví Smlouva povinnou konzultaci, protože ji vyžaduje příslušný právní základ, a návrh nemůže nabýt právního účinku, pokud Parlament nezaujal stanovisko. Za těchto okolností nemá Rada oprávnění sama rozhodnout.

Parlament má pravomoc vyvinout politickou iniciativu.

Může žádat Komisi, aby předložila Radě legislativní návrhy.

Ve skutečnosti se podílí na přípravě nových legislativních textů, protože projednává roční pracovní plán Komise a sděluje jí, které akty je podle jeho mínění třeba předložit.