Mnohojazyčnost v Evropském parlamentu

 

V Evropském parlamentu má každý jazyk Společenství stejný význam: všechny parlamentní dokumenty se zveřejňují ve všech úředních jazycích Evropské unie (EU) a každý poslanec má právo si vybrat úřední jazyk, ve kterém se bude vyjadřovat. To je ten nejlepší způsob, jak zaručit transparentnost a přístupnost práce poslanců pro všechny občany.

 
 

Mnohojazyčnost, zakotvená v evropských smlouvách, odráží kulturní a jazykovou rozmanitost Evropské unie. Rovněž zvyšuje přístupnost a transparentnost evropských institucí pro občany, čímž vytváří záruku demokratického fungování.

Evropský parlament se od ostatních orgánů EU odlišuje tím, že má povinnost zajistit co největší míru mnohojazyčnosti. Všichni občané EU musejí mít přístup k právním předpisům, které se jich týkají, přímo v jazyce své země. A dále, protože má každý občan Unie právo být zvolen evropským poslancem, nelze od poslanců Evropského parlamentu vyžadovat, aby měli dokonalou znalost jiného jazyka, než je jejich mateřština. Evropský parlament výslovně uznává, že každý poslanec má právo číst dokumenty Parlamentu, sledovat rozpravy a vyjadřovat se ve svém vlastním jazyce. Evropský parlament musí navíc jakožto legislativní orgán zaručit bezchybnou kvalitu veškerých právních předpisů, které přijme, a to ve všech jazycích Společenství.

Tato ustanovení rovněž umožňují všem evropským občanům sledovat práci Parlamentu, pokládat otázky a přijímat na ně odpovědi ve svém vlastním jazyce.

 
 
Kolik jazyků se používá v Evropském parlamentu?

Jakou cestu jsme již urazili od konce padesátých let, kdy se v institucích Evropského společenství hovořilo pouze čtyřmi jazyky! V současnosti se v Evropském parlamentu používá 23 úředních jazyků, což samo o sobě představuje opravdovou jazykovou výzvu.

První jednací řád, který Evropská společenství přijala v roce 1958, stanovil jako úřední jazyky institucí Společenství čtyři jazyky – francouzštinu, holandštinu, italštinu a němčinu – zakládajících zemí Společenství, tj. Belgie, Francie, Itálie, Lucemburska, Německa a Nizozemska.

S každým rozšířením byly následně integrovány jazyky nových členských států. Roku 1973 byla přidána angličtina, dánština a irština – irština však pouze jako „smluvní jazyk“, což znamená, že byl přeložen akt o přistoupení Irska a základní dokumenty týkající se Irska. Dalšími jazyky Společenství se pak staly: v roce 1981 řečtina, v roce 1986 portugalština a španělština, v roce 1995 finština a švédština a v roce 2004 čeština, estonština, litevština, lotyština, maďarština, maltština, polština, slovenština a slovinština.

Od 1. ledna 2007 má Evropská unie 23 úředních jazyků, neboť přistoupilo Bulharsko a Rumunsko a k témuž dni se stala úředním jazykem irština.

U 23 úředních jazyků existuje 506 jazykových kombinací, neboť z každého jazyka je možné překládat do 22 ostatních jazyků. Aby se mohl vypořádat s tímto úkolem, má Evropský parlament k dispozici překladatelské a tlumočnické oddělení a oddělení kontroly právních textů. K zaručení účinnosti práce těchto oddělení a k zachování rozpočtových nákladů v přiměřených mezích byla stanovena velmi přísná pravidla.

 
 
Překlad

K zajišťování jednotlivých verzí dokumentů a ke korespondenci s občany ve všech jazycích Společenství má Evropský parlament k dispozici překladatelské oddělení, jež musí splňovat vysoké požadavky na kvalitu a dodržovat lhůty, které si žádají parlamentní postupy. Parlament může rovněž využívat služeb profesionálních externích překladatelů, a to zvláště u neprioritních dokumentů.

Překladatelská oddělení Parlamentu čítají přibližně 700 překladatelů, jejichž úkolem je překládat do všech úředních jazyků dokumenty několika typů, k nimž patří:

  • dokumenty pro plenární zasedání a pro schůze parlamentních výborů: pořady jednání, návrhy zpráv, pozměňovací návrhy, přijaté zprávy, stanoviska, usnesení, otázky k písemnému a ústnímu zodpovězení, zápisy ze schůzí a zprávy o rozpravách, informace pro poslance atd.,
  • dokumenty ostatních politických orgánů, jako jsou smíšená parlamentní shromáždění složená z poslanců Evropského parlamentu a poslanců národních parlamentů nebo parlamentů třetích zemí,
  • rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv,
  • komunikace s občany a členskými státy,
  • rozhodnutí vnitřních orgánů Evropského parlamentu (předsednictva, Konference předsedů, kolegia kvestorů).

Obecným pravidlem je, že překladatelé překládají dokumenty ze zdrojového jazyka do své mateřštiny. Po posledních rozšířeních na 25 a poté na 27 členských států a zvýšení počtu možných jazykových kombinací na 506 (tj. z 23 úředních jazyků lze překládat do 22 ostatních jazyků) je však někdy obtížné nalézt překladatele, který ovládá jak cílový jazyk, tak zdrojový jazyk, zejména jedná-li se o nejméně rozšířené jazyky Unie.

Pro překlad dokumentů vytvořených v těchto jazycích proto Evropský parlament zavedl systém zprostředkujících jazyků, jenž spočívá v tom, že se dotyčné dokumenty nejprve přeloží do nejvíce používaných jazyků (do angličtiny, francouzštiny nebo němčiny). V budoucnu by se mohly stát zprostředkujícími jazyky i další jazyky Společenství (italština, polština a španělština).

 
 
Tlumočení

Hlavním úkolem tlumočníků Evropského parlamentu je věrně tlumočit projevy přednesené poslanci do všech úředních jazyků a v reálném čase. Tlumočnické služby se zajišťují pro všechny mnohojazyčné schůze pořádané oficiálními orgány Parlamentu.

Generální ředitelství pro tlumočení a konference Evropského parlamentu zaměstnává zhruba 430 tlumočníků v pozicích úředníků a dále může počítat s rezervou přibližně 2500 externích tlumočníků (pomocných konferenčních tlumočníků), jejichž služeb k pokrytí svých potřeb pravidelně využívá.

Tlumočení se používá zejména pro:

  • plenární zasedání,
  • schůze parlamentních výborů, parlamentních delegací, smíšených parlamentních shromáždění,
  • schůze politických skupin,
  • tiskové konference,
  • schůze vnitřních rozhodovacích orgánů Parlamentu (předsednictvo, Konference předsedů atd.).

Během plenárních zasedání, kdy se tlumočí simultánně ze všech a do všech úředních jazyků Unie, bývá v průměru povoláno mezi 800 a 1000 tlumočníky. Pro ostatní schůze se tlumočení obvykle zajišťuje podle potřeb, a to stále častěji i do jiných než úředních jazyků.

Každý tlumočník obvykle tlumočí ze zdrojového jazyka do své mateřštiny. Vzhledem k počtu 506 možných jazykových kombinací (23 x 22 jazyků) však není vždy snadné nalézt tlumočníka schopného tlumočit z daného jazyka do příslušného jiného jazyka. V takovém případě se používá systém zprostředkujících jazyků, jenž spočívá v tlumočení z jednoho jazyka do jiného jazyka přes třetí, pilotní jazyk.

 
 
Mnohojazyčnost – legislativní akty

Legislativa, kterou Evropský parlament přijme, ovlivní životy více než 500 milionů lidí ve 27 zemích hovořících 23 úředními jazyky. Tato legislativa musí být ve všech jazycích stejná a maximálně jasná. Ověřování jazykové a legislativní kvality dokumentů je úkolem parlamentních právníků-lingvistů.

Maximální kvalitu legislativních dokumentů ve všech jazycích EU během celého legislativního postupu zajišťují parlamentní právníci-lingvisté. Aby se zaručilo, že se politická vůle Parlamentu řádně odrazí v legislativních dokumentech maximální kvality, zapojují se právníci-lingvisté do legislativního postupu ve všech fázích.

Tuto práci vykonává tým 75 právníků-lingvistů. Jejich úkolem je zejména:

  • poskytovat poslancům a sekretariátům výborů poradenství při navrhování dokumentů a procesních otázkách, a to od počáteční fáze přípravy návrhů po konečné přijetí dokumentů na plenárním zasedání;
  • připravovat a zveřejňovat legislativní dokumenty, které má Parlament přijmout na úrovni výborů a na plenárním zasedání, zajišťovat maximální kvalitu všech jednotlivých jazykových verzí pozměňovacích návrhů obsažených ve zprávách a usnadňovat průběh celého postupu;
  • technicky připravovat pozměňovací návrhy předložené k hlasování na plenárním zasedání a zveřejňovat všechny dokumenty přijaté v den hlasování v plénu;
  • finalizovat legislativní akty spolu s právníky-lingvisty Rady.
 
 
 
 
Tools