Další dostupné internetové stránky:
Postup spolurozhodování zavedla Maastrichtská smlouva o Evropské unii (1992) a Amsterodamská smlouva (1999) rozšířila jeho působnost a upravila jej tak, aby zvýšila jeho účinnost. Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, pro spolurozhodování zavádí pojem řádný legislativní postup, který se stal obecným postupem pro přijímání evropské legislativy.
Řádný legislativní postup přikládá postojům Evropského parlamentu a Rady Evropské unie stejnou váhu v mnoha oblastech (například v správě ekonomických záležitostí, přistěhovalectví, energetice, dopravě, životním prostředí, ochraně spotřebitelů). Drtivá většina evropských právních předpisů přijímá společně Evropský parlament a Rada.
Komise zašle svůj návrh Parlamentu a Radě.
Zjednodušeně probíhá tento postup následovně:
Návrhy legislativních aktů zpravidla předkládá Komise. Iniciativy se však také může ujmout Evropský parlament a v případě prostoru svobody, bezpečnosti a práva může návrh pocházet buď od Komise, nebo od čtvrtiny členských států. Žádost o přijetí legislativního aktu může taktéž předložit Soudní dvůr nebo Evropská investiční banka nebo jej může doporučit Evropská centrální banka.
Legislativní návrh Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě a poskytuje ho i parlamentům členských států.
Vnitrostátní parlamenty mohou ve lhůtě osmi týdnů zaslat předsedům Evropského parlamentu, Rady a Komise odůvodněné stanovisko ohledně toho, zda je legislativní návrh v souladu se zásadou subsidiarity.
Parlament přijímá svůj postoj v prvním čtení legislativního návrhu. Pro první čtení není stanovena žádná lhůta.
Zpravodaj Parlamentu vypracuje návrh zprávy, který je posléze projednáván v rámci politických skupin a přepracován příslušným(i) výborem (výbory) EP.
Parlament na plenárním zasedání přijímá svůj postoj prostou většinou hlasů.
Postoj může zahrnovat i pozměňovací návrhy k původnímu legislativnímu textu.
Pokud Parlament nepřijme pozměňovací návrhy a pokud Rada rovněž přijme původní návrh Komise, poté jej podepíšou předsedové EP a Rady a je zveřejněn v Úředním věstníku EU. Rada přijme akt kvalifikovanou většinou.
Pokud Parlament přijme pozměňovací návrhy :
Pokud Rada schválí všechny pozměňovací návrhy a dále již původní návrh Komise nemění, Rada přijme akt kvalifikovanou většinou, jenž je poté podepsán a zveřejněn.
Pokud Rada všechny pozměňovací návrhy neschválí nebo je zamítne, přijme kvalifikovanou většinou „společný postoj“, který postoupí Parlamentu ke druhému čtení. Rada musí podat Parlamentu plné vysvětlení důvodů, které ji vedly k přijetí společného postoje. Komise informuje o svém postoji Parlament.
Ve druhém čtení se Parlament zabývá postojem Rady. Ve lhůtě 3 měsíců (možné prodloužit na 4 měsíce) může:
schválit ve stanovené lhůtě postoj Rady nebo nepřijme žádné usnesení. Akt je tak považován za přijatý, je podepsán a zveřejněn.
zamítnout postoj Rady většinou hlasů všech svých členů. Postup je pak definitivně uzavřen.
Navrhnout většinou všech svých členů změny postoje Rady. Postoj Parlamentu je následně předložen Radě a Komisi a Rada má 3 měsíce (s možností prodloužení na 4 měsíce) k vyjádření stanoviska.
Texty, které nebyly schváleny v prvních dvou čteních, podléhají dohodovacímu řízení.
Je svolán dohodovací výbor, který je složen ze zástupců 27 členských států a ze stejného počtu poslanců Evropského parlamentu seskupených v delegaci Evropského parlamentu, jež odráží poměr sil politických skupin.
Výbor posoudí postoj Rady a pozměňovací návrhy Parlamentu ze druhého čtení. Má 6 týdnů (s možností prodloužení lhůty na 8 týdnů) na to, aby nalezl kompromis a vypracoval společný návrh.
Pokud dohodovací výbor společný návrh ve stanovené lhůtě neschválí, akt je považován za nepřijatý a postup je ukončen.
Pokud dohodovací výbor společný návrh schválí, je předán ke schválení Radě a Parlamentu. Rada a Parlament mají na schválení šest týdnů (s možností prodloužení na 8 týdnů), Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou a Parlament většinou odevzdaných hlasů. Poté co Rada a Parlament schválí společný návrh, je jeho text podepsán.
(1) Komise předloží legislativní text současně (2) Parlamentu a (3) Radě.
Parlament přijme (4) její postoj a předloží ho Radě.
Pokud Rada souhlasí s výsledkem prvního čtení v Parlamentu : (5) legislativní text je přijat.
(1) Pokud Rada nepřijme postoj Parlamentu v prvním čtení, vypracuje svůj (2) vlastní postoj.
(3) Parlament má tři (popř. s možností prodloužení čtyři) měsíce na to, aby reagoval. Buď schválí postoj Rady nebo se k němu nevysloví: (4) legislativní text je přijat ve znění postoje Rady,
nebo může navrhnout pozměňovací návrhy k postoji Rady (s určitými omezeními). V tomto případě:
Po dosažení dohody (1) dohodovací výbor přijme (2) společný návrh na základě postoje Rady a pozměňovacích návrhů EP z druhého čtení.
Pokud Rada a (3) Parlament tento společný návrh schválí, je (4) legislativní text přijat.
V případě, že se dohodovací výbor neshodne na společném návrhu nebo jej Parlament či Rada neschválí, (5) legislativní návrh bude s konečnou platností zamítnut.