Parlament v minulosti

Evropa a země AKT však navázaly vztahy již o několik desítek let dříve, kdy byly na základě úmluvy připojené k Římské smlouvě (1957) k členským státům Evropského společenství přidruženy zámořské země a území (ZZÚ). Většinu zemí, které dnes označujeme jako „země AKT“, však již tehdy s Evropou spojovala koloniální minulost. Cílem tohoto článku je upozornit na vztahy mezi Evropským parlamentem a Smíšeným parlamentním shromážděním AKT-EU v období let 1980—2010, a to na základě analýzy výročních zpráv Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU.

V roce 1980 byla poprvé od vytvoření smíšených parlamentních orgánů AKT-EHS Evropskému parlamentu předložena zpráva o jejich činnosti a postupech. Evropský parlament totiž skutečně usiloval o to, aby mu byly předkládány informace o stanoviscích přijímaných Poradním shromážděním AKT-EHS a jejím Smíšeným výborem, aby: 1) odstranil nesoulad politik těchto dvou orgánů v některých bodech; 2) projevil skutečnou podporu, nikoli pouze formální závazek; a 3) vykonával svou úlohu, tedy poskytoval podněty a prováděl dohled nad shromážděním a Smíšeným výborem. První zpráva měla hlavně poskytnout přehled stanovisek přijatých Poradním shromážděním AKT-EHS a na jejím základě se mělo zhodnotit, zda tato usnesení lze skutečně provést. Snahou bylo zajistit do budoucna harmonizaci stanovisek přijímaných Evropským parlamentem a parlamentními orgány AKT-EHS, aby nebyla ohrožena důvěryhodnost této instituce.

Další zprávy se věnovaly spíše politickým, hospodářským a sociálním aspektům. Například zpráva z roku 1986, jež se věnovala otázkám, jako je apartheid, mezinárodní zadlužení, pokračující desertifikace a růst počtu obyvatel světa, a jejich dopadu na země regionu AKT, důrazně upozornila Evropany na problémy, s nimiž se tyto země potýkají. Novým úkolem Evropského parlamentu bylo přispívat v rámci finanční a technické spolupráce k zastavení hospodářského poklesu rozvojových zemí, což znamenalo, že bylo třeba podporovat takové zemědělské, obchodní a průmyslové politiky, které byly v souladu s politikami zemí AKT.

Zpráva z roku 1992 se zabývala stavem provádění Loméské úmluvy a závazky, které z ní vyplývají, např. Všeobecnou dohodou o clech a obchodu a reformou společné zemědělské politiky. Loméská úmluva byla první smlouvou, kterou EHS uzavřelo se zeměmi AKT, a byla čtyřikrát revidována: v letech 1975, 1979, 1984 a 1990. Mezi nejdůležitější aspekty, jimž byla věnována pozornost, patřilo rozšíření rozvojové politiky, rozpočtové schodky, měnová parita a hospodářská a obchodní politika.

Od roku 2002 nabyly výroční zprávy nového rozměru v důsledku podpisu dohody z Cotonou, jež zásadně změnila cíle v oblasti spolupráce mezi Evropskou unií a zeměmi AKT, které překročily rámec provozních a pracovních postupů. Změny měly rovněž kulturní aspekt, neboť zástupci EU a zemí AKT jsou považováni za rovnocenné členy téhož shromáždění. Touto dohodou získalo Smíšené parlamentní shromáždění novou identitu a je skutečně založeno na naprosté rovnosti jeho členů.

Zatímco dříve výroční zpráva AKT-EU pouze informovala o činnosti Smíšeného parlamentního shromáždění, jejím současným účelem je podat Evropskému parlamentu politickou analýzu pokroku v tomto shromáždění nebo problémů, s nimiž se potýká, a analyzovat, jakým způsobem parlamentní delegace reagovala a navrhovala nové cíle.

Zpráva za rok 2012 dokládá vynaložené úsilí tohoto shromáždění, které se snaží získat rozhodující úlohu v rámci spolupráce mezi Severem a Jihem, jakož i úlohu, kterou hraje při sledování jednání o dohodě o hospodářském partnerství. V roce 2011 byl zahájen proces ratifikace dohody o partnerství z Cotonou a Evropský parlament k němu musí udělit souhlas.