Další dostupné internetové stránky:
V souladu s článkem 289 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je konzultace zvláštní legislativní postup, v jehož rámci má Parlament vyjádřit své stanovisko k legislativnímu návrhu před tím, než bude přijat Radou.
Evropský parlament může legislativní návrh schválit či zamítnout, případně v něm může navrhnout změny. Rada není z právního hlediska povinna řídit se stanovisky Parlamentu, ale podle judikatury Soudního dvora nesmí učinit rozhodnutí před obdržením příslušného stanoviska.
Na základě Římské smlouvy z roku 1957 sehrával Parlament v legislativním procesu původně poradní úlohu; právní předpisy navrhovala Komise a přijímala je Rada.
Jednotný evropský akt (1986) a Maastrichtská, Amsterodamská, Niceská a Lisabonská smlouva postupně výhradní pravomoci Parlamentu rozšířily. V současnosti je společně s Radou rovnocenným zákonodárným orgánem v převážné většině oblastí (viz oddíl Řádný legislativní postup) a konzultace se stala zvláštním legislativním postupem (či dokonce nelegislativním postupem) používaným v omezeném počtu případů.
Tento postup se nyní uplatňuje pouze v několika legislativních oblastech, jako jsou výjimky týkající se vnitřního trhu a právní předpisy upravující hospodářskou soutěž. Konzultace s Parlamentem je rovněž požadována při uzavírání mezinárodních dohod v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP). V tomto případě se jedná o nelegislativní postup.