Další dostupné internetové stránky:
Právo legislativního podnětu přísluší Komisi. Maastrichtská smlouva však udělila také Evropskému parlamentu právo legislativního podnětu, který mu umožňuje požádat Komisi o předložení návrhu. Lisabonská smlouva tuto pravomoc dále rozšířila.
Podle Smlouvy Komise vypracovává roční a víceletý program činnosti Unie. Za tímto účelem Komise vytváří svůj plán činnosti, kterým přispívá k ročnímu a víceletému plánování činnosti Unie. Evropský parlament již nyní spolupracuje s Komisí při přípravě jejího pracovního programu a Komise zohledňuje priority, které Parlament v této fázi formuluje. Po přijetí programu v Komisi jsou zahájeny trojstranné rozhovory mezi Parlamentem, Radou a Komisí, které mají vyústit v dohodu o programu Unie.
Podrobná ustanovení včetně časového harmonogramu jsou uvedena v příloze XIV jednacího řádu (Rámcová dohoda o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí).
Parlament přijímá o ročním programu usnesení. Předseda požádá Radu, aby zaujala stanovisko k ročnímu pracovnímu programu Komise a k usnesení Parlamentu. Pokud některý z orgánů nemůže dodržet stanovený harmonogram, musí oznámit ostatním orgánům důvody zpoždění a navrhnout nový časový plán.
Podle článku 225 SFEU může Parlament na základě zprávy příslušného výboru požádat většinou hlasů svých členů Komisi, aby předložila vhodný návrh. Parlament může současně stanovit termín předložení tohoto návrhu. Příslušný parlamentní výbor musí nejprve požádat o povolení Konferenci předsedů. Komise může buď žádosti vyhovět, nebo může odmítnout předložit legislativní návrh požadovaný Evropským parlamentem.
Výbor, který má v úmyslu vypracovat zprávu a předložit Parlamentu návrh usnesení týkajícího se záležitosti, spadající do jeho působnosti, tak může učinit pouze se svolením Konference předsedů.