Přímý přístup k hlavnímu vyhledávání (klikněte na „ENTER“)
Přístup k obsahu stránky (stiskněte Enter)
Přímý přístup na seznam dalších stránek (klikněte na „ENTER“)

Organizace

 
 
Předseda

Předseda je volen na dva a půl roku, tj. na polovinu volebního období Parlamentu, a jeho funkční období může být prodlouženo. Zastupuje Evropský parlament navenek a ve vztazích s ostatními orgány a institucemi EU.

Dohlíží na práci Parlamentu a jeho jednotlivých složek i na rozpravy na plenárním zasedání a dbá na to, aby byl dodržován jednací řád Parlamentu.

Na začátku každého zasedání Evropské rady předkládá předseda Evropského parlamentu stanovisko Parlamentu a jeho připomínky ke konkrétním bodům na pořadu jednání a k dalším tématům. Uvádí svým podpisem v platnost rozpočet Evropské unie poté, co jej přijal Parlament.

Podepisuje také společně s předsedou Rady veškeré legislativní akty přijímané řádným legislativním postupem.

 
 
 
Poslanci EP
Poslanci EP

Evropský parlament sestává ze 751 poslanců zvolených v 28 členských státech rozšířené Evropské unie. Od roku 1979 jsou poslanci EP voleni ve všeobecných a přímých volbách na pětileté funkční období. Každá země si volí způsob, jakým volby probíhají, musí však zaručit rovnost žen a mužů a tajné hlasování.

Poslanci EP jsou voleni podle zásady poměrného zastoupení. Počet křesel je přidělován podle počtu obyvatel každého členského státu.

O něco více než třetinu poslanců EP tvoří ženy. Poslanci EP tvoří uskupení na základě své politické, nikoli státní příslušnosti.

 
 
 
Politické skupiny
Politické skupiny

Poslanci Evropského parlamentu tvoří politické skupiny – nejsou organizováni podle státní, ale podle politické příslušnosti. V Evropském parlamentu je v současnosti 7 politických skupin.

K utvoření politické skupiny je třeba 25 poslanců a musí v ní být zastoupena nejméně čtvrtina členských států. Poslanci nemohou patřit k více než jedné politické skupině.

Někteří poslanci nejsou členy žádné politické skupiny – jsou tzv. nezařazenými poslanci.

 
 
 
Politické skupiny v Evropském parlamentu

Každá politická skupina se stará o svou vnitřní organizaci – jmenuje svého předsedu (či dva spolupředsedy, jak tomu je u některých skupin), předsednictvo a sekretariát.

V jednacím sále jsou poslancům přidělena místa podle jejich politické příslušnosti, zleva doprava, po dohodě předsedů skupin.

Před každým hlasováním na plenárním zasedání projednávají politické skupiny zprávy z parlamentních výborů a předkládají k nim pozměňovací návrhy.

O postoji, který politická skupina zaujme, se rozhoduje dohodou v rámci skupiny. Žádný poslanec nesmí být nucen hlasovat určitým způsobem.

 
 
 
 
Výbory

Poslanci jsou rozděleni do několika specializovaných stálých výborů, aby mohli provádět přípravné práce pro plenární zasedání Parlamentu. Parlamentních výborů je 20. Výbor sestává z 25 až 71 poslanců EP a má svého předsedu, předsednictvo a sekretariát.

Politické složení výborů odráží složení plenárního shromáždění. Výbory vypracovávají legislativní návrhy a zprávy z vlastního podnětu, předkládají k nim pozměňovací návrhy a hlasují o nich.

Projednávají návrhy Komise a Rady a v nutných případech vypracovávají zprávy, které se předkládají na plenárním zasedání.

Parlament může rovněž zřizovat dočasné výbory zabývající se konkrétními otázkami a vyšetřovací výbory, které prošetřují porušování nebo špatné uplatňování právních předpisů Společenství.

 
 
 
Delegace
Delegace

Delegace Evropského parlamentu udržují vztahy a zajišťují výměnu informací s parlamenty třetích zemí. Evropský parlament přispívá prostřednictvím svých delegací k reprezentaci Evropské unie v zahraničí a k prosazování hodnot, na nichž je Evropská unie založena, ve třetích zemích. Jedná se o zásady svobody a demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu.

Existuje několik typů delegací: smíšené parlamentní výbory, výbory pro parlamentní spolupráci, jiné meziparlamentní delegace a delegace v mnohostranných parlamentních shromážděních.

 
 
 
Politické orgány

Evropský parlament má různé politické orgány, které jsou odpovědné za organizaci činnosti Parlamentu a za legislativní plánování či parlamentní pravidla, stejně jako za administrativní, finanční, personální a organizační záležitosti.

 
 
 
Konference předsedů

Konference předsedů je politickým orgánem Evropského parlamentu, který se zabývá

  • organizací práce EP a sestavováním legislativních programů,
  • rozdělováním pravomocí výborům a delegacím a jejich složením,
  • vztahy s ostatními orgány Evropské unie, národními parlamenty a třetími zeměmi.

Konference předsedů připravuje pro Parlament rozvrh a pořad jednání plenárních zasedání a zabývá se rozdělováním míst poslanců v zasedacím sále.

Konferenci předsedů tvoří předseda Parlamentu a předsedové politických skupin.

Patří sem také zástupce nezařazených poslanců, který ovšem nemá hlasovací právo.

Konference předsedů rozhoduje na základě dohody či hlasování vyváženém počtem poslanců každé politické skupiny.

Konference předsedů vykonává úkoly, které jí ukládá jednací řád.

Organizuje práci Evropského parlamentu a jeho orgánů.

Je konzultována ve všech otázkách spojených se sestavováním legislativních programů a se vztahy s ostatními orgány a institucemi Evropské unie.

Konference předsedů se většinou schází dvakrát za měsíc. Její schůze nejsou veřejné.

Zápisy ze schůzí Konference předsedů se překládají do úředních jazyků, tisknou se a rozesílají všem poslancům.

Každý poslanec může klást otázky týkající se práce Konference předsedů.

Dává všem poslancům příležitost vyměňovat si i mimo plenární zasedání názory s některou pozvanou osobou nebo jako první znát návrhy předložené Evropskou komisí.

 
 
Předsednictvo

Předsednictvo je regulační řídící orgán Evropského parlamentu.

Má pravomoc stanovit předběžný návrh rozpočtu Evropského parlamentu a vyřizovat veškeré administrativní, personální či organizační otázky.

Předsednictvo se skládá z předsedy Evropského parlamentu, 14 místopředsedů a 5 kvestorů, kteří jsou voleni shromážděním na období dvou a půl let s možností obnovení mandátu.

Při jednání předsednictva má v případě rovného počtu hlasů rozhodující hlas předseda. Kvestoři mají v předsednictvu poradní hlas.

Předsednictvo se zabývá řadou administrativních a finančních úkolů uvnitř Parlamentu.

Má pravomoci ve všech záležitostech týkajících se vnitřního fungování Parlamentu.

Zabývá se žádostmi souvisejícími s průběhem zasedání, povoluje schůze výborů či delegací mimo obvyklá pracoviště a připravuje předběžný návrh předpokládaných výdajů Parlamentu.

Jmenuje generálního tajemníka Parlamentu, jenž zajišťuje řízení administrativních oddělení Parlamentu a schvaluje složení a uspořádání generálního sekretariátu.

Předsednictvo se obvykle schází dvakrát do měsíce.

Zápisy ze schůzí předsednictva se překládají do úředních jazyků, tisknou se a rozesílají všem poslancům.

Každý poslanec může klást otázky týkající se práce předsednictva.

Předsednictvo rozhoduje o částkách přidělovaných politickým stranám zastoupeným v Evropském parlamentu.

 
 
Sbor kvestorů

Sbor kvestorů je orgánem Evropského parlamentu, který se zabývá administrativními a finančními otázkami týkajícími se přímo poslanců a jejich pracovních podmínek.

Kvestorů je 5 a zasedají v předsednictvu.

Evropský parlament přistupuje k volbě kvestorů po volbě předsedy a 14 místopředsedů.

Kvestoři jsou voleni v tajném hlasování většinou hlasů ve třech kolech: v prvních dvou kolech je požadována absolutní většina hlasů, v posledním kole stačí většina poměrná.

Jejich funkční období je stanoveno na dva a půl roku a v rámci předsednictva mají poradní hlas.

Kvestoři se zabývají administrativními a finančními úkoly vztahujícími se přímo k poslancům, jako je například obstarávání zařízení a služeb obecného rázu.

Mají možnost předkládat návrhy změn nebo přepisů textů týkajících se veškerých právních předpisů přijatých předsednictvem.

Kvestoři se obvykle scházejí jednou za měsíc.

Každý poslanec může klást otázky týkající se práce kvestorů.

 
 
Konference předsedů výborů

Konference předsedů výborů je politickým orgánem Evropského parlamentu, který umožňuje zajistit lepší spolupráci mezi jednotlivými parlamentními výbory.

Konference předsedů výborů se skládá z předsedů všech stálých nebo dočasných výborů a volí svého předsedu. Konference předsedů výborů se obvykle schází jednou za měsíc ve Štrasburku během plenárních zasedání.

Konference předsedů výborů může dávat doporučení Konferenci předsedů týkající se práce výborů a sestavování pořadu jednání na zasedání.

Má také možnost radit Konferenci předsedů v případě střetu pravomocí mezi dvěma výbory.

Předsednictvo a Konference předsedů mohou delegovat některé úkoly na Konferenci předsedů výborů.

 
 
Konference předsedů delegací

Konference předsedů delegací je politickým orgánem Evropského parlamentu a zabývá se pravidelně veškerými otázkami týkajícími se dobrého fungování meziparlamentních delegací a delegací smíšených parlamentních výborů.

Konference předsedů delegací se skládá z předsedů všech stálých meziparlamentních delegací a volí svého předsedu.

Konference předsedů delegací může dávat doporučení Konferenci předsedů v souvislosti s prací delegací.

Konference předsedů delegací sestavuje roční návrh rozvrhu, meziparlamentních setkání a schůzí smíšených parlamentních výborů.

Předsednictvo a Konference předsedů mohou delegovat některé úkoly na Konferenci předsedů delegací.

 
 
 
   
Meziskupiny

Poslanci z kterýchkoliv politických skupin a výborů mohou vytvářet meziskupiny, jejichž cílem je neformální výměna názorů na určitá témata a podpora kontaktů mezi poslanci a občanskou společností.

Meziskupiny nejsou orgány Parlamentu, a proto nemohou vyjadřovat jeho oficiální názor.

Podléhají vnitřním předpisům, které přijala Konference předsedů dne 16. prosince 1999 (naposledy pozměněny dne 11. září 2014) a které stanoví podmínky, za jakých se mohou meziskupiny vytvářet na počátku každého volebního období, a také pravidla jejich fungování.

Předsedové meziskupin musí uvést v prohlášení veškerou obdrženou podporu, ať už peněžní či hmotnou, podle stejných kritérií, která by platila pro poslance jako jednotlivce. Tato prohlášení se musí každoročně aktualizovat a jsou uložena ve veřejném rejstříku vedeném kvestory.

 
 
Seznam meziskupin

Konference předsedů na své schůzi dne 11. prosince 2014 schválila následující seznam meziskupin, které budou zřízeny v současném volebním období Parlamentu:

  • aktivní stárnutí, mezigenerační solidarita a rodinná politika
  • boj proti rasismu a diverzita
  • biologická rozmanitost, lov a rekreační rybolov
  • práva dětí
  • změna klimatu, udržitelný rozvoj a biologická rozmanitost
  • společné statky a veřejné služby
  • tvůrčí odvětví
  • digitální agenda
  • zdravotní postižení
  • extrémní chudoba a lidská práva
  • rozvoj cestovního ruchu v Evropě, kulturní dědictví, Svatojakubská cesta a jiné evropské kulturní trasy
  • svoboda náboženství a vyznání a náboženská tolerance
  • bezúhonnost – transparentnost, boj proti korupci a organizovanému zločinu
  • práva lesbických, homosexuálních, bisexuálních, transsexuálních a intersexuálních osob (LGBTI)
  • dlouhodobé investice a reindustrializace
  • venkovské, horské a odlehlé oblasti
  • moře, řeky, ostrovy a pobřežní oblasti
  • MSP – malé a střední podniky
  • nebe a vesmír
  • sociální ekonomika
  • sport
  • odbory
  • tradiční menšiny, národnostní menšiny a jazyky
  • města
  • dobré životní podmínky a ochrana zvířat
  • Západní Sahara
  • víno, lihoviny a kvalitní potraviny
  • problémy mládeže
 
 
 
Panorama jednacího sálu – 360°

Vydejte se na virtuální prohlídku jednacím sálem.

 
 
 
Jednací řád

Na základě článku 232 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) vydal Evropský parlament svůj vnitřní jednací řád. Tento řád obsahuje veškerá pravidla vnitřního uspořádání a fungování Parlamentu.