Latinská Amerika a Karibik

Vztahy EU s Latinskou Amerikou a Karibikem mají mnoho rozměrů a realizují se na různých úrovních. Evropská unie spolupracuje s celým regionem prostřednictvím summitů hlav států či předsedů vlád, přičemž s Karibikem, Střední Amerikou, Andským společenstvím, sdružením MERCOSUR a jednotlivými zeměmi ji spojují dohody a politický dialog.

Právní základ

  • hlava V (vnější činnost EU) Smlouvy o Evropské unii;
  • hlavy I–III a V (společná obchodní politika, rozvojová spolupráce a humanitární pomoc, mezinárodní dohody) Smlouvy o fungování Evropské unie.

Vztahy mezi regiony

a.Summity

První summit mezi EU, Latinskou Amerikou a Karibikem se konal v Riu de Janeiru v červnu 1999 a v jeho rámci bylo ustaveno „biregionální strategické partnerství“. Tyto summity jsou pořádány každé dva roky a poslední z nich, který se konal v červnu 2015 v Bruselu, byl druhým setkáním EU a Společenství latinskoamerických a karibských států (Comunidad de Estados Latinoamericanos y Caribeños, CELAC). Členy společenství CELAC je 33 latinskoamerických a karibských států a shromáždění se zúčastnilo celkem 60 zemí. Tyto summity upevňují vazby mezi oběma regiony na nejvyšší úrovni a řeší otázky biregionálního i mezinárodního zájmu. Diskuse se soustředily na témata, jako jsou demokracie a lidská práva, boj proti chudobě, podpora sociální soudržnosti, inovace a technologie či životní prostředí a změna klimatu. Na bruselském summitu bylo přijato krátké politické prohlášení, delší prohlášení o jednotlivých aspektech partnerství a „akční plán“ EU a CELAC, který vychází z priorit stanovených na předchozích summitech. Tento plán stanovuje deset prioritních oblastí biregionální spolupráce:

  • věda, výzkum, inovace a technologie,
  • udržitelný rozvoj a životní prostředí, změna klimatu, biologická rozmanitost a energetika,
  • regionální integrace a propojenost za účelem podpory sociálního začleňování a soudržnosti,
  • migrace,
  • vzdělávání a zaměstnanost za účelem podpory sociálního začleňování a soudržnosti,
  • celosvětový problém s drogami,
  • genderová problematika,
  • investice a podnikání pro udržitelný rozvoj,
  • vysokoškolské vzdělávání,
  • bezpečnost občanů.

Příští summit EU-CELAC, který měl původně proběhnout v El Salvadoru v říjnu 2017, byl přesunut na pozdější termín.

b.Parlamentní rozměr

Pravidelný kontakt mezi Evropským parlamentem a poslanci z Latinské Ameriky začal v roce  1974, kdy se konala první ze 17 meziparlamentních konferencí. Tyto konference byly prvním a po mnoho let také jediným fórem pro institucionalizovaný politický dialog mezi Evropou a Latinskou Amerikou. V roce 2006 byly meziparlamentní konference nahrazeny Evropsko-latinskoamerickým parlamentním shromážděním (EUROLAT), parlamentním orgánem biregionálního strategického partnerství. Evropsko-latinskoamerické parlamentní shromáždění slouží jako fórum pro diskuse, sledování a přehodnocení veškerých otázek souvisejících s partnerstvím. Má 150 členů: 75 poslanců Evropského parlamentu a 75 poslanců z latinskoamerických subregionálních parlamentů, včetně Latinskoamerického parlamentu (Parlatino), Andského parlamentu (Parlandino), Středoamerického parlamentu (Parlacen), Společného parlamentního shromáždění MERCOSUR (Parlasur) a chilského a mexického kongresu. Od roku 2006 uspořádalo shromáždění EUROLAT deset řádných plenárních zasedání, naposledy v září roku 2017.

Vztahy se subregiony

a.Střední Amerika (Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua a Panama)

Vztahy se zeměmi Střední Ameriky se vyvíjely na základě „dialogu ze San José“. Tento dialog byl zahájen v roce 1984 a od té doby byl postupně rozšiřován o další témata, mezi něž patří hospodářský a sociální rozvoj, migrace a bezpečnost. Po uzavření prvních dvou dohod o spolupráci z let 1985 a 1993 byla v roce 2003 uzavřena dohoda o politickém dialogu a spolupráci, která zavedla nové oblasti spolupráce. Dohoda o přidružení, první meziregionální dohoda tohoto typu, kterou EU uzavřela, byla podepsána v červnu 2012 a ratifikována Evropským parlamentem v prosinci 2012. Jejím cílem je rozvinout privilegované politické partnerství založené na hodnotách, zásadách a společných cílech, upevňování lidských práv, snižování chudoby, boji s nerovností, předcházení konfliktům, podpoře řádné správy věcí veřejných, bezpečnosti, regionální integraci a na udržitelném rozvoji. Dohoda o přidružení také liberalizuje obchod s průmyslovými výrobky a produkty rybolovu a ruší většinu celních sazeb v oblasti obchodu se zemědělskými produkty. Kapitola dohody týkající se obchodu vstoupila prozatímně v platnost v průběhu roku 2013 (v různých termínech pro různé země). Na provádění dohody bude dohlížet Parlamentní výbor pro přidružení, který se skládá z poslanců Evropského parlamentu, Středoamerického parlamentu a vnitrostátních parlamentů Kostariky a Panamy.

b.Andské společenství (Bolívie, Kolumbie, Ekvádor a Peru)

Evropská unie udržuje s andskými zeměmi pravidelný kontakt od roku 1969, kdy byla založena Andská skupina (později nazvaná Andské společenství). V roce 1983 byla podepsána první dohoda o spolupráci, po níž následovala obsáhlejší rámcová dohoda o spolupráci z roku 1993. V prosinci 2003 podepsaly oba regiony dohodu o politickém dialogu a spolupráci, která spolupráci dále rozšířila, ale nenabyla zatím účinnosti. V červnu 2007 byla zahájena jednání o dohodě o přidružení, která v březnu 2010 nakonec vyústila ve vícestrannou obchodní dohodu s Peru a Kolumbií. Obchodní dohoda, která byla podepsána v červnu 2012 a ratifikována Evropským parlamentem v prosinci 2012, nabyla účinnosti 1. března 2013 v případě Peru a 1. srpna 2013 v případě Kolumbie. Tato dohoda má za cíl v příštích deseti letech zcela liberalizovat obchod s průmyslovými výrobky a s produkty rybolovu (většina celních sazeb bude po jejím nabytí účinnosti zrušena) a rozšiřuje přístup zemědělských produktů na trh. Dohoda se dále vztahuje na veřejné zakázky, investice, lidská práva a pracovněprávní a environmentální normy. Ekvádor se k této obchodní dohodě připojil dne 1. ledna 2017.

c.MERCOSUR (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay)

Evropská unie a Společný jihoamerický trh (Mercado Común del Sur, MERCOSUR), založený v roce 1991, udržují institucionální vztahy od roku 1992. V roce 1995 podepsaly meziregionální rámcovou dohodu, která zavedla pravidelný politický dialog a stanovila cíle a režimy obchodní a hospodářské spolupráce, včetně podpory investic a oblastí dopravy, životního prostředí a vědy a techniky.

Jednání o dohodě o přidružení včetně politického dialogu, spolupráce a volného obchodu byla zahájena v roce 1999. Poté, co byla v roce 2004 přerušena, byla jednání obnovena v roce 2010 a zaměřovala se na politické kapitoly a kapitoly o spolupráci, a rovněž na „normativní“ část kapitoly o obchodu (pravidla původu atd.), avšak v roce 2012 byla znovu pozastavena. Avšak poté, co strany znovu potvrdily svůj závazek usilovat o uzavření jednání, vyměnily si v květnu 2016 nabídky týkající se přístupu na trh pro zboží, služby a veřejné zakázky a jednání se opět rozběhla. Obě strany usilují o dosažení politické dohody o dohodě o přidružení nejpozději do roku 2017. Evropský parlament při různých příležitostech vyjádřil svou podporu ambiciózní a vyvážené dohodě, která by zohledňovala citlivé otázky v hospodářských odvětvích obou regionů.

d.Karibik

Evropská unie udržovala pevné vztahy s oblastí Karibiku již v minulosti. To je z velké části dáno přítomností evropských zemí v tomto regionu v koloniálních dobách – řada z nich v oblasti stále působí prostřednictvím zámořských zemí a území. Vztahy mezi EU a oblastí Karibiku jsou utvářeny různými překrývajícími se institucionálními rámci. Nejdůležitější z nich je dohoda z Cotonou, kterou v roce 2000 podepsalo 79 zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT), a Dohoda o hospodářském partnerství mezi státy CARIFORA a EU podepsaná v roce 2008. Klíčovými partnery pro biregionální dialog s EU jsou státy CARIFORA. Z 16 členů této organizace je 14 – Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Belize, Dominika, Grenada, Guyana, Haiti, Jamajka, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Surinam a Trinidad a Tobago – členy Karibského společenství (CARICOM). Členy jsou také Dominikánská republika (signatář dohody z Cotonou a dohody o hospodářském partnerství) a Kuba (která má zvláštní status).

Od listopadu 2012 se vztahy mezi EU a Karibikem řídí společnou strategií partnerství mezi EU a Karibikem, jež poskytuje strukturovaný rámec pro širší a hlubší dialog a spolupráci. Tato strategie stanovuje pět prioritních oblastí spolupráce, kterými jsou regionální spolupráce a integrace, obnova Haiti, změna klimatu a přírodní katastrofy, trestná činnost a bezpečnost a společný postup ve dvoustranných regionálních a mnohostranných fórech a v globálních otázkách.

Důležitou součástí vazeb mezi EU a Karibikem jsou meziparlamentní vztahy. Dohodou o hospodářském partnerství z roku 2008 byl kromě specializovaných regionálních schůzek a širšího Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU zřízen také Smíšený parlamentní výbor CARIFORUM-EU, který dohlíží na provádění dohody. Výbor se zatím sešel dvakrát, naposledy v dubnu 2013 v Trinidadu a Tobagu.

Vztahy s jednotlivými zeměmi

a.Mexiko

EU udržuje diplomatické vztahy s Mexikem již od roku 1960. V roce 1975 byla podepsána dohoda o spolupráci, v roce 1991 byla podepsána obsáhlejší rámcová dohoda o spolupráci a EU následně s Mexikem jakožto první latinskoamerickou zemí v roce 1997 uzavřela dohodu o partnerství. Dohoda o hospodářském partnerství, politické koordinaci a spolupráci (známá jako „všeobecná dohoda“) institucionalizuje politický dialog a rozšiřuje spolupráci na různé oblasti, včetně demokracie a lidských práv. Vytvořila také oblast volného obchodu mezi EU a Mexikem. V květnu 2016 začala jednání s Mexikem na modernizaci „globální dohody“ a obě strany si stanovily za cíl dosáhnout této dohody do konce roku 2017.

Vazby s Mexikem dále posílilo strategické partnerství zřízené v roce 2009; jedná se o jedinou zemi, s níž EU uzavřela jak strategické partnerství, tak dohodu o přidružení. Toto partnerství, které je projevem uznání ze strany EU, že celosvětový politický a hospodářský význam Mexika roste, sleduje dvojí cíl: prohloubit spolupráci mezi EU a Mexikem a koordinaci na mnohostranné úrovni v globálních záležitostech a dodat dvoustranným vztahům a iniciativám nový politický impuls. V rámci strategického partnerství mezi EU a Mexikem se dosud konaly tři summity, naposledy v červnu 2015. V mnoha oblastech probíhá mezi EU a Mexikem pravidelný dialog na vysoké úrovni – včetně oblasti lidských práv, bezpečnosti a prosazování práva, hospodářských otázek a životního prostředí a změny klimatu. Na provádění všeobecné dohody od roku 2005 dohlíží Smíšený parlamentní výbor EU-Mexiko.

b.Chile

K podpisu první rámcové dohody o spolupráci s Chile došlo v roce 1990 poté, co byla v zemi obnovena demokracie. Pravidelný politický dialog byl zahájen v roce 1995. V roce 1996 pak byla podepsána obsáhlejší rámcová dohoda o spolupráci, již EU v roce 2002 završila uzavřením dohody s Chile o přidružení. Dohoda zahrnuje tři okruhy: kapitolu o politickém dialogu, včetně zapojení občanské společnosti, Evropského parlamentu a chilského kongresu, kapitolu o spolupráci v nejrůznějších oblastech, jejímž cílem je podpora udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje a rozvoje v oblasti životního prostředí a vytvoření zóny volného obchodu pro zboží a služby. EU a Chile se připravují na jednání o aktualizaci dohody o přidružení.

Na provádění dohody o přidružení od roku 2003 dohlíží Smíšený parlamentní výbor EU-Chile.

c.Brazílie

Brazílie v roce 1960 jako první jihoamerická země uznala EHS a zřídila své stálé zastoupení v Bruselu. V následujících letech byly podepsány různé dohody o spolupráci. Poté, co byla v Brazílii obnovena demokracie, nastal ve vývoji dvoustranných vztahů výrazný posun a v roce 1992 byla podepsána rozsáhlejší rámcová dohoda o spolupráci. Vztahy s Brazílií od té doby nadále sílí, což odráží rostoucí světovou hospodářskou a politickou váhu této země. V roce 2007 uzavřely EU a Brazílie strategické partnerství. Od roku 2007 proběhlo sedm summitů EU-Brazílie, naposledy v únoru 2014. Společný akční plán EU a Brazílie na období 2012–2014 stanovuje program činnosti směřující ke zlepšení a další podpoře partnerství v pěti oblastech, kterými jsou mír a bezpečnost, hospodářské, sociální a environmentální partnerství podporující udržitelný rozvoj, regionální spolupráce, věda, technika a inovace a mezilidský dialog. Strategické partnerství EU a Brazílie zahrnuje rovněž pravidelný dialog mezi brazilským národním kongresem a Evropským parlamentem.

d.Kuba

Kuba byla až dosud jedinou zemí v regionu, která s EU nepodepsala dohodu o spolupráci ani dohodu o přidružení. Avšak v dubnu 2014 byla zahájena jednání s cílem uzavřít Dohodu o politickém dialogu a spolupráci (PDCA) a tato jednání byla úspěšně uzavřena dne 11.   března  2016. Dohoda byla podepsána dne 12. prosince 2016 a byla ratifikována EP dne 5.   července 2017. Po své ratifikaci všemi členskými státy EU vstoupila plně v platnosti. Dohoda PDCA zahrnuje tři hlavní kapitoly: o politickém dialogu, o spolupráci a odvětvových politických a o obchodu. Vztahy mezi EU a Kubou byly prohloubeny i na jiných frontách, např. prostřednictvím různých návštěv na vysoké úrovni a obnovy formálního politického dialogu.

Jesper Tvevad

09/2017