European elections     
 

Evropské volby 

24. – 25. května 2019 

Příští evropské volby proběhnou ve dnech 23.–26. května 2019. Všichni dospělí evropští občané mají příležitost zvolit své zástupce v Evropském parlamentu. Přijďte k volbám, protože budoucnost Evropy můžete utvářet i vy.

Minulé evropské volby, které proběhly v roce 2014, byly největšími nadnárodními volbami probíhajícími současně. Tentokrát jde o víc. Svým hlasem rozhodnete i vy, v jaké Evropě budeme žít v příštích letech.

Výsledky evropských voleb v květnu 2019 se přímo projeví v životě každého z nás. Rozhodne se v nich, jak se Evropská unie postaví k tomu, na čem vám nejvíce záleží: zaměstnanosti, podnikání, bezpečnosti, migraci a změně klimatu.

Evropa totiž patří nám všem a všechna rozhodnutí bychom měli přijímat společně. Proto je důležité, abyste k volbám šli nejenom vy, ale také vaši příbuzní, přátelé, sousedé a kolegové. Zúčastní-li se všichni, zvítězí každý.

Jak volby probíhají

Volby se řídí několika obecnými pravidly, ale některé aspekty se mohou v jednotlivých zemích lišit, například pravidla pro korespondenční hlasování nebo možnost volit na zastupitelských úřadech.

Konkrétní údaje o tom, kdo bude ve volbách kandidovat a kde se nacházejí volební místnosti, budou k dispozici zanedlouho. Aktuální informace vám podají volební orgány ve vašem státě.

Pokud žijete v jiném členském státě EU, měli byste mít možnost volit své kandidáty z tohoto státu. Možná můžete volit i na zastupitelském úřadě, jestliže země, z níž pocházíte, tuto možnost nabízí. Bližší informace vám podá vaše velvyslanectví. Je samozřejmé, že každý smí hlasovat jenom jednou, takže můžete volit buď v zemi pobytu, nebo v zemi původu, ale rozhodně ne v obou současně.

Musíme Evropu změnit – Evropa musí lépe reagovat na přání a potřeby občanů a stavět přitom na tom, čeho jsme již dosáhli.

Předseda EP Antonio Tajani

     

Udělejte další krok

Nemusí zůstat jen u pouhé účasti ve volbách. Můžete také přesvědčit ostatní, aby i oni šli volit a přispěli tak k tomu, jakým směrem se bude EU ubírat.

Zaregistrujte se a přispějte k podpoře demokracie .

     

Evropské volby

Zjistěte, jak fungují evropské volby a jak můžete volit  ve své zemi nebo ze zahraničí.

     

Materiály pro tisk

Jste-li novináři píšící o volbách, najdete všechno, co potřebujete, na tomto odkazu .

     

Proč jít k evropským volbám?

Evropskému parlamentu se v posledních letech podařilo zlepšit váš život v mnoha ohledech. Bude v tom pokračovat i v příštím volebním období. Podívejte na tento přehled  a podělte se se svými přáteli o to, které důvody vám připadají nejdůležitější.

Evropská unie dělá mnoho věcí, rozvojem obchodu počínaje a financováním vědeckého výzkumu konče. Mění tvář vašeho města i regionu. Zde se dozvíte, co konkrétního pro vás Evropská unie udělala .

Jak mě poslanci EP zastupují?

V evropských volbách rozhodujete o tom, kdo vás bude zastupovat jako poslanec Evropského parlamentu a kdo tedy bude hájit vaše zájmy v Evropské unii. Poslanci však nerozhodují pouze o nové legislativě. Schvalují také nové obchodní dohody, vykonávají dohled nad evropskými institucemi a nad tím, jak se používá evropský rozpočet. Mají také možnost zahajovat vyšetřování v konkrétních věcech.

Podrobnosti

Každých pět let volí občané EU své zástupce do Evropského parlamentu, přímo voleného orgánu, který hájí jejich zájmy při přijímání rozhodnutí v Unii. Volební postupy se v jednotlivých státech EU liší, některé prvky jsou však společné. Zde je stručný přehled toho, jak jsou poslanci Evropského parlamentu voleni.

Kolik poslanců se volí v jednotlivých zemích?

Rozdělení křesel je stanoveno v evropských smlouvách. Odvíjí se v zásadě od počtu obyvatel každé země, avšak menší země mají více poslanců, než by jim náleželo podle čistě matematického propočtu. V současné době se počet poslanců pohybuje od 6 (Malta, Lucembursko, Kypr a Estonsko) až po 96 (Německo).

Volební systém

Podle platných pravidel by měli být poslanci voleni nějakou formou poměrného zastoupení.  To znamená, že jestliže strana obdrží 20 % hlasů, získá přibližně 20 % křesel, takže své zástupce by měly mít v Evropském parlamentu větší i menší politické strany.

O dalších důležitých aspektech volebního postupu  rozhodují země samy. Některé státy například své území dělí na více volebních obvodů, zatímco jiné mají pouze jeden volební obvod.

Dny konání voleb

Země EU mají různé volební tradice a každá z nich může rozhodnout, kdy v časovém rozpětí čtyř dnů se budou volby   přesně konat, a to od čtvrtka (dne, kdy se tradičně volí v Nizozemsku) do neděle (kdy probíhají volby ve většině zemí). V Česku se bude volit v pátek 24. a sobotu 25. května 2019.

Kdo kandiduje ve volbách?

Ve volbách se o hlasy ucházejí národní politické strany, ovšem jakmile jsou poslanci EP zvoleni, stane se většina z nich členy nadnárodních politických skupin (poslaneckých klubů). Většina národních stran se sdružuje v celoevropských politických skupinách (více informací najdete v pravém sloupci), takže jednou z nejdůležitějších otázek při sčítání hlasů je, která z těchto skupin bude mít v příštím volebním období největší vliv.

Rozhodování o předsedovi Komise

Ve volbách v roce 2014 hlavní evropské politické strany poprvé nominovaly své kandidáty na předsedu Evropské komise, výkonného orgánu EU. Kandidát strany, která obdržela nejvyšší počet hlasů (tou byla EPP – Evropská lidová strana), se po schválení většinou poslanců nového Parlamentu stal předsedou Komise.

Hlasováním v evropských volbách se tedy občané podíleli i na rozhodování o tom, kdo bude odpovídat za tvorbu evropských politik a jejich každodenní realizaci.

 Evropské politické strany postaví své kandidáty na předsedu Komise i ve volbách v roce 2019.

Evropské politické strany

Členy politických stran na evropské úrovni jsou národní strany nebo jednotlivci. Jsou zastoupeny ve více členských státech. Evropských voleb se účastní národní strany, které jsou však často členy evropských politických stran a po volbách se stávají součástí politické skupiny Evropského parlamentu, která sdružuje podobně smýšlející strany ze stejné části politického spektra.