DEMOKRACIE V POHYBUEVROPSKÉ VOLBY – zbývá jeden rok 

Poslední průzkum Eurobarometru zveřejněný rok před volbami do Evropského parlamentu konanými v květnu 2019 ukazuje nepřetržitý nárůst podpory občanů vůči Evropské unii. Více než dvě třetiny respondentů (67 %) jsou přesvědčeny, že členství v EU je pro jejich zemi přínosem. To je nejlepší výsledek dosažený od roku 1983. Poprvé se také většina respondentů (48 %) domnívá, že jejich hlas má v EU váhu.

Téměř třetina respondentů (32 %) již nyní zná datum voleb do Evropského parlamentu konaných v roce 2019 a 50 % má o tyto volby zájem. Občané považují postup spočívající v navržení volebních lídrů (Spitzenkandidaten) za pozitivní vývoj (49 % uvádí, že by tento postup podpořil jejich účast v příštích volbách do Evropského parlamentu), avšak 70 % respondentů by si přálo, aby jej doprovázela skutečná debata o evropských otázkách a budoucnosti EU.

Kromě toho většina respondentů souhlasí s tím, že postup spočívající v navržení volebních lídrů přináší větší transparentnost (63 %), je významným pokrokem pro evropskou demokracii (61 %) a dává větší legitimitu Evropské komisi (60 %). Naproti tomu méně než polovina respondentů se domnívá, že by tento proces zabránil vnitrostátním vládám ve výběru nejlepšího kandidáta (46 %), a 45 % má za to, že nemá žádný skutečný dopad (45 %).

Co se týče nadcházející volební kampaně, Evropané by si přáli slyšet o bezpečnostních otázkách v nejširším slova smyslu, včetně imigrace, ačkoli na druhé straně jsou pro ně stejně důležité otázky související s osobní prosperitou a blahobytem.

Většina respondentů je nadále spokojena se způsobem, jak v jejich zemi (55 %) a v EU (46 %) funguje demokracie. Třebaže v některých zemích jsou respondenti více spokojeni s fungováním demokracie v EU než v jejich vlastní zemi, občané z některých větších členských států ukazují výrazně nižší míru spokojenosti se způsobem fungování demokracie v EU.  Ještě jasněji je to vidět, pokud míru spokojenosti s fungováním demokracie nahlížíme z hlediska HDP jednotlivých zemí na obyvatele a jejich současné míry nezaměstnanosti.

Průzkum se také zabýval názory občanů na nové a nově vznikající politické strany. Mezi lety 2013 a 2018 se v členských státech EU objevilo více než 70 nových stran a politických aliancí, přičemž některé z nich vedly úspěšnou kampaň pomocí protestu proti vládnoucím strukturám.

Při otázce na postoj vůči těmto novým stranám a hnutím většina Evropanů odpověděla, že je vnímá spíše pozitivně. Polovina respondentů tyto strany nebo hnutí nepovažuje za hrozbu pro demokracii, zatímco 38 % se domnívá, že by hrozbou být mohly. Sedmdesát procent dotazovaných občanů má za to, že být pouze proti něčemu nestačí a nic to nezlepší. Ovšem 56 % se domnívá, že nové strany a hnutí mohou přinést skutečnou změnu, a 53 % občanů souhlasí se skutečností, že mohou lépe najít nová řešení než vládnoucí struktury.

Rok před volbami do Evropského parlamentu tento průzkum zkoumá, jak občané hlasování vnímají. V odpovědi Evropanů na otázku, proč se domnívají, že lidé půjdou ve volbách do Evropského parlamentu volit, se na prvním místě objevují občanské důvody – například že „je to jejich občanská povinnost“. Velká většina se domnívá, že pokud lidé nevolí, je to proto, že „se domnívají, že jejich hlas nic nezmění“, „nedůvěřují politickému systému“ nebo „se nezajímají o politiku ani o volby obecně“. Nedostatek informací je také významným prvkem, který je třeba zvážit. Významnou roli hrají také technické důvody, neboť 15 % respondentů se domnívá, že lidé nejdou k volbám proto, že „nemají dost času“ nebo mají „něco důležitějšího na práci“, a 12% uvádí, že „nevědí, kde a jak volit“.