Tři sousední země Východního partnerství: Ukrajina, Moldavsko a Bělorusko

Politika Východního partnerství EU, která byla zahájena v roce 2009, zahrnuje šest postsovětských států: Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu. Toto partnerství má podporovat politické, společenské a hospodářské reformní snahy v těchto zemích s cílem posílit demokratizaci a řádnou správu a zvýšit energetickou bezpečnost, ochranu životního prostředí a hospodářský a společenský rozvoj. Všichni členové s výjimkou Běloruska se účastní Parlamentního shromáždění Euronest.

Ukrajina

Dramatické události, které se na Ukrajině odehrávají od listopadu 2013, začaly jako proevropské protesty proti vládě kvůli tomu, že nepokročila s dohodou o přidružení s EU, jež byla parafována v červenci 2012. Řada demonstrantů zastávala „proevropské“ názory a tuto dohodu pravděpodobně považovala za krok, který je přiblíží k procesu přistoupení. Tyto události nakonec vedly k obměně vlády a parlamentním volbám (v říjnu 2014), v jejichž důsledku se k moci dostaly proevropské a proreformní strany.

Během období dramatických zvratů došlo v březnu 2014 k nezákonné anexi Krymu Ruskem a ve východní části Ukrajiny vypukla separatistická válka. Podle OSN bylo na Ukrajině od počátku konfliktu zabito více než 10 000 lidí. Mezi oběti je zahrnuto i 298 osob cestujících letadlem na lince MH17 společnosti Malaysian Airlines, které se 17. července 2014 zřítilo v oblasti kontrolované separatisty.

Vojenský konflikt se díky příměří, jež bylo sjednáno v Minsku a několikrát obnoveno, sice poněkud zmírnil, avšak pravidelně propukající boje udržitelnost příměří zpochybňují. Po srážkách v létě 2016 následovalo křehké příměří dohodnuté 1. září 2016. EU spojila hospodářské sankce namířené proti Rusku s požadavkem, že Moskva musí plně dodržovat dohodu z Minsku. Od té doby zůstávají sankce v platnosti.

V březnu 2014 přijala Komise opatření na podporu této země a dne 27. června 2014 došlo mezi EU a Ukrajinou k podpisu dohody o přidružení. Kapitoly týkající se politického dialogu, spravedlnosti, svobody a bezpečnosti a hospodářské, finanční a odvětvové spolupráce prozatímně vstoupily v platnost 1. listopadu 2014. Dne 1. ledna 2016 vstoupila prozatímně v platnost obchodní část dohody o přidružení. Prozatímní vstup v platnost měl také za následek ukončení třístranných jednání o obchodu s Ruskem, které s platností od 1. ledna 2016 přerušilo obchodní preference vyplývající z dohody o volném obchodu Společenství nezávislých států. Dohoda o přidružení vstoupila v platnost 1. září 2017.

Na ukrajinské občany se v schengenském prostoru vztahuje bezvízový režim pro krátké pobyty o maximální délce 90 dní. Nařízení o uvolnění vízového režimu pro občany Ukrajiny vstoupilo v platnost 11. června 2017.

a.Postoj Evropského parlamentu

Evropský parlament přijal v souvislosti s Ukrajinou devět usnesení. Poslední usnesení (o ukrajinských vězních v Rusku a o situaci na Krymu) bylo přijato 16. března 2017. Dne 11. října 2016 byl vůdce krymských Tatarů Mustafa Džemilev zařazen do užšího výběru kandidátů na Sacharovovu cenu za rok 2016.

b.Meziparlamentní spolupráce

Vztahy mezi Evropským parlamentem a ukrajinským parlamentem (Verchovnou radou) se uskutečňují v rámci dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Ukrajina. První schůze Parlamentního výboru se konala v Bruselu ve dnech 24. a 25. února 2015. V září 2017 proběhla jeho šestá schůze. Dne 3. července 2015 podepsaly Evropský parlament a Verchovna rada v Kyjevě memorandum o porozumění týkající se společného rámce pro parlamentní podporu a budování kapacit. Následně byla uskutečněna mise za účelem posouzení potřeb a během „ukrajinského týdne“ (29. února až 2. března 2016) byla v Bruselu prezentována zpráva přinášející konkrétní doporučení.

Evropský parlament pokračuje v mediaci a dialogu s předsedou ukrajinského parlamentu a vedoucími představiteli politických skupin. Dialog Jeana Monneta, který byl takto pojmenován po první schůzi konané v historickém domě uvedeného francouzského státníka v Bazoches v říjnu 2016, se zaměřuje na institucionální reformu ukrajinského parlamentu.

c.Sledování průběhu voleb

Parlament byl přizván ke sledování průběhu celostátních voleb na Ukrajině. V roce 2014 byla na místo vyslána mezinárodní volební pozorovatelská mise, kterou tvořila skupina pozorovatelů z Evropského parlamentu a delegace Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Parlamentního shromáždění OBSE, Parlamentního shromáždění Rady Evropy a Parlamentního shromáždění NATO.

Podle mezinárodních pozorovatelů byly parlamentní volby konané v říjnu 2014 dobře zorganizovány, transparentní, demokratické a všeobecně v souladu s mezinárodními normami. Volby byly považovány za potvrzení pozitivních volebních postupů, jež byly oceněny během dříve konaných prezidentských voleb v zemi. Některé nesrovnalosti nicméně zůstaly, převážně (v 90 % případů) na straně kandidátů ve volebních obvodech s jedním mandátem na jihu země.

Dne 2. listopadu 2014 se ve východních regionech země konaly „prezidentské a parlamentní volby“. EU tyto volby neuznala a považuje je za nezákonné a odporující liteře a duchu minských dohod. Volby do ruské Dumy proběhly na celém území Krymu 18. září 2016, avšak nebyly sledovány Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva OBSE. Úřad nicméně volby pozoroval na celém území Ruské federace.

Moldavsko

Dne 27. června 2014 podepsaly EU a Moldavsko dohodu o přidružení, jejíž součástí je prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu (DCFTA), která se prozatímně provádí od září 2014. Moldavsko se stalo v dubnu 2014 první zemí Východního partnerství, která profituje ze zrušení vízové povinnosti. Pomoc EU Moldavsku v rámci evropského nástroje sousedství se rovněž významně zvýšila, a to ze 40 milionů EUR v roce 2007 na 131 milionů EUR v roce 2014. Po skandálu s bankovními podvody v roce 2014 však byla pomoc EU dočasně pozastavena. Dvoustranná pomoc Moldavsku z evropského nástroje sousedství by mohla v letech 2014–2017 činit 335 až 410 milionů EUR. Podle kritické zprávy Účetního dvora zveřejněné v prosinci 2016 byla vyplacena pouze omezená částka pomoci a nebyla provedena klíčová doporučení.

Jakmile moldavské Národní shromáždění ratifikovalo dohodu o přidružení k EU, zavedlo Rusko sérii opatření zaměřených na dovoz z Moldavska a odebralo mu obchodní preference v rámci dohody o volném obchodu Společenství nezávislých států.

Moldavské parlamentní volby, které se uskutečnily 30. listopadu 2014 po poměrně klidné volební kampani zaměřené zejména na geopolitické otázky (EU vs. Euroasijská hospodářská unie), umožnily vznik proevropské a proreformní liberální většinové koalice, ačkoli proruská Socialistická strana získala 21,37 % hlasů. V místních volbách konaných 14. června 2015 zaznamenaly proevropské strany těsné vítězství nad proruským táborem. Velké korupční skandály zažehly pouliční demonstrace, jichž se zúčastnily tisíce osob. Od voleb se postupně vystřídaly čtyři vlády, což zdůraznilo politickou nestabilitu této země.

Dne 4. března 2016 obnovil moldavský ústavní soud přímou volbu prezidenta republiky a zrušil zákon z července 2000, který zavedl nepřímou volbu prezidenta parlamentem. První kolo prezidentských voleb se konalo 30. října 2016. Do druhého kola, které se uskutečnilo 13. listopadu 2016, postoupili proruský kandidát Socialistické strany Igor Dodon a proevropská kandidátka Liberálně-demokratické strany Maia Sanduová. Volby vyhrál Igor Dodon.

Hlavním problémem Moldavska zůstává otázka separatistického regionu Podněstří, který jednostranně vyhlásil nezávislost. I když oficiální rozhovory zaměřené na vyřešení konfliktu byly obnoveny v listopadu 2011, setkání (včetně dvou setkání v roce 2014, jednoho v roce 2015 a dalšího v roce 2016) dosud přinesla pouze omezené výsledky. Díky dvoustrannému protokolu byla prohloubená a komplexní zóna volného obchodu rozšířena od 1. ledna 2016 i na Podněstří.

Na podzim roku 2016 navíc došlo k politickému napětí mezi Kišiněvem a Komratem (hlavním městem Gagauzska), jež bylo způsobeno výkladem zákona z roku 1994 o zvláštním statusu Gagauzska a dalšími politickými událostmi (včetně vydání zatykače na čtyři gagauzské poslance). Tento politický konflikt se podařilo vyřešit za přispění velvyslanců OBSE, USA a EU v Moldavsku.

a.Postoj Evropského parlamentu

Evropský parlament schválil dohodu o přidružení Moldavska k EU 13. listopadu 2014. Dříve v témže roce Parlament podpořil zrušení vízové povinnosti pro tuto zemi.

Parlament upozornil na patovou situaci v Podněstří a zdůraznil, že je důležité nalézt politické řešení.

b.Meziparlamentní spolupráce

Vztahy EU s Moldavskem byly formalizovány v roce 2014 podepsáním dohody o přidružení. První setkání Rady přidružení EU-Moldavsko se konalo 16. března 2015 a čtvrté setkání Parlamentního výboru pro přidružení EU-Moldavsko se uskutečnilo ve dnech 22. května 2017 v Kišiněvě.

c.Sledování průběhu voleb

Parlament byl přizván ke sledování průběhu všech parlamentních voleb, které se v poslední době v Moldavsku konaly. Parlamentní volby konané 30. listopadu 2014 byly mezinárodními pozorovateli dlouhodobé pozorovatelské mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE hodnoceny poměrně kladně. Pozorovatelská mise EP sledovala parlamentní volby konané 8. října 2016 spolu s Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva OBSE, s Parlamentním shromážděním Rady Evropy a s Parlamentním shromážděním OBSE. Prezidentské volby konané v roce 2016 byly rovněž sledovány delegací EP, kterou vedl Igor Soltes (Verts/ALE, Slovinsko). Delegace vyslovila uznání práci ústřední volební komise a vyzdvihla vysoký počet žen mezi kandidáty, odsoudila však zneužívání administrativních zdrojů, netransparentní financování volebních kampaní a nevyvážené zpravodajství sdělovacích prostředků.

Bělorusko

EU se zavázala k provádění politiky „kritického zapojení“ s Běloruskem. Nedávné dvoustranné oteplení vztahů přimělo EU, aby 25. února 2016 zmírnila sankce uvalené na Bělorusko – zmrazení majetku, zákaz vstupu na území EU a obchodní a finanční omezení. Rada 25. února 2016 rozhodla, že neprodlouží restriktivní opatření pro 170 osob a tři společnosti, jejichž zařazení na seznam bylo již dříve pozastaveno. Prodloužila však jiná opatření, včetně zbrojního embarga, zmrazení majetku a zákazu vstupu na území EU pro čtyři osoby uvedené na seznamu v souvislosti s nevyřešeným zmizením dvou opozičních politiků, jednoho podnikatele a jednoho novináře.

EU také Bělorusko dále povzbudila: v závěrech summitu Východního partnerství, který se v květnu 2015 konal v Rize, bylo konstatováno, že se pokročilo se zjednodušením vízového režimu a v dialogu o zpětném přebírání osob, a byla otevřena cesta k obnovení dialogu mezi EU a Běloruskem o lidských právech. Tento dialog, který probíhal v letech 2012 a 2013, sestával z výměny názorů mezi EU a zástupci běloruské občanské společnosti. Od roku 2014 je dialog nahrazen projektem zaměřeným na provádění navržených reforem.

EU a Bělorusko zahájily v roce 2014 jednání o dohodě o zjednodušení vízového režimu a o dohodě o zpětném přebírání osob a také v roce 2015 otevřely jednání o partnerství v oblasti mobility. V následujících letech se bude také rozvíjet spolupráce v oblasti migrace. Bělorusko nevede s EU jednání o dohodě o přidružení.

a.Postoj Evropského parlamentu

Evropský parlament přijal několik usnesení, která kritizují Bělorusko kvůli politickým vězňům, omezování svobody sdělovacích prostředků a občanské společnosti, nedodržování lidských práv a zmanipulovaným parlamentním volbám. V září 2013 přijal Parlament doporučení pro celkovou strategii EU vůči Bělorusku, ve kterém žádá propuštění a rehabilitaci všech politických vězňů. Přestože základní principy této strategie zůstávají v platnosti a zaznívají v každé výroční zprávě o společné zahraniční a bezpečnostní politice / společné bezpečnostní a obranné politice, současně byla uznána i konstruktivní role Běloruska v regionální politice. Dne 6. dubna 2017 Parlament přijal naléhavé usnesení o situaci v Bělorusku, v němž odsoudil zátahy proti pokojným protestům, které po celé zemi probíhaly v únoru a březnu 2017.

b.Meziparlamentní spolupráce

Parlament neuznává běloruské Národní shromáždění kvůli způsobu, jakým v Bělorusku probíhají volby, a proto s ním neudržuje dvoustranné vztahy. Delegace Parlamentu pro vztahy s Běloruskem se místo toho pravidelně schází s členy běloruské opozice a občanské společnosti, aby s nimi diskutovala o politickém a hospodářském vývoji v zemi.

Nedávné sblížení EU s Běloruskem přimělo delegaci Evropského parlamentu, aby do této země vycestovala v červnu 2015.

c.Sledování průběhu voleb

Parlament nebyl Běloruskem přizván ke sledování průběhu voleb od roku 2001. Poslední parlamentní volby se konaly 11. září 2016 a sledovaly je pozorovatelské mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (OBSE/ODIHR) a Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE).

Krzysztof Bartczak

09/2017