Bezpečnost potravin

Evropská politika v oblasti bezpečnosti potravin sleduje dvojí cíl: chránit lidské zdraví a zájmy spotřebitelů a podporovat bezproblémové fungování jednotného evropského trhu. Evropská unie proto zajišťuje, aby byly stanoveny a dodržovány normy pro kontrolu hygieny potravin a krmiv, zdraví zvířat, zdraví rostlin a prevence kontaminace potravin cizorodými látkami. Unie také upravuje označování potravin a krmiv.

Právní základ

Článek 43, článek 114, čl. 168 odst. 4 a článek 169 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Obecné souvislosti

Na počátku tohoto tisíciletí byla v důsledku řady potravinových a krmivových krizí (např. vypuknutí BSE a hrozba dioxinů) provedena důkladná reforma politiky EU v oblasti bezpečnosti potravin. Byl definován přístup „ze zemědělského podniku až na stůl“, který zaručuje vysokou úroveň bezpečnosti ve všech fázích výrobního a distribučního procesu všech potravinářských výrobků, které jsou na trhu v EU, bez ohledu na to, zda jsou vyráběny v EU, nebo zda jsou dováženy ze třetích zemí. Tyto právní předpisy vytvářejí komplexní integrovaný systém pravidel, která se vztahují na všechny součásti potravinového řetězce.

Dosažené výsledky

a.Obecné právní předpisy

Obecné zásady současného potravinového práva vstoupily v platnost v roce 2002 nařízením (ES) č. 178/2002. Tímto rámcovým nařízením byl mimo jiné zřízen Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), jehož úkolem je posuzovat veškerá rizika spojená s potravinovým řetězcem a informovat o nich. Nařízení zohledňuje „zásadu předběžné opatrnosti“ (5.4.1), a stanoví přístup k posuzování rizik a obecná ustanovení o povinnosti zajistit sledovatelnost potravin a krmiv. Tímto nařízením se rovněž zřizuje systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF), který umožňuje členským státům a Komisi rychle vyměňovat informace a koordinovat své reakce na ohrožení zdraví způsobené potravinami nebo krmivy.

b.Hygiena potravin

V dubnu 2004 byl v rámci přístupu „ze zemědělského podniku až na stůl“ přijat nový legislativní rámec nazvaný „hygienický balíček“ (nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin, nařízení (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, a nařízení (ES) č. 854/2004, které vytváří rámec Společenství pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě a které rovněž stanovuje zvláštní pravidla pro čerstvé maso, mlže, mléko a mléčné výrobky. Balíček prostřednictvím samoregulačního systému založeného na metodě HACCP („analýza rizik a kritické kontrolní body“) počítá s přímou zodpovědností různých subjektů v potravinovém řetězci za hygienu potravin, přičemž systém podléhá úřední kontrole příslušných orgánů, jak stanovuje nařízení č. 854/2004 ve znění nařízení č. 882/2004.

c.Kontaminace potravin

1.Bezpečné potraviny

Nařízení Rady (EHS) č. 315/93 bylo přijato s cílem zajistit, aby na trh nemohly být uváděny žádné potraviny, které obsahují nepřijatelné množství kontaminujících látek. Aktuální platné limity pro hlavní kontaminující látky jsou uvedeny v nařízení Komise (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (např. dusičnanů, mykotoxinů, těžkých kovů a dioxinů). Tyto limity vyžadují pravidelný přezkum.

2.Maximální limity reziduí

Rezidua v potravinách mohou pocházet z pesticidů nebo z veterinární léčebné péče a z používaných biocidních přípravků. Rezidua pesticidů upravuje neřízení (ES) č. 396/2005, kterým se nahrazují předchozí legislativní akty a které stanoví pravidla pro zemědělské produkty. Maximální limity reziduí a regulované látky jsou pravidelně aktualizovány pomocí zvláštních nařízení Komise. Pokud jde o rezidua ve zvířatech, povolené látky a jejich příslušné maximální limity reziduí jsou uvedeny v nařízení (ES) č. 37/2010 o farmakologicky účinných látkách a jejich klasifikaci podle maximálních limitů reziduí v potravinách živočišného původu.

3.Kontaminace způsobená materiály přicházejícími do styku s potravinami

Pravidla pro materiály přicházející do styku s potravinami jsou stanovena v nařízení (ES) č. 1935/2004. V tomto rámcovém nařízení jsou vymezeny obecné předpisy platné pro všechny materiály a předměty. Pro 17 materiálů a předmětů přicházejících do styku s potravinami, které jsou uvedeny v příloze I, budou případně přijata specifická opatření EU obsahující podrobnější ustanovení. Co se týče plastů, bylo např. nařízením (EU) č. 321/2011 zavedeno omezení používání bisfenolu A v plastových kojeneckých lahvích. V současné době se zvláštní opatření EU týkají pouze 4 materiálů. Pokud jde o ostatní materiály, mají členské státy možnost přijmout vlastní pravidla. Společné výzkumné středisko Komise pracuje v současné době na studii, která poskytne ucelený obrázek o situaci týkající se materiálů určených pro styk s potravinami, pro něž nebyla na úrovni EU přijata žádná zvláštní opatření.

d.Označování potravin

1.Právní předpisy týkající se označování potravinových výrobků

Právní rámec pro označování potravin si klade za cíl zajistit spotřebitelům přístup k úplným údajům o obsahu a složení výrobků za účelem ochrany jejich zdraví a zájmů. Dne 13. prosince 2014 vstoupilo v platnost nové nařízení (EU/1169/2011), které sdružuje obsah dvou směrnic do jednoho právního předpisu. Jedná se o směrnici Rady 2000/13/ES o označování potravin, jejich obchodní úpravě a reklamě na potraviny a směrnici Rady 90/496/ES o nutričním označování potravin ve znění směrnice Komise 2003/120/ES.

Hlavní novinkou je požadavek, aby výrobci uváděli přítomnost alergenů u nebalených potravin, například v restauracích a v jídelnách, původ nezpracovaného masa (u některých jiných druhů masa než maso hovězí, u kterého již existuje povinnost uvádět místo původu) a přítomnost potravinových náhražek, jako jsou rostlinné produkty nahrazující sýr nebo maso. Zvláštní opatření týkající se nutričních informací na zpracovaných potravinách vstoupí v platnost dne 13. prosince 2016. Nařízení Komise (EU) č. 1337/2013 stanoví postupy, podle kterých je (až na výjimky) nutné u čerstvého, hotově baleného čerstvého, chlazeného a mraženého vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa uvádět místo chovu a porážky. Nová pravidla platí od 1. dubna 2015.

2.Výživová a zdravotní tvrzení a potraviny pro zvláštní skupiny

Nařízení (ES) č. 1924/2006 stanovuje pravidla týkající se výživových a zdravotních tvrzení při označování potravin. Směrnice 2009/39/ES stanoví rámec vymezující obecná pravidla pro potraviny určené pro zvláštní výživu, jako jsou potraviny pro kojence nebo malé děti, a v zájmu zajištění bezpečnosti těchto potravin definuje normy pro jejich složení, uvádění na trh a označování. V červnu 2013 Parlament přijal nové nařízení o „potravinách pro zvláštní skupiny“ (nařízení (EU) č. 609/2013), které opouští koncepci široké kategorie „dietních“ potravin a zavádí pravidla pro zvláštní skupiny: potraviny určené pro kojence a malé děti, potraviny pro zvláštní lékařské účely a náhradu celodenní stravy pro regulaci hmotnosti. Předpisy vstoupí v platnost v červenci 2016.

e.Potravinářské přídatné látky a látky určené k aromatizaci potravin

1.Balíček o látkách zlepšujících vlastnosti potravin

Potravinářské přídatné látky jsou látky, které se běžně jako takové nekonzumují a které se záměrně přidávají do potravin za určitým technologickým účelem (například barviva, náhradní sladidla nebo konzervanty). V roce 2008 byl přijat nový legislativní balíček čtyř nařízení ((ES) č. 1331/2008, 1332/2008, 1333/2008 a 1334/2008) o povolovacím řízení a o podmínkách používání a označování potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů a látek určených k aromatizaci potravin.

2.Doplňky stravy a přidávání vitamínů a minerálních látek

Směrnice 2002/46/ES stanoví harmonizovaná pravidla pro označování doplňků stravy a zavádí zvláštní pravidla týkající se obsahu vitamínů a minerálních látek v doplňcích stravy. Nařízení (ES) č. 1925/2006 harmonizuje ustanovení členských států o přidávání vitamínů, minerálních látek a některých dalších látek.

f.Zdraví zvířat a rostlin

Evropské právní předpisy v této oblasti zahrnují obecná ustanovení o sledování (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES), hlášení (směrnice Rady 82/894/EHS) a likvidaci infekčních nákaz a jejich vektorů (směrnice Rady 92/119/EHS). Stávající právní rámec organizace úředních kontrol byl zaveden nařízením (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel pro zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat.

V květnu 2013 předložila Komise nový legislativní balíček, jehož součástí jsou návrhy týkající se zdraví zvířat a rostlin, rozmnožovacího materiálu rostlin a úředních kontrol. Tento balíček opatření přináší do ochrany zdraví přístup založený více na posouzení rizik, jehož cílem je zvýšit účinnost úředních kontrol, a co nejvíce se tak vyvarovat potravinových krizí a podvodů s potravinami. Nový právní rámec EU pro zdraví zvířat (nařízení (EU) 2016/429 o nákazách zvířat) byl přijat v březnu 2016. Očekává se, že koncem roku 2016 vstoupí v platnost nový systém rostlinolékařské péče. Nové nařízení o úředních kontrolách se dosud projednává.

g.Právní předpisy o krmivech a označování krmiv

Nařízení (ES) č. 183/2005 upravuje hygienu krmiv. V nařízení (ES) č. 767/2009, které bylo přijato v červenci 2009, je sloučena většina právních předpisů o označování krmiv a jejich uvádění na trh. Směrnice 2002/32/ES o nežádoucích látkách v krmivech stanoví maximální limity pro obsah těžkých kovů v krmivech a zakazuje ředění kontaminovaných krmných surovin. Směrnice 2002/70/ES stanoví požadavky pro určení obsahu dioxinů a polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem v krmivech. V současné době prochází revizí předpisy upravující veterinární léčivé přípravky (především směrnice 2001/82/ES a nařízení (ES) č. 726/2004) i medikovaná krmiva (směrnice 90/167/EHS).

h.Nové potraviny

V nařízení (ES) č. 258/97 se mimo jiné stanoví, že nové potraviny (to znamená potraviny, jejichž používání nebylo před vstupem nařízení v platnost příliš rozšířené) musí být před vstupem na trh Unie posouzeny z hlediska bezpečnosti. Toto nařízení bylo následně začleněno do nařízení (ES) č. 1852/2001. V roce 2008 Komise předložila návrh na aktualizaci právních předpisů o nových potravinách, ale v důsledku nevyřešeného sporu mezi Parlamentem a Radou o způsobu regulace potravin vyrobených z klonovaných zvířat nevstoupil nový právní předpis v platnost. Komise předložila nový návrh v prosinci 2013. V roce 2015 dosáhly konečně Parlament s Radou dohody, takže nové nařízení (EU) 2015/2283 mohlo dne 31. prosince 2015 vstoupit v platnost. Dokud nevstoupí v platnost konkrétní právní předpisy pro potraviny vyráběné z klonovaných zvířat, spadají tyto potraviny do oblasti působnosti tohoto nařízení, a je tudíž třeba je náležitě označovat.

i.Geneticky modifikované organismy (GMO)

Geneticky modifikovaný organismus je „organismus, s výjimkou lidských bytostí, jehož genetický materiál byl změněn způsobem, jehož se přirozenou cestou nedosáhne pářením ani přirozenou rekombinací“. Směrnice 2001/18/ES o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí upravuje jejich pěstování a uvádění na trh a společně s nařízením (ES) č. 1829/2003 a nařízením (ES) č. 1830/2003 definuje právní rámec Unie v této oblasti, včetně povinného označování potravin vyrobených z geneticky modifikovaných organismů nebo obsahujících geneticky modifikované organismy. Zároveň s povolením pěstování odrůdy brambor Amflora v březnu 2010 Komise ukončila embargo na pěstování nových geneticky modifikovaných organismů, které platilo od roku 1998. V lednu 2015 byl přijat nový právní předpis (směrnice (EU) 2015/412) pozměňující směrnici 2001/18/ES, kterým bylo členským státům povoleno omezit či zakázat pěstování plodin obsahujících geneticky modifikované organismy na svém území, i když je jejich pěstování povoleno na unijní úrovni. Tento právní předpis byl předmětem jednání již v roce 2010, jednání však na 4 roky uvízla na mrtvém bodě, jímž byla neshoda mezi členskými státy, které zastávají pěstování geneticky modifikovaných plodin, a státy, které je odmítají. V dubnu 2015 Komise navrhla doplňující právní předpisy pozměňující nařízení (ES) č. 1829/2003 a týkající se pravomoci členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území. Parlament tento návrh v říjnu 2015 zamítl, mimo jiné z důvodu nedostatečného posouzení dopadu a otázky slučitelnosti opatření přijatých členskými státy s pravidly vnitřního trhu a WTO i proveditelnosti návrhu. Rada doposud nepřijala žádné formální rozhodnutí.

Úloha Evropského parlamentu

V reakci na krize související např. s BSE (1996) nebo epidemií slintavky a kulhavky (2002) byly zřízeny dočasné výbory, jejichž úkolem bylo prošetřit údajné nedostatky v uplatňování evropských právních předpisů. Parlament je také zvláště ostražitý, pokud jde o ohrožení zdraví spotřebitelů v souvislosti s klonovanými zvířaty či s nanomateriály. Parlament ve svém usnesení, které přijal v květnu 2016[1], opakovaně vyzývá Komisi, jako už tomu bylo v minulosti[2], aby předložila legislativní návrhy na povinné uvádění zejména původu masa používaného ve zpracovaných výrobcích, aby se tak zajistila větší transparentnost v rámci potravinového řetězce a evropští spotřebitelé byli lépe informováni. Takové předpisy by měly obnovit důvěru spotřebitelů po skandálu s koňským masem v roce 2013 a dalších podvodech s potravinami.

[1]Usnesení Evropského parlamentu o povinném označování země původu nebo místa provenience u určitých potravin ze dne 12. května 2016 - přijaté texty, P8_TA(2016)0225.

[2]Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o označování země původu masa u zpracovaných potravin - přijaté texty, P8_TA(2015)0034.

Nora Hahnkamper-Vandenbulcke

06/2017