Tři sousední země Východního partnerství: Ukrajina, Moldavsko a Bělorusko

Politika Východního partnerství EU, která byla zahájena v roce 2009, zahrnuje šest postsovětských států: Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu. Toto partnerství má podporovat politické, společenské a hospodářské reformní snahy v těchto zemích a tak posílit demokratizaci a řádnou správu, energetickou bezpečnost, ochranu životního prostředí a hospodářský a společenský rozvoj. Všichni členové s výjimkou Běloruska se účastní Parlamentního shromáždění Euronest.

Ukrajina

Dramatické události, které se na Ukrajině odehrály od listopadu 2013, začaly jako prounijní protesty proti rozhodnutí tehdejšího prezidenta Viktora Janukoviče nepodepsat dohodu o přidružení s EU, která byla parafována v březnu 2012. Protesty nakonec vedly k obměně vlády a parlamentním volbám (v říjnu 2014), v jejichž důsledku se k moci dostaly proevropské a proreformní strany.

Po protestech hnutí Euromajdan Rusko v březnu 2014 nezákonně anektovalo Krym a ve východní části Ukrajiny rozdmýchali Ruskem podporovaní separatisté ozbrojený konflikt. Podle OSN bylo na Ukrajině od počátku konfliktu zabito více než 10 300 osob. Mezi oběti je zahrnuto i 298 osob cestujících letadlem na lince MH17 společnosti Malaysian Airlines, které se 17. července 2014 zřítilo v oblasti kontrolované separatisty.

Navzdory minským dohodám sjednaným v roce 2015 a vytvoření vyjednávacích platforem, jako jsou třístranná kontaktní skupina a normandská čtyřka, udržitelnost příměří zpochybňují pravidelně propukající boje. EU zavedla hospodářské sankce proti Rusku a jejich zrušení podmínila požadavkem, že Moskva musí plně dodržovat dohodu z Minsku. Sankce jsou stále v platnosti.

Dohoda o přidružení vstoupila v platnost dne 1. září 2017, přičemž prozatímně a v částečném rozsahu již byla uplatňována od 1. listopadu 2014. Od 1. ledna 2016 je plně prováděna prohloubená a komplexní zóna volného obchodu (DCFTA), která představuje jeden z pilířů dohody.

EU podporuje Ukrajinu politicky i finančně a oficiálně jí přislíbila podpůrný balíček ve výši 12,8 miliardy EUR na pomoc s reformním procesem. Společně s Ukrajinou stanovila program reforem a pečlivě sleduje dosažené výsledky v několika prioritních oblastech: boj proti korupci, reforma soudnictví, ústavní reforma a novelizace volebního zákona, zlepšení podnikatelského prostředí a energetické účinnosti a reforma veřejné správy.

Komise na podzim 2014 vytvořila speciální podpůrnou skupinu pro Ukrajinu, jejíž činnosti se účastní odborníci z orgánů a EU a členských států, kteří zajišťují koordinaci a poradenství pro ukrajinské orgány v klíčových reformních oblastech.

V prosinci 2014 byla na Ukrajinu vyslána poradní mise EU pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM), která koordinuje mezinárodní pomoc při posilování civilní bezpečnosti, a kromě běžných provozních činností také ukrajinským orgánům poskytuje strategické poradenství, jehož součástí jsou např. školení v otázkách budování udržitelné, veřejně odpovědné a účinné bezpečnostní služby, které posílí právní stát. Na ukrajinské občany s biometrickými cestovními pasy se v schengenském prostoru vztahuje bezvízový režim, pokud se jedná o krátké pobyty o maximální délce 90 dní. Nařízení o uvolnění vízového režimu pro Ukrajinu vstoupilo v platnost 11. června 2017.

a.Postoj Evropského parlamentu

Evropský parlament v tomto volebním období, které bylo zahájeno v červenci 2014, přijal deset usnesení o Ukrajině. Zatím poslední usnesení o případu krymskotatarských vůdců Achtema Čijgoze a Ilmiho Umerova a novináře Mykoly Semena bylo přijato 5. října 2017. Vůdce krymských Tatarů Mustafa Džemilev byl 11. října 2016 zařazen do užšího výběru kandidátů na Sacharovovu cenu za rok 2016.

b.Meziparlamentní spolupráce

Evropský parlament pod vedením Elmara Broka, poslance EP, který se zasazuje o podporu demokracie na Ukrajině, rovněž realizuje rozsáhlý program pro budování kapacit ukrajinského parlamentu (Nejvyšší rady). V tomto úsilí se řídí doporučeními vydanými misí, která se pod vedením bývalého předsedy EP Coxe uskutečnila od září 2016 do února 2017 za účelem posouzení potřeb.

Parlament dále vede mediační proces, tzv. dialog Jeana Monneta, kterého se účastní předseda Nejvyšší rady a lídři poslaneckých klubů a který slouží ke sledování realizace těchto doporučení.

Dne 3. července 2015 Evropský parlament a Nejvyšší rada uzavřely memorandum o porozumění a v březnu 2016 generální tajemníci obou parlamentů podepsali dohodu o administrativní spolupráci, které představují právní rámce pro podporu a pomoc s budováním kapacit poskytovanými EP.

c.Sledování průběhu voleb

Evropský parlament velmi aktivně sleduje ukrajinské volby a v letech 2014 a 2015 na Ukrajinu vyslal tři pozorovatelské mise: 25. května 2014 pro sledování prezidentských voleb, 26. října 2014 pro parlamentní volby a 25. října 2015 pro volby do místních zastupitelstev.

Podle mezinárodních pozorovatelů byly parlamentní volby konané v říjnu 2014 dobře zorganizovány, transparentní, demokratické a všeobecně v souladu s mezinárodními normami. Volby byly považovány za potvrzení pozitivních volebních postupů, jež byly oceněny během dříve konaných prezidentských voleb. Některé nesrovnalosti nicméně zůstaly, převážně (v 90 % případů) na straně kandidátů ve volebních obvodech s jedním mandátem na jihu země. Dne 2. listopadu 2014 se ve východních regionech země konaly „prezidentské a parlamentní volby“. EU tyto volby neuznala a považuje je za nezákonné a odporující liteře a duchu minských dohod. Volby do ruské Dumy proběhly na celém území Krymu 18. září 2016, avšak Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE je nesledoval.

Moldavsko

Dne 27. června 2014 EU a Moldavsko podepsaly dohodu o přidružení, jejíž součástí je prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu (DCFTA), která se prozatímně provádí od září 2014. Moldavsko se stalo v dubnu 2014 první zemí Východního partnerství, která využívá výhod plynoucích ze zrušení vízové povinnosti. Po skandálu s bankovními podvody v roce 2014 však byla pomoc EU dočasně pozastavena. EU obnovila vyplácení rozpočtové pomoci poté, co na konci roku 2016 byla mezi Moldavskem a Mezinárodním měnovým fondem uzavřena dohoda o programu, jehož hlavním účelem byla stabilizace moldavského bankovního sektoru, a poté, co Moldavsko splnilo další podmínky rozpočtové podpory (např. lepší hospodaření s veřejnými financemi). Dvoustranná pomoc Moldavsku z prostředků evropského nástroje sousedství se mohla v letech 2014 až 2017 pohybovat mezi 335 miliony a 410 miliony EUR. Jakmile moldavské Národní shromáždění ratifikovalo dohodu o přidružení k EU, zavedlo Rusko sérii opatření zaměřených na dovoz moldavských produktů a Moldavsku odebralo obchodní preference podle dohody o volném obchodu Společenství nezávislých států.

Z moldavských parlamentních voleb, které se uskutečnily 30. listopadu 2014 po poměrně klidné volební kampani soustředěné zejména na geopolitické otázky (EU vs. Euroasijská hospodářská unie), vzešla proevropská a proreformní liberální většinová koalice, ačkoli proruská Socialistická strana získala 21,37 % hlasů. Ve volbách do místních zastupitelstev konaných 14. června 2015 zaznamenaly proevropské strany těsné vítězství nad proruským táborem. Velké korupční skandály zažehly pouliční demonstrace, jichž se zúčastnily tisíce osob. Od voleb se postupně vystřídaly čtyři vlády, což zdůrazňuje politickou nestabilitu této země.

V prezidentských volbách na podzim 2016 zvítězil proruský kandidát Socialistické strany Igor Dodon.

Navzdory velké neoblíbenosti přijala vládnoucí koalice 20. července 2017 nový volební zákon, kterým zrušila poměrný a zavedla smíšený systém. Nyní je 51 poslanců voleno v jednom kole v  jednomandátových volebních obvodech a 50 poslanců je voleno poměrným systémem. Zákon byl odhlasován navzdory negativním stanoviskům Benátské komise Rady Evropy a Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE i dříve zveřejněným postojům vedoucích představitelů EU.

Hlavním problémem Moldavska zůstává otázka separatistického regionu Podněstří, který jednostranně vyhlásil nezávislost. Oficiální rozhovory ve formátu „5+2“, jejichž cílem je vyřešení konfliktu, dosud přinesly jen omezené výsledky. Díky dvoustrannému protokolu byla prohloubená a komplexní zóna volného obchodu rozšířena od 1. ledna 2016 i na Podněstří.

Na podzim roku 2016 navíc došlo k politickému napětí mezi Kišiněvem a Komratem (hlavním městem Gagauzska), jež bylo způsobeno výkladem zákona z roku 1994 o zvláštním statusu Gagauzska a dalšími politickými událostmi (včetně vydání zatykače na čtyři gagauzské politiky). Tento politický konflikt se podařilo vyřešit za přispění OBSE a velvyslanců USA a EU v Moldavsku.

a.Postoj Evropského parlamentu

Evropský parlament přijal 4. července 2017 stanovisko k návrhu Komise poskytnout Moldavsku makrofinanční pomoc ve výši maximálně 100 milionů EUR. Zdůraznil v něm, že tato pomoc by měla přispět k obnově udržitelného vnějšího financování Moldavska a podpořit jeho hospodářský a sociální rozvoj. Dále vyzval Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby sledovaly plnění předběžných podmínek a cílů financování. Ve společném prohlášení Parlamentu, Rady a Komise se zdůrazňuje, že uvolnění makrofinanční pomoci se váže na respektování účinných demokratických mechanismů, včetně systému parlamentní demokracie a právního státu.

b.Meziparlamentní spolupráce

Vztahy EU s Moldavskem byly posunuty na formální úroveň v roce 2014 podepsáním dohody o přidružení. První setkání Rady přidružení EU-Moldavsko se konalo 16. března 2015 a páté setkání Parlamentního výboru pro přidružení EU-Moldavsko proběhlo 25. a 26. října 2017 ve Štrasburku.

c.Sledování průběhu voleb

Parlament byl přizván ke sledování průběhu všech parlamentních voleb, které se v poslední době v Moldavsku konaly. Parlamentní volby konané 30. listopadu 2014 byly mezinárodními pozorovateli dlouhodobé pozorovatelské mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE hodnoceny poměrně kladně. Pozorovatelská mise EP sledovala parlamentní volby konané 8. října 2016 spolu s Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva OBSE, Parlamentním shromážděním Rady Evropy (PACE) a Parlamentním shromážděním OBSE. Pozorovatelská mise EP rovněž sledovala prezidentské volby v roce 2016. Delegace vyslovila uznání práci ústřední volební komise a vyzdvihla vysoký počet žen mezi kandidáty, odsoudila však zneužívání administrativních zdrojů, netransparentní financování volebních kampaní a nevyvážené zpravodajství sdělovacích prostředků.

Bělorusko

V posledních desetiletích jsou vztahy EU s Běloruskem napjaté kvůli neustálému porušování lidských a občanských práv. Od roku 2015 však Bělorusko zaujímá k EU a Východnímu partnerství otevřenější postoj. Jeho vztahy se západními zeměmi se zlepšily před prezidentskými volbami v říjnu 2015. Hrálo také významnou úlohu hostitele jednání o ukrajinské krizi zprostředkovaných EU. EU se na oplátku zavázala k politice „kritické angažovanosti“ vůči Bělorusku popsané v závěrech Rady ze dne 15. února 2016.

EU odsuzuje dobře zdokumentované porušování lidských práv v Bělorusku, ale Brusel je zároveň nakloněn další angažovanosti EU a odvětvové spolupráci za podmínky, že se tento vztah bude zakládat na společných hodnotách. Pro utváření politiky EU vůči Bělorusku budou mít i v následujících letech klíčový význam konkrétní kroky Běloruska, pokud jde o dodržování všeobecných základních svobod, zásad právního státu a lidských práv.

Rada 25. února 2016 rozhodla, že neprodlouží restriktivní opatření vztahující se na 170 osob a tři společnosti, jejichž zařazení na seznam již bylo dříve pozastaveno. Prodloužila však platnost jiných opatření, včetně zbrojního embarga, zmrazení majetku a zákazu vstupu na území EU pro čtyři osoby uvedené na seznamu v souvislosti s nevyřešeným zmizením dvou opozičních politiků, jednoho podnikatele a jednoho novináře.

V červenci 2015 EU s Běloruskem obnovila dialog o lidských právech a zatím poslední kolo jednání proběhlo v červenci 2017. V roce 2016 byla ustavena koordinační skupina EU-Bělorusko s cílem vytvořit fórum pro politický dialog na úrovni vysoce postavených úředníků. Tato skupina má především řídit spolupráci mezi EU a Běloruskem a dohlížet na další rozvoj vztahů.

Bělorusko se aktivně účastní vícestranných formátů v rámci Východního partnerství. V roce 2017 byla uzavřena jednání o partnerství v oblasti mobility a v současné době probíhají jednání o dohodě o zjednodušení vízového režimu a o dohodě o zpětném přebírání osob. Obě stany jsou nyní v závěrečné fázi diskuse o prioritách partnerství, což má být první dokument podepsaný mezi Běloruskem a EU.

Zlomový moment bilaterálních vztahů nastal v únoru a březnu 2017, kdy Běloruskem prošlo několik vln protestů. EU rozhodně odsoudila tvrdé zákroky proti pokojným demonstrantům.

a.Postoj Evropského parlamentu

Evropský parlament přijal několik usnesení, v nichž kritizuje Bělorusko kvůli politickým vězňům, omezování svobody sdělovacích prostředků a občanské společnosti, nedodržování lidských práv a zmanipulovaným parlamentním volbám. Dne 6. dubna 2017 Parlament přijal naléhavé usnesení o situaci v Bělorusku, v němž odsoudil zátahy proti pokojným protestům, které po celé zemi probíhaly v únoru a březnu 2017.

b.Meziparlamentní spolupráce

Parlament neuznává běloruské Národní shromáždění kvůli způsobu, jakým v Bělorusku probíhají volby, a proto s ním neudržuje dvoustranné vztahy. Delegace Parlamentu pro vztahy s Běloruskem se místo toho pravidelně schází s členy běloruské opozice a občanské společnosti, aby s nimi diskutovala o politickém a hospodářském vývoji v zemi. Podmínkou přizvání Běloruska do Parlamentního shromáždění Euronest je splnění kritérií organizace OBSE pro konání voleb. Nedávné sblížení EU s Běloruskem přimělo delegaci Evropského parlamentu, aby do této země vycestovala v červnu 2015 a červenci 2017.

c.Sledování průběhu voleb

Parlament nebyl Běloruskem přizván ke sledování průběhu voleb od roku 2001. Poslední parlamentní volby se konaly 11. září 2016 a sledovaly je pozorovatelské mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (OBSE/ODIHR) a Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE).

 

Krzysztof Bartczak

01/2018