Postup : 2014/2217(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0015/2015

Předložené texty :

A8-0015/2015

Rozpravy :

PV 09/03/2015 - 13
CRE 09/03/2015 - 13

Hlasování :

PV 10/03/2015 - 10.10
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0050

ZPRÁVA     
PDF 232kWORD 157k
28.1.2015
PE 541.538v03-00 A8-0015/2015

Pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013

(2014/2217(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Zpravodaj: Marc Tarabella

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013 (2014/2217(INI)

Evropský parlament,

–       s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–       s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–       s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP),

–       s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979,

–       s ohledem na Úmluvu OSN o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1949,

–       s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu ze dne 15. září 1995, které byly přijaty na Čtvrté světové konferenci o ženách, a na závěrečné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005) a Peking +15 (2010),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 606/2013 ze dne 12. června 2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech(1),

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2011/220/SVV(2),

–       s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením ze dne 13. prosince 2006, zejména na její článek 6 týkající se žen se zdravotním postižením,

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU ze dne 13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu(3),

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV(4),

–       s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o zastoupení žen v radách společností (COM(2012)0614)).

–       s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulská úmluva),

–       s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) ze dne 7. března 2011(5),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2010 s názvem „Posílený závazek pro dosažení rovnosti žen a mužů: Charta žen“ (COM(2010)0078),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

–       s ohledem na sdělení Komise pod názvem „EVROPA 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–       s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 16. září 2013 s názvem „Přezkum strategie pro rovnost žen a mužů v polovině období (2010–2015)“ (SWD(2013)0339),

–       s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 8. května 2013 s názvem „Zpráva o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů za rok 2012“ (SWD(2013)0171),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2013 pod názvem „Konec praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů“(COM(2013)0833),

–       s ohledem na zprávu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů z roku 2012 pod názvem „Přezkum provádění pekingské akční platformy v členských státech EU: Násilí páchané na ženách – podpora obětím“,

–       s ohledem na závěry Rady přijaté ve dnech 5. a 6. června 2014 o předcházení všem formám násilí páchaného na ženách a dívkách, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů, a boji proti tomuto násilí,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2014 o konci praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů(6),

–       s ohledem na směrnice EU existující od roku 1975 a týkající se různých aspektů rovného zacházení pro ženy a muže (směrnice 2010/41/EU(7), směrnice 2010/18/EU(8), směrnice 2006/54/EU(9), směrnice 2004/113/ES(10), směrnice 92/85/EHS(11), směrnice 86/613/EHS(12) a směrnice 79/7/EHS(13)),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci(14),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o dopadech hospodářské krize na rovnost mužů a žen a na práva žen(15),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2013 o mobilitě žen ve vzdělávání a profesní mobilitě žen v EU(16),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU(17),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2013 o 57. zasedání Rady OSN pro lidská práva: Odstraňování a prevence všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách(18),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o pracovních podmínkách žen v odvětví služeb(19),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 obsahující doporučení Komisi k uplatňování zásady stejného odměňování žen a mužů za stejnou či rovnocennou práci(20),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2010 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2009(21), ze dne 8. března 2011 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2010(22) a ze dne 13. března 2012 o rovnoprávnosti žen a mužů v Evropské unii – 2011(23),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2011 o ženách a řízení podniků(24),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2011 o prioritách a základních rysech nového rámce politiky EU pro boj proti násilí páchanému na ženách(25),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o podobě ženské chudoby v Evropské unii(26),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o genderových aspektech poklesu hospodářství a finanční krize(27),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2009 o nediskriminaci na základě pohlaví a mezigenerační solidaritě(28),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o pohlavním vykořisťování a prostituci a jejich dopadu na rovnost žen a mužů(29),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2005 o ženách a chudobě v Evropské unii(30),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o boji proti násilí páchanému na ženách(31),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2009 o nediskriminaci na základě pohlaví a mezigenerační solidaritě(32),

–       s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (směrnice o mateřské dovolené (COM(2008)0637)),

–       s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o rovnosti žen a mužů v oblasti sportu,

–       s ohledem na směrnici 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)(33)1,

–       s ohledem na průběžnou zprávu Komise ze dne 3. června 2013 týkající se barcelonských cílů pod názvem „Rozvoj zařízení péče o děti předškolního věku v Evropě v zájmu trvalého růstu podporujícího začlenění“,

–       s ohledem na zprávu Komise ze září 2014 pod názvem „Statistické údaje o podnikání žen v Evropě“,

–       s ohledem na průzkum Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) z března 2014 pod názvem „Násilí páchané na ženách: průzkum v celé EU“, který poprvé poskytl údaje o rozsahu, povaze a důsledcích různých forem násilí páchaného na ženách a také o reakcích obětí na násilné incidenty a o povědomí o jejich právech,

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0015/2015),

A.     vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jedním ze základních práv, která uznávají Smlouvy počínaje Římskou smlouvou z roku 1957 a Listina základních práv Evropské unie; vzhledem k tomu, že ačkoli Evropská unie přijala množství dokumentů s cílem zajistit rovné příležitosti a rovné zacházení pro muže a ženy a s cílem potírat veškeré formy diskriminace na základě pohlaví, a že si Unie sama stanovila konkrétní úkoly pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech svých činností, je dosažený pokrok nadále nedostatečný a stále přetrvávají četné nerovnosti mezi muži a ženami;

B.     vzhledem k tomu, že zásada rovnosti odměňování mezi ženami a muži předpokládá, že nesmí docházet k žádné formě přímé či nepřímé diskriminace, a to i s ohledem na mateřství, otcovství a sdílení rodinných povinnosti;

C.     vzhledem k tomu, že je zásadní zohledňovat četné a propojené formy diskriminace, jimž je v Evropě vystaveno mnoho žen a dívek (na základě zdravotního postižení, přistěhovalectví, etnického původu, věku, sexuální orientace, genderové identity, těhotenství, bydlení, nízké úrovně vzdělání, jako oběti násilí apod.), a vzhledem k tomu, že se jejich podmínky v posledních letech zhoršily;

D.     vzhledem k tomu, že strategie Evropa 2020, jejímž cílem je, aby se Evropa stala inteligentní a udržitelnou ekonomikou podporující začlenění, včetně úrovně zaměstnanosti ve výši 75 % a snížení počtu osob trpících či ohrožených chudobou a sociálním vyloučením alespoň o 20 miliónů v období do roku 2020, přičemž těchto cílů není možné dosáhnout, pokud členské státy nebudou provádět inovativní politiku ve prospěch skutečné rovnosti mezi ženami a muži;

E.     vzhledem k tomu, že politiky ozdravení rozpočtu prováděné členskými státy se dotýkají především veřejného sektoru, v němž jsou ženy více zastoupené a jehož více využívají, takže ženy jsou tak postiženy nadvakrát, a vzhledem k tomu, že tyto politiky vedou k čím dál větší nejistotě zaměstnání, zejména zvyšováním podílu práce na částečný úvazek (32 % žen ve srovnání s 8,2 % mužů) a smluv na dobu určitou, a také snižováním mezd;

F.     vzhledem k tomu, že ženy žijí v chudobě a sociálním vyloučení častěji než muži, a to zejména starší ženy, jejichž důchod je v průměru o 39 % nižší než důchod mužů, a svobodné matky; vzhledem k tomu, že z důvodů souvisejících s rodinným životem pracují ženy častěji než muži na částečný úvazek, s dočasnou pracovní smlouvou nebo se smlouvou na dobu určitou a že chudobu žen do značné míry zapříčiňuje nejistota jejich zaměstnání;

G.     vzhledem k tomu, že boj proti chudobě je jedním z pěti měřitelných cílů navržených Komisí v rámci strategie Evropa 2020; vzhledem k tomu, že integrovaný hlavní směr 10 strategie Evropa 2020 (podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě) by mohl urychlit přijetí vnitrostátních politik na ochranu žen, zejména před rizikem chudoby, které zajistí neúplným rodinám a starším ženám jistotu příjmu,

H.     vzhledem k tomu, že porodnost v Evropské unii klesá a tento trend je umocněn krizí, neboť nezaměstnanost, nejistá práce a nejistota ohledně budoucnosti a hospodářské situace vedou páry, a zejména mladší ženy, k odkládání rodičovství, a tím dále přispívají k trendu stárnutí obyvatelstva v celé EU;

I.      vzhledem k tomu, že současné daňové systémy některých členských států odrážejí omezující pojetí rodiny do té míry, že zvýhodňují rodiny, v nichž pracuje pouze jeden z obou rodičů, a tak často odrazují ženy od práce a nepodporují dostatečně rodiny s jedním rodičem, početné rodiny a rodiny pečující o závislé příbuzné;

J.      vzhledem k tomu, že ačkoli přibližně 60 % absolventů vysokých škol v EU jsou ženy, jejich zastoupení ve vyšších a rozhodovacích funkcích je nepoměrně nízké a podíl vědkyň a inženýrek v EU je nižší než 33 %, přičemž ženy tvoří přibližně 80 % zaměstnanců v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a sociální péče;

K.     vzhledem k tomu, že existuje značná horizontální segregace nebo rozdělování práce podle pohlaví, přičemž přibližně polovina zaměstnaných žen je soustředěna v 10 ze 130 zaměstnání uvedených v mezinárodní standardní klasifikaci zaměstnání Mezinárodní organizace práce (MPO) a pouze 16 % pracujících zastává místa v odvětvích, v nichž je podíl žen a mužů rovnocenný;

L.     vzhledem k tomu, že úloha malých a středních podniků (MSP), k nimž patří 99 % evropských společnosti a které poskytují dvě ze tří pracovních míst v soukromém sektoru, je klíčová pro plnění strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění; vzhledem k tomu, že ženy představují pouze 31 % podnikatelů v EU; vzhledem k tomu, že podíl žen, které podnikají v EU, je 10 % ve srovnání s 19 % mužů; vzhledem k tomu, že je zapotřebí prosazovat a podporovat růst podnikání mezi ženami;

M.    vzhledem k tomu, že přibližně 42 % těch, kdo jsou běžně zapojeni do zemědělství v EU, jsou ženy a že ženy řídí 3 z 10 evropských zemědělských hospodářství; vzhledem k tomu, že prosazování rovných příležitostí mužů a žen za současného úsilí o větší zapojení žen do podnikání a do společenského života obzvláště v zemědělství musí být v Evropě stále v centru pozornosti;

N.     vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen činí 63 %; vzhledem k tomu, že nerovnost v odměňování zůstává na 16,4 %; vzhledem k tomu, že 73 % poslanců působících ve vnitrostátních parlamentech jsou muži a že ženy představují 17,8 % členů správních rad velkých společností a že každý týden stráví třikrát více času než muži prací v domácnosti (např. péčí o děti, starší osoby a osoby se zdravotním postižením a vykonáváním domácích prací);

O.     vzhledem k tomu, že ženy představují 37 % poslanců nově zvoleného Evropského parlamentu, 9 z 28 nových komisařů a 7 z 28 soudců Soudního dvora Evropské unie;

P.     vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti žen se podceňuje vzhledem k tomu, že mnohé ženy nejsou zaregistrovány jako nezaměstnané, zejména ženy, které žijí ve venkovských nebo odlehlých oblastech, a mnoho žen, které se věnují pouze domácím pracím a péči o děti; vzhledem k tomu, že tato situace vede také k rozdílné dostupnosti veřejných služeb (příspěvky, důchody, mateřská dovolená, pracovní neschopnost, dostupnost sociálního zabezpečení apod.);

Q.     vhledem k tomu, že bude-li současný trend pokračovat, nebude cíle zaměstnanosti žen na úrovni 75 % dosaženo dříve než v roce 2038 a rovnost mezd nastane v roce 2084; vzhledem k tomu, že rovné zastoupení ve vnitrostátních parlamentech, v orgánech a institucích EU a ve správních radách evropských podniků by bylo možné v roce 2034, ale že by trvalo až do roku 2054, než budou rovnou měrou sdíleny domácí práce;

R.     vzhledem k tomu, že nedostatečné prosazování politik zaměřených na vyváženost pracovního a soukromého života obecně a nedostatek cenově dostupných a kvalitních zařízení péče o děti a asistenčních služeb pro starší občany a osoby vyžadující zvláštní péči zvláště představuje závažnou překážku ekonomické nezávislosti žen a jejich přístupu k odpovědným pozicím a překážku stejného podílu žen a mužů na trhu práce, včetně předcházení chudobě a jejího snižování;

S.     vzhledem k tomu, že sdílení povinností v rodině a v domácnosti mezi muži a ženami, které lze zajistit zejména díky zvýšenému využívání rodičovské a otcovské dovolené, je nezbytnou podmínkou pro dosažení rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že čtvrtina členských států neumožňuje žádnou otcovskou dovolenou;

T.     vzhledem k tomu, že tradiční úlohy a stereotypy spojené s muži a ženami mají nadále výrazný vliv na rozdělení rolí v domácnosti, na pracovišti a ve společnosti obecně, a tudíž omezují škálu možností zaměstnání a osobního a profesního rozvoje žen, což jim brání v tom, aby plně využívaly svého potenciálu jakožto osoby a hospodářské subjekty;

U.     vzhledem k úloze, již mohou hrát sdělovací prostředky na jedné straně v souvislosti s šířením stereotypů, znevažováním obrazu ženy a hypersexualizací dívek, a na druhé straně s překonáváním genderových stereotypů, podporou účasti žen na rozhodování a s prosazováním rovnosti žen a mužů;

V.     vzhledem k tomu, že Rada ještě nezaujala oficiální stanovisko poté, co Parlament přijal dvě legislativní usnesení týkající se zásadních aspektů rovnosti žen a mužů, totiž usnesení ze dne 20. října 2010 o návrhu směrnice o mateřské dovolené a ze dne 20. listopadu 2013 o návrhu směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních;

W.    vzhledem k tomu, že Komise ve své zprávě ze dne 6. prosince 2013 o uplatňování směrnice 2006/54/ES vznesla otázky týkající se souladu vnitrostátní legislativy 26 členských států s novými ustanoveními této směrnice(34);

X.     vzhledem k tomu, že podle průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) z března 2014 byla jedna ze tří žen v EU fyzicky a/nebo sexuálně napadena, přičemž jedna z pěti žen utrpěla fyzické násilí po dosažení věku 15 let a téměř jedna ze dvou zažila psychologické násilí; vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách představuje porušení základních práv, což s sebou nese potenciálně závažné psychologické následky, dotýká se všech úrovní společnosti, bez ohledu na věk, vzdělání, příjem, sociální postavení a zemi původu nebo bydliště, a že je to jeden z nejméně oznamovaných trestných činů; vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách je jednou z hlavních překážek skutečné rovnosti mezi ženami a muži;

Y.     vzhledem k tomu, že na internetu je násilí páchané na ženách a dívkách na vzestupu a chování nezletilých na sociálních sítích se v tomto ohledu ukazuje jako mimořádně znepokojující;

Z.     vzhledem k tomu, že strategie EU pro vymýcení obchodu s lidmi skonči v roce 2016; vzhledem k tomu, že podle zprávy Eurostatu o obchodování s lidmi za rok 2014 převážná většina (80 %) zjištěných obětí obchodu s lidmi v EU jsou ženy a dívky;

Aa.   vzhledem k tomu, že šest členských států dosud nepodepsalo Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulská úmluva) a že ji pouze osm států ratifikovalo;

Ab.   vzhledem k tomu, že pro vypracování veřejných politik na vnitrostátní úrovni a úrovni EU, zejména těch, které se týkají násilí páchaného na ženách, je obzvláště důležitý sběr dat, která budou věrohodná, srovnatelná a členěná podle pohlaví;

Ac.   vzhledem k tomu, že ženy mají specifické zdravotní problémy, že jsou na nich prováděny klinické testy méně často než na mužích a že tyto rozdíly mají důležitý dopad na zdraví žen;

Ad.   vzhledem k tomu, že dívky a ženy se obzvláště mezi 15 a 24 lety účastní tělesných aktivit méně než chlapci a muži, a vzhledem k tomu, že sport je prostředkem sebevyjádření a naplnění, nástrojem pro občanství a solidaritu a pravidelná sportovní aktivita zlepšuje tělesné i duševní zdraví; vzhledem k tomu, že násilí na ženách, stereotypy, rozdíly v odměňování a překážky v přístupu žen k vedoucím pozicím jsou rovněž přítomny v oblasti sportu;

Ae.   vzhledem k tomu, že sexuální a reprodukční práva patří mezi základní lidská práva a je vhodné je vzít v úvahu v akčním programu EU pro zdraví;

Af.    vzhledem k tomu, že výroční zpráva Komise o rovnosti žen a mužů je vysoce důležitý nástroj sloužící ke zhodnocení vývoje postavení žen v Evropě;

1.      vyzývá orgány EU a členské státy, aby otázky rovnosti pohlaví, práv žen a rovných příležitostí zohledňovaly při vypracovávání svých politik, ve svých rozpočtových postupech a při provádění programů a činností EU, prostřednictvím proaktivních opatření, zejména v souvislosti se stimulačními balíčky, a to prováděním analýz dopadu podle pohlaví případ od případu;

2.      vyjadřuje politování nad tím, že „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ již brzy nenaplní své cíle, zejména pokud jde o ekonomickou nezávislost, zčásti z důvodu stažení návrhu směrnice o mateřské dovolené; zdůrazňuje zároveň, že se hospodářské rozdíly mezi ženami a muži postupně zvětšují;

3.      vyzývá Radu, Komisi a členské státy k začlenění pilíře rovnosti žen a mužů do strategie Evropa 2020, aby bylo možné měřit pokrok při snižování rozdílů v zaměstnanosti žen a mužů a tím převést politická opatření obsažená v roční analýze růstu do doporučení pro jednotlivé země;

4.      vyzývá Komisi a členské státy, aby připravily všeobecný plán investic do sociální infrastruktury, neboť se odhaduje, že s investičním plánem zohledňujícím rovnost žen a mužů by evropský HDP postupně rostl a do roku 2018 dosáhl úrovně o 2,4% vyšší než bez takovéhoto investičního plánu;

5.      konstatuje, že rovná účast žen a mužů na trhu práce by mohla významně zvýšit potenciál hospodářství EU a současně zajistit jeho spravedlivé fungování podporující začlenění; upozorňuje na to, že podle odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by shodná míra účasti na trhu práce zvýšila HDP na obyvatele do roku 2030 o 12,4 %;

6.      trvá na tom, že je zapotřebí naléhavě řešit chudobu mezi ženami, zvláště staršími ženami a osamělými matkami, ale také chudobu žen, které jsou oběťmi násilí založeného na pohlaví, u žen se zdravotním postižením, přistěhovalkyň a žen pocházejících z menšin; žádá tudíž členské státy, aby zavedly výkonnější strategie začleňování a účinněji využívaly prostředky určené na sociální politiku, zejména Evropský sociální fond a strukturální fondy;

7.      považuje za politováníhodné, že účinnost sociálních politik při snižování chudoby se v roce 2012 snížila o 50 % ve srovnání s rokem 2005 u domácností s jedním dospělým, což je situace, která se většinou týká ovdovělých žen a osamělých matek; vyjadřuje své znepokojení také nad tím, že účinnost sociálních politik uplatňovaných v některých členských státech dosahuje pouze třetinových hodnot oproti evropskému průměru; vyzývá proto členské státy, aby posílily sociální politiku zaměřenou zejména na nezaměstnané jako prostředek pro řešení nárůstu chudoby, zejména mezi ženami;

8.      vyzývá Radu a Komisi, aby se zabývaly genderovou dimenzí chudoby a sociálního vyloučení; považuje za politováníhodné, že doporučení pro jednotlivé země dosud přijatá jako součást ročních cyklů evropských semestrů nebyla dostatečně sladěna s cíli strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti; vyzývá k tomu, aby se doporučení pro jednotlivé země systematicky zaměřovala na strukturální příčiny ženské chudoby;

9.      žádá Komisi a členské státy, aby při přípravě svých daňových a kompenzačních politik zohledňovaly vývoj rodinných struktur a aby zejména podporovaly neúplné rodiny s jedním rodičem a starší osoby prostřednictvím daňových dobropisů nebo podpory v oblasti zdravotní péče;

10.    vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že rovnost mužů a žen a začleňování hlediska rovnosti pohlaví budou zohledněny ve fondech politiky soudržnosti a že budou prosazovány při přípravě a provádění této politiky i v jejích programech, včetně monitorování, podávání zpráv a hodnocení;

11.    považuje za nešťastné, že výroční zpráva nyní již představuje pouze pracovní dokument přiložený ke zprávě o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie, a naléhavě žádá Komisi, aby této zprávě opět udělila veškerou politickou legitimitu a oficiálně ji přijala jako samostatný dokument;

12.    upozorňuje, že je naléhavě zapotřebí snížit rozdíly v odměňování a ve výši důchodů také tím, že bude řešena přetrvávající koncentrace žen na pracovních místech na částečný úvazek, na špatně placených a nejistých pracovních místech a že budou zajištěna dostatečně kvalitní zařízení pro péči o děti a další závislé osoby; vyjadřuje nejhlubší politování nad tím, že více než třetina starších žen žijících v EU nepobírá žádný důchod; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily plné uplatňování práv stanovených ve směrnici 2006/54/ES, včetně zásady rovnosti v odměňování a transparentnosti mezd, a aby přezkoumaly své vnitrostátní právní předpisy týkající se rovného zacházení s cílem je zjednodušit a modernizovat; vyzývá Komisi, aby pokračovala v transpozici směrnic týkajících se rovnosti žen a mužů, které podléhají pravidelnému přezkumu, a vyzývá Komisi, aby co nejdříve navrhla přepracované znění směrnice 2006/54/ES v souladu s jejím článkem 32 a na základě článku 157 SFEU, v návaznosti na podrobná doporučení stanovená v příloze usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. května 2012;

13.    vyjadřuje nejhlubší politování nad tím, že ženy nedostávají stejnou mzdu v případech, kdy zastávají stejná pracovní místa jako muži nebo rovnocenná pracovní místa, a odsuzuje také jak horizontální tak vertikální segregaci; zdůrazňuje dále, že převážná většina pracovníků s nízkými platy a téměř všichni pracovníci s velmi nízkými platy jsou zaměstnáni na částečný úvazek, a připomíná, že mezi těmito pracovníky s nízkými platy ženy představují 80 %; zdůrazňuje, že podle závěrů přezkumu evropské přidané hodnoty by snížení rozdílu platů mezi ženami a muži ve výši jednoho procentního bodu vedlo ke zvýšení hospodářského růstu o 0,1 %, z čehož pramení zásadní potřeba odstranit stávající rozdíl v platech za současné hospodářské recese; vyzývá proto členské státy, zaměstnavatele a odborová hnutí, aby navrhli a uplatňovali konkrétní vhodné nástroje pro hodnocení pracovních pozic s cílem stanovit rovnocennou práci, a zajistit tak rovné odměňování mužů a žen;

14.    žádá Komisi a členské státy, aby prováděly proaktivní politiky ve prospěch kvalitních pracovních míst žen s cílem dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 v boji proti stereotypům a vertikální a horizontální profesní segregaci, a aby podporovaly přechod z částečného na plný úvazek, přičemž by se zvláště zaměřily na kategorii osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET); žádá členské státy, aby v rámci svých národních programů reforem stanovily specifické cíle ohledně zaměstnanosti, a zajistily tak, aby ženy měly stejné možnosti jako muži vstoupit na trh práce a setrvat na něm;

15.    vyzývá Komisi a členské státy, aby prováděly proaktivní politiku s cílem podnítit ženy k vědecké kariéře a aby prostřednictvím kampaní na zvyšování informovanosti a povědomí prosazovaly zvláště účast žen v oborech, které jsou stereotypně chápány jako „mužské“, zejména v oblasti vědy a nových technologií, s cílem plně využít lidský kapitál, který představují evropské ženy; zdůrazňuje zejména, že informační a komunikační technologie (IKT) nabízejí nové možnosti, a vyzývá Komisi, aby zajistila, že rovnost žen a mužů bude plně zohledněna v prioritně pojaté digitální agendě v příštích pěti letech;

16.    zdůrazňuje, že finanční nezávislost je klíčovým prostředkem pro zajištění rovnoprávnosti a že podnikání mezi ženami představuje nedoceněný a nedostatečně využitý potenciál pro růst a konkurenceschopnost v EU; vyzývá proto Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), aby shromáždil více kvalitnějších údajů o podnikání žen; vyzývá členské státy, Komisi, další příslušné orgány, jako jsou obchodní komory, a průmyslové podniky, aby podněcovaly, prosazovaly a podporovaly podnikání žen tím, že usnadní jejich přístup k úvěru, sníží administrativní zátěž a další překážky, které ženám brání v zahájení podnikání, a aby zohlednily hledisko rovnosti žen a mužů v příslušných oblastech politiky a zároveň podpořily vytvoření jednotné vícejazyčné elektronické platformy s informacemi a výměnou informací pro ženy v oblasti sociálního podnikání a aby podpořily regionální a celoevropské sítě zaměřené na poradenství a vzájemnou podporu;

17.    je přesvědčen, že pomoc ženám při návratu na trh práce vyžaduje mnohorozměrnou politiku (včetně odborné přípravy, celoživotního vzdělávání a prosazování stabilnějšího zaměstnání a zaměstnaneckých schémat „na míru“), a upozorňuje na stále větší rozšíření pohyblivé pracovní doby; zdůrazňuje, že požadavek na flexibilitu je nejvyšší u pracovníků na částečný úvazek, z nichž většinu tvoří ženy; trvá tudíž na tom, že kolektivní vyjednávání je právo, které musí být chráněno, neboť pomáhá potírat diskriminaci a chrání a zlepšuje práva;

18.    zdůrazňuje, že zvýšená flexibilita pracovních úvazků může zlepšit možnosti žen aktivně se podílet na trhu práce, ale zároveň konstatuje, že tato flexibilita může mít negativní dopad na mzdy a důchody žen; upozorňuje proto, že jsou zapotřebí konkrétní návrhy zajišťující vyváženost pracovního a soukromého života, a vybízí muže a ženy, aby rovnoměrněji sdíleli své pracovní, rodinné a sociální povinnosti, zejména v případech, kdy se jedná o pomoc závislým osobám a o péči o děti;

19.    žádá členské státy, aby do rámce programů rozvoje venkova začlenily strategie na podporu tvorby pracovních míst pro ženy ve venkovských oblastech, jež by jim zaručily důstojné důchody, politiky na podporu zastoupení žen v politických, hospodářských a sociálních fórech tohoto odvětví, jež dále podpoří rovné příležitosti ve venkovských oblastech v souvislosti s multifunkčním zemědělstvím;

20.    zdůrazňuje zvyšující se konsensus uvnitř EU, pokud jde o potřebu prosazovat rovnost žen a mužů mimo jiné prostřednictvím zastoupení žen při přijímání ekonomických a politických rozhodnutí a, což je otázka základních práv a demokracie, vzhledem k tomu, že se zde v současnosti projevuje demokratický deficit; vítá proto zákonem stanovené systémy parity a kvóty pro rovnost žen a mužů zavedené v některých členských státech a žádá Radu, aby zaujala postoj ke směrnici o zlepšení genderové vyváženosti mezi nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách, tak aby legislativní proces pokračoval co nejrychleji; žádá Radu a Komisi, aby přijaly nezbytná opatření s cílem povzbudit členské státy, aby umožnily vyvážené zastoupení žen a mužů v jednotlivých oblastech rozhodování; žádá také orgány EU, aby učinily, co je v jejich silách, v zájmu zajištění rovnosti žen a mužů v rámci sboru komisařů a ve vysokých funkcích ve všech orgánech, institucích, agenturách, institutech a subjektech EU;

21.    vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zvážily možnost začlenit do výzev k podávání nabídek v rámci veřejných zakázek ustanovení týkající se genderu, a vybídly tak podniky k dodržování rovnosti žen a mužů v jejich řadách; uznává, že tuto myšlenku lze rozvíjet jen v rámci dodržování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže;

22.    blahopřeje Švédsku, Belgii, Francii, Slovinsku, Dánsku a Spojenému království k dosažení barcelonských cílů a vyzývá ostatní členské státy, aby pokračovaly ve svém úsilí; vyzývá členské státy, aby postoupily za rámec barcelonských cílů a přijaly systematičtější a integrovanější přístup, který by společně uplatnily vnitrostátní a místní orgány v oblasti vzdělávání a služeb zajišťujících předškolní výchovu, a to zejména u velmi malých dětí ve věku do tří let; žádá Komisi, aby členským státům nadále poskytovala finanční podporu s cílem poskytnout rodičům finančně dostupné systémy péče o dítě, tj. zejména jesle, a rovněž k vytváření těchto struktur na pracovištích; je přesvědčen, že souladu mezi rodinným plánováním, soukromým životem a profesními ambicemi lze dosáhnout, pouze pokud dotyčné osoby mají v ekonomické a sociální oblasti skutečně svobodnou volbu a mohou se opřít o politická a ekonomická rozhodnutí na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, aniž by z jejich rozhodnutí vyplývaly nějaké nevýhody, a pokud je k dispozici nezbytná infrastruktura, vyzývá členské státy, aby navýšily rozpočet určený na podporu dětí za účelem rozšíření veřejné sítě jeslí, školek a veřejných služeb poskytujících mimoškolní aktivity pro děti; žádá také Komisi, aby se v doporučeních pro jednotlivé země věnovala otázce nedostatku cenově dostupných zařízení péče o dítě;

23.    vyjadřuje nejhlubší politování nad tím, že bez ohledu na výši dostupných finančních prostředků EU (3,2 miliardy EUR ze strukturálních fondů na období 2007–2013 bylo určeno na pomoc členským státům při rozvoji zařízení péče o děti a prosazování zaměstnanosti žen), některé členské státy provedly rozpočtové škrty, které ovlivňují dostupnost (např. v důsledku uzavření mateřských škol) a kvalitu (např. v důsledku personálních nedostatků) služeb péče o děti a které zvyšují jejich cenu;

24.    vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly placenou otcovskou dovolenou v délce nejméně deseti pracovních dnů a aby podpořily legislativní a nelegislativní opatření, která mužům, a zejména otcům, umožní, aby využívali svého práva na slaďování soukromého a pracovního života, a to mimo jiné podporou rodičovské dovolené, již si bude moci do určitého věku dítěte vzít otec či matka bez rozdílu, aniž by byla přenositelná;

25.    lituje, že v Radě nastala patová situace, pokud jde o směrnici o mateřské dovolené; naléhavě vyzývá členské státy, aby obnovily jednání o této věci, a znovu opakuje, že je ochoten spolupracovat;

26.    žádá, aby členské státy poskytovaly cenově přijatelné, flexibilní, kvalitní a snadno dostupné služby péče pro osoby, které si z důvodu funkční nesoběstačnosti nemohou zajistit každodenní činnosti, které potřebují k dosažení souladu svého osobního, rodinného a pracovního života;

27.    vyzývá Komisi, aby podpořila ratifikaci Istanbulské úmluvy jednotlivými státy a co možná nejrychleji zahájila postup přistoupení EU k této úmluvě; konstatuje, že neprodlené přistoupení všech členských států k Istanbulské úmluvě by vedlo k rozvoji integrované politiky a k posílení mezinárodní spolupráce v oblasti boje proti všem formám násilí páchaného na ženách;

28.    opakuje svou výzvu vůči Komisi, aby na základě článku 84 SFEU předložila návrh legislativního aktu, který stanoví opatření na prosazování a podporu opatření členských států v oblasti prevence násilí páchaného na ženách a dívkách, a to podporou souhrnného a účinného politického rámce týkajícího se násilí na základě pohlaví zaměřeného na prevenci, stíhání pachatelů, ochranu obětí a poskytování vhodných a přiměřených služeb a výuky o rovnoprávnosti a zavedením sankcí za diskriminační nebo násilné chování vůči ženám; vyzývá dále členské státy, aby systematicky umožňovaly ženám ohlašovat násilí příslušným orgánům a aby se zaměřovaly na vzdělávání a odborný výcvik expertů, kteří se s těmito oběťmi setkávají;

29.    vyzývá Komisi, aby zajistila účinné provádění svého sdělení o konci praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů, a poskytla na ně přiměřené zdroje;

30.    vyzývá Radu, aby využila překlenovacího ustanovení a přijala jednomyslně rozhodnutí, které by stanovilo, že násilí na základě pohlaví je jedním z druhů trestných činů uvedených v čl. 83 odst. 1 SFEU, který již obsahuje ustanovení o obchodu s lidmi a sexuálním vykořisťování žen a dětí;

31.    vyzývá Komisi, aby lépe regulovala digitální trh s cílem chránit ženy a dívky před násilím na internetu;

32.    doporučuje členským státům, aby ve svých vnitrostátních akčních plánech zaměřených na vymýcení domácího násilí, stanovily povinnost poskytovat přistěhovalkyním bez dokladů stejnou pomoc jako ženám s legálním pobytem, a to aniž by byly instituce povinny hlásit takové případy příslušným orgánům;

33.    doporučuje, aby členské státy posílily své bezplatné služby veřejné zdravotní péče na podporu všech žen, které jsou vystaveny násilí, včetně uprchlíků, mimo jiné tím, že navýší jejich kapacitu a že budou ženám různých národností a ženám se zdravotním postižením poskytovat specializovanou pomoc;

34.    opakuje svou žádost vůči Komisi a členským státům, aby rok 2016 stanovily jako Evropský rok boje proti násilí páchanému na ženách a zároveň poskytly dostatečné zdroje na provádění akcí pro zvyšování povědomí o tomto problému; zdůrazňuje, že je k tomu nezbytné zajistit odpovídající odborné vzdělávání příslušných orgánů a složek, jakož i profesionálů z řad policistů, lékařů, soudců, právníků, učitelů a všech, kteří by mohli z titulu své profese poskytovat pomoc ženám, které se staly oběťmi násilí;

35.    žádá Komisi, aby vytvořila rejstřík evropského ochranného příkazu vzhledem k tomu, že lhůta poskytnutá členským státům pro transpozici směrnice 2011/99/EU o evropském ochranném příkazu vypršela dne 11. ledna 2015;

36.    uznává, že v oblastech stižených válečnými konflikty je násilí páchané na ženách nutno považovat za zjevné porušení jejich základních práv a že představuje ponižující a pokořující zacházení se ženami; zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů je základním prvkem budování míru, neboť je vyjádřením nutnosti předcházet takovýmto jevům, jež postihují ženy, a bojovat s nimi;

37.    vyzývá Evropský institut pro rovnost žen a mužů a Eurostat, aby nadále shromažďovaly srovnatelné údaje, zejména harmonizované údaje týkající se násilí, aby tak členským státům a Komisi poskytly nástroje nezbytné k vypracování účinných politik; vyzývá rovněž Komisi a členské státy, aby se zaměřily na situaci v členských státech, pokud jde o zavedené institucionální mechanismy na podporu rovnosti žen a mužů s cílem zabránit tomu, aby tyto mechanismy byly v budoucnu oslabeny účinky hospodářské krize a reformami přijatými v reakci na ni, neboť bez těchto institucionálních mechanismů, bez horizontálního prosazování rovnosti pohlaví ve všech oblastech politiky a bez konkrétních prostředků k řešení této otázky nebude dosaženo výsledků;

38.    žádá Komisi, aby program Daphne i nadále ponechala v programu Práva a občanství, a to jak kvůli jeho financování, tak kvůli jeho viditelnosti, aby tak sdružením bojujícím proti násilí páchanému na ženách umožnila pokračovat v jejich činnosti;

39.    opětovně žádá Komisi, aby zřídila evropské středisko pro sledování násilí na základě pohlaví (podle stávajícího Evropského institutu pro rovnost žen a mužů), které by vedl evropský koordinátor pro předcházení násilí páchanému na ženách a dívkách;

40.    naléhavě vyzývá Komisi, aby rozhodně odsoudila kampaně ve sdělovacích prostředcích a jiná sdělení naznačující, že oběti sexuálního násilí jsou za tyto akty odpovědné, protože tyto domněnky popírají všechny základní zásady rovnosti pohlaví;

41.    zdůrazňuje rozhodující úlohu vzdělávání v boji proti genderovým stereotypům a při odstraňování diskriminace na základě pohlaví; zdůrazňuje, že je zapotřebí zapojit chlapce i muže do podpory ženských práv a rovnosti pohlaví; vyzývá proto Komisi, aby přijala rozhodné politické opatření k boji proti genderovým stereotypům, a navrhuje členským státům, aby ve svých vzdělávacích systémech zvyšovaly povědomí o rovných právech a rovných příležitostech pro muže a ženy;

42.    žádá Radu a Komisi, aby přijaly opatření, jimiž se zajistí, aby se sociální média nevyjadřovala sexisticky, aby zajistily aktivní účast žen i jejich vyvážené zastoupení a poskytovaly rozmanitý obraz obou pohlaví, který přesáhne obecné typy pojetí krásy a sexistické stereotypy rolí plněných v různých oblastech života, především pak tam, kde je obsah zaměřen na děti a mladé lidi;

43.    žádá členské státy, aby na základě přijetí závěrů Rady o rovnosti žen a mužů v oblasti sportu plně využívaly možností, které sport nabízí pro prosazování rovnosti pohlaví, a to zejména stanovením konkrétních akčních plánů pro boj proti stereotypům a násilí, s cílem podpořit rovnost mezi profesionálními sportovci a sportovkyněmi a propagovat ženský sport;

44.    poukazuje na to, že podle různých studií je počet potratů v zemích, v nichž jsou povoleny, stejný nebo často dokonce nižší než v zemích, jež je zakazují (Světová zdravotnická organizace, 2014);

45.    trvá na tom, že ženy musí samy rozhodovat o svém sexuálním a reprodukčním zdraví a o svých právech, a to zejména prostřednictvím snadného přístupu k antikoncepci a umělému přerušení těhotenství; podporuje tudíž opatření a kroky, jejichž cílem je zlepšit přístup žen ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a podrobněji je informovat o jejich právech a o dostupných službách; vyzývá členské státy a Komisi, aby prováděly opatření a kroky s cílem zvyšovat povědomí mužů o jejich odpovědnosti v otázkách sexuality a reprodukce;

46.    zdůrazňuje význam aktivní politiky v oblasti prevence, vzdělávání a informovanosti zaměřené na dospívající, mládež a dospělé pro zajištění toho, aby občané mohli požívat dobrého sexuálního a reprodukčního zdraví a tudíž předcházeli pohlavně přenosným chorobám a nechtěnému těhotenství;

47.    vyzývá členské státy, aby při uplatňování nařízení (EU) č. 536/2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků zajistily rovnocenné zastoupení mužů a žen při klinických hodnoceních a aby se zejména zaměřily na transparentní složení účastníků z hlediska rovnosti pohlaví; vyzývá Komisi, aby při posuzování řádného provádění tohoto nařízení konkrétně sledovala aspekty rovného postavení žen a mužů;

48.    připomíná, že EU dne 22. ledna 2012 ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, na jejímž základě se její signatáři zavazují k tomu, že budou zajišťovat a prosazovat důsledné uplatňování všech lidských práv a základních svobod v případě všech osob se zdravotním postižením bez jakékoli diskriminace na základě zdravotního postižení a že se zdrží jakékoli činnosti či praktik, které jsou v rozporu s touto úmluvou;

49.    vyzývá Komisi, aby rovnost žen a mužů důrazně prosazovala v rámci vnějších vztahů EU s třetími zeměmi, čímž bude posílen komplexní strategický přístup v otázce rovnosti pohlaví; zdůrazňuje v této souvislosti význam posilování spolupráce s mezinárodními a regionálními organizacemi s cílem podporovat rovnost pohlaví a zvyšovat povědomí o právech žen;

50.    žádá EU, aby skoncovala s politikami, jejichž prostřednictvím vzniká v rámci sloučení rodin závislost mezi rodinnými příslušníky, a žádá EU a její členské státy, aby přistěhovalkyním přiznávaly samostatné postavení rezidenta, především v případech domácího násilí;

51.    vyzývá Komisi, aby zajistila, že rovnost žen a mužů a práva žen budou součástí veškerých dohod o partnerství a veškerých jednání EU se třetími zeměmi;

52.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1)

Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 4.

(2)

Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.

(3)

Úř. věst. L 338, 21.12.2011, s. 2.

(4)

Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.

(5)

Závěry Rady ze dne 7. března 2011.

(6)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0105.

(7)

Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1.

(8)

Úř. věst. L 68, 18.3.2010, s. 13.

(9)

Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

(10)

Úř. věst. L 367, 14.12.2004, s. 23.

(11)

Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1.

(12)

Úř. věst. L 359, 19.12.1986, s. 56.

(13)

Úř. věst. L 6, 10.1.1979, s. 24.

(14)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0375.

(15)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0073.

(16)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0247.

(17)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0074.

(18)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0045.

(19)

Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 47.

(20)

Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 75.

(21)

Úř. věst. C 341 E, 16.12.2010, s. 35.

(22)

Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 65.

(23)

3 Přijaté texty, P7_TA(2012)0069.

(24)

Úř. věst. C 33 E, 5.2.2013, s. 134.

(25)

Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 26.

(26)

Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 77.

(27)

Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 79.

(28)

Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 31.

(29)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0162.

(30)

Úř. věst. C 233 E, 28.9.2006, s. 130.

(31)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0126.

(32)

Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 31.

(33)

1 Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

(34)

Zpráva o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) (COM(2013)0861).


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Krize tvrdě postihla evropské hospodářství a evropské společnosti. Po období úsporných opatření nastal čas ke znovuobnovení růstu, aby se Evropa stala inteligentní a udržitelnou ekonomikou podporující začlenění, jak stanoví strategie Evropa 2020.

Zpravodaj se domnívá, že pro dosažení ambiciózních cílů stanovených ve strategii Evropa 2020 je naléhavě nutné přijmout některé základní výzvy.

Především je nezbytné zohledňovat rovnost pohlaví a právo žen při vypracovávání rozpočtových politik a postupů, zejména v rámci stimulačních politik, a zároveň systematicky provádět analýzy dopadu podle pohlaví. Nemohou a nesmějí se opakovat omyly politik úsporných opatření.

Pokud jde o přesnější cíle strategie EU2020, nejedná se pouze o to, aby Unie dosáhla cíle 75% míry zaměstnanosti, ale je také nezbytné zlepšit kvalitu práce.

Přes úsilí Komise a členských států se míra zaměstnanosti žen stále zvyšuje dost pomalu. Od roku 2002 se totiž zvýšila z 58,1 % na 62,8 % a utrpěla šok vyvolaný krizí. Při pokračování současného trendu bude cíle strategie EU2020 dosaženo teprve v roce 2038. Je tudíž nezbytné a naléhavé podporovat účast žen na trhu práce.

Tato podpora vyžaduje kvalitní pracovní místa. Důsledky krize, pokud jde o kvalitu zaměstnanosti žen, jsou totiž ničivé: zvýšil se podíl práce na částečný úvazek, kterou ženy stále obtížněji opouštějí, vzrostla nejistota a obecně se rozšířily smlouvy na dobu určitou, což je dvojnásobně obtížné pro ženy, které jsou nadměrně zastoupeny ve veřejných službách, a navíc tak vzniká pocit nepohody v práci, který má důsledky pro členy rodiny, zejména děti.

K těmto konjunkturálním skutečnostem se připojuje přetrvávání strukturálních jevů, zvláště přetrvávající rozdíl v odměňování (gender pay gap). Bude-li současná tendence pokračovat, bude zapotřebí vyčkat do roku 2084, aby ženy a muži dostávali rovnocenný plat. Zpravodaj se domnívá, že je především naléhavě nutné uplatňovat směrnici 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání. Ještě 26 členských států musí zodpovědět otázky Evropské komise týkající se souladu jejich vnitrostátních právních předpisů s touto směrnicí. Je nezbytné, aby členské státy dbaly na řádné uplatňování této směrnice, zejména na transparentnost mezd, a aby zajistily jednotlivcům skutečný přístup k informacím. Podle studie OECD s názvem „Nerovnost žen a mužů: je čas jednat“ (Closing the gender gap - Act now) z prosince 2012 by se HDP v EU mohl zvýšit o 12 %, pokud by mezi ženami a muži existovala skutečná rovnost na trhu práce. Podmínkou obnovení růstu rozhodně je skutečná profesní rovnost.

Je také naléhavě nutné, aby Rada zaujala postoj ke směrnici o mateřské dovolené. Směrnice, která se v současnosti uplatňuje, byla přijata v roce 1992, neodráží vývoj ve společnosti a neposkytuje matkám dostatečnou ochranu. Je proto naléhavě nutné ji aktualizovat a Evropský parlament při této příležitosti znovu opakuje, že je ochoten spolupracovat s cílem dosáhnout kompromisu.

Znepokojivým strukturálním jevem jsou také přetrvávající stereotypy. Je zásadní dosáhnout změny v myšlení s cílem omezit horizontální a vertikální segregaci a umožnit konečně ženám i mužům, aby mohli vykonávat povolání, jaká si přejí, na úrovních odpovědnosti, které si přejí.

V souvislosti se stereotypy se zpravodaj domnívá, že nejdůležitější je podpořit opatření pro sladění soukromého a pracovního života zejména tím, že bude uznán a zhodnocen podíl otců a matek na rodinném životě.

Aby lidé mohli v klidu vykonávat své povolání a řádně tak přispívat k evropskému růstu, je nezbytné, aby měli rodiče přístup ke kvalitním službám péče o děti, které zajistí hlídání dětí celodenně. Podle zprávy Komise nazvané „Barcelonské cíle – Rozvoj zařízení péče o děti předškolního věku v Evropě v zájmu trvalého růstu podporujícího začlenění“ ze dne 3. června 2013 dosáhlo obou cílů 6 členských států: Švédsko, Belgie, Francie, Slovinsko, Dánsko a Spojené království. Značnou překážkou však zůstávají náklady na služby péče o děti. Cenu považuje za překážku 53 % matek, které uvádějí, že nepracují nebo pracují na částečný úvazek z důvodů souvisejících s formální péčí o děti. Toto číslo činí více než 70 % v Irsku, Nizozemsku, Rumunsku a ve Spojeném království.

Otázka ceny nás přivádí k tématu chudoby, jež zpravodaj považuje za zvláště významnou výzvu. Připomeňme, že jedním ze záměrů strategie Evropa 2020 je do roku 2020 snížit o 20 milionů počet osob trpících nebo ohrožených chudobou či sociálním vyloučením. Chudobou jsou však zvláště ohroženy dvě kategorie osob: starší ženy a svobodné matky.

Riziku chudoby je vystaveno 22 % starších žen ve srovnání s 16,3 % mužů. Nejistá situace starších žen je přímým důsledkem rozdílů v odměňování žen a mužů. Důchody žen jsou v průměru o 39 % nižší než důchody mužů a více než třetina starších žen v Evropě nepobírá žádný důchod. Je nezbytné zavést opravné mechanismy, zejména provedením změn v daňové a kompenzační politice.

Tato připomínka se týká také rodin s jedním rodičem, z nichž je 35,5 % ohrožených chudobou. Přitom 91 % osamělých rodičů představují ženy. Ani zde nedokáží systémy sociálního zabezpečení snížit rizika chudoby, jimž jsou tyto rodiny vystaveny.

Významnou sociální výzvou je také boj proti násilí páchanému na ženách. Zpravodaj by v této souvislosti rád připomněl postoje Evropského parlamentu v této oblasti a vyzdvihl shromažďování srovnatelných údajů ze všech členských států. Určující je působení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů.

Pozornost si zaslouží také otázka sexuálních a reprodukčních práv. Jedná se o otázku týkající se oblasti veřejného zdraví a dodržování základního práva žen rozhodovat o svém těle. Je důležité zde připomenout hlavní politické zásady, které Evropský parlament hájil již v minulosti.

V neposlední řadě vyjadřuje zpravodaj politování nad tím, že výroční zpráva Evropské komise představuje nyní již pouhý pracovní dokument přiložený ke zprávě o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie. Politický signál je silný: právo žen je uvedeno v příloze jako druhotné. Avšak analýza vývoje rovnosti žen a mužů nesmí být druhořadá. Znovunalezení cesty růstu je podmíněno skutečnou rovností žen a mužů. Z toho důvodu zpravodaj naléhavě žádá Komisi, aby této zprávě udělila veškerou politickou legitimitu a podpořila její oficiální přijetí jako samostatného dokumentu.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

20.1.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

9

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Maria Arena, Beatriz Becerra Basterrechea, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Maria Corazza Bildt, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Vicky Maeijer, Angelika Mlinar, Krisztina Morvai, Maria Noichl, Marijana Petir, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Jordi Sebastià, Michaela Šojdrová, Ángela Vallina, Beatrix von Storch, Jadwiga Wiśniewska, Anna Záborská, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Izaskun Bilbao Barandica, Biljana Borzan, Linnéa Engström, Rosa Estaràs Ferragut, Mariya Gabriel, Ildikó Gáll-Pelcz, Kostadinka Kuneva, Dubravka Šuica, Marc Tarabella

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Rosa D’Amato

Právní upozornění