Postup : 2014/2155(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0024/2015

Předložené texty :

A8-0024/2015

Rozpravy :

PV 10/03/2015 - 17
CRE 10/03/2015 - 17

Hlasování :

PV 11/03/2015 - 9.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0062

ZPRÁVA     
PDF 226kWORD 172k
26.2.2015
PE 539.821v03-00 A8-0024/2015

k výroční zprávě za rok 2013 o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boji proti podvodům

(2014/2155(INI))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu

Zpravodaj: Georgi Pirinski

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k výroční zprávě za rok 2013 o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boji proti podvodům

(2014/2155(INI))

–       s ohledem na čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–       s ohledem na svá usnesení k předchozím výročním zprávám Komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

–       s ohledem na zprávu Komise ze dne 17. července 2014 nazvanou „Ochrana finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2013“ (COM(2014)0474) a na její doprovodné pracovní dokumenty (SWD(2014)0243, SWD(2014)0244, SWD(2014)0245, SWD(2014)0246, SWD(2014)0247 a SWD(2014)0248),

–       s ohledem na výroční zprávu úřadu OLAF za rok 2013,

–       s ohledem na zprávu o činnosti dozorčího výboru úřadu OLAF: únor 2013 – leden 2014,

–       s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi orgánů,

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. září 2014 nazvané „Ochrana rozpočtu EU do konce roku 2013“ (COM(2014)0618),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. února 2014 nazvané „Zpráva o boji proti korupci v EU“ (COM(2014)0038),

–       s ohledem na zvláštní zprávu Eurobarometru č. 397 o korupci,

–       s ohledem na zprávy Komise o výpadku příjmů z DPH,

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 250/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se zavádí program na podporu činností v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské unie (program Hercule III) a zrušuje rozhodnutí č. 804/2004/ES(1),

–       s ohledem na návrh nařízení Rady ze dne 17. července 2013 o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (COM(2013)0534),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999(2),

–       s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. července 2012 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (COM(2012)0363), který předložila Komise,

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2011 o úsilí EU v boji proti korupci(4), na své prohlášení ze dne 18. května 2010 o úsilí EU v boji proti korupci(5) a na sdělení Komise ze dne 6. června 2011 nazvané „Boj proti korupci v EU“ (COM(2011)0308),

–       s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství(6),

–       s ohledem na Úmluvu OSN proti korupci;

–       s ohledem na trestněprávní a občanskoprávní úmluvy Rady Evropy týkající se korupce,

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0024/2015),

A.     vzhledem k tomu, že rozpočet EU, do kterého členské státy přispívají proporcionálně podle společných objektivních kritérií, podporuje provádění politik Unie a představuje vyjádření jednoty a nástroj pokroku evropské integrace;

B.     vzhledem k tomu, že by ochrana finančních zájmů EU spolu se zásadou zdravého finančního řízení měla zajistit, aby příjmy a výdaje rozpočtu přispívaly k dosažení priorit a cílů EU a ke zvyšování důvěry občanů prostřednictvím ujištění, že jejich peníze jsou využívány transparentně, v plném souladu s cíli a politikami EU a v zájmu občanů EU;

C.     vzhledem k tomu, že různorodost právních a správních systémů v členských státech představuje náročné prostředí pro odstranění nesrovnalostí a boj proti podvodům, přičemž případné nesprávné použití finančních prostředků EU s sebou nese nejen ztráty pro jednotlivce, ale také kolektivní škody, a poškozuje zájmy každého členského státu i celé Unie;

D.     vzhledem k tomu, že Komise za účelem posílení stávajících opatření, např. Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, v oblasti boje proti podvodům, korupci, praní peněz a jiným nezákonným činnostem poškozujícím finanční zájmy Unie předložila dva návrhy trestněprávních nástrojů – směrnici o ochraně finančních zájmů a nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, jejichž cílem je zajistit efektivnější vyšetřování a lepší ochranu peněz daňových poplatníků v celém evropském prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

E.  vzhledem k tomu, že boj proti podvodům, korupci a praní peněz v Unii musí být prioritou politické činnosti orgánů a institucí Společenství, a že je proto klíčové zajistit policejní a soudní spolupráci mezi členskými státy;

1. Odhalování a oznamování nesrovnalostí, jež mají podvodnou povahu i nikoli

1.      zdůrazňuje, že podle ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie mají jak Komise, tak členské státy povinnost učinit vše, co je v jejich silách, pro úspěch boje proti podvodům, korupci a všem ostatním formám protiprávní činnosti poškozujícím finanční zájmy Unie; připomíná, že zásadním předpokladem pro zabezpečení účinné ochrany finančních zájmů Unie je úzká spolupráce mezi Komisí a členskými státy a jejich koordinace a že je tedy nutné tuto spolupráci a koordinaci posilovat a zajistit, aby byla co nejúčinnější; upozorňuje na to, že ochrana finančních zájmů Unie vyžaduje přístup, který se stejnou měrou zabývá zdroji i výdaji;

2.      bere na vědomí zprávu Komise o ochraně finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2013 („výroční zpráva Komise“); vítá širokou škálu právních a správních opatření přijatých Komisí od roku 2011, které vytvořily novou situaci pro další posílení ochrany finančních zájmů Unie; zdůrazňuje, že stávající nedostatečné výsledky v boji proti podvodům nejsou způsobeny chybějícími právními předpisy, ale jejich nedostatečným prováděním; žádá Komisi, aby ve své příští zprávě bez větších časových prodlev reagovala na požadavky Parlamentu vznesené v souvislosti s jejími přechozími zprávami o ochraně finančních zájmů;

3.      připomíná, že v současné situaci, kdy členské státy EU zažívají hospodářské obtíže a v rozpočtu EU nejsou k dispozici dostatečné prostředky, má ochrana finančních zájmů Evropské unie mimořádný význam; zdůrazňuje, že finanční prostředky EU musí být řádně spravovány a co nejefektivněji využívány;

4.      konstatuje, že v roce 2013 bylo Komisi oznámeno celkem 15 779 nesrovnalostí, z nichž 14 170 představovalo nepodvodné a 1 609 podvodné nesrovnalosti a které souhrnně představovaly částku ve výši přibližně 2,14 miliardy EUR, z čehož zhruba 1,76 miliardy EUR souviselo s výdaji, což představuje 1,34 % všech plateb, a zbývající částka ve výši 380 milionů EUR odpovídala 1,86 % hrubých tradičních vlastních zdrojů, jež byly vybrány;

5.      konstatuje, že ačkoli se celkový finanční dopad nepodvodných nesrovnalostí oznámených v roce 2013 snížil přibližně na 1,84 miliardy EUR, což je o 36 % méně než v roce 2012, počet evidovaných nesrovnalostí se ve srovnání s předchozím rokem zvýšil o 17 %; dále konstatuje, že se počet podvodných nesrovnalostí oznámených v roce 2013 zvýšil o 30 % ve srovnání s rokem 2012, přičemž jejich finanční dopad odpovídající 309 milionům EUR finančních prostředků EU klesl o 21 %;

6.      konstatuje, že vzhledem k novým informacím získávaným v důsledku významných změn ve způsobu, jakým členské státy a Komise podávají zprávy o nesrovnalostech, došlo ke změně zaměření ve výroční zprávě Komise za rok 2013, a to od nesrovnalostí řešených v obecné rovině na nesrovnalosti oznámené jako podvody; vyzývá Komisi, aby v tomto přístupu pokračovala ve své příští výroční zprávě o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům; naléhavě však vyzývá Komisi, aby dále zvýšila dostupnost informací a zlepšila analýzy o rozsahu, druhu a dopadu nepodvodných nesrovnalostí ve světle podstatně vyšších počtů právě tohoto druhu nesrovnalostí a souvisejících negativních finančních důsledků, které poškozují finanční zájmy EU;

7.      je znepokojen tím, že míra zpětného získávání prostředků v případech podvodů dosahovala v roce 2013 pouze 23,74 %, což je méně než průměrná míra pro období 2008–2012 ve výši 33,5 %; poukazuje na to, že míra zpětného získávání v případě nesrovnalostí za rok 2013 činí 67,9 %; zdůrazňuje odpovědnost orgánů členských států a útvarů Komise při vymáhání neoprávněně vyplacených částek a vyzývá je, aby se této odpovědnosti řádně chopily a podstatně zvýšily míru zpětného získávání v případech podvodů, která je na výrazně nižší úrovni v porovnání s mírou zpětného získávání vyplacených prostředků u nepodvodných nesrovnalostí;

8.      vyzývá Komisi, aby přijala plnou odpovědnost za zpětné získávání finančních prostředků neoprávněně vyplacených z rozpočtu EU a aby stanovila jednotné zásady podávání zpráv ve všech členských státech s cílem zajistit shromažďování vhodných, srovnatelných a přesných údajů;

9.      konstatuje, že odhalování a hlášení možných nesrovnalostí podvodného charakteru vykazuje za posledních pět let celkově mírně klesající trend, avšak počet nesrovnalostí, o nichž nebyla podána zpráva jako o podvodných, se podstatně zvýšila; žádá Komisi, aby podrobněji přezkoumala hlavní důvody stojící v pozadí zvýšení počtu nesrovnalostí a provedla analýzu, jež zodpoví otázku, zda tento trend je způsoben tím, že se více daří zjišťovat případy nesrovnalostí, nebo tím, jak členské státy jednotlivé případy klasifikují;

10.    konstatuje, že v pětileté perspektivě činí míra zpětného získávání v případě podvodů 54,4 % a pro nesrovnalosti jiné než podvodné povahy pak 63,9 %; naléhavě vyzývá Komisi, aby dále zlepšila proces zpětného získávání vynaložených prostředků a tento proces urychlila;

11.    je přesvědčen, že prostředky trestního práva ve směrnici o ochraně finančních zájmů budou efektivní pouze tehdy, budou-li schopny poskytnout jasnou definici trestných činů v oblasti ochrany finančních zájmů, minimální a maximální trestní sazby odnětí svobody platné ve všech zúčastněných členských státech a minimální pravidla v oblasti promlčecích lhůt a budou-li tato ustanovení následně stejně a účinně uplatňována všemi členskými státy;

Příjmy – vlastní zdroje

12.    vítá skutečnost, že 98 % tradičních vlastních zdrojů se vybírá bez větších problémů, přičemž ohlášené podvody představují 0,29 % hrubých stanovených tradičních vlastních zdrojů (v hodnotě 61 milionů EUR) a nepodvodné nesrovnalosti představují 1,57 % tradičních vlastních zdrojů (v hodnotě 327,4 milionu EUR); konstatuje, že zjištěné případy podvodů a nesrovnalostí dosahovaly v roce 2013 výše 380 milionů EUR, z čehož celkem 234 milionů EUR bylo zpětně získáno členskými státy; konstatuje zejména skutečnost, že tato 62% míra zpětného získávání u tradičních vlastních zdrojů v roce 2013 představuje nejlepší výsledek za poslední desetiletí;

13.    vyjadřuje znepokojení nad tím, že v roce 2013 většina částek evidovaných v aplikaci pro účely hlášení podvodů a nesrovnalostí v oblasti vlastních zdrojů OWNRES v EU-28 souvisela s celními řízeními ohledně propuštění zboží do volného oběhu, a to pokud jde o podvody (93 %) i nesrovnalosti (87 %); vyzývá Komisi, aby podnikla příslušné kroky zaměřené na posílení celního řízení ohledně propuštění zboží do volného oběhu s cílem zvýšit odolnost tohoto řízení vůči případům podvodů a nesrovnalostí; vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že u několika projektů financovaných z prostředků EIB se vyskytly případy korupce a podvodů; domnívá se, že dokument EIB ze dne 8. listopadu 2013, jenž vymezuje politiku EIB pro předcházení a odrazování od korupčních praktik, podvodů, nezákonného spolčování, používání nátlaku, maření výkonu, praní peněz a financování terorismu, poukazuje na nedostatečnou kontrolu v řadě případů během provádění projektů financovaných EIB; žádá proto, aby v případě prokázaného podvodu či korupce byla EIB povinna pozastavit nebo zablokovat jakékoliv plánované či probíhající financování dotčených projektů;

14.    vítá, že Evropská unie v roce 2013 podepsala Protokol OSN o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky; bere na vědomí, že tento protokol podepsalo 15 členských států, ale že jej v současnosti ratifikovalo pouze Rakousko; vyzývá proto zbývající členské státy, aby příslušné ratifikační procesy dokončily co nejdříve;

15.    zdůrazňuje, že v důsledku pašování vysoce zdaněného zboží přichází rozpočet EU a členských států o značné příjmy a že přímé ztráty příjmů z cel, k nimž v EU dochází v souvislosti s pašováním cigaret, se odhadují na více než 10 miliard EUR ročně; žádá mimo jiné, aby byla věnována pozornost obchodování s padělanými značkami zboží, které poškozuje jak daňové orgány členských států, tak evropské podniky;

16.    odkazuje na probíhající činnost zaměřenou na zdokonalení údajů o hrubém národním důchodu (HND) a na body uvedené ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 11/2013 vyzývající ke kratšímu a cílenějšímu ověření údajů o HND a k lepšímu podávání zpráv a koordinaci v souvislosti s výsledky, tak aby se zvýšila spolehlivost systému HND a jeho příspěvek k výpočtu příjmů EU;

17.    zdůrazňuje skutečnost, že v mnoha členských státech stále dochází k vysokému výpadku DPH v důsledku podvodů s DPH a vyhýbání se daňové povinnosti; zdůrazňuje, že je v pravomoci Komise kontrolovat opatření přijatá členskými státy a dohlížet na ně; vyzývá proto Komisi, aby v plné míře využila svých pravomocí s cílem pomoci členským státům v boji proti podvodům s DPH a vyhýbání se daňové povinnosti;

18.    konstatuje dále, že ve členských státech bylo v roce 2013 zaznamenáno 133 případů pašování cigaret, což odpovídá odhadované částce tradičních vlastních zdrojů ve výši přibližně 7 milionů EUR; zdůrazňuje, že tento trend znamená prudký pokles v porovnání s rokem 2012, kdy bylo ohlášeno 224 případů představujících přibližně 25 milionů EUR; je vážně znepokojen skutečností, že Dánsko, Estonsko, Španělsko, Francie, Kypr, Lucembursko, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko a Švédsko neoznámily v roce 2013 Komisi žádný případ pašování cigaret, a zpochybňuje účinnost postupu podávání zpráv v těchto členských státech; naléhavě žádá všechny členské státy, aby přesně a včas hlásily Komisi případy pašování a padělání, aby bylo možné lépe odhadnout negativní dopad na tradiční vlastní zdroje;

19.    bere na vědomí, že Komise zveřejní studii proveditelnosti systémů pro sledování a dohledávání tabákových výrobků; zdůrazňuje, že se jedná o významný krok v boji proti pašování; žádá Komisi, aby navrhla a zavedla otevřený a konkurenceschopný systém sledování a dohledávání tak, aby návrh a provedení tohoto systému neupřednostňovaly jediného nebo jen několik poskytovatelů řešení;

20.    konstatuje, že zachycení skryté ekonomiky ve vnitrostátních účtech by mělo přispět k zajištění úplnějších a spolehlivějších údajů o HND, a vyzývá proto Komisi a Eurostat, aby prohloubily spolupráci s vnitrostátními statistickými institucemi s cílem zajistit, aby byl s využitím nejaktuálnějších informací tento prvek koherentně a srovnatelně řešen ve všech členských státech;

Systém pro kontrolu přepravy zboží podléhajícího spotřebním daním

21.      připomíná, že

–  Parlament ve svém usnesení ze dne 3. dubna 2014 o výroční zprávě za rok 2012 o ochraně finančních zájmů EU(7) uvedl, že orgány vymáhání práva zaznamenaly zvýšené zneužívání systému pro kontrolu přepravy zboží podléhajícího spotřebním daním (EMCS) zločineckými skupinami a že Parlament byl přesvědčen, že zboží přepravované v rámci EMCS není podrobováno dostatečné fyzické kontrole;

–  Komise by měla Parlamentu poskytnout aktualizované informace o opatřeních přijatých pro zajištění fyzických kontrol ve své příští výroční zprávě za rok 2014 o ochraně finančních zájmů Unie;

–  je třeba zpřísnit práva na přístup k EMCS tak, aby byl před uskutečněním obchodu zohledněn celkový záznam o souladu a bylo tak možné udělit obchodujícím subjektům status „pověřeného hospodářského subjektu“ („věrohodný obchodující subjekt“), přičemž pouze tyto subjekty by mohly samy přímo používat EMCS;

–  Parlament vyzval Komisi, aby představila výsledky svého aktuálního zkoumání týkajícího se toho, zda je nutné změnit směrnici 2008/118/ES;

–  je nutné, aby členské státy prováděly důslednější a komplexnější kontroly osob a společností používajících tento registr;

–  Komise by měla vysvětlit podniknuté kroky týkající se vyšší míry spolupráce s daňovými orgány, neboť toto zboží může být snadno nesprávně vykázáno ve snaze vyhnout se spotřební dani;

–  povolené časové lhůty pro pohyb tohoto zboží mezi povolenými sklady jsou nerealisticky dlouhé, a že tedy může u stejného deklarovaného zboží docházet k četným pohybům a odklonům předtím, než je datum doručení zaneseno do systému; znovu proto žádá, aby příslušné orgány původního a nového členského státu určení byly odesílatelem neprodleně informovány o jakýchkoli změnách;

–  dále Parlament požaduje, aby maximální lhůta pro předložení zprávy po přijetí zboží podléhajícího spotřební dani činila jeden pracovní den a aby kromě toho byla doba přepravy pro každou zásilku vypočítávána a stanovována podle použitého druhu dopravy a vzdálenosti mezi místem odeslání a místem přijetí; žádá Komisi, aby Parlament po provedení těchto požadavků informovala;

–  záruky požadované ke zřízení celních skladů jsou příliš nízké v porovnání s hodnotou zboží podléhajícího spotřební dani, a že Parlament proto vyzval Komisi, aby zavedla proměnlivé hodnoty v závislosti na typu zboží a úrovni obchodování, k níž skutečně dochází; žádá Komisi, aby Parlament po provedení těchto požadavků informovala;

–  Parlament vyjádřil znepokojení nad tím, že členské státy zavedly svůj vlastní systém EMCS založený na široce vymezených požadavcích Komise; znovu vyzývá, aby se Komise ujala iniciativy pro zavedení jednotnějšího systému v celé EU;

Výdaje

22.    upozorňuje na znepokojující 76% nárůst počtu nesrovnalostí ohlášených jako podvody týkajících se výdajů EU a naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby přijaly veškerá nezbytná opatření s cílem předcházet tomuto negativnímu trendu v příštích letech;

23.    vyzývá k předložení návrhu na snížení počtu programů čerpání, zejména pokud se částečně překrývají, a k využívání těchto programů v maximální možné míře v těch členských státech, které nejvíce potřebují podporu, takže ne všechny programy musí nutně podporovat činnosti ve všech členských státech;

24.    vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že v zemědělském odvětví počet nesrovnalostí obecně, zejména pak podvodných činností, v roce 2013 oproti roku 2012 významně vzrostl; konstatuje, že v 51 ohlášených případech podvodných nesrovnalostí v roce 2013 se objevil nový významný trend porušování předpisů související s tím, že „příjemce neobdržel požadovanou kvalitu“ domnívá se, že tyto tendence vyžadují cílená opatření, jejichž cílem bude na jedné straně odstranění praktik, které mohou způsobit neúmyslná porušení předpisů, a na druhé straně důrazné potírání korupční a trestné činnosti;

25.    uznává, že v oblasti zemědělství a rozvoje venkova členské státy za finanční rok 2013 zpětně získaly od příjemců částku ve výši 197 milionů EUR, přičemž má být od příjemců do konce roku vybráno dalších 1 318,3 milionů EUR, z čehož 1 097,1 milionů EUR jde mimo rozpočet EU v důsledku uplatňování pravidla 50/50; vyjadřuje znepokojení nad tím, že míra zpětného získávání prostředků Evropského zemědělského záručního fondu je podprůměrná, a dokonce nebyla do konce roku 2013 zpětně získána ani polovina prostředků v případě nesrovnalostí zjištěných v roce 2009;

26.    poukazuje na významné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o jejich schopnost v oblasti zpětného získávání částek ztracených v důsledku nesprávných plateb zjištěných v rámci SZP, a naléhavě žádá členské státy, jejichž míra úspěšnosti zpětného získávání je nižší než 33 %, aby výrazně zlepšily své výsledky v roce 2015 a v následujících letech;

27.    uznává, že v návaznosti na reformu SZP z roku 2013 mají členské státy vyšší míru pružnosti při provádění politiky, a zejména mohou politiku přizpůsobovat svým regionálním nebo národním kapacitám a prioritám a provádět přesuny mezi různými pilíři; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby zvýšení pružnosti nebylo na úkor systémů sledování a hodnocení; dále konstatuje, že v rámci nové SZP pracuje Komise na programu zjednodušení; vyzývá Komisi, aby program zjednodušení plně sladila se strategií GŘ AGRI v oblasti boje proti podvodům a aby zachovala rovnováhu mezi zjednodušením a řádným řízením finančních prostředků EU tím, že zajistí odpovídající kontroly;

28.    očekává, že výrazné zvýšení o 475 % ohlášených nesrovnalostí v odvětví rybolovu v roce 2013 bude představovat roční maximum, jež se týká zpoždění při realizaci programů v tomto odvětví, a nemělo by tudíž představovat negativní trend, který poškozuje vnímání hodnoty rybářské politiky EU;

29.    se znepokojením konstatuje, že v oblasti politiky soudržnosti došlo k 15% nárůstu počtu oznámených případů nesrovnalostí; konstatuje také však, že bylo zaznamenáno snížení o 49 % u částek, které jsou předmětem nepodvodných případů, a 22% snížení v případě podvodů;

30.    vyjadřuje však politování nad tím, že konkrétně v souvislosti s politikou soudržnosti pro rozpočtový rok 2013 není k dispozici dostatek informací o částkách, které mají být získány zpět, a o míře úspěšnosti jejich zpětného získávání; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu poskytla podrobné informace ve své nadcházející výroční zprávě;

31.    vítá skutečnost, že počet případů oznámených jako podvody týkající se Evropského sociálního fondu v roce 2013 byl o 40 % nižší než v letech 2009 a 2010 a že rok 2013 byl třetím rokem v řadě, v němž se tento pozitivní trend potvrdil;

32.    s uspokojením bere na vědomí, že v programovém období 2007–2013 vedly správní kontroly, kontroly na místě a auditní operace k výrazně vyšší míře (63 %) odhalování podvodných nesrovnalostí ve srovnání s mírou nižší než 20 % za posledních sedm let, přestože došlo k mírnému poklesu této míry na 55 % v roce 2013;

33.    bere na vědomí, že v roce 2013 Komise přistoupila ke 217 přerušením plateb v oblasti politiky soudržnosti a že koncem roku nebylo stále uzavřeno 131 těchto případů, jejichž celková částka činí téměř 2 miliony EUR; bere dále na vědomí, že Komise přijala čtyři rozhodnutí o zastavení plateb v roce 2013 a dvě v lednu 2014;

34.    konstatuje, že 321 nahlášených nesrovnalostí podvodného charakteru a 4 672 nesrovnalostí nepodvodného charakteru se týkalo politiky soudržnosti; bere na vědomí skutečnost, že v obou kategoriích počet ohlášených nesrovnalostí vzrostl o 15 % oproti roku 2012 a že stejně jako v předchozích letech nejvyšší podíl částek, které byly předmětem nesrovnalostí v roce 2013 (63 %), stále připadá na politiku soudržnosti; poukazuje na to, že se však v obou kategoriích snížily odpovídající částky, takže je patrné postupné zlepšení na základě zkušeností z předchozích let, a že vůbec poprvé nebyla politika soudržnosti oblastí rozpočtových výdajů s nejvyšším počtem nesrovnalostí ohlášených jako podvodné;

35.    bere na vědomí, že v roce 2013 bylo v rámci předvstupní pomoci oznámeno 33 nesrovnalostí podvodné povahy o celkové částce 14,4 milionů EUR a že tyto nesrovnalosti se zejména týkaly Zvláštního přístupového programu pro zemědělství a rozvoj venkova (SAPARD); dále bere na vědomí, že v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP) bylo hlášeno devět podvodných nesrovnalostí představujících částku 1,2 milionů EUR; poukazuje na to, že v letech od roku 2003 do roku 2013 dosahovala míra zpětného získávání prostředků v oblasti předvstupní pomoci 37,36 % v případě nesrovnalostí a 29,22 % v případě podvodů; vyzývá Komisi a země, které jsou příjemci pomoci NPP, aby přijaly příslušná opatření na zajištění vyšší návratnosti v rámci tohoto nástroje;

36.    uvádí, že veškerá doporučení, jež vydala Komise členským státům v roce 2012 – zejména ohledně koordinačních útvarů boje proti podvodům, společných pravidel pro řešení podvodů, reformy zadávání veřejných zakázek, hlášení podvodných nesrovnalostí, systémů ověřování a kontroly a posuzování rizika – považoval za vhodná, a vyjadřuje politování nad tím, že některá upozornění nebyla v plném rozsahu zohledněna; poukazuje například na to, že ne všechny členské státy se začaly připravovat na provádění víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020 a na jeho ustanovení o předcházení podvodům; vyzývá členské státy, aby se řídily doporučeními Komise z roku 2012 a zajistily, aby doporučení ze zprávy Komise za rok 2011 byla plně zohledněna, a aby podaly odůvodněné vysvětlení v případech, kdy se nemohly těmito doporučeními řídit;

2. Zjištěné problémy a potřebná opatření

37.    zdůrazňuje své obavy ohledně přetrvávajících hrozeb pro rozpočet EU, které vyplývají jak ze selhání v oblasti dodržování pravidel (nepodvodné nesrovnalosti), tak z účelového protiprávního jednání a trestných činů (podvody); trvá na posílené spolupráci mezi členskými státy a Komisí s cílem zajistit odpovídající a přiměřená opatření a prostředky k zabránění a nápravě nepodvodných nesrovnalostí a boji proti podvodům;

38.    zdůrazňuje, že situace, kdy členské státy nedodávají údaje včas nebo nepředkládají přesné údaje, se již opakuje po mnoho let; opakovaně zdůrazňuje své znepokojení nad tím, že v různých členských státech dosud panují různé přístupy k odhalování a oznamování nesrovnalostí podvodné i nepodvodné povahy, včetně takových oblastí, jako jsou politika soudržnosti a zemědělství, a že v některých případech se používá nestandardizovaný výklad při uplatňování právního rámce; poukazuje na to, že tato skutečnost brání srovnávání, objektivnímu posuzování a vydávání doporučení Parlamentem, Komisí a úřadem OLAF; vyzývá Komisi, aby zavedla společné pokyny a ukazatele s cílem snížit rozdíly mezi různými přístupy členských států a vytvořila jednotnou a komplexní informační banku nesrovnalostí, k nimž přišel podnět, a přijatých opatření, včetně případů podvodů a korupce týkajících se veřejných činitelů, a zajistila tak orgánům a občanům důvěryhodné, srovnatelné a centralizované údaje pro provádění účinných nápravných opatření a pro objektivní posouzení skutečné, spíše než vnímané závažnosti porušení ze strany odpovědných osob;

39.    vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že pro inkasní příkazy v případě nesrovnalostí (ať již podvodných, či nikoli) vydaných mezi roky 2009 a 2013 v rámci centralizovaného řízení činila průměrná lhůta mezi dobou, kdy nesrovnalost nastala, a kdy byla zjištěna, 3,4 roku: více než polovina případů (54 %) byla zjištěna do čtyř let od doby vniku nesrovnalosti, zatímco u druhé poloviny (46 %) případů se tato lhůta pohybuje mezi 4 a 13 roky; připomíná, že po zjištění nesrovnalosti probíhají další řízení (inkasní příkazy, vyšetřování OLAF atd.); žádá Komisi, aby v rámci centralizovaného řízení stanovila průměrnou, minimální a maximální dobu řešení zjištěné nesrovnalosti;

40.    vyjadřuje rovněž znepokojení nad tím, že průměrná doba mezi zjištěním nesrovnalosti a jejím konečným ohlášením Komisi činí 6,3 roku v zemědělství a 2,75 roky v dalších odvětvích; připomíná, že po zjištění nesrovnalosti probíhají další řízení (inkasní příkazy, vyšetřování OLAF atd.); žádá Komisi, aby stanovila průměrnou, minimální a maximální dobu řešení nesrovnalosti v rámci sdíleného řízení pro každé odvětví politiky;

41.    uznává skutečnost, že nesrovnalosti nepodvodného charakteru jsou často způsobeny nedostatečnou znalostí pravidel a komplexností požadavků a předpisů; zdůrazňuje, že změny pravidel týkající se jak příjmů, tak i výdajů, včetně těch, jejichž cílem je zjednodušení, si vyžadují čas pro přijetí ze strany orgánů odpovědných za jejich řádné provedení; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby v tomto ohledu lépe koordinovaly výklad právního rámce a jeho důsledné uplatňování a provedly cílená a včasná opatření k posílení správní kapacity jak ve veřejné správě, tak mezi zúčastněnými stranami, včetně organizací občanské společnosti, mimo jiné prostřednictvím poradenství a odborné přípravy a zřízením podmínek pro udržení kvalifikovaných a schopných pracovníků; vyzývá instituce a orgány EU a členských států, aby v polovině období provedly posouzení s cílem zjistit, zda nové regulační předpisy v rámci politiky soudržnosti dále předcházejí riziku nesrovnalostí a snižují jej, a aby rovněž vyhodnotily možnost většího regulačního zjednodušení stávajících pravidel;

42.    domnívá se, že členské státy, které zjišťují a oznamují nesrovnalosti, včetně nesrovnalostí podvodného charakteru, by měly být podpořeny a vyzvány k dalšímu zlepšení informačních a řídicích systémů; vyjadřuje obavu týkající se toho, že Komise není schopna ověřit, zda je nízký počet případů nesrovnalostí nebo podvodů zjištěných některými členskými státy a značné rozdíly v počtu nahlášených případů pro jednotlivé roky důsledkem neúčinnosti kontrolních systémů těchto členských států;

43.    vyjadřuje politování nad tím, že na boj proti podvodům vyčleňují odpovídající zdroje pouze některé členské státy a považuje za nepřijatelné, že v případech podvodných nesrovnalostí některé členské státy uplatňují pouze na nápravná opatření, aniž by přistoupily k vyšetřování možného trestného činu a sankcionování odpovědných osob, čímž dochází k tomu, že nejsou vhodným způsobem chráněny finanční zájmy jak Evropské unie, tak jednotlivých daňových poplatníků; bere na vědomí, že statistiky předložené členskými státy týkající se trestních případů a jejich výsledků jsou neúplné, což stěžuje posuzování účinnosti postupů vyšetřování a stíhání podvodů v členských státech; domnívá se tudíž, že přijímání rozhodnutí, která zavádí trestněprávní odpovědnost na úrovni EU, a zřízení úřadu evropského veřejného žalobce jako nástroje na zahájení a koordinaci vyšetřování takových nesrovnalostí, by měla důrazně odrazovat od protiprávního jednání a zabraňovat předcházení řádnému řízení, stíhání a trestání korupční trestné činnosti, která poškozuje finanční zájmy EU;

44.    je toho názoru, že účinné zakročení proti korupci je možné, pokud jsou trestněprávní opatření dodržována a doplněna dalšími opatřeními, jako jsou větší transparentnost a odpovědnost; trvá proto na tom, aby členské státy prokázaly pevnou politickou vůli v účinném boji proti korupci na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU tím, že přijmou účinné právní předpisy v boji proti korupci a přistoupí ke stávajícím návrhům na úrovni EU, a vyzývá občany, aby vyvíjeli přesvědčivý tlak na vlády, aby rázně naplňovaly smysluplné strategie boje proti korupci;

45.    vítá první zprávu EU o boji proti korupci vydanou v únoru 2014 jako cenný nástroj ke sledování a hodnocení úsilí vynakládaného v boji proti korupci, a znovu potvrzuje, že je obzvláště důležité zintenzivnit výměny stávajících osvědčených postupů, na něž tato zpráva poukazuje; rovněž vítá sdělení Komise o boji proti korupci v EU (COM(2011)0308), které se zabývá nezbytnými kroky k lepšímu provádění stávajících protikorupčních nástrojů a navrhuje způsoby, jak boj proti korupci více zohledňovat v řadě politických oblastí vnitřní a vnější politiky; konstatuje nicméně, že je důležité rozšířit oblast působnosti zpráv o boji proti korupci s přeshraničním a unijním rozměrem korupce a o posouzení opatření přijatých ke zlepšování integrity orgánů a institucí EU, a zdůrazňuje potřebu zcela komplexní a koherentní antikorupční strategie zahrnující všechny politiky EU, jež by se zabývala mimo jiné obavami vyjádřenými v první zprávě EU o boji proti korupci; žádá Komisi, aby Parlamentu a Radě podala zprávu o tom, jak orgány a instituce EU provádějí své politiky boje proti korupci, a to včetně povinností vyplývajících z Úmluvy OSN proti korupci;

46.    zdůrazňuje potřebu strukturované koordinace mezi řídícími orgány a orgány boje proti podvodům a význam koordinace a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a mezi různými správními orgány v rámci jednoho členského státu s cílem co nejvíce sjednotit přístup k boji proti podvodům; vyzývá Komisi, aby vytvořila mechanismus výměny informací mezi příslušnými vnitrostátními orgány, aby se umožnilo vzájemné srovnání účetních údajů týkajících se transakcí mezi dvěma čí více členskými státy s cílem napomoci odhalit veškeré přeshraniční podvody ve spojitosti s novým víceletým finančním rámcem na období 2014–2020, pokud jde o makro-kategorii evropských strukturálních a investičních fondů (Evropský sociální fond (ESF), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), s cílem zajistit horizontální přístup k ochraně finančních zájmů Evropské unie;

47.    zdůrazňuje skutečnost, že klíčem k odhalení podvodných plánů je větší transparentnost umožňující řádnou kontrolu; připomíná, že v předchozích letech Parlament naléhal na Komisi, aby přijala opatření k zajištění všeobecné transparentnosti u všech příjemců finančních prostředků EU ze všech členských států, a to prostřednictvím zveřejnění seznamu všech příjemců na internetových stránkách Komise, nezávisle na správci finančních prostředků a na základě standardních kategorií informací, jež jsou poskytovány všemi členskými státy alespoň v jednom pracovním jazyce Unie; vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s Komisí a poskytly jí úplné a spolehlivé informace o příjemcích finančních prostředků EU spravovaných členskými státy; lituje skutečnosti, že toto opatření dosud nebylo provedeno, a vyzývá Komisi, aby ho neprodleně provedla; vyjadřuje politování nad skutečností, že tuto opakovanou žádost Komise nevzala v potaz;

48.    vyzývá Komisi, aby prosazovala odpovídající právní předpisy na ochranu informátorů, o přístupu k informacím a transparentnímu lobování, protože tyto předpisy jsou nezbytné pro zajištění občanské kontroly vlád a orgánů EU a pro to, aby jejich postupy podléhaly veřejné kontrole, a aby využívala finanční prostředky EU na podporu činností nezávislých organizací v této oblasti, mimo jiné, aby zavedla finanční podporu pro přeshraniční investigativní žurnalistiku;

49.    vyzývá Komisi, aby dále posílila svou úlohu dohledu v případě výdajů z rozpočtu EU prostřednictvím auditů, kontrolní a inspekční činnosti, akčních plánů nápravy a písemných varování před podáním žádosti o platby; vyzývá členské státy a jejich orgány, aby zvýšily své úsilí a využily svůj potenciál k odhalení a napravení chyb předtím, než požádají Komisi o proplacení finančních prostředků, a to tak, že v plné míře využijí informace, které mají k dispozici; zdůrazňuje v této souvislosti zvláštní význam preventivních opatření při předcházení nezákonným platbám, čímž zaniká potřeba následných opatření za účelem zpětného získání zpronevěřených prostředků;

50.    vítá přijetí směrnic o zadávání veřejných zakázek a směrnici o udělování koncesí, jakož i skutečnost, že deset členských států již zavedlo konkrétní opatření nebo soubory opatření při zadávání veřejných zakázek s cílem zmírnit korupci a posílit transparentnost a účinnost systémů řízení, kontroly a auditu; vyzývá Komisi, aby přikročila k provádění pravidel pro zadávání veřejných zakázek s cílem poskytnout nezbytnou podporu členským státům prostřednictvím poradenství, sdílení osvědčených postupů a odborné přípravy; vyzývá Komisi, aby soustavně a nezávisle sledovala, jak členské státy dodržují stávající směrnice, a aby v případě potřeby zahájila řízení pro porušení předpisů;

51.    vítá zřízení odborného střediska pro budování správních kapacit na podporu státní správy odpovědné za řízení EFRR a Fondu soudržnosti a zavedení akčního plánu zadávání veřejných zakázek vypracovaného odborným střediskem ve spolupráci s příslušnými útvary Komise; požaduje však, aby Komise předložila zprávu o konkrétních výsledcích, kterých bylo dosud díky činnosti střediska dosaženo, a o provádění výše zmíněného akčního plánu;

52.    naléhavě vyzývá Komisi, aby pokračovala ve striktní politice přerušování a pozastavování plateb;

53.    vítá zprávu o provádění strategie Komise proti podvodům (CAFS) a pokyny pro řídicí orgány členských států o provádění příslušných ustanovení proti podvodům; trvá však na tom, aby v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech týkajících se evropských strukturálních a investičních fondů Komise přijala jednodušší pravidla, která usnadní účinné a efektivní využití fondů, přičemž je třeba zároveň zajistit, aby intenzita boje proti podvodům nebyla těmito akty v přenesené pravomoci nebo prováděcími akty oslabována;

54.    opakuje, že je třeba, aby byl vytvořen nezávislý a účinný Úřad evropského veřejného žalobce, který bude fungovat jako jeden úřad a bude vyšetřovat, trestně stíhat a stavět před soud pachatele trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie a zároveň zajišťovat ochranu procesních záruk pro podezřelé a obviněné; zdůrazňuje, že je důležité, aby výběrová řízení a postupy jmenování nezávislých žalobců, kteří budou mít vyšetřovací pravomoci v členských státech, probíhaly na základě vzájemné dohody mezi Parlamentem a Radou; naléhavě vyzývá Radu, aby názory Parlamentu, coby orgánu zvoleného přímo evropskými občany, řádně zohledňovala ve všech fázích jednání s cílem dosáhnout takového konsensu, který Parlamentu umožní udělit jeho konečný souhlas; zdůrazňuje, že zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce bude vyžadovat účinnou koordinaci mezi tímto úřadem a úřady Eurojust a OLAF;

55.    vítá zřízení koordinačních služeb pro boj proti podvodům (AFCOS) v členských státech, jak stanoví čl. 3 odst. 4 nového nařízení o úřadu OLAF, a skutečnost, že Německo potvrdilo svá prováděcí opatření pro spolupráci s úřadem OLAF; konstatuje, že cílem služeb AFCOS je usnadnění účinné spolupráce a výměna informací s úřadem OLAF, a dále trvá na tom, aby členské státy, které dosud AFCOS nezřídily, tak neprodleně učinily; očekává, že AFCOS pomůže zlepšit podávání zpráv o nesrovnalostech a přispěje k vyváženému výkladu příslušných právních aktů EU; vyjadřuje nicméně znepokojení nad podstatnými rozdíly, které dosud existují mezi různými AFCOS zřízenými ve členských státech, pokud jde o funkce, úkoly a pravomoci i o přidělené lidské zdroje; uznává, že mandát AFCOS, institucionální rámec a úkoly nejsou v nařízení (EU, EURATOM) č. 833/2013 podrobně stanoveny, ale zastává názor, že operačně nezávislá služba AFCOS disponující souhrnným mandátem zahrnujícím vyšetřovací pravomoci by měla představovat měřítko, jímž by se měly řídit všechny členské státy;

56.    bere na vědomí zprávu Komise o výsledcích programu Hercule II; bere na vědomí, že v roce 2013 byl ve srovnání s rokem 2012 rozpočet programu Hercule II snížen na 14 milionů EUR v položkách závazků a na 9,9 milionů EUR v položkách plateb, což přináší obtíže s plněním finančních závazků přijatých v roce 2013 a v předchozích letech; s uspokojením konstatuje, že se činnosti programu Hercule II těší rostoucímu zájmu členských států, jak to prokázal stále zvyšující se počet žádostí obdržených na základě výzvy k předkládání návrhů; vítá pozitivní výsledky získané v roce 2013 například v Německu, Španělsku a Rumunsku díky instalaci vysoce sofistikovaného a na mezinárodní úrovni kompatibilního technického vybavení pořízeného v rámci tohoto programu;

57.    vítá přijetí nařízení, kterým se zřizuje program Hercule III na finanční období 2014–2020, umožňující zvýšit maximální podíl spolufinancování pro granty na technickou pomoc až na 80 % způsobilých nákladů a ve výjimečných a řádně odůvodněných případech až na 90 % namísto 50 %, jak stanovilo rozhodnutí týkající se programu Hercule II; konstatuje, že v roce 2014 byla úspěšně vydána první výzva k předkládání návrhů; vyjadřuje nicméně znepokojení nad tím, že na tento program již nyní doléhá problém dosud neprovedených plateb, který může mít negativní dopady na již financované i budoucí projekty; připomíná význam spolehlivých finančních nástrojů, jako jsou programy Pericles 2020 a Hercule III, v boji proti nezákonným aktivitám poškozujícím zdroje Unie;

58.    vítá úspěšné výsledky řady společných celních operací, které proběhly na základě spolupráce úřadu OLAF a členských států s různými útvary třetích zemí a za aktivní podpory ze strany GŘ pro daně a celní unii, Europolu a agentury Frontex, jež mimo jiné vedly k zabavení 68 milionů pašovaných cigaret, 124 kg kokainu a 140 000 litrů motorové nafty;

59.    konstatuje, že v roce 2013 vydal úřad OLAF 353 doporučení pro správní, disciplinární, finanční nebo soudní opatření, jež mají přijmout příslušné orgány EU, instituce, úřady, agentury nebo příslušné vnitrostátní orgány, a že bylo doporučeno, aby bylo 402,8 milionu EUR zpětně vymáháno; vyjadřuje znepokojení nad tím, že míra obvinění v návaznosti na soudní doporučení úřadu OLAF za období 2006–2013 dosahuje pouze 54 %; je touto skutečností znepokojen, neboť nízká míra obvinění rovněž vrhá špatné světlo na kvalitu a použitelnost výsledků vyšetřování úřadu OLAF; vyzývá Komisi, aby co nejdříve zlepšila účinnost úřadu OLAF; domnívá se, že je naprosto nezbytné, aby dozorčí výbor prováděl (bez vměšování se do probíhajících vyšetřování) plnohodnotný a patřičný dozor nad záležitostmi úřadu OLAF, a proto naléhavě vyzývá Komisi a úřad OLAF, aby zlepšily stávající situaci, kdy dozorčí výbor není schopen plnit svůj účel;

vyjadřuje rovněž politování nad tím, že chybí informace o počtu případů, kdy bylo vzneseno obvinění v souvislosti s trestnými činy poškozujícími rozpočet Unie;

60.    konstatuje, že výskyt nesrovnalostí a podvodů z důvodu nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek je nadále vysoký; vyzývá členské státy, aby v zájmu dalšího snížení rizika nesrovnalostí a podvodů do svého vnitrostátního práva rychle provedly nedávno přijatou směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek(8), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb(9), a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí(10);

3. Vyšetřování a úloha úřadu OLAF

61.    konstatuje, že v roce 2013 podle vlastních údajů úřad OLAF získal dosud největší množství informací a rovněž uvedl, že vydal nebývale vysoký počet doporučení; zdůrazňuje, že metoda používaná pro výpočet příchozích informací a vydaných doporučení se rovněž změnila; žádá dozorčí výbor, aby analyzoval dopady těchto změn údajů a kvality doporučení vydaných úřadem OLAF;

62.    vyzývá dozorčí výbor úřadu OLAF, aby informoval Parlament o délce vyšetřování OLAF a o metodách výpočtu této délky, protože v roce 2012 došlo ke změně metodiky; poukazuje na to, že tato změna může uměle snížit zdánlivou délku vyšetřování; vyzývá dozorčí výbor, aby podrobně analyzoval kvalitu informací, jež poskytuje úřad OLAF, včetně zpráv evropským orgánům;

63.    bere na vědomí přijetí nových pracovních ujednání mezi úřadem OLAF a jeho dozorčím výborem a vyzývá k urychlenému uzavření nevyřešených otázek mezi těmito dvěma orgány;

o

o       o

64.    pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Evropskému účetnímu dvoru, dozorčímu výboru úřadu OLAF a úřadu OLAF.

(1)

Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 6.

(2)

Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(4)

Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 121.

(5)

Úř. věst. 161E, 31.5.2011, s. 62.

(6)

Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(7)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0338.

(8)

Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.

(9)

Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.

(10)

Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1.


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (5.12.2014)

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k výroční zprávě za rok 2013 o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům

(2014/2155(INI))

Navrhovatel: Pascal Arimont

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že v současné situaci, kdy členské státy EU zažívají hospodářské obtíže a v rozpočtu EU nejsou k dispozici dostatečné prostředky, má ochrana finančních zájmů Evropské unie mimořádný význam; zdůrazňuje, že finanční prostředky EU musí být řádně spravovány a co nejefektivněji využívány;

2.  konstatuje, že 321 nahlášených nesrovnalostí podvodného charakteru a 4 672 nesrovnalostí nepodvodného charakteru se týkalo politiky soudržnosti; bere na vědomí skutečnost, že v obou kategoriích počet ohlášených nesrovnalostí vzrostl o 15 % oproti roku 2012 a že stejně jako v předchozích letech nejvyšší podíl částek, které byly předmětem nesrovnalostí v roce 2013 (63 %), stále připadá na politiku soudržnosti; poukazuje na to, že se však v obou kategoriích snížily odpovídající částky, takže je patrné postupné zlepšení na základě zkušeností z předchozích let, a že vůbec poprvé nebyla politika soudržnosti oblastí rozpočtových výdajů s nejvyšším počtem nesrovnalostí ohlášených jako podvodné;

3.  konstatuje, že tyto statistické údaje stále jen přibližně naznačují dopad nesrovnalostí na rozpočet EU; domnívá se, že nepřesnost vyplývá z různých přístupů ke zjišťování, klasifikaci a hlášení nesrovnalostí v rámci členských států a mezi nimi, a je toho názoru, že je zapotřebí další harmonizace; domnívá se, že v zájmu zefektivnění politik by bylo užitečné, kdyby byly prezentovány nesrovnalosti vymezené podle jejich druhu a charakteru;

4.  uznává skutečnost, že nesrovnalosti nepodvodného charakteru jsou často způsobeny nedostatečnou znalostí pravidel a komplexností požadavků a předpisů; domnívá se, že zjednodušení pravidel a postupů sníží počet nesrovnalostí nepodvodného charakteru; vyzývá Komisi, členské státy, regiony a místní orgány, aby poskytovaly komplexní školení pro úřady a zaměstnance podílející se na řízení fondů v rámci politiky soudržnosti; vyzývá evropské orgány a členské státy, aby k výroční zprávě o ochraně finančních zájmů EU navíc provedly posouzení v polovině období s cílem zjistit, zda nové regulační předpisy v rámci politiky soudržnosti dále předcházejí riziku nesrovnalostí a snižují jej, a aby rovněž vyhodnotily možnost většího regulačního zjednodušení stávajících pravidel;

5.  domnívá se, že by mělo být vynakládáno zvláštní úsilí v oblastech, v nichž se vyskytují významné nesrovnalosti podvodného charakteru; připomíná význam vzdělávání v oblasti boje proti podvodům a důležitost budování kapacit, a to jak ve veřejné správě, tak mezi zúčastněnými stranami, včetně organizací občanské společnosti, a současně potřebu jasných pravidel a jejich důsledného uplatňování, neboť se jedná o klíčové faktory účinného předcházení podvodům;

6.  oceňuje úsilí členských států při odhalování, hodnocení a hlášení nesrovnalostí, včetně podvodů; vyzývá členské státy a jejich orgány, aby zvýšily své úsilí a vyměňovaly si osvědčené postupy s cílem zajistit důkladnější koordinaci a hodnocení ex-ante a aby využily svůj potenciál k odhalení a napravení chyb předtím, než požádají Komisi o proplacení, a to tím, že plně využijí informace, které mají k dispozici;

7.  kromě toho zdůrazňuje význam vnější pomoci a kontrol v boji proti nesrovnalostem a podvodům; je přesvědčen o potenciálních přínosech soudržného evropského právního rámce na ochranu finančních zájmů EU a v této souvislosti podporuje strategie boje proti podvodům, které v poslední době vypracovala EU, a zejména vyzývá:

     a.  všechny členské státy, aby určily státní koordinační službu pro boj proti podvodům (AFCOS) a svěřily jí podstatné kompetence a pravomoci a dostatečné lidské a finanční zdroje, a Komisi, aby zajistila harmonizaci těchto služeb ve všech členských státech;

     b.  Radu, aby podpořila směrnici o boji proti podvodům poškozujícím finanční zájmy EU vedeném trestněprávní cestou; a

     c.  Radu, aby podpořila zřízení nezávislého Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) za předpokladu, že vztah mezi EPPO a ostatními stávajícími institucemi EU bude podrobněji definován a jasně vymezen, aby nedocházelo k neefektivnímu překrývání kompetencí;

8.  konstatuje, že výskyt nesrovnalostí a podvodů z důvodu nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek je nadále vysoký; vyzývá členské státy, aby v zájmu dalšího snížení rizika nesrovnalostí a podvodů do svého vnitrostátního práva rychle provedly nedávno přijatou směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek(1), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb(2)a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí(3).

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

3.12.2014

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

4

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, José Blanco López, Franc Bogovič, Victor Boştinaru, Mercedes Bresso, Steeve Briois, Rosa D’Amato, Tamás Deutsch, Bill Etheridge, Michela Giuffrida, Anna Hedh, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Andrew Lewer, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Fernando Ruas, Monika Smolková, Maria Spyraki, Olaf Stuger, Ruža Tomašić, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Derek Vaughan, Kerstin Westphal

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Martina Anderson, Andor Deli, Jan Olbrycht, Pina Picierno, Claudia Schmidt

(1)

Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.

(2)

Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.

(3)

Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1.


STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (9.1.2015)

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k výroční zprávě za rok 2013 o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům

(2014/2155(INI))

Navrhovatelka: Monica Macovei

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že Komise za účelem posílení stávajících opatření (např. Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství) v oblasti boje proti podvodům, korupci, praní peněz a jiným nezákonným činnostem poškozujícím finanční zájmy Unie předložila dva návrhy trestněprávních nástrojů – směrnici o ochraně finančních zájmů a nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, jejichž cílem je zajistit efektivnější vyšetřování a lepší ochranu peněz daňových poplatníků v celém evropském prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

B.  vzhledem k tomu, že boj proti podvodům, korupci a praní peněz v Unii musí být prioritou politické činnosti orgánů a institucí Společenství, a že je proto klíčové zajistit policejní a soudní spolupráci mezi členskými státy;

1.  bere na vědomí doporučení Komise určené spolutvůrcům právních předpisů týkající se rychlého dokončení legislativní činnosti a přijetí směrnice o ochraně finančních zájmů a nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce; připomíná však, že konečným cílem je moci se v boji proti podvodům spolehnout na dobré a efektivní právní nástroje;

2.  je přesvědčen, že prostředky trestního práva ve směrnici o ochraně finančních zájmů budou efektivní pouze tehdy, budou-li schopny poskytnout jasnou definici trestných činů v oblasti ochrany finančních zájmů, minimální a maximální trestní sazby odnětí svobody platné ve všech zúčastněných členských státech a minimální pravidla v oblasti promlčecích lhůt a budou-li tato ustanovení následně stejně a účinně uplatňována všemi členskými státy;

3.  vyzývá Radu, aby Parlament průběžně a plně informovala a konzultovala během celého legislativního postupu týkajícího se nařízení o Úřadu evropského veřejného žalobce; naléhavě vyzývá Radu, aby názory Parlamentu – coby orgánu zvoleného přímo evropskými občany – řádně zohledňovala ve všech fázích jednání s cílem dosáhnout nezbytné úrovně konsensu, jež Parlamentu umožní udělit jeho konečný souhlas;

4.  opakuje, že Úřad evropského veřejného žalobce musí nutně být nezávislý a mít k dispozici zdroje dostatečné k tomu, aby fungoval účinně, účelně a rychle jako jediný úřad, který bude vyšetřovat, trestně stíhat a stavět před soud pachatele trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie a zároveň zajišťovat ochranu procesních záruk pro podezřelé a obviněné; zdůrazňuje, že je důležité, aby výběrová řízení a postupy jmenování nezávislých žalobců, kteří budou mít vyšetřovací pravomoci v členských státech, probíhaly na základě vzájemné dohody mezi Parlamentem a Radou; opakuje, že zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce bude vyžadovat, aby existovala účinná koordinace mezi tímto úřadem a úřady Eurojust a OLAF;

5.  vyzývá členské státy, aby trestně stíhaly osoby, které jsou podezřelé ze spáchání podvodu nebo jiné nezákonné činnosti, jež má dopad na finanční zájmy Unie, a to i v případě, že Komise provedla finanční opravy;

6.  připomíná význam dobrých finančních nástrojů, jako jsou programy Pericles 2020 a Hercule III, v boji proti nezákonným aktivitám poškozujícím zdroje Unie;

7.  připomíná zjištění a doporučení uvedená v první zprávě Komise věnované protikorupční politice v EU, jež byla zveřejněna v únoru 2014, a znovu potvrzuje, že je obzvláště důležité zintenzivnit výměny stávajících osvědčených postupů, na něž tato zpráva poukazuje.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

8.1.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

6

11

Členové přítomní při konečném hlasování

Jan Philipp Albrecht, Malin Björk, Michał Boni, Bodil Ceballos, Caterina Chinnici, Ignazio Corrao, Rachida Dati, Frank Engel, Lorenzo Fontana, Mariya Gabriel, Kinga Gál, Sylvie Guillaume, Jussi Halla-aho, Filiz Hyusmenova, Sophia in ‘t Veld, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Timothy Kirkhope, Barbara Kudrycka, Kashetu Kyenge, Marju Lauristin, Monica Macovei, Vicky Maeijer, Louis Michel, Claude Moraes, József Nagy, Péter Niedermüller, Soraya Post, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Branislav Škripek, Csaba Sógor, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Marie-Christine Vergiat, Udo Voigt, Beatrix von Storch, Kristina Winberg

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Hugues Bayet, Andrea Bocskor, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Miriam Dalli, Dennis de Jong, Gérard Deprez, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Marek Jurek, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Emilian Pavel, Salvatore Domenico Pogliese, Elly Schlein, Barbara Spinelli, Daniele Viotti, Axel Voss

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Amjad Bashir, Georg Mayer, Georgi Pirinski


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.2.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Ryszard Czarnecki, Dennis de Jong, Tamás Deutsch, Martina Dlabajová, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Rina Ronja Kari, Verónica Lope Fontagné, Fulvio Martusciello, Dan Nica, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski, Petri Sarvamaa, Bart Staes, Michael Theurer, Marco Valli, Derek Vaughan, Anders Primdahl Vistisen, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Karin Kadenbach, Marian-Jean Marinescu, Julia Pitera, Patricija Šulin

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Judith Sargentini

Právní upozornění