Postup : 2014/2221(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0037/2015

Předložené texty :

A8-0037/2015

Rozpravy :

PV 11/03/2015 - 7
CRE 11/03/2015 - 7

Hlasování :

PV 11/03/2015 - 9.15
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0067

ZPRÁVA     
PDF 245kWORD 164k
2.3.2015
PE 544.392v02-00 A8-0037/2015

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2015

(2014/2221(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Dariusz Rosati

Navrhovatelé stanovisek (*):

Jean Arthuis, Rozpočtový výbor

(*) Postup s přidruženými výbory – článek 54 jednacího řádu

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Rozpočtového výboru (*)
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2015

(2014/2221(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a zejména na čl. 121 odst. 2 a článek 136 Smlouvy,

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(1),

–       s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(2),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(3),

–       s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(4),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(5),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(6),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně(7),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi(8),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2014 týkající se doporučení pro jednotlivé země na rok 2014 (COM(2014)0400),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2014(9),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2014 o roční analýze růstu na rok 2015 (COM(2014)0902),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. února 2015 s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–       s ohledem na rozhovory o provádění priorit evropského semestru na rok 2015 se zástupci vnitrostátních parlamentů,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování(10),

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0037/2015),

A.     vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2014 se hospodářské oživení v EU značně zpomalilo, avšak podle Komise dosáhne v roce 2015 svých původních hodnot, které se v roce 2016 ještě zvýší; vzhledem k tomu, že šest let po vypuknutí finanční krize v roce 2008 čelí eurozóna stále rekordní míře nezaměstnanosti překračující 12 %; vzhledem k tomu, že klesající tendenci inflace navíc doprovází slabý růst; vzhledem k tomu, že v období po finanční krizi vyčnívá zejména eurozóna jako region s neuspokojivým růstem, zatímco řada zemí se zotavuje rychleji; vzhledem k tomu, že navzdory deflačnímu tlaku Komise předpokládá, že se inflace v polovině roku 2015 a v průběhu roku 2016 bude zvyšovat;

B.     vzhledem k tomu, že úroveň investic od doby, kdy krize vrcholila, poklesla o 470 miliard EUR a že objem prostředků, které se v investicích nedostávají, dosahuje podle odhadů ve srovnání s dlouhodobými investičními trendy přibližně 230–370 miliard EUR; vzhledem k tomu, že odpověď na kritickou úroveň veřejného dluhu v eurozóně a odhalenou neefektivitu evropského institucionálního rámce byla pádná, avšak nepostačovala k tomu, aby hospodářství eurozóny razantně stimulovala k návratu na cestu rychlého růstu;

1.      zastává názor, že eurozóna se stále potýká s následky výjimečně dlouhé ekonomické krize po roce 2008; vyzdvihuje skutečnost, že proces oživení je zatím velmi nejistý a je třeba jej posílit, aby ve střednědobém výhledu zajistil podstatně lepší růst a tvorbu pracovních míst; konstatuje však, že hospodářský růst má v roce 2014 širší základnu; poukazuje na to, že výzvou dneška je vyřešit cyklické, krátkodobé i strukturální dlouhodobé problémy; zdůrazňuje, že krátkodobý tlak může vést k opatřením přechodné povahy, které mohou oslabit dlouhodobý růstový potenciál; upozorňuje na to, že je nutné zajistit, aby se krátkodobé a dlouhodobé politiky vzájemně posilovaly;

2.      bere na vědomí roční analýzu růstu na rok 2015, v níž se Komise snaží prosadit návrat k vyšším mírám hospodářského růstu a posílit hospodářské oživení; podporuje přístup založený na třech hlavních pilířích (navyšování investic, urychlování strukturálních reforem a pokračování v procesu odpovědné fiskální konsolidace podporující růst), jenž představuje správný způsob, jak těchto cílů dosáhnout; domnívá se, že tento přístup by měl být plně začleněn do nadcházejících doporučení pro jednotlivé země; podporuje návrhy Komise na zvýšení efektivity evropského semestru zefektivněním stávajících postupů, včetně harmonogramu, a rozšíření účasti vnitrostátních parlamentů s cílem posílit odpovědnost jednotlivých členských států s ohledem na to, že v roce 2013 bylo v členských státech plně provedeno pouze přibližně 9 % těchto doporučení; vyzývá Komisi, aby urychleně předložila spolehlivé údaje o plnění těchto doporučení v roce 2014; v této souvislosti poukazuje na to, že s cílem zvýšit odpovědnost členských států za strukturální reformy je nutné zkoordinovat stávající postupy evropského semestru, včetně jeho harmonogramu, a více zapojit parlamenty členských států;

3.      zdůrazňuje význam a přidanou hodnotu zpráv o integraci jednotného trhu z předešlých let, jež přispívají k vymezení obecných priorit v roční analýze růstu, kterou vypracovává Komise, a k formulaci doporučení pro jednotlivé země v souvislosti s evropským semestrem; proto považuje za nanejvýš politováníhodné, že pro rok 2015 byla zpráva o integraci jednotného trhu vynechána;

4.      vyzdvihuje skutečnost, že evropský semestr, který byl zaveden v roce 2010, stanovuje roční cyklus pro koordinaci hospodářských politik, jejíž součástí je podrobná analýza plánů jednotlivých členských států ohledně rozpočtových, makroekonomických a strukturálních reforem;

5.      vyjadřuje své znepokojení nad tím, že postavení většiny členských států na světovém trhu se stále oslabuje; je přesvědčen, že hospodářství EU jako celek musí ještě více zvýšit svou konkurenceschopnost v globální ekonomice, a to zejména posílením hospodářské soutěže na trzích s produkty a se službami s cílem zvýšit účinnost založenou na inovacích; trvá na tom, že náklady na práci by měly zůstat v souladu s produktivitou a že platy by měly přispívat k udržitelným systémům sociálního zabezpečení; zdůrazňuje, že by členské státy při správě svých výdajů v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu měly snížit spíše běžné než investiční výdaje, a to i přes to, že pravidla nezohledňují skutečnost, že investiční výdaje a běžné výdaje mají na růst rozdílný dopad; bere na vědomí sdělení Komise s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012), které objasňuje postupy a vysvětluje souvislosti mezi strukturálními reformami a investiční a rozpočtovou odpovědností při optimálním využívání flexibility, kterou daná pravidla umožňují; vítá návrh Komise evropský semestr zefektivnit; zdůrazňuje, že by se při přípravě doporučení pro jednotlivé země neměla používat univerzální řešení;

Investice

6.      je přesvědčen, že nedostatek investic je způsoben nízkou mírou důvěry, slabým očekáváním poptávky, vysokou zadlužeností, nechutí soukromého sektoru přijímat riziko, absencí opatření na podporu produktivních veřejných investic, fragmentací finančních trhů, pomalým snižováním zadluženosti, slabým očekáváním poptávky ještě více oslabovaným úspornými opatřeními na regulaci nadměrných výdajů, nedostatkem přiměřených finančních kapacit a skutečností, že v mnoha případech nedokáží členské státy a EU proti těmto faktorům řádně zakročit; zdůrazňuje, že nedostatek investic lze řešit cílenými veřejnými investicemi a výrazně vyššími investicemi v soukromých firmách a evropských podnicích; vyzývá k reformám, které umožní vytvořit nové podnikatelské klima stimulující nové podniky, nové investice a inovace s možností návratnosti investic jakožto zásadního faktoru pro přilákání finančního kapitálu do evropského hospodářství; zdůrazňuje, že navýšení prostředků na investice vyžaduje dobře fungující finanční systém, v němž větší stabilita a stávající přeshraniční instituce mohou zprostředkovat likviditu a tvorbu trhu, zejména pro malé a střední podniky;

7.      vítá investiční plán pro Evropu, jenž je důležitým nástrojem k navýšení soukromých a veřejných investic; konstatuje, že plán má podnítit další investice, rozvíjet nové projekty, přilákat investory a obnovit důvěru; domnívá se však, že je příliš brzy na smysluplné hodnocení jeho skutečného dopadu; poukazuje na to, že posílení investic by nemělo být považováno za alternativu, ale spíše za doplněk reforem; trvá na tom, že prostředky z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) by měly být využity na podporu projektů s ekonomickou návratností nebo projektů, které mají pozitivní bilanci z hlediska nákladů a přínosů; zdůrazňuje, že smyslem EFSI by nemělo být pouze nahrazovat projekty spolufinancované z evropských zdrojů za vnitrostátně financované projekty; zdůrazňuje, že evropské fondy by měly přinést dodatečné investice, nikoli pouze nahrazovat vnitrostátní investiční prostředky, které by byly použity na spotřebu; domnívá se, že investiční plán pro Evropu by se měl v první řadě soustředit na projekty s evropskou přidanou hodnotou, které zatím nejsou způsobilé získat financování od bank; zdůrazňuje význam regulačních prvků investičního plánu z hlediska zlepšení prostředí pro investice; konstatuje, že pro dosažení žádoucí přidané hodnoty má klíčový význam provádění investičního plánu Komise; zdůrazňuje, že investiční projekty musí být pečlivě vybírány, aby se předešlo tomu, že plán nepřinese kýžený růst a pracovní místa v Evropě; připomíná, že výsledky investičního plánu Komise by se měly velmi důkladně posuzovat, zejména pokud jde o to, na jakém základě byly projekty vybrány a upřednostněny, mj. aby se zamezilo privatizaci zisků a přenášení ztrát na celou společnost; zdůrazňuje vzájemnou závislost mezi aktivačním účinkem investičního plánu a skutečně realizovanými projekty; podtrhuje skutečnost, že cíl dosažení velkého aktivačního účinku by neměl být na úkor výběru projektů, který by měl zohledňovat i jejich zeměpisné umístění; zdůrazňuje potřebu zajistit vysokou kvalitu řízení a výběrového procesu; podotýká, že členské státy v ozdravném programu očekávají, že investiční plán výrazně posílí a usnadní získávání grantů a půjček pro malé a střední podniky, na něž krize dolehla nejvíce;

8.      vyzývá členské státy, aby investiční plán aktivně podporovaly a odvedly do EFSI svůj příspěvek, který doplní prostředky poskytnuté z rozpočtu EU a ze strany EIB, a šly tak pro soukromý sektor příkladem a stimulovaly jej k investicím;

9.      zdůrazňuje, že za účelem vytvoření rovných podmínek by měl být v rámci investičního fondu zvláštní režim pro malé a střední podniky, protože tyto se vzhledem ke své velikosti a postavení na trhu snadno dostanou do nevýhody;

10.    zdůrazňuje, že nedostatečný přístup k financování, zejména v případě malých a středních podniků, je jednou z největších překážek růstu v EU; je znepokojen tím, že malé a střední podniky mají stále problém získat bankovní úvěry; domnívá se, že by měly existovat alternativy bankovního financování, které lze vytvořit prostřednictvím příznivějšího podnikatelského prostředí pro rizikový kapitál, vzájemné fondy a podporu úvěrových družstev a obecněji i prostřednictvím vytvoření podmínek pro efektivní rozdělování kapitálu v rámci kapitálových trhů; domnívá se, že má-li se těchto cílů v krátkodobém a střednědobém horizontu dosáhnout, jsou nezbytností integrovanější kapitálové trhy a lepší dohled nad finančními institucemi; zdůrazňuje, že malé a střední podniky by měly mít k investičnímu plánu výsadní přístup;

11.    uznává, že energie je důležitým faktorem hospodářské konkurenceschopnosti; zdůrazňuje, že je třeba odstranit překážky bránící v zavedení jednotného trhu s energií, a to mj. podporou energetické nezávislosti; žádá Komisi, aby posoudila pokrok dosažený v této oblasti na úrovni EU i členských států a podpořila přitom opatření zaměřená na řešení rozdrobenosti a potíží při provádění;

12.    je i nadále znepokojen nedostatečným tempem snižování nadměrné zadluženosti soukromého sektoru; upozorňuje, že tento problém neohrožuje pouze finanční stabilitu, ale omezuje také růstový potenciál EU a vede k tomu, že měnová politika ECB je méně účinná; vyzývá Komisi, aby předložila další návrhy na přípravu účinných postupů pro snižování zadluženosti soukromého sektoru, včetně postupů pro konkurzní a insolvenční řízení, a aby zároveň podpořila spravedlivé a transparentní sdílení zátěže nákladů, neboť jedním z hlavních faktorů, které omezují soukromé investice, je obrovské dluhové zatížení společností a domácností;

Strukturální reformy

13.    poukazuje na to, že v řadě zemí je stále nutné provést strukturální reformy; konstatuje rovněž, že členské státy, které úspěšně realizovaly ozdravné programy nebo programy týkající se finančního odvětví, byly schopny se vrátit na kapitálové trhy, na nichž mají nyní přístup ke kapitálu za nízké úrokové sazby; zdůrazňuje, že tento návrat byl mimo jiné umožněn zásahy Evropské centrální banky (ECB); vybízí členské státy ve zbytku eurozóny, aby i ony byly při modernizaci svých ekonomik stejně ambiciózní; poukazuje na to, že je třeba náležitě zohlednit dopad reforem v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti; zdůrazňuje, že uvolněnější měnovou politiku ECB by měly doplňovat ambiciózní a sociálně udržitelné strukturální reformy členských států;

14.    vyzývá členské státy, aby zefektivnily své pracovní trhy, vypracovaly pro ně aktivnější politiky zaměřené na vytváření dobře placených pracovních míst, modernizovaly systémy sociální ochrany, včetně důchodových systémů, aniž by upouštěly od zásady inkluzivity, udržitelnosti a spravedlnosti, a zlepšily a zefektivnily právní a administrativní prostředí pro obchodní investice; zdůrazňuje, že strukturální reformy musí vést ke skutečnému a udržitelnému růstu, vyšší zaměstnanosti, lepší konkurenceschopnosti a větší konvergenci a měly by doplňovat přesně cílené, dlouhodobější investice v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje, inovací, infrastruktury, průmyslu, IKT, udržitelné energie a lidských zdrojů;

15.    vyzývá členské státy, aby zajistily a posílily udržitelnost začlenění a spravedlnost sociální ochrany, zejména pro ty, kteří to nejvíce potřebují, a aby zlepšily a zjednodušily právní a správní prostředí pro investice podniků; zdůrazňuje, že musí být vytvořena kvalitní pracovní místa, aby bylo možné řešit problém chudoby pracujících, a je třeba se zabývat velkými rozdíly v odměňování žen a mužů; zdůrazňuje, že hospodářské reformy musí doplňovat přesně cílené, dlouhodobější investice do vzdělávání, výzkumu a vývoje, inovací, infrastruktury, IKT a udržitelné energie;

16.    zdůrazňuje, že součástí strategie růstu EU musí být snížení její závislosti na vnějších zdrojích energie; znovu proto zdůrazňuje, že je třeba diverzifikovat vnější dodávky energie, zmodernizovat energetickou infrastrukturu EU a dokončit vnitřní trh s energií v EU, což jsou klíčové priority evropské strategie energetické bezpečnosti EU;

17.    zdůrazňuje, že EU nemůže soutěžit pouze v oblasti nákladů, nýbrž musí zvýšit produktivitu prostřednictvím udržitelných investic do výzkumu a vývoje, vzdělávání a dovedností a účinného využívání zdrojů na vnitrostátní i evropské úrovni; vyzývá Komisi a vlády, aby těmto oblastem ve svých rozpočtech přisuzovaly prioritní význam; zdůrazňuje, že při provádění reforem by měly členské státy věnovat zvláštní pozornost nezaměstnanosti mladých lidí, aby nebyli mladí lidé hned na samém začátku připraveni o své šance; v této souvislosti naléhavě vyzývá členské státy k urychlenému a účinnému využití dostupných finančních prostředků, včetně prostředků, které jsou v dispozici v rámci systému záruk pro mladé lidi;

18.    naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby finanční pomoc a ad hoc systém trojky zahrnuly do zdokonalené právní struktury, jež bude v souladu s rámcem EU pro správu ekonomických záležitostí a právem EU, a zaručily tak demokratickou kontrolu; zdůrazňuje, že je důležité zajistit návaznost na zprávy trojky, které v březnu 2014 přijal Evropský parlament; vyzývá Komisi, aby provedla závěry obsažené v těchto zprávách; poukazuje na to, že finanční pomoc, kterou EU poskytuje některým členským státům za předpokladu, že sloučí solidaritu a splnění určitých podmínek, je nejúspěšnější v případech, kdy její příjemce měl silnou vlastnickou odpovědnost a vůli provádět reformy; připomíná Komisi a členským státům, že je třeba, aby provedly komplexní posouzení dopadu programů finanční pomoci;

19.    vyzývá Komisi, aby urychleně přijala opatření k boji proti daňovým podvodům a daňovým únikům; vyzývá k zavedení jednoduchého a transparentního daňového systému; vyzývá členské státy, aby dospěly k dohodě o návrhu na společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob coby důležitého nástroje v tomto boji, a věří, že jeho legislativní usnesení ze dne 19. dubna 2012 o návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob(11) bude sloužit jako základ rozumného kompromisu znovu vyzývá členské státy, aby přesunuly daňové zatížení od práce; konstatuje, že opatření pro boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům by neměla ohrožovat výsady členských států; vítá nicméně účinnou spolupráci v rámci daňových ujednání na evropské úrovni;

20.    zdůrazňuje potřebu reforem ve vzdělávacích systémech, aby se mohly budoucí generace připravit na potřeby rostoucích trhů práce v budoucnosti;

21.    domnívá se, že členské státy ani Komise dosud nesplnily svůj závazek vybudovat jednotný trh, zejména pak jednotný trh se službami, a digitální ekonomiku;

22.    znovu vyzývá Komisi, aby zlepšila správu jednotného trhu; naléhavě vyzývá Komisi, aby spojila cíle týkající se jednotného trhu s cíli vytčenými v souvislosti s evropským semestrem a aby zajistila jednotnost monitorovacích mechanismů pro obě oblasti; domnívá se, že užitečné vodítko k vypracování doporučení pro jednotlivé země a roční analýzy růstu může poskytnout samostatný analytický nástroj, jehož součástí jsou ukazatele, které měří provádění pravidel jednotného trhu; zdůrazňuje význam a přidanou hodnotu, zpráv o integraci jednotného trhu z předešlých let, jež přispívají k vymezení obecných priorit v roční analýze růstu, kterou vypracovává Komise, a k identifikaci doporučení pro jednotlivé země v souvislosti s evropským semestrem; považuje proto za nanejvýš politováníhodné, že pro rok 2015 byla zpráva o integraci jednotného trhu vynechána; vyzývá Komisi, aby k prosazení uplatňování evropského semestru plně využila všechna stávající opatření, která umožňují právní předpisy EU;

23.    je znepokojen tendencemi některých členských států k protekcionismu; poukazuje na to, že Smlouva neobsahuje ustanovení o omezování volného pohybu osob, služeb nebo kapitálu, a opětovně připomíná, že Komise musí tyto svobody zajišťovat a prosazovat;

24.    podtrhuje skutečnost, že špatně fungující vnitřní trh práce a nevyvážený přístup k přistěhovalectví brzdí růst EU; je znepokojen tendencemi některých členských států k protekcionismu; poukazuje na to, že Smlouva neobsahuje ustanovení o omezování volného pohybu osob, zboží, služeb nebo kapitálu, a opětovně připomíná, že Komise musí tyto svobody zajišťovat a prosazovat;

25.    znovu zdůrazňuje, že je důležité zajistit mobilitu pracovních sil (jak přeshraniční, tak meziodvětvovou), zvýšenou produktivitu práce (provázanou se školeními v oblasti dovedností s cílem zlepšit uplatnitelnost na trhu práce), kvalitu pracovních míst a flexibilitu pracovního trhu a současně zachovat nezbytnou míru jistoty práce, omezit využívání práce za nejistých pracovních podmínek a zajistit, aby kolektivní vyjednávání probíhalo v přiměřeném rozsahu; poukazuje na to, že v budoucnu bude mít velký význam lepší sladění poptávky a nabídky dovedností a lepší pracovní a profesní poradenství; je přesvědčen, že větší mobilita může napomoci snížit vysokou úroveň neobsazených pracovních míst, která přetrvává vedle vysoké nezaměstnanosti; zdůrazňuje, že je důležité investovat do zaměstnanosti žen a mládeže, zejména s ohledem na nově vznikající technologie a nová odvětví, která mají potenciál vytvářet nová pracovní místa;

26.    vítá opatření, díky nimž se proces evropského semestru stává efektivnějším a demokratičtějším; uznává, že bilance provádění je lepší v oblasti veřejných financí, kde jsou k dispozici silnější kontrolní nástroje; vyzývá k vyvážené integraci ukazatelů zaměstnanosti a socioekonomických ukazatelů;

Rozpočtová odpovědnost

27.    vítá, že se výrazně snížil počet zemí, jichž se týká postup při nadměrném schodku, a to z 24 zemí v roce 2011 na 11 v roce 2014; konstatuje, že díky tomuto fiskálnímu zlepšení se v současnosti očekává, že fiskální orientace v EU bude v roce 2015 obecně neutrální; žádá Komisi, aby posoudila, zda je orientace rozpočtové politiky v souladu s potřebou zvýšit investice; vyjadřuje však své znepokojení nad rostoucími nerovnostmi, snižující se kupní silou, vysokou dlouhodobou nezaměstnaností a nezaměstnaností mladých a stále velmi vysokým veřejným a soukromým zadlužením v celé řadě členských států eurozóny, což je skutečnost, která nejen brání růstu, ale v případě, že v budoucnosti dojde k otřesům, představuje také značné riziko; vyzývá Komisi, aby přijala opatrnou a konzervativní interpretaci růstových ukazatelů a přehodnotila kvalitu hospodářských předpovědí, protože předchozí předpovědi Komise bylo nutné velmi často korigovat směrem dolů;

28.    souhlasí s názorem Komise, že většina členských států musí pokračovat v procesu fiskální konsolidace podporující růst; vybízí členské státy s dostatečným fiskálním prostorem, aby uvažovaly o snížení daní a příspěvků na sociální zabezpečení s cílem podnítit soukromé investice a tvorbu pracovních míst; vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní doporučení členským státům, a to i těm, které se stále účastní ekonomických ozdravných programů, aby podporovaly hospodářský růst únosnými a sociálně vyváženými strukturálními reformami, které by vedly k vytváření kvalitních pracovních míst, větší konkurenceschopnosti a hlubší konvergenci;

29.    bere na vědomí hodnocení návrhů rozpočtových plánů členských států provedené Komisí; zdůrazňuje, že cílem posuzování návrhů rozpočtových plánů by měly být udržitelné finance; trvá na tom, že je důležité uplatňovat rozpočtová pravidla a dodržovat zásadu rovného zacházení;

30.    poukazuje na to, že úplný soulad s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu byl zjištěn pouze u pěti členských států; trvá na tom, že Pakt o stabilitě a růstu byl vypracován na základ konsensu dosaženého mezi členskými státy; zdůrazňuje, že vysoké procento výdajů na správu státního dluhu snižuje objem prostředků, které by bylo možno vynaložit na veřejné služby a investice; přijímá proto názor, že je i nadále nezbytné snižovat deficit ve vysoce zadlužených zemích, ovšem domnívá se, že k fiskální konsolidaci by mělo dojít takovým způsobem, který by chránil ohrožené uživatele veřejných služeb, ochránil veřejné investice a spravedlivým způsobem zvýšil příjmy prostřednictvím zvýšeného růstu;

Posílená koordinace vnitrostátních politik

31.    vítá zprávu o mechanismu varování; oceňuje, že vnitřní nerovnováhy v členských státech se postupně zmenšují; upozorňuje na vnější nerovnováhu v několika členských státech, mimo jiné na značné přebytky obchodní bilance; poukazuje na to, že podíly, které EU jako celku přísluší na světovém trhu, se zmenšily;

32.    upozorňuje, že cílem postupu při makroekonomické nerovnováze není pouze zamezit značným nepříznivým dopadům na růst a zaměstnanost v jednotlivých zemích, ale také zabránit tomu, aby se účinky nevhodně koncipovaných vnitrostátních politik přelévaly do jiných členských států eurozóny; bere na vědomí prohlášení Evropské rady z prosince 2014, že v roce 2015 dojde na základě zprávy čtyř prezidentů k posunutí diskuze o bližší koordinaci hospodářské politiky v rámci EMU kupředu;

33.    znovu opakuje, že pokud jde o stávající rámec pro správu ekonomických záležitostí, chybí dostatečná demokratická kontrola pro uplatňování jeho pravidel ze strany příslušných institucí a orgánů; vyzývá Komisi, aby předložila nezbytné návrhy, které by se nedostatkem řádné demokratické kontroly při správě ekonomických záležitostí EU zabývaly;

34.    konstatuje, že by se měla věnovat pozornost důsledkům výrazného poklesu cen ropy a mělo by se zvážit, zda tyto nečekané zisky převést v plné míře ve prospěch spotřebitelů fosilních paliv, nebo je sdílet s vládami na základě zvýšení daní z fosilního paliva s cílem snížit rozpočtové schodky, financovat investice, předejít rozvratu politik pro oblast změny klimatu a omezit dezinflační dopad;

Rozpočet EU

35.    zdůrazňuje, že sestavování rozpočtů členských států a rozpočtu Evropské unie se musí řídit zásadou správnosti veřejných rozpočtů, aby byla v EU zajištěna konvergence a stabilita; je přesvědčen, že tato zásada je jedním z prvků, které umožní řešit krizi důvěry mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a evropskými občany, která se od začátku nedávné finanční krize prohloubila;

36.    vyzývá proto k harmonizaci ekonomických předpokladů používaných při sestavování státních rozpočtů; domnívá se zejména, že prvky mezinárodní hospodářské situace by měly být předmětem společného posouzení;

37.    vybízí k větší harmonizaci při předkládání veřejných rozpočtů, aby byly srovnatelnější a aby se zabránilo nadměrné makroekonomické nerovnováze; vyzývá zejména ke standardizaci zúčtování příspěvků členských států do rozpočtu EU;

38.    apeluje na Komisi, aby prostřednictvím svého balíčku opatření na prohlubování hospodářské a měnové unie, který hodlá předložit v roce 2015, usilovala o zmírnění jakéhokoli demokratického deficitu v rámci semestru;

39.    domnívá se, že užší spolupráce Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů v rámci evropského semestru na správě hospodářských a rozpočtových záležitostí má zásadní význam; zavazuje se k prohloubení svých vztahů s vnitrostátními parlamenty v duchu konstruktivního partnerství;

40.    odsuzuje výši nesplacených účtů v rámci rozpočtu EU, která podrývá důvěryhodnost EU a je v rozporu s cíli, které byly přijaty na nejvyšší politické úrovni v oblasti růstu a zaměstnanosti, zejména mladých lidí, a podpory malých a středních podniků, a obává se, že se tím prohloubí bariéra mezi Unií a občany;

41.    žádá, aby byl proveden povolební přezkum víceletého finančního rámce s cílem analyzovat a následně posílit přínos financování EU pro cíle Unie v oblasti konkurenceschopnosti, růstu, zaměstnanosti a přechodu k jiným zdrojům energie; vyzývá Komisi, aby přijala jasnější metodiku umožňující lepší sledování financování EU a výdajů souvisejících s cíli strategie Evropa 2020, aby bylo možné lépe posuzovat jejich dopady;

42.    vyzývá dále Komisi, aby předložila zprávu o možných negativních dopadech zpožděných plateb na závazky členských států v rámci evropského semestru;

43.    konstatuje, že v mnoha členských státech se dosud veřejná správa nezefektivnila, přestože by zlepšení v této oblasti umožnilo dosáhnout úspor díky racionálnější organizaci a omezení byrokracie pro podniky i občany;

44.    vítá skutečnost, že Komise ve své roční analýze růstu na rok 2015 zdůraznila ekonomický význam evropských strukturálních a investičních fondů (včetně iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí); připomíná, že tyto fondy představují průměrně 10 % celkových veřejných investic v EU, ale že situace v jednotlivých zemích se liší a v některých členských státech mohou dosahovat až 80 % veřejných investic; zdůrazňuje, že strukturální a investiční fondy jsou dobrým příkladem synergie mezi evropským rozpočtem a rozpočty členských států na základě společně dohodnutých cílů zakotvených v dohodách o partnerství v oblasti růstu a investic v souladu se strategií Evropa 2020; podporuje veškeré snahy směřující k inteligentnímu sdružování úsilí v oblasti evropských a vnitrostátních rozpočtových prostředků s cílem dosáhnout vyšší účinnosti, hospodářského oživení a snížení národních deficitů prostřednictvím kladného účinku sdílených zdrojů;

45.    zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba účinně řešit daňové úniky, které odebírají rozpočtu EU významné zdroje;

46.    vyzývá Komisi, aby předložila analýzu možného dopadu přesměrování prostředků z programů EU, například nástroje pro propojení Evropy a Horizontu 2020;

47.    vyzývá členské státy, aby doplnily chybějící prostředky do investičního plánu, který usiluje o maximalizaci dopadu veřejných výdajů a přilákání soukromých investic;

48.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, vládám členských států, vnitrostátním parlamentům a Evropské centrální bance.

(1)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.

(2)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.

(3)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.

(4)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.

(5)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(6)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.

(7)

Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.

(8)

Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.

(9)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0129.

(10)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0036.

(11)

Úř. věst. C 258E, 7.9.2013, s. 134.


STANOVISKO Rozpočtového výboru (*) (23.2.2015)

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýze růstu na rok 2015

(2014/2221(INI))

Navrhovatel(*): Jean Arthuis

(*)       Postup s přidruženými výbory – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že sestavování rozpočtů členských států a rozpočtu Evropské unie se musí řídit zásadou správnosti veřejných rozpočtů, aby byla v EU zajištěna konvergence a stabilita; je přesvědčen, že tato zásada je jedním z prvků, které umožní řešit krizi důvěry mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a evropskými občany, která se od začátku nedávné finanční krize prohloubila;

2.  vyzývá proto k harmonizaci ekonomických předpokladů používaných při sestavování státních rozpočtů; domnívá se zejména, že prvky mezinárodní hospodářské situace by měly být předmětem společného posouzení;

3.  vyzývá k větší harmonizaci při předkládání veřejných rozpočtů, aby byly srovnatelnější a aby se zabránilo nadměrné makroekonomické nerovnováze; vyzývá zejména ke standardizaci zúčtování příspěvků členských států do rozpočtu EU;

4.  vyzývá Komisi, aby prostřednictvím svého balíčku opatření na prohlubování hospodářské a měnové unie, který hodlá předložit v roce 2015, usilovala o zmírnění demokratického deficitu semestru; připomíná svůj požadavek, aby se na veškeré další financování nebo nástroje, jako je mechanismus solidarity, vztahovala rozpočtová kontrola Parlamentu a aby byly financovány nad rámec stropů VFR pro období 2014–2020;

5.  domnívá se, že užší spolupráce Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů v rámci evropského semestru pro správu hospodářských a rozpočtových záležitostí má zásadní význam; zavazuje se prohlubovat své vztahy s vnitrostátními parlamenty v duchu konstruktivního partnerství s cílem posilovat parlamentní kontrolu Komise a Rady na jedné straně a vlád a veřejných orgánů členských států na druhé straně; přeje si, aby Evropský parlamentní týden v roce 2015 a konference uvedená v článku 13 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě přispěly k tomuto cíli;

6.  připomíná, že zásada správnosti rozpočtu platí rovněž pro rozpočet EU, a žádá, aby byly prostředky dostatečné s ohledem na přijaté závazky; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory upozorňování Parlamentu je tato zásada ohrožována současnou úrovní pohledávek a zvětšujícím se rozdílem mezi platbami a závazky, což vedlo k tomu, že na konci roku 2014 dosáhly nezaplacené pohledávky rekordní výše 24,7 miliard EUR; připomíná, že celkový strop prostředků na platby stanovený ve stávajícím VFR je na historicky nejnižší úrovni; vyjadřuje politování nad tím, že tento zákeřný dluh ohrožuje důvěryhodnost EU a je v rozporu s cíli, které byly přijaty na nejvyšší politické úrovni v oblasti růstu a zaměstnanosti, zejména mladých lidí, a podpory malých a středních podniků, a obává se, že s tím prohloubí bariéra mezi Unií a občany;

7.  opakuje svou výzvu, aby byly v rámci povolebního přezkumu VFR v polovině období na základě bodu odůvodnění 3 nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014—2020, a v souladu s prohlášením Komise, které je přílohou tohoto nařízení, připraveny podklady pro stanovení nejvhodnější délky období, které bude VFR pokrývat po roce 2020, s cílem dosáhnout skutečné rovnováhy mezi délkou volebního období Parlamentu a funkčního období Komise, a zajistit tak demokratickou legitimitu rozhodnutí o finančním výhledu Unie a zároveň dosáhnout potřebné stability programových cyklů a předvídatelnosti investicí;

8.  žádá, aby byl proveden povolební přezkum VFR s cílem analyzovat a na základě toho posílit přínos financování EU pro cíle Unie v oblasti konkurenceschopnosti, růstu, zaměstnanosti a přechodu k jiným zdrojům energie; vyzývá Komisi, aby přijala jasnější metodiku umožňující lepší sledování financování EU a výdajů souvisejících s cíli strategie Evropa 2020, aby bylo možné lépe posuzovat jejich dopady;

9.  vítá závazek Komise zefektivnit evropský semestr prostřednictvím komplexního hospodářského posouzení každého jednotlivého členského státu a racionalizace podávání zpráv; žádá, aby při posouzení byl důraz kladen na potřebu využívat finanční prostředky z rozpočtu EU k provádění doporučení pro jednotlivé země, a zdůrazňuje, že je třeba posílit odpovědnost členských států za evropský semestr;

10. konstatuje, že Rada systematicky podhodnocuje skutečné potřeby plateb, čímž nastartovává platební krizi; opět žádá Radu, aby se s Parlamentem a Komisí dohodla na společné metodě výpočtu úrovně plateb nezbytných k pokrytí skutečných potřeb s cílem splnit závazky přijaté oběma rozpočtovými orgány; vyzývá dále Komisi, aby předložila zprávu o možných negativních dopadech zpožděných plateb na závazky členských států v rámci evropského semestru; zdůrazňuje, že zrušení závazků není řešením platební krize;

11. konstatuje, že v mnoha členských státech se dosud veřejná správa nezefektivnila, přestože by zlepšení v této oblasti umožnilo dosáhnout úspor díky racionálnější organizaci a omezení byrokracie pro podniky i občany;

12. vyzývá Radu a Komisi, aby společně s Parlamentem předložily návrh revize stávajícího rozpočtového postupu a přizpůsobily odpovídajícím způsobem úlohu obou rozpočtových orgánů a výkonnou úlohu Komise;

13. konstatuje, že VFR zahrnuje systém stropů, který má zajistit stabilitu a předvídatelnost pro celé programové období; opětovně lituje skutečnosti, že členské státy nadále považují svůj příspěvek do rozpočtu EU za částku, kterou lze využít jako proměnnou upravitelnou v rámci jejich úsilí o konsolidaci, což následně vede k umělému snížení objemu plateb dostupných v rozpočtu EU; navrhuje proto, aby při přezkumu rozpočtů členských států byla uplatněna zvláštní opatření s cílem stanovit částku, která připadá na členský stát ze splatných faktur, aby byl skutečný dluh každého členského státu jasně vyčíslen; zdůrazňuje, že by to bylo v souladu s flexibilitou, na niž se odvolává sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 o optimálním využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu (COM(2015)0012), které zaujímá kladný postoj k příspěvkům členských států do fondu pro strategické investice; poukazuje na to, že věrohodnost tohoto fondu je založena na spolehlivosti rozpočtu EU, a tedy i na snížení počtu nezaplacených faktur;

14. vítá skutečnost, že Komise ve své roční analýze růstu na rok 2015 zdůraznila ekonomický význam evropských strukturálních a investičních fondů (včetně iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí); připomíná, že tyto fondy představují průměrně 10 % celkových veřejných investic v EU, ale že situace v jednotlivých zemích se liší a v některých členských státech mohou dosahovat až 80 % veřejných investic; zdůrazňuje, že strukturální a investiční fondy jsou dobrým příkladem synergie mezi evropským rozpočtem a rozpočty členských států na základě společně dohodnutých cílů zakotvených v dohodách o partnerství v oblasti růstu a investic v souladu se strategií Evropa 2020; zdůrazňuje veškeré snahy směřující k inteligentnímu sdružování úsilí v oblasti evropských a vnitrostátních rozpočtových prostředků s cílem dosáhnout vyšší účinnosti, hospodářského oživení a snížení národních deficitů prostřednictvím kladného účinku sdílených zdrojů;

15. zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba účinně řešit daňové úniky, které odebírají rozpočtu EU významné zdroje;

16. vítá investiční plán ve výši 315 miliard EUR, který předložil předseda Komise Juncker, jako první krok, který má na jedné straně překonat nedostatek veřejných a soukromých investicí způsobený snížením veřejných výdajů v souvislosti s hospodářskou krizí a na druhé straně podpořit růst a vytváření pracovních příležitostí; vyzývá Komisi, aby předložila analýzu možného dopadu přesměrování prostředků z programů EU, například nástroje pro propojení Evropy a Horizontu 2020;

17. potvrzuje, že hodlá co nejpečlivěji přezkoumat, jak se v rozpočtu, zejména s ohledem na rozpočet na rok 2015, projeví finanční závazky Evropské unie vůči EIB při vytváření Evropského fondu pro strategické investice; upozorňuje v této souvislosti na skutečnost, že EFSI by měl financovat projekty, jejichž hodnota se rovná, nebo je vyšší než hodnota, které by bylo dosaženo při jejich financování z programů EU, jejichž finanční prostředky se přesměrovávají s cílem vytvořit záruky EU pro EFSI; potvrzuje svůj úmysl důsledně sledovat způsob, jakým EIB zapojí své vlastní finanční prostředky do EFSI;

18. vyzývá členské státy, aby doplnily tento fond, jehož cílem je zvýšit dopad veřejného financování a přilákat soukromé investice, a vítá návrh Komise přistupovat flexibilně k příspěvkům členských států do EFSI, pokud by vedly k malému a dočasnému překročení 3% prahu pro deficit členského státu; odmítá jakýkoli pokus o opětovnou renacionalizaci fondu nebo úvahy o spravedlivém výnosu, který by měl vyplývat z příspěvků členských států; přeje si, aby vybrané projekty měly celoevropskou a nadnárodní povahu, aby si občané mohli spojovat přínos těchto projektů s činností Evropské unie;

19. připomíná, že stávající systém vlastních zdrojů je složitý, nespravedlivý a pro občany nesrozumitelný; zdůrazňuje, že členským státům může být ve fiskální oblasti odlehčeno prostřednictvím nového systému vlastních zdrojů, který sníží příspěvky HND, a tím jim umožní úspěšně završit snahy o konsolidaci, aniž by bylo ohroženo financování EU; připomíná proto význam, který přikládá skupině na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, a podporuje diskuzi o novém systému vlastních zdrojů, který by měl vést k důkladné reformě financování EU, aniž by se zvýšila daňová zátěž občanů; doufá, že všechny tři instituce přijmou odpovídající opatření v návaznosti na závěrečnou zprávu této skupiny s cílem uspíšit nalezení skutečně plnohodnotných zdrojů; poukazuje na to, že shoda v daňové oblasti má pro parlamentní demokracii v Evropě zásadní význam.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

5.2.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

7

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Jonathan Arnott, Jean Arthuis, Richard Ashworth, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Jean-Paul Denanot, Gérard Deprez, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Ingeborg Gräßle, Carlos Iturgaiz, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Ernest Maragall, Clare Moody, Siegfried Mureșan, Victor Negrescu, Liadh Ní Riada, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Paul Tang, Indrek Tarand, Inese Vaidere, Marco Valli, Daniele Viotti, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Andrey Novakov, Nils Torvalds, Tomáš Zdechovský


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (29.1.2015)

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: Roční analýza růstu 2015

(2014/2221(INI))

Navrhovatel: Giorgos Grammatikakis

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že přechod na skutečně udržitelné hospodářství pomůže přispět k dosažení cílů Unie v oblasti životního prostředí a ke konkurenceschopnosti a tvorbě pracovních míst; považuje za politováníhodné, že neexistence evropské strategie pro udržitelný rozvoj během hospodářské krize může ještě více omezit růst;

2.  zdůrazňuje skutečnost, že s evropským semestrem se v roce 2010 zavedl roční cyklus koordinace hospodářských politik, který zahrnuje podrobnou analýzu plánů členských států EU v oblasti rozpočtových, makroekonomických a strukturálních reforem s cílem dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a to i v oblastech změny klimatu a energetiky, sociálního vyloučení a boje proti chudobě;

3.  žádá Komisi, aby do procesu evropského semestru začlenila evropskou strategii pro udržitelný rozvoj, a to se zvláštním důrazem na účinné využívání zdrojů a oběhové hospodářství;

4.  je znepokojen skutečností, že není zcela jasné, jak bude navrhovaný investiční plán pro Evropu upřednostňovat oblasti podporující udržitelný rozvoj, jako je vzdělávání, a infrastrukturu podporující výzkum a inovace;

5.  zdůrazňuje, že bez větších investic nedokáže Unie splnit cíle své strategie Evropa 2020 v oblasti udržitelného rozvoje ani cíle v oblasti klimatu a energetiky stanovené pro rok 2030; žádá proto Komisi, aby nový investiční balíček orientovala na investice, které podporou nejnovějších technologií přispějí k udržitelnému růstu a účinnému využívání zdrojů, tak aby se co nejvíce zvýšil krátkodobý dopad balíčku na hospodářskou činnost a tvorbu pracovních míst i jeho dlouhodobý dopad na udržitelnost růstu v Evropě;

6.  konstatuje, že podle energetického plánu Komise do roku 2050 by dekarbonizace našeho energetického systému stála 260 miliard EUR ročně, ale jí vytvořené úspory by dosáhly více než 310 miliard EUR;

7.  uznává, že energie je důležitým faktorem hospodářské konkurenceschopnosti; zdůrazňuje, že je třeba odstranit překážky bránící v zavedení jednotného trhu s energií, a to mj. podporou energetické nezávislosti; žádá Komisi, aby posoudila pokrok dosažený v této oblasti na úrovni EU i členských států a podpořila přitom opatření zaměřená na řešení rozdrobenosti a potíží při provádění;

8.  zdůrazňuje, že investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů, distribuce energie a důkladných renovací budov jsou velmi náročné z hlediska pracovní síly, a proto podstatně přispějí k řešení nezaměstnanosti a současně ochrání evropský růst před výkyvy dovozů a cen energií v budoucnu;

9.  připomíná cíle strategie EU 2020 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a emisí skleníkových plynů; zdůrazňuje, že je třeba podporovat vzájemně propojenou infrastrukturu a užší integraci s odvětvím dopravy coby nákladově efektivní způsob, jak zavádět udržitelné technologie pro výrobu elektřiny;

10. zdůrazňuje, že součástí strategie růstu EU musí být snížení její závislosti na vnějších zdrojích energie; znovu proto zdůrazňuje, že je třeba diverzifikovat vnější dodávky energie, zmodernizovat energetickou infrastrukturu EU a dokončit vnitřní trh s energií v EU, což jsou klíčové priority evropské strategie energetické bezpečnosti EU;

11. zdůrazňuje, že vnitrostátní politiky, které jsou koordinovány v rámci procesu evropského semestru, musí být v souladu s evropskou strategií pro udržitelný rozvoj; opakuje proto, že je třeba postupně ukončit poskytování dotací na fosilní paliva a přesunout zdanění z práce směrem ke znečišťujícím činnostem;

12. zdůrazňuje, že je důležité provést v plném rozsahu stávající rámec pro odpady a že je třeba shodnout se na nové ambiciózní politice EU v oblasti odpadů, která by podpořila zelený růst a vytvářela pracovní místa; zdůrazňuje zásadní a horizontální význam balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství, který se týká řady politických oblastí a bude klíčovou hnací silou přechodu k udržitelnému hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst; žádá Komisi, aby nestahovala návrh přezkumu politiky EU v oblasti odpadů;

13. zdůrazňuje potřebu reforem ve vzdělávacích systémech, aby se mohly budoucí generace připravit na potřeby rostoucích trhů práce v budoucnosti, jako jsou zelené technologie a zdravotnictví;

14. zdůrazňuje, že členské státy musí pro rozvoj zaměstnanosti postavený na využití možností, jež nabízí zelená ekonomika, přijmout opatření na třech hlavních frontách, a to prostřednictvím vhodné míry investic podpořit poptávku po pracovní síle v ekologických odvětvích, odhadnout a řídit kvalifikační potřeby v zelených a ekologizovaných odvětvích a zajistit kvalitu pracovních míst vysoce a středně odborných pozic a pracovních míst využívajících nízké míry kvalifikace; zdůrazňuje, že z hlediska politiky trhu práce by se měla zvýšená pozornost zaměřit na poskytování vhodných programů odborné přípravy, jež umožní vyřešit otázku nedostatku určitých odborných kvalifikací, a na posouzení dynamického vztahu mezi dostupností dovedností a věkovou strukturou pracovní síly v zelených a tradičních odvětvích;

15. podtrhuje, že evropský semestr by měl být nástrojem k zabezpečení vysoké kvality a vysoké efektivnosti vnitrostátních systémů zdravotní péče; vyzývá proto Komisi, aby zařadila udržitelnost systémů sociální ochrany a zdravotní péče mezi priority evropského semestru a zvýšila zároveň efektivnost, spravedlivost, dostupnost a přiměřenost, s nimiž tyto systémy kryjí sociální potřeby a snižují nerovnosti a chudobu;

16. zdůrazňuje význam udržitelnosti odvětví zdravotnictví, jež hraje v rámci hospodářství jako celku významnou roli, neboť poskytuje 8 % evropských pracovních míst a 10 % hrubého domácího produktu v EU; uznává, že zdraví představuje hodnotu samo o sobě a je předpokladem stability a hospodářského růstu a že investice do zdravotnictví a adekvátního přístupu ke službám zdravotní péče přispívají ke zdraví pracovní síly, k tvorbě pracovních míst v členských státech, větší hospodářské prosperitě a sociální soudržnosti a mohou napravit negativní externality v oblasti zdraví obyvatelstva;

17. zdůrazňuje skutečnost, že evropský semestr by měl být nástrojem, který by zajistil závazek členských států k posílení jejich systémů zdravotní péče tak, aby zajišťovaly vysoce kvalitní, dostupnou a spravedlivou zdravotní péči všem občanům;

18. vyzývá členské státy a Komisi, aby se v tomto období hospodářské krize vyvarovaly nejškodlivějších opatření, jakými jsou krátkodobé úspory, jež ve střednědobém a dlouhodobém horizontu povedou k vysokým nákladům, a aby se místo toho zaměřily na další rozvoj vysoce kvalitních a účinných systémů zdravotní péče;

19. vítá opatření, díky nimž se proces evropského semestru stává efektivnějším a demokratičtějším; uznává, že bilance provádění je lepší v oblasti veřejných financí, kde jsou k dispozici silnější kontrolní nástroje; vyzývá k vyvážené integraci s ukazateli zaměstnanosti a socioekonomickými ukazateli, které umožní účinněji reagovat na rozdíly mezi některými členskými státy, pokud jde o zaměstnanost a jejich sociálně ekonomickou situaci, jak bylo zdůrazněno ve společné zprávě o zaměstnanosti, která doprovází roční analýzu růstu na rok 2015;

20. naléhavě vyzývá Komisi, aby v souvislosti s evropským semestrem lépe zohlednila cíle strategie EU 2020 související se zaměstnaností, výzkumem a vývojem, změnou klimatu a energetickou udržitelností, vzděláváním a chudobou a sociálním vyloučením a aby posoudila pokrok, kterého bylo dosaženo v úsilí o udržitelnější společnost a navrhla opatření k účinnějšímu a včasnějšímu dosažení těchto cílů;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

29.1.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

55

11

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Nessa Childers, Alberto Cirio, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Jørn Dohrmann, Stefan Eck, Bas Eickhout, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Enrico Gasbarra, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, Anneli Jäätteenmäki, Benedek Jávor, Josu Juaristi Abaunz, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Marcus Pretzell, Frédérique Ries, Teresa Rodriguez-Rubio, Davor Škrlec, Renate Sommer, Tibor Szanyi, Nils Torvalds, Glenis Willmott, Jadwiga Wiśniewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Mark Demesmaeker, Herbert Dorfmann, Giorgos Grammatikakis, Jan Huitema, Peter Jahr, Merja Kyllönen, Nuno Melo, Marijana Petir, Julia Reid, Bart Staes, Kay Swinburne

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Clara Eugenia Aguilera García, Damian Drăghici


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.2.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

20

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Esther de Lange, Fabio De Masi, Anneliese Dodds, Markus Ferber, Jonás Fernández, Elisa Ferreira, Sven Giegold, Neena Gill, Sylvie Goulard, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Philippe Lamberts, Werner Langen, Sander Loones, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Fulvio Martusciello, Marisa Matias, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Patrick O’Flynn, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Dariusz Rosati, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Peter Simon, Renato Soru, Theodor Dumitru Stolojan, Paul Tang, Sampo Terho, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Miguel Viegas, Steven Woolfe, Pablo Zalba Bidegain, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Frank Engel, Ashley Fox, Eva Kaili, Syed Kamall, Barbara Kappel, Thomas Mann, Siegfried Mureșan, Andreas Schwab, Tibor Szanyi

Právní upozornění