Postup : 2013/0306(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0041/2015

Předložené texty :

A8-0041/2015

Rozpravy :

PV 28/04/2015 - 15
CRE 28/04/2015 - 15
PV 04/04/2017 - 16
CRE 04/04/2017 - 16

Hlasování :

PV 29/04/2015 - 10.61
CRE 29/04/2015 - 10.61
Vysvětlení hlasování
PV 05/04/2017 - 9.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0170
P8_TA(2017)0109

ZPRÁVA     ***I
PDF 474kWORD 488k
4.3.2015
PE 541.543v03-00 A8-0041/2015

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o fondech peněžního trhu

(COM(2013)0615 – C7‑0263/2013 – 2013/0306(COD))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodajka: Neena Gill

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 POSTUP

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o fondech peněžního trhu

(COM(2013)0615 – C7-0263/2013 – 2013/0306(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–       s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0615),

–       s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0263/2013),

–       s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–       s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10.–11. prosince 2013(1)

–       s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0041/2015),

1.      přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.      vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.      pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh   1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(2)*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

2013/0306 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o fondech peněžního trhu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)      Fondy peněžního trhu poskytují finančním institucím, obchodním společnostem nebo vládám krátkodobé financování. Poskytováním finančních prostředků těmto subjektům přispívají fondy peněžního trhu k financování evropské ekonomiky. Tyto subjekty používají své investice do fondů peněžního trhu jako účinný způsob, jak šířit své úvěrové riziko a expozici, aby se nemusely spoléhat výhradně na bankovní vklady.

(2)      Na straně poptávky představují fondy peněžního trhu nástroje pro řízení krátkodobých peněžních prostředků, které zajišťují vysoký stupeň likvidity, diverzifikaci a stabilitu hodnoty investované jistiny ve spojení s tržním výnosem. Fondy peněžního trhu využívá ▌široká škála subjektů, mezi které patří charitativní organizace, sdružení pro bytovou výstavbu, místní orgány a větší profesionální investoři, jako jsou společnosti a penzijní fondy, které chtějí krátkodobě investovat svou přebytečnou hotovost. Fondy peněžního trhu proto představují důležitý článek spojující poptávku po krátkodobých peněžních prostředcích a jejich nabídku.

(3)      Události, k nimž došlo během finanční krize, ukázaly řadu charakteristik fondů peněžního trhu, které je činí zranitelnými v případě potíží na finančních trzích, a tyto fondy tak mohou prostřednictvím finančního systému šířit rizika nebo je zesílit. Začínají-li ceny aktiv, do nichž fondy peněžního trhu investují, klesat, zejména v situaci obtížných podmínek na trhu, nemohou fondy peněžního fondu dodržet vždy slib týkající se okamžitého odkoupení a zachování jmenovité hodnoty podílových jednotek nebo akcií, které fond peněžního trhu vydal investorům. Tato situace, která může být podle Rady pro finanční stabilitu a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) pro fondy peněžního trhu s konstantní nebo stabilní čistou hodnotou aktiv velmi vážná, může vést k zásadním a náhlým žádostem o odkoupení, což může mít širší makroekonomické důsledky.

(4)      Velký objem žádostí o odkoupení může nutit fondy peněžního trhu prodat určitý investiční majetek na trhu v propadu, což může přispět ke krizi likvidity. Za této situace se mohou emitenti nástrojů peněžního trhu potýkat s vážnými problémy ohledně financování, vyschnou-li trhy obchodních cenných papírů a jiných nástrojů peněžního trhu. Tato situace by mohla vést k rozšíření nákazy na trh krátkodobého financování, což by poté mohlo způsobit přímé a velké problémy v oblasti financování finančních institucí, společností a vlád, a tím i ekonomiky.

(5)      Správci majetku mohou s podporou sponzorů rozhodnout o poskytnutí libovolné podpory k zachování likvidity a stability fondů peněžního trhu. Sponzoři jsou často nuceni podpořit jimi sponzorované fondy peněžního trhu, které ztrácejí hodnotu, kvůli ohrožení dobré pověsti a obavě, že by se panika mohla rozšířit i na jiné podniky sponzorů. V závislosti na velikosti fondu a tlaku vyvíjeném odkoupením může podpora sponzora dosáhnout úrovní, které přesahují snadno dostupné rezervy. Je proto důležité stanovit rámec jednotných pravidel s cílem zamezit selhání sponzora a riziku šíření nákazy na jiné subjekty, které sponzorují fondy peněžního trhu.

(6)      K zachování integrity a stability vnitřního trhu ▌je nutné stanovit pravidla týkající se fungování fondů peněžního trhu, zejména složení portfolia těchto fondů. Tímto způsobem se fondy peněžního trhu stanou odolnějšími a omezí se kanály pro šíření nákazy. K zajištění toho, aby byly fondy peněžního trhu schopny splnit žádosti investorů o odkoupení, zejména v situaci obtížných podmínek na trhu, jsou nezbytná jednotná pravidla v celé Unii. Jednotná pravidla týkající se portfolia fondu peněžního trhu jsou nezbytná také k tomu, aby bylo zajištěno, že fondy peněžního trhu jsou s to čelit zásadním a náhlým žádostem o odkoupení ze strany velké skupiny investorů.

(7)      Jednotná pravidla pro fondy peněžního trhu jsou nezbytná rovněž k zajištění hladkého fungování trhu krátkodobého financování pro finanční instituce, korporátní emitenty krátkodobých dluhových nástrojů a vlády. Jsou nutná také k zajištění rovného zacházení s investory do fondů peněžního trhu a k zamezení tomu, aby byli znevýhodněni investoři, kteří požádají o odkoupení později, ▌je-li odkoupení dočasně pozastaveno nebo je-li fond peněžního trhu zlikvidován.

(8)      Je nutné zajistit harmonizaci obezřetnostních požadavků vztahujících se na fondy peněžního trhu stanovením jasných pravidel, která fondům peněžního trhu a jejich správcům v celé Unii ukládají přímé povinnosti. To posílí stabilitu fondů peněžního trhu jako zdroje krátkodobého financování pro vlády a podnikovou sféru v celé Unii. Zajistí se tím rovněž, že fondy peněžního trhu zůstanou spolehlivým nástrojem pro uspokojování potřeb průmyslu Unie v oblasti řízení hotovosti.

(9)      Pokyny k fondům peněžního trhu, které přijal Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry (CESR) s cílem vytvořit minimální rovné podmínky pro fondy peněžního trhu v Unii, zavedlo do jednoho roku od jejich vstupu v platnost pouze dvanáct členských států, což prokazuje přetrvávání rozdílných vnitrostátních pravidel. Rozdílné vnitrostátní přístupy neodstraňují zranitelnost peněžních trhů Unie ▌a nesnižují rizika šíření nákazy, čímž ohrožují fungování a stabilitu vnitřního trhu, jak se ukázalo během finanční krize. Tato společná pravidla pro fondy peněžního trhu by proto měla zajistit vysokou úroveň ochrany investorů a měla by zabránit případným rizikům šíření nákazy v důsledku možného runu ▌na fondy peněžního trhu, případně tato rizika snížit.

(10)    V případě neexistence nařízení, jež stanoví pravidla pro fondy peněžního trhu, by mohla být na vnitrostátní úrovni nadále přijímána odlišná opatření, která by neustále způsobovala významné narušení hospodářské soutěže v důsledku značných rozdílů v základních normách ochrany investorů. Rozdílné požadavky na složení portfolia, způsobilá aktiva, jejich splatnost, likviditu a diverzifikaci a rovněž na úvěrovou kvalitu emitentů nástrojů peněžního trhu vedou k rozdílným úrovním ochrany investorů kvůli různým úrovním rizika spojeného s nabídkami investic ze strany fondu peněžního trhu. Je proto klíčové přijmout jednotný soubor pravidel s cílem zamezit šíření nákazy na trh krátkodobého financování a sponzory fondů peněžního trhu, jež by významně ohrozilo stabilitu finančního trhu Unie. Aby se snížilo systémové riziko, měly by od data vstupu tohoto nařízení v platnost fondy peněžního trhu s konstantní čistou hodnotou aktiv (fondy CNAV) působit v Unii výhradně jakožto fondy s konstantní čistou hodnotou aktiv pro veřejný dluh (fondy CNAV pro veřejný dluh), retailové fondy s konstantní čistou hodnotou aktiv (retailové fondy CNAV) nebo jako fondy s čistou hodnotou aktiv s nízkou volatilitou (fondy NAV s nízkou volatilitou). Není-li uvedeno jinak, vztahují se veškeré v tomto nařízení uvedené odkazy zmiňující fondy CNAV na fondy CNAV pro veřejný dluh, retailové fondy CNAV a fondy NAV s nízkou volatilitou. Stávající fondy CNAV by měly mít možnost zvolit si, že budou do budoucna fungovat jakožto fondy peněžního trhu s variabilní čistou hodnotou aktiv (fondy VNAV).

(11)    Nová pravidla pro fondy peněžního trhu úzce souvisejí se směrnicí 2009/65/ES(4) a směrnicí 2011/61/EU(5), jelikož tvoří právní rámec upravující usazování, správu a nabízení fondů peněžního trhu v Unii.

(12)    V Unii mohou subjekty kolektivního investování působit jako subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), které jsou spravovány správci SKIPCP nebo investičními společnostmi, jimž je uděleno povolení podle směrnice 2009/65/ES, nebo jako alternativní investiční fondy spravované správci alternativních investičních fondů, kteří jsou povoleni nebo registrováni podle směrnice 2011/61/EU. Nová pravidla pro fondy peněžního trhu ustanovení těchto směrnic doplňují. Nová jednotná pravidla pro fondy peněžního trhu by proto měla platit navíc k pravidlům stanoveným ve směrnicích 2009/65/ES a 2011/61/EU. Současně by se mělo výslovně upustit od uplatňování řady pravidel týkajících se investičních politik SKIPCP, která jsou stanovena v kapitole VII směrnice 2009/65/ES, a v těchto nových jednotných ustanoveních o fondech peněžního trhu by měla být obsažena zvláštní produktová pravidla.

(13)    Harmonizovaná pravidla by se měla vztahovat na subjekty kolektivního investování, jejichž charakteristiky odpovídají charakteristikám spojeným s fondem peněžního trhu. Pro SKIPCP a alternativní investiční fondy, které investují do krátkodobých aktiv, jako jsou nástroje peněžního trhu nebo vklady, či uzavírají reverzní repo obchody nebo určité smlouvy o derivátech, jejichž jediným účelem je zajištění proti rizikům spojeným s ostatními investicemi fondu, a které mají za cíl nabízet výnosy v souladu se sazbami peněžního trhu nebo zachovat hodnotu investice, by mělo být dodržování nových pravidel pro fondy peněžního trhu povinné.

(14)    Zvláštnost fondů peněžního trhu vyplývá z kombinace aktiv, do nichž tyto fondy investují, a cílů, které sledují. Cíl týkající se nabízení výnosu v souladu se sazbami peněžního trhu a cíl týkající se zachování hodnoty investice se vzájemně nevylučují. Fond peněžního trhu může sledovat kterýkoli z těchto cílů, či oba cíle současně.

(15)    Cíl spočívající v nabízení výnosů v souladu se sazbami peněžního trhu je třeba chápat v širokém smyslu. Očekávaný výnos nemusí být v naprostém souladu se sazbami EONIA, LIBOR, EURIBOR či jinou příslušnou sazbou peněžního trhu. Cíl předčit sazbu peněžního trhu o malé rozpětí by se neměl považovat za cíl, který SKIPCP nebo alternativní investiční fond vyjímá z oblasti působnosti nových jednotných pravidel.

(16)    Cíl týkající se zachování hodnoty investice by se neměl chápat jako kapitálová záruka poskytnutá fondem. Je třeba jej chápat jako cíl, který se SKIPCP nebo alternativní investiční fond snaží sledovat. Snížení hodnoty investic by nemělo znamenat, že subjekt kolektivního investování změnil svůj cíl týkající se zachování hodnoty investice.

(17)    Je důležité, aby byly SKIPCP a alternativní investiční fondy, které mají charakteristiky fondů peněžního trhu, jako tyto fondy identifikovány a aby byla specificky ověřena jejich schopnost průběžně dodržovat nová jednotná pravidla pro fondy peněžního trhu. Za tímto účelem by měly příslušné orgány fondům peněžního trhu udělovat povolení. U SKIPCP by mělo být udělení povolení jako fondu peněžního trhu součástí udělení povolení SKIPCP v souladu s harmonizovanými postupy stanovenými ve směrnici 2009/65/ES. U alternativních investičních fondů, na něž se podle směrnice 2011/61/EU nevztahují harmonizované postupy pro udělení povolení a dohled, je nutné stanovit společná základní pravidla pro udělení povolení, která odrážejí existující harmonizovaná pravidla pro SKIPCP. Tyto postupy by měly zajistit, aby správcem alternativního investičního fondu, jenž je povolen jako fond peněžního trhu, byl správce alternativního investičního fondu povolený v souladu se směrnicí 2011/61/EU.

(18)    S cílem zajistit, aby všechny subjekty kolektivního investování, které mají charakteristiky fondu peněžního trhu, podléhaly novým společným pravidlům pro fondy peněžního trhu, je nutné zakázat používání označení „fond peněžního trhu“ či jakéhokoli jiného pojmu, který naznačuje, že subjekt kolektivního investování má charakteristiky fondu peněžního trhu, není-li dodrženo toto nařízení. Aby se zamezilo obcházení pravidel pro fondy peněžního trhu, měly by příslušné orgány sledovat tržní praktiky subjektů kolektivního investování, které jsou usazeny nebo nabízeny v jejich jurisdikci, a ověřovat, zda nezneužívají označení „fond peněžního trhu“ nebo nenaznačují, že jsou fondem peněžního trhu, aniž by dodržovaly nový právní rámec.

(19)    Nová pravidla pro fondy peněžního trhu by měla navazovat na stávající právní rámec vytvořený směrnicí 2009/65/ES a směrnicí 2011/61/EU a akty přijatými k jejich provedení. Produktová pravidla pro fondy peněžního trhu by proto měla platit navíc k produktovým pravidlům, která byla stanovena ve stávajících právních předpisech Unie, pokud od jejich používání nebylo výslovně upuštěno. Pravidla týkající se řízení a propagace obsažená ve stávajícím rámci by se měla na fondy peněžního trhu vztahovat s přihlédnutím k tomu, zda jsou SKIPCP nebo alternativními investičními fondy. Stejně tak by se měla na přeshraniční činnosti fondů peněžního trhu odpovídajícím způsobem uplatňovat pravidla týkající se přeshraničního poskytování služeb a svobody usazování stanovená ve směrnicích 2009/65/ES a 2011/61/EU.

(20)    Jelikož SKIPCP a alternativní investiční fondy mohou mít různé právní formy, které jim vždy neudělují právní subjektivitu, mělo by se mít za to, že se ustanovení, která vyžadují, aby fondy peněžního trhu přijaly určitá opatření, vztahují na správce fondu peněžního trhu v případech, je-li fond peněžního trhu zřízen jako SKIPCP nebo alternativní investiční fond, který nemůže sám jednat, jelikož nemá vlastní právní subjektivitu.

(21)    Pravidla týkající se portfolia fondů peněžního trhu budou vyžadovat jednoznačné určení kategorií aktiv, která by měla být způsobilá pro investice fondů peněžního trhu, a podmínek, za nichž jsou tato aktiva způsobilá. K zajištění integrity fondů peněžního trhu je rovněž vhodné zakázat, aby se fond peněžního trhu účastnil určitých finančních transakcí, které by ohrozily jeho investiční strategii a cíle.

(22)    Nástroji peněžního trhu jsou převoditelné nástroje, s nimiž se běžně obchoduje na peněžním trhu, jako například státní a komunální pokladniční poukázky, depozitní certifikáty, obchodní cenné papíry, vysoce kvalitní a likvidní cenné papíry zajištěné aktivy, bankovní akcepty nebo střednědobé či krátkodobé směnky. Pro investice fondů peněžního trhu by měly být způsobilé pouze tehdy, pokud dodržují limity splatnosti, nebo v případě, že cenné papíry zajištěné aktivy jsou způsobilé jako vysoce kvalitní aktiva podle pravidel pro likviditu uvedených v části šest nařízení (EU) č. 575/2013, a fondy peněžního trhu je považují za nástroje s vysokou úvěrovou kvalitou.

(23)    Obchodní cenné papíry zajištěné aktivy by měly být považovány za způsobilé nástroje peněžního trhu, pokud splňují dodatečné požadavky. Protože byly některé sekuritizace během krize obzvlášť nestabilní, je nezbytné stanovit pro podkladová aktiva limity splatnosti a kvalitativní kritéria a zajistit, aby byla skupina expozic dostatečně diverzifikovaná. Ne všechny kategorie podkladových aktiv se však ukázaly být nestabilní a zejména se jako nestabilní nejeví ty sekuritizace, u nichž byla podkladová aktiva spojena s podporou provozního kapitálu výrobců a prodeje zboží a služeb reálné ekonomiky. Tyto sekuritizace vykázaly dobré výsledky a měly by být považovány za způsobilé nástroje peněžního trhu, pokud jsou způsobilé jako vysoce kvalitní likvidní aktiva podle pravidel pro likviditu uvedených v části šest nařízení (EU) č. 575/2013 a upřesněných v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č….(6). To by mělo platit pro kvalifikované vysoce kvalitní cenné papíry zajištěné aktivy zahrnující jednu z podkategorií sekuritizovaných podkladových aktiv uvedených v čl. 13 odst. 2 písm. g) v bodě iii) nebo iv) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. …, zejména pro půjčky a úvěry na automobily pro vypůjčovatele nebo nájemce se sídlem nebo s bydlištěm v členském státě a komerční úvěry, pronájmy nebo úvěrové nástroje pro podniky se sídlem v členském státě na financování kapitálových výdajů nebo obchodních transakcí, kromě nákupu nebo rozvoje komerčních nemovitostí. Odkaz na určité podkategorie sekuritizovaných podkladových aktiv uvedený v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. … je důležitý, aby byla zajištěna jednotná definice způsobilých podkladových sekuritizovaných aktiv pro účely nařízení o likviditě pro úvěrové instituce a pro účely tohoto nařízení, které je následně důležité pro likviditu takových nástrojů, aby bylo možné vyhnout se překážkám, jež hrozí sekuritizacím reálné ekonomiky.

(23a)  Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), aby v nich mohla specifikovat kritéria jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace. Komise by při tom měla zajistit soulad s akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 460 nařízení (EU) č. 575/2013 a čl. 135 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) a měla by zohlednit konkrétní vlastnosti sekuritizací, jejichž splatnost v době emise byla méně než 397 dnů. Komisi by měla být rovněž svěřena pravomoc přijímat akty podle článku 290 SFEU, v nichž by mohla specifikovat kritéria dluhopisů vysoké úvěrové kvality a obchodních cenných papírů zajištěných likvidními aktivy. Komise by měla zajistit soulad s příslušnými pracovními oblastmi Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), jakož i podporu práce na těchto oblastech.

(24)    Fond peněžního trhu by měl mít možnost investovat do vkladů, je-li schopen peněžní prostředky kdykoli vybrat. Skutečná možnost výběru peněžních prostředků je narušena, jsou-li sankce spojené s předčasným výběrem tak vysoké, že převyšují úroky narostlé před výběrem prostředků. Z tohoto důvodu by měl fond peněžního trhu věnovat náležitou pozornost tomu, aby neukládal peněžní prostředky u úvěrové instituce, která vyžaduje nadprůměrné sankce, nebo aby neukládal peněžní prostředky na příliš dlouhou dobu, má-li to za následek příliš vysoké sankce.

(25)    Derivátové finanční nástroje, které jsou způsobilé pro investice fondu peněžního trhu, by měly sloužit pouze k zajištění proti úrokovému a měnovému riziku a měly by mít jako podkladový nástroj úrokové sazby, směnné kurzy nebo indexy představující tyto kategorie. Použití derivátů k jinému účelu nebo s jinými podkladovými aktivy by mělo být zakázáno. Deriváty by se měly používat pouze jako doplněk strategie fondu, nikoli jako hlavní nástroj k dosažení jeho cílů. Pokud fond peněžního trhu investuje do aktiv denominovaných v jiné měně, než je měna fondu, očekává se, že správce fondu celou expozici vůči měnovému riziku zajistí, a to i prostřednictvím derivátů. Fondy peněžního trhu by měly být oprávněny investovat do finančních derivátových nástrojů, je-li tento nástroj obchodován na regulovaném trhu uvedeném v čl. 50 odst. 1 písm. a), b) nebo c) směrnice 2009/65/ES nebo je-li obchodován na mimoburzovním trhu nebo v organizovaném systému uvedeném v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů.

(26)    Reverzní repo obchody mohou fondy peněžního trhu využívat jako prostředek k investování přebytečné hotovosti na velmi krátkou dobu, je-li pozice plně zajištěna. Na ochranu zájmů investorů je nutné zajistit, aby bylo zajištění poskytnuté v rámci reverzních repo obchodů vysoce kvalitní. Fondy peněžního trhu by neměly používat žádné jiné techniky efektivní správy portfolia, včetně zapůjčení a zapůjčení si cenných papírů, jelikož to by pravděpodobně mělo dopad na dosažení investičních cílů fondu peněžního trhu.

(27)    Aby se omezilo podstupování rizika ze strany fondů peněžního trhu, je nezbytné snížit riziko selhání protistrany tím, že se na portfolio fondů peněžního trhu budou vztahovat jednoznačné požadavky na diverzifikaci. Za tímto účelem je rovněž nezbytné, aby byly reverzní repo obchody plně zajištěny a aby v zájmu snížení provozního rizika nemohlo na jednu protistranu reverzního repo obchodu připadat více než 20 % aktiv fondu peněžního trhu. Na veškeré mimoburzovní (OTC) deriváty by se mělo vztahovat nařízení (EU) č. 648/2012(7).

(28)    Z důvodů obezřetnosti a s cílem předejít vykonávání významného vlivu na řízení emitenta ze strany fondu peněžního trhu je nezbytné zamezit nadměrné koncentraci investic fondu peněžního trhu do nástrojů emitovaných stejným emitentem.

(29)    Fondy peněžního trhu by měly mít povinnost investovat do vysoce kvalitních způsobilých aktiv. Fondy peněžního trhu by proto měly mít obezřetný ▌postup úvěrového hodnocení k určení úvěrové kvality nástrojů peněžního trhu, do nichž hodlají investovat. V souladu s právními předpisy Unie, které omezují přílišné spoléhání na úvěrové ratingy, je důležité, aby se fondy peněžního trhu při posuzování kvality způsobilých aktiv příliš nespoléhaly na ratingy vydávané ratingovými agenturami. ▌

(29a)  S ohledem na práci odvedenou mezinárodními orgány, jako je Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) a Rada pro finanční stabilitu (FSB), a v rámci evropských právních předpisů, jako je nařízení (EU) č. 462/2013 a směrnice 2013/14/EU o snižování nadměrného spoléhání se na ratingy, není vhodné výslovně zakazovat, a to nejen fondu peněžního trhu, aby si k jakémukoli produktu vyžádal nebo financoval externí úvěrový rating.

(30)    Aby se zamezilo tomu, že správci fondů peněžního trhu používají při posuzování úvěrové kvality nástroje peněžního trhu různá hodnotící kritéria, a tudíž témuž nástroji přidělují různé rizikové charakteristiky, je nezbytné, aby správci zavedli postup interního hodnocení založený na obezřetných, důkladných, systematických a kontinuálních metodách vypracovávání těchto hodnocení. K příkladům hodnotících kritérií patří kvantitativní měřítka týkající se emitenta nástroje, jako jsou finanční ukazatele, dynamika rozvahy, vývoj ziskovosti, která jsou posouzena a srovnána s příslušnými údaji protějšků a skupin v odvětví; kvalitativní měřítka týkající se emitenta nástroje, jako je efektivita řízení, strategie společnosti, které jsou analyzovány s cílem určit, zda celková strategie emitenta není na překážku jeho budoucí úvěrové kvalitě. Nejvyšší interní hodnocení by měla odrážet skutečnost, že úvěruschopnost emitenta nástrojů je po celou dobu zachována na nejvyšších možných úrovních.

(31)    Za účelem rozvoje transparentního a soudržného postupu úvěrového hodnocení by měl správce zdokumentovat postupy používané při úvěrovém hodnocení. To by mělo zajistit, aby byl při tomto postupu dodržován jednoznačný soubor pravidel, která lze sledovat, a aby byly používané metody na vyžádání sděleny zúčastněným stranám, které o to projeví zájem, jakož i příslušnému vnitrostátnímu orgánu.

(32)    K snížení rizika spojeného s portfoliem fondu peněžního trhu je důležité stanovit limity splatnosti, a to stanovením maximálně přípustné vážené průměrné splatnosti a vážené průměrné životnosti.

(33)    Vážená průměrná splatnost se používá k měření citlivosti fondu peněžního trhu na měnící se úrokové sazby na peněžním trhu. Při určování vážené průměrné splatnosti by správci měli vzít v úvahu dopad derivátových finančních nástrojů, vkladů a reverzních repo obchodů a zvážit jejich účinek na úrokové riziko fondu peněžního trhu. Jestliže fond peněžního trhu uzavře swapovou transakci s cílem získat expozici vůči nástroji s pevnou úrokovou sazbou místo nástroje s pohyblivou úrokovou sazbou, mělo by se to vzít při určování vážené průměrné splatnosti v úvahu.

(34)    Vážená průměrná životnost se používá k měření úvěrového rizika, jelikož čím delší je období do splacení jistiny, tím vyšší je úvěrové riziko. Vážená průměrná životnost se používá rovněž k omezení rizika likvidity. Na rozdíl od výpočtu vážené průměrné splatnosti neumožňuje výpočet vážené průměrné životnosti cenných papírů s pohyblivou úrokovou sazbou a strukturovaných finančních nástrojů použití časového období zbývajícího do dalšího nastavení úrokové sazby a namísto toho používá pouze stanovenou konečnou splatnost cenného papíru. Splatností používanou při výpočtu vážené průměrné životnosti je zbytková splatnost do závazného data odkoupení, jelikož to je jediné datum, s ohledem na nějž má správcovská společnost jistotu, že nástroj bude splacen. Při výpočtu vážené průměrné životnosti nelze vzít v úvahu vlastnosti nástroje, jako možnost odkoupení ke stanoveným datům, tzv. prodejní opce.

(35)    K posílení schopnosti fondů peněžního trhu čelit odkoupení a zamezit likvidaci aktiv fondů peněžního trhu za velmi sníženou hodnotu by měly fondy peněžního trhu neustále držet minimální množství likvidních aktiv splatných do jednoho dne nebo do jednoho týdne. Za účelem výpočtu podílu aktiv splatných do jednoho dne a jednoho týdne by se mělo použít závazné datum odkoupení aktiva. V úvahu lze vzít možnost správce ukončit smlouvu v krátké lhůtě. Pokud má být například reverzní repo obchod ukončen po oznámení s jednodenním předstihem, měl by se považovat za aktivum splatné do jednoho dne. Má-li správce možnost vybrat peněžní prostředky z vkladového účtu po oznámení s jednodenním předstihem, lze to považovat za aktivum splatné do jednoho dne. Pokud správce fondu peněžního trhu stanoví, že vládou emitované cenné papíry mají vysokou úvěrovou kvalitu, mohou být zahrnuty jako aktiva splatná do jednoho dne.

(36)    Vzhledem k tomu, že fondy peněžního trhu mohou investovat do aktiv s různým rozsahem splatnosti, měli by mít investoři možnost rozlišovat mezi různými kategoriemi fondů peněžního trhu. Fondy peněžního trhu by proto měly být označeny buď jako krátkodobý fond peněžního trhu, nebo jako standardní fond peněžního trhu. Cílem krátkodobých fondů peněžního trhu je nabízet výnosy se sazbou peněžního trhu a zároveň investorům zajistit maximální možnou míru bezpečí. S krátkou váženou průměrnou splatností a váženou průměrnou životností je riziko durace a úvěrové riziko krátkodobých fondů peněžního trhu udržováno na nízké úrovni.

(37)    Cílem standardních fondů peněžního trhu je nabízet výnosy, které jsou mírně vyšší než výnosy na peněžním trhu, a proto tyto fondy investují do aktiv, která mají delší splatnost. K dosažení tohoto lepšího výsledku by tato kategorie fondů peněžního trhu měla mít možnost používat rozšířené limity u rizika spojeného s portfoliem, jako je vážená průměrná splatnost a vážená průměrná životnost.

(38)    Podle pravidel stanovených v článku 84 směrnice 2009/65/ES mohou správci SKIPCP, které jsou fondem peněžního trhu, ve výjimečných případech dočasně pozastavit odkoupení, pokud to vyžadují okolnosti. Podle pravidel stanovených v článku 16 směrnice 2011/61/EU a v článku 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013(8), mohou správci alternativních investičních fondů, které jsou fondem peněžního trhu, použít zvláštní opatření s cílem vypořádat se s náhlou nelikvidností aktiv fondu.

(39)    Aby se zabránilo tomu, že řízení rizik fondů peněžního trhu bude zkresleno krátkodobými rozhodnutími, která jsou ovlivněna případným ratingem fondu peněžního trhu, externí rating – pokud si jej správce fondu peněžního trhu vyžádá – by měl být proveden na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 ze dne 21. května 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách, a v souladu s tímto nařízením. ▌K zajištění řádného řízení likvidity je nezbytné, aby fondy peněžního trhu vypracovaly náležité politiky a postupy za účelem poznání svých investorů. Politiky, které musí správce fondu zavést, by měly pomoci porozumět investorské základně fondu peněžního trhu, aby bylo možno předvídat velká odkoupení. Aby se zamezilo tomu, že bude fond peněžního trhu čelit náhlým masovým odkoupením, je nutno věnovat obzvláštní pozornost velkým investorům, na něž připadá významná část aktiv fondu, jako v případě jednoho investora, na nějž připadá větší podíl, než je množství aktiv splatných do jednoho dne. V tomto případě by měl fond peněžního trhu zvýšit podíl aktiv splatných do jednoho dne tak, aby odpovídal podílu tohoto investora. Správce by měl pokud možno ověřovat totožnost investorů, a to i v případě, že jsou zastoupeni prostřednictvím sběrných účtů, portálu či jiného nepřímého kupujícího.

(40)    V rámci obezřetného řízení rizik by měly fondy peněžního trhu alespoň čtvrtletně provádět zátěžové testy. Očekává se, že správci fondů peněžního trhu budou jednat s cílem posílit stabilitu fondu peněžního trhu, naznačují-li výsledky zátěžových testů zranitelnost.

(41)    K vyjádření skutečné hodnoty aktiv by mělo být upřednostňovanou metodou oceňování aktiv fondů peněžního trhu oceňování podle tržní hodnoty. Nemělo by být povoleno, aby správci používali metodu oceňování podle modelu, pokud tržní ocenění zajišťuje spolehlivou hodnotu aktiv, jelikož metoda oceňování podle modelu obvykle poskytuje méně přesné ocenění. Aktiva jako státní a komunální pokladniční poukázky a střednědobé nebo krátkodobé směnky patří obvykle k aktivům, u nichž se očekává, že mají spolehlivé tržní ocenění. Při oceňování obchodních cenných papírů nebo depozitních certifikátů by měl správce ověřit, zda sekundární trh poskytuje přesnou cenu. Rovněž cena za odkoupení nabídnutá emitentem by se měla považovat za cenu, která představuje náležitý odhad hodnoty obchodního cenného papíru. ▌Správce by měl hodnotu odhadnout, například pomocí tržních údajů, jako jsou výnosy u srovnatelných emisí a srovnatelných emitentů, nebo pomocí mezinárodně uznávané účetní metody založené na zůstatkové hodnotě, jak je stanoveno v uznávaných mezinárodních účetních standardech.

(42)    Fondy peněžního trhu s konstantní čistou hodnotou aktiv (dále jen „fondy s konstantní čistou hodnotou aktiv“, fondy CNAV) mají za cíl zachovat kapitál investice a současně zajistit vysokou míru likvidity. Při rozdělování zisku investorům má většina těchto fondů čistou hodnotu aktiv na podílovou jednotku nebo akcii stanovenou například ve výši 1 EUR, USD nebo GBP. Ostatní fondy kumulují příjem v čisté hodnotě aktiv fondu, přičemž zachovávají vnitřní hodnotu aktiv v konstantní výši.

(43)    K zohlednění specifik fondů s konstantní čistou hodnotou aktiv je nezbytné, aby mohly tyto fondy používat ke stanovení konstantní čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii rovněž účetní metodu založenou na zůstatkové hodnotě. Aby však bylo zajištěno nepřetržité sledování rozdílu mezi konstantní čistou hodnotou aktiv na akcii nebo podílovou jednotku a čistou hodnotou aktiv na podílovou jednotku nebo akcii, měl by fond s konstantní čistou hodnotou aktiv vypočítávat hodnotu svých aktiv rovněž na základě metody oceňování podle tržní hodnoty nebo oceňování podle modelu.

(44)    Jelikož by fond peněžního trhu měl zveřejňovat čistou hodnotu aktiv, která odráží veškeré změny hodnoty jeho aktiv, měla by být zveřejněná čistá hodnota aktiv zaokrouhlena maximálně na nejbližší bazický bod nebo jeho ekvivalent. Je-li proto čistá hodnota aktiv zveřejněna v určité měně, například 1 EUR, měla by být mezní změna hodnoty provedena při každém pohybu o 0,0001 EUR. V případě čisté hodnoty aktiv ve výši 100 EUR by měla být mezní změna provedena při každém pohybu o 0,01 EUR. Pouze je-li fond peněžního trhu fondem s konstantní čistou hodnotou aktiv, může zveřejnit cenu, která nesleduje zcela změny hodnoty jeho aktiv. Čistá hodnota aktiv pak může být v případě čisté hodnoty aktiv ve výši 1 EUR zaokrouhlena na nejbližší cent (každý pohyb o 0,01 EUR).

(44a)  Investoři by před tím, než investují do fondu peněžního trhu, měli být jednoznačně informováni o tom, zda je fond peněžního trhu krátkodobým či standardním fondem. Aby se zamezilo nesprávným očekáváním investora, v každém propagačním dokumentu by rovněž mělo být jednoznačně uvedeno, že fondy peněžního trhu nejsou zaručeným investičním nástrojem.

(45)    Aby byly schopny omezit vyplácení klientů v době obtížných podmínek na trhu, všechny fondy CNAV pro veřejný dluh, retailové fondy CNAV a fondy NAV s nízkou volatilitou by měly mít zavedena ustanovení týkající se poplatků za likviditu a kontroly odkupování, jejichž účelem bude předcházet výrazným odkupům v době obtížných podmínek na trhu a rovněž předcházet tomu, aby ostatní investoři byli nespravedlivě vystavováni panujícím tržním podmínkám. Poplatek za likviditu by se měl rovnat skutečným nákladům na zlikvidnění aktiv za účelem vyplacení klienta v době obtížných podmínek na trhu a neměl by představovat sankční poplatek přesahující to, co by vyrovnalo ztráty jiných investorů způsobených odkoupením.

(46)     Fondy CNAV pro veřejný dluh a retailové fondy CNAV by měly přestat působit jako fondy CNAV, pokud do 30 dnů po využití poplatků za likviditu nebo kontrol odkupování nemohou splnit požadavek na minimální množství aktiv s týdenní likviditou. V takovém případě by měl být fond CNAV pro veřejný dluh nebo retailový fond CNVA automaticky přeměněn na fond s variabilní čistou hodnotou aktiv (fond VNAV) nebo zlikvidován.

(46a)  Fondy NAV s nízkou volatilitou by měly být povolovány pouze na pět let. Po uplynutí čtyř let od vstupu tohoto nařízení v platnost by Komise měla přezkoumat vhodnost fondů NAV s nízkou volatilitou. Tento přezkum by měl brát v potaz dopad a provádění ustanovení týkajících se fondů NAV s nízkou volatilitou, včetně četnosti použití ochranných mechanismů uvedených v tomto nařízení. Přezkum by měl rovněž zohlednit ohrožení finanční stability finančního systému Unie a náklady, kterými bude zatížena ekonomika, a to včetně podniků, odvětví fondů peněžního trhu a finančního odvětví obecněji. Přezkum by se měl rovněž zabývat možností povolování fondů NAV s nízkou volatilitou na déle než pět let nebo na dobu neurčitou a zavede-li se taková možnost, pak i tím, zda režim stanovený pro tyto fondy není zapotřebí změnit.

(47)    Externí podpora poskytnutá fondu peněžního trhu ▌za účelem zachování likvidity či stability ▌nebo která má takovéto účinky de facto, zvyšuje riziko šíření nákazy mezi oblastí fondů peněžního trhu a zbytkem finančního odvětví. Třetí strany poskytující tuto podporu mají zájem tak učinit kvůli tomu, že mají ekonomický zájem na správcovské společnosti spravující fond peněžního trhu nebo chtějí zamezit případnému poškození dobré pověsti, pokud by bylo jejich jméno spojováno se selháním fondu peněžního trhu. Jelikož se tyto třetí strany výslovně nezavazují k poskytnutí nebo zaručení podpory, není jisté, zda bude tato podpora poskytnuta, bude-li ji fond peněžního trhu potřebovat. Za této situace přispívá fakultativní povaha sponzorské podpory k nejistotě účastníků trhu ohledně toho, kdo ponese ztráty fondu peněžního trhu, pokud k nim dojde. Tato nejistota pravděpodobně činí fondy peněžního trhu ještě zranitelnějšími vůči runu v obdobích finanční nestability, kdy jsou výraznější širší finanční rizika a kdy panují obavy ohledně finančního zdraví sponzorů a jejich schopnosti poskytnout podporu přidruženým fondům peněžního trhu. Z těchto důvodů by ▌externí podpora fondům peněžního trhu měla být zakázána.

(48)    Investoři by před tím, než investují do fondu peněžního trhu, měli být jednoznačně informováni o tom, zda je fond peněžního trhu krátkodobým či standardním fondem ▌. Aby se zamezilo nesprávným očekáváním ze strany investora, musí být v jakémkoli propagačním dokumentu rovněž jednoznačně uvedeno, že fondy peněžního trhu nejsou zaručeným investičním nástrojem. ▌

(48a)  Investoři by také měli být informováni o zdrojích přístupu k informacím o portfoliu investic a úrovni likvidity fondu.

(50)    Příslušný orgán fondu peněžního trhu by měl ověřit, zda je fond peněžního trhu schopen průběžně dodržovat toto nařízení. Jelikož příslušným orgánům jsou již svěřeny rozsáhlé pravomoci na základě směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU, je nezbytné, aby byly tyto pravomoci rozšířeny tak, aby je bylo možno uplatňovat i s ohledem na nová společná pravidla pro fondy peněžního trhu. Příslušné orgány pro SKIPCP nebo alternativní investiční fondy by měly rovněž ověřit dodržování pravidel ze strany všech subjektů kolektivního investování, které mají charakteristiky fondů peněžního trhu a které již existují v době vstupu tohoto nařízení v platnost.

(50a)  V průběhu tří let po vstupu tohoto nařízení v platnost by Komise měla analyzovat zkušenosti získané uplatňováním tohoto nařízení a dopady různých ekonomických aspektů spojených s fondy peněžního trhu. Dluhopisy emitované nebo zaručené členskými státy představují zvláštní kategorii investice se specifickými vlastnostmi, pokud jde o kredit a likviditu. Státní dluhopisy navíc mají zásadní roli ve financování členských států. Komise by měla vyhodnotit vývoj trhu se státními dluhopisy emitovanými nebo zaručenými členskými státy a možnost vytvoření zvláštního rámce pro fondy peněžního trhu, jejichž investiční politika se na tento druh dluhopisů zaměřuje.

(51)    Komise by měla přijmout akty v přenesené pravomoci v oblasti postupu interního hodnocení podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni.

(52)    Komise by měla být zmocněna rovněž k přijetí prováděcích technických norem prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010(9). Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by měl být pověřen vypracováním návrhu prováděcích technických norem týkajících se vzoru zprávy s informacemi o fondech peněžního trhu, která je určena příslušným orgánům, za účelem jejich předložení Komisi.

(53)    Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by měl být schopen vykonávat veškeré pravomoci svěřené podle směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU i s ohledem na toto nařízení. Tento orgán je pověřen rovněž vypracováním návrhu regulačních a prováděcích technických norem.

(54)    ▌Je důležité, aby v průběhu tří let po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise analyzovala zkušenosti získané uplatňováním tohoto nařízení a dopady různých ekonomických aspektů spojených s fondy peněžního trhu. Tento přezkum by se měl zaměřit na účinek změn vyžadovaných tímto nařízením na reálnou ekonomiku a finanční stabilitu.

(55)    Nová jednotná pravidla týkající se fondů peněžního trhu by měla být v souladu s ustanoveními směrnice 95/46/ES(10) a s nařízením (ES) č. 45/2001(11).

(56)    Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajištění jednotných obezřetnostních požadavků, které se vztahují na fondy peněžního trhu v celé Unii, při současném plném zohlednění potřeby vyvážit bezpečnost a spolehlivost fondů peněžního trhu s účinným fungováním peněžních trhů a náklady různých zúčastněných stran, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(57)    Nová jednotná pravidla pro fondy peněžního trhu dodržují základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména ochranu spotřebitele, svobodu podnikání a ochranu osobních údajů. Nová jednotná pravidla pro fondy peněžního trhu by se měla uplatňovat v souladu s těmito právy a zásadami,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola IObecná ustanovení

Článek 1Předmět a oblast působnosti

1.          Toto nařízení stanoví pravidla týkající se finančních nástrojů, které jsou způsobilé pro investice fondu peněžního trhu, jeho portfolia a oceňování a požadavky na podávání zpráv ve vztahu k fondu peněžního trhu, který je usazen, spravován nebo nabízen v Unii.

Toto nařízení se vztahuje na subjekty kolektivního investování, které:

i. potřebují povolení jako SKIPCP podle směrnice 2009/65/ES nebo jsou alternativními investičními fondy podle směrnice 2011/61/EU;

ii. investují do krátkodobých aktiv;

iii. mají jako zvláštní nebo kumulativní cíle nabízení výnosů v souladu se sazbami peněžního trhu nebo zachování hodnoty investice.

2.          Členské státy nesmí v oblasti, na niž se vztahuje toto nařízení, přidat žádné další požadavky.

Článek 1aTypy fondů peněžního trhu s konstantní čistou hodnotou aktiv (fondů CNAV)

Počínaje datem vstupu tohoto nařízení v platnost působí fondy peněžního trhu CNAV v Unii pouze jako:

a) fondy CNAV pro veřejný dluh;

b) retailové fondy CNAV nebo

c) fondy NAV s nízkou volatilitou.

Není-li uvedeno jinak, vztahují se veškeré odkazy na fondy CNAV, které jsou uvedeny v tomto nařízení, na fondy CNAV pro veřejný dluh, retailové fondy CNAV a fondy NAV s nízkou volatilitou.

Článek 2Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

(1)         „krátkodobými aktivy“ se rozumí finanční aktiva se zbytkovou splatností nepřesahující dva roky;

(2)         „nástroji peněžního trhu“ se rozumí převoditelné nástroje uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. o) směrnice 2009/65/ES, s nimiž se běžně obchoduje na peněžním trhu, včetně státních a komunálních pokladničních poukázek, depozitních certifikátů, obchodních cenných papírů, bankovních akcept nebo střednědobých či krátkodobých směnek, a rovněž nástroje uvedené v článku 3 směrnice 2007/16/ES;

(3)         „převoditelnými cennými papíry“ se rozumí převoditelné cenné papíry definované v čl. 2 odst. 1 písm. n) směrnice 2009/65/ES;

(4)         „repo obchodem“ se rozumí obchod, při němž jedna strana převádí cenné papíry nebo právní nároky na cenné papíry na protistranu, a to se závazkem odkoupení těchto cenných papírů za stanovenou cenu a k budoucímu datu, které je určeno nebo které má být určeno;

(5)         „reverzním repo obchodem“ se rozumí obchod, při němž jedna strana obdrží cenné papíry nebo právní nároky na cenné papíry od protistrany, a to se závazkem zpětného odprodeje těchto cenných papírů za stanovenou cenu a k budoucímu datu, které je určeno nebo které má být určeno;

(6)         „zapůjčením cenných papírů“ a „zapůjčením si cenných papírů“ se rozumí transakce, jimiž instituce nebo její protistrana převádí cenné papíry a tento převod je spojen se závazkem vypůjčitele vrátit k určitému budoucímu datu nebo na požádání převodce cenné papíry stejné hodnoty, přičemž u instituce převádějící cenné papíry jde o zapůjčení cenných papírů a u instituce, na kterou jsou cenné papíry převedeny, jde o zapůjčení si cenných papírů;

(7)         „sekuritizací“ se rozumí sekuritizace, jak je definována v čl. 4 odst. 1 bodě 61 nařízení č. 575/2013(12);

(7a)       „vysoce kvalitním cenným papírem zajištěným likvidními aktivy“ se rozumí kvalifikovaný cenný papír zajištěný aktivy, který splňuje požadavky stanovené v článku 13 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. …, kterým se doplňuje nařízení (EU) č. 575/2013 ohledně požadavku na krytí likvidity vztahujícího se na úvěrové instituce na základě článku 460 nařízení (EU) č. 575/2013, který je definován za účelem jednotné specifikace vymezující způsobilá převoditelná aktiva, která jsou vysoce likvidní a mají vysokou úvěrovou kvalitu ve smyslu čl. 416 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013;

(8)         „korporátními dluhopisy“ se rozumějí dluhové nástroje emitované podnikem, který fakticky produkuje zboží nebo nefinanční služby nebo s nimi obchoduje;

(9)         „oceňováním podle tržní hodnoty“ se rozumí ocenění pozic uskutečňované pomocí uzavíracích cen, které jsou snadno k dispozici a které jsou získávány z nezávislých zdrojů, včetně burzovních cen, cen z obrazovek či kotace od několika renomovaných nezávislých makléřů;

(10)       „oceňováním podle modelu“ se rozumí ocenění, které musí být stanoveno prostřednictvím srovnávacího standardu, extrapolováno či jinak vypočítáno z jednoho nebo více tržních vstupů;

(11)       „metodou založenou na zůstatkové hodnotě“ se rozumí metoda oceňování, která bere v úvahu pořizovací cenu aktiva a upravuje tuto hodnotu o odpisy prémií (nebo slev) do doby splatnosti;

(12)       „fondem peněžního trhu s konstantní čistou hodnotou aktiv“ (dále jen „fond s konstantní čistou hodnotou aktiv“) se rozumí fond peněžního trhu, který zachovává neměnnou čistou hodnotu aktiv na podílovou jednotku nebo akcii, přičemž příjem ve fondu narůstá každý den, nebo může být vyplacen investorovi a aktiva jsou obvykle oceňována metodou založenou na zůstatkové hodnotě nebo je čistá hodnota aktiv zaokrouhlena na nejbližší procentní bod či jeho ekvivalent v měnové jednotce;

(12a)     „retailovým fondem peněžního trhu s konstantní čistou hodnotou aktiv“ (dále jen „retailový fond CNAV“)“ se rozumí fond CNAV, který je k dispozici k upisování pouze charitativním a neziskovým organizacím, orgánům veřejné moci a veřejným nadacím;

(12b)     „fondem peněžního trhu s čistou hodnotou aktiv s nízkou volatilitou“ (dále jen „fondem NAV s nízkou volatilitou“) se rozumí fond peněžního trhu, který splňuje požadavky uvedené v čl. 27 odst. 1 až 4;

(13)       „krátkodobým fondem peněžního trhu“ se rozumí fond peněžního trhu, který investuje do způsobilých nástrojů peněžního trhu uvedených v čl. 9 odst. 1;

(14)       „standardním fondem peněžního trhu“ se rozumí fond peněžního trhu, který investuje do způsobilých nástrojů peněžního trhu uvedených v čl. 9 odst. 1 a 2;

(15)       „úvěrovou institucí“ se rozumí úvěrová instituce podle definice v čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013;

(16)       „příslušným orgánem fondu peněžního trhu“ se rozumí:

a)     v případě SKIPCP příslušný orgán domovského členského státu SKIPCP určený v souladu s článkem 97 směrnice 2009/65/ES;

b)     v případě unijního alternativního investičního fondu příslušný orgán domovského členského státu alternativního investičního fondu, jak je definován v čl. 4 odst. 1 písm. p) směrnice 2011/61/EU;

c)     v případě mimounijního alternativního investičního fondu kterýkoli z těchto orgánů:

i)       příslušný orgán členského státu, v němž je mimounijní alternativní investiční fond nabízen v Unii bez pasu;

ii)      příslušný orgán unijního správce alternativního investičního fondu, který spravuje mimounijní alternativní investiční fond, je-li tento fond nabízen v EU s pasem, nebo není-li v Unii nabízen;

iii)     příslušný orgán referenčního členského státu, není-li mimounijní alternativní investiční fond spravován unijním správcem a je-li v Unii nabízen s pasem;

(17)       „domovským členským státem fondu peněžního trhu“ se rozumí členský stát, v němž je fond peněžního trhu povolen;

(18)       „váženou průměrnou splatností“ se rozumí průměrná doba do závazné splatnosti (nebo doba zbývající do dalšího data nastavení úrokové sazby na sazbu peněžního trhu, je-li kratší) všech podkladových aktiv ve fondu, která odráží relativní podíl v každém aktivu;

(19)       „váženou průměrnou životností“ se rozumí průměrná doba do závazné splatnosti všech podkladových aktiv ve fondu, která odráží relativní podíl v každém aktivu;

(20)       „závaznou splatností“ se rozumí datum, k němuž má být v plné výši splacena jistina cenného papíru a s ohledem na nějž neexistuje žádná možnost volby;

(21)       „zbytkovou splatností“ se rozumí doba do závazné splatnosti;

(22)       „krátkým prodejem“ se rozumí nekrytý prodej nástrojů peněžního trhu;

(22a)     „fondem peněžního trhu s konstantní čistou hodnotou aktiv pro veřejný dluh“ (dále jen „fond CNAV pro veřejný dluh“) se rozumí fond CNAV, který investuje nejméně 99,5 % svých aktiv do nástrojů veřejného dluhu a do roku 2020 nejméně 80 % svých aktiv do nástrojů veřejného dluhu EU; fond CNAV pro veřejný dluh by měl svou investici do veřejného dluhu realizovat postupně;

(22b)     „externí podporou“ se rozumí přímá nebo nepřímá podpora poskytnutá třetí stranou, včetně sponzora fondu peněžního trhu, která má zaručit likviditu fondu peněžního trhu nebo stabilizaci čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondu peněžního trhu nebo která má tyto účinky a zahrnuje:

             a) hotovost poskytnutou třetí stranou;

             b) nákup aktiv fondu peněžního trhu třetí stranou za navýšenou cenu;

             c) nákup podílových jednotek nebo akcií fondu peněžního trhu třetí stranou s cílem poskytnout fondu likviditu;

             d) vydání jakékoli explicitní nebo implicitní záruky, ručení nebo podpůrného dopisu ve prospěch fondu peněžního trhu třetí osobou;

             e) jakékoli opatření třetí strany, jehož přímým nebo nepřímým cílem je zachování profilu likvidity a čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondu peněžního trhu;

(22c)     „nástroji veřejného dluhu EU“ se rozumí nástroje veřejného dluhu, které mají formu hotovosti, státních aktiv členských států nebo reverzních repo obchodů zajištěných veřejným dluhem orgánů Unie nebo jejích institucí, úřadů či agentur, jako je mimo jiné Evropská centrální banka, Evropský mechanismus stability, Evropská investiční banka, Evropský investiční fond a Evropský fond pro strategické investice;

(22d)     „nástroji veřejného dluhu“ se rozumí hotovost, státní aktiva či reverzní repo obchody zajištěné státním dluhem jakéhokoli způsobilého svrchovaného subjektu podle rozhodnutí správce fondu peněžního trhu.

Článek 3Povolování fondů peněžního trhu

1.          Subjekt kolektivního investování nesmí být usazen, nabízen nebo spravován v Unii jako fond peněžního trhu, pokud mu nebylo uděleno povolení v souladu s tímto nařízením.

Toto povolení je platné ve všech členských státech.

2.          Subjekt kolektivního investování, který potřebuje povolení jako SKIPCP podle směrnice 2009/65/ES, se povolí jako fond peněžního trhu v rámci postupu pro udělení povolení podle směrnice 2009/65/ES.

3.          Subjekt kolektivního investování, který je alternativním investičním fondem, se povolí jako fond peněžního trhu v rámci postupu pro udělení povolení uvedeného v článku 4.

4.          Subjekt kolektivního investování nesmí být povolen jako fond peněžního trhu, pokud se příslušný orgán fondu peněžního trhu nepřesvědčí, že dotyčný fond bude schopen splnit veškeré požadavky tohoto nařízení.

5.          Za účelem udělení povolení předloží fond peněžního trhu svému příslušnému orgánu tyto dokumenty:

a)     statut fondu nebo zakládací dokumenty;

b)     údaje o totožnosti správce;

c)     údaje o totožnosti depozitáře;

d)     popis fondů peněžního trhu nabízených investorům nebo jakékoli informace o nich;

e)     popis opatření a postupů nezbytných ke splnění požadavků uvedených v kapitolách II až VII nebo jakékoli informace o nich;

f)      jakékoli jiné informace nebo dokumenty požadované příslušným orgánem fondu peněžního trhu k ověření splnění požadavků tohoto nařízení.

6.          O povoleních vydaných či odejmutých podle tohoto nařízení informují příslušné orgány čtvrtletně Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

7.          Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vede centrální veřejný rejstřík všech fondů peněžního trhu, jimž bylo uděleno povolení podle tohoto nařízení, s uvedením jejich druhu, správce a příslušného orgánu fondu. Tento rejstřík se zpřístupní v elektronické podobě.

Článek 4Postup pro udělení povolení alternativním investičním fondům, které jsou fondem peněžního trhu

1.          Alternativní investiční fond se povolí jako fond peněžního trhu pouze tehdy, pokud jeho příslušný orgán schválil žádost správce alternativního investičního fondu, který je povolen podle směrnice 2011/61/EU, o povolení spravovat alternativní investiční fond, statut fondu a volbu depozitáře.

2.          Při podávání žádosti o povolení spravovat alternativní investiční fond poskytne povolený správce alternativního investičního fondu příslušnému orgánu fondu peněžního trhu:

a)     písemnou dohodu s depozitářem;

b)     informace o pověření, pokud jde o správu portfolia, řízení rizik a administrativní úkony v souvislosti s alternativním investičním fondem;

c)     informace o investičních strategiích, rizikovém profilu a jiných charakteristikách alternativního investičního fondu, pro nějž bylo správci uděleno povolení ke správě.

Příslušný orgán fondu peněžního trhu může příslušný orgán správce alternativního investičního fondu požádat o objasnění a informace ohledně dokumentace uvedené v předchozím pododstavci nebo potvrzení, zda fondy peněžního trhu spadají do oblasti působnosti povolení správce alternativního investičního fondu ke správě fondu. Příslušný orgán správce alternativního investičního fondu odpoví do deseti pracovních dnů od podání žádosti příslušným orgánem fondu peněžního trhu.

3.          Případné následné změny dokumentace uvedené v odstavci 2 musí správce alternativního investičního fondu neprodleně oznámit příslušnému orgánu fondu peněžního trhu.

4.          Příslušný orgán fondu peněžního trhu může žádost správce alternativního investičního fondu zamítnout pouze tehdy, pokud:

a)     správce nedodržuje toto nařízení;

b)     správce nedodržuje směrnici 2011/61/EU;

c)     správci neudělil jeho příslušný orgán povolení spravovat fondy peněžního trhu;

d)     správce neposkytl dokumentaci uvedenou v odstavci 2.

Před zamítnutím žádosti konzultuje příslušný orgán fondu peněžního trhu příslušný orgán správce alternativního investičního fondu

5.          Povolení alternativního investičního fondu jako fondu peněžního trhu nesmí být podmiňováno požadavkem, aby byl alternativní investiční fond spravován správcem alternativního investičního fondu, jemuž bylo uděleno povolení v domovském členském státě alternativního investičního fondu, nebo aby správce alternativního investičního fondu vykonával jakoukoli činnost v domovském členském státě alternativního investičního fondu nebo aby v tomto členském státě jejím výkonem pověřil třetí osobu.

6.          Správce alternativního investičního fondu je do dvou měsíců od podání úplné žádosti vyrozuměn o tom, zda bylo či nebylo uděleno povolení alternativního investičního fondu jako fondu peněžního trhu.

7.          Příslušný orgán fondu peněžního trhu povolení neudělí, brání-li alternativnímu investičnímu fondu právní předpisy v nabízení podílových jednotek nebo akcií v jeho domovském členském státě.

Článek 5Používání označení „fond peněžního trhu“

1.          SKIPCP nebo alternativní investiční fond používá označení „fond peněžního trhu“ ve vztahu k sobě nebo podílovým jednotkám či akciím, které vydává, pouze pokud mu bylo uděleno povolení v souladu s tímto nařízením.

SKIPCP nebo alternativní investiční fond používá označení, které naznačuje fond peněžního trhu, nebo výrazy jako „hotovost“, „likvidní“, „peněžní prostředky“, „pohotová aktiva“, „podobné vkladům“ či obdobná slova, pouze pokud mu bylo uděleno povolení v souladu s tímto nařízením.

2.          Používání označení „fond peněžního trhu“ nebo označení, které naznačuje fond peněžního trhu, či používání výrazů uvedených v odstavci 1 zahrnuje jejich použití v jakýchkoli externích nebo interních dokumentech, zprávách, prohlášeních, reklamách, sděleních, dopisech či jiných materiálech určených budoucím investorům, podílníkům, akcionářům či příslušným orgánům nebo zamýšlených k předání těmto subjektům v písemné, ústní, elektronické či jiné podobě.

Článek 6Použitelná pravidla

1.          Fond peněžního trhu musí vždy dodržovat ustanovení tohoto nařízení.

2.          Fond peněžního trhu, který je SKIPCP, a jeho správce musí vždy dodržovat požadavky směrnice 2009/65/ES, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.

3.          Fond peněžního trhu, který je alternativním investičním fondem, a jeho správce musí vždy dodržovat požadavky směrnice 2011/61/EU, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.

4.          Správce fondu peněžního trhu odpovídá za zajištění souladu s tímto nařízením. Správce je odpovědný za ztráty nebo škodu vyplývající z nedodržení tohoto nařízení.

5.          Toto nařízení nebrání fondům peněžního trhu v tom, aby používaly přísnější investiční limity, než jsou limity vyžadované tímto nařízením.

Kapitola IIPovinnosti týkající se investičních politik fondů peněžního trhu

Oddíl IObecná pravidla a způsobilá aktiva

Článek 7Obecné zásady

1.          V případě fondů peněžního trhu, které jsou tvořeny více než jedním podfondem, je pro účely kapitol II až VII každý podfond považován za samostatný fond peněžního trhu.

2.          Fond peněžního trhu, který je povolen jako SKIPCP, nepodléhá povinnostem týkajícím se investičních politik SKIPCP, které jsou stanoveny v článcích 49, 50 a 50a, v čl. 51 odst. 2 a v článcích 52 až 57 směrnice 2009/65/ES, není-li v tomto nařízení výslovně stanoveno jinak.

Článek 8Způsobilá aktiva

1.          Fond peněžního trhu investuje pouze do jedné či několika níže uvedených kategorií finančních aktiv a pouze za podmínek stanovených v tomto nařízení:

a)      nástroje peněžního trhu;

aa)    finanční nástroje, které samostatně nebo společně emitovaly nebo se za ně zaručily ústřední, regionální nebo místní správní orgány členských států, jejich centrální banky nebo orgány, instituce, úřady či agentury Unie, mimo jiné Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Evropský investiční fond, nový Evropský fond pro strategické investice, případně Evropský mechanismus stability, Mezinárodní měnový fond, Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, Rozvojová banka Rady Evropy a Evropská banka pro obnovu a rozvoj;

b)     vklady u úvěrových institucí;

c)      způsobilé derivátové ▌nástroje používané výhradně pro účely zajištění;

d)     reverzní repo obchody nebo repo obchody, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

        i) aktiva použitá k zajištění nejsou prodávána, znovu investována nebo zastavována;

        ii) repo obchod má časově omezené trvání a neslouží k investičním účelům;

        iii) fond peněžního trhu má právo obchod kdykoli ukončit, a to po oznámení podaném nejvýše dva pracovní dny předem;

        iv) hotovost, kterou fond peněžního trhu obdrží v rámci repo obchodů, nepředstavuje více než 10 % jeho aktiv a není převáděna, znovu investována ani žádným jiným způsobem znovu používána;

2.          Fond peněžního trhu nevykonává žádnou z těchto činností:

a)     investování do jiných aktiv, než jsou aktiva uvedená v odstavci 1;

b)     krátký prodej nástrojů peněžního trhu;

c)     získání přímé či nepřímé expozice vůči fondům obchodovaným na burze (ETF) kmenovým akciím nebo komoditám, včetně prostřednictvím derivátů, certifikátů, které je nahrazují, indexů, které jsou na nich založeny, či jakýchkoli jiných prostředků nebo nástrojů, které by vedly k takovéto expozici;

d)     uzavírání smluv o zapůjčení nebo zapůjčení si cenných papírů ▌či jakýchkoli jiných dohod, které by zatížily aktiva fondu peněžního trhu;

e)     výpůjčky a půjčky hotovosti;

ea)   investování do jiných fondů peněžního trhu.

Článek 9Způsobilé nástroje peněžního trhu

1.          Pro investici fondu peněžního trhu jsou způsobilé nástroje peněžního trhu, které splňují všechny tyto požadavky:

a)     spadají do jedné z kategorií nástrojů peněžního trhu uvedených v čl. 50 odst. 1 písm. a), b), c) nebo h) směrnice 2009/65/ES;

b)     vykazují jednu z těchto alternativních charakteristik:

i)       v době emise mají závaznou splatnost v délce nejvýše 397 dnů;

ii)      mají zbytkovou splatnost v délce nejvýše 397 dnů nebo

iii) jsou způsobilé jako vysoce kvalitní cenné papíry zajištěné likvidními aktivy podle čl. 2 odst. 7 písm. a);

c)     emitentovi nástroje peněžního trhu byl přidělen jeden ze dvou nejvyšších interních ratingových stupňů podle pravidel stanovených v článku 18 tohoto nařízení;

d)     pokud podstupuje expozici vůči sekuritizaci, podléhá dodatečným požadavkům stanoveným v článku 10.

2.          Standardní fond peněžního trhu může investovat do nástrojů peněžního trhu, u nichž se provádí pravidelná úprava výnosů v závislosti na podmínkách peněžního trhu každých 397 dnů nebo častěji, přičemž zbytková splatnost těchto nástrojů nepřevyšuje dva roky.

3.          Ustanovení odst. 1 písm. c) se nevztahuje na nástroje peněžního trhu, které emitoval nebo se za ně zaručil ústřední orgán nebo centrální banka členského státu, Evropská centrální banka, Unie, Evropský mechanismus stability nebo Evropská investiční banka.

Článek 10Způsobilé sekuritizace

1.          Sekuritizace je způsobilá, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)     podkladová expozice nebo skupina expozic sestává výlučně ze způsobilých dluhopisů a je dostatečně diverzifikovaná;

b)     podkladové způsobilé dluhopisy mají vysokou úvěrovou kvalitu a jsou likvidní;

c)     podkladové způsobilé dluhopisy mají v době emise závaznou splatnost v délce nejvýše 397 dnů, nebo mají zbytkovou splatnost v délce nejvýše 397 dnů.

1a.        Vysoce kvalitní cenné papíry zajištěné likvidními aktivy, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 7 písm. a), jsou považovány za způsobilé sekuritizace.

1b.        Obchodní cenné papíry zajištěné aktivy jsou považovány za způsobilé sekuritizace za předpokladu, že jsou likvidní podle nařízení (EU) č. 575/2013 a že podkladové expozice mají vysokou úvěrovou kvalitu.

2.          Komise přijme nejpozději do [6 měsíců ode dne zveřejnění tohoto nařízení] akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 44 ohledně kritérií pro jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace s ohledem na všechny následující aspekty:

a)     podmínky a okolnosti, za nichž se má za to, že podkladová expozice nebo skupina expozic sestává výlučně ze způsobilých dluhopisů, a zda je považována za dostatečně diverzifikovanou;

b)     podmínky a číselné prahové hodnoty určující, kdy mají podkladové dluhopisy vysokou úvěrovou kvalitu a jsou likvidní;

ba) požadavky týkající se transparentnosti sekuritizace a jejích podkladových aktiv.

Komise při tom zajistí soulad s akty v přenesené pravomoci přijatými postupem podle článku 460 nařízení (EU) č. 575/2013 a čl. 135 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) a zohlední konkrétní vlastnosti sekuritizací, jejichž splatnost v době emise byla méně než 397 dnů.

Komise kromě toho přijme nejpozději do [6 měsíců ode dne zveřejnění tohoto nařízení] akty v přenesené pravomoci, v nichž specifikuje kritéria pro dluhopisy vysoké úvěrové kvality a obchodní cenné papíry zajištěné likvidními aktivy s ohledem na odstavec 1a. Komise při tom zajistí soulad s příslušnými pracovními oblastmi Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), jakož i podporu činnosti v těchto oblastech.

Článek 11Způsobilé vklady u úvěrových institucí;

Vklady u úvěrových institucí jsou způsobilé pro investice fondu peněžního trhu, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)          vklad je splatný na požádání nebo jej lze kdykoli vybrat;

b)          splatnost vkladu činí nejvýše dvanáct měsíců;

c)          úvěrová instituce má své sídlo v členském státě nebo v případě, že má úvěrová instituce sídlo ve třetí zemi, podléhá obezřetnostním pravidlům považovaným za rovnocenná pravidlům stanoveným právními předpisy Unie v souladu s postupem stanoveným v čl. 107 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 12Způsobilé derivátové finanční nástroje;

Derivátové finanční nástroje jsou způsobilé pro investice fondu peněžního trhu, jsou-li obchodovány na regulovaném trhu podle čl. 50 odst. 1 písm. a), b) nebo c) směrnice 2009/65/ES nebo podléhají povinnosti clearingu uvedené v nařízení (EU) č. 648/2012, a to pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)          podkladovým aktivem derivátových nástrojů jsou úrokové sazby, směnné kurzy, měny nebo indexy představující jednu z těchto kategorií;

b)          derivátový nástroj slouží výhradně k zajištění proti riziku durace nebo měnovému riziku, které je spojeno s jinými investicemi fondu peněžního trhu;

c)          protistranami derivátových nástrojů jsou instituce, které podléhají obezřetnostní regulaci a dohledu a které patří do kategorií schválených příslušnými orgány domovského členského státu fondu peněžního trhu;

d)          ▌deriváty podléhají spolehlivému a ověřitelnému ocenění, které se provádí každý den, a mohou být z podnětu fondu peněžního trhu kdykoli za svou reálnou hodnotu prodány, zrušeny nebo uzavřeny vzájemným započtením.

Článek 13Způsobilé reverzní repo obchody

1.          Reverzní repo obchody jsou způsobilé pro investice fondu peněžního trhu, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)     fond peněžního trhu má právo obchod kdykoli ukončit, a to po oznámení podaném nejvýše dva pracovní dny předem;

b)     tržní hodnota aktiv obdržených v rámci reverzního repo obchodu v každém okamžiku odpovídá přinejmenším hodnotě distribuované hotovosti.

2.          Aktiva, která fond peněžního trhu obdrží v rámci reverzního repo obchodu, musí být nástroji peněžního trhu, jak je stanoveno v článku 9.

3.          Fond peněžního trhu nesmí v rámci reverzního repo obchodu obdržet sekuritizace definované v článku 10. ▌

4.          Aktiva, která fond peněžního trhu obdrží v rámci reverzního repo obchodu, jsou zahrnuta ve výpočtu limitů pro diverzifikaci a koncentraci, jak jsou stanoveny v tomto nařízení. Tato aktiva nesmí být prodána, znovu investována, zastavena či jinak převedena.

5.          Odchylně od odstavce 2 může fond peněžního trhu v rámci reverzního repo obchodu obdržet likvidní převoditelné cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které nejsou stanoveny v článku 9, pokud uvedená aktiva splňují jednu z těchto podmínek:

a)     mají vysokou úvěrovou kvalitu a emitoval je nebo se za ně zaručil ústřední orgán nebo centrální banka členského státu, Evropská centrální banka, Unie, Evropský mechanismus stability, Evropská investiční banka;

b)     emitoval je nebo se za ně zaručil ústřední orgán nebo centrální banka třetí země, pokud emitent aktiva pocházející ze třetí země obstál v interním hodnocení podle pravidel stanovených v článcích 16 až 19.

Investoři fondu peněžního trhu musí být informováni o aktivech, která fond peněžního trhu obdrží v rámci reverzního repo obchodu podle prvního pododstavce.

Na aktiva obdržená v rámci reverzního repo obchodu podle prvního pododstavce se vztahují pravidla stanovená v čl. 14 odst. 6.

5a.        Fond peněžního trhu si může vypůjčovat nebo uzavírat repo obchody, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) repo obchod má časově omezené trvání, nejdéle však sedm pracovních dnů, a neslouží k investičním účelům;

b) součet repo obchodů nesmí překročit hranici 10 % aktiv fondu peněžního trhu a nesmí být znovu investován do způsobilých aktiv;

c) fond peněžního trhu má právo obchod kdykoli ukončit, a to po oznámení podaném nejvýše dva pracovní dny předem;

d) přijaté hotovostní zajištění je vždy pouze:

– uloženo do úschovy u subjektů, které předepisuje čl. 50 písm. f) směrnice o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP);

– investováno do vysoce kvalitních státních dluhopisů;

– využito pro účely reverzních repo obchodů, pokud se jedná o transakce s úvěrovými institucemi podléhající obezřetnostnímu dohledu a subjekt SKIPCP má možnost kdykoli získat zpátky hotovostní částku v její plné výši na základě toho, jak narůstá;

– investováno do krátkodobých fondů peněžního trhu definovaných v zásadách týkajících se společné definice evropských fondů peněžního trhu.

Opětovně investované hotovostní zajištění je diverzifikováno v souladu s požadavky na diverzifikaci platnými pro nehotovostní zajištění. V prospektu jsou uvedeny jasné informace, které investory seznámí se zajišťovací politikou subjektu SKIPCP, v případě hotovostního zajištění též s politikou opětovného investování subjektu SKIPCP včetně rizik, která z této politiky vyplývají.

ODDÍL IIUstanovení o investičních politikách

Článek 14Diverzifikace

1.          Fond peněžního trhu investuje nejvýše 5 % svých aktiv do:

a)     nástrojů peněžního trhu téhož emitenta;

b)     vkladů u téže úvěrové instituce.

            ▌       

2.          Celková expozice vůči sekuritizacím nesmí překročit 10 % aktiv fondu peněžního trhu.

3.          Celková expozice vůči riziku selhání téže protistrany fondu peněžního trhu vyplývající z transakcí s ▌deriváty nesmí překročit 5 % jeho aktiv.

4.          Celková výše hotovosti poskytnuté téže protistraně fondu peněžního trhu v rámci reverzních repo obchodů nesmí překročit 10 % jeho aktiv.

5.          Bez ohledu na individuální limity stanovené v odstavcích 1 a 3 nesmí fond peněžního trhu pro veřejný dluh ani standardní fond peněžního trhu kombinovat níže uvedené nástroje, pokud by to vedlo k investování více než 8 % jeho aktiv do jednoho subjektu:

a)     investice do nástrojů peněžního trhu emitovaných tímto subjektem;

b)     vklady u tohoto subjektu;

c)     ▌derivátové finanční nástroje vedoucí k expozici vůči riziku selhání protistrany s ohledem na tento subjekt.

6.          Odchylně od odst. 1 písm. a) může příslušný orgán fondu peněžního trhu povolit, aby fond v souladu se zásadou rovnoměrného rozložení rizika investoval až 100 % svých aktiv do různých nástrojů peněžního trhu, které emitoval nebo se za ně zaručil ústřední, regionální nebo místní orgán či centrální banka členského státu, Evropská centrální banka, Unie, Evropský mechanismus stability nebo Evropská investiční banka, ústřední orgán nebo centrální banka třetí země nebo veřejná mezinárodní organizace, k níž náleží jeden či více členských států.

První pododstavec se použije pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto požadavky:

a)     fond peněžního trhu drží nástroje peněžního trhu pocházející nejméně ze šesti různých emisí příslušného emitenta;

b)     fond peněžního trhu omezí investice do nástrojů peněžního trhu z téže emise na nejvýše 30 % svých aktiv;

c)     fond peněžního trhu ve statutu nebo zakládacích dokumentech výslovně uvede ústřední, regionální nebo místní orgány či centrální banky členských států, Evropskou centrální banku, Unii, Evropský mechanismus stability nebo Evropskou investiční banku, Evropský investiční fond, Evropský fond pro strategické investice, ústřední orgán nebo centrální banku třetí země, nástroje veřejného dluhu, Mezinárodní měnový fond, Mezinárodní banku pro obnovu a rozvoj, Banku pro mezinárodní platby, Rozvojovou banku Rady Evropy, Evropskou banku pro obnovu a rozvoj nebo jakoukoli jinou veřejnou mezinárodní organizaci, k níž náleží jeden či více členských států, emitující nebo zaručující nástroje peněžního trhu, do nichž zamýšlí investovat více než 5 % svých aktiv;

d)     fond peněžního trhu ve svém prospektu a propagačních sděleních výrazně uvede prohlášení, které upozorňuje na použití této odchylky a uvede ústřední, regionální nebo místní orgány či centrální banky členských států, Evropskou centrální banku, Unii, Evropský mechanismus stability, Evropskou investiční banku, Evropský investiční fond, Evropský fond pro strategické investice, ústřední orgán nebo centrální banku třetí země, Mezinárodní měnový fond, Mezinárodní banku pro obnovu a rozvoj, Banku pro mezinárodní platby nebo jakoukoli jinou veřejnou mezinárodní organizaci, k níž náleží jeden nebo více členských států, emitující nebo zaručující nástroje peněžního trhu, do nichž zamýšlí investovat více než 5 % svých aktiv.

7.          Společnosti, které pro účely konsolidované účetní závěrky podle směrnice Rady 83/349/EHS(13) nebo v souladu s uznávanými mezinárodními účetními pravidly náleží do stejné skupiny, se pro účely výpočtu limitů uvedených v odstavci 1 až 5 považují za jeden subjekt.

Článek 15Koncentrace

1.          Fond peněžního trhu nesmí držet více než 5 % nástrojů peněžního trhu emitovaných jedním emitentem

2.          Limit uvedený v odstavci 1 se nepoužije s ohledem na držbu nástrojů peněžního trhu emitovaných nebo zaručených ústředním, regionálním nebo místním orgánem či centrální bankou členského státu, Evropskou centrální bankou, Unií, Evropským mechanismem stability nebo Evropskou investiční bankou, ústředním orgánem nebo centrální bankou třetí země nebo veřejnou mezinárodní organizací, k níž náleží jeden či více členských států.

ODDÍL IIIÚVĚROVÁ KVALITA NÁSTROJŮ PENĚŽNÍHO TRHU

Článek 16Postup interního hodnocení

1.          Správce peněžního fondu stanoví, zavede a ▌ uplatňuje obezřetný ▌postup interního hodnocení pro stanovení úvěrové kvality nástrojů peněžního trhu s přihlédnutím k emitentovi nástroje a charakteristikám samotného nástroje.

1a.        Správce fondu peněžního trhu zajistí, aby informace použité při uplatňování postupu interního hodnocení byly dostatečně kvalitní a aktuální a aby pocházely ze spolehlivých zdrojů.

2.          Postup interního hodnocení je založen na ▌obezřetných, ▌ systematických a kontinuálních metodách přidělování ratingu. Používané metody ▌podléhají validaci ze strany správce fondu peněžního trhu na základě minulých zkušeností a empirických důkazů, včetně zpětného testování.

3.          Postup interního hodnocení splňuje tyto obecné zásady:

a)      ▌zavede ▌účinný proces získávání a aktualizace příslušných informací o charakteristikách emitentů;

b)      správce fondu peněžního trhu přijme a provede odpovídající opatření s cílem zajistit, aby bylo hodnocení úvěru založeno na důkladné analýze ▌ informací, které jsou k dispozici a které jsou relevantní, a aby zahrnovalo všechny relevantní příčinné faktory, které ovlivňují úvěruschopnost emitenta;

c)     správce fondu peněžního trhu průběžně sleduje postup svého interního hodnocení a jednou za šest měsíců veškerá svá úvěrová hodnocení přezkoumá. Správce své interní hodnocení přehodnotí pokaždé, dojde-li k podstatné změně, která by mohla mít dopad na jeho úvěrové hodnocení emitenta.

d)     správce fondu peněžního trhu uplatňuje postup svého interního hodnocení na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 ze dne 21. května 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách, a v souladu s tímto nařízením;

e)      metody hodnocení úvěru jsou nejméně jednou za šest měsíců přezkoumány správcem fondu peněžního trhu s cílem určit, zda jsou i nadále vhodné pro stávající portfolio a vnější podmínky, a přezkum je předán příslušným orgánům;

f)      pokud se změní metodika, modely nebo klíčové předpoklady ratingů používané v postupech interního hodnocení, přezkoumá správce fondu peněžního trhu všechna dotčená interní hodnocení úvěru, a to co nejdříve ▌;

g)      interní hodnocení úvěru a jejich pravidelné přezkumy správcem fondu peněžního trhu nesmí provádět osoby, které vykonávají správu portfolia fondu peněžního trhu nebo které za ni odpovídají.

Článek 17

Postup interního hodnocení úvěru

1.          Každému emitentovi nástrojů peněžního trhu, do nichž fond peněžního trhu hodlá investovat, se na základě postupu interního hodnocení vydá hodnocení úvěru vypracované v souladu s postupem interního hodnocení.

2.          Struktura postupu hodnocení úvěru splňuje ▌tyto obecné zásady:

a)     postup zohledňuje kvantifikaci úvěrového rizika emitenta s ohledem na relativní riziko selhání;

b)     postup zohledňuje úvěrové riziko emitenta a dokumentuje kritéria používaná ke stanovení úrovně úvěrového rizika;

c)     postup zohledňuje krátkodobý charakter nástrojů peněžního trhu.

3.          Hodnocení úvěru uvedené v odstavci 1 bude založeno na kritériích splňujících tyto požadavky:

a)     zahrnují přinejmenším kvantitativní a kvalitativní měřítka a ukazatele týkající se emitenta daného nástroje a makroekonomickou situaci a situaci na finančním trhu;

b)     vztahují se na společné číselné a kvalitativní referenční hodnoty používané k posouzení kvantitativních a kvalitativních ukazatelů;

c)     jsou vhodná pro danou kategorii emitenta. Rozlišují se nejméně tyto kategorie emitentů: státní, regionální nebo místní orgán veřejné moci, finanční společnosti a nefinanční společnosti;

d)     v případě expozice vůči sekuritizacím zohledňují úvěrové riziko emitenta, strukturu sekuritizace a úvěrové riziko podkladových aktiv.

Článek 18Dokumentace

1.          Správce fondu peněžního trhu zdokumentuje svůj postup interního hodnocení a interní ratingový systém. Dokumentace zahrnuje:

a)     návrh postupů interního hodnocení a interních ratingových systémů a podrobné údaje o jejich používání poskytnuté způsobem, který příslušným orgánům umožňuje pochopit přidělování konkrétních stupňů a posoudit vhodnost přiděleného stupně;

b)     odůvodnění a analýzu podporující výběr ratingových kritérií ze strany správce a četnost jejich přezkumu. Tato analýza zahrnuje parametry, model a omezení modelu použitého k výběru ratingových kritérií;

c)     všechny podstatné změny v postupu interního hodnocení, včetně určení příčin těchto změn;

d)     organizaci postupu interního hodnocení, včetně procesu přidělování ratingu a struktury vnitřní kontroly;

e)     úplnou historii všech interních ratingů přidělených emitentům a uznaným ručitelům;

f)      data, kdy byly interní ratingy přiděleny;

g)     základní údaje a metodiku použitou k odvození interního ratingu, včetně klíčových předpokladů ratingů;

h)     totožnost osoby nebo osob odpovědných za přidělení interního ratingu.

2.          Postup interního hodnocení je podrobně popsán ve statutu nebo zakládacích dokumentech fondu peněžního trhu a veškeré dokumenty uvedené v odstavci 1 se zpřístupní na žádost příslušných orgánů fondu peněžního trhu a příslušných orgánů správce fondu peněžního trhu.

Článek 19Akty v přenesené pravomoci

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 44, které upřesňují tyto body:

a)          podmínky, za nichž se metodiky přidělování ratingu považují za obezřetné, ▌ systematické a kontinuální, a podmínky validace podle čl. 16 odst. 2;

b)          vymezení jednotlivých stupňů s ohledem na kvantifikaci úvěrového rizika emitenta uvedených v čl. 17 odst. 2 písm. a) a kritéria pro kvantifikaci úvěrového rizika uvedená v čl. 17 odst. 2 písm. b);

c)          přesné referenční hodnoty pro každý kvalitativní ukazatel a číselné referenční hodnoty pro každý kvantitativní ukazatel. Tyto referenční hodnoty ukazatelů se uvedou pro každý ratingový stupeň s ohledem na kritéria uvedená v čl. 17 odst. 3;

d)          význam pojmu podstatná změna podle čl. 16 odst. 3 písm. c).

Článek 20Řízení hodnocení úvěrové kvality

1.          Postupy interního hodnocení schválí vrcholné vedení, řídící orgán a funkce dohledu správce fondu peněžního trhu, pokud existuje.

Tyto strany mají náležité povědomí o postupech interního hodnocení, interních ratingových systémech a metodikách přidělování ratingu, které správce používá, a plně chápou informace uvedené v souvisejících zprávách.

2.          Analýza profilu úvěrového rizika fondu peněžního trhu založená na interních ratinzích je základní součástí zpráv předkládaných stranám uvedeným v odstavci 1. Tyto zprávy uvádějí přinejmenším rizikový profil podle jednotlivých stupňů, migraci mezi jednotlivými stupni, odhad příslušných parametrů pro jednotlivé stupně a porovnání skutečných poměrů selhání. Četnost podávání zpráv závisí na významu a druhu informací, přičemž zprávy jsou předkládány nejméně jednou ročně.

3.          Vrcholné vedení průběžně zajišťuje řádné fungování postupu interního hodnocení.

Vrcholné vedení je pravidelně informováno o výsledcích procesu interního hodnocení, oblastech, v nichž byly zjištěny nedostatky, a snahách a opatřeních přijatých k nápravě zjištěných nedostatků.

Kapitola IIIPovinnosti týkající se řízení rizik fondů peněžního trhu

Článek 21Pravidla týkající se portfolia krátkodobých fondů peněžního trhu

Krátkodobý fond peněžního trhu v každém okamžiku splňuje všechny tyto požadavky týkající se portfolia:

a)          jeho portfolio má váženou průměrnou splatnost nejvýše 60 dnů;

b)          jeho portfolio má váženou průměrnou životnost nejvýše 120 dnů;

c)          nejméně 10 % jeho aktiv se skládá z aktiv splatných do jednoho dne. Krátkodobý fond peněžního trhu nesmí nabývat jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho dne, pokud by získání těchto aktiv vedlo k tomu, že krátkodobý fond peněžního trhu investuje méně než 10 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho dne;

d)          nejméně 20 % jeho aktiv se skládá z aktiv splatných do jednoho týdne. Krátkodobý fond peněžního trhu nesmí nabývat jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho týdne, pokud by získání těchto aktiv vedlo k tomu, že krátkodobý fond peněžního trhu investuje méně než 20 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho týdne. Mezi aktiva splatná do jednoho týdne mohou být pro účely tohoto výpočtu zahrnuty nástroje peněžního trhu až do výše 5 %, je-li je možno prodat v rámci vypořádání během příštích pěti pracovních dnů.

da)        Požadavky na denní a týdenní likviditu uvedené v písmenech c) a d) jsou navýšeny:

             – v případě písmene c) o 5 % aktiv fondů peněžního trhu s použitím postupu zůstatkových nákladů;

             – v případě písmene d) o 10 % aktiv fondů peněžního trhu s použitím postupu zůstatkových nákladů;

Článek 22Pravidla týkající se portfolia standardních fondů peněžního trhu

1.          Standardní fond peněžního trhu splňuje všechny tyto požadavky:

a)     jeho portfolio má v každém okamžiku váženou průměrnou splatnost nejvýše šest měsíců;

b)     jeho portfolio má v každém okamžiku váženou průměrnou životnost nejvýše dvanáct měsíců;

c)     nejméně 10 % jeho aktiv se skládá z aktiv splatných do jednoho dne. Standardní fond peněžního trhu nesmí nabývat jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho dne, pokud by získání těchto aktiv vedlo k tomu, že standardní fond peněžního trhu investuje méně než 10 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho dne;

d)     nejméně 20 % jeho aktiv se skládá z aktiv splatných do jednoho týdne. Standardní fond peněžního trhu nesmí nabývat jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho týdne, pokud by získání těchto aktiv vedlo k tomu, že standardní fond peněžního trhu investuje méně než 20 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho týdne. Mezi aktiva splatná do jednoho týdne mohou být pro účely tohoto výpočtu zahrnuty nástroje peněžního trhu až do výše 5 %, je-li je možno prodat v rámci vypořádání během příštích pěti pracovních dnů.

da)   Požadavky na denní a týdenní likviditu uvedené v písmenech c) a d) jsou navýšeny:

        – v případě písmene c) o 5 % aktiv fondů peněžního trhu s použitím postupu zůstatkových nákladů;

        – v případě písmene d) o 10 % aktiv fondů peněžního trhu s použitím postupu zůstatkových nákladů;

2.          Standardní fond peněžního trhu smí investovat až 10 % svých aktiv do nástrojů peněžního trhu emitovaných jedním subjektem.

3.          Nehledě na individuální limit stanovený v odstavci 2 smí standardní fond peněžního trhu výjimečně kombinovat níže uvedené nástroje, pokud by to vedlo k investování až 15 % jeho aktiv do jednoho subjektu:

a)     investice do nástrojů peněžního trhu emitovaných tímto subjektem;

b)     vklady u tohoto subjektu;

c)     ▌derivátové finanční nástroje vedoucí k expozici vůči riziku selhání protistrany s ohledem na tento subjekt.

4.          Investoři fondu peněžního trhu musí být informováni o veškerých aktivech v portfoliu, která standardní fond peněžního trhu investuje podle odstavců 2 a 5.

5.          Standardní fond peněžního trhu nesmí mít podobu fondu s konstantní čistou hodnotou aktiv.

Článek 23Úvěrové ratingy fondů peněžního trhu

V případě, že fond peněžního trhu žádá o externí úvěrový rating, je tento rating proveden na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 ze dne 21. května 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách, a v souladu s tímto nařízením.

Článek 24Politika založená na zásadě „poznej svého klienta“

1.          Správce fondu peněžního trhu vytvoří, zavede a uplatňuje postupy a postupuje s náležitou péčí s cílem určit počet investorů do fondu peněžního trhu, jejich potřeby a chování a výši jejich podílů, aby bylo možno náležitě předvídat účinek současných žádostí o odkoupení ze strany několika investorů, přičemž zohlední alespoň typ investorů, počet akcií ve fondu ve vlastnictví jednoho investora a vývoj přílivu a odlivu kapitálu. Za tímto účelem zváží správce fondu peněžního trhu alespoň tyto faktory:

a)     identifikovatelná struktura potřeb investorů v oblasti hotovosti;

b)     typ investorů;

c)     averze jednotlivých investorů vůči riziku;

d)     míra korelace nebo úzké vazby mezi jednotlivými investory do fondu peněžního trhu;

da)   cyklický vývoj počtu akcií ve fondu peněžního trhu.

1a.        V případě, že investoři fondu peněžního trhu poukazují své investice přes zprostředkující subjekt, vyžádá si správce fondu peněžního trhu údaje umožňující správci fondu peněžního trhu vhodně řídit likviditu a koncentraci investorů tohoto fondu peněžního trhu a zprostředkující subjekt mu tyto údaje poskytne.

2.          Správce fondu peněžního trhu zajistí, aby:

a)     hodnota podílových jednotek nebo akcií v držení jednoho investora v žádném okamžiku nepřekročila hodnotu aktiv splatných do jednoho dne;

b)     vyplacení určitého investora nemělo významný dopad na povahu fondu peněžního trhu z hlediska likvidity.

Článek 25Zátěžové testy

1.          Pro každý fond peněžního trhu jsou zavedeny důkladné zátěžové testy, které umožňují určit možné události nebo budoucí změny hospodářských podmínek, jež by mohly mít na fond peněžního trhu nepříznivý dopad. Správce fondu peněžního trhu pravidelně provádí zátěžové testy a vypracuje akční plány pro různé možné scénáře. V případě fondů NAV s nízkou volatilitou zátěžové testy navíc odhadnou pro jednotlivé scénáře rozdíl mezi konstantní čistou hodnotou aktiv na podílovou jednotku nebo akcii a aktuální čistou hodnotou aktiv na podílovou jednotku nebo akcii.

Zátěžové testy jsou založeny na objektivních kritériích a zvažují dopady závažných věrohodných scénářů. Scénáře pro zátěžové testy berou v úvahu referenční parametry zahrnující alespoň tyto faktory:

a)     hypotetické změny v úrovni likvidity aktiv v portfoliu fondu peněžního trhu;

b)     hypotetické změny v úrovni úvěrového rizika aktiv v portfoliu fondu peněžního trhu, včetně úvěrových a ratingových událostí;

c)     hypotetické pohyby úrokových sazeb;

d)     hypotetické objemy žádostí o odkoupení;

da)   hypotetická rozšíření nebo zúžení rozpětí mezi indexy, na které jsou vázány úrokové sazby cenných papírů v portfoliu;

db)   hypotetické makrosystémové šoky, které mají vliv na hospodářství jako celek.

2.          V případě fondu CNAV pro veřejný dluh a retailového fondu CNAV zátěžové testy navíc odhadnou pro jednotlivé scénáře rozdíl mezi konstantní čistou hodnotou aktiv na podílovou jednotku nebo akcii a čistou hodnotou aktiv na podílovou jednotku nebo akcii. Na základě výsledků zátěžového testu vypracuje správce fondu peněžního trhu plány obnovy pro jednotlivé možné scénáře. Tyto plány obnovy schvalují příslušné orgány.

4.          Zátěžové testy se provádějí s četností, kterou určí správní rada ▌ fondu peněžního trhu po zvážení vhodného a přiměřeného intervalu na základě tržních podmínek a případných plánovaných změn v portfoliu fondu peněžního trhu. Zátěžové testy se provádějí nejméně jednou za čtvrt roku.

4a.        Pokud zátěžový test odhalí zranitelnost fondu peněžního trhu, přijme jeho správce opatření na podporu stability tohoto fondu, včetně opatření, která posílí likviditu nebo kvalitu aktiv fondu peněžního trhu, a okamžitě informuje příslušný orgán o přijatých opatřeních.

5.          Správní radě ▌fondu peněžního trhu se předloží k přezkoumání obsáhlá zpráva s výsledky zátěžových testů a navrhovaný akční plán. Správní rada v případě potřeby navrhovaný akční plán pozmění a schválí konečný akční plán. Zpráva se musí uchovávat po dobu alespoň pěti let.

6.          Zpráva uvedená v odstavci 5 se předloží příslušnému orgánu fondu peněžního trhu. Příslušné orgány zašlou zprávu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.

Kapitola IVPravidla oceňování

a účetní postup

Článek 26Oceňování aktiv fondu peněžního trhu

1.          Aktiva fondu peněžního trhu se oceňují nejméně jednou denně. Výsledky tohoto oceňování se každý den zveřejňují na internetových stránkách fondu peněžního trhu. Aniž je dotčen čl. 27 odst. 4 písm. a) a b), provádí oceňování nezávislá třetí strana za použití metody oceňování podle tržní hodnoty nebo podle modelu. Nesmí jej provádět sám fond peněžního trhu, jeho správce majetku ani jeho sponzor.

2.          Aniž je dotčen čl. 27 písm. 4b), aktiva fondu peněžního trhu se oceňují pokud možno podle tržní hodnoty.

3.          Při použití metody oceňování podle tržní hodnoty se aktiva oceňují podle té ceny poptávky či nabídky, která je obezřetnější, vyjma případů, kdy může instituce uzavřít za cenu střed. Při použití metody oceňování podle tržní hodnoty se používají pouze kvalitní tržní údaje poskytované uznávanými nezávislými prodejci zabývajícími se oceňováním, pod podmínkou, že nepřiměřeně nenarušují vypořádání téhož dne. Kvalita tržních údajů se posuzuje na základě všech těchto faktorů:

a)     počet a kvalita protistran;

b)     objem a obrat daného aktiva na trhu;

c)     celková jmenovitá hodnota emise a podíl emise, jenž fond peněžního trhu zamýšlí koupit nebo prodat.

4.          Není-li použití metody oceňování podle tržní hodnoty možné nebo nejsou-li tržní údaje dostatečně kvalitní, aktivum fondu peněžního trhu se konzervativně ocení pomocí metody oceňování podle modelu. Model přesně odhaduje vnitřní hodnotu aktiva na základě těchto aktuálních klíčových faktorů:

a)     objem a obrat daného aktiva na trhu;

b)     celková jmenovitá hodnota emise a podíl emise, jenž fond peněžního trhu zamýšlí koupit nebo prodat;

c)     tržní riziko, úrokové riziko a úvěrové riziko spojené s aktivem.

Při používání metody oceňování podle modelu se nesmí používat metoda oceňování založená na zůstatkové hodnotě.

Při používání metody oceňování podle modelu je možné používat pouze cenové údaje od uznávaných nezávislých prodejců zabývajících se oceňováním a metodu oceňování používanou tímto modelem musí schválit příslušný orgán fondu peněžního trhu.

5.          Odchylně od odstavců 1 – 4 mohou být aktiva fondu CNAV pro veřejný dluh a retailového fondu CNAV oceněna ▌pomocí metody pro oceňování aktiv založené na zůstatkové hodnotě.

Článek 27Výpočet čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii

1.          Aniž je dotčen čl. 2 odst. 13b), aktuální čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii se vypočítá jako rozdíl mezi součtem všech aktiv fondu peněžního trhu a součtem všech závazků fondu a je oceněna v souladu s metodou oceňování podle tržní hodnoty nebo metodou oceňování podle modelu a vydělena počtem podílových jednotek nebo akcií fondu v oběhu.

První pododstavec se použije na všechny fondy peněžního trhu včetně fondů NAV s nízkou volatilitou, fondů CNAV pro veřejný dluh a retailových fondů CNAV.

2.          Je-li aktuální čistá hodnota aktiv zveřejněna v měnové jednotce, zaokrouhlí se čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii na nejbližší bazický bod nebo jeho ekvivalent.

3.          Aktuální čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondu peněžního trhu se vypočítá nejméně jednou denně.

4.          Vedle výpočtu aktuální čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii v souladu s odstavci 1 až 3 může fond NAV s nízkou volatilitou také zobrazovat konstantní čistou hodnotu aktiv na podílovou jednotku nebo akcii, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) použití metody založené na zůstatkové hodnotě k oceňování aktiv se zbytkovou splatností kratší než 90 dní; všechna aktiva se zbytkovou splatností přesahující 90 dní jsou oceňována za pomoci tržních nebo modelových cen;

b) aktiva jsou za účelem oceňování zaokrouhlována na dvě desetinná místa, pokud se konstantní čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii neodchyluje od aktuální čisté hodnoty aktiv o více než 20 bazických bodů, jinak na čtyři desetinná místa;

c) odkoupení nebo upsání za konstantní čistou hodnotu aktiv na podílovou jednotku nebo akcii, pokud se konstantní čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii neodchyluje od aktuální čisté hodnoty aktiv o více než 20 bazických bodů;

d) odkoupení nebo upsání za aktuální čistou hodnotu aktiv na podílovou jednotku nebo akcii, která je zaokrouhlena na čtyři desetinná místa, nebo méně, pokud se konstantní čistá hodnota aktiv od aktuální čisté hodnoty aktiv odchyluje o více než 20 bazických bodů;

e) potenciální investoři jsou před uzavřením smlouvy jednoznačně písemně upozorněni na okolnosti, za nichž fond již nebude odkupovat nebo upisovat za konstantní čistou hodnotu aktiv;

f) rozdíl mezi konstantní čistou hodnotou aktiv na podílovou jednotku nebo akcii a aktuální čistou hodnotou aktiv na podílovou jednotku nebo akcii je trvale sledován a každodenně zveřejňován na internetových stránkách fondu peněžního trhu.

5.          Čtyři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost provede Komise přezkum dopadu a provádění tohoto nařízení včetně četnosti využívání ochranných mechanismů podle čl. 27 odst. 4 písm. d) a předloží jej Evropskému parlamentu a Radě.

Povolení poskytnutá fondům NAV s nízkou volatilitou v rámci působnosti tohoto nařízení pozbydou platnosti pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Komise přezkoumá, zda fondy NAV s nízkou volatilitou řádně řeší systémová rizika nebo případné hrozby pro finanční stabilitu celku nebo části finančního systému Unie. Na základě zjištění tohoto přezkumu a dopadu na finanční stabilitu vydá Komise legislativní návrhy v souladu s prvním pododstavcem a přezkoumá možnost vypuštění druhého pododstavce.

Článek 28Emisní cena a cena vyplacení

1.          Podílové jednotky nebo akcie fondu peněžního trhu, s výjimkou fondu NAV s nízkou volatilitou, na který se vztahuje čl. 27 odst. 4, se vydávají nebo vyplácejí za hodnotu, která se rovná čisté hodnotě aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondu.

2.          Odchylně od odstavce 1 se podílové jednotky nebo akcie retailového fondu CNAV a fondu CNAV pro veřejný dluh vydávají nebo vyplácejí za hodnotu, která se rovná konstantní čisté hodnotě aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondu.

Kapitola VaZvláštní požadavky na fondy CNAV pro veřejný dluh, retailové fondy CNAV a fondy NAV s nízkou volatilitou

Článek 34a

Dodatečné požadavky na fondy CNAV pro veřejný dluh a retailové fondy CNAV

Je-li čistá hodnota aktiv zveřejněna v měnové jednotce, nesmí fond peněžního trhu při oceňování používat metodu založenou na zůstatkové hodnotě ani inzerovat konstantní čistou hodnotu aktiv na podílovou jednotku nebo akcii či zaokrouhlovat konstantní čistou hodnotu aktiv na podílovou jednotku nebo akcii na nejbližší procentní bod nebo jeho ekvivalent, pokud nebyl výslovně povolen jako fond CNAV pro veřejný dluh nebo retailový fond CNAV nebo pokud se nejedná o fond NAV s nízkou volatilitou, na který se vztahuje čl. 27 odst. 4.

Článek 34b

Poplatky za likviditu a kontrola odkupování v případě fondů CNAV pro veřejný dluh, retailových fondů CNAV a fondů NAV s nízkou volatilitou

1.        Správce fondu CNAV pro veřejný dluh nebo retailového fondu CNAV nebo fondu NAV s nízkou volatilitou stanoví, zavede a konzistentně uplatňuje obezřetné, důkladné, systematické a nepřetržité postupy interního hodnocení za účelem stanovení prahových hodnot pro týdenní likviditu platných pro fondy peněžního trhu. Při řízení prahových hodnot pro týdenní likviditu se použijí tyto postupy:

a)          Jakmile podíl aktiv splatných do jednoho týdne klesne na méně než 30 % celkových aktiv fondu peněžního trhu, platí pro správce a správní radu fondu následující povinnosti:

i)           Správce bezodkladně informuje správní radu fondu peněžního trhu. Správní rada fondu peněžního trhu provede a zdokumentuje posouzení situace za účelem stanovení náležitého postupu, přičemž zohlední zájmy investorů do fondu peněžního trhu a rozhodne, zda uplatnit jedno nebo více z těchto opatření:

– poplatky za likviditu v případě odkoupení, které náležitě odráží náklady vzniklé fondu peněžního trhu v souvislosti s dosažením likvidity a zajistí, že investoři, kteří zůstávají ve fondu, nebudou nespravedlivě znevýhodněni, pokud jsou v daném období odkoupeny podílové jednotky nebo akcie ostatních investorů;

– kontrola odkupování, která omezí počet akcií nebo podílových jednotek, jež mohou být v kterýkoli pracovní den odkoupeny, na 10 % akcií nebo podílových jednotek fondu peněžního trhu po dobu nejvýše 15 pracovních dnů;

– pozastavení odkupů na nejvýše 15 pracovních dnů; nebo

– žádné bezprostřední opatření.

b)          Jakmile podíl aktiv splatných do jednoho týdne klesne na méně než 10 % celkových aktiv fondu peněžního trhu, platí pro správce a správní radu fondu následující povinnosti:

i)         Správce bezodkladně informuje správní radu fondu peněžního trhu. Správní rada fondu peněžního trhu provede a zdokumentuje posouzení situace za účelem stanovení náležitého postupu, přičemž zohlední zájmy investorů do fondu peněžního trhu a rozhodne, zda uplatnit jedno nebo více z těchto opatření:

– poplatky za likviditu v případě odkoupení, které náležitě odráží náklady vzniklé fondu peněžního trhu v souvislosti s dosažením likvidity a zajistí, že investoři, kteří zůstávají ve fondu, nebudou nespravedlivě znevýhodněni, pokud jsou v daném období odkoupeny podílové jednotky nebo akcie ostatních investorů;

– pozastavení odkupů na nejvýše 15 pracovních dnů.

c)          Poté, co správní rada fondu peněžního trhu stanoví náležitý postup v každém z výše uvedených písmen a) a b), okamžitě poskytne podrobnosti o svém rozhodnutí příslušnému orgánu fondu peněžního trhu.

Kapitola VIExterní podpora

Článek 35Externí podpora

1.          Fond peněžního trhu nedostává externí podporu ▌.

3.          Externí podporou se rozumí přímá nebo nepřímá podpora poskytnutá třetí stranou, včetně sponzora fondu peněžního trhu, která má zaručit likviditu fondu peněžního trhu nebo stabilizaci čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondu peněžního trhu nebo která ve skutečnosti má tyto účinky.

Externí podpora zahrnuje:

a)     vklady hotovosti provedené třetí stranou;

b)     nákup aktiv fondu peněžního trhu třetí stranou za navýšenou cenu;

c)     nákup podílových jednotek nebo akcií fondu peněžního trhu třetí stranou s cílem poskytnout fondu likviditu;

d)     vydání jakékoli explicitní nebo implicitní záruky, ručení nebo podpůrného dopisu ve prospěch fondu peněžního trhu třetí osobou;

e)     jakékoli opatření třetí strany, jehož přímým nebo nepřímým cílem je zachování likvidity a čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondu peněžního trhu.

Kapitola VIIPožadavky na transparentnost

Článek 37Transparentnost

1.          Investoři fondu peněžního trhu obdrží nejméně jednou za týden tyto informace:

a) povaha fondu peněžního trhu z hlediska likvidity, včetně kumulativního procentního podílu investic se splatností do druhého dne a s týdenní splatností, a jak bylo této likvidity dosaženo;

b) úvěrový profil a složení portfolia;

c) vážená průměrná splatnost a vážená průměrná životnost fondu peněžního trhu;

d) kumulativní souhrn pěti největších investorů v příslušném fondu peněžního trhu.

2.          Vedle souladu s požadavky odstavce 1 poskytnou fondy CNAV pro veřejný dluh, retailové fondy CNAV a fondy NAV s nízkou volatilitou investorům také tyto informace:

a) celková hodnota aktiv;

b) vážená průměrná splatnost a vážená průměrná životnost;

c) členění podle doby splatnosti;

d) podíl aktiv v portfoliu splatných do jednoho dne;

e) podíl aktiv v portfoliu splatných do jednoho týdne;

f) čistý výnos;

g) orientační denní hodnota za tržní cenu zaokrouhlená na čtyři desetinná místa;

h) podrobnosti o aktivech držených v portfoliu fondu peněžního trhu, jako je název, země, splatnost a typ aktiva (včetně podrobností o protistraně v případě dohody o dalším prodeji);

i) čistá hodnota aktiv zveřejněná na jejich webových stránkách.

3.          Fond peněžního trhu pravidelně zveřejňuje informace o tom, jaký podíl jeho celkového portfolia tvoří:

a) nástroje peněžního trhu vydané sponzorem fondu peněžního trhu;

b) případně sekuritizace vydané sponzorem fondu peněžního trhu;

c) v případě, že sponzor je úvěrová instituce, hotovostní vklady sponzora fondu peněžního trhu; a

d) expozice sponzora fondu peněžního trhu jako protistrany transakcí s OTC deriváty.

4.          v případě, že sponzor fondu peněžního trhu investuje do akcií nebo podílových jednotek fondu peněžního trhu, sdělí fond peněžního trhu ostatním investorům ve fondu celkovou částku, kterou sponzor do tohoto fondu investoval, a následně informuje ostatní investory o všech změnách celkového počtu držených akcií nebo podílových jednotek.

Článek 38Podávání zpráv k příslušným orgánům

1.          Pro každý spravovaný fond peněžního trhu poskytne jeho správce příslušnému orgánu fondu informace alespoň jednou za čtvrt roku. Správce poskytne na vyžádání informace rovněž svému příslušnému orgánu, liší-li se od příslušného orgánu fondu peněžního trhu.

2.          Informace poskytované podle odstavce 1 obsahují tyto body:

a)     druh a charakteristiky fondu peněžního trhu;

b)     ukazatele týkající se portfolia, jako je celková hodnota aktiv, čistá hodnota aktiv, vážená průměrná splatnost, vážená průměrná životnost, členění podle doby splatnosti, likvidita a výnos;

d)     výsledky zátěžových testů;

e)     informace o aktivech v portfoliu fondu peněžního trhu:

i) charakteristiky každého aktiva, jako je název, země, kategorie emitenta, riziko nebo splatnost, a přidělené interní ratingy;

ii) druh aktiva, včetně údajů o protistraně v případě derivátů nebo reverzních repo obchodů;

f)      informace o závazcích fondu peněžního trhu, které zahrnují tyto body:

i) země, v níž je investor usazen;

ii) kategorie investora;

iii) úpisy a odkoupení.

V nezbytných a řádně odůvodněných případech si mohou příslušné orgány vyžádat doplňkové informace.

3.          Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrh prováděcích technických norem za účelem vyhotovení vzoru zprávy, která obsahuje všechny informace uvedené v odstavci 2.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.          Příslušné orgány předají Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy veškeré informace, které obdrží podle tohoto článku, a jakákoli jiná oznámení nebo informace, které si vymění s fondem peněžního trhu nebo jeho správcem na základě tohoto nařízení. Tyto informace musí být Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy předány nejpozději do 30 dnů od konce čtvrtletí, za něž se podává zpráva.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy shromažďuje informace za účelem vytvoření centrální databáze všech fondů peněžního trhu, které jsou usazeny, spravovány nebo nabízeny v Unii. Evropská centrální banka má právo na přístup k této databázi pouze pro statistické účely.

Kapitola VIIIDohled

Článek 39Dohled příslušných orgánů

1.          Příslušné orgány průběžně dohlížejí na dodržování tohoto nařízení. V případě porušení zákazu sponzorské podpory je fondu peněžního trhu odňato povolení.

2.          Příslušný orgán fondu peněžního trhu odpovídá za zajištění dodržování pravidel stanovených v kapitolách II až VII.

3.          Příslušný orgán fondu peněžního trhu odpovídá za dohled nad plněním povinností stanovených ve statutu nebo zakládacích dokumentech fondu a povinností stanovených v prospektu, které musí být v souladu s tímto nařízením.

4.          Příslušný orgán správce odpovídá za dohled nad přiměřeností opatření a organizace správce, aby byl správce fondu peněžního trhu schopen plnit povinnosti a dodržovat pravidla, která se týkají zřízení a fungování všech fondů peněžního trhu, které spravuje.

5.          Příslušné orgány sledují SKIPCP nebo alternativní investiční fondy usazené nebo nabízené na jejich území, aby ověřily, zda nepoužívají označení „fond peněžního trhu“ nebo nenaznačují, že jsou takovýmto fondem, pokud nesplňují toto nařízení.

Článek 40Pravomoci příslušných orgánů

1.          Příslušné orgány mají veškeré dohledové a vyšetřovací pravomoci nezbytné pro výkon jejich funkcí podle tohoto nařízení.

2.          Pravomoci svěřené příslušným orgánům v souladu se směrnicí 2009/65/ES a směrnicí 2011/61/EU se vykonávají rovněž ve vztahu k tomuto nařízení.

Článek 41Pravomoci a působnost orgánu pro cenné papíry a trhy

1.          Evropský orgán pro cenné papíry a trhy má pravomoci nezbytné k plnění úkolů, které mu jsou svěřeny tímto nařízením.

2.          Pravomoci Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy podle směrnice 2009/65/ES a směrnice 2011/61/EU se vykonávají rovněž ve vztahu k tomuto nařízení a v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

3.          Pro účely nařízení (EU) č. 1095/2010 se toto nařízení považuje za jeden z dalších právně závazných aktů Unie, které stanoví úkoly Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 42Spolupráce mezi orgány

1.          Příslušný orgán fondu peněžního trhu a příslušný orgán správce, pokud se liší, vzájemně spolupracují a vyměňují si informace pro účely plnění svých povinností podle tohoto nařízení.

2.          Příslušné orgány, včetně orgánů určených členským státem v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a směrnicí 2013/36/EU pro úvěrové instituce v členském státě fondu peněžního trhu, jednotný mechanismus dohledu a Evropskou centrální banku, a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vzájemně spolupracují za účelem plnění svých příslušných povinností podle tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.

3.          Příslušné orgány, včetně orgánů určených členským státem v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a směrnicí 2013/36/EU pro úvěrové instituce v členském státě fondu peněžního trhu, jednotný mechanismus dohledu a Evropskou centrální banku, a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy si vyměňují veškeré informace a dokumenty nezbytné pro plnění jejich příslušných povinností podle tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010, zejména za účelem zjištění a nápravy porušení tohoto nařízení.

Kapitola IXZávěrečná ustanovení

Článek 43Zacházení s existujícími SKIPCP a alternativními investičními fondy

1.          Do devíti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost předloží existující SKIPCP nebo alternativní investiční fondy, které investují do krátkodobých aktiv a jejichž specifickým nebo kumulativním cílem je nabízení výnosů v souladu se sazbami peněžního trhu nebo zachování hodnoty investice, svému příslušnému orgánu žádost společně s veškerými dokumenty a doklady, které jsou nezbytné k prokázání shody s tímto nařízením.

Článek 44Výkon přenesené pravomoci

1.          Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.          Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 13 a 19 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.          Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 13 a 19 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.          Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.          Akty v přenesené pravomoci přijaté podle článků 13 a 19 vstoupí v platnost, pouze pokud proti nim Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byly tyto akty oznámeny, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 45Přezkum

Do tří let po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise přezkoumá přiměřenost tohoto nařízení z obezřetnostního a hospodářského hlediska. Přezkum zejména posoudí, zda by měly být provedeny změny v režimu stanoveném pro retailové fondy CNAV, fondy CNAV pro veřejný dluh a fondy NAV s nízkou volatilitou. Tento přezkum také:

a)     analyzuje zkušenosti získané uplatňováním tohoto nařízení, dopad na investory, fondy peněžních trhů a jejich správce v Unii;

b)     hodnotí roli fondů peněžních trhů při nákupu dluhopisů emitovaných nebo zaručených členskými státy;

c)     zohledňuje zvláštní vlastnosti dluhopisů emitovaných nebo zaručených členskými státy a roli těchto dluhopisů při financování členských států;

d)     zohledňuje zprávu uvedenou v čl. 509 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

e)     přihlíží k vývoji právních předpisů na mezinárodní úrovni.

Výsledky přezkumu se sdělí Evropskému parlamentu a Radě, v případě potřeby s příslušnými návrhy změn.

Článek 46Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                Za Radu

předseda                                                       předseda

(1)

Úř. věst. C 170, 5.6.2014, s. 50.

(2)

*             Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(3)

              Úř. věst. L 170, 5.6.14, s. 50.

(4)

              Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(5)

              Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(6)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č..../..., kterým se doplňuje nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity.

(7)

              Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(8)

              Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled (Úř. věst. L 83, 22.3.2013, s. 1).

(9)

              Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(10)

              Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(11)

            Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(12)

            Nařízení Evropského parlamentu (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(13)

            Sedmá směrnice Rady ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách; Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.


POSTUP

Název

Fondy peněžního trhu

Referenční údaje

COM(2013)0615 – C7-0263/2013 – 2013/0306(COD)

Datum předložení EP

4.9.2013

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

12.9.2013

 

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Neena Gill

22.7.2014

 

 

 

Projednání ve výboru

13.10.2014

1.12.2014

21.1.2015

 

Datum přijetí

26.2.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

34

18

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Esther de Lange, Fabio De Masi, Anneliese Dodds, Jonás Fernández, Sven Giegold, Neena Gill, Sylvie Goulard, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Petr Ježek, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Philippe Lamberts, Werner Langen, Sander Loones, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Fulvio Martusciello, Marisa Matias, Costas Mavrides, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Sirpa Pietikäinen, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Peter Simon, Renato Soru, Theodor Dumitru Stolojan, Paul Tang, Sampo Terho, Michael Theurer, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker, Pablo Zalba Bidegain, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Frank Engel, Syed Kamall, Jeppe Kofod, Paloma López Bermejo, Morten Messerschmidt, Eva Paunova, Catherine Stihler

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Krzysztof Hetman, Diane James, Peter Lundgren

Datum předložení

4.3.2015

Právní upozornění