Postup : 2014/2077(DEC)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0102/2015

Předložené texty :

A8-0102/2015

Rozpravy :

PV 28/04/2015 - 16
CRE 28/04/2015 - 16

Hlasování :

PV 29/04/2015 - 10.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0120

ZPRÁVA     
PDF 260kWORD 162k
31.3.2015
PE 541.389v02-00 A8-0102/2015

o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2013

(2014/2077(DEC))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu

Zpravodajka: Martina Dlabajová

1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2013

(2014/2077(DEC))

Evropský parlament,

–       s ohledem na finanční výkazy a výkazy příjmů a výdajů osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0487 – C8-0146/2014),

–       s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 14. dubna 2014 o finančním řízení osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu v roce 2013,

–       s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2014)0350),

–       s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2013, spolu s odpověďmi Komise(1),

–       s ohledem na prohlášení(2) o věrohodnosti účtů a legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–       s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o udělení absolutoria Komisi za provádění činností Evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2013 (05135/2015 – C8-0050/2015, 05136/2015 – C8-0051/2015, 05138/2015 – C8-0052/2015),

–       s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2012 (COM(2014)0607) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SWD(2014)0285 a SWD(2014)0286),

–       s ohledem na dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(3) a pozměněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(4),

–       s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(5),

–       s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě, ze dne 20. prosince 1995, o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(6),

–       s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě, ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přidělení finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části Smlouvy o ES(7),

–       s ohledem na článek 11 vnitřní dohody ze dne 17. července 2006 mezi zástupci vlád členských států zasedajícími v Radě o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje část čtvrtá Smlouvy o ES(8),

–       s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–       s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES(9),

–       ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond(10),

–       s ohledem na článek 142 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(11),

–       s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu V jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a na stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0102/2015),

1.      uděluje Komisi absolutorium za plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2013;

2.      předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.      pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o uzavření účtů týkajících se plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2013

(2014/2077(DEC))

Evropský parlament,

–       s ohledem na finanční výkazy a výkazy příjmů a výdajů osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0487 – C8-0146/2014),

–       s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 14. dubna 2014 o finančním řízení osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu v roce 2013,

–       s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2014)0350),

–       s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2013, spolu s odpověďmi Komise(12),

–       s ohledem na prohlášení(13) o věrohodnosti účtů a legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–       s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o udělení absolutoria Komisi za provádění činností Evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2013 (05135/2015 – C8-0050/2015, 05136/2015 – C8-0051/2015, 05138/2015 – C8-0052/2015),

–       s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2012 (COM(2014)0607) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SWD(2014)0285 a SWD(2014)0286),

–       s ohledem na dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(14) a pozměněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(15),

–       s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(16),

–       s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě, ze dne 20. prosince 1995, o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(17),

–       s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě, ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přidělení finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části Smlouvy o ES(18),

–       s ohledem na článek 11 vnitřní dohody ze dne 17. července 2006 mezi zástupci vlád členských států zasedajícími v Radě o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje část čtvrtá Smlouvy o ES(19),

–       s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–       s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES(20),

–       ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond(21),

–       s ohledem na článek 142 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(22),

–       s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu V jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a na stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0102/2015),

1.      konstatuje, že roční účetní závěrka osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu je uvedena v tabulce 2 výroční zprávy Účetního dvora;

2.      schvaluje uzavření účtů osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2013;

3.      pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie(řada L).

3. NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2013

(2014/2077(DEC))

Evropský parlament,

–       s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2013,

–       s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu V jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a na stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0102/2015),

A. vzhledem k tomu, že hlavním cílem dohody z Cotonou, která představuje rámec pro vztahy Unie se státy Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a zámořskými zeměmi a územími, je omezit a případně odstranit chudobu, což je v souladu s cíli udržitelného rozvoje a postupného začleňování států AKT a zámořských zemí a území do světového hospodářství;

B.  vzhledem k tomu, že specifické cíle v rámci rozvojové politiky musí být chráněny v rámci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ); zdůrazňuje, že další otázky, například v oblasti obchodní politiky a zahraniční a bezpečnostní politiky, nesmí narušovat priority Unie v oblasti rozvoje;

C. vzhledem k tomu, že evropské rozvojové fondy (ERF), financované členskými státy, představují hlavní finanční nástroj Unie k poskytování pomoci státům AKT v oblasti rozvojové spolupráce a Komise je za něj odpovědná v rámci postupu udělování absolutoria;

D. vzhledem k tomu, že nástroje předběžného financování hrazené Evropskou komisí dosáhly 424 milionů EUR a provozní výnosy pro finanční rok 2013 činily 124 milionů EUR;

E.  vzhledem k tomu, že Evropský rozvojový fond vymezil svou strategii a prioritní oblasti vycházející z politických priorit, jakož i ekonomických a finančních kritérií provázaných s obecnými kritérii účinnosti, a že ke splnění těchto priorit stanovených pro udržitelný a dlouhodobý horizont používá vhodné finanční nástroje;

F.  vzhledem k tomu, že rozvojové země jsou z důvodu geopolitického, institucionálního a správního prostředí, které často provází nestabilní a nestálá situace, vystaveny vysokému přirozenému riziku;

G. vzhledem k tomu, že míra a povaha angažovanosti Unie musí být odstupňovány a podmíněny v závislosti na měřitelném pokroku dosaženém v různých oblastech, jako jsou demokratizace, lidská práva, řádná správa věcí veřejných, udržitelný sociálně-ekonomický rozvoj, právní stát, transparentnost a boj proti korupci;

H. vzhledem k tomu, že využívání inovativních finančních nástrojů, např. mechanismů kombinujících zdroje financování, je považováno za jeden ze způsobů, jak rozšířit nabídku stávajících nástrojů, k nimž patří granty a úvěry, a zahrnuje i úkoly v oblasti dohledu a správy;

I.   vzhledem k tomu, že je zcela zásadní zajistit viditelnost Unie a prosazovat její hodnoty ve všech jejích zásazích;

J.   vzhledem k tomu, že zahrnutí ERF do rozpočtu, tedy jeho zapracování a včlenění do rozpočtové struktury Unie, je pro Parlament stále prioritou; vzhledem k tomu, že zahrnutí ERF do všeobecného rozpočtu by přineslo větší finanční záruky pro přijímající země, ale také lepší soudržnost politik a demokratický dohled;

K. vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora zahrnuje výrazné svěřenecké riziko, zejména řadu problémů spojených s transparentností, odpovědností a řádným finančním řízením; vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora vyžaduje bedlivé sledování a politický dialog mezi Unií a partnerskou zemí, pokud jde o cíle, pokrok v dosahování dohodnutých výsledků a ukazatele výkonnosti, jakož i analýzu systémových rizik a strategii zmírňování rizik, které je třeba dále rozvíjet;

Prohlášení o věrohodnosti

Spolehlivost účetní závěrky

1.  vítá výrok Účetního dvora, že roční účetní závěrka osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2013 poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace ERF ke dni 31. prosince 2013 a že výsledky jeho operací, peněžních toků a změny v čistých aktivech ke konci roku jsou v souladu s finančním nařízením pro ERF a s mezinárodně uznávanými účetními standardy pro veřejný sektor;

2.  s uspokojením konstatuje, že v souvislosti s počtem a hodnotou zpětně získaných plateb se situace ve srovnání s rokem 2012 zlepšila, neboť v roce 2013 dosahovalo 24 zpětně získaných plateb celkové hodnoty 4,7 milionů EUR, zatímco v roce 2012 dosáhlo 13 zpětně získaných plateb celkové hodnoty 1,3 milionů EUR.

3.  je však vážně znepokojen skutečností, že pověřené schvalující osoby stále systematicky nedodržují pravidlo, podle nějž musí Komise každoročně úročit platby předběžného financování přesahující 750 000 EUR, a že částka příjmů z úroků vykázaná v účetní závěrce částečně vychází z odhadů;

4.  rovněž lituje skutečnosti, že úrok získaný z plateb předběžného financování pohybujících se v rozmezí 250 000 až 750 000 EUR nebyl ve finančních výkazech ještě uznán jako výnos z finančních operací z toho důvodu, že dosud nebyl dokončen Společný informační systém pro oblast vnějších vztahů (CRIS);

Legalita a správnost operací, na nichž se zakládá účetní závěrka

5.  vítá výrok Účetního dvora, podle nějž jsou příjmy a závazky, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok 2013, legální a správné ve všech významných ohledech;

6.  vyjadřuje však znepokojení nad tím, že Účetní dvůr při hodnocení legality a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka, dospěl k závěru, že systémy dohledu a kontroly v ústředí EuropeAid a delegacích Unie jsou při zajišťování legality a správnosti plateb účinné pouze zčásti;

7.  lituje, že podle odhadu Účetního dvora dosahuje nejpravděpodobnější míra chyb u výdajových plateb z osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu 3,4 %, což ve srovnání s rokem 2012 (3 %) představuje nepatrný nárůst, avšak stále zůstává nižší než nejvyšší dosažená míra chyb v roce 2011 (5,1 %);

8.  bere na vědomí, že výroční zpráva Účetního dvora týkající se činností ERF za rok 2013 ukazuje, že míra chyb se ve srovnání s předcházejícím rokem zvýšila a že je stále příliš vysoká; naléhavě žádá Komisi, aby usilovala o dosažení dohodnutého cíle 2% míry chyb;

9.  bere na vědomí a lituje, že platby, na nichž se zakládá účetní závěrka, jsou ovlivněny nedostatky v systému dohledu a že platby byly ve významném rozsahu zatíženy chybami; konstatuje, že chybami bylo zatíženo 27 % plateb, konkrétně 45 ze 165 ověřovaných platebních operací;

10. bere na vědomí výsledky ze vzorku v oblasti projektů, podle nichž 42 ze 130 plateb (32 %) bylo zatíženo chybami, a zejména skutečnost, že z těchto 42 plateb bylo 30 označeno jako vyčíslitelné chyby, přičemž 17 konečných operací bylo schváleno poté, co byly provedeny všechny kontroly ex ante;

11. lituje skutečnosti, že i když byl v květnu 2013 vypracován plán nápravných opatření, je typologie zjištěných chyb do značné míry podobná typologii z minulých let, konkrétně se jedná o chybějící podkladové dokumenty, nedodržování ustanovení o veřejných zakázkách ze strany příjemců a nezpůsobilé výdaje; konstatuje, že tyto chyby se vyskytovaly také u operací souvisejících s i) programovými odhady, ii) granty a iii) dohodami o příspěvcích mezi Komisí a mezinárodními organizacemi;

12. naléhavě vyzývá Komisi, aby v těchto konkrétních oblastech spolupráce zintenzívnila své úsilí a zlepšila vypracovaný plán nápravných opatření, zejména v situacích, kdy vyčíslitelné chyby poukazují na nedostatky v kontrolách dodržování smluvních ustanovení prováděných mezinárodními organizacemi, a to v rámci svého všeobecného úsilí o zlepšení metod řízení rizik a komplexních systémů kontroly a řízení;

Rizika spojená se správností a účinností kontrolních mechanismů

13. bere na vědomí, že plnění rozpočtu ERF, při němž jsou využívány četné pracovní postupy a různé metody poskytování podpory (přímé centralizované řízení a nepřímé řízení) se složitými pravidly a postupy, např. výběrová řízení a zadávání zakázek, a širokým zeměpisným pokrytím, představuje vysokou míru inherentního rizika, v důsledku čehož lze jen obtížně optimalizovat systém kontroly a zvýšit transparentnost financování z ERF;

14. je hluboce znepokojen tím, že podle hodnocení Účetního dvora vykazují kontroly ex ante, jež jsou prováděny před platebními operacemi v souvislosti s projekty, stále vykazují významné nedostatky;

15. vyzývá Komisi, aby pravidelně věnovala pozornost kvalitě a přiměřenosti kontrol ex ante, které provádějí všechny subjekty (zaměstnanci Komise a externí auditoři) předtím, než jsou provedeny platby na projekty, a zejména pokud jde o prostředí, které je z politického a provozního hlediska velmi rizikové;

16. konstatuje, že jak u rozpočtové podpory (platby z ERF činily v roce 2013 718 milionů EUR), tak u příspěvků Unie na projekty financované větším počtem dárců, které prováděly mezinárodní organizace, např. OSN (platby z jednotlivých ERF dosáhly v roce 2013 výše 458 milionů EUR), omezuje povaha nástrojů i platební podmínky míru, v níž jsou operace náchylné k chybám;

17. je znepokojen opakujícím se problémem, kdy jsou průběžně zjišťovány chyby týkající se konečných prohlášení o výdajích, přestože tato prohlášení byla předmětem externích auditů a ověřování výdajů;

18. naléhavě vyzývá Generální ředitelství Komise pro rozvoj a spolupráci (GŘ DEVCO), aby reagovalo na doporučení Účetního dvora z roku 2011 a co nejdříve posílilo kapacitu svého oddělení interního auditu, což mu umožní efektivněji plnit jeho úkoly;

Strategie a priority

19. zdůrazňuje, že všechny činnosti jednotlivých ERF musí být v naprostém souladu s obecnou strategií a prioritními oblastmi, které vyplývají z politických priorit, jakož i z kritérií ekonomické a finanční účinnosti, a které jsou následně zohledněny ve výsledcích řízení, včetně činností v oblasti řízení rizik a kontrolních činností a konkrétní podoby finančních nástrojů určených k tomuto účelu;

20. v souvislosti se zvýšeným zaměřením na výsledky pomoci, kterou poskytuje Unie, upozorňuje na skutečnost, že subsaharská Afrika je nejvíce zaostávajícím regionem ve vztahu k rozvojovým cílům tisíciletí a že podle prognóz je jediným regionem světa, v němž se velmi pravděpodobně nepodaří snížit do roku 2015 chudobu o 50 %; je znepokojen poklesem oficiální rozvojové pomoci určené sociálním službám, k němuž dochází v několika posledních letech, zejména pak v oblasti vzdělávání a reprodukčního zdraví, protože to může ohrozit další rozvoj lidského kapitálu;

21. dochází k závěru, že je zapotřebí zintenzívnit úsilí pro rychlejší dosažení rozvojových cílů tisíciletí v Africe k cílovému datu 2015; vyzývá Komisi, aby rozvojovou agendu na období po roce 2015 a jednání o rozvojových cílech tisíciletí, jakmile budou přijaty, zohlednila jakožto základ pro audit výkonnosti Účetního dvora; vítá skutečnost, že se ERF, jenž je hlavním nástrojem Unie pro poskytování pomoci státům AKT v oblasti rozvojové spolupráce, podílel 45 % na celkové hodnotě nových dohod, které v roce 2013 uzavřelo Generální ředitelství Komise pro rozvoj a spolupráci (GŘ DEVCO);

22. konstatuje, že v roce 2013 bylo dosaženo dohody o zřízení 27. ERF s celkovým objemem prostředků ve výši necelých 13 miliard EUR (v cenách z roku 2011), tudíž v praxi dojde ke zmrazení prostředků na úrovni 10. ERF, a nikoli k jejich navýšení o 13 %, jak navrhovala Komise, přestože platí závazek, že Unie v nadcházejících letech navýší rozvojové financování;

Monitorování a dohled

23. je vážně znepokojen přetrvávajícími nedostatky v systému pro správu informací, pokud jde o výsledky a opatření navazující na externí audity, ověřování výdajů a monitorovací návštěvy, a to i přes závazek Komise z posledních let, že zlepší kvalitu údajů v systému CRIS;

24. připomíná, že spolehlivost a přesnost systému pro správu informací mají stěžejní význam, což vyžaduje neustálou opatrnost; naléhavě vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o vytvoření a zavedení nových funkcí v auditním modelu řídicího systému CRIS, a zejména pak opatření navazujících na všechny auditní zprávy a všechny typy hodnocení; považuje za nezbytné, aby byly k dispozici jednotné systémy monitorování zaměřené na výsledky, které budou poskytovat odpovídající a spolehlivé informace o dosažených výsledcích, aby bylo možné přizpůsobovat strategické priority;

25. s ohledem na skutečnost, že provádění většiny ERF je svěřeno delegacím Unie, vybízí ústředí GŘ DEVCO, aby je prostřednictvím systému CRIS důsledně podporovalo ve správě jejich portfolií podle příslušných rizikových složek; připomíná a podporuje lepší využívání možností, které skýtá posuzování rizik v rámci kroků navazujících na operace delegací Unie;

26. vítá zavedení studie měření míry zbytkových chyb u uzavřených operací jakožto příklad fungujícího řídícího prostředí GŘ DEVCO;

27. konstatuje, že na základě druhé studie z roku 2013 odhadlo GŘ DEVCO míru chyb na 3,35 % (což představuje částku přibližně 228,55 milionu EUR) ve srovnání se 3,4 % odhadovanými Účetním dvorem; se znepokojením konstatuje, že hlavní zjištěné příčiny zahrnují skutečnost, že přijímající organizace nepředložily dostatečnou dokumentaci, chyby způsobené nedostatečnými důkazními informacemi, které by umožnily zkontrolovat správnost operací, nedodržování postupů zadávání veřejných zakázek a částky, které nebyly získány zpět ani opraveny;

28. domnívá se, že stanovení priorit by se mohlo stát součástí akčního plánu, který vypracovalo GŘ DEVCO pro účely provádění zmírňujících opatření, bude-li pozornost věnována konkrétním nejnaléhavějším problematickým oblastem a možnostem nákladové efektivity; vyzývá GŘ DEVCO, aby ve výroční zprávě o činnosti popsalo dosažený pokrok nebo konkrétní potíže, jež se v souvislosti s prováděním akčního plánu vyskytly;

29. domnívá se, že bude vhodné jednoznačně určit, u kterých činností v rámci sestavování rozpočtu podle činností se vyskytuje nejvíce nedostatků, chyb a nejvyšší míra zranitelnosti; je toho názoru, že aby byly náklady na kontroly zachovány v rozumné výši, mohly by být tyto konkrétní oblasti upravovány a analyzovány formou střídání po několika letech;

30. s ohledem na nákladovou efektivitu kontrolních mechanismů uznává, že zde nejde o vytváření dalších úrovní kontroly, ale o práci věnovanou efektivnosti rámce pro kontrolní činnosti a jejich vzájemné doplňkovosti podle zásad řádné správy;

31. vítá, že součástí výroční zprávy o činnosti je i přehled všech nákladů, včetně nákladů na správní výdaje a nákladů na kontroly a systémy sledování;

32. vítá přezkum zpráv o řízení vnější pomoci, jehož součástí je nyní také souhrn nápravných opatření k jakékoli zjištěné chybě, a nové ujištění ze strany vedoucích delegací, že zvýší míru své odpovědnosti v rámci celého řetězce zajišťování věrohodnosti i vyčerpávající charakter zpráv, které delegace Unie podávají;

Rozpočtová podpora

33. se zájmem bere na vědomí a vítá uplatňování nového přístupu Komise k rozpočtové podpoře; bere na vědomí, že v roce 2013 bylo na nová opatření rozpočtové podpory určené Africe vyčleněno celkem 660 milionů EUR, jež byly zčásti využity na provádění opatření v rámci rozvojových cílů tisíciletí, jejichž smyslem bylo podpořit země, jež zaostávaly v klíčových oblastech, jako jsou zdraví, vodohospodářství, čištění odpadních vod, zabezpečení potravin a výživa;

34. s ohledem na cíl rozpočtové podpory, kdy jsou příspěvky přímo převáděny do souhrnného rozpočtu přijímajících zemí nebo do rozpočtu určeného pro příslušnou obecnou politiku či cíl, trvá na tom, aby rozpočtová podpora byla v souladu s obecnými podmínkami způsobilosti a důsledně tyto podmínky provázala s dosažením podstatného pokroku ze strany partnerských zemí, zejména v oblasti řízení veřejných financí; uvítal by vypracování závazných klíčových ukazatelů výkonnosti ve snaze snížit riziko;

35. připomíná, že ve všech odvětvích veřejné správy, na která se vztahuje strategie spolupráce Unie, je nezbytné podporovat boj proti podvodům a korupci; zdůrazňuje, že riziko zcizení finančních prostředků je stále vysoké a že rizika korupce a podvodů jsou spojená se správou veřejných financí;

36. opakuje, že na jakékoli dlouhodobé programy rozpočtové podpory musí být uplatňovány náročné a objektivně ověřitelné klíčové ukazatele výkonnosti; podtrhuje, že pozornost je třeba zaměřit na uplatňování zásady diferenciace, aby se zamezilo rozšířenému výkladu podmíněnosti při vyplácení rozpočtové podpory; požaduje důraznou podporu protikorupčních mechanismů, neboť korupce je zřejmě jedním ze zásadních problémů, které snižují účinnost podpůrných programů a tím vedou k neúčinnosti evropské rozvojové spolupráce; zdůrazňuje proto, že je třeba posílit spolupráci na opatřeních v oblasti řádné správy a na protikorupčních opatřeních;

37. vyjadřuje politování nad tím, že v konečném důsledku jsou převedené finanční prostředky smíseny s rozpočtovými prostředky partnerské země, a že tudíž nelze vysledovat využití finančních prostředků Unie; požaduje zveřejňování podrobných zpráv o využití finančních prostředků, aby se zvýšila transparentnost a vysledovatelnost finančních prostředků Unie;

38. vybízí Účetní dvůr, aby se v této souvislosti postupně více věnoval problematice korupce a snažil se ve svých zvláštních zprávách a rovněž ve výroční zprávě o činnosti Účetního dvora vyčíslit a popsat úroveň korupce;

39. v souvislosti s odvětvovou rozpočtovou podporou požaduje, aby byl systematicky uplatňován a upevňován odvětvový vzorec podmíněnosti a aby byly stanoveny přiměřené referenční hodnoty pro zásah Unie; uvítal by, kdyby všechny programy podpory ze souhrnného rozpočtu byly postupně převedeny na programy podpory z odvětvových rozpočtů, aby se zvýšila úroveň kontroly a odpovědnosti a byly tak lépe chráněny finanční zájmy Unie;

40. zdůrazňuje, že je důležité zajistit náležitý politický dialog založený na pobídkách a průběžně sledovat odvětvové reformy a programy měření výkonnosti a udržitelnosti výsledků prostřednictvím systémů Komise pro finanční řízení pro účely provádění rozpočtové podpory v partnerských zemích;

41. vyzývá Komisi, aby důrazně podporovala rozvoj parlamentní kontroly i orgánů, kompetencí a možností dohledu v přijímajících zemích, a to i tím, že bude průběžně poskytovat technickou asistenci; trvá na tom, že nezávislý vnitrostátní orgán kontroly představuje podmínku pro přidělení rozpočtové podpory;

42. důrazně podporuje možnost Komise ukončit převody finančních prostředků přijímajícím zemím v případě, že země nesplní předběžné podmínky, zejména pak požadované makroekonomické podmínky; vyzývá Komisi, aby ukončila převod finančních prostředků do zemí, které vykazují vysokou míru korupce a neuplatňují politiky cíleně zaměřené na boj proti tomuto jevu;

Spolupráce s mezinárodními organizacemi

43. navrhuje, že v průběhu nového volebního období by měly být nalezeny další kroky k lepší výměně informací se Světovou bankou a orgány OSN, aby se spolupráce optimalizovala;

44. opakuje, že Parlament podporuje stanovení a výměnu osvědčených postupů, aby byly vytvořeny obdobné a udržitelné hlavní zásady věrohodnosti účtů a dodržování finančních nařízení Unie;

45. podporuje rozšířené požadavky na zveřejňování auditních zpráv orgánů OSN s cílem zajistit lepší správu finančních prostředků Unie;

46. domnívá se, že je třeba usilovat o sbližování příslušných systémů správy a interních a externích auditů, aby bylo možno srovnávat jejich údaje, metodiky a výsledky;

47. požaduje, aby v rámci iniciativ zahrnujících více dárců byla rozhodně zajištěna viditelnost financování Unie, zejména v případě, že jsou prostředky vypláceny v rizikovém prostředí;

48. vítá skutečnost, že se po přijetí pokynů Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) týkajících se výměny informací a strategií prohlubují vztahy mezi tímto úřadem a Dětským fondem OSN (UNICEF) a Světovou bankou;

49. v souvislosti s prováděním 11. ERF vyjadřuje obavy nad tím, že pověřené subjekty mohou úkoly spojenými s plněním rozpočtu pověřovat další organizace, které jsou právnickými osobami se smlouvou o službách, čímž se vytváří řetězec svěřenských vztahů; vyzývá Komisi, aby uplatňovala přísné podmínky pro zadávání subdodávek, a připomíná, že pověřené subjekty musí u této formy plnění rozpočtu zaručit vysokou míru ochrany finančních zájmů Unie;

50. požaduje, aby bylo urychleně předloženo podrobnější vysvětlení, pokud jde o sdružování finančních prostředků (včetně svěřenských fondů) a související rizika ohrožující správnost operací, konkrétně v případech, kdy jsou finanční příspěvky Komise na projekty zahrnující více dárců sdružovány s finančními prostředky jiných dárců a nejsou vyčleněny na konkrétní identifikovatelné položky způsobilých výdajů;

51. žádá, aby byl informován o předběžném průzkumu systémů kontroly a řízení, který u příslušných mezinárodních organizací provádí Komise; dále požaduje informace o míře srovnatelnosti a soudržnosti již existujících systémů;

52. žádá, aby byl informován o preventivních, zmírňujících a dalších opatřeních, kterých by bylo možné využít v případě, že budou panovat odlišné názory na míru věrohodnosti, jíž má být dosaženo, a související riziko pro veškeré výdaje;

Investiční facilita Evropské investiční banky

53. opakuje a pevně věří, že investiční facilita řízená jménem Unie Evropskou investiční bankou (EIB) by měla být rovněž předmětem postupu udílení absolutoria Parlamentem, neboť je financována z peněz daňových poplatníků Unie;

54. konstatuje, že třístranná dohoda, o níž se zmiňuje čl. 287 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie a která upravuje spolupráci mezi EIB, Komisí a Účetním dvorem s ohledem na způsoby kontroly činností EIB při správě finančních prostředků Unie a členských států ze strany Účetního dvora, má být v roce 2015 obnovena; vyzývá EIB, aby v této souvislosti aktualizovala oblast působnosti Evropského účetního dvora tak, že do ní začlení veškeré nové finanční nástroje EIB, které využívají veřejné finanční prostředky Unie nebo ERF;

55. vítá skutečnost, že Účetní dvůr na základě žádosti Parlamentu vyjádřené v rámci postupu udělování absolutoria v roce 2012 začlenil do svého pracovního plánu audit investiční facility ERF, a očekává výsledky příslušné zvláštní zprávy v roce 2015;

56. uznává, že EIB poskytuje podporu ve velmi rizikových podmínkách, kde existuje především politické riziko a s nimiž je spojena nestabilita přijímajících zemí;

57. vítá přístup EIB zaměřený na výsledky, zejména pak zavedení rámce pro měření výsledků, jenž umožňuje posuzovat spolehlivost projektů, jejich finanční a ekonomickou udržitelnost a přidanou hodnotu EIB; žádá, aby byl zajištěn stálý dialog s přidruženými partnery o ukazatelích pro měření a sbližování dosažených výsledků;

58. zdůrazňuje význam politiky nulové tolerance EIB, pokud jde o podvody a korupci; připomíná, že je nezbytné zamezit financování podniků, které se prokazatelně zapojily do podvodů a korupce; považuje nynější politiku EIB ve věci nespolupracujících jurisdikcí, včetně posledního dodatku, za neodpovídající, a naopak považuje za vhodné, aby EIB urychleně přijala novou „politiku ve věci odpovědného zdanění“, podle níž provede forenzní přezkum skutečných majitelů financovaných společností, a aby v případech, kdy by financování EIB směřovalo na podporu nadnárodních korporací, tito příjemci předem poskytli údaje o příjmech, vytvořeném zisku a výši uhrazených daní, a to v rozčlenění podle jednotlivých zemí, v nichž působí;

59. připomíná, že je důležité, aby projekty financované EIB měly podstatný sociální dopad, aby nedocházelo ke spekulacím a byly upřednostňovány místní podniky; požaduje každoroční podrobné zhodnocení sociálního dopadu projektů financovaných EIB;

60. žádá, aby byly finanční prostředky Unie přidělovány pouze finančním zprostředkovatelům, kteří nepůsobí v offshorových finančních centrech, mají významnou místní odpovědnost a jsou vybaveny k uplatňování prorozvojového přístupu podporujícího specifika malých a středních podniků v jednotlivých zemích; žádá EIB, aby nespolupracovala s finančními zprostředkovateli s negativním záznamem týkajícím se transparentnosti, podvodů, korupce a environmentálních a sociálních dopadů; zdůrazňuje, že EIB a Evropská komise by měly vypracovat seznam přísných kritérií pro výběr finančních zprostředkovatelů, který bude veřejně přístupný;

61. vyzývá EIB, aby financovala produktivní investice a v případě potřeby kombinovala půjčky s technickou pomocí s cílem zvýšit účinnost projektů, zajistit skutečnou přidanou hodnotu pro Unii z hlediska adicionality a dosáhnout většího přínosu k rozvoji;

62. připomíná, že soudržnost s cíli Unie má zásadní význam a že je třeba věnovat náležitou pozornost schopnosti států AKT využívat podporu;

63. požaduje, aby byl v rámci identifikace a výběru potenciálních místních subjektů a zprostředkovatelů proveden jejich důkladný přezkum;

Kombinované financování

64. uznává, že zvýšený zájem o kombinované financování je způsoben v první řadě souběhem významných otázek rozvojové spolupráce a velmi omezených veřejných finančních prostředků, což vede k vytváření nových finančních zdrojů, které propojují grantovou pomoc EU a negrantové prostředky; vyzývá Účetní dvůr, aby prováděl pravidelné komplexní posouzení činností, které jsou financovány kombinováním finančních nástrojů;

65. uznává, že prostřednictvím kombinace grantů s doplňkovými veřejnými a soukromými zdroji, jako jsou půjčky nebo vlastní kapitál, lze navýšit aktivační účinek grantů a zajistit rozvoj a dopad důraznějších politik Unie, čímž se docílí uvolnění dodatečného financování;

66. zdůrazňuje, že všechny nové finanční nástroje i kombinované financování musí být i nadále v souladu s cíli rozvojové politiky Unie založenými na kritériích oficiální rozvojové pomoci a stanovenými v Agendě pro změnu; domnívá se, že tyto nástroje musí být zaměřeny na takové priority Unie, jejichž přidaná hodnota a strategický dopad jsou největší;

67. bere na vědomí výsledky přezkumu platformy EU pro kombinaci zdrojů v oblasti vnější spolupráce, jejímž původním cílem bylo zvýšit účinnost, účelnost a kvalitu stávajících mechanismů kombinování zdrojů financování a příslušných nástrojů;

68. požaduje, aby byly zavedeny společné normy provádění těchto finančních činností, byly stanoveny osvědčené postupy a byla vymezena kritéria způsobilosti a hodnocení; domnívá se, že jednotná pravidla řízení, např. strukturované výkaznictví, jednoznačné rámce pro sledování a podmínky dohledu, omezí díky vyšší míře transparentnosti a odpovědnosti transakční náklady a zamezí případnému zvyšování plateb;

69. žádá, aby byly Parlamentu pravidelně předkládány zprávy o využívání těchto finančních nástrojů a jejich výsledcích, aby mohl provádět svou kontrolní pravomoc a poskytovat souhlas, konkrétně pak v případě posuzování aktivačního účinku a adicionality ve finanční i nefinanční oblasti;

70. opakuje své stanovisko ohledně znepokojivé situace v Demokratické republice Kongo, zejména pokud jde o reformu soudnictví a stav právního státu, veřejné finance a otázku decentralizace;

71. vítá hodnocení Účetního dvora týkající se rozvojové pomoci Unie financované z prostředků ERF; souhlasí s tím, že příčinou pouze minimálního úspěchu při zlepšování správy v Demokratické republice Kongo je z velké části nedostatek politické vůle a absorpční kapacity;

72. uznává, že Demokratická republika Kongo je obecně považována za jeden z nejméně stabilních států na světě; důrazně navrhuje, aby byly ke spolehlivému hodnocení zlepšení vypracovány závazné klíčové ukazatele výkonnosti a cíle; rovněž důrazně žádá, aby byly navržené klíčové ukazatele výkonnosti a cíle realistické;

73. žádá Komisi a ESVČ, aby v návaznosti na loňskou zprávu o udělení absolutoria, která navrhovala omezení seznamu priorit s cílem umožnit lepší a cílenější strategii rozvojové pomoci, poskytly nejnovější seznam priorit evropské rozvojové pomoci v Demokratické republice Kongo;

Podpora EU na Haiti

74. opakuje, že je celkově spokojen s prací a úsilím útvarů Komise, jimiž reagovala na zemětřesení na Haiti v roce 2010, a to v nanejvýš kritické situaci pro delegaci Unie a její pracovníky; vítá skutečnost, že Komise dokázala pozastavit platby a výplatu podpory jako důsledek nedostatečného pokroku haitské vládní reformy finančního řízení a nedostatků při postupech zadávání veřejných zakázek;

75. připomíná nedostatky zjištěné Účetním dvorem, pokud jde o koordinaci, v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zachovat úzkou koordinaci mezi dárci i v rámci útvarů Komise; požaduje, aby byla průběžně formulována humanitární i rozvojová pomoc a prostřednictvím stálé platformy mezi útvary pomoci, obnovy a rozvoje (LRRD) bylo zajištěno důslednější propojení těchto oblastí; domnívá se, že kdekoli je to možné, musí být mezi ECHO a EuropeAid vytvořeny integrované přístupy s jasně stanovenými cíli koordinace a soudržnou strategií pro jednotlivé země a oba útvary musí sdílet osvědčené postupy; vyzývá Komisi, aby s Parlamentem zahájila dialog; domnívá se rovněž, že bude-li zapojena místní občanská společnost, lze lépe využívat místní znalostní základnu;

76. připomíná doporučení vydaná v návaznosti na návštěvu delegace Výboru pro rozpočtovou kontrolu na Haiti v únoru 2012 a opětovně trvá na zásadním významu vysledovatelnosti finančních prostředků Unie v oblasti rozvojové pomoci a odpovědnosti za tyto prostředky, což lze zajistit především provázáním rozpočtové podpory s plánovanými výsledky; vyzývá Komisi a ESVČ, aby kladly důraz na dodržování souboru podmínek pro odvětvovou rozpočtovou podporu;

77. připomíná, že ústředním bodem rozvojové strategie Unie a základním stavebním kamenem řešení jakýchkoli akčních plánů pro krizové situace mají být opatření v oblasti „budování státu“; požaduje, aby byla v souladu se zásahy Unie stanovena vhodná skladba politik;

78. domnívá se, že krizové a nestabilní situace vyžadují, aby byly rozvíjeny nové přístupy, a zejména k činnostem, jako jsou i) zjišťování rizik na různých operačních úrovních, ii) vypracování prognóz týkajících se pravděpodobných důsledků, a iii) vytváření nástrojů pro omezování rizik a pro přípravu na případnou katastrofu, které zajišťují dostatečnou míru flexibility a možnost využívat odborníků v různých oblastech působnosti;

79. vyzývá Komisi a ESVČ, aby systematičtěji a společně rozvíjely čtyři fáze cyklu zvládání katastrof; vyzývá Komisi a ESVČ, aby informovaly Parlament o vývoji, zejména pokud jde o řízení rizik a přípravu k naplňování a uskutečňování cílů programů v situaci po katastrofě;

80. připomíná, že v podobných krizích je třeba náležitě dbát na řádné a operativně účinné fungování rámce veřejné správy v daném státě pro řízení snah o snižování rizika katastrof, což je základním předpokladem pro to, aby byl zásah Unie úspěšný;

Budoucnost ERF

81. doporučuje, aby byly přesně vymezeny strategie a priority budoucích činností ERF a na tomto základě byl vytvořen systém finančních nástrojů, jenž bude v souladu se zásadami účinnosti a transparentnosti;

82. vyjadřuje politování nad tím, že jednotlivé ERF nebyly zahrnuty do souhrnného rozpočtu ve finančních pravidlech o souhrnném rozpočtu Evropské unie (nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012);

83. připomíná, že se Parlament, Rada a Komise dohodly na revizi finančních pravidel, aby bylo možné zahrnout změny, které si vynutily výsledek jednání o víceletém finančním rámci pro období let 2014 až 2020, včetně otázky možného začlenění jednotlivých ERF do rozpočtu Unie; opakuje svou výzvu Radě a členským státům, aby se dohodly na úplném začlenění jednotlivých ERF do rozpočtu Unie;

84. domnívá se, že nové volební období skýtá novou politickou příležitost vyzvat orgány Unie k tomu, aby v brzké době zahájily úvahy o scénáři pro případné nahrazení nynější dohody z Cotonou, pokud jde období po roce 2020, a jeho hodnocení; připomíná názor Parlamentu, že ERF by měl být do souhrnného rozpočtu začleněn co nejdříve;

85. je toho názoru, že začlenění jednotlivých ERF do souhrnného rozpočtu posílí demokratickou kontrolu, neboť Parlament by se podílel na určování strategických priorit týkajících se přidělování finančních prostředků, a rovněž to zajistí účinnější provádění a lepší mechanismy koordinace jak v ústředí Komise, tak na provozních úrovních; žádá Komisi, aby v následujícím posouzení opět řádně zvážila finanční dopady, jež by mělo začlenění jednotlivých ERF do souhrnného rozpočtu na členské státy, jakož i možný závazný klíč pro určování příspěvků členských států;

86. domnívá se, že zjednodušení a sblížení pravidel jednotlivých ERF povede k omezení rizika výskytu chyb a nehospodárnosti a zvýší úroveň transparentnosti a právní jistoty; vyzývá Komisi, aby předložila návrh jediného finančního nařízení pro všechny ERF; v souvislosti s diskusí o budoucí interní dohodě o 11. ERF vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepředložila návrh jediného finančního nařízení, které by zjednodušilo řízení ERF;

Opatření navazující na usnesení Parlamentu

87. vyzývá Účetní dvůr, aby do své příští výroční zprávy zahrnul přehled opatření navazujících na doporučení Parlamentu, která vydal ve svých zprávách týkajících se každoročního udělování absolutoria.

22. 1. 2015

STANOVISKO Výboru pro rozvoj

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

Udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2013

(2014/2077(DEC))

Navrhovatelka: Linda McAvan

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  v souvislosti se zvýšeným zaměřením se na výsledky pomoci, kterou poskytuje Unie, upozorňuje na skutečnost, že subsaharská Afrika je nejvíce zaostávajícím regionem ve vztahu k rozvojovým cílům tisíciletí a že podle prognóz je jediným regionem světa, v němž se nepodaří do roku 2015 snížit chudobu o 50 %; je znepokojen poklesem oficiální rozvojové pomoci určené na sociální služby, zejména v oblasti vzdělávání a reprodukčního zdraví, k němuž docházelo v několika posledních letech a jenž může ohrozit pokrok rozvoje lidského kapitálu(23);

2.  dochází k závěru, že pro rychlejší dosažení rozvojových cílů tisíciletí k cílovému datu 2015 je zapotřebí, aby bylo stávající úsilí ještě více vystupňováno; vítá, že se Evropský rozvojový fond (ERF), jenž je hlavním nástrojem Unie pro poskytování pomoci africkým, karibským a tichomořským státům v oblasti rozvojové spolupráce, podílel 45 % na celkové hodnotě nových dohod, jež v roce 2013 uzavřelo Generální ředitelství Komise pro rozvoj a spolupráci (GŘ DEVCO);

3.  konstatuje, že v roce 2013 bylo dosaženo dohody o zřízení 11. ERF s celkovým objemem prostředků ve výši necelých 27 miliard EUR (v cenách z roku 2011), tj. že v praxi dochází k zmrazení prostředků na úrovni 10. ERF, a nikoli k jejich 13% navýšení, jak navrhovala Komise, přestože platí závazek, že Unie navýší v nadcházejících letech rozvojové financování;

4.  se zájmem sleduje uplatňování nového přístupu Komise k rozpočtové podpoře(24); bere na vědomí, že v roce 2013 bylo vyčleněno na nová opatření rozpočtové podpory určené Africe celkově 660 milionů EUR, jež byly zčásti využity na provádění opatření v rámci rozvojových cílů tisíciletí, jejichž cílem bylo podpořit země, jež zaostávaly v klíčových oblastech, jako je zdraví, vodohospodářství, čištění odpadních vod, zabezpečení potravin a výživa; konstatuje, že nový přístup k rozpočtové podpoře zřejmě začíná přinášet pozitivní výsledky, což dokládá přijetí první smlouvy o státní výstavbě, jež byla uzavřena v prosinci 2013 s Haiti, a odklad několika plateb z důvodu nesplnění stanovených podmínek, k čemuž došlo například v Zambii a Mosambiku (makroekonomické důvody) a v Malawi a Ugandě (z důvodu korupce); vítá, že počet chyb souvisejících s rozpočtovou podporou se v roce 2013 snížil o 82 % oproti roku 2011;

5.  pokud jde o rozpočtovou podporu, vybízí Komisi, aby dále upevňovala politický dialog s partnerskými zeměmi jako jeden z klíčových prvků rozpočtové podpory, aby zvýšila účinnost doprovodných opatření k rozvoji kapacit a aby zlepšila integritu svých IT systémů finančního řízení, jež slouží k provádění rozpočtové podpory v partnerských zemích;

6.  zdůrazňuje, že v rámci ERF je nutné zajistit předvídatelné, nicméně dostatečně flexibilní plánování, aby byly prostředky soustředěny do nejpotřebnějších oblastí a aby byl současně zaručen účinný dopad a zvýšena schopnost rychlé reakce v nepředvídaných situacích;

7.  je znepokojen tím, že Evropský účetní dvůr u plateb z ERF v roce 2013 opětovně shledal, že jsou zatíženy významnou mírou chyb, přičemž nejpravděpodobnější odhadovaná míra chyb činí 3,4 %, což se velmi blíží vlastním výpočtům míry zbytkových chyb GŘ DEVCO (3,35 %); bere na vědomí, že stejně jako v roce 2012 byly chyby častěji zjištěny u transakcí souvisejících s mezinárodními organizacemi nežli u jiných forem podpory;

8.  požaduje, aby Komise posoudila stávající nedostatky v kontrolách ex ante u plateb z ERF, jež jsou podle stanoviska Účetního dvora hlavním důvodem zjištěné četnosti chyb, a aby provedla veškerá nezbytná opatření k rychlému vyřešení těchto nedostatků;

9.  naléhavě vyzývá GŘ DEVCO, aby reagovalo na doporučení Účetního dvora z roku 2011 a co nejdříve posílilo kapacitu svého oddělení interního auditu, což mu umožní efektivněji plnit své úkoly;

10. vybízí Komisi, aby obecně zvýšila účinnost svých kontrolních systémů a i nadále se věnovala zvyšování znalostí svých zaměstnanců v oblasti zásad řádného finančního řízení a jeho uplatňování, což může do budoucna skýtat naději, že míra chyb u plateb z ERF poklesne pod 2% práh významnosti.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

21.1.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Louis Aliot, Beatriz Becerra Basterrechea, Kostas Chrysogonos, Nirj Deva, Doru-Claudian Frunzulică, Nathan Gill, Heidi Hautala, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Linda McAvan, Norbert Neuser, Maurice Ponga, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, György Schöpflin, Pedro Silva Pereira, Davor Ivo Stier, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Rainer Wieland, Anna Záborská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Seb Dance, Louis-Joseph Manscour

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Rosa D’Amato

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.3.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

6

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Jonathan Arnott, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Ryszard Czarnecki, Dennis de Jong, Tamás Deutsch, Martina Dlabajová, Ingeborg Gräßle, Bernd Kölmel, Bogusław Liberadzki, Verónica Lope Fontagné, Monica Macovei, Fulvio Martusciello, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Igor Šoltes, Bart Staes, Michael Theurer, Marco Valli, Derek Vaughan, Anders Primdahl Vistisen, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Iris Hoffmann, Karin Kadenbach, Andrey Novakov, Markus Pieper

(1)

        Úř. věst. C 398, 12.11.2014, s. 1.

(2)

        Úř. věst. C 401, 13.11.2014, s. 264.

(3)

        Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

(4)

        Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.

(5)

        Úř. věst L 314, 30.11.2001, s. 1 a Úř. věst L 324, 7.12.2001, s. 1.

(6)

        Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.

(7)

        Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.

(8)

        Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 32.

(9)

        Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.

(10)

       Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.

(11)

       Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1.

(12)

       Úř. věst. C 398, 12.11.2014, s 1.

(13)

       Úř. věst. C 401, 13.11.2014, s. 264.

(14)

       Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

(15)

       Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.

(16)

       Úř. věst L 314, 30.11.2001, s. 1 a Úř. věst L 324, 7.12.2001, s. 1.

(17)

       Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.

(18)

       Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.

(19)

       Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 32.

(20)

       Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.

(21)

       Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.

(22)

       Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1.

(23)

Zpráva o rozvojových cílech tisíciletí 2014: hodnocení pokroku Afriky ve vztahu k rozvojovým cílům tisíciletí, analýza společného postoje Afriky k rozvojové agendě po roce 2015, 2014, strana 90.

http://www.undp.org/content/dam/rba/docs/Reports/MDG_Africa_Report_2014_ENG.pdf

(24)

Pokyny pro rozpočtovou podporu, Evropská komise, září 2012.

http://ec.europa.eu/europeaid/sites/devco/files/methodology-budget-support-guidelines-201209_en_2.pdf

Právní upozornění