Postup : 2014/0017(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0120/2015

Předložené texty :

A8-0120/2015

Rozpravy :

PV 28/10/2015 - 18
CRE 28/10/2015 - 18

Hlasování :

PV 29/10/2015 - 10.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0387

ZPRÁVA     ***I
PDF 867kWORD 421k
8.4.2015
PE 544.170v03-00 A8-0120/2015

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o podávání zpráv a transparentnosti u obchodů zajišťujících financování

(COM(2014)0040 – C8‑0023/2014 – 2014/0017(COD))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Renato Soru

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 PŘÍLOHA
 POSTUP

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o podávání zpráv a transparentnosti u obchodů zajišťujících financování

(COM(2014)0040 – C8‑0023/2014 – 2014/0017(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–       s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0040),

–       s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0023/2014),

–       s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–       s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 7. července 2014(1),

–       s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. července 2014(2),

–       s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0120/2015),

1.      přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.      vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.      pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh   1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(3)*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

2014/0017 (COD)

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o podávání zpráv a transparentnosti u obchodů zajišťujících financování

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(4),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(5),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(6),

[…]

v souladu s řádným legislativním postupem(7),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)      ▌Celosvětová finanční krize, která nastala v letech 2007–2008, odhalila nadměrné množství spekulativních činností, závažné regulatorní nedostatky, neúčinný dohled, neprůhlednost trhů a příliš složitou strukturu produktů finančního systému. Evropská unie přijala řadu opatření, která mají podpořit robustnost a stabilitu bankovního systému, včetně posílení kapitálových požadavků, pravidel zlepšujících řízení a dohled a režimy řešení problémů. V této souvislosti má rozhodující význam rovněž pokrok, jehož bylo dosaženo při vytváření bankovní unie. Krize však rovněž zdůraznila, že je zapotřebí zvýšit transparentnost a monitorování nejen v tradičním bankovním sektoru, ale i v oblastech, v nichž probíhají činnosti nebankovního úvěrování, tj. u „stínového bankovnictví“, jehož rozsah je znepokojivý a už v současnosti dosahuje poloviny regulovaného bankovního systému. Veškeré nedostatky související s takovými činnostmi, které jsou podobné činnostem prováděným bankami, mohou potenciálně nakazit regulovaný finanční sektor. V zájmu zabránění výskytu další závažné finanční krize je zapotřebí řešit otázku nadměrného využívání pákového účinku ve finančním systému, zejména pokud vede k nárůstu činností stínového bankovnictví.

(1a)    V této souvislosti je důležité připomenout, že hlavní funkcí finančního sektoru by mělo být nasměrování kapitálu tak, aby financoval produktivní ekonomiku, a nikoli majetkové spekulace.

(2)       V souvislosti s činnostmi Rady pro finanční stabilitu (dále jen „FSB“) a Evropské rady pro systémová rizika (dále jen „ESRB“), které se zaměřují na omezení stínového bankovnictví, byla vymezena rizika vyplývající z obchodů zajišťujících financování (Securities Financing Transactions – dále jen „SFT“). SFT, včetně repo obchodů, půjček cenných papírů nebo komodit, výpůjček cenných papírů nebo komodit, operací typu buy-sell back či sell-back, likvidních či kolaterálových swapů, umožňují zvyšování páky, působí pro-cyklicky a prohlubují vzájemné vazby na finančních trzích. Regulační orgány, orgány dohledu ani investoři pak zejména z důvodu nedostatečné transparentnosti při využívání SFT neměli v období před finanční krizí ani v jejím průběhu možnost, aby řádně posuzovali a monitorovali příslušná rizika, která jsou obdobná rizikům bankovním, a míru vzájemné provázanosti finančního systému. V této souvislosti přijala Rada pro finanční stabilitu dne 29. srpna 2013 rámec programových opatření, který má řešit rizika vyplývající ze stínového bankovnictví při půjčování cenných papíru a repo obchodech. V září 2013 byla tato doporučení následně potvrzena vedoucími představiteli skupiny G20.

(2a)     FSB následně uveřejnila dne 14. října 2014 regulatorní rámec upravující srážky u kolaterálu v případě kolaterálu poskytnutého v rámci SFT bez centrálního clearingu. Vzhledem k tomu, že u těchto operací není využíván clearing, mohou v jejich důsledku vznikat značná rizika, nejsou-li odpovídajícím způsobem zajištěny. Společně se zvyšováním transparentnosti při opětovném využití kolaterálu, což je prvním krokem k posílení schopnosti smluvních stran analyzovat rizika a předcházet jim, považuje FSB za nutné také navrhnout další reformy pro požadavky v oblasti srážek a marže, podle nichž by účastníci trhu měli uplatnit srážky u hodnoty aktiv, která obdrží jako kolaterál v rámci SFT bez centrálního clearingu s nebankovními subjekty. Cílem takových návrhů je zamezit nadměrnému pákovému účinku a zmírnit riziko koncentrace a selhání. FSB by měla tuto práci na srážkách kolaterálu dokončit do roku 2016, kdy by měl být vypracován soubor doporučení pro srážky u kolaterálu v případě kolaterálu poskytnutého v rámci SFT bez centrálního clearingu mezi nebankovními subjekty. Orgán ESMA bude tento vývoj sledovat a připraví pro Komisi zprávu, která by představila vhodné způsoby rozvoje evropského rámce, který bude v souladu s aktuálními doporučeními FSB pro srážky u SFT bez centrálního clearingu. Tato zpráva by rovněž měla posoudit kvantitativní dopad doporučení FSB, aby bylo možné vyhodnotit nejlepší způsob, jak zavést tato doporučení v rámci Unie. Komise se pak bude touto otázkou zabývat ve své zprávě pro Evropský parlament a Radu, včetně příslušných legislativních návrhů, bude-li to vhodné.

(3)      Komise v březnu 2012 zveřejnila zelenou knihu o stínovém bankovnictví. Na základě rozsáhlé odezvy, které se jí dostalo, a s přihlédnutím k vývoji na mezinárodním poli zveřejnila Komise dne 4. září 2013 sdělení ▌o stínovém bankovnictví. Ve sdělení je zdůrazněno, že je obtížné vzhledem ke komplikované a neprůhledné povaze SFT identifikovat smluvní strany a monitorovat koncentraci rizik. Jejich prostřednictvím dochází ve finančním systému rovněž k vytváření nadměrné páky.

(4)      V říjnu 2012 přijala skupina odborníků na vysoké úrovni pod vedením Erkkiho Liikanena zprávu o reformě bankovního sektoru v Unii. Zpráva mimo jiné pojednává o vzájemném vztahu mezi tradičním bankovním systémem a systémy stínového bankovnictví. Ve zprávě byla identifikována rizika vyplývající z činností stínového bankovnictví, jimiž je například vysoká páka a procykličnost, a obsahovala výzvu, aby se snížila vzájemná provázanost mezi bankami a systémem stínového bankovnictví, která byla zdrojem nákazy celosystémové bankovní krize. Ve zprávě byla rovněž navržena určitá strukturální opatření na ošetření přetrvávajících nedostatků bankovního sektoru EU.

(5)      Strukturálními reformami bankovního systému Unie se zabývá samostatný návrh právního aktu. Při uplatnění strukturálních opatření na banky by však mohlo dojít k přesunu určitých činností do méně regulovaných oblastí, jakými je například stínové bankovnictví. Z těchto důvodů by měl být návrh právního aktu týkající se strukturální reformy bankovního odvětví Unie doprovázen závaznými požadavky, které se týkají transparentnosti a podávání zpráv v souvislosti se SFT, jež jsou stanoveny tímto nařízením. Pravidla o transparentnosti podle tohoto nařízení tudíž doplňují pravidla Unie pro strukturální reformu.

(6)      Toto nařízení reaguje na potřebu zvýšit transparentnost trhů SFT, potažmo i celého finančního systému. V zájmu zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže a navázání na mezinárodní vývoj vychází toto nařízení z doporučení Rady pro finanční stabilitu. Vytváří unijní rámec, podle něhož lze účinně poskytovat informace o SFT ve prospěch registrů obchodních údajů a investorů. Tuto potřebu dosažení souladu s vývojem na mezinárodním poli ještě zesiluje pravděpodobnost, že v návaznosti na strukturální reformu bankovního sektoru Unie by mohlo dojít k přesunu činností, které v současnosti vykonávají tradiční banky, do oblasti stínového bankovnictví, přičemž budou zahrnuty jak finanční, tak nefinanční subjekty. Vzhledem k tomu by mohlo dojít u těchto činností ke snížení transparentnosti ve vztahu k regulačním orgánům a orgánům dohledu, což by jim znemožnilo získat řádný přehled o rizicích v souvislosti se SFT. Rovněž by mohly být na určitých trzích prohloubeny stávající zavedené vazby mezi regulovaným bankovním odvětvím a odvětvím stínového bankovnictví.

(7)      V reakci na otázky uvedené v doporučeních Rady pro finanční stabilitu a na předpokládaný vývoj v návaznosti na strukturální reformu bankovního odvětví Unie je pravděpodobné, že členské státy by přijaly různorodá vnitrostátní opatření, jež by mohla vytvořit překážky hladkému fungování vnitřního trhu a zhoršovala by postavení účastníků trhu a finanční stabilitu. Nedostatek harmonizovaných pravidel upravujících transparentnost kromě toho z hlediska vnitrostátních orgánů ztěžuje na mikroúrovni porovnávání údajů, které pocházejí z různých členských států, a ve svém důsledku i pochopení reálných rizik, která představují jednotliví účastníci trhu z hlediska systému. Vzhledem k tomu je nezbytné, aby se v Unii zabránilo vzniku těchto narušení a překážek. Proto by vhodným právním základem tohoto nařízení měl být článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) podle výkladu v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

(8)      Nová pravidla týkající se transparentnosti tudíž stanoví náležitosti oznamování SFT uzavíraných mezi všemi účastníky trhu, ať již se jedná o finanční či nefinanční subjekty, včetně skladby podkladového kolaterálu, pokud lze podkladový kolaterál dále použít či byl-li použit, a uplatňované srážky. V zájmu snížení dodatečných provozních nákladů účastníků trhu by měly nová pravidla a normy vycházet z již existujících infrastruktur a postupů, které byly zavedeny v oblasti OTC derivátů. Proto se tento právní rámec v co možná největší míře shoduje s právním rámcem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o oznamování derivátových smluv registrům obchodních údajů, jež byly za tímto účelem registrovány. To by mělo rovněž umožnit registrům obchodních údajů povoleným podle uvedeného nařízení vykonávat funkci registru, kterou byly pověřeny podle nových pravidel, splňují-li určitá dodatečná kritéria, a to včetně registrů obchodních údajů třetích zemí.

(8a)     Centrální banky ESCB jsou vyňaty z povinnosti oznamovat své SFT registrům obchodních údajů, avšak musí spolupracovat s příslušnými orgány, a to včetně přímého poskytování popisu svých SFT registrům obchodních údajů na jejich žádost.

(8b)     Pro zajištění účinného zavedení oznamování obchodů zajišťujících financování, je nezbytné, aby smluvní strany požadavky prováděly postupně. Při tom by se měla zohlednit účinná schopnost smluvních stran plnit oznamovací povinnosti.

(9)      V důsledku toho budou informace o rizicích souvisejících s trhy SFT uloženy centrálně a bude k nim umožněn jednoduchý a přímý přístup, mimo jiné ze strany evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) („ESMA“), evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) („EBA“), evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) („EIOPA“), relevantních příslušných orgánů, Evropské rady pro systémová rizika („ESRB“) a příslušných centrálních bank Evropského systému centrálních bank („ESCB“), včetně Evropské centrální banky („ECB“), za účelem identifikace a monitorování rizik pro finanční stabilitu souvisejících s činnostmi stínového bankovnictví regulovaných a neregulovaných subjektů. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by měl při vypracovávání či návrhu změny regulatorních technických standardů podle tohoto nařízení přihlédnout ke stávajícím standardům stanoveným podle článku 9 nařízení (EU) č. 648/2012 a zvážit regulaci registrů obchodních údajů pro derivátové smlouvy a jejich budoucí vývoj a měl by usilovat o to, aby dotčené příslušné orgány, ESRB a příslušné centrální banky ESCB, včetně ECB, měly přímý a okamžitý přístup ke všem informacím nezbytným pro plnění jejich povinností.

(10)    Aniž jsou dotčena ustanovení trestního nebo daňového práva, měly by příslušné orgány, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, subjekty nebo fyzické či právnické osoby jiné než příslušné orgány, které získají důvěrné informace, tyto informace použít pouze v rámci plnění svých povinností a výkonu svých funkcí. To by však nemělo bránit vnitrostátním subjektům příslušným pro prevenci, vyšetřování a nápravu případů nesprávného úředního postupu ve výkonu jejich funkcí v souladu s vnitrostátním právem.

(11)    Finanční a nefinanční smluvní strany využívají SFT ve značném rozsahu, v důsledku čehož jim může vznikat určité riziko. Správci fondů využívají SFT za účelem efektivní správy portfolia. Toto využití může mít značný dopad na výsledky takových fondů. Lze je využít buď za účelem naplnění investičních cílů či ke zvýšení výnosů. SFT mohou zahrnovat swapy veškerých výnosů, likvidní swapy či kolaterálové swapy. Správci fondů využívají ve velkém měřítku tyto obchody rovněž k získání expozic v rámci určitých strategií či ke zvýšení výnosů. SFT zvyšují celkový rizikový profil fondů, neboť investoři nejsou náležitě seznámeni se skutečností, že dochází k využívání takových obchodů. Je zcela zásadní, aby bylo zajištěno, že investoři těchto fondů mají možnost činit informovaná rozhodnutí a posoudit celkový poměr rizika a výnosů investičních fondů.

(11a)   SFT využívají rovněž i jiné finanční smluvní strany, jako jsou například úvěrové instituce, a dále i nefinanční smluvní strany, čímž vytvářejí specifická rizika pro akcionáře či klienty těchto smluvních stran. Proto by měly úvěrové instituce zveřejňovat své aktivity související se SFT. Ze stejného důvodu se i od společností kotovaných na burze požaduje, aby svým akcionářům oznamovaly veškeré aktivity týkající se SFT, aby tito akcionáři mohli činit informovaná rozhodnutí o rizikovém profilu společností, do nichž investují. Tyto úvěrové instituce a společnosti kotované na burze by proto měly rovněž zveřejňovat své aktivity týkající se SFT v rámci svých pravidelných veřejně dostupných zpráv.

(12)    V důsledku investic učiněných na základě neúplných a nepřesných informací o investiční strategii fondu mohou investorům vznikat značné ztráty. Vzhledem k tomu je zapotřebí, aby investiční fondy uváděly veškeré spolehlivé a podrobné informace související s využíváním SFT z jejich strany. Úplná transparentnost je navíc důležitá právě v oblasti investičních fondů, neboť veškerá aktiva, která jsou předmětem SFT, nejsou ve vlastnictví správců fondu, ale jejich vlastníky jsou investoři takového fondu. Poskytnutí úplných informací o SFT je tudíž zásadním nástrojem zajišťujícím ochranu proti možným střetům zájmů.

(13)    Nová pravidla týkající se transparentnosti SFT a jiných struktur financování úzce souvisí se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES(8) a 2011/61/EU(9), neboť uvedené směrnice vytvářejí právní rámec upravující zřízení, řízení a uvádění na trh subjektů kolektivního investování.

(14)    Subjekty kolektivního investování mohou působit jako subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), které jsou spravovány správci SKIPCP nebo investičními společnostmi, jimž je uděleno povolení podle směrnice 2009/65/ES, nebo jako alternativní investiční fondy spravované správci alternativních investičních fondů, kteří jsou povoleni nebo registrováni podle směrnice 2011/61/EU. Uvedená nová pravidla o transparentnosti doplňují ustanovení těchto směrnic. Tato nová jednotná pravidla týkající se transparentnosti SFT a jiných struktur financování by se proto měla použít coby doplnění pravidel stanovených ve směrnicích 2009/65/ES a 2011/61/EU.

(15)    Aby si mohli investoři uvědomovat rizika spojená s využitím SFT a jiných struktur financování, měli by správci fondů pravidelně vykazovat podrobné informace o každém využití těchto postupů. Stávající pravidelné zprávy, které má vypracovávat vedení SKIPCP či investičních společností a správci alternativních investičních fondů, by měly být doplněny o tyto další informace o využívání SFT a jiných struktur financování.

(15a)   Pokyny pro příslušné orgány a správcovské společnosti SKIPCP vydané orgánem ESMA dne 18. prosince 2012 (ESMA/2012/832) ukládají správcovským společnostem SKIPCP pouze dobrovolnou oznamovací povinnost. Aby se snížila administrativní zátěž pro správcovské společnosti SKIPCP a alternativní investiční fondy, které již uvedené pokyny přijaly, je vhodné nevyžadovat opětovné předkládání prospektů, které už jsou v souladu se stávajícími pokyny.

(16)    V předsmluvní dokumentaci, jako je například prospekt fondů SKIPCP či poskytnutí informací před uzavřením smlouvy investorům alternativních investičních fondů, by měly být poskytnuty úplné informace o investiční politice fondu ve vztahu k SFT a jiným strukturám financování. Tím by mělo být zajištěno, že investoři jsou seznámeni se souvisejícími riziky a počítají s nimi dříve, než se rozhodnou investovat do určitého SKIPCP či alternativního investičního fondu.

(17)    Opětovné využití má zajišťovat likviditu a smluvním stranám umožnit snižovat náklady financování. Rovněž však vytváří složité struktury řetězců kolaterálu mezi tradičním bankovnictvím a bankovnictvím stínovým, a z hlediska finanční stability je proto rizikem. Nedostatečná transparentnost, pokud jde o míru opětovného využití finančních nástrojů poskytnutých jakožto kolaterál, a příslušná rizika v případě úpadku mohou narušit důvěru smluvních stran a zvýšit rizika z hlediska finanční stability.

(18)    (18) Toto nařízení usiluje o vytvoření přísnějších pravidel pro smluvní strany, pokud jde o podávání informací o opětovném využití. Vzhledem k tomu by se pravidla o opětovném využití kolaterálu podle tohoto nařízení měla použít například pro fondy a depozitáře pouze v té míře, v níž nejsou k dispozici přísnější pravidla o opětovném využití stanovená pro investiční fondy, jež jsou […] zvláštní právní úpravou, jejíž uplatnění má přednost před pravidly uvedenými v tomto nařízení. Tímto nařízením by zejména neměla být dotčena jakákoli pravidla, jimiž je omezena možnost smluvních stran využít opětovné využití finančních nástrojů, které jsou poskytnuty jakožto kolaterál smluvními stranami či jinými osobami, než jsou smluvní strany.

(18a)  Podmínky, podle kterých mají smluvní strany právo na opětovné využití a na výkon tohoto práva nijak nesnižují ochranu, kterou přiznává dohodě o finančním zajištění s převedením vlastnického práva směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES(10).

(18b)  Vymezení pojmu „opětovné využití“ v tomto nařízení je v souladu s významem tohoto pojmu uvedeného v doporučeních FSB. Pro účely tohoto nařízení zahrnuje „opětovné využití“ institut opětovného využití, aniž by tím bylo dotčeno používání pojmu „opětovné využití“ v jiných právních aktech Unie, jako např. ve směrnici 2014/91/EU(11).

(19)    Aby bylo zajištěno, že smluvní strany splní povinnosti vyplývající z tohoto nařízení a že budou v rámci Unie podléhat obdobné úpravě, měly by být zajištěny účinné, přiměřené a odrazující správní sankce a opatření. Správní sankce a opatření stanovená tímto nařízením by tedy měly splňovat určité základní požadavky, pokud jde o adresáty, kritéria, která by měla být zohledněna při ukládání sankce nebo opatření, zveřejňování sankcí či opatření, klíčové sankční pravomoci a výši finančních správních sankcí. Z tohoto důvodu je vhodné, aby se opatření a sankce stanovené podle směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU použily na porušení povinností stanovených tímto nařízením pro transparentnost ze strany investičních fondů.

(20)    Technické normy v odvětví finančních služeb by měly v celé Unii zabezpečit harmonizaci a přiměřenou ochranu vkladatelů, investorů a spotřebitelů. Je vhodné a smysluplné pověřit Evropský orgán pro cenné papíry a trhy jako subjekt s vysoce specializovanými odbornými znalostmi vypracováním návrhů regulačních technických a prováděcích norem, které nejsou politické povahy. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by měl při vypracovávání návrhu technických norem zajistit účinné administrativní postupy a postupy podávání zpráv. Komise by měla být zmocněna přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie a s postupem stanoveným v článcích 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(12) regulační technické normy v těchto oblastech: podrobné náležitosti různých typů SFT, podrobné náležitosti žádosti o registraci registru obchodních údajů a četnost a podrobné náležitosti zveřejňování údajů registrů obchodních údajů a přístupu k takovým údajům.

(21)    Komise by měla být zmocněna přijímat prováděcí technické normy vypracované Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování Evropské unie a v souladu s postupem stanoveným v článku 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010, pokud jde o formát a četnost vykazování, formát žádosti o registraci registru obchodních údajů, jakož i postupy a formuláře pro výměnu informací o sankcích s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

(22)    Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny seznamu subjektů, na které by se neměla vztahovat oblast působnosti tohoto nařízení, aby se předešlo omezení jejich pravomocí, které uplatňují při plnění svých úkolů ve společném zájmu, podrobné náležitosti týkající se definic, typu poplatků, zpoplatněných záležitostí, výše poplatků a způsobu, jakým jsou poplatky uhrazovány registry obchodních údajů a změny […] přílohy za účelem aktualizace informací o SFT a jiných struktur financování a informací určených investorům. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(23)    S cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání rozhodnutí o posouzení pravidel třetích zemí pro účely uznávání registrů obchodních údajů třetích zemí.

(23a) Pro vytvoření účinného regulačního rámce pro stínové bankovnictví má zásadní význam pokrok při zavádění a provádění soudržných požadavků na mezinárodní úrovni. Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě podávat pravidelné zprávy o plánu skupiny G20 směřujícímu k posílení dohledu a regulaci stínového bankovnictví, a tím i o stavu opatření přijatých Unií a hlavními jurisdikcemi třetích zemí.

(24)    V souladu se zásadou proporcionality je nezbytné a vhodné zajistit transparentnost určitých činností na trhu, jako jsou například SFT, opětovné využití či jiné struktury financování, a umožnit monitorování a identifikaci souvisejících rizik pro finanční stabilitu. V souladu s čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů.

(25)    Toto nařízení respektuje základní práva a zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů, právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na obhajobu a zásadu ne bis in idem, svobodu podnikání, právo na vlastnictví, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Toto nařízení musí být uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami.

(25a)  V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal své stanovisko dne 11. července 2014(13),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Předmět a oblast působnosti

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanovuje pravidla týkající se transparentnosti obchodů zajišťujících financování (securities financing transactions – dále jen „SFT“) a opětovného využití.

Článek 2

Oblast působnosti

1.          Toto nařízení se vztahuje na:

(a)    smluvní stranu SFT usazenou:

(1)    v Unii, včetně všech jejích poboček bez ohledu na místo, kde se nacházejí;

(2)    ve třetí zemi, je-li SFT uzavřen v rámci operací pobočky EU;

(b)    správcovské společnosti subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a investičních společností SKIPCP podle směrnice 2009/65/ES;

(c)    správce alternativních investičních fondů, kterým bylo uděleno povolení podle směrnice 2011/61/EU;

(d)    smluvní stranu účastnící se opětovného využití, která je usazena:

(1)    v Unii, včetně všech jejích poboček bez ohledu na místo, kde se nacházejí;

(2)    ve třetí zemi, jedná-li se o jeden z následujících případů:

(i.)    k opětovnému využití došlo v rámci operací pobočky EU;

(ii.)    opětovné využití se týká finančních nástrojů, které byly poskytnuty jakožto kolaterál smluvní stranou usazenou v Unii nebo pobočkou smluvní strany usazené ve třetí zemi, nacházející se v EU.

2.        Články 4 a 15 se nevztahují na:

(a)     členy ESCB a další orgány členských států plnící podobné funkce a další veřejné subjekty Unie pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující;

(b)    Banku pro mezinárodní platby.

2a.      Článek 4 se nevztahuje na operace, jejichž smluvní stranou jsou subjekty uvedené v odst. 2 písm. a) a b) tohoto článku.

3.        Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27 za účelem změny výčtu výjimek stanoveného v odstavci 2 tohoto článku.

Komise vyjme smluvní strany z výčtu uvedeného v odstavci 2 tohoto článku pouze ve vztahu k uplatnění článku 4 na takovou smluvní stranu a přistoupí k tomu pouze na základě přesvědčivých důkazů o tom, že výjimka smluvní strany uvedené ve výčtu v odstavci 2 tohoto článku poškozuje výkon pravomocí příslušných orgánů uvedených v čl. 12 odst. 2, neboť jim znemožňuje získat veškeré informace požadované v rámci oznamování SFT.

Komise doplní smluvní strany do výčtu v odstavci 2 tohoto článku pouze v případě centrálních bank třetích zemí, k čemuž přikročí pouze tehdy, pokud bude na základě srovnávací analýzy úpravy postavení centrálních bank v příslušných třetích zemí přesvědčivě prokázáno, že je výjimka z článku 4 nebo 15 pro takové centrální banky třetích zemí nezbytná.

Komise za tímto účelem a před přijetím takových aktů v přenesené pravomoci vypracuje zprávu, v níž uvede důkazy, na něž odkazuje tento odstavec, a analýzu možných důsledků takového rozhodnutí.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.          „registrem obchodních údajů“ právnická osoba, která centrálně sbírá a vede záznamy o obchodech zajišťujících financování (SFT);

2.        „smluvními stranami“ „finanční smluvní strany“ a „nefinanční smluvní strany“ a „ústřední protistrany“ podle čl. 1 bodů 8, 9 a 2 nařízení (EU) č. 648/2012, jakož i „centrální depozitář cenných papírů“ podle čl. 1 bodu 2 nařízení (EU) č. 909/2014;

3.          „usazenou“

(a)     v případě smluvní strany, která je fyzickou osobou, umístění jejího ústředí;

(b)    v případě smluvní strany, která je právnickou osobou, umístění jejího sídla;

(c)    v případě smluvní strany, která podle svých vnitrostátních právních předpisů nemá sídlo, umístění jejího ústředí;

4.          „pobočkou“ provozovna jiná než ústředí, která je součástí smluvní strany a nemá právní subjektivitu;

5.          „půjčkami cenných papírů nebo komodit“ a „výpůjčkami cenných papírů nebo komodit“ obchody, jimiž smluvní strana převádí cenné papíry nebo komodity a tento převod je spojen se závazkem vypůjčitele vrátit k nějakému budoucímu datu nebo na požádání převodce cenné papíry či komodity stejné hodnoty, přičemž u smluvní strany převádějící cenné papíry či komodity jde o půjčku cenných papírů či komodit a u smluvní strany, na kterou jsou cenné papíry či komodity převáděny, jde o výpůjčku cenných papírů či komodit;

5a.      „operacemi typu buy-sell back“ a „sell-buy back“ jakákoli operace, v níž některá smluvní strana nakupuje nebo prodává cenné papíry nebo komodity nebo zaručená práva s tím, že k budoucímu datu prodá, případně odkoupí, cenné papíry nebo komodity nebo zaručená práva stejného druhu za stanovenou cenu, tato operace je operací typu „buy-sell back“ pro smluvní stranu, která nakupuje cenné papíry nebo komodity nebo garantovaná práva, a operací typu „sell-buy back“ pro smluvní stranu, která je prodává, přičemž se takové operace typu „buy-sell back“ a „sell-buy back“ neřídí repem ani reverzním repem podle definice v čl. 4 odst. 1 bodě 82 nařízení (EU) č 575/2013;

6.          „obchodem zajišťujícím financování (securities financing transaction – SFT)“

–      „repo obchod“ podle čl. 4 bodu 83 nařízení (EU) č. 575/2013;

–      „půjčky cenných papírů nebo komodit“ a „výpůjčky cenných papírů nebo komodit“;

-       ▌operace typu buy-sell back či sell-buy back nebo kolaterálové swapy nebo likvidní swapy;

-       – „maržové obchody“ podle čl. 272 bodu 3 nařízení (EU) č. 575/2013; pro účely tohoto nařízení se maržové obchody neomezují jen na operace, které se řídí dohodami mezi institucemi ve smyslu nařízení (EU) č 575/2013 a jejich smluvními stranami;

-       – „swapy veškerých výnosů“ podle bodu 7 přílohy 1 nařízení Komise (EU) č. 231/2013(14); pro účely tohoto nařízení se swapy veškerých výnosů neomezují na operace mezi smluvními stranami ve smyslu směrnice 2011/61/EU.

7.          „opětovným využitím“ využití finančních nástrojů přijímající smluvní stranou, která je obdržela coby kolaterál, na své vlastní jméno a na svůj vlastní účet či na účet jiné smluvní strany, včetně jakékoli fyzické osoby ;

7a.      „dohodou o finančním zajištění s převedením vlastnického práva“ dohoda o finančním zajištění s převedením vlastnického práva podle čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2002/47/ES;

7b.      „dohodou o finančním zajištění s poskytnutím jistoty“ dohoda o finančním zajištění s poskytnutím jistoty podle čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice 2002/47/ES;

8.          „finančním nástrojem“ finanční nástroj ve smyslu přílohy I oddílu C směrnice 2004/39/ES;

10.        „komoditou“ komodita ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.

Kapitola II

Transparentnost SFT

Článek 4

Oznamovací povinnost a ochranná ustanovení ve vztahu k SFT

1.          Smluvní strany SFT oznamují podrobné náležitosti o těchto operacích registru obchodních údajů, který je registrován podle článku 5 či uznán podle článku 19. Podrobné údaje se oznamují nejpozději třetí pracovní den následující po uzavření, změně nebo ukončení operace, avšak co nejdříve je to možné.

Oznamovací povinnost se vztahuje na SFT, které:

byly uzavřeny po datu, od kterého se použije tento odstavec, uvedeném v čl. 28 odst. 2 písm. a).

Smluvní strana, která podléhá oznamovací povinnosti, může oznamováním údajů o SFT pověřit jiný subjekt.

Pokud některá finanční smluvní strana uzavírá SFT s nefinanční smluvní stranou, která k rozvahovému dni nepřekročí limity u alespoň dvou ze tří kritérií uvedených v čl. 3 odst. 3 směrnice 2013/34/EU(15), oznamovací povinnost obou smluvních stran se vztahuje pouze na finanční smluvní stranu.

2.          Smluvní strany uchovávají záznamy o každém SFT, který uzavřely, změnily či ukončily nejméně pět let po ukončení obchodu.

3.          Pokud není k dispozici registr obchodních údajů, který by zaznamenal podrobné údaje o SFT, smluvní strany zajistí, že tyto podrobné údaje jsou oznámeny Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA).

V takových případech Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zajistí, aby všechny relevantní subjekty uvedené v čl. 12 odst. 2 měly přístup ke všem údajům o SFT, které potřebují k plnění svých povinností a mandátů.

4.          Registry obchodních údajů a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy se řídí příslušnými podmínkami týkajícími se důvěrnosti, integrity a ochrany informací, které obdržely podle tohoto článku, a musí dodržovat povinnosti stanovené zejména v článku 80 nařízení (EU) č. 648/2012 a podléhají příslušným pokutám stanoveným podle článku 65 uvedeného nařízení. Pro účely tohoto článku se odkazy v článku 80 nařízení (EU) č. 648/2012 na článek 9 uvedeného nařízení a na „derivátové smlouvy“ považují za odkazy na tento článek a na „SFT“.

5.          Má se za to, že smluvní strana nebo subjekt oznamující údaje jménem smluvní strany neporušuje žádné omezení ohledně poskytování informací uložené smlouvou nebo právními či správními předpisy, když registru obchodních údajů nebo Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy poskytne údaje o SFT.

6.          Sdělením těchto údajů nevzniká vykazující jednotce ani jejím ředitelům nebo zaměstnancům žádná odpovědnost.

Má se za to, že povinnost oznámit příslušné informace podle odstavce 1 tohoto článku byla splněna, pokud byly údaje o SFT, jež mají být oznámeny registru obchodních údajů podle článku 9 nařízení (EU) č. 648/2012, v takové zprávě v uvedeném rozsahu obsaženy.

7.          Evropský orgán pro cenné papíry a trhy v úzké spolupráci s Evropským systémem centrálních bank (ESCB) a po přihlédnutí k jeho potřebám vypracuje v zájmu zajištění soudržného používání tohoto článku návrh regulačních technických norem, které stanoví příslušné náležitosti jednotlivých typů SFT, v nichž bude upřesněno následující, a to s ohledem na druh SFT a s přihlédnutím k možnostem oznamování celkových pozic, pokud se nevyžadují všechny údaje uvedené v písm. b):

a)     smluvní strany SFT, a pokud se liší, osoby oprávněné a povinné z daného obchodu;

b)     jistina, měna, druh, kvalita a hodnota kolaterálu, způsob poskytnutí kolaterálu, skutečnost, že kolaterál lze opětovně využít, skutečnost, že k opětovnému využití kolaterálu došlo, nahrazení kolaterálu, sazbu repo obchodu či poplatek za půjčku, smluvní strana, srážka, okamžik ocenění, okamžik splatnosti a první datum stanovené pro uplatnění výzvy k odkupu.

ba)   datum nebo data, od kdy je postupně podle druhů smluvních stran zaváděna oznamovací povinnost, přičemž se zohlední, že se čl. 4 odst. 1 použije na všechny finanční smluvní strany po uplynutí šesti měsíců od data přijetí uvedených regulačních technických norem a na všechny nefinanční smluvní strany po uplynutí 12 měsíců od přijetí uvedených regulačních technických norem;

Uvedené návrhy technických regulačních norem zohlední v zájmu usnadnění oznamování zvláštní technickou charakteristiku souborů aktiv a zajistí soulad s nejnovějšími mezinárodně sjednanými normami.

Orgán ESMA předloží návrhy regulačních technických norem Komisi do [12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. Komise přijme takové regulační technické normy do ... [OJ.: Please insert the date [...] months after the entry into force of this Regulation].

8.        V zájmu zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavce 1 vypracuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy v úzké spolupráci s Evropským systémem centrálních bank s přihlédnutím k jeho potřebám návrhy regulačních technických norem, jimiž se stanoví formát a četnost podávání zpráv podle odstavců 1 a 3 pro jednotlivé typy SFT; formát bude obsahovat u každé operace příslušně celosvětové identifikační kódy právnických osob (LEI), jak je vyžadováno podle článku 26 nařízení č. 648/2012, nebo do doby, než bude ukončena stávající fáze prozatímního uplatňování celosvětového systému identifikačních kódů právnických osob, dřívější mezinárodní identifikační čísla cenných papírů (ISIN) a specifické identifikační kódy obchodu. Takovým specifickým identifikačním kódem obchodu je specifický identifikační kód obchodu, který je sjednán na evropské úrovni, který poskytuje oznamující smluvní strana, nebo jedinečný kód, který bude vytvořen a sjednán s druhou smluvní stranou.

Orgán ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem Komisi do [12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Komise přijme takové regulační technické normy do ... [OJ.: Please insert the date [...] months after the entry into force of this Regulation].

Kapitola III

Registrace registru obchodních údajů a dohled nad ním

Článek 5

Registrace registru obchodních údajů

1.          Registr obchodních údajů je registrován Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy pro účely článku 4 podle podmínek a postupů stanovených tímto článkem.

Registr obchodních údajů musí být právnickou osobou usazenou v Unii a splňovat požadavky stanovené v článcích 78 a 79 nařízení (EU) č. 648/2012, aby byl způsobilý k registraci podle tohoto článku. Pro účely tohoto článku se odkazy na článek 9 nařízení (EU) č. 648/2012 se považují za odkazy na článek 4 tohoto nařízení.

2.          Registrace registru obchodních údajů je účinná pro celé území Unie.

3.          Registrovaný registr obchodních údajů musí trvale splňovat podmínky pro registraci. Registr obchodních údajů informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy o veškerých zásadních změnách podmínek pro registraci.

4.          Registr obchodních údajů podá žádost o registraci Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, nebo v případě registru obchodních údajů, které jsou již zapsány na základě nařízení č. 648/2012, podá uvedenému orgánu žádost o rozšíření služeb.

5.          Do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti Evropský orgán pro cenné papíry a trhy posoudí, zda je žádost úplná. Technické normy mohou stanovit postupy, které použijí registry obchodních údajů za účelem ověření úplnosti a správnosti údajů poskytovaných podle čl. 4 odst. 1, pokud bude orgán ESMA tyto postupy považovat za nezbytné k zajištění souladu s tímto nařízením. Není-li žádost úplná, stanoví orgán ESMA lhůtu, v níž musí registr obchodních údajů poskytnout další informace. Posoudí-li Evropský orgán pro cenné papíry a trhy žádost jako úplnou, oznámí to registru obchodních údajů.

6.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určují náležitosti žádosti o registraci uvedené v odstavci 4, přičemž zohlední, že je zapotřebí zabránit zdvojování postupů u registrů obchodních údajů, jež žádají o rozšíření služeb, které již poskytují podle nařízení (EU) č. 648/2012.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem nejpozději [do 12 měsíců od vyhlášení tohoto nařízení].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

7.          K zajištění jednotného uplatňování odstavce 1 vypracuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy návrhy prováděcích technických norem, které blíže určí formát žádosti o registraci podle odstavce 4.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem nejpozději [do 12 měsíců od vyhlášení tohoto nařízení].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 6

Informování příslušných orgánů a konzultace s nimi před registrací

1.        Žádá-li o registraci jako registr obchodních údajů subjekt povolený nebo registrovaný příslušným orgánem v členském státě, v němž je usazen, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy před registrací registru obchodních údajů bez zbytečného odkladu informuje uvedený příslušný orgán a vede s ním příslušné konzultace.

2.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy si s relevantním příslušným orgánem vymění veškeré informace, které jsou nezbytné pro registraci registru obchodních údajů i pro dohled nad tím, zda daný subjekt plní podmínky pro registraci nebo povolení v členském státě, v němž je usazen.

Článek 7

Posouzení žádosti

1.        Do 40 pracovních dnů od oznámení podle čl. 5 odst. 5 posoudí Evropský orgán pro cenné papíry a trhy žádost o registraci v závislosti na tom, zda registr obchodních údajů splňuje požadavky této kapitoly, a přijme řádně odůvodněné rozhodnutí o registraci nebo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o registraci. Toto rozhodnutí bude zveřejněno a je možné proti němu podat opravný prostředek u příslušného specializovaného soudu, a není-li ustaven, u Tribunálu, a to nejpozději do 15 kalendářních dnů.

2.        Rozhodnutí, které Evropský orgán pro cenné papíry a trhy přijme podle odstavce 1, nabývá účinnosti pátým pracovním dnem od jeho přijetí.

Článek 8

Oznámení rozhodnutí Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy týkajících se registrace

1.        Přijme-li Evropský orgán pro cenné papíry a trhy rozhodnutí o registraci nebo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o registraci nebo o zrušení registrace, oznámí to do pěti pracovních dnů registru obchodních údajů a své rozhodnutí řádně odůvodní.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy své rozhodnutí bez zbytečného odkladu oznámí relevantnímu příslušnému orgánu uvedenému v čl. 6 odst. 1.

2.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy sdělí každé rozhodnutí přijaté v souladu s odstavcem 1 Komisi.

3.        Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní na svých internetových stránkách seznam registrů obchodních údajů registrovaných v souladu s tímto nařízením. Tento seznam se aktualizuje do pěti pracovních dní od přijetí rozhodnutí podle odstavce 1.

Článek 9

Pravomoci Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy

1.        Pravomoci svěřené Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy podle článků 61 až 68, článku 73 a článku 74 nařízení (EU) č. 648/2012 jsou vykonávány rovněž ve vztahu k tomuto nařízení.

Odkazy na čl. 81 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 648/2012 se považují za odkazy na čl. 12 odst. 1 a 2 tohoto nařízení.

2.        Pravomoci svěřené podle článků 61 až 63 nařízení (EU) č. 648/2012 Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy či kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším jím pověřeným osobám nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje právní výsada.

Článek 10

Zrušení registrace

1.          Aniž je dotčen článek 73 nařízení (EU) č. 648/2012, zruší Evropský orgán pro cenné papíry a trhy registraci registru obchodních údajů, jestliže registr obchodních údajů:

(a)       se registrace výslovně vzdá nebo po dobu předchozích šesti měsíců neposkytoval žádné služby;

(b)      získal registraci na základě nepravdivých informací nebo jakýmikoli jinými nedovolenými prostředky;

(c)       již nesplňuje podmínky, za nichž byl registrován.

2.          Evropský orgán pro cenné papíry a trhy o svém rozhodnutí zrušit registraci registru obchodních údajů uvědomí bez zbytečného odkladu relevantní příslušný orgán uvedený v čl. 6 odst. 1. Proti tomuto rozhodnutí lze podat opravný prostředek u příslušného specializovaného soudu, a není-li ustaven, u Tribunálu, a to nejpozději do 30 kalendářních dnů. Podání této stížnosti nemá na zrušení registrace odkladný účinek.

3.          Příslušný orgán členského státu, ve kterém registr obchodních údajů vykonává své služby a činnosti, jenž se domnívá, že byla splněna jedna z podmínek uvedených v odstavci 1, může požádat orgán ESMA o posouzení toho, zda jsou splněny podmínky pro odnětí registrace dotčenému registru obchodních údajů. Pokud orgán ESMA rozhodne, že registraci dotyčného registru obchodních údajů nezruší, své rozhodnutí řádně odůvodní.

4.          Příslušným orgánem uvedeným v odstavci 3 je orgán určený podle článku 22 nařízení (EU) č. 648/2012.

Článek 11

Poplatky za dohled

1.          Evropský orgán pro cenné papíry a trhy účtuje registrům obchodních údajů poplatky v souladu s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 2 tohoto článku. Tyto poplatky odpovídají obratu dotčeného registru obchodních údajů a plně pokrývají výdaje Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy nezbytné pro registraci registrů obchodních údajů a dohledem nad nimi a veškeré náklady, jež mohou příslušným orgánům vzniknout při plnění úkolů podle tohoto nařízení, zejména pak v důsledku přenesení úkolů podle čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení ve spojení s článkem 74 nařízení (EU) č. 648/2012. Pro účely tohoto článku se odkazy na čl. 72 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 považují za odkazy na odstavec 2 tohoto článku.

1a.      Je-li registr obchodních údajů registrován podle tohoto nařízení a zároveň podle nařízení (EU) č. 648/2012, pokrývají poplatky, jež Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ukládá registrům obchodních údajů podle tohoto nařízení, pouze jeho dodatečné nezbytné výdaje.

2.        Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27, kterým dále stanoví typ poplatků, záležitosti, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob jejich úhrady.

Článek 12

Transparentnost a dostupnost údajů

1.          Registr obchodních údajů pravidelně a tak, aby byly snadno dostupné, zveřejní celkové pozice pro jednotlivé druhy SFT, které mu byly oznámeny.

2.          Registr obchodních údajů shromažďuje a uchovává údaje a zajišťuje, aby subjekty uvedené v čl. 81 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012, včetně ECB v souvislosti s výkonem jejích povinností a mandátu v rámci jednotného mechanismu dohledu podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013, EBA a EIOPA měly přímý a bezprostřední přístup k těmto údajům, které jim umožní plnit jejich povinnosti a mandáty.

3.          Evropský orgán pro cenné papíry a trhy v úzké spolupráci s Evropským systémem centrálních bank (ESCB) a po přihlédnutí k jeho potřebám vypracuje v zájmu zajištění soudržného používání tohoto článku návrhy regulačních technických norem, které stanoví:

a)      četnost a podrobné náležitosti u celkových pozic podle odstavce 1 a podrobné náležitosti SFT podle odstavce 2;

b)     provozní normy, které umožní systematicky seskupovat a porovnávat údaje mezi registry;

c)      podrobné údaje o informacích, k nimž mají přístup subjekty uvedené v odstavci 2, podle jejich příslušných povinností a mandátů;

ca)    podmínky, za nichž udělí registry obchodních údajů subjektům uvedeným v odstavci 2 přímý a okamžitý přístup.

Tyto návrhy regulačních technických norem zajistí, aby informace zveřejňované podle odstavce 1 neumožňovaly rozpoznat žádnou ze stran SFT.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem nejpozději [do 12 měsíců od vyhlášení tohoto nařízení].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3a.      Veškeré předávání údajů mezi registry obchodních údajů bez ohledu na to, jsou-li umístěny v Unii, či ve třetí zemi, a subjekty uvedenými v odstavci 2 probíhá v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

Kapitola IV

Transparentnost ve vztahu k investorům

Článek 13

Transparentnost investičních fondů v pravidelných zprávách

1.        Správcovské společnosti SKIPCP, investiční společnosti SKIPCP a správci alternativních investičních fondů informují své investory o využití SFT ▌:

a)      správcovské společnosti SKIPCP či investiční společnosti uvádějí tyto informace jakožto součást svých pololetních a výročních zpráv uvedených v článku 68 směrnice 2009/65/ES;

b)     správci alternativních investičních fondů uvádějí tyto informace ve výroční zprávě uvedené v článku 22 směrnice 2011/61/EU.

1a.      Podniky, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu či v rámci mnohostranného obchodního systému, zahrnou do své výroční finanční zprávy uvedené v článku 5 směrnice 2004/109/EU(16) popis svého využití SFT a opětovného využití kolaterálu.

Úvěrové instituce zřízené v členském státě, které mají povolení podle směrnice 2013/36/EU(17), začlení do své výroční finanční zprávy popis svého využití SFT a opětovného využití kolaterálu.

2.        2. Informace týkající se SFT ▌zohledňují stávající požadavky podle směrnice 2009/65/ES a směrnice 2011/61/EU a ve vhodných případech obsahují údaje uvedené v oddílu A přílohy.

3.        Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž stanoví podrobnosti podle oddílu A přílohy, jakož i okolnosti, za kterých jsou použitelné, s přihlédnutím k administrativní zátěži.

ESMA předloží návrh těchto regulačních technických norem Komisi do … * [OJ please insert date: 12 months after the entry into force of this Regulation].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v druhém pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 14

Transparentnost investičních fondů v dokumentech předcházejících investici

1.          V prospektu SKIPCP podle článku 69 směrnice 2009/65/ES a při zveřejnění informací určených investorům ze strany správců alternativních investičních fondů podle čl. 24 odst. 1 a 3 směrnice 2011/61/EU se uvádějí SFT a jiné struktury financování, které mohou využít správcovské společnosti SKIPCP či investiční společnosti, nebo příslušně správci alternativních investičních fondů, jejichž součástí je výslovné prohlášení o využívání těchto postupů.

2.          Prospekt a informace určené investorům podle odstavce 1 zohledňují stávající požadavky podle směrnice 2009/65/ES a směrnice 2011/61/EU a obsahují údaje uvedené v oddílu B přílohy.

3.          Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27 s cílem pozměňovat oddíl B přílohy za účelem zohlednění vývoje tržních postupů a technického vývoje, s přihlédnutím k administrativní zátěži.

Kapitola V

Transparentnost opětovného využití

Článek 15

Opětovné využití finančních nástrojů přijatých jakožto kolaterál

1.          Smluvní strany mohou opětovně využít finanční nástroje přijaté jakožto kolaterál, je-li splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

a)        poskytující smluvní strana byla přijímající smluvní stranou písemně řádně vyrozuměna o riziku a důsledcích, jež mohou být spojeny s:

(i)       udělením souhlasu s výkonem práva na využití kolaterálu poskytnutým na základě dohody o zajištění s poskytnutím jistoty v souladu s článkem 5 směrnice 2002/47/ES, nebo

(ii)      podpisem dohody o zajištění s převedením vlastnického práva.

Za podmínek stanovených v tomto bodu musí být poskytující smluvní strana přinejmenším vyrozuměna o rizicích a důsledcích, které mohou být spojeny s případným selháním přijímající smluvní strany.

b)          poskytující smluvní strana udělila svůj předchozí výslovný souhlas stvrzený podpisem poskytující smluvní strany na dohodě o zajištění, a to písemně nebo právně rovnocenným způsobem, pokud smluvní strana neudělila svůj výslovný souhlas s poskytnutím kolaterálu prostřednictvím dohody o zajištění s převedením vlastnického práva.

2.          Smluvní strany mohou uplatnit své právo na opětovné využití, je-li splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

a)      opětovné využití se uskutečňuje v souladu s podmínkami uvedenými v písemné smlouvě, na kterou odkazuje odst. 1 písm. b);

b)     finanční nástroje přijaté jakožto kolaterál jsou převedeny z účtu poskytující smluvní strany na zvláštní účet otevřený na jméno přijímající smluvní strany nebo držený přijímající smluvní stranou.

3.          Tímto článkem nejsou dotčena přísnější ustanovení odvětvových právních předpisů, zejména směrnice 2011/61/EU či 2009/65/ES.

Kapitola VI

Dohled a příslušné orgány

Článek 16

Určení a pravomoci příslušných orgánů

1.          Pro účely tohoto nařízení jsou příslušnými orgány:

a)      v případě finančních smluvních stran příslušné orgány určené v souladu s právními předpisy podle čl. 2 bodu 8 nařízení (EU) č. 648/2012;

b)     v případě nefinančních smluvních stran příslušné orgány určené v souladu s čl. 10 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012;

c)      v případě ústředních protistran příslušné orgány určené v souladu s článkem 22 nařízení (EU) č. 648/2012.

d)     v případě centrálních depozitářů cenných papírů příslušné orgány určené podle článku 11 nařízení (EU) č. 909/2014(18);

e)      v případě subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů a správcovských společností subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů příslušné orgány určené v souladu s článkem 97 směrnice 2009/65/ES;

ea)    v případě alternativních investičních fondů a správcovských společností alternativních investičních fondů příslušné orgány určené v souladu s článkem 44 směrnice 2011/61/EU.

2.          Příslušné orgány vykonávají pravomoci, které jim byly svěřeny na základě ustanovení odstavce 1, a dohlížejí nad plněním povinností stanovených tímto nařízením.

3.          Příslušné orgány uvedené v odst. 1 písm. e) tohoto článku provádějí monitorování správců SKIPCP či alternativních investičních fondů usazených nebo nabízených na jejich území, aby ověřily, že uvedené subjekty nevyužívají SFT či jiné struktury financování, aniž by dodržely ustanovení článků 13 a 14.

Článek 17

Spolupráce mezi příslušnými orgány

1.        Příslušné orgány podle článku 16 a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vzájemně úzce spolupracují a vyměňují si informace za účelem plnění svých úkolů podle tohoto nařízení, zejména za účelem zjišťování případů porušení tohoto nařízení a jejich nápravy.

2.        Příslušné orgány podle článku 16 a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy úzce spolupracují v zájmu plnění svých úkolů s příslušnými členy Evropského systému centrálních bank, a to zejména v souvislosti s článkem 4.

2a.      Členové Evropského systému centrálních bank (ESCB) spolu úzce spolupracují a vyměňují si informace s příslušnými orgány uvedenými v čl. 12 odst. 2.

Členové Evropského systému centrálních bank (ESCB) poskytují v důvěrném režimu podrobnosti ohledně obchodů zajišťujících financování, u nichž jsou smluvní stranou, příslušným orgánům, a to na základě odůvodněné žádosti těchto orgánů, které jednají výhradně v rámci plnění úkolů, které jim svěřuje článek 16.

Za tímto účelem uchovávají členové ESCB záznamy o každém SFT, který uzavřely, změnily či ukončily po dobu nejméně pěti let ode dne ukončení obchodu.

Členové ESCB a příslušné orgány přijmou veškerá nezbytná správní a organizační opatření k usnadnění výměny informací poskytovaných na základě tohoto odstavce.

2b.      Orgán ESMA zveřejní výroční zprávu o souhrnných objemech SFT podle typu smluvní strany a transakce na základě údajů oznámených v souladu článkem 4.

Článek 18

Profesní tajemství

1.          Povinnost zachovat služební tajemství se vztahuje na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro subjekty uvedené v čl. 12 odst. 2 a příslušné orgány podle článku 16, pro orgány ESMA, EBA a EIOPA nebo pro auditory a experty pověřené příslušnými orgány či orgány ESMA, EBA a EIOPA. Tyto osoby nesmějí sdělovat žádné osobě ani žádnému orgánu důvěrné informace, které se dozvědí při plnění svých povinností, s výjimkou souhrnné či celkové formy tak, aby nebylo možno určit totožnost jednotlivé smluvní strany, registru obchodních údajů nebo jiné osoby, aniž jsou dotčeny případy, na něž se vztahuje trestní či daňové právo nebo toto nařízení.

2.          Aniž jsou dotčeny případy upravené trestním nebo daňovým právem, mohou příslušné orgány, ESMA, EBA, EIOPA anebo subjekty nebo fyzické či právnické osoby jiné než příslušné orgány, které obdrží důvěrné informace podle tohoto nařízení, tyto informace použít – v případě příslušných orgánů – pouze k plnění svých povinností a výkonu svých funkcí v oblasti působnosti tohoto nařízení nebo – v případě jiných orgánů, subjektů nebo fyzických či právnických osob – pouze k účelu, ke kterému jim byly poskytnuty, anebo ve správních nebo soudních řízeních, která s výkonem těchto funkcí konkrétně souvisejí. Pokud s tím ESMA, EBA, EIOPA či příslušný orgán nebo jiný orgán, subjekt nebo osoba sdělující informace souhlasí, může takové informace orgán, který je obdržel, použít pro jiné nekomerční účely.

3.          Na veškeré vnitřní informace přijaté, vyměněné nebo předané podle tohoto nařízení se vztahují podmínky profesního tajemství stanovené v odstavci 1 a 2. Tyto podmínky však nebrání orgánům ESMA, EBA, EIOPA, příslušným orgánům nebo příslušným centrálním bankám ve výměně nebo předávání důvěrných informací v souladu s tímto nařízením nebo jinými právními předpisy vztahujícími se na investiční podniky, úvěrové instituce, penzijní fondy, zprostředkovatele pojištění a zajištění, pojišťovny, regulované trhy nebo organizátory trhů či jiné subjekty se souhlasem příslušného orgánu nebo jiného orgánu, subjektu nebo fyzické či právnické osoby, které tyto informace poskytly.

4.          Odstavce 1 a 2 nebrání příslušným orgánům, aby si v souladu s vnitrostátním právem vyměňovaly nebo předávaly důvěrné informace, které neobdržely od příslušného orgánu jiného členského státu.

Kapitola VII

Vztahy se třetími zeměmi

Článek 19

Rovnocennost režimů dohledu a uznávání registrů obchodních údajů

1.          Komise může přijmout prováděcí akt, který určí, že právní a správní předpisy dohledu třetí země zajišťují, že pro účely tohoto nařízení jsou splněny podmínky podle článku 75 nařízení (EU) č. 648/2012. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 27a odst. 2 tohoto nařízení.

Jakmile Komise přijme prováděcí akt o rovnocennosti pro třetí zemi, má se za to, že smluvní strany, které uzavírají obchod zajišťující financování a které mají sídlo v této třetí zemi, splňují článek 4 tohoto nařízení, pokud ve vztahu k uvedenému obchodu splní příslušné obdobné oznamovací povinnosti dané třetí země.

2.          Registr obchodních údajů usazený v třetí zemi může poskytovat své služby a činnosti subjektům usazeným v Unii pro účely článku 4 až poté, co jej Evropský orgán pro cenné papíry a trhy uzná v souladu s požadavky podle odstavce 3 tohoto článku.

3.          Registr obchodních údajů uvedený v odstavci 2 tohoto článku podává Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy žádost o uznání spolu s veškerými nezbytnými informacemi, včetně alespoň informací potřebných k ověření toho, že příslušný registr obchodních údajů má povolení a podléhá účinnému dohledu ve třetí zemi, která splňuje všechna tato kritéria:

a)      Komise v jejím případě prostřednictvím prováděcího aktu podle odstavce 1 uznala, že má rovnocenný a vymahatelný právní a dohledový rámec;

b)     taková země uzavřela s Unií mezinárodní dohodu podle čl. 75 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012;

c)      s takovou zemí byla uzavřena ujednání o spolupráci podle čl. 75 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 s cílem zajistit, aby orgány Unie včetně Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy měly okamžitý a průběžný přístup ke všem potřebným informacím.

Odkazy na „derivátové smlouvy“ v čl. 75 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 se pro účely tohoto nařízení považují za odkazy na „SFT“.

Mezinárodní dohody, které byly uzavřeny mezi Unií a třetími zeměmi podle čl. 75 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012, se upraví tak, aby se jejich oblast působnosti vztahovala i na SFT.

Pokud jde o probíhající jednání o mezinárodních dohodách mezi Unií a třetími zeměmi podle čl. 75 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012, požádá Komise Radu o nové směrnice pro jednání, které rozšíří její směrnice pro jednání, které jí dala Rada v souvislosti s nařízením (EU) č. 648/2012.

4.          Do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti Evropský orgán pro cenné papíry a trhy posoudí, zda je žádost úplná. Není-li žádost úplná, stanoví Evropský orgán pro cenné papíry a trhy lhůtu, v níž musí žádající registr obchodních údajů poskytnout doplňující informace.

5.          Do 180 pracovních dnů od podání úplné žádosti Evropský orgán pro cenné papíry a trhy písemně a s řádným odůvodněním uvědomí žádající registr obchodních údajů o tom, zda bylo jeho žádosti o uznání vyhověno, či zda byla zamítnuta.

6.          Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní na svých internetových stránkách seznam registrů obchodních údajů uznaných v souladu s tímto článkem.

7.          Odchylně od odst. 3 písm. b) a c) tohoto článku může Komise po konzultaci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy v případě, že je mezinárodní dohodou nebo právním ustanovením třetí země prostřednictvím nevratné, závazné a vymahatelné povinnosti zajištěn přímý, průběžný a okamžitý přístup ze strany orgánů uvedených v čl. 12 odst. 2 k údajům, které tyto orgány potřebují k plnění svých příslušných úkolů a mandátů, jež jsou k dispozici v registrech obchodních údajů registrovaných či usazených v třetí zemi, uzavřít ujednání o spolupráci s příslušnými orgány třetí země, která se týkají vzájemného přístupu k informacím o SFT uloženým v registrech obchodních údajů usazených v této třetí zemi a jejich výměny, za podmínky zaručení služebního tajemství, včetně ochrany podnikatelských a obchodních tajemství, jež orgány sdělují třetím stranám. Tato ujednání mohou mít právní formu memoranda o porozumění.

8.          Evropský orgán pro cenné papíry a trhy může s relevantními orgány třetí země uzavřít ujednání o spolupráci za podmínek stanovených v článku 76 nařízení (EU) č. 648/2012 s cílem uzavřít ujednání o spolupráci o přístupu k informacím o SFT, které jsou obsaženy v registrech obchodních údajů Unie. Odkazy na „derivátové smlouvy“ v článku 76 nařízení (EU) č. 648/2012 se pro účely tohoto nařízení považují za odkazy na „SFT“.

Kapitola VIII

Správní sankce a opatření

Článek 20

Správní sankce a opatření

1.          Aniž je dotčen článek 25 a právo členských států stanovit trestní sankce a takové sankce ukládat, stanoví členské státy v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy oprávnění příslušných orgánů ukládat správní sankce a jiná správní opatření minimálně ve vztahu k následujícím případům porušení:

a)      porušení článku 4;

b)      porušení článku 15;

ba)    porušení článku 18.

Pokud se ustanovení podle prvního pododstavce vztahují na právnické osoby, členské státy oprávní příslušné orgány, aby v případě porušení uplatnily podle podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy sankce vůči členům vedoucího orgánu a vůči dalším fyzickým osobám, které nesou odpovědnost za takové porušení podle vnitrostátních právních předpisů.

2.          Správní sankce a opatření přijatá ve smyslu odstavce 1 musí být účinné, přiměřené a odrazující, přičemž při výpočtu sankce je třeba zohlednit výši zamezené ztráty nebo zisku dosažených v důsledku porušení pravidel.

3.          Pokud se členské státy rozhodly, že stanoví trestní sankce pro případ porušení ustanovení, na něž se odkazuje v odstavci 1 tohoto článku, musí zajistit, aby byla k dispozici vhodná opatření, jejichž prostřednictvím budou mít příslušné orgány veškerou nezbytnou pravomoc k tomu, aby se spojily s policejními orgány a orgány trestního soudnictví své jurisdikce a mohly od nich získat příslušné informace v souvislosti s trestním vyšetřováním či řízením, které bylo zahájeno z důvodu možného porušení článků 4, 15 a 18, a tyto informace dále poskytly ostatním příslušným orgánům a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy v zájmu naplnění závazku vzájemné spolupráce či případně spolupráce s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy pro účely odstavce 1 tohoto článku.

Příslušné orgány mohou rovněž za účelem výkonu svých sankčních pravomocí navázat spolupráci s příslušnými orgány jiných členských států a třetích zemí.

4.          V případě porušení pravidel uvedených v odstavci 1 tohoto článku členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy svěří příslušným orgánům pravomoc uplatňovat přinejmenším tyto správní sankce a jiná opatření:

a)      příkaz osobě odpovědné za porušení pravidel, aby toto jednání ukončila a zdržela se jeho opakování;

b)     vydání dosaženého zisku nebo zamezené ztráty, jež jsou důsledkem porušení pravidel, v souladu s odhadem stanoveným příslušným orgánem;

c)      veřejnou výstrahu, která označí odpovědnou osobu a povahu porušení pravidel;

d)     ▌pozastavení platnosti povolení;

e)      dočasný či v případě závažného či opakovaného porušení trvalý zákaz výkonu vedoucích funkcí vůči osobě ve vedoucí funkci či fyzické osobě, která za takové porušení nese odpovědnost;

f)      dočasný či v případě závažného či opakovaného porušení trvalý zákaz obchodování na vlastní účet vůči osobě ve vedoucí funkci či fyzické osobě, která za takové porušení nese odpovědnost;

g)      správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí nejméně trojnásobek dosaženého zisku nebo zamezené ztráty, jež jsou důsledkem porušení pravidel, v souladu s odhadem, který učiní příslušný orgán;

h)      pokud jde o fyzické osoby, správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí minimálně 5 000 000 EUR nebo v členských státech, v nichž euro není úřední měnou, výše odpovídající hodnoty v národní měně ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost;

i)       pokud jde o právnické osoby, správní peněžité sankce, jejich maximální výše činí minimálně 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle poslední dostupné závěrky schválené vedoucím orgánem; pokud je právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku v souladu se směrnicí 2013/34/EU(19), je příslušný celkový roční obrat celkovým ročním obratem nebo odpovídajícím typem příjmů podle příslušného režimu účtování podle poslední dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku.

Členské státy mohou stanovit příslušným orgánům širší pravomoc, než jak je vymezena v tomto odstavci, a rovněž mohou stanovit širší rozsah a vyšší horní rozpětí sankcí, než jak jsou stanoveny v tomto odstavci.

Pravomocemi svěřenými příslušným orgánům ve smyslu tohoto odstavce nejsou dotčeny výlučné pravomoci ECB podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 odnímat úvěrovým institucím povolení k činnosti v rámci obezřetnostního dohledu.

5.          Porušením pravidel stanovených v článcích 4 nebo 15 není dotčena platnost SFT ani možnost smluvních stran dovolat se obsahu smlouvy o SFT. Porušením pravidel stanovených článku 4 nevzniká nárok na náhradu škody uplatnitelný vůči smluvní straně SFT.

6.          Do [12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] oznámí členské státy předpisy týkající se odstavců 1, 3 a 4 Komisi a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Komisi a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy také neprodleně uvědomí o každé jejich následné změně.

Článek 21

Výkon dohledových a sankčních pravomocí

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány při určování typu a výše správních sankcí a jiných opatření braly v úvahu všechny relevantní okolnosti, případně včetně:

a)      závažnosti a doby trvání porušování;

b)     stupně odpovědnosti osoby odpovědné za porušení;

c)      finanční síly dotyčné odpovědné osoby vyjádřené zejména celkovým obratem odpovědné právnické osoby nebo ročním příjmem odpovědné fyzické osoby;

d)     výše dosaženého zisku nebo zamezené ztráty odpovědné osoby, pokud je lze stanovit;

e)      úrovně spolupráce osoby odpovědné za porušení s příslušným orgánem, aniž by byla dotčena nutnost zajistit vrácení realizovaného zisku nebo zamezené ztráty;

f)      předchozích případů porušení pravidel odpovědnou osobou;

g)      opatření přijatých po porušení pravidel odpovědnou osobou, jejichž cílem bylo předejít tomu, aby se porušení opakovalo.

Článek 22

Ohlašování porušení

1.          Příslušné orgány stanoví účinné mechanismy pro ohlašování skutečných či domnělých porušení pravidel podle článků 4 a 15 příslušným orgánům.

2.          Mechanismy uvedené v odstavci 1 zahrnují alespoň:

a)      zvláštní postupy pro příjem oznámení o porušení pravidel a následná opatření, včetně zavedení bezpečných komunikačních kanálů pro taková oznámení;

b)     přiměřenou ochranu pro osoby pracující na základě pracovní smlouvy, které oznámí porušení nebo které jsou obviněny z porušení pravidel, a to před odplatou, diskriminací a ostatními druhy nespravedlivého zacházení;

c)      ochranu osobních údajů osoby, která porušení pravidel oznámila, a fyzické osoby, která se takového porušení údajně dopustila, včetně ochrany související se zachováním důvěrnosti jejich totožnosti ve všech fázích řízení, aniž je dotčeno poskytnutí informací, které je vyžadováno vnitrostátními právními předpisy v souvislosti s vyšetřováním či navazujícím soudním řízením.

3.          Členské státy vyžadují od zaměstnavatelů, aby zavedli vhodné interní postupy vztahující se na jejich zaměstnance při oznamování porušení článků 4 a 15.

4.          Členské státy mohou stanovit finanční pobídky pro osoby, které nabízejí relevantní informace o možném porušení tohoto nařízení, které mohou být poskytovány v souladu s vnitrostátními právními předpisy, pokud pro tyto osoby již neexistuje právní nebo smluvní povinnost oznamovat tyto informace, informace jsou nové a vedou k uložení správní sankce či jiného opatření za porušení tohoto nařízení či k uložení trestní sankce.

Článek 23

Výměna informací s orgánem ESMA

1.        Příslušné orgány poskytnou Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy každých šest měsíců souhrnné a granulární informace o všech správních opatřeních, sankcích a pokutách, které uložily v souladu s článkem 20. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy tyto informace zveřejní ve své pololetní zprávě.

2.        Pokud se členské státy rozhodly, že za porušení ustanovení, na která odkazuje článek 20, uloží trestní sankce, poskytují jejich příslušné orgány každoročně Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy anonymizované a souhrnné údaje o všech provedených vyšetřováních v trestních věcech a o uložených trestních sankcích. Orgán ESMA zveřejňuje údaje o uložených trestních sankcích ve výroční zprávě. Zveřejnil-li příslušný orgán správní sankce, pokuty a jiná opatření, jakož i trestní sankce, vyrozumí o této skutečnosti souběžně s takovým zveřejněním i Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

3.        Zveřejnil-li příslušný orgán správní opatření, sankce či trestní sankce, oznámí takové informace souběžně s takovým zveřejněním i Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

4.        Pro účely výměny informací uvedených v odstavcích 1 a 2 vypracuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy návrhy prováděcích technických norem pro určení příslušných postupů a formulářů.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem nejpozději [do 12 měsíců od vyhlášení tohoto nařízení].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 24

Zveřejnění rozhodnutí

1.          Příslušné orgány zveřejní při dodržení třetího pododstavce rozhodnutí o uložení správní sankce či jiného opatření za porušení článků 4 a 15 na svých internetových stránkách bezprostředně poté, co byla osoba, které bylo takové rozhodnutí určeno, o tomto rozhodnutí vyrozuměna.

2.          Informace zveřejňované podle prvního pododstavce uvádějí přinejmenším druh a charakter porušení a totožnost subjektu, na který se rozhodnutí vztahuje.

První a druhý pododstavec se nevztahují na rozhodnutí, kterými se ukládají opatření vyšetřovací povahy.

Pokud dospěje příslušný orgán po posouzení individuálního případu k závěru, že zveřejnění totožnosti právnické osoby, na kterou se takové rozhodnutí vztahuje, či osobních údajů fyzické osoby by bylo nepřiměřené či bylo-li by takovým zveřejněním narušeno probíhající vyšetřování či stabilita finančních trhů, přijme jeden z následujících kroků:

a)      zveřejnění rozhodnutí odloží, dokud důvody pro toto odložení nepominou;

b)     zveřejní rozhodnutí v anonymní podobě v souladu s vnitrostátními právními předpisy, přičemž takové zveřejnění zajišťuje účinnou ochranu dotčených osobních údajů a, je-li to vhodné, odloží zveřejnění příslušných údajů po přiměřenou dobu, v níž se předpokládá, že odpadnou důvody pro anonymní zveřejnění;

c)      rozhodnutí neuveřejní v případě, že příslušný orgán má za to, že toto zveřejnění v souladu s písmeny a) nebo b) nebude dostatečné, aby zajistilo, že:

(i.)    toho, že nebude ohrožena stabilita finančních trhů; nebo

(ii.)    přiměřenosti zveřejnění takových rozhodnutí v případech opatření, jež jsou považována za mírnější.

3.          Je-li rozhodnutí předmětem odvolání k vnitrostátnímu soudnímu, správnímu či jinému orgánu, příslušné orgány rovněž tuto informaci okamžitě zveřejní na svých internetových stránkách, stejně jako veškeré následné informace týkající se výsledku takového odvolání. Každé rozhodnutí, kterým se ruší rozhodnutí, proti němuž lze podat odvolání, se rovněž uveřejňuje.

4.          Příslušné orgány zajistí, aby každé rozhodnutí, které se uveřejní v souladu s tímto článkem, zůstalo dostupné na jejich internetových stránkách po dobu alespoň pěti let od jeho uveřejnění. Osobní údaje obsažené v uvedených rozhodnutích jsou na internetových stránkách příslušného orgánu uchovávány po dobu nezbytnou v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů.

Článek 25

Sankce pro účely článků 13 a 14

V případě porušení povinností stanovených v článcích 13 a 14 se použijí sankce a jiná opatření stanovené podle směrnice 2009/65/ES a směrnice 2011/61/EU.

Kapitola IX

Přezkum

Článek 26

Zprávy a přezkum

1.        Nejpozději do …* [OJ please insert date: 9 months after ESMA report/15 months after entry into force of this Regulation] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o účinnosti a účelnosti tohoto nařízení a o dalších mezinárodních snahách o posílení transparentnosti trhů SFT a o další zmírnění rizik spojených s SFT, včetně doporučení Rady pro finanční stabilitu ohledně srážek u kolaterálu poskytnutého v rámci SFT bez centrálního clearingu. Komise tuto zprávu předkládá společně s případnými vhodnými legislativními návrhy.

Pro účely této zprávy Komise vyhodnotí Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) ve spolupráci s Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) a Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) vhodná řešení umožňující zmírnit situaci nadměrného zvyšování pákového efektu díky využití SFT a zvážit omezení procyklických efektů tohoto pákového efektu, včetně způsobů, jak vypracovat evropský rámec, který by byl v souladu se stávajícími doporučeními Rady pro finanční stabilitu (FSB) ohledně srážek u SFT bez centrálního clearingu, a předloží o tom Komisi zprávu. Tato zpráva rovněž posoudí kvantitativní dopad doporučení FSB a musí být Komisi předložena do …* [OJ please insert date: six months after the entry into force of this Regulation]. Zpráva je rovněž předložena Evropskému parlamentu a Radě.

1b.      Komise každoročně vypracuje zprávu o uplatňování článku 11 a uvede veškeré poplatky, které byly uhrazeny registry obchodních údajů, aby bylo zajištěno, že jsou použity výhradně na pokrytí nezbytných výdajů vyplývajících z tohoto nařízení a z nařízení (EU) č. 648/2012.

2a.      Ve spolupráci s členskými státy a orgánem ESMA Komise vypracovává výroční zprávu, v níž vyhodnotí, jakým způsobem by bylo možné obcházet povinnosti stanovené v tomto nařízení díky jakékoli případné transakci, jejíž účel či dopad by byly obdobnými obchodu zajišťujícímu financování. Orgán ESMA sleduje případný klíčový vývoj tržních postupů v této oblasti a informuje o něm.

2b.      Orgán ESMA každoročně předkládá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi ohledně vhodnosti umožnit jednostranné informování o transakcích, a to s cílem vyhodnotit na základě oznámených zkušeností, zda je možné vyhnout se zdvojování zpráv o transakcích nebo toto zdvojování omezovat.

Kapitola X

Závěrečná ustanovení

Článek 27

Výkon přenesené pravomoci

1.          Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.          Přenesená pravomoc uvedená v čl. 2 odst. 3, ▌ čl. 11 odst. 2 ▌ a čl. 14 odst. 3 se Komisi svěřuje na dobu neurčitou počínaje dnem uvedeným v článku 28.

3.          Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3, ▌ článku 4, čl. 11 odst. 2 ▌ a čl. 14 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.          Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.          Akt v přenesené pravomoci podle čl. 2 odst. 3, ▌ článku 4, čl. 11 odst. 2 ▌ a čl. 14 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 27a

1.        Komisi je nápomocen Výbor [...]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.        Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.        Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 28

Vstup v platnost a použitelnost

1.          Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.          Toto nařízení se použije od data vstupu v platnost s výjimkou:

a)      článku 4 odstavce 1, který se použije na všechny finanční smluvní strany po uplynutí šesti měsíců od data přijetí regulačních technických norem uvedených v čl. 4 odst. 7 a na všechny nefinanční smluvní strany po uplynutí 12 měsíců od data přijetí regulačních technických norem uvedených v čl. 4 odst. 7;

b)     článku 13, který se použije ode dne …* [OJ please insert date: 18 months after the entry into force of the Regulation];

c)      článku 14, který se použije ode dne …* [OJ please insert date: 18 months after the entry into force of the Regulation];

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament                                Za Radu

Předseda                                                       Předseda

(1)

Úř. věst. C 451, 16.12.2014, s. 56.

(2)

Úř. věst. C 271, 19.8.2014, s. 87.

(3)

* Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(4)

             Úř. věst. C 336, 26.9.2014, s 5.

(5)

             Úř. věst. C 271, 16.12.2014, s 59.

(6)

            Úř. věst. C 271, 19.8.2014, s 87.

(7)

            Postoj Evropského parlamentu ze dne …

(8)

             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(9)

             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(10)

             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27. 6. 2002, s. 43).

(11)

          Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/91/EU ze dne 23. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o činnost depozitářů, zásady odměňování a sankce (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 186).

(12)

            Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(13)

            Úř. věst. C 328, ..., s. 3.

(14)

           Nařízení Komise (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled (Úř. věst. L 83, 22.3.2013, s. 1).

(15)

              Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/ES ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(16)

          Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).

(17)

          Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(18)

              Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

(19)

            Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19.


PŘÍLOHA

Oddíl A – Informace, které mají být poskytnuty v pololetních a výročních zprávách SKIPCP a ve výročních zprávách alternativních investičních fondů

Obecné údaje:

–           Objem zapůjčených cenných papírů a komodit vyjádřený jako podíl všech zapůjčitelných aktiv;

–           Objem aktiv využitých v jednotlivých druzích SFT a v jednotlivých jiných strukturách financování vyjádřený v absolutní výši a jako podíl fondem spravovaných aktiv.

Údaje o koncentraci

–           Deset nejvýznamnějších objemů kolaterálu cenných papírů a komodit obdržených od jednotlivých emitentů ve vztahu ke všem druhům SFT a jiným strukturám financování;

–           Deset nejvýznamnějších smluvních stran u jednotlivých druhů SFT a jiných struktur financování.

Souhrnné údaje o obchodech odděleně u každého druhu SFT a jiných struktur financování, které mají být dále vykazovány podle těchto kategorií:

–           Druh a kvalita kolaterálu;

–           Rozptyl splatnosti kolaterálu dále rozčleněný podle následujících dob splatnosti: kratší než jeden den, jeden den až jeden týden, jeden týden až jeden měsíc, jeden měsíc až tři měsíce, tři měsíce až jeden rok, déle než jeden rok, otevřená splatnost;

–           Měna kolaterálu;

–           Rozptyl splatnosti dále rozčleněný podle následujících dob splatnosti: kratší než jeden den, jeden den až jeden týden, jeden týden až jeden měsíc, jeden měsíc až tři měsíce, tři měsíce až jeden rok, déle než jeden rok, otevřené obchody;

–           Země usazení smluvních stran;

–           Vypořádání a clearing (např. trojstranné, ústřední protistrana, dvoustranné).

Údaje o znovupoužití ▌peněžních prostředků poskytnutých k zajištění dluhu:

–           Podíl kolaterálu, který byl přijat a je opětovně využit ▌, oproti maximálnímu objemu uvedenému v prospektu či informacích poskytnutých investorům;

–           Informace o jakémkoli omezení podle druhu cenných papírů a komodit, ▌ které byly znovu použity;

–           Výnosy pro fond u reinvestice peněžních prostředků poskytnutých k zajištění dluhu.

Úschova kolaterálu obdrženého fondem v rámci SFT a jiných struktur financování

Počet uschovatelů a objem aktiv kolaterálu uschovaných u jednotlivých uschovatelů.

Úschova kolaterálu poskytnutého fondem v rámci SFT a jiných struktur financování

Podíl kolaterálu, který je držen buď na oddělených účtech či na souhrnných účtech nebo na jiných účtech.

Údaje o výnosech a nákladech za každý druh SFT a jiných struktur financování dále rozvedené podle fondu, správce fondu, zprostředkovatele půjček v absolutních částkách a jako podíl celkových výnosů pramenících z uvedeného druhu SFT či jiné struktury financování.

Oddíl B – Informace, které mají být uvedeny v prospektu SKIPCP a v informacích pro investory alternativních investičních fondů

–           Obecný popis SFT a jiných struktur financování využívaných fondem a důvody pro jejich využití;

–           Uvádějí se celkové údaje u jednotlivých typů SFT a jiných struktur financování:

•      Druh aktiv, u kterého je lze využít;

•      Maximální podíl spravovaných aktiv, u kterého je lze využít;

•      Odhadovaný podíl spravovaných aktiv, u kterého lze využít těchto druhů obchodů, uváděný podle jednotlivých druhů těchto obchodů.

–           Kritéria výběru smluvních stran (včetně právního statusu, země původu, minimálního úvěrového hodnocení);

–           Přijatelný kolaterál: popis přijatelného kolaterálu ve vztahu k druhům aktiv, emitentovi, lhůtě splatnosti, likviditě, jakož i uvedení postupů pro diverzifikaci kolaterálu a korelaci;

–           Ocenění kolaterálu: popis metodiky použité pro ocenění kolaterálu a její odůvodnění, uvedení, zda jsou využívány postupy denního tržního ocenění a denní variační marže;

–           Řízení rizika: popis rizik souvisejících se SFT a jinými strukturami financování, jakož i rizik souvisejících s řízením kolaterálu, jako jsou například rizika operací, likvidity, smluvní strany, úschovy a právní rizika;

–           Upřesnění způsobu, jakým jsou půjčená aktiva a přijatý kolaterál uschovány (uschovatel fondu);

–         Postupy rozdělování výnosů ze SFT a jiných struktur financování: popis podílu výnosů z těchto obchodů, který je připsán fondu, správci či jej získají třetí strany (např. zprostředkovatel půjčky).


POSTUP

Název

Podávání zpráv a transparentnost u obchodů zajišťujících financování

Referenční údaje

COM(2014)0040 – C7-0023/2014 – 2014/0017(COD)

Datum předložení EP

29.1.2014

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

25.2.2014

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

JURI

25.2.2014

 

 

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

JURI

3.9.2014

 

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Renato Soru

22.7.2014

 

 

 

Projednání ve výboru

4.11.2014

21.1.2015

23.2.2015

 

Datum přijetí

24.3.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

49

2

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Esther de Lange, Fabio De Masi, Anneliese Dodds, Markus Ferber, Jonás Fernández, Elisa Ferreira, Sven Giegold, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Philippe Lamberts, Werner Langen, Sander Loones, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Fulvio Martusciello, Marisa Matias, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dariusz Rosati, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Peter Simon, Renato Soru, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Paul Tang, Michael Theurer, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Jakob von Weizsäcker, Pablo Zalba Bidegain, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Matt Carthy, Philippe De Backer, Jeppe Kofod, Thomas Mann, Morten Messerschmidt, Siegfried Mureșan, Michel Reimon, Miguel Urbán Crespo

Datum předložení

9.4.2015

Právní upozornění