Postup : 2014/2148(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0123/2015

Předložené texty :

A8-0123/2015

Rozpravy :

PV 27/04/2015 - 23
CRE 27/04/2015 - 23

Hlasování :

PV 28/04/2015 - 7.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0108

ZPRÁVA     
PDF 185kWORD 129k
1.4.2015
PE 544.209v02-00 A8-0123/2015

o evropském filmu v digitální éře

(2014/2148(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání

Zpravodaj: Bogdan Brunon Wenta

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o evropském filmu v digitální éře

(2014/2148(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–       s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách)(1),

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti(2),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES(3),

–       s ohledem na závěry Rady ze dne 25. listopadu 2014 o evropské audiovizuální politice v digitální éře(4),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 nazvané „Digitální agenda pro Evropu“ (COM(2010)0245),

–       s ohledem na první zprávu Komise ze dne 4. května 2012 o uplatňování směrnice 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách nazvanou „Audiovizuální mediální služby a zařízení připojená k internetu: pohled do minulosti a do budoucnosti“ (COM(2012)0203),

–       s ohledem na první zprávu Komise ze dne 24. září 2012 o uplatňování článků 13, 16 a 17 směrnice 2010/13/EU v období 2009–2010 nazvanou „Podpora evropských děl v programovém vysílání a audiovizuálních mediálních službách na vyžádání v EU“ (COM/2012/0522),

–       s ohledem na třetí zprávu Komise ze dne 7. prosince 2012 s názvem „O výzvách, které pro evropské filmové dědictví představuje analogový a digitální věk“ (SWD (2012) 0431) týkající se plnění doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. listopadu 2005 o filmovém dědictví a konkurenceschopnosti souvisejících průmyslových činností (2005/865/ES);

       s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. prosince 2012 o obsahu na jednotném digitálním trhu (COM(2012)0789),

       s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 24. dubna 2013 nazvanou „Vstříc plně integrovanému audiovizuálnímu světu: růst, tvorba a hodnoty“ (COM(2013)0231),

       s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2013 o státní podpoře filmů a dalších audiovizuálních děl (2013/C 332/01)(5)

       s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. května 2014 nazvané „Evropský film v digitální éře: Překlenutí pólů kulturní rozmanitosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2014)0272),

       s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 4. prosince 2014 nazvané „Evropský film v digitální éře“,

       s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2011 o evropském filmu v digitálním věku(6),

       s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o on-line distribuci audiovizuálních děl v Evropské unii(7),

       s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2013 o uplatňování směrnice o audiovizuálních mediálních službách(8),

       s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 nazvané Vstříc plně integrovanému audiovizuálnímu světu(9),

       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

       s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0123/2015),

A.     vzhledem k tomu, že filmy představují hospodářské i kulturní bohatství, které významně přispívá k evropskému hospodářství z hlediska růstu a zaměstnanosti, pomáhají utvářet evropskou identitu tím, že odrážejí kulturní a jazykovou rozmanitost, podporují přeshraniční šíření evropské kultury a usnadňují kulturní výměnu a vzájemné porozumění mezi občany a zároveň přispívají k vytváření a rozvoji kritického myšlení;

B.     vzhledem k tomu, že potenciál kulturních a kreativních odvětví v Evropě, především evropského filmového průmyslu, dosud není plně využit při podpoře evropské kulturní rozmanitosti a dědictví i při zajišťování udržitelného růstu a tvorbě pracovních míst, z nichž by mohla následně těžit i další hospodářská odvětví, což by Evropě poskytlo konkurenční výhodu na celosvětové úrovni;

C.     vzhledem k tomu, že evropský filmový průmysl je s 1 500 filmy uvedenými v roce 2014 jedním z největších producentů na světě, ale vyznačuje se heterogenní strukturou z hlediska financování i typu produkce;

D.     vzhledem k tomu, že se evropské filmy vyznačují kvalitou, originalitou a rozmanitostí, avšak v Unii je jejich propagaci a distribuci věnována jen omezená pozornost, což se projevuje v poměrně nízké sledovanosti, a zároveň čelí silné mezinárodní konkurenci a potížím při distribuci jak v Evropě, tak mimo ni;

E.     vzhledem k tomu, že šíření evropských koprodukčních filmů v členských státech je i přes velký počet filmů vyrobených každý rok nedostatečné, kdežto neevropské produkce jsou v Unii rozsáhle distribuované;

F.     vzhledem k tomu, že rozmanitost evropských filmů odrážející bohatství a sílu kulturní a jazykové rozmanitosti Evropy znamená, že evropský filmový trh je přirozeně roztříštěný;

G.     vzhledem k tomu, že podpora kvalitní filmové produkce je zejména důležitá pro menší členské státy, jejichž jazyky ovládá pouze malý počet mluvčích;

H.     vzhledem k tomu, že podprogram MEDIA v rámci programu Kreativní Evropa nabízí nové zdroje financování a možnosti distribuce a šíření evropských koprodukčních filmů, získávání nových diváků a podpory mediální gramotnosti;

I.      vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů jednotného digitálního trhu by mělo být budování důvěry v internet a lepší přístup k legálnímu audiovizuálnímu obsahu, což přispěje k investicím do evropských filmů;

J.      vzhledem k tomu, že filmové projekce v rámci premiérového uvedení filmů, které mají značný dopad na úspěch dotčených filmů při dalším uvádění, stále tvoří velkou část příjmů kinematografie, a jsou proto nezbytné pro financování evropských filmů a jejich distribuce;

K.     vzhledem k tomu, že rostoucí počet evropských filmů, které mají skromný rozpočet na produkci i propagaci, by však mohl těžit z flexibilnějších distribučních strategií a z dřívější dostupnosti služby videa na vyžádání (VoD);

L.     vzhledem k tomu, že lepší organizace distribučních intervalů by zvýšila počet potenciálních diváků, přičemž by se snížila přitažlivost neoprávněného užívání filmů;

M.    vzhledem k tomu, že čl. 13 odst. 1 směrnice o audiovizuálních mediálních službách ukládá členským státům povinnost zajistit, aby poskytovatelé služeb na vyžádání podporovali evropská díla; vzhledem k tomu, že toto ustanovení bylo provedeno různým způsobem a s různou úrovní právních požadavků, což vedlo k tomu, že se poskytovatelé usazují v těch členských státech, které mají nejmenší požadavky;

N.     vzhledem k tomu, že většina veřejných prostředků pro evropský filmový průmysl jak ze zdrojů jednotlivých států, tak ze zdrojů Unie, je určena na výrobu filmů;

O.     vzhledem k tomu, že článek 14 nařízení č. 1295/2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa, uvádí, že Komise zřídí „záruční nástroj zaměřený na kulturní a kreativní odvětví“ s cílem usnadňovat přístup malých a středních podniků k financování v kulturních a kreativních odvětvích a umožnit zúčastněným finančním zprostředkovatelům účinněji posuzovat rizika spojená s projekty, na které MSP potřebují získat úvěry a finanční prostředky;

P.     vzhledem k tomu, že Komise ve své třetí zprávě ze dne 7. prosince 2012 o výzvách, které pro evropské filmové dědictví představuje analogový a digitální věk, upozornila na skutečnost, že pouze 1,5 % evropského filmového dědictví bylo digitalizováno; vzhledem k tomu, že toto procento je dnes stejné, a to i navzdory obavám, že mnoho děl z tohoto dědictví může být pro budoucí generace navždy ztraceno, což například dokládá skutečnost, že se zachovalo pouze 10 % němých filmů;

Q      vzhledem k tomu, že digitalizace a sbližování médií vytvářejí nové příležitosti pro přeshraniční distribuci a propagaci evropských filmů, jakož i větší potenciál pro inovace a flexibilitu, a současně způsobují výrazné změny v chování a očekáváních diváků;

R.     vzhledem k tomu, že je třeba zajistit financování digitalizace, uchovávání a on-line dostupnosti filmového dědictví a souvisejících materiálů a stanovit evropské normy pro uchovávání digitálních filmů;

S.     vzhledem k tomu, že mediální a zejména filmová gramotnost může občanům poskytnout příležitost k rozvíjení kritického myšlení a chápání a může podnítit jejich vlastní kreativitu a schopnost vyjádření;

T.     vzhledem k tomu, že autorské právo by v digitálním věku mělo nadále motivovat k investicím do filmové produkce a tvorby, zajistit držitelům práv přiměřenou odměnu a zároveň podporovat rozvoj nových služeb a přeshraniční přístup pro občany a umožňovat kulturním a kreativním odvětvím, aby i nadále přispívala k růstu a tvorbě pracovních míst;

U.     vzhledem k tomu, že je důležité zajistit účinné provádění směrnice o některých povolených způsobech použití osiřelých děl (2012/28/EU) a zahrnout filmy do definice veřejně dostupných osiřelých děl;

Propagace, přeshraniční distribuce a dostupnost

1.      vybízí evropský filmový průmysl, aby usiloval o rozvoj inovativních služeb, nových obchodních modelů a distribučních kanálů za účelem zlepšení přeshraniční dostupnosti evropských filmů v Unii a mimoto aby divákům v celé Unii umožnil přístup k stále většímu rozsahu filmů prostřednictvím rostoucího počtu platforem; v této souvislosti navrhuje, aby se evropský filmový průmysl poučil z nejlepších komerčních postupů uplatňovaných mimo EU;

2.      uznává dopad, jaký má neoprávněné používání kreativních děl na kreativní cyklus a práva tvůrců; zdůrazňuje, že je potřeba zvýšit legální nabídku vysoké kvality a zvyšovat informovanost mladých lidí;

3.      navrhuje, aby se s přihlédnutím k rychlému růstu systému videa na vyžádání (VoD) a on-line transakcí v celé Unii dále zkoumal rozvoj přeshraniční přenositelnosti audiovizuálních služeb, neboť by tak diváci mohli získat přístup k filmům bez ohledu na to, kde se sami nacházejí;

4.      zdůrazňuje význam cíleného celounijního marketingu přihlížejícího ke kulturním specifikům evropských diváků pro zajištění lepší a účinnější propagace evropských filmů;

5.      naléhavě proto požaduje větší dostupnost filmů s titulky s cílem posílit přeshraniční šíření evropských filmů, zvyšovat mezi diváky povědomí o kulturní a jazykové rozmanitosti Evropy a zlepšit vzájemné porozumění;

6.      poukazuje zejména na roli, kterou v podpoře titulků a dabingu hraje podprogram MEDIA, který má za cíl zvýšit dostupnost evropských filmů, zejména filmů v původním znění s titulky, usnadňujících jejich šíření a zlepšujících znalosti o evropských kulturách a jazycích a jejich chápání;

7.      zdůrazňuje význam nedávno přijaté přípravné akce „Crowdsourcing titulků jako nástroj k většímu rozšíření evropských děl“ a práce, kterou musí Komise vykonat při provádění této akce;

8.      podporuje rovněž iniciativy, jako je pilotní projekt Komise nazvaný „Podpora evropské integrace prostřednictvím kultury“, jehož cílem je rozšířit poskytování evropských filmů s titulky v celé Evropě prostřednictvím nových otitulkovaných verzí vybraných televizních programů;

9.      připomíná zásadní význam zlepšování dostupnosti filmů pro osoby se zdravotním postižením, a to zejména prostřednictvím zvukového popisu a titulkování;

10.    zdůrazňuje mimořádný význam soukromých a veřejných evropských televizních stanic v rámci filmové produkce, pokud jde o televizní i filmovou koprodukci, a vyzdvihuje roli, kterou mohou hrát při zajišťování budoucnosti mnoha filmových produkčních společností v EU, především malých a středních;

11.    připomíná roli ceny Evropského parlamentu LUX, která v průběhu let získává stále větší uznání, z hlediska podpory evropských filmů, neboť titulky k vítěznému filmu se překládají do všech 24 úředních jazyků Evropské unie, což evropským filmům zajišťuje zviditelnění, větší povědomí o nich a širší dostupnost; vybízí vnitrostátní parlamenty, aby ve spolupráci s informačními kancelářemi Evropského parlamentu v členských státech více propagovaly ceny LUX;

12.    připomíná, že je třeba propagovat a podporovat evropské koprodukce a že zvýšení počtu takových produkcí může vést k rozšíření distribuce evropského filmu v celé Evropě;

13.    zdůrazňuje navíc rostoucí úspěch velmi kvalitních evropských televizních seriálů a strategický význam další podpory produkce, distribuce a propagace těchto seriálů na evropských i světových trzích;

14.    vyzývá členské státy, aby podporovaly zvláštní akce, jako jsou filmové festivaly a putovní kina, s cílem povzbuzovat a podporovat šíření a distribuci evropských filmů na svém území;

15.    navrhuje posílení stávajících opatření pro lepší optimalizaci cen za vstupenky do kina, rozvoj inovativních propagačních akcí a nabídek předplatného, které by pomohly zajistit atraktivitu kin a jejich dostupnost pro všechny;

Získávání nových diváků

16.    vybízí distributory a provozovatele kin, aby zviditelňovali evropské filmy z jiných evropských zemí a zvyšovali jejich dostupnost za účelem proniknutí k širšímu publiku;

17.    uznává, že kina jsou i nadále nejdůležitějšími místy, která představují a propagují filmy a mají důležitý sociální rozměr, neboť se zde lidé setkávají a vyměňují si názory; zdůrazňuje, že zánik malých a nezávislých kin, především v malých městech a v méně rozvinutých regionech, omezuje přístup k evropským kulturním zdrojům, dědictví a dialogu; v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vybavení všech promítacích sálů digitální promítací a zvukovou technologií, aby bylo možné tato kina zachovat;

18.    zdůrazňuje, že je důležité podporovat filmy v rané fázi výroby s cílem zlepšit distribuci a zajistit větší informovanost potenciálních diváků v celé Evropě;

19.    zdůrazňuje význam podprogramu MEDIA při testování inovativních přístupů k získávání nových diváků, zejména skrze podporu festivalů, iniciativ týkajících se filmové gramotnosti a akcí na získávání nových diváků;

Rovné podmínky

20.    připomíná, že čl. 13 odst. 1 směrnice o audiovizuálních mediálních službách ukládá členským státům povinnost zajistit, aby poskytovatelé služeb na vyžádání podporovali evropská díla; zdůrazňuje, že toto ustanovení bylo provedeno s různým způsobem a s různou úrovní právních požadavků a to by mohlo vést k tomu, že se poskytovatelé budou usazovat v členských státech s nejmenšími požadavky;

21.    domnívá se, že k tvorbě evropských filmů by měli finančně přispět všichni, kdo mají hospodářský zisk, a to i nepřímý, z evropských kinematografických děl prostřednictvím jejich přímého poskytování, marketingu či šíření, včetně odkazů nebo poskytování služby videa na vyžádání; vyzývá Komisi, aby se tento princip stal základní zásadou, a to i při zkoumání systémů financování filmové produkce v členských státech z hlediska hospodářské soutěže;

22.    vyzývá Komisi, aby výše uvedené zohlednila při navrhování revize stávajícího právního rámce s cílem zajistit na evropském audiovizuálním trhu takové podmínky, které budou spravedlivé a stejné pro všechny poskytovatele;

23.    vyzývá platformy VoD a SVoD, aby zveřejnily údaje o užívání každého filmu z jejich nabídky s cílem řádně posoudit jejich dopad;

Financování

24.    domnívá se, že v zájmu lepšího šíření evropských filmů na evropských a mezinárodních trzích je nutné vyváženější veřejné financování výroby a distribuce za účelem zvýšení podpory rozvoje, propagace a mezinárodní distribuce;

25.    považuje za nezbytné reálně zvýšit prostředky na financování distribuce filmů, propagace a marketingu, aniž by se snížily prostředky na financování produkce;

26.    vyzývá členské státy, aby zvýšily zejména veřejné financování, a podpořily tak distribuci v její rané fázi a propagaci národních i koprodukčních evropských filmů v zahraničí;

27.    vyzývá členské státy, aby podporovaly pobídky pro usnadnění produkce, distribuce, dostupnosti a přitažlivosti evropských filmů; je toho názoru, že uplatňování stejných snížených sazeb DPH na kulturní audiovizuální díla, ať jsou prodávána on-line nebo off-line, podporuje růst nových služeb a platforem;

28.    zdůrazňuje úlohu, kterou má hrát záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví programu Kreativní Evropa, z hlediska usnadnění přístupu k financování pro malé a střední podniky v kulturních a kreativních odvětvích a z hlediska podpory větších investic od finančních zprostředkovatelů, čímž by se zvýšily možnosti financování filmového průmyslu;

29.    navrhuje zhodnotit účinnost evropských a vnitrostátních systémů financování filmové produkce, kdy se zvláštní pozornost bude věnovat kvalitě a záběru filmů, které obdržely dotace, přičemž se také vezme v úvahu dostupnost a účinnost nástrojů financování pro marketing a získávání nových diváků; vyzývá Komisi, aby ostatní členské státy informovala o příkladech osvědčených postupů, které z výsledků vyplynou;

30.    připomíná, že filmová produkce a koprodukce vyžaduje významné finanční investice a že stávající právní rámec nezabraňuje udělování licencí pro více území; proto zdůrazňuje, že by se měly i nadále uplatňovat rozmanité systémy produkce a distribuce s cílem podpořit investice do evropských filmů, což umožní reagovat na jazykově a kulturně rozmanitý evropský trh a chránit a propagovat kulturní rozmanitost;

31.    zdůrazňuje, že evropské filmy získávají finanční prostředky od mnoha evropských, vnitrostátních a regionálních veřejných fondů a že by se měla podporovat větší komplementarita těchto prostředků s cílem zajistit jejich větší účinnost;

Evropské filmové fórum

32.    vítá iniciativu Komise, jejímž cílem je vytvořit Evropské filmové fórum, které by usnadňovalo strukturovaný dialog se všemi zúčastněnými stranami v audiovizuálním odvětví o problémech, jimž toto odvětví v digitální éře čelí, aby se zlepšila spolupráce, shromažďování informací a výměnu osvědčených postupů;

33.    vyzývá v tomto ohledu k široké účasti všech dotčených orgánů a k jejich vzájemné spolupráci, především ke spolupráci s Evropským parlamentem;

Mediální gramotnost

34.    vyzývá členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o zlepšení mediální gramotnosti, a to zejména filmové gramotnosti, ve školním kurikulu a v kurikulu kulturně vzdělávacích institucí a aby rozvíjely iniciativy na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni, které by zahrnovaly veškeré úrovně formálního, informálního a neformálního vzdělávání a odborné přípravy;

35.    je si vědom mimořádného významu kin pro filmovou a mediální gramotnost, neboť představují mezigenerační prostor pro vzdělávání, a vítá jakákoli opatření, která tuto úlohu kin cíleně podporují;

36.    poukazuje na podporu vzdělávacích filmů pro mladé a podporuje soutěže, v nichž mají děti vytvářet audiovizuální díla; rovněž zdůrazňuje možnosti, které nabízí podprogram MEDIA, při podpoře projektů filmové gramotnosti;

Inovace

37.    podporuje inovativní projekty a postupy, jako je přípravná akce Komise k šíření evropských filmů v digitální éře, v rámci níž má v několika členských státech proběhnout testování pružnější distribuce filmů v různých médiích, a vítá začlenění této akce do programu Kreativní Evropa;

38.    domnívá se, že tyto iniciativy by měly přinést větší flexibilitu distribučních intervalů, což by mohlo být pro určité typy evropských filmů prospěšné z hlediska zviditelnění, oslovení diváků, příjmů a úspory nákladů, a vyzývá Komisi a členské státy, aby se těmito iniciativami dále zabývaly;

Digitalizace a archivace

39.    vyzývá členské státy, aby zajistily digitalizaci kinematografických děl a stanovily závazné archivářské postupy pro digitální formáty nebo aby přizpůsobily stávající postupy těmto formátům a stanovily v rámci toho povinnost u digitálních filmů archivovat jejich digitální exemplář odpovídající mezinárodním standardům;

40.    zdůrazňuje význam audiovizuálních archivů, především význam institucí pečujících o filmové dědictví a veřejnoprávních vysílacích služeb, a vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající financování a režimy vypořádání autorských práv, které by zjednodušily plnění jejich poslání veřejného zájmu, které zahrnuje zachování, digitalizaci a zpřístupňování filmového dědictví veřejnosti;

41.    podtrhuje klíčovou roli evropské digitální knihovny Europeana, která je digitální knihovnou pro evropské audiovizuální dědictví (jak filmové, tak i televizní);

° °

°

42.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)

Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10.

(3)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221.

(4)

Úř. věst. C 433, 3.12.2014, s. 2.

(5)

Úř. věst. C 332, 15.11.2013, s. 1.

(6)

Úř. věst. C 153E, 31.5.2013, s. 102.

(7)

Úř. věst. C 353E, 3.12.2013, s. 64.

(8)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0215.

(9)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0232.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Tvorba v audiovizuálním odvětví je podobně jako sport čistě týmová práce, kdy ke konečnému úspěchu týmu přispívá každý člen.

Týmová práce stojí za celou výrobou filmu, od prvotního nápadu až po samotné natáčení, výrobu, moment, kdy se film dostane na plátna kin, a distribuci. Diváci na plátně registrují jen filmové hvězdy, ale ty tvoří jen špičku ledovce. Úspěšný film je v první řadě duchovním dítětem všech tvůrčích osobností, jejichž jména se objevují na plátně v titulcích na konci filmu: scénáristů, režisérů, technického týmu, kameramanů, fotografů, týmů zajišťujících zvláštní efekty atd. Jejich společná práce utváří naši kulturní identitu a otevírá dveře k rozmanitosti v rámci naší místní, národní a evropské kultury.

Win Wenders tuto myšlenku vyjádřil přesně: „,Kultura‘ (…) určuje ducha Evropy. A kinematografie má v této oblasti výsadní postavení (…). Film utváří to, kým jsme, jako žádné jiné médium (…). Film není jen promítání obrázků, je to odraz naší společnosti, jejích hodnot, zvyků, nadějí a obav (…). Film tyto hodnoty formuje, utváří tyto zvyky a ovlivňuje, kam se budou naděje a obavy obracet.

Role filmu ve společnosti je přitom dvojí: jde o kulturní i ekonomickou hodnotu. Audiovizuální odvětví, které je jednotné ve své rozmanitosti, přispívá k hospodářskému růstu, vytváří nová pracovní místa a je motorem pro inovace na evropském digitálním trhu.

Kreativní tvorba se neobejde bez kreativního hospodářství. Investice do audiovizuálního odvětví jsou nezbytné k tomu, aby byla díla dostupná evropské veřejnosti. Hlavními finančními subjekty, které tvůrcům umožňují utvářet jejich vize, jsou producenti, vydavatelé, distributoři, kina a poskytovatelé služeb VoD. Výroba je možná pouze při neomezené spolupráci mezi těmito investory, díky níž se mohou podílet na společném finančním úsilí.

Pokud má evropský filmový průmysl plně těžit ze svého kulturního a hospodářského potenciálu, potřebuje příznivé prostředí dané stabilním a přizpůsobivým právním rámcem, který podporuje investice a rozmanitost a umožňuje rozvoj nových on-line služeb. Autorské právo představuje v tomto systému důležitý prvek: stimuluje investice do výroby filmů na místní i vnitrostátní úrovni a vytváří základ příjmů pro všechny zúčastněné. Autorské právo jako takové musí zajistit přiměřenou odměnu pro držitele práv, zejména pro autory.

Potřeba transparentnosti a globální spolupráce je také velmi důležitá, zejména v případech, kdy do hry vstupují služby z mimoevropského prostoru. V této souvislosti připraví Evropské filmové fórum zástupcům odvětví, členským státům i evropským orgánům cestu k nalezení odpovídajícího řešení a přispěje k lepší distribuci evropských filmů.

Potenciál evropského filmového průmyslu

Proces digitalizace kin se nyní chýlí ke konci, ačkoli menší kina stále ještě potřebují finanční podporu. Podle Evropské audiovizuální observatoře (EAO) bylo do konce roku 2013 digitalizováno přibližně 87 % z celkového počtu 30 000 kin v EU.

Další výzvou, která stojí před audiovizuálním odvětvím, je potřeba zajistit skutečnou a efektivní distribuci evropských filmů, která zajistí jejich zviditelnění a dosáhne k širšímu publiku.

Pokud jde o počet evropských filmů distribuovaných v Evropě, rok 2014 byl vskutku impozantní: v distribuci bylo 1 500 filmů, což je dvakrát víc než počet amerických filmů. Počet diváků evropských filmů však byl k tomuto počtu nepřímo úměrný.

Finance vyčleňované v Evropě na marketing a propagaci často činí sotva 1 % celkových výrobních nákladů. Oproti tomu americké filmy mívají marketingový rozpočet na úrovni výrobních nákladů. Většina evropských filmů je kromě toho uváděna téměř výhradně ve své zemi původu. Argument na podporu distribuce a šíření evropských filmů mimo Evropu je přesvědčivý nejen kvůli možnému finančnímu zisku, ale především kvůli kulturním hodnotám, které evropské filmy vytvářejí.

Distribuce, zviditelnění a dostupnost

Podpora na úrovni států i EU představuje při výrobě evropských filmů důležitý faktor, zaměřuje se však především na spolufinancování výrobního procesu. Nicméně fází, kdy může film skutečně začít přinášet zisk, je distribuce. Disproporce mezi výší podpory poskytované v těchto dvou různých fázích může ve skutečnosti omezit míru dostupnosti filmu pro veřejnost.

Veřejné financování musí být vyváženější a mělo by se ve větší míře zaměřovat na zvýšení počtu diváků evropských filmů a na posílení podpory činností, jako je vývoj projektů, propagace a mezinárodní distribuce. V současné době se téměř 70 % veřejných finančních prostředků vyčleňuje na výrobu, nikoli maximalizaci počtu potenciálních diváků. Vzhledem k rostoucímu počtu služeb VoD a materiálů dostupných on-line ke stažení je dalším důležitým faktorem pružnost a větší experimentování v rámci audiovizuálního odvětví.

Pro získání představy o skutečné velikosti evropského trhu se stačí podívat, jak mnoho překážek stojí v cestě filmu, který má malý rozpočet na propagaci. Doporučovaným krokem je provést harmonizaci a koordinaci jednotlivých vnitrostátních rámců podpory, protože jen na základě skutečné komunikace mezi jednotlivými zeměmi a zúčastněnými subjekty lze určit, jak velká podpora je pro maximalizaci potenciálního publika zapotřebí.

Vzhledem k tomu, že systémy podpory na vnitrostátní a regionální úrovni se zaměřují především na fázi výroby, mají programy EU možnost soustředit se na nedostatečně financované oblasti, jako je distribuce, propagace a marketing. Jedna nesporná výhoda tohoto řešení tkví v pozici EU jakožto potenciálního ústředního bodu pro financování distribuce – takovýto krok by celý proces významným způsobem systematizoval.

Při propagaci evropských filmů by měla být vzata v potaz role nových distribučních kanálů, jako je například streaming nebo služby VoD. Poskytovatelé služeb VoD a dalších legálních on-line služeb navíc musí i nadále dostávat podporu, neboť se jedná o primární opatření, jak čelit pirátství. On-line distribuce skutečně vdechuje filmům nový život. Vzhledem k tomu, že televize je v evropských domácnostech stále velmi obvyklá, je role zejména veřejnoprávních provozovatelů televizního vysílání nepostradatelná a měli by proto být povzbuzováni, aby vysoce kvalitní evropskou kinematografii zařazovali do svých programových schémat.

Je také důležité si uvědomit, že základem distribuce evropských filmů zůstávají kinosály. V této souvislosti už samotný obrat „evropský film“ navozuje představu, že jeho síla spočívá právě v neustálé kulturní výměně, a to prostřednictvím koprodukcí či přeshraničního hostování v zahraničních filmech.

Financování a programy na podporu audiovizuálního odvětví

Program Kreativní Evropa, který má na období 2014–2020 rozpočet 1,5 miliardy EUR, představuje pro audiovizuální odvětví nesmírně důležitý zdroj finančních prostředků. Program vyhrazuje více než polovinu svého rozpočtu na podprogram MEDIA, který podporuje rozvoj evropské kinematografie, distribuci, odbornou přípravu a inovace. Z rozpočtu bude v následujících letech podpořeno šíření více než 800 evropských filmů, a to jak v rámci Evropy, tak mimo ni. Program si kromě toho klade za cíl nabídnout trvalou podporu více než 80 evropským filmovým festivalům, které propagují filmy z tohoto regionu. Tento typ financování přivádí evropským audiovizuálním dílům nové diváky a zároveň chrání kulturní a jazykovou rozmanitost.

Nové metody distribuce a obchodní modely mohou být předzvěstí příchodu inovativních zdrojů financování: projekce v kinech, vydávání DVD a nové formy přístupu, jako je například streaming nebo služby VoD, se vzájemně nevylučují, neboť jejich sféra vlivu není stejná a nedochází tak ke ztrátám. Každý, kdo má z filmového průmyslu včetně služeb VoD prospěch, by měl být vybízen, aby podporoval výrobu filmů, což je spravedlivý požadavek. V tomto ohledu by měl být vyslán jasný politický signál. V dosažení tohoto cíle může důležitou roli hrát také podpora legální nabídky.

Nástroj finanční záruky, který má být spuštěn v roce 2016, je dalším nástrojem, který stojí za zmínku, neboť díky němu filmoví tvůrci získají přístup k bankovním úvěrům. Program bude řídit Evropský investiční fond, který je součástí Evropské investiční banky.

Filmová a mediální gramotnost

Filmová gramotnost může mít na jednotlivce významný dopad, protože může ovlivnit vývoj mladých lidí i jejich vnímání okolního světa. Tři čtvrtiny mladých diváků přiznávají, že viděli filmy, které je velkou měrou ovlivnily. Zavedení filmové gramotnosti do všech úrovní vzdělávání v členských státech proto hraje velmi důležitou roli a přináší dlouhodobé výhody. Nedílnou součástí filmové výchovy je nasměrování mladých lidí k analytickému a důkladnému hodnocení audiovizuálních děl a k diskusi o otázkách vykreslených ve filmech a emocích, jež filmy vyvolávají. Sledování evropských filmů je jedním z nejlepších způsobů, jak se seznámit s historií, kulturou, tradicemi a jazyky evropských sousedů.

Další předností filmového vzdělávání je role, kterou hraje jakožto úvod do mediální výchovy, jež je jednou z priorit v oblasti vzdělávání v EU. Mediální výchova připravuje žáky k tomu, aby dokázali čelit výzvám digitálního světa, učí je dovedně využívat nové technologie a vede ke zvýšení povědomí o tom, co znamená dát před pirátským obsahem přednost obsahu legálnímu.

Nástroje propagace a šíření evropských filmů

Jedním ze způsobů, jak podporovat přístup k evropské kinematografii v celé Evropě a investovat do něj, jsou filmové festivaly. Členské státy a evropské orgány by měly prostřednictvím konkrétních akcí propagovat, podporovat a šířit nejhodnotnější díla. Měl by se rovněž dále zvýšit význam evropských filmových cen, protože tyto akce filmům umožňují dostat se do celého světa.

Dokonalým příkladem toho, jak by měl být evropský film podporován, je cena Evropského parlamentu LUX. Tato cena každoročně upozorňuje na filmy, v nichž se hovoří o otázkách týkajících se evropského veřejného mínění. Film je díky své schopnosti šířit kulturu napříč kulturami ideálním nástrojem debaty o Evropě a její budoucnosti. V kontextu současné hospodářské, politické a sociální krize, která ohrožuje i umění, kulturu a film, představuje cena LUX pevný odrazový můstek pro evropskou kreativitu.

Dvěma dalšími faktory, které ovlivňují šíření filmů, jsou titulky a dabing. Analogové kopie nahradily kopie digitální a náklady na překlad titulků výrazně poklesly. Jakýkoliv film může být nabízen v několika jazycích, což by mělo vést k většímu šíření vysoce kvalitních evropských audiovizuálních děl. Za účelem omezení nákladů a posílení popularity evropské kinematografie by měl být realizován pilotní projekt, který posoudí možnost on-line platformy, kde by překlady titulků byly zajišťovány formou crowdsourcingu.

Na závěr lze tedy říci, že zpráva o evropském filmu v digitální éře si klade za cíl podpořit evropský film a posílit jeho propagaci, distribuci a zviditelnění, aby mohli všichni Evropané těžit z výhod svého kulturního odkazu.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.3.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Damian Drăghici, Angel Dzhambazki, Jill Evans, Emmanouil Glezos, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Fernando Maura Barandiarán, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Yana Toom, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Sylvie Guillaume, György Hölvényi, Dietmar Köster, Ernest Maragall, Emma McClarkin, Martina Michels, Liadh Ní Riada

Právní upozornění