Postup : 2013/0403(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0140/2015

Předložené texty :

A8-0140/2015

Rozpravy :

PV 06/10/2015 - 14
CRE 06/10/2015 - 14

Hlasování :

PV 07/10/2015 - 10.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0338

ZPRÁVA     ***I
PDF 716kWORD 360k
23.4.2015
PE 539.630v02-00 A8-0140/2015

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu

(COM(2013)0794 – C7‑0414/2013 – 2013/0403(COD))

Výbor pro právní záležitosti

Zpravodajka: Lidia Joanna Geringer de Oedenberg

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 POSTUP

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu

(COM(2013)0794 – C7‑0414/2013 – 2013/0403(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–       s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0794),

–       s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 81 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0414/2013),

–       s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–       s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0140/2015),

1.      přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.      vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.      pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh   1

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod -1

Nařízení (ES) č. 861/2007

Nadpis

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-1) Název nařízení se nahrazuje tímto:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské zjednodušené řízení o nárocích ve výši do 10 000 EUR.

 

(Tento pozměňovací návrh povede k odpovídajícím změnám v celém znění nařízení (ES) č. 861/2007.)

Pozměňovací návrh   2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Zvýšení limitu až do výše 10 000 EUR by bylo zvlášť přínosné pro malé a střední podniky, které jsou v současnosti odrazovány od soudního řízení, neboť v rámci vnitrostátních řádných nebo zjednodušených řízení jsou náklady na soudní spory neúměrné hodnotě nároku nebo jsou řízení příliš dlouhá. Zvýšením limitu by se zlepšil přístup k účinnému a nákladově efektivnímu soudnímu opravnému prostředku u přeshraničních sporů, které zahrnují malé a střední podniky. Lepší přístup ke spravedlnosti by posílil důvěru v přeshraniční transakce a přispěl by k co největšímu využívání příležitostí, které skýtá vnitřní trh.

(5) Zvýšení limitu tak, aby byly pokryty všechny nároky vůči právnickým osobám až do výše 10 000 EUR, by bylo zvlášť přínosné pro malé a střední podniky, které jsou v současnosti odrazovány od soudního řízení, neboť v rámci vnitrostátních řádných nebo zjednodušených řízení jsou náklady na soudní spory neúměrné hodnotě nároku nebo jsou řízení příliš dlouhá. Zvýšením limitu by se zlepšil přístup k účinnému a nákladově efektivnímu soudnímu opravnému prostředku u přeshraničních sporů, které zahrnují malé a střední podniky. Lepší přístup ke spravedlnosti by posílil důvěru v přeshraniční transakce a přispěl by k co největšímu využívání příležitostí, které skýtá vnitřní trh. Pro účely tohoto nařízení by měl být nárok chápán jako nárok uplatňovaný vůči právnické osobě, je-li alespoň jeden z žalovaných právnickou osobou, kterou jako takovou uznávají právní předpisy některého z členských států nebo třetího státu, přičemž se nejedná o jednotlivce jednajícího vlastním jménem. Nároky uplatňované vůči jednotlivcům jednajícím vlastním jménem by měly spadat do působnosti nařízení pouze tehdy, nepřekračuje-li jejich výše 5 000 EUR.

Pozměňovací návrh   3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Evropské řízení o drobných nárocích by mohlo ještě být zlepšeno tím, že se využije technologický vývoj v oblasti justice, čímž se odstraní překážka zeměpisné vzdálenosti a její důsledky, pokud jde o vysoké náklady a délku řízení, což jsou faktory, které odrazují od uplatnění přístupu ke spravedlnosti.

(8) Evropské zjednodušené řízení by mohlo ještě být zlepšeno tím, že se využije technologický vývoj v oblasti justice, čímž by se měla odstranit překážka zeměpisné vzdálenosti a její důsledky, pokud jde o vysoké náklady a délku řízení, což jsou faktory, které odrazují od uplatnění přístupu ke spravedlnosti.

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12) Ústní jednání a dokazování prostřednictvím slyšení svědků, znalců nebo stran by se měly uskutečňovat pomocí prostředků komunikace na dálku. Tím by nemělo být dotčeno právo účastníka řízení dostavit se k soudu k ústnímu jednání. V souvislosti s ústním jednáním a dokazováním by členské státy měly používat moderní, dálkové komunikační prostředky umožňující, aby byly dotyčné osoby vyslyšeny, aniž by musely cestovat k soudu. Pokud má vyslýchaná osoba bydliště v jiném členském státě, než je členský stát, v němž se nachází soud, k němuž byla podána žaloba, měla by se uspořádat ústní jednání v souladu s pravidly stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 1206/200117. V případě, že strana, jež má být vyslyšena, má bydliště na území členského státu, v němž se nachází příslušný soud, nebo ve třetí zemi, ústní jednání se může uskutečnit prostřednictvím videokonference, telefonní konference nebo jiného vhodného prostředku komunikace na dálku v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Strana sporu by měla mít vždy možnost se dostavit k soudu k ústnímu jednání, pokud o to požádá. Soud by měl použít co nejjednodušší a nejméně nákladný způsob dokazování.

(12) Ústní jednání a dokazování prostřednictvím slyšení svědků, znalců nebo stran by se měly uskutečňovat pomocí prostředků komunikace na dálku. Tím by nemělo být dotčeno právo účastníka řízení dostavit se k soudu k ústnímu jednání. V souvislosti s ústním jednáním a dokazováním by členské státy měly používat moderní, dálkové komunikační prostředky umožňující, aby byly dotyčné osoby vyslyšeny, aniž by musely cestovat k soudu. Pokud má vyslýchaná osoba bydliště v jiném členském státě, než je členský stát, v němž se nachází soud, k němuž byla podána žaloba, měla by se uspořádat ústní jednání v souladu s pravidly stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 1206/200117. V případě, že strana, jež má být vyslyšena, má bydliště na území členského státu, v němž se nachází příslušný soud, nebo ve třetí zemi, ústní jednání se může uskutečnit prostřednictvím videokonference, telefonní konference nebo jiného vhodného prostředku komunikace na dálku v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Strana sporu, která o to požádá, by měla mít vždy možnost se dostavit se k soudu a být vyslechnuta, nebo možnost, aby se její svědek mohl dostavit k soudu a byl vyslechnut. Soud by měl použít co nejjednodušší a nejméně nákladný způsob dokazování.

__________________

__________________

17 Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 1).

17 Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 1).

Odůvodnění

Pro vyslechnutí svědků musí být respektovány zásada přímosti a ústní povaha řízení.

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) V rozhodování žalobce, který zvažuje soudní řízení, mohou hrát úlohu potenciální náklady na soudní spor. Vedle dalších nákladů mohou i soudní poplatky odrazovat žalobce od podání soudní žaloby, zejména v těch členských státech, kde jsou soudní poplatky nepřiměřené. Soudní poplatky by měly být úměrné hodnotě nároku v zájmu zajištění přístupu ke spravedlnosti u drobných přeshraničních nároků. Cílem takového ustanovení není harmonizace soudních poplatků; místo toho se zavádí maximální limit na soudní poplatky, což by řízení zpřístupnilo významnému počtu žalobců, přičemž bude zároveň zachována možnost členských států podle svého rozhodnutí zvolit metody výpočtu a výši soudních poplatků.

(13) V rozhodování žalobce, který zvažuje soudní řízení, jsou jedním z rozhodujících ovlivňujících faktorů potenciální náklady na soudní spor. Vedle dalších nákladů mohou i soudní poplatky odrazovat žalobce od podání soudní žaloby, zejména v těch členských státech, kde jsou soudní poplatky nepřiměřené. Soudní poplatky by měly být stanoveny na úrovni nepřekračující poplatky za rovnocenná řízení, jež jsou svojí povahou domácí. Lze očekávat, že poplatky stanovené na stejné nebo nižší úrovni podpoří používání evropského zjednodušeného řízení částečně tím, že z něj učiní nákladově efektivní a srovnatelný nástroj v porovnání s běžnějšími domácími řízeními. V členských státech, v nichž neexistují domácí řízení, by měly být soudní poplatky stanoveny na úrovni, která není nepřiměřená vůči hodnotě nároku.

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14) Platba soudních poplatků by neměla po žalobci vyžadovat, aby musel cestovat nebo si pro tento účel najmout právníka. Jako minimální standard by mělo platit, že poplatky lze hradit bankovním převodem či internetovou platbou kreditní nebo debetní kartou u všech soudů příslušných pro evropské řízení o drobných nárocích.

(14) Platba soudních poplatků by neměla po žalobci vyžadovat, aby musel cestovat nebo si pro tento účel najmout právníka. Jako minimální standard by mělo platit, že poplatky lze hradit bankovním převodem, nebo internetovou platbou kreditní nebo debetní kartou nebo jinými metodami platby na dálku u všech soudů příslušných pro evropské zjednodušené řízení.

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 1

Nařízení (ES) č. 861/2007

Čl. 2 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Toto nařízení se vztahuje na občanské a obchodní věci bez ohledu na druh soudu, pokud hodnota nároku nepřesahuje 10 000 EUR v době obdržení žalobního formuláře příslušným soudem s vyjmutím všech úroků, nákladů a výloh. Nevztahuje se zejména na daňové, celní či správní věci ani na odpovědnost státu za jednání a opominutí při výkonu státní moci (acta jure imperii).

1. Toto nařízení se vztahuje na občanské a obchodní věci bez ohledu na druh soudu, pokud hodnota nároku nepřesahuje 10 000 EUR vůči právnické osobě nebo 5 000 EUR vůči osobě fyzické v době obdržení žalobního formuláře příslušným soudem s vyjmutím všech úroků, nákladů a výloh. Nevztahuje se zejména na daňové, celní či správní věci ani na odpovědnost státu za jednání a opominutí při výkonu státní moci (acta jure imperii).

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 1

Nařízení (ES) č. 861/2007

Čl. 2 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Toto nařízení se nepoužije, pokud v době obdržení žalobního formuláře příslušným soudem se všechny tyto prvky, pokud jsou relevantní, nachází v tomtéž členském státě:

vypouští se

a) sídlo nebo obvyklé bydliště stran;

 

b) místo provedení smlouvy;

 

c) místo, kde došlo ke skutečnostem, na nichž se nárok zakládá;

 

d) místo výkonu rozhodnutí;

 

e) příslušný soud.

 

Sídlo se určí podle [článků 59 a 60 nařízení Rady (ES) č. 44/2001]/[článků 62 a 63 nařízení (EU) č. 1215/2012].

 

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 1

Nařízení (ES) č. 861/2007

Čl. 2 – odst. 3 – písm. f

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f) pracovního práva;

vypouští se

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 1

Nařízení (ES) č. 861/2007

Čl. 2 – odst. 3 – písm. h

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h) porušení práv na ochranu soukromí a osobnostních práv, včetně pomluvy.

vypouští se

Odůvodnění

Protože již osobnostní práva nejsou vyloučena z oblasti působnosti nařízení Brusel I, tato výjimka by se také již neměla uplatňovat na řízení o drobných nárocích.

Pozměňovací návrh   11

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 2

Nařízení (ES) č. 861/2007

Článek 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 3 se zrušuje.

vypouští se

Pozměňovací návrh   12

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 3 – písm. a

Nařízení (ES) č. 861/2007

Čl. 4 – odst. 4 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Soud o tomto odmítnutí informuje žalobce.

Soud, který rozhodl ve věci tohoto nároku, informuje žalobce o tomto odmítnutí a o možných opravných prostředcích proti přijatému rozhodnutí.

Odůvodnění

Soud, který rozhodl o nároku, by měl informovat žalobce o dostupných opravných prostředcích proti přijatému rozhodnutí. Tyto opravné prostředky by měl zřídit každý členský stát v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy.

Pozměňovací návrh   13

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 3 – písm. b

Nařízení (ES) č. 861/2007

Čl. 4 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Členské státy zajistí, že vzorový formulář návrhu A bude k dispozici v papírové podobě u všech soudů, u nichž lze zahájit evropské řízení o drobných nárocích, a i v elektronické podobě na internetových stránkách těchto soudů nebo příslušného ústředního orgánu.

5. Členské státy zajistí, aby všechny soudy, u nichž lze zahájit evropské zjednodušené řízení, plnily svoji povinnost poskytovat občanům prostřednictvím příslušných útvarů vzorový formulář návrhu A v papírové podobě a aby tento formulář byl k dispozici u všech soudů, u nichž lze zahájit evropské zjednodušené řízení, a i v elektronické podobě na internetových stránkách těchto soudů nebo příslušného ústředního orgánu.

 

Odůvodnění

Uplatňování znění nařízení v podobě, v jaké je navrženo, by mohlo přinést určité problémy, zejména pokud jde o zpřístupnění vzorového formuláře návrhu A všem občanům v papírové podobě. Například pro Rumunsko je potřeba stanovit jasnou povinnost soudů zpřístupnit vzorový formulář návrhu A všem občanům v papírové podobě prostřednictvím soudní kanceláře, protože rumunské soudy dosud nepřijaly tuto pracovní metodu a občanům nejsou poskytovány standardní žádosti, formuláře, vzorová podání soudům atd. v papírové podobě.

Pozměňovací návrh   14

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 4

Nařízení (ES) č. 861/2007

Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) obě strany vyjádří souhlas s uzavřením soudního smíru a požadují k tomuto účelu ústní jednání.

b) obě strany vyjádří souhlas s uzavřením soudního smíru a tohoto smíru nelze dosáhnout prostřednictvím korespondence.

Odůvodnění

Ústní jednání by neměla být povinná v případě soudních smírů. Měla by se konat pouze v případě, že je to nezbytné.

Pozměňovací návrh   15

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 5

Nařízení (ES) č. 861/2007

Článek 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Ústní jednání se koná prostřednictvím videokonference, telefonní konference nebo jiné vhodné technologie komunikace na dálku v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1206/2001, pokud účastník ústního jednání má bydliště v jiném členském státě, než je členský stát příslušného soudu.

1. Ode dne [3 years after the entry into force of this Regulation] se ústní jednání vždy koná prostřednictvím videokonference, telefonní konference nebo jiné vhodné technologie komunikace na dálku v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1206/2001, pokud účastník ústního jednání má bydliště v jiném členském státě, než je členský stát příslušného soudu.

 

1a. Členské státy zajistí, aby byly příslušné soudy vybaveny vhodnou technologií komunikace na dálku.

2. Strana musí mít vždy možnost se osobně dostavit k soudu na ústní jednání, jestliže o to požádá.“

2. Strana musí mít vždy možnost se osobně dostavit k soudu na ústní jednání, jestliže o to požádá.“

Pozměňovací návrh   16

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 6

Nařízení (ES) č. 861/2007

Čl. 9 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. Soud umožní stranám pokládat otázky vyslýchaným svědkům písemně, pokud to považuje za nezbytné pro spravedlivé vyrovnání nároku. Soud předá svědkům otázky položené stranami a informuje je o lhůtě, v níž jsou svědci povinni poskytnout stranám písemnou odpověď a předat svou odpověď soudu.

Pozměňovací návrh   17

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 6

Nařízení (ES) č. 861/2007

Čl. 9 – odst. 2 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2b. Znalce, který má být vyslechnut podle odstavce 2a, jmenuje soud.

Odůvodnění

V textu nařízení je třeba upřesnit postup pro jmenování znalce. Je třeba rovněž uvést, zda mají strany právo mít vlastního znalce a zda smí znalcům klást otázky. Pokud jde o možnost, aby strany pokládaly otázky svědkům písemně, toto právo by mělo být regulováno s cílem zajistit, aby bylo respektováno právo stran na obhajobu a bylo dosaženo spravedlivého vyrovnání nároku.

Pozměňovací návrh   18

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 7

Nařízení (ES) č. 861/2007

Čl. 11 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy zajistí, aby se stranám při vyplňování formulářů dostalo praktické pomoci. Tato pomoc je zejména k dispozici v zájmu určení, zda může být k vyřešení sporu použito toto řízení a pro určení příslušného soudu, výpočet úroků a k identifikaci dokumentů, jež musí být přiloženy.

1. Členské státy zajistí, aby se stranám při vyplňování formulářů dostalo praktické pomoci. Tato pomoc je poskytována bezplatně a je zejména k dispozici v zájmu určení, zda může být k vyřešení sporu použito toto řízení a pro určení příslušného soudu, výpočet úroků a k identifikaci dokumentů, jež musí být přiloženy.

Pozměňovací návrh   19

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 8

Nařízení (ES) č. 861/2007

Čl. 13 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Dokumenty uvedené v čl. 5 odst. 2 a čl. 7 odst. 2 se doručují poštovním nebo elektronickým doručením s potvrzením o přijetí s uvedením data přijetí. Dokumenty se doručují elektronicky pouze té straně, která tento způsob doručování předem výslovně akceptuje. Elektronické doručování může být opatřeno automatickým potvrzením o doručení.

1. Dokumenty uvedené v čl. 5 odst. 2 a čl. 7 odst. 2 se doručují poštovním nebo elektronickým doručením s potvrzením o přijetí s uvedením data přijetí. Způsoby doručení musí být takové, aby bylo vyloučeno zneužití a zaručena důvěrnost. Dokumenty se doručují elektronicky pouze té straně, která tento způsob doručování předem výslovně akceptuje. Elektronické doručování může být opatřeno také automatickým potvrzením o doručení.

Pozměňovací návrh   20

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 8

Nařízení (ES) č. 861/2007

Čl. 13 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Všechna písemná sdělení, jež nejsou uvedena v odstavci 1, mezi soudy a stranami se uskutečňují elektronickým doručením s potvrzením o přijetí, pokud jsou tyto prostředky přijatelné v řízeních podle vnitrostátních právních předpisů a pouze v případech, kdy strana tyto komunikační prostředky akceptuje.

Všechna písemná sdělení, jež nejsou uvedena v odstavci 1, mezi soudy a stranami se uskutečňují elektronickým doručením s potvrzením o přijetí, pokud jsou tyto prostředky přijatelné v řízeních podle vnitrostátních právních předpisů.

Odůvodnění

Odkaz na vnitrostátní právní úpravu zde postačuje. Neměl by být zaváděn žádný dodatečný požadavek na evropské úrovni, který by vyžadoval souhlas stran, pokud takový požadavek již neexistuje na vnitrostátní úrovni.

Pozměňovací návrh   21

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 9

Nařízení (ES) č. 861/2007

Čl. 15 a – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Soudní poplatek účtovaný za evropské řízení o drobných nárocích nesmí překročit 10 % hodnoty nároku s vyjmutím všech úroků, nákladů a výloh. Pokud členské státy v době obdržení žalobního formuláře příslušným soudem účtují za evropské řízení o drobných nárocích minimální soudní poplatek, tento poplatek nesmí překročit výši 35 EUR.

1. Soudní poplatek účtovaný za evropské zjednodušené řízení nesmí překročit 5 % hodnoty nároku s vyjmutím všech úroků, nákladů a výloh. Pokud členské státy v době obdržení žalobního formuláře příslušným soudem účtují za evropské řízení o drobných nárocích minimální soudní poplatek, tento poplatek nesmí překročit výši 35 EUR.

Odůvodnění

Navrhovaný 10% podíl hodnoty nároku je příliš vysoký. Bylo by vhodnější stanovit kolkovné ve výši 5 % hodnoty nároku (nebo dokonce pouze 3 %). V případě nároku s maximální hodnotou 10 000 EUR by tak kolek stál 500 EUR, což je přibližně 2 217,35 RON (rumunských lei).

Pozměňovací návrh   22

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 9

Nařízení (ES) č. 861/2007

Čl. 15 a – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a. Každý členský stát stanoví minimální prahovou výši příjmu, pod jejíž úrovní nebude příslušná strana povinna hradit žádné soudní poplatky.

Odůvodnění

Strany, jejichž příjem je velmi nízký, by měly mít osvobozeny od povinnosti hradit soudní poplatky. Není však vhodné stanovit jednotnou, celoevropskou výši odpovídajícího příjmu, neboť minimální mzda a životní náklady se v jednotlivých členských státech liší. Každý členský stát by tudíž měl stanovit vlastní prahovou hodnotu, pokud možno odkazující na vnitrostátní minimální mzdu.

Pozměňovací návrh   23

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 9

Nařízení (ES) č. 861/2007

Čl. 15 a – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby strany mohly soudní poplatky hradit prostřednictvím platby na dálku, jako jsou bankovní převody nebo platební styk on-line pomocí kreditních/debetních karet.

Členské státy zajistí, aby strany mohly soudní poplatky hradit prostřednictvím platby na dálku, jako jsou např. bankovní převod či platební styk on-line pomocí kreditních/debetních karet.

Odůvodnění

Je důležité, aby bylo možné uhradit soudní poplatky na dálku, a nebylo tedy nezbytné cestovat jen kvůli provedení platby. Členským státům by však neměla být ukládána povinnost umožňovat více než jednu metodu platby na dálku.

Pozměňovací návrh   24

Návrh nařízení

Čl. 1 – bod 16

Nařízení (ES) č. 861/2007

Čl. 28 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Do [5 years after the date of application] předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o fungování tohoto nařízení. Ke zprávě se případně přiloží legislativní návrhy.

Do [5 years after the date of application] předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o fungování tohoto nařízení. Ke zprávě se případně přiloží legislativní návrhy. Do [2 years after the date of application] se vypracuje průběžná zpráva, která vyhodnotí míru informovanosti o evropském zjednodušeném řízení v členských státech a případně navrhne doporučení ohledně toho, jak posílit povědomí veřejnosti o tomto nástroji.

Pozměňovací návrh   25

Návrh nařízení

Článek 2 a (nový)

Nařízení (ES) č. 1896/2006

Článek 20

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 2a

 

Článek 20 nařízení (ES) č. 1896/2006 se nahrazuje tímto:

 

„Článek 20

 

Minimální normy pro přezkum rozhodnutí

 

1. Po uplynutí lhůty stanovené v čl. 16 odst. 2 má žalovaný právo navrhnout přezkum evropského platebního rozkazu u příslušného soudu v členském státě, v němž byl platební rozkaz vydán, pokud:

 

a) mu nebyl platební rozkaz doručen v dostatečném předstihu a takovým způsobem, který mu umožňuje přípravu na jednání před soudem; nebo

 

b) nemohl popřít nárok z důvodu vyšší moci nebo z důvodu mimořádných okolností bez jakéhokoli pochybení ze své strany.

 

Právo požádat o přezkum, jak je stanoví první pododstavec, se však neuplatní, pokud žalovaný nevyužil žádný opravný prostředek proti rozhodnutí, i když k tomu měl možnost.

 

2. Po uplynutí lhůty stanovené v čl. 16 odst. 2 má žalovaný rovněž právo požádat o přezkum evropského platebního rozkazu u příslušného soudu v členském státě původu v případě, že byl platební rozkaz s ohledem na požadavky stanovené tímto nařízením zjevně vydán chybně nebo z důvodu jiných výjimečných okolností.

 

3. Lhůta pro podání návrhu na přezkum činí 30 dnů. Začíná běžet dnem, kdy se žalovaný skutečně seznámil s obsahem rozkazu a mohl na něj odpovědět, nejpozději však dnem přijetí prvního opatření v rámci výkonu vedoucího k tomu, že žalovaný nemůže zcela nebo zčásti nakládat se svým majetkem. Prodloužení této lhůty z důvodu vzdálenosti je vyloučeno.

 

4. Pokud soud zamítne návrh na přezkum uvedený v odstavci 1 nebo 2 s odůvodněním, že není splněn žádný z důvodů pro přezkum uvedených v těchto odstavcích, zůstává evropský platební rozkaz v platnosti.

 

Pokud soud rozhodne, že je přezkum oprávněný na základě některého z důvodů uvedených v odstavcích 1 nebo 2, je evropský platební rozkaz od počátku neplatný. Věřitel však neztrácí výhody z přerušení promlčecí doby nebo prekluze.“.

Odůvodnění

Článek 18 nařízení č. 861/2007 se mění v souladu s příslušným ustanovením nařízení č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a spolupráci ve věcech vyživovací povinnosti, aby byl jednoznačnější a jeho uplatňování v praxi bylo snadnější. Vzhledem k tomu, že není žádný důvod, aby tato ustanovení o přezkumu, která sledují úplně stejný cíl, byla formulována v různých evropských předpisech odlišně, je vhodné změnit i odpovídající článek 20 nařízení (ES) č 1896/2006.

Pozměňovací návrh   26

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Použije se ode dne [6 months after the entry into force of the Regulation].

Použije se ode dne [12 months after the entry into force of the Regulation], s výjimkou čl. 1 bodů 13 až 15, které se použijí ode dne vstupu nařízení v platnost.

Odůvodnění

Protože zmiňované články vytvářejí pro členské státy povinnosti, které mají být plněny od data použití změn, a umožňují Komisi přijmout potřebné formuláře prostřednictvím přenesení pravomoci, tyto články samotné musejí být použitelné již dříve.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

I. Úvod

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, má zjednodušit a urychlit řízení o přeshraničních sporech týkajících se drobných nároků a snížit příslušné náklady. Bylo navrženo specificky tak, aby pomohlo spotřebitelům a malým a středním podnikům posílit jejich nároky, a zajistilo tak přístup ke spravedlnosti. Zpravodajka tento cíl plně podporuje.

Po pěti letech jeho uplatňování se evropské řízení o drobných nárocích ukázalo být užitečným nástrojem. Stále však existuje značný prostor pro rozšíření a posílení jeho využívání, což zdůraznila zpráva Komise o provádění z listopadu 2013. Evropské řízení o drobných nárocích snížilo náklady na přeshraniční řízení o sporech týkajících se drobných nároků až o 40 % a zkrátilo délku řízení z doby až dva roky a pět měsíců na průměrně pět měsíců. Počet případů, kdy byl předpis uplatněn, se však značně liší v jednotlivých členských státech, přičemž za rok 2012 se pohybuje od pouhých 3 návrhů podaných v Bulharsku po 1047 návrhů podaných ve Španělsku.

Parlament ve svém usnesení ze dne 25. října 2011 již uvedl, že „míra využívání soudů pro drobné nároky v různých členských státech zůstává značně nízká a že je třeba učinit více, pokud jde o právní jistotu, jazykové překážky a transparentnost řízení“. Existuje důvod ke znepokojení nad každým drobným nárokem, který není vymáhán z důvodu neochoty nebo chybějícího povědomí o možnostech, jež má k dispozici potenciální žalující strana. To by mohlo vážně poškodit důvěru ve vnitřní trh, zejména pokud jde o jeho přeshraniční rozměr a příležitosti pro obchodování přes internet.

II. Návrh Komise

II A. Oblast působnosti

Komise navrhuje zvýšit limit pro drobné nároky, které spadají do působnosti evropského řízení o drobných nárocích, ze současné částky 2 000 EUR na 10 000 EUR. Domnívá se, že tato změna limitu nebude příliš významná pro spotřebitele, neboť většina jejich nároků nepřesahuje 2 000 EUR, ale považuje jej za značné zlepšení pro malé a střední podniky. Podle zjištění Komise má pouze 20 % obchodních nároků hodnotu nižší než 2 000 EUR, zatímco 30 % těchto nároků se pohybuje v rozmezí od 2 000 EUR do 10 000 EUR. To znamená, že zatímco současný limit pokrývá pouze 20 % všech obchodních nároků, nový limit ve výši 10 000 EUR by zvýšil tento podíl na přibližně 50 %.

Komise dále navrhuje rozšířit definici toho, co představuje přeshraniční případ, a co tedy spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení. Současné nařízení platí pouze pro spory, kdy má „alespoň jedna ze stran bydliště nebo místo obvyklého pobytu v jiném členském státě, než je členský stát soudu, u něhož byla podána žaloba“. Komise navrhuje zahrnovat také případy, kdy mají obě strany bydliště ve stejném členském státě, ale které obsahují jiný přeshraniční prvek, jako je místo provádění smlouvy, místo, v němž nastala škodná událost, nebo situace, kdy se má výkon rozhodnutí uskutečnit v jiném členském státě.

II B. Postup

Průzkum Komise ukázal, že 45 % podniků, které mají přeshraniční spor, se neobrací na soud, protože náklady na soudní řízení jsou neúměrné hodnotě nároku, a dalších 27 % z nich se neobrací na soud, protože řízení by trvalo příliš dlouho. Aby bylo evropské řízení o drobných nárocích úspěšnější, Komise navrhuje dále snížit jeho náklady a dobu trvání.

Současné nařízení umožňuje zaslat původní návrh elektronickou poštou, pokud členský stát, ve kterém bylo řízení zahájeno, tento způsob akceptuje (čl. 4 odst. 1). Během tohoto postupu je doručování poštou s potvrzením o přijetí stanoveno především v článku 13 a doručování jinými prostředky, včetně elektronického doručování, je umožněno pouze tehdy, pokud takovéto doručení poštou není možné. V praxi to znamená, že se v mnoha členských státech veškerá komunikace mezi stranami a soudy v současnosti uskutečňuje poštovní cestou.

Komise nyní navrhuje postavit poštovní a elektronické doručování dokumentů na stejnou úroveň za předpokladu, že strany předem výslovně souhlasily s tím, že dokumenty mohou být doručovány elektronicky.

Vzhledem k tomu, že evropské řízení o drobných nárocích je v zásadě písemné, k ústním jednáním dochází pouze ve výjimečných případech. Podle současného nařízení soud „může vést ústní jednání prostřednictvím videokonference [...], pokud jsou k dispozici nezbytné technické prostředky“. To znamená, že pokud by nebyly k dispozici technické prostředky, osoby předvolané k ústnímu jednání by musely cestovat k soudu, který se může nacházet v jiném členském státě. Současné nařízení neobsahuje žádné pobídky ani povinnost pro členské státy tyto technické prostředky zajišťovat.

Komise do budoucna navrhuje, aby ústní jednání byla zpravidla pořádána prostřednictvím komunikace na dálku, pokud některá strana sporu nepožádá o možnost dostavit se k soudu a být vyslechnuta osobně.

II C. Náklady

V současnosti se soudní poplatky účtované v členských státech za případy v rámci evropského řízení o drobných nárocích značně liší, přičemž se pohybují od nulových soudních poplatků až po podíl ve výši 57 %. Soudní poplatky jsou zpravidla vybírány předem v okamžiku podání žádosti a žalující může doufat v jejich případné zpětné získání pouze v případě, že je nárok úspěšný (zásada „strana, která prohraje, platí“). V této souvislosti navrhuje Komise stanovit maximální limit pro soudní poplatky ve výši 10 % hodnoty nároku, což by pomohlo dále zlepšit přístup ke spravedlnosti. Komise dále navrhuje stanovit, že minimální soudní poplatek nesmí překročit 35 EUR.

Vzhledem k tomu, že v řadě členských států je platba soudních poplatků vyžadována v hotovosti nebo prostřednictvím kolku, strany sporu musí cestovat, aby zaplatily poplatky nebo si najaly právníka v členském státě, v němž se nachází soud, přičemž obě dvě možnosti vytvářejí náklady a mohou strany odradit od toho, aby vymáhaly své nároky. Komise proto navrhuje, aby měly členské státy povinnost umožnit hrazení soudních poplatků na dálku.

Podle současného nařízení musí strana sporu, která žádá o výkon rozhodnutí, předložit originál rozhodnutí a formuláře D, což je osvědčení související s rozhodnutím. Komise zaznamenala, že celý formulář je obvykle překládán do jazyka členského státu výkonu rozhodnutí, což s sebou nese určité výdaje.

Komise nyní navrhuje, aby se vyžadoval pouze překlad oddílu 4.3 formuláře (týkajícího se podstaty rozhodnutí).

III. Stanovisko zpravodajky

III A. Oblast působnosti

Zpravodajka vítá zvýšení limitu pro využití evropského řízení o drobných nárocích. Tím, že se zjednodušené řízení zpřístupní také pro přeshraniční nároky v hodnotě mezi 2 000 a 10 000 EUR, podíl případů způsobilých pro značné snížení nákladů a délky soudního sporu se zvýší.

Zpravodajka se domnívá, že tato změna dále zvýší počet případů, kdy by podniky a spotřebitelé mohli dosáhnout vítaných úspor. Limit pro drobné nároky by měl zůstat na úrovni, která je nižší než částka průměrného nároku, tak aby byly zajištěny nezbytné procesní záruky pro větší nároky. Je také třeba vzít v úvahu skutečnost, že s rostoucím využíváním tohoto postupu prostřednictvím zvýšení limitu se tento postup stane součástí běžné praxe soudů. Díky tomu bude pro možné uživatele, zejména spotřebitele, jednodušší získat přístup k nezbytným informacím. Zvýšení limitu nad 10 000 EUR se však v tuto chvíli nejeví realizovatelným, a zpravodajka proto podporuje výši navrhovanou Komisí.

III B. Postup

Konání ústních jednání prostřednictvím videokonference představuje příhodný návrh na modernizaci. Nutnost cestovat k ústnímu jednání a nést cestovní náklady může v přeshraničních případech představovat značnou zátěž. V průzkumu Komise týkajícím se evropského řízení o drobných nárocích jeden ze tří respondentů uvedl, že by spíše vznesl nárok, pokud by bylo možné dokončit řízení na dálku, tj. nebylo by nutné dostavit se k soudu osobně.

Je třeba poznamenat, že příslušné místnosti a vybavení by musely být poskytovány a udržovány soudy. Tato infrastruktura často neexistuje a finanční prostředky, které by umožňovaly ji zavést, je v době hospodářské krize obtížné získat. Zpravodajka se proto domnívá, že by členským státům měly být poskytnuty dodatečné dva roky pro zajištění toho, aby byla tato infrastruktura dostupná v celé EU, tam kde jí bude třeba.

Pokud se týče ústních jednání, zpravodajka se také domnívá, že soudy by měly disponovat širší diskreční pravomocí odmítnout žádost o ústní jednání, nevyžadují-li jej fakta daného případu.

Zpravodajka podporuje ty prvky návrhu, které se snaží podpořit využívání informačních technologií. Existují důkazy o tom, že nedostatečné používání informačních technologií odrazuje občany od využití evropského řízení o drobných nárocích. Pětina respondentů v průzkumu Komise uvedla, že by řízení spíše využili v případě, pokud by celý postup bylo možné provést po internetu. Zavedený systém elektronické komunikace však musí fungovat bezchybně a poskytovat stejné procesní záruky jako poštovní doručování, např. pokud jde o potvrzení o přijetí.

Ustanovení týkající se využívání informačních technologií by proto měla být posílena, aniž by tím však byly nevhodně narušeny vnitrostátní postupy.

III C. Náklady

Zpravodajka se domnívá, že náklady ve výši 1 000 EUR, které by mohly být podle nového předpisu vybírány v případě nároku činícího 10 000 EUR, jsou stále poměrně vysoké. Tato otázka nicméně zůstává i nadále primárně v kompetenci členských států.

Návrh Komise stanovit minimální soudní poplatek v maximální výši 35 EUR se zdá být rozumný vzhledem k tomu, že průměrný minimální poplatek u nároku ve výši 200 EUR představoval 34 EUR a u nároku ve výši 500 EUR pak 44 EUR. Zpravodajka se navíc domnívá, že pro strany s nízkými příjmy by měla být zavedena možnost získat výjimku z povinnosti uhradit poplatek. Pro účely stanovení prahové hodnoty pro takovou výjimku by bylo například možné odkázat na vnitrostátní minimální mzdu v daném členském státě.

Zpravodajka vítá návrh Komise uložit členským státům povinnost zavést platby na dálku, jako jsou bankovní převody a platební styk on-line pomocí kreditních či debetních karet. To by žalujícím umožnilo ušetřit na platebních nákladech, které se podle Komise pohybují od 400 EUR do 800 EUR v případě, že je nutné cestovat. Pokud byl nárok úspěšně vyřešen na dálku, bylo by nesmyslné, aby strany musely cestovat jen proto, aby mohly uhradit poplatky. Mají-li občané skutečně těžit z těchto úspor, bude třeba prosazování tohoto požadavku věnovat zvláštní pozornost. Zpravodajka se současně domnívá, že administrativa soudů v členských státech by neměla mít povinnost umožnit několik různých metod platby na dálku: jedna je postačující.

Změna náležitostí týkajících se překladu je pozitivní, neboť ušetří čas a peníze. Podle číselných údajů, které zveřejnila Komise, jsou průměrné náklady na překlad formuláře D 60 EUR, mohly by však být sníženy na 40 EUR, pokud by se překládal pouze oddíl 4.3. Nevzniká tím žádný problém s pochopením textu, neboť všechna políčka formuláře kromě oddílu 4.3 jsou již obsažena ve všech úředních jazycích ve znění nařízení. Měla by být prozkoumána také možnost předkládat formuláře v elektronické podobě s cílem dále usnadnit řízení.

IV. Informovanost a pokyny

Evropské řízení o drobných nárocích může být úspěšné pouze tehdy, pokud o něm spotřebitelé, podniky, soudy a poradenská sdružení budou informováni. Fakta uváděná Komisí ukazují, že 86 % občanů a téměř polovina soudů o řízení nikdy neslyšela. Je proto zásadní, aby se Komise i nadále snažila poskytovat informace o evropském řízení o drobných nárocích, zejména prostřednictvím portálu e-Justice. Stejně důležité je, aby členské státy doplňovaly úsilí Komise pomocí vnitrostátních informačních kampaní.

Spotřebitelé a podniky navíc potřebují zcela konkrétní informace o tom, jak postupovat při řízení v praxi a jaké jsou náklady, které jsou s ním spojeny. Je proto logické, aby členské státy poskytovaly informace o soudních poplatcích a způsobech platby v rámci evropského řízení o drobných nárocích. Komise tyto informace zveřejní na internetu, což spotřebitelům a podnikům umožní rozhodovat se informovaně o tom, zda toto řízení využít.

Spotřebitelé a MSP také mohou potřebovat praktickou pomoc při vyplňování formulářů spojených s tímto řízením. Návrh Komise na zavedení praktické pomoci je v této souvislosti velmi užitečný. Tato pomoc však může být užitečná pouze tehdy, pokud bude zacílená, praktická a konkrétní. Mohlo by být užitečné prozkoumat možnosti pokynů umístěných na internetu a zároveň mít na paměti, že bude rovněž zapotřebí individuální a osobní poradenství. Pomoc může být prospěšná též ve fázi výkonu rozhodnutí.

V. Závěr

Zpravodajka je celkově velmi nakloněna změnám navrhovaným Komisí. Je přesvědčena, že změny, které jsou navrženy v tomto návrhu zprávy, by dále zdokonalily fungování řízení o malých nárocích, a těší se na názory ostatních poslanců, které budou předloženy v podobě pozměňovacích návrhů.

Ve své stávající podobě by návrh vstoupil v platnost dvacátý den od data jeho vyhlášení. Začal by být použitelným po uplynutí šesti měsíců od tohoto data. Zpravodajka navrhuje, aby se legislativní přenesení pravomoci na Komisi ohledně požadovaných formulářů a povinnost členských států poskytovat určité informace uplatňovaly od data vstupu v platnost, neboť by se tím zaručilo, že v okamžiku, kdy se začnou uplatňovat hmotněprávní změny, bude v platnosti celkový rámec.

Zpravodajka by navíc zavedla dodatečnou tříletou lhůtu od data vstupu v platnost, která by členským státům umožnila zaručit, aby měly soudy k dispozici příslušné vybavení předtím, než se stane povinným umožnit konání ústních jednání prostřednictvím videokonference.


POSTUP

Název

Evropské řízení o drobných pohledávkách a řízení o evropském platebním rozkazu

Referenční údaje

COM(2013)0794 – C7-0414/2013 – 2013/0403(COD)

Datum předložení EP

19.11.2013

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

JURI

9.12.2013

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

9.12.2013

IMCO

9.12.2013

LIBE

9.12.2013

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

ITRE

27.11.2013

IMCO

24.9.2014

LIBE

5.12.2013

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Lidia Joanna Geringer de Oedenberg

3.9.2014

 

 

 

Projednání ve výboru

24.9.2014

11.11.2014

20.1.2015

 

Datum přijetí

16.4.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Kostas Chrysogonos, Therese Comodini Cachia, Mady Delvaux, Rosa Estaràs Ferragut, Laura Ferrara, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Mary Honeyball, Sajjad Karim, Dietmar Köster, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Jiří Maštálka, Emil Radev, Julia Reda, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, Axel Voss, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Buda, Angel Dzhambazki, Jytte Guteland, Heidi Hautala, Victor Negrescu, Angelika Niebler, Virginie Rozière

Datum předložení

23.4.2015

Právní upozornění