Postup : 2015/2044(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0143/2015

Předložené texty :

A8-0143/2015

Rozpravy :

PV 18/05/2015 - 17
CRE 18/05/2015 - 17

Hlasování :

PV 19/05/2015 - 5.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0196

ZPRÁVA     
PDF 243kWORD 157k
27.4.2015
PE 549.307v03-00 A8-0143/2015

o financování rozvoje

(2015/2044(INI))

Výbor pro rozvoj

Zpravodaj: Pedro Silva Pereira

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o financování rozvoje

(2015/2044(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na výsledné dokumenty první a druhé mezinárodní konference o financování rozvoje, a zejména na Monterreyský konsensus z roku 2002 a na prohlášení z Dohá z roku 2008,

–       s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN č. 68/204 a 68/279 o třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která se má konat v Addis Abebě (Etiopie) od 13. do 16. července 2015,

–       s ohledem na dokument ze dne 21. ledna 2015 věnovaný konkrétním prvkům, který představili spolupředsedové přípravného procesu na třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje,

–       s ohledem na souhrnnou zprávu generálního tajemníka OSN z prosince 2014 o rozvojové agendě po roce 2015 nazvanou „Cesta k důstojnosti do roku 2030: skoncovat s chudobou, přeměnit všechny životy a chránit planetu“,

–       s ohledem na zprávu ze srpna 2014, kterou vypracoval mezivládní odborný výbor pro otázky financování udržitelného rozvoje,

–       s ohledem na zprávu z července 2014, kterou vypracovala otevřená pracovní skupina OSN pro cíle udržitelného rozvoje,

–       s ohledem na dokument „zpráva konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) z roku 2014 – investice do cílů udržitelného rozvoje: akční plán“(1),

–       s ohledem na výsledný dokument konference OSN o udržitelném rozvoji (Rio+20) z června 2012, „Budoucnost, jakou chceme“,

–       s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN „Vytvoření mnohostranného právního rámce pro restrukturalizaci státního dluhu“ přijatou v září 2014,

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2015 nazvané „Globální partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj po roce 2015“ (COM(2015)0044)(2),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2014 nazvané „Důstojný život pro všechny: od vize ke společným opatřením“ (COM(2014)0335)(3),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. července 2013 nazvané „Po roce 2015: směrem ke komplexnímu a integrovanému přístupu k financování vymýcení chudoby a udržitelného rozvoje“ (COM(2013)0531)(4),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. února 2013 nazvané „Důstojný život pro všechny: skoncovat s chudobou a umožnit světu udržitelnou budoucnost“ (COM(2013)0092)(5),

–       s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 12. prosince 2013 o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje,

–       s ohledem na závěry Rady pro obecné záležitosti ze dne 16. prosince 2014 o transformačním rámci na období po roce 2015(6),

–       s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 12. prosince 2013 o financování vymýcení chudoby a udržitelného rozvoje v období po roce 2015(7),

–       s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 12. prosince 2014 o posílení úlohy soukromého sektoru v rámci rozvojové spolupráce,

–       s ohledem na závěry Rady pro obecné záležitosti ze dne 25. června 2013 o souhrnném rámci pro období po roce 2015(8),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o EU a globálním rámci pro rozvoj po roce 2015(9),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 23. září 2008 o opatřeních následujících po konferenci o financování rozvoje v Monterrey v roce 2002(10),

–       s ohledem na svá usnesení ze dne 26. listopadu 2014 o konferenci OSN o změně klimatu (COP 20) konané v roce 2014 v peruánské Limě (1.–12. prosince 2014)(11); ze dne 26. února 2014 o podpoře rozvoje prostřednictvím odpovědných obchodních praktik, včetně úlohy těžebního průmyslu v rozvojových zemích(12); ze dne 8. října 2013 o korupci ve veřejném a soukromém sektoru: dopad na lidská práva ve třetích zemích(13); ze dne 21. května 2013 o boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům(14); ze dne 16. dubna 2013 o prosazování rozvoje prostřednictvím obchodu(15),

–       s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 472/2014/EU ze dne 16. dubna 2014 o Evropském roku pro rozvoj (2015)(16),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020,

–       s ohledem na článek 208 SFEU, který stanoví, že hlavním cílem rozvojové politiky EU je vymýcení chudoby, a zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje,

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0143/2015),

A.     vzhledem k tomu, že rok 2015 je pro úsilí o globální rozvoj klíčový, a to z důvodu přijetí cílů udržitelného rozvoje a dohody o globálních opatřeních v oblasti klimatu, které by měly platit až do roku 2030;

B.     vzhledem k tomu, že třetí mezinárodní konference o financování rozvoje, která se má konat od 13. do 16. července 2015 v etiopské Addis Abebě, musí vytvořit nezbytné podmínky pro financování a provádění rámce pro období po roce 2015, a vzhledem k tomu, že úspěšnost tohoto rámce bude záviset na úrovni ambicí vyjádřených v průběhu této konference;

C.     vzhledem k tomu, že 1,5 miliardy lidí dosud žije v chudobě, s níž souvisí špatná zdravotní péče, nedostatečné vzdělávání a nízká životní úroveň, a to zejména ve státech zasažených konflikty a v nestabilních státech; vzhledem k tomu, že to není přijatelné, protože ve světě existují dostatečné zdroje, které tuto situaci mohou postupně ukončit;

D.     vzhledem k tomu, že vymýcení chudoby a nerovnosti lze dosáhnout jedině tehdy, budou-li uvolněny dostatečné a odpovídající zdroje pro všechny a budou více zaměřeny na marginalizované skupiny, jako jsou děti, ženy, starší osoby nebo osoby se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že navzdory významnému snížení extrémní chudoby, byl pokrok, pokud jde o děti, pomalejší, takže nutnost investovat do dětí – jak prostřednictvím uvolnění domácích zdrojů, tak prostřednictvím mezinárodních veřejných rozpočtů – se stala klíčovým faktorem;

E.     vzhledem k tomu, že trvale udržitelný rozvoj není možný bez míru a bezpečnosti, jak konstatuje také Evropký konsenus o rozvoji z roku 2005;

F.     vzhledem k tomu, že tři čtvrtiny nejchudších osob na světě – podle odhadů přibližně 960 milionů osob – v současnosti žijí v zemích se středními příjmy, a pro nový přístup k rozvoji jsou proto potřebné programy zaměřené jak na chudé osoby, tak na chudé země;

G.     vzhledem k tomu, že konference UNCTAD odhaduje, že na vznikající cíle v oblasti udržitelného rozvoje v rozvojových zemích bude potřeba přibližně 3,9 bilionu USD ročně, přičemž v současnosti chybí 2,5 bilionu ročně; vzhledem k tomu, že náklady na slabá opatření budou dlouhodobě mnohem vyšší než náklady na rozhodnou akci v oblasti udržitelného rozvoje;

H.     vzhledem k tomu, že obrovský objem prostředků nezbytných k financování cílů v oblasti udržitelného rozvoje vyžaduje silné a globální partnerství a využívání všech forem financování (domácí, mezinárodní, veřejné, soukromé a inovativní zdroje) i nefinančních prostředků; vzhledem k tomu, že soukromé financování může veřejné financování doplňovat, nikoli však nahradit;

I.      vzhledem k tomu, že uvolňování domácích zdrojů a oficiální rozvojová pomoc jsou nenahraditelnými pevnými součástmi rozvojového financování, které je třeba posílit;

J.      vzhledem k tomu, že potenciál rozvojových zemí pro uvolňování domácích zdrojů je významný, ale v současné situaci existují limity toho, čeho mohou tyto země dosáhnout samy; vzhledem k tomu, že poměr daňových zdrojů k HDP je ve většině rozvojových zemí i nadále nízký a je proto velmi důležité podporovat vyvážené, spravedlivé a účinné daňové systémy, kterou budou vycházet z možností jednotlivých daňových poplatníků a společností nést daňovou zátěž; vzhledem k tomu, že uvolňování domácích zdrojů vyžaduje rovněž spravedlivé a transparentní rozdělení přínosů spojených s přírodními zdroji;

K.     vzhledem k tomu, že jen velmi málo rozvinutých zemí plní své závazky a poskytuje 0,7 % svého hrubého národního důchodu (HND) na oficiální rozvojovou pomoc, včetně 0,15 – 0,20 % HND nejméně rozvinutým zemím; vzhledem k tomu, že členské státy, které se připojily k EU v roce 2004 nebo později, se zavázaly, že se budou snažit dosáhnout cíle 0,33 % HND, ale žádný z nich jej dosud nedosáhl;

L.     vzhledem k tomu, že mnoho méně rozvinutých zemí patří ke zranitelným zemím nebo k zemím ohrožovaným vnějšími událostmi, jako jsou ozbrojené konflikty, epidemie (např. Ebola) a přírodní katastrofy, a vzhledem k tomu, že tyto země potřebují větší podporu;

M.    vzhledem k tomu, že snižování chudoby, hospodářský růst a bezpečnost závisejí do značné míry na schopnosti státu plnit svrchované funkce v zájmu zajištění právního státu a poskytovat základní veřejné služby, jako je přístup ke vzdělávání a zdravotní péči, a současně respektovat zásadu vlastní odpovědnosti; vzhledem k tomu, že tyto země potřebují zejména větší podporu k tomu, aby mohly zavést spolehlivé systémy zdravotní péče;

N.     vzhledem k tomu, že rozvojová agenda se rozšiřuje, a proto je důležité uznávat a dále podporovat úsilí vyvíjené nad rámec oficiální rozvojové pomoci; vzhledem k tomu, že navzdory problematické rozpočtové situaci v mnoha zemích OECD byla zachována vysoká úroveň oficiální rozvojové pomoci a dlouhodobá hodnota oficiální rozvojové pomoci dosáhla v roce 2013 134,8 miliardy USD; vzhledem k tomu, že oficiální rozvojová pomoc může být podnětem k přilákání soukromých investic, a proto by se měl v této souvislosti klást důraz na význam inovativních finančních nástrojů;

O.     vzhledem k tomu, že soukromý sektor a přímé zahraniční investice, jsou-li řádně regulovány a propojeny s konkrétními zlepšeními v domácí ekonomice, mají významný potenciál přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje, jak je uvedeno v návrhu konference UNCTAD na akční plán pro investice do cílů v oblasti udržitelného rozvoje;

P.     vzhledem k tomu, že toky soukromého kapitálu ovlivňují rozvojové země mnoha různými způsoby, pozitivními i negativními; vzhledem k tomu, že finanční toky do rozvojových zemí ze soukromých zdrojů jsou významné, ale do značné míry nestabilní, jsou nerovnoměrně rozloženy a často jsou spojeny i s odlivem kapitálu, jako je navracení zisku do země původu, přičemž od roku 2010 překročilo množství takto navráceného zisku nový tok přímých zahraničních investic;

Q.     vzhledem k tomu, že občanská společnost hraje při zajišťování univerzálního inkluzivního procesu jak na úrovni států, tak i na celosvětové úrovni hlavní úlohu a přispívá k řádnému řízení a odpovědnosti; vzhledem k tomu, že rozvojová pomoc a korupce se navzájem vylučují;

R.     vzhledem k tomu, že v rozvojových zemích je důležité propagovat využívání bankovních služeb;

S.     vzhledem k tomu, že EU a její členské státy musí být jakožto největší dárci rozvojové pomoci v čele procesu financování rozvoje a musí pomoci vyvolat důvěryhodnou reakci na výzvy, jež financování rozvoje přináší, a zajistit přitom provázanost rozvojové politiky s rámcem rozvoje na období po roce 2015; vzhledem k tomu, že příkladu EU by měly následovat další vyspělé a rychle se rozvíjející země;

Globální partnerství

1.      vítá předběžný návrh výsledného dokumentu třetí konference o financování rozvoje a vyzývá EU a její členské státy, aby jej podpořily;

2.      vítá souhrnnou zprávu generálního tajemníka OSN a jeho transformační, univerzální, celostní a integrovaný přístup k ambicióznímu globálnímu partnerství pro nové rozvojové cíle a příslušný finanční rámec zaměřený na vymýcení chudoby, univerzálnost lidských práv a rovnost pohlaví; trvá na tom, že bez podstatné komplexní možnosti realizace nemůže mít takto ambiciózní partnerství úspěch;

3.      naléhavě vyzývá EU, aby potvrdila svou politickou vůdčí úlohu v průběhu celého přípravného procesu směřujícího k definování rámce udržitelného rozvoje, nové dohodě o financování rozvoje a dalších způsobů jeho provádění v souladu se závazky a hodnotami stanovenými v jejích zakládajících smlouvách; domnívá se, že poskytování rozvojové pomoci ze strany EU by nemělo být podmíněno jinými partnerskými dárci;

4.      trvá na tom, aby si EU a její členské státy udržely postavení nejvýznamnějších dárců rozvojové pomoci, avšak aby zároveň usilovaly o sdílenou odpovědnost; vyzývá země s vysokými příjmy, s vyššími středními příjmy a rozvíjející se ekonomiky, aby na sebe vzaly významné závazky;

5.      vítá nedávné sdělení Komise nazvané „Globální partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj po roce 2015“ pro jeho komplexnost, zaměření na soudržnost politik a potvrzení, že je EU připravena hrát v tomto globálním partnerství plnohodnotnou úlohu; lituje však ne zcela dostačujících závazků, pokud jde o harmonogram budoucích finančních cílů;

Mezinárodní veřejné financování

6.      zdůrazňuje, že oficiální rozvojová pomoc je i nadále klíčovým nástrojem pro financování rozvoje; naléhavě žádá, aby se EU a její členské státy neprodleně opětovně zavázaly v rámci oficiální rozvojové pomoci ke splnění cíle 0,7 % HND, přičemž 50 % oficiální rozvojové pomoci a alespoň 0,2 % HND by měly být vyhrazeny pro nejméně rozvinuté země, a aby při zohlednění rozpočtových omezení předložily víceletý rozpočtový harmonogram pro zvýšení těchto úrovní do roku 2020; vítá pevné odhodlání EU soustředit své úsilí na kvantitu a kvalitu rozvojové pomoci; vyzývá další rozvojové partnery a rychle se rozvíjející země, aby rozšířily svou rozvojovou pomoc, a Komisi a členské státy, aby přesvědčily veřejné i soukormé dárce na celém světě o nutnosti dostát svým slibům a přijmout nové závazky; zdůrazňuje, že všichni dárci by měli zajistit, aby oficiální rozvojová pomoc představovala skutečné převody do rozvojových zemí;

7.      zdůrazňuje, že EU a ostatní vyspělé země musí dostát svým závazkům a poskytovat více nových a dodatečných zdrojů financování v oblasti klimatu tak, aby do roku 2020 společně mobilizovaly 100 miliard dolarů ročně, přičemž tyto prostředky by pocházely od nejrůznějších zdrojů, veřejných a soukromých, dvoustranných a mnohostranných, ale také alternativních zdrojů; vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem ve věci doplnění oficiální rozvojové pomoci o financování opatření v oblasti klimatu; žádá, aby vyspělé a rozvíjející se země spojily své síly na mezinárodní úrovni, aby v souladu s dohodou o celosvětových klimatických opatřeních, jež má být uzavřena na konferenci v Paříži v prosinci 2015, nalezly nové a dodatečné finanční zdroje na klimatická opatření v rozvojových zemích, avšak nikoli na úkor rozpočtu na rozvoj; domnívá se, že EU by měla navrhnout okamžité kroky v zájmu dosažení plné doplňkovosti; naléhavě žádá členské státy, aby příjmy získané na trzích s uhlíkem využily na financování opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích; vyzývá rovněž nově se rozvíjející ekonomiky, aby uvolnily prostředky na financování opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích;

8.      podporuje inovativní zdroje pro dodatečný rozvoj a financování v oblasti klimatu, včetně daně z finančních transakcí, uhlíkové daně v mezinárodní letecké a námořní dopravě a automatického přidělení příjmů získaných na trzích s uhlíkem; vítá další evropské a mezinárodní úsilí o nalezení dodatečných zdrojů;

9.      zdůrazňuje, že oficiální rozvojová pomoc by měla být i nadále standardním způsobem poskytování finanční pomoci; podporuje zavedení doplňkového ukazatele celkové oficiální pomoci pro udržitelný rozvoj (TOSSD), bude-li jednoznačně řečeno, že se v žádném případě nejedná o nahrazení měrné jednotky oficiální rozvojové pomoci či omezení jejího významu;

10.    poznamenává, že zatímco většina oficiální rozvojové pomoci je poskytována ve formě grantů, důležitou součást tvoří také zvýhodněné půjčky, které jsou však spojeny s další zadlužeností a riziky vedoucími k dluhové bublině, zejména v subsaharských afrických a karibských zemích, které mají omezený příjmy na to, aby splácely úroky; proto vyzývá dárce, aby svou pomoc nejméně rozvinutým zemím poskytovaly formou grantů; domnívá se, že zvýhodněné půjčky podle všeho nejsou vhodné pro investice do sociálních sektorů, kde se nevytváří zisk; vítá souhlas Výboru pro rozvojovou pomoc OECD (OECD-DAC) s modernizací systému podávání zpráv o zvýhodněných půjčkách zavedením systému grantových ekvivalentů za účelem výpočtu hodnot oficiální rozvojové pomoci;

11.    zdůrazňuje, že EU je světově nejvýznamnějším poskytovatelem rozvojové pomoci, přičemž její podíl představuje téměř 60 % oficiální rozvojové pomoci na světě; žádá však Komisi, aby poskytla jasné a transparentní údaje o tom, jaký podíl celkového rozpočtu je vyčleněn na rozvojovou pomoc EU, aby bylo možné posoudit plnění Monterreyského konsensu všemi evropskými dárci; vyjadřuje také politování nad tím, že o objemu finančních příspěvků poskytovaných rozvojovým zemím Evropskou unií se téměř vůbec neví, a vyzývá Komisi k vytvoření vhodných a cílených komunikačních a informačních nástrojů ke zviditelnění rozvojové pomoci EU;

12.    vyzývá EU, aby s ohledem na dlouhodobé finanční požadavky upřednostňovala a uplatňovala strategičtější, ambicióznější a univerzálnější přístup v souladu s cíli udržitelného rozvoje;

13.    připomíná, že příspěvek z rozpočtu EU na financování rozvoje v letech 2014 až 2020 vypadá následovně: rozvojová spolupráce –19,7 miliardy EUR, humanitární pomoc – 6,8 miliardy EUR a rezerva na pomoc při mimořádných událostech – 2,2 miliardy EUR; dále upozorňuje na 30,5 miliardy EUR, které jsou k dispozici v Evropském rozvojovém fondu (ERF); je pro zahrnutí ERF do rozpočtu, díky čemuž by se např. zvýšila transparentnost, viditelnost, efektivnost a účinnost; vítá příležitost, která se naskytla při povolební revizi v polovině období a revizi víceletého finančního rámce a která umožnila zohlednit rostoucí strukturální potřeby humanitární pomoci a rozvojové potřeby nejchudších a nejvíce nestabilních zemí;

14.    bere na vědomí, že v rozpočtu na rok 2015 je k dispozici na rozvojovou spolupráci 2,4 miliardy EUR v prostředcích na závazky (2,1 miliardy EUR v platbách) a na humanitární pomoc 928,8 milionu EUR v prostředcích na závazky (918,8 milionu EUR v platbách); podporuje opatření přijatá v zájmu snížení hromadících se neuhrazených plateb, jež mají především za cíl udržet finanční životaschopnost nejzranitelnějších partnerů, a zdůrazňuje význam zásady parity závazků a plateb v kontextu humanitární pomoci, protože krizové situace se vyskytují stále častěji a prostředky je nutné uvolňovat rychle;

15.    připomíná, že za rozvojovou spolupráci sdílí odpovědnost EU a její členské státy a že se v jejím rámci musí respektovat zásady doplňkovosti a koordinace; zdůrazňuje, že do procesu koordinace je třeba zapojit občanskou společnost a místní orgány;

16.    vyzývá EU a její členské státy, aby dostály svým závazkům uvedeným v Pusanském partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci a prosazovaly zefektivnění pomoci, zejména tím, že se díky mechanismům společného financování a lepší koordinaci mezi různými mechanismy poskytování pomoci a zúčastněnými stranami omezí roztříštěnost pomoci; zdůrazňuje, že veškeré financování rozvoje by mělo být ve prospěch chudých, zohledňovat rovnost žen a mužů, být šetrné k životnímu prostředí a zohledňovat otázky klimatu;

17.    připomíná, že podle SFEU je snižování a případné odstranění chudoby hlavním cílem EU v oblasti rozvoje a že klíčovými součástmi rozvojových činností zůstává ochrana lidských práv, rovnost pohlaví, sociální soudržnost a boj proti nerovným podmínkám;

18.    zdůrazňuje význam stanovení jasných priorit na straně výdajů se zvláštním zaměřením na opatření v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, energetiky, dodávek vody a infrastruktury; zdůrazňuje, že je třeba intenzivněji usilovat o zvyšování účinnosti pomoci prostřednictvím větší koordinace mezi různými mechanismy pomoci a dárci;

19.    zdůrazňuje, že k prioritám oficiální rozvojové pomoci by měly patřit základní sociální služby pro všechny a „veřejné statky“, které soukromý sektor poskytuje s menší účinností, jako je základní vzdělání, sociální záchranné sítě, zdravotní péče, infrastruktura pro hygienická zařízení a zásobování vodou a energetika, aby mohly rozvojové země plně dosáhnout svého potenciálu; zdůrazňuje, že dostupnost by měla být klíčovým kritériem mezinárodního veřejného financování s cílem propagovat univerzální a inkluzivní služby a infrastrukturu;

20.    zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby nejvíce znevýhodnění obyvatelé měli přístup k rozvojovým příležitostem; v této souvislosti připomíná, že poskytování pomoci pouze prostřednictvím státních struktur s sebou nese riziko, že marginalizované a znevýhodněné komunity nezískají dostatečné prostředky;

21.    zdůrazňuje, že je důležité, aby rozvojové banky uvolnily dodatečné prostředky ve snaze zacelit mezeru ve financování infrastruktur a zajistit přístup k úvěrům v rozvojových zemích s mechanismy monitorování a hodnocení dopadu;

22.    zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné, aby EU usilovala o co nejvyšší úroveň koordinace, aby dosáhla souladu s dalšími politickými oblastmi (životní prostředí, migrace, mezinárodní obchod, lidská práva, zemědělství atd.) a zabránila zdvojování práce a nekonzistentní činnosti; připomíná, že Lisabonská smlouva (článek 208 SFEU) stanoví jako smluvní povinnost soudržnost politik rozvojové spolupráce;

Uvolňování domácích zdrojů a mezinárodní daňová spolupráce

23.    zdůrazňuje, že uvolnění domácích zdrojů je předvídatelnější a udržitelnější než zahraniční pomoc a musí být klíčovým zdrojem financování; podporuje úsilí rozvojových zemí o větší míru uvolňování domácích zdrojů; zdůrazňuje význam zdokonalení výběru domácích daní v rozvojových zemích a potřebu solidních, vyvážených, spravedlivých a účinných daňových systémů, které jsou nastaveny ve prospěch chudých, citlivé vůči nejvíce znevýhodněným skupinám obyvatel a dodržují mezinárodní závazky týkající se udržitelného rozvoje; vyzývá k odstranění dotací, které mají nepříznivý dopad na energetiku (zejména pro fosilní paliva), rybářství a zemědělství;

24.    žádá Komisi, aby zvýšila svou pomoc určenou na budování kapacit v oblasti daňové správy, finančního řízení, správy veřejných financí, protikorupčních opatření, navracení ukradeného majetku a boje proti daňovým únikům a stanovování nesprávných cen při převodech prostředků; je přesvědčen, že Unie má v této oblasti zásadní roli; připomíná význam přerozdělování daňových příjmů pocházejících z přírodních zdrojů, zejména vytvářením státních investičních fondů; zdůrazňuje, že je třeba uspíšit a zvýšit úsilí o zlepšení rozpočtového výkaznictví, a vyzývá k větší harmonizaci postupů rozpočtového výkaznictví v jednotlivých zemích;

25.    vyzývá EU a členské státy, aby aktivně a tvrdě zakročily proti daňovým rájům, daňovým únikům a nezákonným finančním tokům, které snižují objem prostředků na rozvojovou pomoc a přispívají k zadluženosti rozvojových zemí, a dále aby spolupracovaly s rozvojovými zeměmi v boji proti agresivnímu vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany jistých nadnárodních společností a hledaly způsoby, jak pomoci rozvojovým zemím odolat tlaku a nezapojovat se do daňové konkurence, která znemožňuje uvolňování domácích zdrojů na rozvoj;

26.    podporuje zřízení mezivládního orgánu pro daňovou spolupráci pod záštitou OSN; podporuje automatickou výměnu informací; vyzývá k vytvoření veřejných rejstříků s informacemi o skutečných vlastnících, k uložení povinnosti nadnárodním společnostem předkládat zprávy týkající se všech odvětví a jednotlivých zemí a k zajištění spravedlivého rozdělení práv na zdanění při vyjednávání smluv v oblasti daní a investic s rozvojovými zeměmi;

27.    zastává názor, že mezinárodní daňové předpisy pro právnické osoby by měly zahrnovat zásadu, že daně by měly být placeny tam, kde se hodnota získává nebo vytváří;

28.    zdůrazňuje rozhodující význam řádné správy, ochrany lidských práv, právního státu, institucionálního rámce a regulačních nástrojů; podporuje zejména investice do budování kapacit, základních sociálních služeb, jako je vzdělávání a zdravotnictví (zajištění všeobecného zdravotního pojištění), včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, výživy, veřejných služeb, sociálního zabezpečení a boje proti chudobě a nerovnosti, a to i mezi dětmi a z genderového hlediska; uznává potřebu přístupné infrastruktury a dobře zvolených veřejných investic i udržitelného využívání přírodních zdrojů, a to i v těžebním průmyslu;

29.    zdůrazňuje, že při financování rozvoje je nutno posílit dostupné zdroje vyčleněné na prosazování rovnosti žen a mužů, práv žen a posilování jejich postavení; vyzdvihuje zvláštní úlohu žen ve společnosti a zdůrazňuje, že toto opatření by mělo zahrnovat sestavování rozpočtu s ohledem na genderové aspekty, cílené investice do klíčových sektorů, jako je zdravotnictví a vzdělávání, a kroky, které povedou k zajištění toho, aby veškeré financování rozvoje plně zohledňovalo situaci žen a dívek;

30.    vyzývá k rozsáhlejšímu financování výzkumu a vývoje v oblasti vědy, techniky a inovací v rozvojových zemích, přičemž uznává, že toto financování by mělo pocházet jak z domácích, tak i mezinárodních zdrojů; naléhavě žádá, aby byl podporován výzkum a vývoj, který může pomoci dosáhnout pokroku při řešení složitých otázek a v oblasti řádné správy globálních veřejných statků, jako jsou technologie a inovace pro zdraví; v této souvislosti bere na vědomí významnou roli mikropodniků a malých a středních podniků; vyzývá k přezkumu režimů práv duševního vlastnictví, které byly v rozvojových zemích zavedeny prostřednictvím dohod o volném obchodu, aby byly zjištěny veškeré negativní dopady, které se projevují např. v oblasti veřejného zdraví, životního prostředí a přenosu technologií;

Soukromý sektor a občanská společnost

31.    zdůrazňuje velký význam zavedení příznivých podmínek pro soukromé podniky a podnikání v rozvojových zemích, zejména pro mikropodniky a malé a střední podniky, které zastávají ústřední úlohu jako hnací síla pro vytváření pracovních míst a inkluzivní růst; požaduje zejména další posílení mikrofinančních úvěrů a systémů záruk; trvá na potřebě dalšího rozvoje místních a regionální bank a úvěrových sdružení s cílem výrazně snížit nadměrné úrokové sazby na úvěry na trhu v zájmu lepší podpory rozvoje komunit na místní úrovni(17); vyzývá k přizpůsobení soukromého sektoru cílům udržitelného rozvoje prostřednictvím vhodných partnerství, finančních nástrojů, pobídek, rámce pro odpovědnost a skutečné sociální odpovědnosti podniků; připomíná, že je nezbytné dodržovat dohodnuté mezinárodní standardy, jako jsou standardy Mezinárodní organizace práce a obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv;

32.    zdůrazňuje, že je třeba podporovat zpřístupňování informačních a výukových nástrojů a poradenských platforem podnikům, neboť jsou pro jejich rozvoj nezbytné;

33.    zdůrazňuje, že má-li být hospodářství dodán impuls s dlouhodobým účinkem, je třeba umožnit přístup k úvěrům mladým lidem a ženám, aby mohli zakládat podniky;

34.    zdůrazňuje úlohu v oblasti sociální soudržnosti, již hraje kolektivní podnikání sdružení producentů při předcházení etnickým a náboženským konfliktům;

35.    trvá na tom, že podpora EU a její spolupráce se soukromým sektorem může a musí přispívat ke snižování chudoby, nerovnosti a dodržování a prosazování lidských práv, norem v oblasti životního prostředí, závazků v oblasti klimatu a sociálního dialogu; žádá vytvoření právně závazného rámce pro společnosti, včetně těch nadnárodních, jehož součástí bude mechanismus pro stížnosti;

36.    vyzývá EU, aby společně s rozvojovými zeměmi zřídila regulační rámec, který by byl v souladu s komplexním rámcem politiky investic pro udržitelný rozvoj (IPFSD) vypracovaným konferencí UNCTAD a stimuloval by zodpovědnější, transparentnější a odpovědnější investice, které by přispěly k rozvoji sociálně uvědomělého soukromého sektoru v rozvojových zemích;

37.    vyzývá Komisi, aby podporovala rozšířený přístup k financování pro mikropodniky, malé a střední podniky a družstva v rozvojových zemích; zdůrazňuje význam systémů mikroúvěrů, zejména pro ženy; podporuje další rozvoj místních a regionálních bank a úvěrových družstev; žádá Komisi, aby pobízela rozvojové země k vytváření politik a právních rámců, které by byly příznivé pro rozvoj bankovních služeb; poukazuje na to, že je třeba na různých úrovních, a to i mezi chudými lidmi, ženami a dalšími ohroženými skupinami, poskytovat informace a instruktáž týkající se finančních otázek, využívání bankovních produktů a pojištění a příslušných nových technologií;

38.    připomíná, že samotná pomoc z veřejných zdrojů zdaleka nepostačuje na pokrytí všech investičních potřeb v rozvojových zemích; trvá proto na tom, že kombinování zdrojů a partnerství veřejného a soukromého sektoru docilují pákového efektu, neboť jde o prostředky k posilování dopadu rozvojové pomoci, přilákání soukromých investic a podpoře místních podniků; zdůrazňuje nicméně, že kombinované financování nesmí nahradit odpovědnost státu za plnění sociálních potřeb a že by se mělo uvést do souladu s vnitrostátními rozvojovými cíli a zásadami efektivnosti rozvoje; podporuje partnerství veřejného a soukromého sektoru, zejména ve výzkumu inovativních léčivých přípravků, jako je např. program Ebola+;

39.    vyzývá k přijetí mezinárodních norem a kritérií a k analýze úvěrových rizik pro smíšené projekty a partnerství veřejného a soukromého sektoru, které přitahují soukromé financování a podporují místní podniky, přičemž dodržují dohodnuté normy MOP a WHO a mezinárodní právní předpisy v oblasti lidských práv; naléhavě vyzývá Komisi, aby v souvislosti se svým záměrem významně rozšířit využívání smíšeného financování v budoucnu provedla doporučení obsažená ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora o využívání smíšeného financování a aby vyhodnotila mechanismus smíšeného financování z úvěrů a grantů, zejména pokud jde o rozvoj a finanční doplňkovost, transparentnost a odpovědnost; vyzývá EIB a další instituce pro financování rozvoje, aby přednostně investovaly do společností a fondů, které veřejně zpřístupňují informace o skutečných vlastnících a vydávají zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí;

40.    podporuje lepší přístup na trh pro rozvojové země, zejména pro ty nejméně rozvinuté, neboť to může posílit soukromý sektor a vytvořit pobídky k reformám; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že dohody o obchodu a investicích, zejména s rozvojovými zeměmi, nejméně rozvinutými zeměmi a nestabilními státy, budou v souladu s cíli udržitelného rozvoje a budou podporovat lidská práva a regionální integraci; zdůrazňuje, že takové dohody by měly být podmíněny posouzením dopadu na cíle v oblasti udržitelného rozvoje; podporuje návrh Komise na aktualizaci své strategie podpory na rozvoj obchodu s ohledem na výsledky jednání o období po roce 2015 a její návrh, aby byl v dohodách o obchodu zaručen zvláštní a odlišný přístup k rozvojovým a nejméně rozvinutým zemím a nestabilním státům, přičemž by se měl respektovat jejich politický prostor pro přijímání svrchovaných rozhodnutí v souladu s jejich vnitrostátní situací a s potřebami jejich obyvatel;

41.    žádá, aby byla přijata opatření na podporu využívání a transparentnosti vnitrostátních systémů zadávání veřejných zakázek při činnostech řízených veřejným sektorem a aby byly posíleny orgány pro ochranu hospodářské soutěže v rozvojových zemích;

42.    zdůrazňuje pozitivní příspěvek migrantů k rozvoji jejich zemí původu a vyzývá k efektivnější a inovativnější spolupráci v oblasti migrační politiky mezi zeměmi původu a cílovými zeměmi; upozorňuje na významné a stále rostoucí finanční toky, které představuje zasílání peněz z diaspory do domovských zemí, a podporuje vytváření „fondů diaspory“; vyzývá k vynaložení dalšího úsilí o snížení nákladů na bankovní převody, aby se tak zvýšil účinek na místní rozvoj v zemích původu;

43.    požaduje větší zapojení místních orgánů a občanské společnosti, včetně komunitních nevládních organizací, do diskusí o rozvojových prioritách, a to především na konferenci v Addis Abebě, a žádá inkluzivnější a odpovědnější provádění rámce pro období po roce 2015; podtrhuje úlohu nevládních organizací při provádění operací na místě a vytváření mechanismů odpovědnosti, monitorování a hodnocení; uznává, že úloha místních orgánů, pokud jde o provádění cílů udržitelného rozvoje, vyžaduje přidělení nezbytných prostředků; vyzývá k tomu, aby byly ve větší míře vedeny konzultace s mladými lidmi, pokud jde o jednání o agendě na období po roce 2015, a to prostřednictvím inovativních komunikačních technologií; zdůrazňuje úlohu delegací EU pro usnadnění těchto dialogů;

Správa a řízení na celosvětové úrovni

44.    připomíná ústřední úlohu OSN v globální hospodářské správě a rozvoji, již doplňují další stávající instituce a fóra, jako je OECD; požaduje rovné a genderově vyvážené zastoupení všech zemí v multilaterálních institucích a dalších normotvorných subjektech, a to i v mezinárodních finančních institucích; připomíná, že všechny finanční instituce by měly dodržovat základní standardy transparentnosti, jak jsou stanoveny v Chartě transparentnosti mezinárodních finančních institucí (Transparency Charter for International Financial Institutions), a měly by zavést odpovídající politiky zpřístupňování dokumentů veřejnosti;

45.    trvá na tom, že udržitelná řešení dluhových situací, včetně norem pro odpovědné úvěry a půjčky, musí být usnadněna mnohostranným právním rámcem pro procesy účinné restrukturalizace státních dluhů s cílem zmírnit dluhové břemeno a zabránit neudržitelnému zadlužení; žádá EU, aby se konstruktivně zapojila do jednání OSN o tomto rámci; naléhavě žádá, aby EU prosazovala uplatňování zásad konference UNCTAD pro odpovědné transakce týkající se státního dluhu, a to v případě věřitelů i dlužníků;

46.    vítá mezinárodní úsilí o zmírnění mezinárodních dluhových závazků zemí postižených nákazou virem Ebola s cílem pomoci jim vypořádat se s hospodářskou krizí způsobenou epidemií;

47.    vyzývá k přezkumu programů mezinárodních organizací a nástrojů finanční rozvojové pomoci, aby mohly být harmonizovány s novými cíli v oblasti udržitelného rozvoje; naléhavě požaduje, aby zejména Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní měnový fond a Světová banka zavedly nejvyšší normy odpovědného financování a více zaměřily své zdroje na potřeby rozvojových zemí, a to i prostřednictvím úvěrových nástrojů pro chudé, které budou efektivní pro obě strany; vyzývá především ke zvýšení částky, kterou má Evropská investiční banka k dispozici, nad rámec jejího stávajícího mandátu, aby se dále zvýšily finanční prostředky určené zemím s nízkými příjmy;

Monitorování, odpovědnost a přezkum

48.    žádá, aby byla na konferenci v Addis Abebě uzavřena dohoda o solidním, transparentním a přístupném rámci pro účinné sledování a kontrolu investic a pokroku, pokud jde o konkrétní závazky a cíle; vyzývá k zahájení mezinárodní iniciativy pro zlepšení kvality statistik, údajů a informací, včetně údajů rozčleněných podle příjmu, pohlaví, věku, rasy, etnického původu a migračního statusu, zdravotního postižení, zeměpisného umístění a dalších rysů relevantních ve vnitrostátním kontextu; vyzývá všechny strany, aby zajistily transparentní a účinnou realizaci pomoci a financování, zejména tak, že podepíší a budou účinně provádět ustanovení Úmluvy OSN proti korupci a zavážou se k systematickému zveřejňování pravdivých, aktuálních a srovnatelných údajů o příjmech a výdajích a rozpočtových dokumentů; zejména žádá Komisi, aby dále monitorovala a kontrolovala své financování programů a projektů pomoci a aby v případě, že získá důkazy o korupci a špatném řízení, podnikla příslušné kroky; dále Komisi naléhavě žádá, aby zlepšila svou pomoc v zájmu posílení soudních a protikorupčních agentur v rozvojových zemích;

49.    vyzývá k zahájení mezinárodní iniciativy na zlepšení kvality statistik, údajů a informací s cílem sledovat  míru výdajů, investic a pokroku v oblasti konkrétních závazků a cílů; vítá celosvětové úsilí o zajištění toho, aby byla data používaná při realizaci cílů udržitelného rozvoje dostatečně rozčleněna podle příjmu, pohlaví, věku a jiných ukazatelů, aby bylo možné účinně monitorovat dopad politik založených na těchto cílech;

50.    připomíná, že k zohlednění nových sociálních a environmentálních problémů je vedle HDP nezbytný nový soubor ukazatelů, mezi nimiž by měl být zejména index lidského rozvoje, Giniho koeficient, měřítko rovnosti žen a mužů, uhlíková stopa a ekologická stopa;

51.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi OSN a koordinátorům příprav třetí mezinárodní konference o financování rozvoje.

(1)

http://unctad.org/en/publicationslibrary/wir2014_en.pdf

(2)

http://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:afc5ef38-ad24-11e4-b5b2-01aa75ed71a1.0009.02/DOC_1&format=PDF

(3)

http://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:441ba0c0-eb02-11e3-8cd4-01aa75ed71a1.0004.03/DOC_1&format=PDF

(4)

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52013DC0531&rid=1

(5)

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52013DC0092&rid=2

(6)

http://eu-un.europa.eu/articles/en/article_15873_en.htm

(7)

http://eu-un.europa.eu/articles/en/article_14363_en.htm

(8)

http://eu-un.europa.eu/articles/en/article_13692_en.htm

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0059.

(10)

Úř. věst. C 8, 14.1.2010, s. 1.

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0063.

(12)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0163.

(13)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0394.

(14)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0205.

(15)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0119.

(16)

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:32014D0472

(17)

Zpráva o podpoře malých a středních podniků v rozvojových zemích prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, Dalberg, listopad 2011, www.eib.org


STANOVISKO Rozpočtového výboru (16.4.2015)

pro Výbor pro rozvoj

k financování rozvoje

(2015/2044(INI))

Navrhovatel: Charles Goerens

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že EU je globálně nejvýznamnějším poskytovatelem rozvojové pomoci – poskytuje téměř 60 % celosvětové oficiální rozvojové pomoci; žádá však Komisi, aby poskytla jasné a transparentní údaje o tom, jaký podíl celkového rozpočtu je vyčleněn na rozvojovou pomoc EU, aby bylo možné posoudit plnění Monterreyského konsensu všemi evropskými dárci; vyjadřuje také politování nad tím, že o objemu finančních příspěvků poskytovaných rozvojovým zemím Evropskou unií se téměř vůbec neví, a vyzývá Komisi k vytvoření vhodných a cílených komunikačních a informačních nástrojů ke zviditelnění rozvojové pomoci EU;

2.  vyzývá Evropskou unii, aby s ohledem na dlouhodobé finanční požadavky upřednostňovala a uplatňovala strategičtější, ambicióznější a univerzálnější přístup v souladu s cíli udržitelného rozvoje;

3.  žádá, aby rozvinuté a rozvíjející se země spojily své síly na mezinárodní úrovni, aby v souladu s dohodou o celosvětových klimatických opatřeních, jež má být uzavřena na konferenci v Paříži v prosinci 2015, nalezly nové a dodatečné finanční zdroje na klimatická opatření v rozvojových zemích, avšak nikoli na úkor rozpočtu na rozvoj;

4.  připomíná, že příspěvek z rozpočtu EU na financování rozvoje v letech 2014 až 2020 vypadá následovně: rozvojová pomoc – 9,7 miliardy EUR, humanitární pomoc – 6,8 miliardy EUR a rezerva na pomoc při mimořádných událostech – 2,2 miliardy EUR; dále upozorňuje na 30,5 miliardy EUR, které jsou k dispozici v Evropském rozvojovém fondu (ERF); je pro zahrnutí ERF do rozpočtu, díky čemuž by se např. zvýšila transparentnost, viditelnost, efektivnost a účinnost; vítá příležitost, která se naskytla při povolební revizi v polovině období a revizi víceletého finančního rámce a která umožnila zohlednit rostoucí strukturální potřeby humanitární pomoci a rozvojové potřeby nejchudších a nevíce nestabilních zemí;

5.  bere na vědomí, že v rozpočtu na rok 2015 je k dispozici na rozvojovou spolupráci 2,4 miliardy EUR v prostředcích na závazky (2,1 miliardy EUR platbách) a na humanitární pomoc 928,8 milionu EUR v prostředcích na závazky (918,8 milionu EUR platbách); podporuje opatření přijatá v zájmu snížení hromadících se neuhrazených plateb, jež mají především za cíl udržet finanční životaschopnost nejzranitelnějších partnerů, a zdůrazňuje význam zásady parity závazků a plateb v kontextu humanitární pomoci, protože krizové situace se vyskytují stále častěji a prostředky je nutné uvolňovat rychle;

6.  zdůrazňuje význam jasného stanovování priorit na straně výdajů se zvláštním zaměřením na opatření v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, energetiky a dodávek vody a rovněž infrastruktury; zdůrazňuje, že je třeba intenzivněji usilovat o zvyšování účinnosti pomoci prostřednictvím větší koordinace mezi různými mechanismy pomoci a dárci;

7.  vítá pevné odhodlání EU soustředit své úsilí na kvantitu a kvalitu rozvojové pomoci; vyzývá Komisi, aby využila svých odborných znalostí a autority a přesvědčila další veřejné a soukromé dárce na celém světě, aby dostáli svým finančním slibům;

8.  zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné, aby EU usilovala o co nejvyšší úroveň koordinace, aby dosáhla koherence s dalšími oblastmi politiky (životní prostředí, migrace, mezinárodní obchod, lidská práva, zemědělství atd.) a zabránila zdvojování práce a nekonzistentní činnosti; připomíná, že Lisabonská smlouva (článek 208 SFEU) stanoví jako smluvní povinnost vzájemnou doplňkovost politik;

9.  zdůrazňuje, že oficiální rozvojová pomoc zůstává klíčovým nástrojem k financování rozvoje, a naléhá na EU a její členské státy, aby potvrdily své závazky k vyčlenění 0,7 HND na účely rozvoje; dále zdůrazňuje potenciál soukromých investic – pokud jsou řádně regulovány s ohledem na jejich přínos pro rozvoj – a význam inovativních finančních nástrojů, aby byl využit pákový efekt těchto doplňkových zdrojů; připomíná, že samotná pomoc z veřejných zdrojů zdaleka nepostačuje na pokrytí všech investičních potřeb v rozvojových zemích; trvá proto na tom, že kombinování zdrojů a partnerství veřejného a soukromého sektoru docilují pákového efektu, neboť jsou prostředky k posilování dopadu rozvojové pomoci, přilákání soukromých investic a podpoře místních podniků; zdůrazňuje nicméně, že kombinované financování nemůže nahradit odpovědnost státu za plnění sociálních potřeb a že by se mělo řídit zásadami efektivnosti rozvoje; podporuje partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, zejména ve výzkumu inovativních léčivých přípravků, jako je např. program Ebola+;

10. zdůrazňuje, že je důležité mobilizovat domácí zdroje zlepšením výběru daní v rozvojových zemích; zdůrazňuje, že daňové zdroje jsou předvídatelnějším a udržitelnějším zdrojem financování než zahraniční pomoc; je přesvědčen, že Unii připadá klíčová úloha v podpoře rozvojových zemí, pokud jde o vytvoření příslušných administrativních kapacit pro boj proti daňovým únikům, stanovování neadekvátních převodních cen a pomoc při navracení ukradeného majetku;

11. naléhavě vyzývá Komisi, aby v souvislosti se svým záměrem významně rozšířit využívání smíšeného financování provedla doporučení obsažená ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora o využívání smíšeného financování a aby vyhodnotila mechanismus smíšeného financování z úvěrů a grantů, zejména doporučení týkající se rozvoje a finanční doplňkovosti, transparentnosti a odpovědnosti;

12. upozorňuje na to, že rizikem smíšeného financování je dluhová bublina, zejména v subsaharské Africe a zemích Karibské oblasti s omezenými příjmy na splácení dluhu; vyzývá proto dárce, aby pomoc nejméně rozvinutým zemím poskytovali ve formě grantů;

13. zdůrazňuje velký význam podpory mikropodniků a malých a středních podniků a požaduje zejména další posílení mikrofinančních úvěrů a systémů záruk; trvá na tom, že je třeba dále rozvíjet místní a regionální banky a úvěrová družstva s cílem výrazně snížit nadměrné úrokové sazby půjček na peněžním trhu a tím lépe podpořit rozvoj komunit na místní úrovni(1);

14. připomíná, že za rozvojovou spolupráci sdílí odpovědnost EU a její členské státy a že se v jejím rámci musí respektovat zásady doplňkovosti a koordinace; zdůrazňuje, že do procesu koordinace je třeba zapojit občanskou společnost a místní orgány;

15. připomíná, že podle SFEU je snižování a případné odstranění chudoby hlavním cílem EU v oblasti rozvoje a že klíčovými body rozvojových činností zůstává obrana lidských práv, rovnost pohlaví, sociální soudržnost a boj proti nerovným podmínkám;

16. poukazuje na skutečnost, že charakter chudoby ve světě se změnil – většina chudých lidí na světě totiž nyní žije v zemích se středním příjmem, takže novou realitu musí odrážet nové paradigma rozvojové činnosti; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby nejvíce znevýhodnění obyvatelé měli přístup k rozvojovým příležitostem; v této souvislosti připomíná, že poskytování pomoci pouze prostřednictvím státních struktur s sebou nese riziko, že marginalizované a znevýhodněné komunity nezískají dostatečné prostředky;

17. zdůrazňuje, že je důležité, aby rozvojové banky uvolnily dodatečné prostředky ve snaze o zacelení mezery financování infrastruktur a o zajištění přístupu k úvěrům v rozvojových zemích se silnými mechanismy monitorování a hodnocení dopadu;

18. vyzývá ke zvýšení částky na zvýhodněné úvěrové nástroje, které má Evropská investiční banka k dispozici, nad rámec jejích platných mandátů, aby se dále zvýšily finanční prostředky určené zemím s nízkými příjmy;

19. požaduje mezinárodní iniciativu ke zlepšení kvality statistik, údajů a informací s cílem sledovat  výdaje, investice a pokrok ve vztahu ke konkrétním závazkům a cílům; vítá celosvětové úsilí k zajištění toho, aby se při realizaci cílů udržitelného rozvoje využívaly údaje dostatečně rozčleněné podle příjmu, pohlaví, věku a jiných ukazatelů, aby bylo možné účinně monitorovat dopad politik směřujících ke splnění těchto cílů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

16.4.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

1

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Jean-Paul Denanot, Gérard Deprez, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Ingeborg Gräßle, Iris Hoffmann, Monika Hohlmeier, Bernd Kölmel, Vladimír Maňka, Ernest Maragall, Sophie Montel, Siegfried Mureșan, Younous Omarjee, Pina Picierno, Paul Rübig, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Marco Valli, Daniele Viotti, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andrey Novakov, Ivan Štefanec, Nils Torvalds, Tomáš Zdechovský

(1)

Zpráva o podpoře malých a středních podniků v rozvojových zemích prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, Dalberg, listopad 2011, www.eib.org


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

20.4.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

1

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Nirj Deva, Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Maria Heubuch, Hans Jansen, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Stelios Kouloglou, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Maurice Ponga, Lola Sánchez Caldentey, György Schöpflin, Pedro Silva Pereira, Davor Ivo Stier, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Louis-Joseph Manscour, Judith Sargentini, Eleni Theocharous, Joachim Zeller

Právní upozornění