Postup : 2014/0236(NLE)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0146/2015

Předložené texty :

A8-0146/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 20/05/2015 - 10.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0200

DOPORUČENÍ     ***
PDF 166kWORD 81k
28.4.2015
PE 546.704v02-00 A8-0146/2015

o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie a jejích členských států Dodatkového protokolu k Dohodě o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii

(07657/2015 – C8-0103/2015 – 2014/0236(NLE))

Zpravodaj: Davor Ivo Stier

PR_NLE-AP_Agreement

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie a jejích členských států Dodatkového protokolu k Dohodě o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii

(07657/2015 – C8-0103/2014 – 2014/0236(NLE))

(Souhlas)

Evropský parlament,

–       s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07657/2015),

–       s ohledem na návrh Dodatkového protokolu k Dohodě o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé, který bude zohledňovat přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (13175/2014),

–       s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0103/2015),

–       s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 99 odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–       s ohledem na doporučení Výboru pro rozvoj (A8-0146/2015),

1.      vyjadřuje svůj souhlas s uzavřením protokolu;

2.      pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Jihoafrické republiky.


STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

I.         Dodatkový protokol k Dohodě o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi EU a Jihoafrickou republikou s ohledem na přistoupení Chorvatska: postup

Dohoda o obchodu, rozvoji a spolupráci (dále „DORS“) mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé byla podepsána v Pretorii dne 11. října 1999 a vstoupila v platnost dne 1. května 2004. Byla přezkoumána v Kleinmondu (Jihoafrická republika) dne 11. září 2009.

Dne 1. července 2013 Chorvatská republika přistoupila k EU a stala se jejím 28. členským státem. Navrhované rozhodnutí Rady má za cíl schválit Dodatkový protokol k Dohodě o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi EU a Jihoafrickou republikou s ohledem na přistoupení Chorvatska k EU jménem Unie a jejích členských států. (Dne 24. září 2012 zmocnila Rada Komisi, aby zahájila jednání s Jihoafrickou republikou za účelem uzavření Dodatkového protokolu. Tato jednání byla úspěšně ukončena dne 19. května 2014).

Dodatkový protokol byl schválen Radou dne 9. října 2014 a Jihoafrickou republikou koncem prosince 2014.

Jihoafrická vláda se nyní nachází v procesu rozhodování, kterého zplnomocněného zástupce zmocnit k podpisu dodatkového protokolu. Rada vyčkává na toto rozhodnutí, než zorganizuje podpis. Jakmile bude tento protokol podepsán, Rada oficiálně požádá Parlament o souhlas s uzavřením protokolu. Mezitím nic nebrání tomu, aby Parlament přistoupil k první fázi postupu souhlasu ve výboru (nicméně k hlasování, alespoň v plénu, nemůže dojít před podpisem protokolu a následným úředním oznámením – „saisine“ – žádosti Rady o souhlas Parlamentu; prozatímní uplatňování dodatkového protokolu bude rovněž záviset na jeho podpisu oběma smluvními stranami s výjimkou článků 3 a 4 dodatkového protokolu, které jsou přímo použitelné ode dne přistoupení Chorvatska, tedy od 1. července 2013, viz následující bod).

II.       Dodatkový protokol k Dohodě o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi EU a Jihoafrickou republikou: obsah

Dodatkový protokol má za cíl v dohodě DORS provést jen několik technických a jazykových úprav, které vyžaduje přistoupení Chorvatska k EU. Podpis dodatkového protokolu je potřebný k tomu, aby se Chorvatská republika stala smluvní stranou DORS. Dodatkový protokol (čl. 2) přidává chorvatský jazyk na seznam původních jazyků dohody. Přidává chorvatské fráze, které se použijí v průvodním osvědčení, duplikátu a v prohlášení na faktuře uvedeném v článcích 16 odst. 4, 17 odst. 2 a přílohy IV protokolu 1 k dohodě DORS (čl. 3 dodatkového protokolu, použitelný od 1. července 2013). Stanovuje přechodná opatření pro zboží v přepravě nebo dočasně uskladněné v Chorvatsku nebo Jižní Africe, nebo mezi těmito zeměmi (čl. 4 dodatkového protokolu, použitelný od 1. července 2013). Poskytuje podrobné údaje týkající se schvalovacího postupu a prozatímního provádění dodatkového protokolu (čl. 6 dodatkového protokolu) a jeho vstupu v platnost (čl. 7 dodatkového protokolu).

III.      Názor zpravodaje

Zpravodaj je přesvědčen, že Výbor pro rozvoj by měl Parlamentu doporučit, aby s uzavřením dodatkového protokolu udělil svůj souhlas.

IV.      Dohoda o obchodu, rozvoji a spolupráci: souvislosti a postup

Dohoda o obchodu, rozvoji a spolupráci měla poměrně dlouhou dobu vývoje s významnou mírou procedurální složitosti.

První dohoda o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé byla podepsána v Pretorii dne 11. října 1999 a vstoupila v platnost dne 1. května 2004 na dobu neurčitou.

Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé, kterou se změnila Dohoda o obchodu, rozvoji a spolupráci, byla podepsána v Kleinmondu (Jihoafrická republika) dne 11. září 2009.

V.       Dohoda o obchodu, rozvoji a spolupráci a dodatkový protokol: dopady Lisabonské smlouvy a schválení Parlamentu

Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost musí formálně schválit dohodu (a její protokoly) nikoli již Evropské společenství, ale Evropská unie jako jeho nástupce.

Z technického hlediska je třeba na tuto dohodu a kterýkoli její protokol pohlížet jako na dohodu o přidružení ve smyslu článku 217 Smlouvy o fungování Evropské unie. Taková dohoda může být podle čl. 218 odst. 6 uvedené smlouvy uzavřena (rozhodnutím Rady) pouze po schválení Evropským parlamentem.

Ze Smlouvy (zejména z jejího článku 218) i z jednacího řádu (zejména z jeho článků 99 a 108) vyplývá, že na plénu nelze přijmout žádnou změnu znění dohody nebo jejího protokolu a že jedině příslušný výbor (v tomto případě Výbor pro rozvoj) má právo doporučit plénu buď její schválení, nebo odmítnutí (plénum se musí vyjádřit jediným hlasováním, a to většinou odevzdaných hlasů). Ve výboru jsou však pozměňovací návrhy přípustné, ale jen tehdy, pokud je jejich cílem zvrátit doporučení zpravodaje (čl. 99 odst. 1, poslední věta pododstavce 1 jednacího řádu).

VI.      Dohoda o obchodu, rozvoji a spolupráci: obsah dohody

Cílem původní dohody podepsané v Pretorii v roce 1999 je posílení dvoustranné spolupráce v řadě oblastí. Dohoda sleduje řadu cílů: posílení dvoustranného dialogu, podporu Jižní Afriky v jejím procese ekonomického a sociálního přechodu, podporu regionální spolupráce a hospodářská integrace zemí jižní Afriky a v rámci světového hospodářství, i rozšíření a uvolnění dvoustranných výměn zboží, služeb a kapitálu. Dohoda rovněž zavádí pravidelný politický dialog o tématech zájmu, jak na dvoustranné, tak na regionální úrovni (v rámci dialogu EU se zeměmi jižní Afriky a se skupinou zemí AKT). Z více než stovky článků dohody (přesně 109) pouze necelých dvacet (články 65 až 82) se týká konkrétně rozvojové spolupráce; k nim se přičleňují 4 články o financování všeobecné spolupráce.

Pokud jde o rozvojovou spolupráci, je převážná část naší pomoci jižní Africe financována z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI). DORS neobsahuje žádné konkrétní vyčlenění peněžních prostředků. Nový nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020 disponuje pro Jižní Afriku rozpočtem ve výši 241 milionů EUR (ve srovnání s mnohem vyšším rozpočtem ve výši 980 milionů EUR na období 2007–2013).

(Bývalý komisař pro rozvoj Andris Piebalgs řekl dne 1. dubna 2014 na schůzi Výboru pro rozvoj, jež se týkala strategického dialogu o novém nástroji pro rozvojovou spolupráci (který vstoupil v platnost dne 15. března 2014), že i přes výrazné snížení přídělu nástroje pro rozvojovou spolupráci pro Jižní Afriku „bude mít tento příděl zásadní význam pro obyvatele Jižní Afriky s cílem pomoci jim překonat zbývající problémy: přibližně čtyři z deseti Jihoafričanů žijí pod hranicí chudoby, země trpí nerovností a Giniho koeficient dosahuje hodnoty 0,7 a míra nezaměstnanosti se pohybuje kolem 25 procent“. Národní orientační program pro současné období má tři prioritní oblasti: zaprvé vytváření pracovních míst, zadruhé vzdělávání, odbornou přípravu a inovace a zatřetí budování schopného státu zaměřeného na rozvoj.)

Vedle hospodářské spolupráce – které je věnována celá jedna kapitola dohody, hlava IV – pokrývají ostatní ustanovení dohody řadu velmi důležitých oblastí souvisejících s rozvojovou spoluprací, jako je sociální spolupráce na základě organizovaného dialogu se zaměřením na svobodu sdružování, práva pracujících, práva dětí, rovnost žen a mužů, boj proti násilí páchanému na ženách, environmentální spolupráci zejména v oblasti změn klimatu, kulturní spolupráci, spolupráci v oblasti boje proti drogám a praní peněz, spolupráci v oblasti zdraví a zejména boj proti AIDS.

Tato dohoda, jelikož je dohodou o spolupráci, zavádí rovněž společnou institucionální strukturu tím, že vytváří, jak jsme viděli výše, Radu pro spolupráci.

Revidovaná dohoda podepsaná v Kleinmondu v roce 2009 zavádí do původní dohody několik zajímavých změn, zejména následující změny týkající se rozvoje: demokratické zásady, lidská práva a právní stát, spolupráce v otázkách odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení se stávají základními prvky této dohody; zavádí se zásada účinnosti pomoci jako cíle rozvojové spolupráce, priorita je dávaná operacím přispívajícím zejména v boji proti chudobě a k dosažení rozvojových cílů tisíciletí; zařazuje se rovněž konkrétní článek o rozvojových cílech tisíciletí, aby připomínal závazky smluvních stran dosáhnout těchto cílů do roku 2015; je kladen důraz na stanovení prioritních oblastí rozvojové spolupráce ve víceletých programových dokumentech, které obě strany společně přijaly, včetně společných dokumentů schválených členskými státy Unie v souladu s nástroji spolupráce Unie; nestátní aktéři jsou uznáni jako partneři způsobilí získat finanční a technickou pomoc (namísto nevládních organizací).

Je rovněž třeba konstatovat, že bylo zařazeno sedm nových článků odpovídajících stejnému počtu relativně dobře definovaných nových oblastí naší spolupráce s Jižní Afrikou: boj proti zbraním hromadného ničení a prostředkům jejich šíření prostřednictvím podepsání a dodržování mezinárodních nástrojů v této věci, které se rovněž stávají předmětem pravidelného politického dialogu; boj proti terorismu, boj proti praní špinavých peněz, financování terorismu a organizovanému zločinu; boj proti výrobě, hromadění lehkých zbraní malé ráže a obchodování s těmito zbraněmi; prevence žoldnéřských aktivit; bezpodmínečná podpora Mezinárodnímu trestnímu soudu a jeho činnosti, aby byla ukončena beztrestnost pachatelů a respektováno mezinárodní právo; předmětem pravidelného politického dialogu má být též spolupráce v oblasti migrace – nový konkrétní článek, který se jí týká, je velmi podrobný, stejně jako je v této souvislosti, propojení mezi spoluprací a rozvojem (včetně, ale nikoli výhradně, strategií zaměřených na snížení chudoby, zlepšení životních a pracovních podmínek a vytváření pracovních míst, účasti migrantů na rozvoji jejich domovských zemí, spolupráce za účelem posílení kapacit, zejména v odvětví zdravotnictví a vzdělávání, pro vyrovnání negativního dopadu „odlivu mozků“ z Jihoafrické republiky na její udržitelný rozvoj, a legálních, rychlých a nákladově efektivních způsobů, jak lidem žijícím v zahraničí umožnit převádět finanční prostředky do země).

Z hlediska rozvoje bylo rozšíření spolupráce na tyto četné nové oblasti přínosem dohody revidované v Kleinmondu. Takovéto rozšíření spolupráce, o němž se hovořilo v původní dohodě z roku 1999 pouze jako o možnosti, bylo navíc přáním obou stran (protože se dohodly na společném akčním plánu provádění strategického partnerství mezi Jihoafrickou republikou a Evropskou unií). Zpravodaj využívá této příležitosti, aby přivítal nová ustanovení o rozvoji, která byla do dohody DORS vložena v roce 2009 v Kleinmondu obzvláště s ohledem na boj proti chudobě, účinnost pomoci, rozvojové cíle tisíciletí a spojitost mezi migrací a rozvojem.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

20.4.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

18

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Nirj Deva, Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Hans Jansen, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Stelios Kouloglou, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Maurice Ponga, György Schöpflin, Pedro Silva Pereira, Davor Ivo Stier, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Eleni Theocharous, Joachim Zeller

Právní upozornění