Postup : 2015/2037(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0159/2015

Předložené texty :

A8-0159/2015

Rozpravy :

PV 19/05/2015 - 9
CRE 19/05/2015 - 9

Hlasování :

PV 21/05/2015 - 7.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0215

ZPRÁVA     
PDF 206kWORD 116k
12.5.2015
PE 551.756v02-00 A8-0159/2015

o dopadu vývoje evropských trhů s obranným vybavením na bezpečnostní a obrannou schopnost v Evropě

(2015/2037(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodajka: Ana Gomes

Navrhovatelka(*):

Ildikó Gáll-Pelczová, Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o dopadu vývoje evropských trhů s obranným vybavením na bezpečnostní a obrannou schopnost v Evropě

(2015/2037(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–       s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 19. až 20. prosince 2013 o společné bezpečnostní a obranné politice,

–       s ohledem na závěry Rady ze dne 18. listopadu 2014 o společné bezpečnostní a obranné politice,

–       s ohledem na sdělení Komise nazvané „Směrem ke konkurenceschopnějšímu a účinnějšímu odvětví obrany a bezpečnosti“ (COM(2013)0542) a související prováděcí harmonogram ze dne 24. června 2014 (COM(2014)0387),

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství(1),

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES(2),

–       s ohledem na společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanovují společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu,

–       s ohledem na politický rámec pro systematickou a dlouhodobou obrannou spolupráci, který přijala Rada dne 18. listopadu 2014,

–       s ohledem na aktualizované rámcové ujednání o bezpečnosti dodávek mezi účastnícími se členskými státy, které přijal Řídící výbor Evropské obranné agentury v listopadu 2013, a na související kodex chování pro stanovení priorit, který přijal uvedený výbor v květnu 2014,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 21. listopadu 2013 o evropské technologické a průmyslové základně obrany(3) a usnesení ze dne 14. prosince 2011 o dopadu finanční krize na odvětví obrany v členských státech EU(4),

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0159/2015),

A.     vzhledem k tomu, že nové právní předpisy týkající se evropského trhu s obranným vybavením byly zavedeny v rámci souboru předpisů v oblasti obrany z roku 2009 a že všech 28 členských států s nimi uvedlo svůj právní řád do souladu; vzhledem k tomu, že smyslem těchto nových právních předpisů bylo zavést regulační rámec, který by vycházel ze zásad transparentnosti, zákazu diskriminace a hospodářské soutěže a řešil zvláštní otázky v souvislosti s odvětvím obrany;

B.     vzhledem k tomu, že členské státy se shodly na potřebě rozvoje evropského trhu s obranným vybavením a službami; vzhledem k tomu, že Evropská rada vyzvala dokonce k vytvoření celounijního režimu pro bezpečnost dodávek; vzhledem k tomu, že vhodné schopnosti, dodávky vybavení a strategická nezávislost EU mají pro bezpečnost Unie a sousedících zemí zásadní význam;

C.     vzhledem k tomu, že úspěch mírových a bezpečnostních misí v rámci SBOP je do značné míry závislý na jejich schopnosti rychle a okamžitě reagovat, a nejdůležitějším aspektem je tudíž nutnost vytvoření skutečného evropského trhu s obranným vybavením s cílem odstranit zdvojování a omezit byrokracii;

D.     vzhledem k tomu, že v situaci, kdy je evropská bezpečnost vystavena řadě přímých hrozeb, které jsou vůbec nejzávažnější od konce studené války, by mohlo kvůli nedostatečné konsolidaci, rentabilitě a transparentnosti evropských trhů s obranným vybavením dojít k dalšímu zvýšení závislosti evropského odvětví obrany;

E.     vzhledem k tomu, že v posledních letech dochází ke znepokojivému poklesu investic do výzkumu a technologií v odvětví obrany všech členských států i společných investic do výzkumu a technologií v odvětví obrany v rámci evropské spolupráce;

Vývoj trhu s obranným vybavením ohrožuje evropskou autonomii

1.      je i nadále vážně znepokojen častými a převážně nekoordinovanými škrty v rozpočtu na obranu ve většině členských států; zdůrazňuje, že snižování rozpočtů na obranu snižuje také obranný potenciál členských států a EU a zpochybňuje jejich připravenost k zajištění vlastní i evropské bezpečnosti; má za to, že tyto nekoordinované škrty spolu se strukturálními problémy, a nespravedlivými a netransparentními postupy ohrožují Unii, která tak ztrácí své strategické prostředky a schopnosti a přichází o příležitosti, které by koordinace obranné politiky a sdružování a společné využívání obranných prostředků mohly skýtat pro dosažení prosperity a míru v EU v souladu s článkem 21 Smlouvy o Evropské unii, pro bezpečnost dodávek a obranu jejích občanů a zájmů;

2.      je hluboce znepokojen vlnou ozbrojených konfliktů, krizí malé intenzity, hybridní války a války vedené v zastoupení, selhání státu a nestability a rozšířeným porušováním lidských práv v bezprostředním sousedství EU a teroristickou hrozbou na území EU i mimo ni; je přesvědčen, že stávající bezpečnostní hrozby se týkají celé EU a měly by být řešeny společným koordinovaným úsilím a společným využíváním civilních a vojenských zdrojů; v této souvislosti je pevně přesvědčen o tom, že je zásadně zapotřebí zabránit plýtvání zdroji, lépe využívat peněz daňových poplatníků, dosáhnout pokroku ve vytvoření evropského trhu s obranným vybavením a rozvinout vysoce konkurenceschopný evropský průmysl založený na inovacích a technologiích, jenž by byl s to zajistit součinnost prostřednictvím intenzivnější přeshraniční koordinace a poskytovat nezbytné kapacity pro SBOP; domnívá se rovněž, že to bude mít zásadní význam pro zvýšení účinnosti a nákladové efektivity evropských akcí v rámci operací NATO, jejichž cílem je zaručit bezpečnost a stabilitu v Evropě i jejím sousedství;

3.      je proto znepokojen pomalým a nedůsledným uplatňováním směrnic obranného balíčku z roku 2009 ze strany členských států a vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření, jež by na základě sledování provedení směrnic ve vnitrostátním právu zajistila jejich řádné uplatňování s cílem zamezit narušování trhu; uvědomuje si, že zavádění nových právních předpisů je dlouhodobým procesem, avšak varuje před tím, že by jejich nesprávné a nejednotné uplatňování mohlo v praxi vést k nedostatečné úrovni norem, čímž by bylo ohroženo dosažení cílů stanovených v uvedených směrnicích a potažmo i vytvoření evropského trhu s obranným vybavením a byl by zpomalen rozvoj evropského průmyslu založeného na inovacích a technologiích; zdůrazňuje, že obranný balíček by měl přispět také k vytvoření pobídek k prohloubení spolupráce v oblasti obrany v Evropě, a vybízí Komisi a Evropskou obrannou agenturu (EDA), aby v tomto ohledu úzce spolupracovaly; s politováním připomíná, že společné zadávání veřejných zakázek v odvětví obrany stagnuje a v posledních letech dokonce zaznamenalo pokles;

4.      varuje před rizikem narůstající vnější závislostí evropského odvětví obrany za stále složitější a problematičtější bezpečnostní situace; varuje zejména před kombinací nekoordinovaných rozpočtů členských států v oblasti obrany a přetrvávající roztříštěnosti trhu, čemuž nezabránila ani nová pravidla vnitřního trhu, a před narůstající závislostí obranného průmyslu na vývozu mimo EU a nárůstem zahraničních investic v evropském odvětví obrany v některých zemích, což by mohlo vést k nedostatečné transparentnosti a ke ztrátě kontroly nad vnitrostátním a evropským obranným průmyslem, vybavením a technologiemi;

5.      domnívá se, že zvláštní pozornost je nutné věnovat dopadu určitých projektů, jako je spolupráce s Ruskem v citlivých oblastech, jako např. vypouštění družic pomocí raket Sojuz a strategická letecká přeprava, na autonomii a nezávislost EU; zdůrazňuje, že pokud to připouští právo EU, musí členské státy provést přezkum priorit svého vojenského či obranného průmyslu a poskytnout pobídky k jeho rozvoji;

6.      zdůrazňuje, že vysoce konkurenceschopná, moderní a integrovaná evropská průmyslová strategie v oblasti obrany má zásadní význam pro zajištění evropských obranných schopností a pozitivního nepřímého dopadu na další související hospodářská odvětví; upozorňuje, že intenzivnější spolupráce v oblasti hospodářských zdrojů a lidského kapitálu má zásadní význam pro dosažení pokroku ve výzkumu technologií dvojího užití, jenž minimalizuje naši vnější závislost a zajišťuje naše dodávky a suroviny pro průmysl, zejména těch, jichž je kritický nedostatek;

7.      konstatuje, že byť Evropská rada na tuto situaci nenašla v prosinci 2013 vhodnou odpověď, přesto nastínila řadu opatření ke zlepšení společné bezpečnostní a obranné politiky a zavázala se k přezkoumání pokroku v červnu 2015; s politováním konstatuje, že i přes dále se zhoršující bezpečnostní situaci uvnitř EU i na jejích východních a jižních hranicích, která ohrožuje její bezpečnost, nebylo při řešení stávajících bezpečnostních výzev a hrozeb dosaženo žádného reálného pokroku;

8.      naléhavě vyzývá Evropskou radu, aby vyvodila nezbytné ponaučení a přijala konkrétní opatření k překonání roztříštěnosti evropského trhu s obranným vybavením; vyzývá Evropskou radu, aby vydala konkrétní pokyny pro obrannou politiku a evropský trh s obranným vybavením s cílem zvýšit jeho transparentnost a konkurenceschopnost a zajistit dostupnost obranných kapacit nutných k zajištění evropské bezpečnosti a ke splnění cílů SBZP, a vzala přitom v úvahu specifické rysy odvětví obrany;

Pokles evropské poptávky kvůli rozpočtovým škrtům: potřeba další spolupráce

9.      je přesvědčen o tom, že léta nekoordinovaných rozpočtů členských států v oblasti obrany v Evropě je nutné vykompenzovat zvýšenou spoluprací členských států a koordinací jejich činnosti, mj. na základě jasně stanovené politiky v oblasti rozpočtu na obranu a koordinace strategických rozhodnutí, která se týkají nákupů vojenského materiálu a zboží dvojího užití v souladu s normami transparentního zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje potřebu předběžného plánování strategických investic členských států do nákupu a modernizace vybavení; opakovaně vyzývá ke konsolidaci poptávky v rámci EU s cílem podpořit a zachovat konkurenceschopný a nezávislý evropský průmysl založený na inovacích a technologiích; zdůrazňuje, že rozvoj účinného a transparentního evropského průmyslu založeného na inovacích a technologiích je klíčovým prvkem, který Evropě umožní, aby chránila své občany, zájmy a hodnoty v souladu s cíli stanovenými ve Smlouvě a vyplnila úkoly plynoucí z její role při zajišťování bezpečnosti; vyzývá Komisi, aby vypracovala průmyslovou strategii, jež by definovala klíčové schopnosti, které by se mohly stát základem evropského průmyslu založeného na inovacích a technologiích;

10.    připomíná, že pokud jde o výdaje na obranu a vývoz zbraní, zaujímá 28 členských států EU v celosvětovém žebříčku stále druhé místo; domnívá se, že tato skutečnost svědčí o tom, že členské státy EU a Unie stále hrají klíčovou úlohu v celosvětovém prodeji zbraní a zadávání zakázek v oblasti obrany; považuje společné roční výdaje na obranu ve výši 190 miliard EUR za obrovskou částku z peněz daňových poplatníků; připomíná také, že podle četných nedávných studií spočívá hlavní problém v tom, že řada z 28 členských států EU vydává rozpočtové prostředky na obranu velmi neúčinným způsobem, což vede ke značným prodlevám a k vyšším nákladům a v mnoha případech k nákupu vrtulníků, stíhacích letounů a další techniky, která je sice zcela nová, není však provozuschopná; zdůrazňuje, že je nezbytné provést zásadní restrukturalizaci vztahů mezi státními orgány odpovědnými za oblast obrany a obranným průmyslem a zavést přísná kritéria kvality výstupu u projektů veřejných zakázek;

11.    domnívá se, že stávající rozpočtová omezení v členských státech EU by měla být příležitostí k intenzivnější a lepší spolupráci v oblasti nákupů obranného vybavení, aby byla zajištěna vyšší hodnota peněz daňových poplatníků, odpovídající vojenské kapacity v celé EU a trvalé zajištění systému dodávek; domnívá se, že členské státy musí volit mezi účinnou spoluprací, která by jim umožnila čelit společným problémům, a ztrátou strategických schopností a schopnosti bránit své i evropské občany a zájmy;

12.    opětovně zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit konvergenci plánovacích procesů členských států v oblasti obrany a v této souvislosti vítá, že Rada přijala politický rámec pro systematickou a dlouhodobou obrannou spolupráci; vyjadřuje však politování nad jeho nezávazným charakterem a nad tím, že nezavedl jasné a strukturované postupy; zdůrazňuje, že Evropská rada by tento dokument měla přivítat, aby se mohl stát klíčovým faktorem; vybízí členské státy, aby od Evropské obranné agentury žádaly podporu při přepracování své obranné politiky a aby si v rámci Vojenského výboru EU vyměňovaly informace o národních investičních plánech a prioritách; vyzývá členské státy, aby zahájily stálou strukturovanou spolupráci (PESCO) jakožto prostředek lepší koordinace a aby využívaly financování EU pro spolupráci v dobách míru; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby předložila realistické plány úspěšného zahájení této spolupráce;

13.    žádá, aby se spolupráce a spojování a společné využívání iniciativ považovalo za prioritní oblast, k čemuž by měly být vytvořeny příslušné podněty; vyzývá Evropskou komisi, aby předložila návrh, v němž by jasně stanovila, jakým způsobem by k dosažení těchto cílů mohly přispět daňové podněty, které by nenarušovaly trh; bere na vědomí rozhodnutí Belgie osvobodit ad hoc projekty Evropské obranné agentury od DPH a domnívá se, že by se tak mělo stát u veškeré činnosti této agentury prováděné v rámci zmíněné spolupráce; vítá práci Evropské obranné agentury na mechanismu pro společné zadávání zakázek a očekává, že jeho součástí budou opatření na podporu kooperativních nákupů obranného vybavení a poskytování příslušné podpory;

14.    opětovně připomíná, že obranný průmysl, a zejména malé a střední podniky, mohou v rámci programu Horizont 2020 a COSME a v rámci evropských strukturálních a investičních fondů žádat o finanční prostředky EU pro zboží dvojího užití a na další projekty; vyzývá Komisi a členské státy, aby společnostem, a zejména malým a středním podnikům, poskytly podporu za účelem optimálního využívání možností evropského financování projektů souvisejících s obranou;

15.    upozorňuje, že EU musí v poslední době v rostoucí míře čelit hrozbám a výzvám v kyberprostoru, k nimž patří i vážná hrozba pro bezpečnost jednotlivých členských států a EU jako celku; domnívá se, že tyto hrozby je třeba řádně posoudit a že je třeba podniknout na úrovni EU kroky, aby byla v členských státech stanovena technická a další bezpečnostní opatření;

16.    vyzývá Evropskou radu, aby se na svém zasedání v červnu 2015 zabývala nutností zjednodušit postupy zadávání veřejných zakázek a zadávacích řízení v souvislosti s kybernetickou bezpečností a zajistit lepší koordinaci mezi členskými státy, aby Unie byla schopna bez prodlení řešit hlavní globální hrozby, jako je počítačový terorismus a počítačové útoky;

17.    opakovaně vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise a Radu, aby vypracovaly společný postoj EU ohledně používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi, jehož klíčovou součástí by bylo dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a řešení otázek, jako je právní rámec, proporcionalita, odpovědnost, ochrana civilního obyvatelstva a transparentnost;

Rostoucí závislost na vnějších zdrojích: nezbytnost společného přístupu

18.    upozorňuje, že evropské podniky v oblasti obrany rostoucí měrou vyrovnávají svůj klesající evropský obrat vývozem mimo EU; vyjadřuje obavy z možných nevýhod tohoto postupu, jako je předávání citlivých technologií a práv duševního vlastnictví budoucí konkurenci a přesun výroby mimo EU, čímž je ohrožena bezpečnost dodávek v Evropě; je přesvědčen o tom, že by bylo závažnou strategickou chybou, pokud by EU měla čelit riziku, které by vznikalo v důsledku závislosti evropského průmyslu založeného na inovacích a technologiích na zákaznících ze třetích mocností, jež mají odlišné strategické zájmy;

19.    připomíná, že společný postoj EU týkající se vývozu zbraní určuje nejširší společnou dohodu ohledně kontroly vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu za účelem koordinace vnitrostátních systémů kontroly vývozu; domnívá se, že je nutné důsledněji uplatňovat osm kritérií tohoto postoje, aby se zajistilo nejen to, že přednost před krátkodobým ekonomickým ziskem budou mít rámcové cíle zahraniční a bezpečnostní politiky, ale také to, že v rámci evropského průmyslu budou platit rovné podmínky;

20.    naléhavě žádá členské státy, aby dodržovaly zásady společného postoje a aby v rámci výročních zpráv podávaly úplné informace o stavu vývozu obranného vybavení do třetích zemí; vyzývá Radu a vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby hledaly způsob, jak zlepšit dodržování povinností týkajících se podávání těchto informací a jak zvýšit transparentnost a veřejnou kontrolu rámce pro kontrolu vývozu; připomíná, že z hlediska dodržování zásad a hodnot EU, zejména v oblasti mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, a závazků Unie ve vztahu k místní, regionální a celosvětové bezpečnosti má zásadní význam dodržování společného postoje;

21.    bere na vědomí sdělení Komise o přezkumu politiky pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití a v této souvislosti zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit takové formy kontroly, které by nebránily volnému pohybu zboží a technologií v rámci vnitřního trhu a které by zabránily rozdílnému výkladu pravidel EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby urychleně předložila nový legislativní návrh na aktualizaci režimu pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití s cílem zajistit jeho větší ucelenost, účinnost a transparentnost a uznání dopadu tohoto zboží na lidská práva a zároveň zabezpečit pro všechny rovné podmínky; zdůrazňuje, že tento návrh musí zohledňovat měnící se charakter výzev v oblasti bezpečnosti a rychlost technického vývoje, zejména pokud jde o software a zařízení pro sledování a napadání počítačů a pokud jde o obchodování s programy využívajícími nedostatky softwaru;

22.    konstatuje, že i když rostoucí význam technologií dvojího užití skýtá přínos v podobě synergií mezi obranným průmyslem a komerční výrobou, je rovněž příčinou vzniku závislosti na civilních dodavatelských řetězcích, jejichž výroba je často situována mimo Evropu; požaduje informace od Komise a Evropské obranné agentury ohledně možného rizika rostoucího mezinárodního charakteru výroby a možného dopadu, který může mít změna vlastníka v odvětví obrany na bezpečnost dodávek a také ohledně zvýšení rizika pro evropskou bezpečnost a bezpečnost členských států, a to i pro digitální infrastrukturu EU; vyzývá Komisi, aby Parlament včas informovala o stavu zelené knihy o kontrole v oblasti obranných a citlivých bezpečnostních průmyslových kapacit, jejíž vypracování ohlásila na konec roku 2014, a požaduje informace o výsledku oznámených konzultací zúčastněných stran;

23.    vítá práci Evropské obranné agentury a Komise na celounijním režimu pro bezpečnost dodávek na základě mandátu, který jim dala Rada, a se zájmem očekává harmonogram konkrétních kroků, jenž má být předložen ke schválení ze strany hlav států a vlád v červnu 2015; vyzývá Evropskou komisi a Evropskou obrannou agenturu, aby poskytly podrobné informace o tom, do jaké míry byl do přípravné práce zahrnut návrh na „celounijní ucelený a ambiciózní režim zajištění bezpečnosti dodávek, (…) který by byl založen na systému vzájemných záruk a analýze rizik a potřeb a který by mohl být případně vybudován na právním základě stálé strukturované spolupráce“ (A7-0358/2013); domnívá se, že metodiky, které Komise dříve používala, jako je mapování a sledování, nejsou dostačující; zdůrazňuje, že při zajišťování volného pohybu vojenského materiálu pro ozbrojené síly 28 členských států EU je nutné se zaměřit na nové postupy;

24.    považuje vzájemné záruky bezpečnosti dodávek mezi členskými státy za základní prvek vytváření integrovaného evropského trhu s obranným vybavením; vítá aktualizované rámcové ujednání Evropské obranné agentury o bezpečnosti dodávek, která je nástrojem posilujícím vzájemnou důvěru a solidaritu, lituje však, že není právně závazným nástrojem; je toho názoru, že celounijní režim pro bezpečnost dodávek musí vycházet z uplatňování stávajících právních předpisů a spočívat zejména na neomezeném uplatňování směrnice o transferech obranných produktů v rámci EU s cílem odstranit překážky pohybu těchto produktů uvnitř EU;

Plné využívání potenciálu pravidel vnitřního trhu

25.    zdůrazňuje, že obranný balíček iniciovaný Komisí má za cíl podpořit konkurenceschopnost evropského odvětví obrany a jedním z jeho cílů je omezit problémy způsobené roztříštěností evropského trhu s obranným vybavením, některými protekcionistickými postupy při přidělování zakázek v oblasti obrany a nedostatečnou koordinací mezi různými režimy členských států v oblasti kontroly transferů produktů pro obranné účely;

26.    zdůrazňuje, že jednotný trh v oblasti obrany by zajistil plnou transparentnost a zabránil by zdvojování úsilí, které vede k narušení trhu; poukazuje na to, že úspěch mírových a bezpečnostních misí SBOP závisí do značné míry na jejich schopnosti rychle reagovat a že klíčovým faktorem při zjednodušování postupů a snižování nákladů je větší integrace;

27.    poukazuje na to, že dokončení evropského trhu v oblasti obrany vyžaduje průmyslovou základnu, která by byla vysoce konkurenceschopná a byla by založena na inovacích a technologiích a prostřednictvím užší přeshraniční spolupráce by dokázala vytvářet synergie, a že pro zajištění naší nezávislosti a zabezpečení dodávek, zejména mimořádně důležitých položek, je velmi důležité dosáhnout pokroku v oblasti výzkumu technologií dvojího užití;

28.    poukazuje na to, že v zájmu upevnění evropské obrany, rozšíření technických inovací, dosažení významných úspor a podpory moderního, integrovaného a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu potřebuje Evropa dosáhnout úspor z rozsahu a vybudovat společný trh EU pro zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany; zdůrazňuje, že by prostřednictvím rozšířené přeshraniční spolupráce měla být plně využita pravidla vnitřního trhu s cílem působit proti pokračující roztříštěnosti evropského obranného a bezpečnostního odvětví, která vede ke zdvojování programů v oblasti obranného vybavení a k nedostatku transparentnosti ve vztazích mezi orgány členských států odpovědnými za obranu a obranným průmyslem; naléhavě žádá členské státy, aby zrušily své předpisy, které jsou v rozporu se směrnicí 2009/43/ES a směrnicí 2009/81/ES a jsou na překážku vnitřnímu trhu se zakázkami v oblasti obrany, a aby správně uplatňovaly a prosazovaly směrnici 2009/81/ES týkající se zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti a směrnici 2009/43/ES týkající se transferu produktů pro obranné účely; vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření k zajištění řádného uplatňování těchto směrnic a aby kontrolovala a sledovala postupy členských států při provádění těchto směrnic ve vlastním právu s cílem zajistit, aby nedocházelo k narušování trhu;

29.    vyzývá Komisi, aby za účelem co nejlepšího využití zdrojů podporovala členské státy ve společných nákupech prostřednictvím ústředních nákupních subjektů, jako je například Evropská obranná agentura, jak je uvedeno ve směrnici 2009/81/ES;

30.    naléhavě žádá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o dosažení rovných podmínek na evropských trzích v oblasti obrany s cílem bojovat proti protekcionistickým praktikám členských států, a to podporou přeshraniční spolupráce a lepším přístupem k dodavatelským řetězcům obranného průmyslu a přijetím opatření, která by měla ukončit situaci, kdy jsou některé členské státy výhradně dodavateli a jiné výhradně odběrateli obranné techniky; domnívá se proto, že využívání výjimek ve smyslu směrnice 2009/81/ES musí být řádně odůvodněno; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o účincích sedmi souborů pokynů (oblast využití, výjimky, výzkum a vývoj, bezpečnost dodávek, bezpečnost informací, subdodávky, kompenzace), které již byly zveřejněny, a poukazuje na to, že v roce 2015 Komise plánuje vydat další dva soubory pokynů; má za to, že tyto pokyny představují pro Komisi skvělou příležitost k navázání dialogu s členskými státy o tématech, která se nikdy neřešila strukturovaně a otevřeně, a žádá informace o výsledcích takového dialogu s členskými státy;

31.    konstatuje, že článek 346 SFEU ve svém stávajícím znění a v praxi stále poskytuje členským státům příliš mnoho volného prostoru při úvahách o jeho použití, a tím jim umožňuje upustit od použití právních předpisů EU týkajících se zadávání zakázek v oblasti obrany; vyzývá proto členské státy, aby článek 346 SFEU uplatňovaly efektivně, řádně a způsobem, který by byl v souladu s požadavky předpisů EU, směrnic o vnitřním trhu a předpisů pro zadávání zakázek v oblasti obrany; připomíná, že podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie se opatření podle článku 346 mají omezit pouze na výjimečné a jasně definované případy a nesmějí přesahovat hranice takových případů; varuje, že nesprávné použití výjimek z pravidel jednotného trhu aktivně oslabuje hospodářskou soutěž v EU, snižuje transparentnost, usnadňuje korupci, čímž poškozuje vytváření trhu s obranným vybavením v EU a má neblahý dopad na fungování evropské technologické a průmyslové základny obrany a rozvoj spolehlivých vojenských schopností;

32.    konstatuje, že z dlouhodobého hlediska přispěje postupné úplné zrušení kompenzací k lepšímu fungování vnitřního trhu v evropském obranném odvětví; vyzývá proto Komisi, aby nadále kontrolovala, zda členské státy ruší kompenzace, které nejsou řádně odůvodněny na základě článku 346 Smlouvy; považuje to za nezbytné pro zajištění bezproblémového fungování a transparentnosti vnitřního trhu v evropském obranném odvětví a pro zajištění rovných podmínek pro dodavatele, zejména malé a střední podniky;

33.    připomíná, že rámcové dohody, zakázky subdodavatelům a rozdělování zakázek na části by měly umožnit zpřístupnění zavedených dodavatelských řetězců pro malé a střední podniky; poukazuje nicméně na to, že musí být zaručena zásada transparentnosti v řetězci subdodavatelů a zásada společné odpovědnosti; vyzývá členské státy, Evropskou obrannou agenturu a Komisi, aby vzájemně spolupracovaly a spolupracovaly také s hlavními dodavateli s cílem zajistit, aby malé a střední podniky byly plně obeznámeny s různými fázemi hodnotového řetězce, jelikož jim to pomůže konsolidovat svůj přístup k veřejným zakázkám v oblasti obrany a usnadnit jim ho a rovněž čelit geograficky nerovnoměrnému vývoji technologií a obranné základny v Evropě;

34.    konstatuje, že využívání hlavních nástrojů směrnice o transferu produktů pro obranné účely, zejména obecných licencí a certifikace obranných podniků, je ze strany průmyslu stále velmi omezené a že v administrativní spolupráci mezi členskými státy, která má zajistit vhodná kontrolní opatření s cílem bránit porušování podmínek licencí k transferu, existují mezery; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily efektivní využívání těchto nástrojů v praxi, a vítá proto iniciativu Komise na vytvoření pracovní skupiny společně s členskými státy za účelem harmonizace směrnice o transferech v rámci EU;

35.    bere na vědomí plán Komise z roku 2014 nazvaný „Směrem ke konkurenceschopnějšímu a účinnějšímu odvětví obrany a bezpečnosti“ a v tomto dokumentu uvedený závazek Komise zaměřit se na to, jak by bylo možné zmírnit negativní dopad kompenzací požadovaných třetími zeměmi, a na to, jaký mají kompenzace dopad na vnitřní trh a evropský průmysl; zdůrazňuje, že je důležité jeho včasné uplatnění a v případě potřeby přijetí dodatečných opatření; plně podporuje snahy Komise poskytovat praktické pokyny malým a středním podnikům, které využívají evropské finanční prostředky v projektech dvojího užití;

36.    připomíná, že členské státy naléhavě potřebují zvýšit transparentnost postupů při zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany vůči Komisi a agenturám EU; zdůrazňuje, že zvláštní postupy pro zadávání zakázek, jako je například vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce, by se měly v souladu se směrnicí 2009/81/ES omezovat na výjimečné případy a být odůvodněny pouze naléhavými důvody obecného zájmu souvisejícími s obranou a bezpečností; vyzývá Komisi, aby zajistila odpovídající monitorování, tak aby bylo možné podávat Parlamentu a Radě v roce 2016 souhrnné zprávy ohledně obou směrnic podle plánu;

37.    připomíná důležitost pravidelných kontrol obranného a bezpečnostního vybavení příslušnými kontrolními orgány, včetně kontroly řádné účetní evidence;

38.    zdůrazňuje, že pro bezpečnost dodávek v Evropě je nezbytná spolupráce mezi strategickými partnery, a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby při vyjednávání mezinárodních obchodních dohod braly v úvahu zadávání veřejných zakázek v odvětví obrany;

Přezkum balíčku týkajícího se zadávání zakázek v oblasti obrany

39.    vyzývá Komisi, aby ve svých zprávách o uplatňování směrnice 2009/81/ES a směrnice 2009/43/ES, které předloží v roce 2016 Parlamentu a Radě, důkladně zhodnotila, zda a do jaké míry jsou jejich ustanovení správně prosazována a zda bylo dosaženo jejich cílů, a aby předložila příslušné legislativní návrhy, budou-li zjištění zprávy ukazovat tímto směrem;

40.    zdůrazňuje, že by pro členské státy měly být zavedeny další zvláštní povinnosti týkající se podávání zpráv, a to spolu se zajištěním vhodných záruk pro zachování důvěrnosti;

41.    připomíná, že účelem modernizace předpisů EU pro zadávání veřejných zakázek stanovených ve směrnicích 2014/24/EU a 2014/25/EU, které byly přijaty v roce 2014, je zajistit transparentnost v řetězci zadávání zakázek subdodavatelům a soulad s předpisy na ochranu životního prostředí a se sociálními a pracovněprávními předpisy; poukazuje na to, že nové směrnice umožňují zjednodušit postupy, jako je používání elektronického zadávání zakázek, sdružování poptávky a využití ekonomicky nejvýhodnější nabídky, jež mohou být přizpůsobeny specifickým podmínkám odvětví obrany a bezpečnosti;

42.    vyzývá k zavedení nového postupu „inovačního partnerství“ do zadávání zakázek v oblasti obrany s cílem vybudovat inovativní a konkurenceschopný evropský průmysl a co nejlépe využít rozpočtů na bezpečnost a obranu, což umožní zadavatelům zavést tento postup pro vývoj a následný nákup nových inovativních produktů, služeb či prací, poskytne nezbytné pobídky trhu a podpoří vývoj inovativních řešení, aniž by byl předem vyloučen trh;

43.    zdůrazňuje, že při zadávání zakázek v oblasti obranného a bezpečnostního vybavení musí být bráno v potaz zajištění maximální míry ochrany a bezpečnosti civilního obyvatelstva;

44.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Evropské rady, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, parlamentům členských států, předsedovi Parlamentního shromáždění NATO a generálnímu tajemníkovi NATO.

(1)

Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0514.

(4)

Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 9.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

4.5.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

4

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Bas Belder, Klaus Buchner, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Aymeric Chauprade, Arnaud Danjean, Mark Demesmaeker, Georgios Epitideios, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Michael Gahler, Sandra Kalniete, Eduard Kukan, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Ioan Mircea Pașcu, Tonino Picula, Kati Piri, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Jaromír Štětina, Charles Tannock, Johannes Cornelis van Baalen

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Reinhard Bütikofer, Neena Gill, Ana Gomes, Andrzej Grzyb, Liisa Jaakonsaari, Anneli Jäätteenmäki, Marek Jurek, Antonio López-Istúriz White, Urmas Paet, Gilles Pargneaux, Soraya Post, Marietje Schaake, Jean-Luc Schaffhauser, István Ujhelyi, Traian Ungureanu, Paavo Väyrynen, Janusz Zemke

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Victor Boștinaru

Právní upozornění