ZPRÁVA o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015

13.5.2015 - (2014/2152(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví
Zpravodajka: Maria Noichl


Postup : 2014/2152(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0163/2015
Předložené texty :
A8-0163/2015
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015

(2014/2152(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–       s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–       s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ECHR),

–       s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–       s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979,

–       s ohledem na Úmluvu OSN o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1949,

–       s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995 a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005) a Peking +15 (2010) a výsledný dokument z hodnotící konference Peking +20,

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 606/2013 ze dne 12. června 2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech[1],

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1567/2003 ze dne 15. července 2003 o podpoře politik a opatření, které se týkají reprodukčního a sexuálního zdraví a s ním souvisejících práv v rozvojových zemích[2],

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV[3],

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU ze dne 13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu[4],

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV[5],

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice 86/613/EHS[6],

–       s ohledem na směrnici Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES[7],

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)[8],

–       s ohledem na směrnici Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)[9],

–       s ohledem na směrnici 2004/113/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování, a s ní související rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 1. března 2011 ve věci Test-Achats (C-236/09)[10],

–       s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulská úmluva),

–       s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) přijatý Evropskou radou v březnu 2011[11],

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2010 s názvem „Posílený závazek pro dosažení rovnosti žen a mužů: Charta žen“ (COM(2010)0078),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Podpora růstu a zaměstnanosti – plán modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání“ (COM(2011)0567),

–       s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 16. září 2013 s názvem „Přezkum strategie pro rovnost žen a mužů v polovině období (2010–2015)“ (SWD(2013)0339),

–       s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 8. března 2010 o akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen v oblasti rozvoje (2010–2015) (SWD(2010)0265),

–       s ohledem na závěry zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdravotnictví a spotřebitelské otázky, které se konalo ve dnech 19. až 20. června 2014,

–       s ohledem na studii tematické sekce C Evropského parlamentu nazvanou „Studie o hodnocení strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015 jako příspěvku k dosažení cílů Pekingské akční platformy“, která byla zveřejněna v roce 2014,

–       s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) nazvanou „Násilí páchané na ženách – průzkum v celé EU: hlavní výsledky“, která byla zveřejněna v březnu 2014,

–       s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) nazvanou „Diskriminace a životní podmínky romských žen v 11 členských státech EU“, která byla zveřejněna v říjnu 2014,

–       s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) nazvanou „Být trans v EU – srovnávací analýza dat ze šetření života lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů v EU“, která byla zveřejněna v prosinci 2014,

–       s ohledem na svá usnesení ze dne 15. června 1995 o čtvrté světové konferenci o ženách konané v Pekingu: „Rovnoprávné postavení žen a mužů, rozvoj a mír“[12], ze dne 10. března 2005 o plnění akční platformy přijaté na 4. světové konferenci o ženách (Peking +10)[13] a ze dne 25. února 2010 o akční platformě OSN pro rovnost mužů a žen nazvané „Peking +15“,[14]

–       s ohledem na svá usnesení ze dne 10. února 2010 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2009[15], ze dne 8. února 2011 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2010[16], ze dne 13. března 2012 o rovnoprávnosti žen a mužů v Evropské unii – 2011[17] a ze dne 10. března 2015 o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013[18],

–       s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci[19],

–       s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU[20],

–       ohledem na svá usnesení ze dne 17. června 2010 o genderových aspektech poklesu hospodářství a finanční krize[21] a ze dne 12. března 2013 o dopadech hospodářské krize na rovnost mužů a žen a na práva žen[22],

–       s ohledem na své usnesení zde dne 6. února 2013 o 57. zasedání Komise OSN pro postavení žen: Odstraňování a prevence všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách[23],

–       s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 obsahující doporučení Komisi k uplatňování zásady stejného odměňování žen a mužů za stejnou či rovnocennou práci[24],

–       s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2013 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení vyváženosti v zastoupení žen a mužů mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních[25],

–       s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 obsahující doporučení Komisi o boji proti násilí páchanému na ženách[26],

–       s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: Roční analýza růstu 2014[27],

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0163/2015),

A.     vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení je základním právem uznaným ve Smlouvách Evropské unie, jež je v evropské společnosti pevně zakotveno, má zásadní význam pro její další rozvoj a musí se uplatňovat při tvorbě právních předpisů, v praxi, judikatuře i reálném životě;

B.     vzhledem k tomu, že EU již v minulosti učinila určité významné kroky k posílení práv žen a rovnosti žen a mužů, avšak v posledním desetiletí došlo na úrovni EU ke zpomalení politických opatření a reforem zaměřených na dosažení rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že předcházející strategie Komise byla příliš slabá a nevedla k přijetí dostatečných opatření zaměřených na rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že nová strategie musí být novým impulzem pro konkrétní opatření vedoucí k posílení práv žen a podpoře rovnosti žen a mužů,

C.     vzhledem k tomu, že v rámci předchozí strategie Komise bylo sice některých ze stanovených cílů dosaženo, avšak úplné rovnosti žen a mužů dosaženo nebylo, přičemž často chyběly důkazy o spolupůsobení různých forem diskriminace, jasně definované cíle a účinná opatření pro hodnocení jejich plnění, a vzhledem k tomu, že hledisko rovnosti žen a mužů bylo nadále uplatňováno jen v omezené míře;

D.     vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jednou ze základních hodnot EU, která je uznána jak ve Smlouvách, tak v Listině základních práv Evropské unie, a že EU si předsevzala uplatňování této hodnoty při všech svých činnostech; vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů má zásadní strategický význam pro dosažení všeobecných cílů EU, mezi něž patří požadovaná míra zaměstnanosti, která by se měla naplnit v rámci strategie Evropa 2020, a má zcela zásadní význam pro podporu spravedlivého hospodářského růstu podporujícího začlenění; vzhledem k tomu, že snižování nerovnosti v zaměstnání představuje nejen cíl v oblasti rovného zacházení, ale také v oblasti účinnosti a bezproblémového fungování trhu práce;

E.     vzhledem k tomu, že široké rozdíly na úrovni vzdělání, zaměstnanosti, zdraví a diskriminace mezi romskou komunitou a většinovou společností stále přetrvávají a že situace romských žen v EU je ještě horší, neboť je výsledkem vícenásobné diskriminace založené jak na etnické příslušnosti, tak na pohlaví;

F.     vzhledem k tomu, že zlepšit hospodářské a politické postavení Evropy a čelit následkům demografické změny je možné jen za předpokladu, že bude využíváno nadání a potenciál všech žen a mužů;

G.     vzhledem k tomu, že nemůžeme dále lpět na přebujelých, environmentálně neudržitelných hospodářských modelech zakládajících se na zastaralém rozdělení práce mezi ženy a muže, které bylo později překonáno zapojením žen do trhu práce; vzhledem k tomu, že potřebujeme nový, sociálně udržitelný model založený na znalostech a inovacích, který by ve výrobních oblastech využil plnou škálu nadání žen, zpochybnil by některé odvětvové normy a faktory, které připisují ženám a mužům rozdílná povolání, snažil by se dosáhnout rovnováhy odpovědností mezi muži a ženami ve veřejné i soukromé sféře a uváděl by do souladu osobní a pracovní život obou pohlaví;

H.     vzhledem k tomu, že poskytování přístupu k cenově dostupným a také vysoce kvalitním službám péče o děti a podpůrným službám péče o starší a jiné závislé osoby má zásadní význam pro zajištění rovné účasti mužů a žen na trhu práce, ve vzdělávání a odborné přípravě;

I.      vzhledem k tomu, že Pekingský akční plán má v tomto roce své dvacáté výročí a jeho cíle a řádné provádění jsou dnes aktuálnější než kdy dříve;

J.      vzhledem k tomu, že násilí na ženách, ať už fyzické, sexuální nebo psychické, je hlavní překážkou dosažení rovnosti žen a mužů a nadále představuje nejrozšířenější formu porušování lidských práv dotýkající se všech společenských úrovní, ale i jeden z nejméně ohlašovaných trestných činů; vzhledem k tomu, že navzdory opatřením v boji proti násilí bylo podle šetření agentury FRA z března 2014 55 % žen během svého života vystaveno jedné nebo více formám sexuálního obtěžování a 33 % žen od svých 15 let zažilo fyzické nebo sexuální násilí; vzhledem k tomu, že život bez násilí je předpokladem plnohodnotného zapojení do společnosti a že je nutno přijmout rozhodná opatření v boji proti násilí páchanému na ženách;

K.     vzhledem k tomu, že nucená prostituce je formou násilí, která má největší dopad na nejohroženější skupiny, je především záležitostí sítí organizovaného zločinu a obchodování s lidmi a je překážkou rovnosti žen a mužů;

L.     vzhledem k tomu, že ženám je v důsledku tradičních struktur a nesprávných daňových pobídek často vnucováno postavení druhé výdělečně činné osoby v domácnosti, které se projevuje v podobě vertikální i horizontální segregace trhu práce, mezerovitého profesního životopisu a nerovných platových podmínek žen ve srovnání s muži; vzhledem k tomu, že neplacená péče, péče o děti či starší a jiné závislé osoby a o domácnost bývá navíc mnohem častěji úkolem žen, které proto mají mnohem méně času na to, aby se věnovaly práci placené, a v důsledku toho pak i mnohem nižší důchod, a tudíž je i nadále zapotřebí, mj. s ohledem na dosažení cílů strategie Evropa 2020, podporovat praktická opatření pro sladění pracovního a rodinného života, a to především prostřednictvím většího zapojení mužů;

M.    vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen je 63 % a je-li zaměstnanost vyjádřena v ekvivalentech plného pracovního úvazku, pak činí 53,5 %[28]; vzhledem k tomu, že platové rozdíly mezi muži a ženami činí 16,4 % a rozdíly ve výši důchodů v průměru 39 %; vzhledem k tomu, že účast žen na pracovním trhu neznamená automaticky větší vliv, neboť vedoucí a rozhodovací funkce jsou většinou obsazeny muži, což ženy omezuje v možnosti uplatnění svého vlivu a představuje to demokratický deficit v rozhodovacích procesech, neboť ženy tvoří polovinu populace; vzhledem k tomu, že prosazování rovnosti žen a mužů jde nad rámec zákazu diskriminace na základě pohlaví a pozitivní opatření na podporu žen se ukázala jako zásadní pro jejich plné začlenění na trhu práce, do politického a ekonomického rozhodování a společnosti obecně; vzhledem k tomu, že vyloučení žen z vedoucích pozic a rozhodovacích orgánů má ničivý dopad na jejich možnost ovlivňovat vlastní rozvoj a emancipaci a rozvoj společnosti;

N.     vzhledem k tomu, že kvóty pro rovné zastoupení žen a mužů a, pokud jde o politické rozhodování, seznamy kandidátů, na nichž se pravidelně střídají jména kandidujících mužů a žen, se ukázaly být nejúčinnějšími nástroji v řešení diskriminace a nerovnováhy v rozdělení moci mezi muže a ženy a ve zlepšování demokratického zastoupení v politických rozhodovacích orgánech;

O.     vzhledem k tomu, že nedostatečná podpora politik, které mají sladit pracovní a osobní život, nedostatečné prosazování pružné pracovní doby, zvláště ve vztahu k mužům, a nízká míra vybírání otcovské a rodičovské dovolené představují významné překážky pro ekonomickou nezávislost žen a rovné sdílení povinností v rodině a v domácnosti;

P.       vzhledem k tomu, chudobou jsou v Evropě nepřiměřeně zatíženy zejména ženy, a to hlavně matky samoživitelky, ženy se zdravotním postižením, mladé a starší ženy, ženy z řad přistěhovalců a etnických menšin, které jsou kromě chudoby postiženy i sociálním vyloučením, přičemž tuto situaci ještě zhoršuje hospodářská krize a konkrétní úsporná opatření, která by neměla být důvodem pro méně úsilí o rovnost, ale i nejistota pracovních míst, práce na částečný úvazek, nízké mzdy a důchody, obtížný přístup k základním sociálním a zdravotnickým službám a skutečnost, že jsou rušena především pracovní místa ve veřejném sektoru a pečovatelské služby, což má za následek, že genderová perspektiva hraje ještě významnější roli;

Q.     vzhledem k tomu, že ve srovnání s ženami žijícími v městských oblastech jsou ženy, které žijí na venkově, častěji oběťmi vícenásobné diskriminace a genderových stereotypů a že míra zaměstnanosti venkovských žen je mnohem nižší, než je tomu v případě žen žijících ve městech; vzhledem k tomu, že venkovské oblasti neposkytují dostatek příležitostí k získání kvalitních pracovních míst; vzhledem k tomu, že značný počet žen nikdy nevstoupí na oficiální trh práce, a nejsou tudíž registrovány jako nezaměstnané ani nejsou zahrnuty do statistik nezaměstnanosti, což je příčinou finančních a právních problémů, zejména pokud jde o právo na mateřskou dovolenou a placené volno z důvodu nemoci, získání nároku na důchod a přístup k sociálnímu zabezpečení, ale i problémů v případě rozvodu;

R.     vzhledem k tomu, že tradiční genderové role a stereotypy mají stále velký vliv na rozdělení práce v domácnosti, ve vzdělávání, v profesním růstu, na pracovištích a ve společnosti obecně;

S.     vzhledem k tomu, že stereotypy a tradiční struktury mají negativní dopad na zdraví a na všeobecný nárok na sexuální a reprodukční zdraví a práva s ním spojená, což jsou základní lidská práva, která by proto neměla být omezována; vzhledem k tomu, že právo na rozhodování o vlastním těle a na sebeurčení je základním předpokladem všeobecné rovnosti;

T.     vzhledem k tomu, že každý šestý pár na světě zažívá v nějaké podobě problém s neplodností; vzhledem k tomu, že Komise by měla předložit novou srovnávací analýzu lékařsky asistované reprodukce v EU, neboť studie z roku 2008 (SANCO/2008/C6/051), která následně ukázala výraznou nerovnost v přístupu k léčbě neplodnosti, již není aktuální;

U.     vzhledem k tomu, že stále ještě existují vzdělávací instituce, které uplatňují genderovou segregaci a jejich vzdělávací materiály často obsahují stereotypy napomáhající prohlubovat tradiční rozdělení rolí přisuzovaných dívkám a chlapcům, což negativně ovlivňuje možnosti jejich volby; vzhledem k tomu, že toto rozdělení rolí je pak ještě upevňováno, a to především zobrazováním žen ve sdělovacích prostředcích, v materiálech dostupných na internetu a v reklamě;

V.     vzhledem k tomu, že transsexuální osoby se v dnešní EU v důsledku své genderové identity nebo jejího vyjádření setkávají s častou diskriminací, obtěžováním a násilím;

W.    vzhledem k tomu, že odpovědností a úlohou EU je být vzorem v oblasti rovnosti žen a mužů a práv žen, což by se mělo stát hlavní zásadou v rámci vnější činnosti EU; vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů, boj proti genderově podmíněnému násilí a významnější postavení žen jsou nezbytnými předpoklady dosažení mezinárodních rozvojových cílů a úspěšné zahraniční politiky, politiky rozvojové spolupráce a mezinárodní obchodní politiky EU; vzhledem k tomu, že ženy jsou nejen zranitelnější vůči dopadům změn v oblasti energetiky, životního prostředí a klimatu, ale jsou rovněž aktivními hybatelkami strategií pro zmírnění a přizpůsobení a hybnou silou vyváženého a udržitelného modelu růstu;

X.     vzhledem k tomu, že nezbytným základem pro dosažení rovnosti žen a mužů jsou institucionální mechanismy; vzhledem k tomu, že na rovnost žen a mužů je třeba nahlížet jako na významný průřezový aspekt všech oblastí politik v EU a jejích členských státech spolu se začleňováním genderového hlediska, sestavováním rozpočtu s ohledem na genderovou rovnost a hodnocením dopadů na rovnost žen a mužů;

Y.     vzhledem k tomu, že dělení údajů podle pohlaví je zásadním nástrojem pro dosažení skutečného pokroku a účinného vyhodnocení výsledků;

Z.     vzhledem k tomu, že v posledních letech posílila v členských státech hnutí proti rovnosti pohlaví, která se snaží znovu prosazovat tradiční genderové role a zpochybňovat dosavadní úspěchy v oblasti rovnosti žen a mužů;

Aa.   vzhledem k tomu, že stávající výzvy a dosud nabyté zkušenosti ukazují, že chybějící soudržná politika napříč jednotlivými oblastmi v minulosti znemožňovala dosažení rovnosti žen a mužů, a že je nutné věnovat právům žen dostatečný objem finančních prostředků a lepší koordinaci, vysílací čas a podporu, a to při zohlednění rozmanitých situací;

Obecná doporučení

1.      vyzývá Komisi, aby vypracovala a přijala novou oddělenou strategii pro práva žen a rovnost žen a mužů v Evropě, která bude zaměřena na vytváření rovných příležitostí a bude vycházet z prioritních oblastí předchozí strategie s cílem vymýtit všechny formy diskriminace vůči ženám na pracovním trhu, v odměňování, důchodech, rozhodování, přístupu ke zboží a službám, nalézt rovnováhu mezi rodinným a pracovním životem, ukončit všechny formy násilí páchaného na ženách a odstranit diskriminační struktury a praktiky související s genderem; zdůrazňuje, že nová strategie v oblasti práv žen a rovnosti pohlaví musí důsledně zohledňovat vícenásobné a průřezové formy diskriminace uvedené v článku 21 Listiny základních práv, které mají společné základní příčiny, ale na ženy mají různý dopad, a musí zahrnovat zvláštní opatření k posílení práv různých skupin žen, včetně žen se zdravotním postižením, přistěhovalkyň a žen z etnických menšin, romských žen, starších žen, matek samoživitelek a osob LGBTI;

2.      vyzývá Komisi, aby rovněž vypracovala opatření zaměřená na odstranění všech forem diskriminace žen v rámci širší antidiskriminační strategie a zvláštní a oddělený plán týkající se osob LGBTI; za tímto účelem naléhavě vyzývá Radu, aby zaujala co nejdříve společný postoj k návrhu směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, který je zablokován již od jeho přijetí Parlamentem v dubnu 2009;

3.      vyjadřuje politování nad tím, že strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015 se konkrétně nezabývá oblastí zdravotního postižení, ačkoli jsou ženy se zdravotním postižením často v méně výhodné situaci ve srovnání s muži se zdravotním postižením a jsou více vystaveny rizikům chudoby a sociálního vyloučení; vyzývá proto Komisi, aby se zabývala potřebami žen se zdravotním postižením v zájmu zajištění jejich většího zapojení na trhu práce; v tomto smyslu zároveň vyjadřuje politování nad skutečností, že Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 neobsahuje rovněž integrovaný pohled na rovnost pohlaví nebo samostatnou kapitolu věnovanou politikám pro osoby se zdravotním postižením se zvláštním zaměření na rovnost žen a mužů;

4.      vyzývá Komisi, aby do přípravy této strategie a jejího průběžného hodnocení strukturovaným způsobem zapojila občanskou společnost a sociální partnery;

5.      vyzývá členské státy, aby posilovaly a prosazovaly plné uplatňování kolektivního vyjednávání v soukromém i veřejném sektoru, které je nepostradatelným nástrojem regulace pracovněprávních vztahů, ve snaze potlačit platovou diskriminaci a prosazovat rovné postavení žen a mužů;

6.      vyzývá Komisi, aby při posuzování uplatňování směrnice 2004/113/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování, přihlížela k případům diskriminace;

7.      vyzývá Komisi, aby zdůrazňovala úlohu, kterou by podle ní měla EU ve světě i ve své práci s členskými státy a jejich orgány příslušnými k prosazování rovnosti žen a mužů plnit, a to uvnitř i vně hranic Unie, a aby tyto cíle sledovala jednak začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů do všech oblastí politiky, jednak prostřednictvím jednotlivých cílených a konkrétních opatření; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby hledisko rovnosti žen a mužů a boj proti genderově podmíněnému násilí byly začleněny do zahraniční politiky, politiky rozvojové spolupráce a mezinárodní obchodní politiky EU, a aby byly zabezpečeny nezbytné finanční nástroje a lidské zdroje;

8.      znovu vyjadřuje politování nad skutečností, že strategie Evropa 2020 dostatečně nezačlenila perspektivu rovnosti žen a mužů, a vyzývá proto Komisi a Radu, aby zajistily začlenění rovnosti žen a mužů do všech příslušných programů, opatření a iniciativ zahájených podle této strategie, dále aby do této strategie zapracovaly specifický pilíř podporující rovnost žen a mužů, cíle své budoucí strategie chápaly jako dílčí aspekt evropského semestru a perspektivu rovnosti žen a mužů uplatňovaly i v doporučeních pro jednotlivé země a v roční analýze růstu;

9.      vyzývá Komisi a členské státy, aby ve všech oblastech politiky a na všech správních úrovních shromažďovaly, analyzovaly a zpřístupňovaly veřejnosti spolehlivé statistické údaje dělené podle pohlaví a ukazatelů rovnosti žen a mužů a aby přitom vycházely z práce Evropského institutu pro rovnost žen a mužů a Agentury Evropské unie pro základní práva, čímž bude umožněno analyzovat koncepci a použití strategií v oblasti rovnosti žen a mužů v EU a členských státech, aktualizovat uvedené strategie a vyhodnocovat začlenění genderových otázek do všech příslušných oblastí politiky na vnitrostátní úrovni a úrovni Unie, a aby tyto údaje pokud možno dále rozčlenily podle rasy nebo etnické příslušnosti, náboženského vyznání nebo přesvědčení a zdravotního postižení s cílem umožnit průřezovou analýzu ve všech oblastech politiky, a zdokumentovat tak vícenásobnou diskriminaci vůči některým skupinám žen; vyzývá Komisi a členské státy, aby iniciovaly posuzování dopadů politik členských států z genderového hlediska, zejména při navrhování reforem v oblasti práce a důchodů;

10.    vyzývá Komisi, aby svou strategii vypracovala v podobě praktického akčního plánu s jasně stanovenými odpovědnými subjekty, a zajistila tak, aby akční plán zohledňoval především níže uvedené návrhy konkrétních podnětů v oblasti násilí páchaného na ženách, v oblastech práce a času, žen ve vedoucích pozicích a v rozhodovacím procesu, finančních zdrojů, zdraví, znalostí, vzdělání a sdělovacích prostředků, celosvětového pohledu, institucionálních mechanismů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že je nutné zavést, je-li to možné a při plném respektování pravomocí EU, legislativní návrhy k posílení právního rámce týkajícího se rovnosti žen a mužů;

Násilí páchané na ženách a násilí na základě pohlaví

11.    vyzývá Komisi – jako již dříve ve svém usnesení ze dne 25. února 2014 obsahujícím doporučení k boji proti násilí páchanému na ženách –, aby předložila návrh právního aktu, který zajistí vytvoření soudržného systému shromažďování statistických údajů a posílený postup členských států v oblasti předcházení všem formám násilí páchaného na ženách a dívkách a násilí páchaného na základě pohlaví a jeho stíhání a umožnit nízkoprahový přístup ke spravedlnosti;

12.    žádá Komisi, aby do budoucí strategie zahrnula definici násilí na základě pohlaví v souladu s ustanoveními směrnice 2012/29/EU a aby co nejdříve předložila komplexní strategii v oblasti boje proti násilí páchanému na ženách a dívkách a násilí na základě pohlaví, jejíž součástí bude závazný právní akt; žádá Radu, aby aktivovala překlenovací ustanovení přijetím jednomyslného rozhodnutí, kterým by zařadila násilí na základě pohlaví mezi oblasti trestné činnosti uvedené v čl. 83 odst. 1 SFEU;

13.    vyzývá Komisi, aby posoudila možnost přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a příslušný postup zahájila co možná nejdříve, dále aby prostřednictvím nové strategie podpořila ratifikaci Istanbulské úmluvy jednotlivými členskými státy a aktivně se zasazovala o boj proti násilí páchanému na ženách a dívkách; vyzývá členské státy, aby co nejdříve podepsaly a ratifikovaly Istanbulskou úmluvu;

14.    opětovně vyzývá Komisi, aby rok 2016 vyhlásila Evropským rokem boje proti násilí páchanému na ženách a dívkách, během kterého by mělo být upřednostněno prosazování dalekosáhlých a účinných strategií přispívajících ke značenému snížení případů násilí páchaného na ženách a dívkách;

15.    vyzývá EU, aby podpořila členské státy při vypracovávání kampaní a strategií proti každodennímu obtěžování žen na veřejnosti a v procesu předávání osvědčených postupů ostatním členským státům;

16.    domnívá se, že je naléhavě nutné i nadále, v roce 2015 i v dalších letech, sledovat provedení a uplatňování směrnice, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu, nařízení o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech a směrnice o evropském ochranném příkazu;

17.    vyzývá Komisi, aby ve své strategii zakotvila informační kampaně o „nulové toleranci“ a podporovala členské státy ve zvyšování informovanosti společnosti o problému násilí páchaného na ženách a v realizaci každoročních informačních kampaní zaměřených na kořeny násilí páchaného na ženách a zneužívání žen a pokud jde o prevenci, přístup ke spravedlnosti a podporu obětí; zdůrazňuje, že do boje proti násilí páchanému na ženách musí být konkrétnějším způsobem zapojena celá společnost, a zejména muži a chlapci; rovněž vyzývá Komisi, aby přijala kroky v návaznosti na své iniciativy v boji proti mrzačení ženských pohlavních orgánů;

18.    zdůrazňuje, že v zájmu účinného boje proti násilí páchanému na ženách a proti beztrestnosti je ve společnosti nezbytná změna postoje vůči ženám a dívkám, neboť ženy jsou příliš často zobrazovány v podřízených rolích a násilí na nich páchané je příliš často tolerováno nebo není považováno za závažné; vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy v předcházení násilí v jeho nejrůznějších podobách a příčinách, které k němu vedou, při jeho stíhání a při ochraně zneužívaných žen, a aby přijala konkrétní opatření pro každý z těchto aspektů, včetně zvýšené podpory pro útočiště pro ženy a pro organizace podporující ženy, které se staly obětí násilí na základě pohlaví, a včetně preventivních opatření, jako je boj proti genderovým stereotypům a diskriminačním socio-kulturním přístupům již od útlého věku a trestání násilníků;

19.    zaznamenává, že feminizace chudoby by mohla vést k nárůstu obchodování se ženami, sexuálnímu zneužívání a nucené prostituci a zvyšovat finanční závislost žen; vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly důvody, které vedou ženy k prostituci, a aby se zabývaly způsoby, jak odradit poptávku; podtrhuje význam programů pro osoby, které s prostitucí chtějí skončit;

20.    upozorňuje na význam systematické odborné přípravy kvalifikovaných pracovníků, kteří pečují o ženy, jež byly vystaveny fyzickému, sexuálnímu nebo psychickému násilí; domnívá se, že tato odborná příprava je zásadní pro poskytovatele prvotní a druhotné péče, mezi něž patří tísňové sociální služby, lékařské a policejní služby a služby civilní ochrany;

21.    vyzývá členské státy, aby plně provedly směrnici 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, a vyzývá Komisi, aby vyhodnocovala a monitorovala její uplatňování a určila osvědčené postupy, které by měly členské státy sdílet s ohledem na přijetí nové strategie v oblasti boje proti obchodování s lidmi po skončení stávající strategie v roce 2016, která by měla zahrnovat perspektivu rovnosti žen a mužů, upřednostňovat práva obětí obchodování s lidmi, se zvláštním pilířem pro obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování a se zaměřením zejména na nové metody obchodování s lidmi, které střídají jiné, zavedenější metody, a zároveň by měla zajistit, aby všechny politiky, rozpočty a výsledky všech členských států v rámci vytváření strategie byly transparentní a přístupné;

22.    žádá Komisi, aby pomohla členským státům tím, že zajistí, aby oběti pronásledování (stalkingu) mohly využívat ochrany přiznané stávajícími opatřeními, jako je Evropský ochranný příkaz, nařízení o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech a směrnice EU, na jejímž základě je možné chránit oběti, jsou-li přemísťovány z jednoho členského státu do jiného, a aby zvážila další opatření na zlepšení ochrany obětí pronásledování, s přihlédnutím k tomu, že podle statistik se 18 % žen v EU od svých 15 let setkalo s pronásledováním a každá pátá oběť pronásledování uvedla, že nepřípustné chování trvalo po dobu nejméně dvou let[29];

23.    vyzývá Komisi, aby podporovala příslušné orgány členských států při přípravě jejich akčních programů zaměřených na rovnost žen a mužů a zvláštní pozornost věnovala novým formám násilí páchaného na ženách a dívkách, jako je kybernetické obtěžování, kybernetické pronásledování[30] a kybernetická šikana, a aby prováděla průběžná hodnocení; v této souvislosti rovněž vyzdvihuje význam úzké spolupráce s občanskou společností, která umožňuje včasnější rozpoznání problémů a jejich účinnější řešení;

24.    vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy EU umožní úplné právní uznání preferovaného pohlaví jednotlivce, zejména pokud jde o změnu křestního jména, číslo sociálního zabezpečení a další ukazatele pohlaví na identifikačních dokumentech;

25.    znovu vyzývá Komisi, aby co nejdříve zřídila Evropskou observatoř pro násilí páchané na ženách v prostorách Evropského institutu pro rovnost žen a mužů a pod vedením koordinátora EU pro násilí páchané na ženách a dívkách;

Práce a čas

26.    vyzývá Komisi, aby v nové strategii věnovala zvláštní pozornost různým možnostem sladění rodinného a pracovního života; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že jednání o schválení směrnice o mateřské dovolené nepostupují, přičemž znovu zdůrazňuje, že ze strany Evropského parlamentu spolupráci nic nebrání; mezitím vyzývá členské státy, aby zachovaly dávky v mateřství, přijaly opatření proti neoprávněnému propouštění zaměstnankyň během těhotenství a na ochranu žen a mužů s vyživovacími povinnostmi před neoprávněným propouštěním;

27.    poukazuje na skutečnost, že některé členské státy navzdory finančním prostředkům z EU provedly rozpočtové škrty, které mají dopad na dostupnost, kvalitu a cenu služeb péče o děti, a tím i negativní dopad na sladění rodinného a pracovního života, což postihuje zejména ženy; vyzývá Komisi, aby sledovala plnění barcelonských cílů, nadále podporovala členské státy při vytváření kvalitních a dostupných služeb péče o děti s dostatečně dlouhou otevírací dobou a aby postupně vypracovávala nové cíle v oblasti systémů péče o děti; v této souvislosti zdůrazňuje význam zvýšení disponibility, kvality a přístupnosti finančně dostupných služeb péče o děti, pečovatelských a ošetřovatelských služeb pro starší osoby a pro osoby vyžadující zvláštní péči, včetně pomoci závislým osobám, a zajištění toho, aby tyto služby byly dostupné v souladu s pracovní dobou žen i mužů pracujících na plný úvazek; poznamenává, že komplexnější denní péče a služby školek závisí nejen na nezbytných veřejných politikách, ale také na pobídkách, které vybízí k takovým řešením zaměstnavatele;

28.    podtrhuje význam pružných možností výkonu zaměstnání pro sladění pracovního a rodinného života žen a mužů za předpokladu, že pracovník má možnost svobodného rozhodnutí, a žádá Komisi, aby koordinovala a podněcovala výměnu osvědčených postupů; v této souvislosti zdůrazňuje nezbytnost osvětových kampaní, které pomohou pěstovat smysl pro potřebu rovného rozdělení péče o rodinu a domácnost, zlepšit investice do pečovatelské infrastruktury a podpořit zapojení mužů a zavedení nejméně desetidenní plně placené otcovské dovolené a následně rodičovské dovolené pro oba rodiče se silnými pobídkami pro otce, jako je nepřenosná rodičovská dovolená; zdůrazňuje, že rovnocenná rodičovská dovolená je přínosem pro všechny členy rodiny a může být podnětem ke snížení diskriminace související s rodičovskou dovolenou;

29.    vyzývá k přijetí nezbytných opatření na podporu vyšší míry zaměstnanosti žen, jako je například zajištění dostupných pečovatelských služeb a péče o děti, přiměřené systémy mateřské, otcovské a rodičovské dovolené, flexibilní pracovní doba a flexibilita, pokud jde o místo vykonávání práce. zdůrazňuje význam dobrých a jistých pracovních podmínek, které umožňují ženám i mužům sladit pracovní a soukromý život, a vyzývá Komisi, aby koordinovala a prosazovala posílení pracovních práv v zájmu větší rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že zlepšování vyváženosti mezi rodinným, osobním a pracovním životem je důležitou součástí ekonomické obnovy, udržitelné demografie a dobrých osobních a sociálních podmínek, a konstatuje, že rovný podíl mužů a žen na trhu práce by mohl významně zvýšit ekonomický potenciál EU a zároveň potvrdit jeho spravedlivý a inkluzivní charakter; poukazuje na to, že podle prognóz OECD by dosažení rovné účasti žen a mužů na trhu práce do roku vedlo k 12,4% zvýšení HDP v přepočtu na jednoho obyvatele; poukazuje na to, že ačkoli práce na zkrácený úvazek, již vykonávají převážně ženy, může sladění rodinného a pracovního života usnadnit, je neméně pravdy na tom, že to také znamená méně profesních příležitostí, nižší plat a důchod, nedostatečné využití lidského kapitálu a s tím související nižší hospodářský růst a prosperitu;

30.    podtrhuje důležitost výzvy směřované na Evropský institut pro rovnost žen a mužů, aby shromažďoval komplexní údaje umožňující rozlišit podle pohlaví podíl času připadajícího na péči o rodinu a domácnost a rovněž podíl volného času, s cílem provádět pravidelné hodnocení;

31.    doporučuje, aby se vzhledem k postupně se měnícímu složení a definici rodiny stávaly komplexnějšími i rodinné a pracovní právní předpisy, s ohledem na rodiny s jedním rodičem a rodičovství lesbicky, homosexuálně, bisexuálně či transsexuálně orientovaných osob;

32.    vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly hlas žen v sociálním dialogu a zastoupení žen v odborových svazech ve všech odvětvích.

33.    vyzývá Komisi, aby v rámci své strategie vybízela členské státy k ratifikaci 189. úmluvy Mezinárodní organizace práce, která by posílila práva evropských pečovatelů a pracovníků v domácnosti;

34.    vyzývá Komisi, aby podporovala příslušné orgány členských států při vytváření pobídek, které budou motivovat zaměstnavatele k formalizaci neoficiálního zaměstnání; zdůrazňuje vysoký podíl nehlášené práce, který lze nalézt zvláště v odvětvích, v nichž převládají ženy, jako je například práce v soukromých domácnostech; vyzývá členské státy, aby bojovaly proti nejistému a nehlášenému zaměstnání žen, které přispívá k naprosté deregulaci platebních struktur týkajících se žen a vede ke zvyšování chudoby žen, zvláště v pozdějším věku, a negativně dopadá jak na sociální zabezpečení žen, tak na úroveň HDP v EU, a aby zajistily odpovídající sociální ochranu pracovníků; vyzývá k urychlenému vytvoření evropské platformy s cílem lépe předcházet a zabraňovat nehlášené práci;  zdůrazňuje, že feminizace chudoby je výsledkem řady faktorů, mimo jiné přerušení kariéry u žen, rozdílů v platech (16,4 %) a důchodech (39 %), nerovností v kariérním postupu, skutečnosti, že ženy bývají často přijímány do atypických pracovních poměrů (např. nedobrovolný částečný úvazek, dočasné zaměstnání nebo pracovní doba „zkrácená na nulu“) a chybějícího sociálního zabezpečení u partnerů, kteří pomáhají samostatně výdělečně činným osobám, a chudoby domácností, v jejichž čele stojí svobodné matky; zdůrazňuje, že snížení míry chudoby o 20 milionů osob do roku 2020 lze dosáhnout pomoci politik proti chudobě a diskriminaci založených na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, akčními programy, které věnují zvláštní pozornost znevýhodněným ženám a jsou podporovány opatřeními proti chudobě žen, a zlepšováním pracovních podmínek v odvětvích s nízkými příjmy, v nichž jsou ženy nadměrně zastoupeny; zdůrazňuje, že k feminizaci chudoby přispívá vícenásobná diskriminace, které ženy čelí na základě zdravotního postižení, rasového a etnického původu, sociálně-ekonomického postavení, pohlavní identity a jiných faktorů; zdůrazňuje, že je důležité monitorovat genderové dopady daňových režimů a modelů pracovní doby u žen a rodin;

36.    očekává, že Komise přijme veškerá dostupná opatření k zajištění uplatňování všech aspektů směrnic EU o rovném zacházení pro muže a ženy, a to i prostřednictvím sociálních partnerů, kteří vyjednávají kolektivní smlouvy, a že podpoří dialog se sociálními partnery, jehož cílem je zabývat se problematikou, jako je transparentnost v odměňování, práce na částečný úvazek a smlouvy na dobu určitou v případě žen, a že také podpoří účast žen v „zelených“ a inovativních odvětvích; zdůrazňuje, že důchody významně určují ekonomickou nezávislost svých příjemců a že rozdíly v důchodech odrážejí kumulativní nevýhodnost kariéry strávené na trhu práce založeném na rozdílném přístupu k ženám a mužům; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly vhodná opatření ke snížení rozdílů v důchodech mezi ženami a muži, které jsou přímým důsledkem mzdových rozdílů, a aby posoudily dopad důchodových systémů na ženy a věnovaly přitom zvláštní pozornost smlouvám na částečný úvazek a atypickým smlouvám;

37.    zdůrazňuje význam zvyšování povědomí o koncepci podílového vlastnictví na úrovni EU s cílem zajistit plné uznání práv žen v zemědělském odvětví; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby přispěly k prosazování strategie, která by vedla k vytváření pracovních míst pro ženy ve venkovských oblastech, a aby bezvýhradně zajistily důstojné penze ženám důchodového věku v EU, které žijí v nejistých podmínkách, a žádá o podporu politického úsilí s cílem posílit úlohu žen v zemědělství a zajistit jejich odpovídající zastoupení na všech politických, hospodářských a sociálních úrovních zemědělského odvětví;

38.    vyzývá Komisi a členské státy, aby zohlednily socio-ekonomické překážky, se kterými se ženy setkávají za určitých okolností, například ve venkovských oblastech, v oborech, v nichž převládají muži, ve starším věku a v případech, kdy ženy mají zdravotní postižení. zdůrazňuje, že ženy jsou nadále vystaveny větší nejistotě zaměstnání než muži a že nejistota práce se zvýšila v důsledku krize, a vyjadřuje obavu nad počtem a podílem žen, které trpí chudobou, ačkoli pracují; je toho názoru, že pomoc ženám v návratu na trh práce vyžaduje vícerozměrná politická řešení zahrnující celoživotní učení a opatření na potírání nejisté práce a na podporu práce s příslušnými právy a s diferencovanými postupy organizace práce; žádá Komisi a členské státy, aby posílily hledisko pohlaví ve všech programech pro vytváření pracovních míst vytvářením vysoce kvalitních pracovních míst v souladu s agendou důstojné práce Mezinárodní organizace práce;

39.    zdůrazňuje, že hospodářský růst a konkurenceschopnost v EU závisí na tom, zda se podaří překlenout rozpor mezi dosaženým vzděláním žen (60 % absolventů vysokých škol v Evropě jsou ženy) a jejich účastí a postavením na trhu práce; poukazuje na nutnost bojovat proti všem hlediskům vertikální a horizontální segregace, neboť tato segregace omezuje zaměstnanost žen na určitá odvětví a vede k jejich vyloučení z vyšších úrovní podnikové hierarchie; zdůrazňuje, že stávající právní předpisy obsahující pozitivní opatření, zejména ve veřejném sektoru v některých členských státech, zlepšily rovnost žen a mužů na vstupní úrovni, že však je zapotřebí rozšířit tato opatření na všechny úrovně profesní dráhy;

Účast na rozhodování a ženy podnikatelky

40.    poukazuje na to, že ke zdaleka největšímu nárůstu podílu žen v řídících a dozorčích orgánech společností došlo v zemích, které již přijaly právní předpisy stanovující povinné kvóty, a že v členských státech, které žádná povinná opatření neprovedly, jsou společnosti stále velmi vzdáleny dosažení přijatelně vyváženého zastoupení žen a mužů; zdůrazňuje nutnost podporovat transparentní postupy při jmenování žen jako nevýkonných členů správních rad společností kotovaných na burzách; vybízí ke zvážení zavedení dobrovolných programů ve veřejném i soukromém sektoru na podporu jmenování žen do řídicích pozic; vyzývá Komisi, aby do své strategie zapracovala konkrétní opatření na podporu rovného zastoupení žen a mužů ve vedoucích funkcích a aby podpořila Radu v jednáních o přijetí směrnice o vyváženém zastoupení žen a mužů v nevýkonných správních radách; vyzývá Radu, aby co nejdříve dospěla ke společnému postoji, pokud jde o tento návrh směrnice;

41.    vyzývá Komisi, aby pro členské státy vytvořila pobídky, které povedou k vyváženějšímu zastoupení žen a mužů v obecních radách, regionálních a městských parlamentech i v Evropském parlamentu, a zdůrazňuje v této souvislosti význam volebních seznamů vyvážených z hlediska rovnosti žen a mužů, v jejichž čele by měli střídavě být vždy muž a žena; vyzdvihuje důležitost kvót pro zvýšení účasti žen v politickém rozhodování; vyzývá všechny orgány a instituce EU, aby přijaly interní opatření ke zvýšení rovnosti v rámci svých rozhodovacích orgánů tím, že budou na vysoké pozice v EU navrhovat jak ženské tak mužské uchazeče; domnívá se, že rovnost žen a mužů by měla být pro Komisi nezbytným předpokladem a že jmenování Komise na základě rovnosti žen a mužů je důležitým ukazatelem pro budoucí práci v této oblasti;

42.    upozorňuje na to, že účast žen a mužů v rozhodování v politice, vládě a ekonomice není vyvážená, a na skutečnost, že příčiny překážek, které ženám v účasti brání, lze přisoudit kombinaci diskriminace na základě pohlaví a stereotypním vzorcům chování, které většinou v podnikání, politice a společnosti stále přetrvávají; zdůrazňuje, že ženy představují 60 % nových absolventů, jsou však nedostatečně zastoupeny například v odvětví vědy a výzkumu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvyšovaly povědomí žen o možnostech vzdělávání v této oblasti a zajistily, aby měly stejné příležitosti jako muži, pokud jde o přístup k odpovídajícím profesím a rozvíjení profesní dráhy v těchto profesích; konstatuje, že kariéra žen se obvykle žádným podstatným způsobem nerozvíjí; vyzývá členské státy, aby povzbuzovaly a podporovaly ženy tak, aby mohly mít úspěšnou kariéru, včetně působení pozitivních opatření, jako jsou sítě a poradenské programy, a také vytvářením odpovídajících podmínek a zajištěním rovných příležitosti s muži všech věkových kategorií, pokud jde o odborné vzdělávání, pracovní postup, rekvalifikaci a přeškolování; zdůrazňuje význam politik zaměřených na rovnost žen a mužů v zaměstnání, přičemž uznává potenciální zranitelnost žen ve vrcholných pozicích; zdůrazňuje, že by zvláště Komise měla podporovat politiku zaměřenou proti obtěžování na pracovišti[31];

43.    zdůrazňuje, že ženy představují 52 % celkové evropské populace, ale pouze jednu třetinu samostatně výdělečně činných osob nebo všech subjektů zakládajících nové podniky v EU; zdůrazňuje význam programů na podporu podnikatelek, jakož i vědeckých a akademických pracovnic, a naléhavě vyzývá EU ke konkrétnější podpoře takových programů; vyzývá Komisi, aby analyzovala způsoby, jak u žen vzbudit zájem o zakládání podniků, a aby v této věci vypracovala příslušné návrhy; zdůrazňuje, že potenciální podnikatelky a vědecké a akademické pracovnice by měly být o podpůrných programech a možnostech financování informovány; vybízí členské státy, aby prosazovaly opatření a akce na podporu a poradenství pro ženy, které se rozhodnou podnikat, a aby povzbuzovaly podnikání žen, usnadnily a zjednodušily přístup k financím i k jiné podpoře a aby snižovaly byrokratickou zátěž a další překážky při zahajování podnikání žen;

Finanční zdroje

44.    opětovně upozorňuje, že stále existuje rozdíl v odměňování mužů a žen, který se v posledních letech snížil jen málo; zdůrazňuje, že rozdíl v odměňování žen a mužů pramení z nedostatečné účasti žen na trhu práce, vertikální a horizontální segregace a skutečnosti, že v odvětvích, kde jsou ženy nadměrně zastoupeny, bývají často nižší mzdy; vyzývá Komisi, aby sledovala provádění směrnice 2006/54/EU a aby předložila konkrétní legislativní i nelegislativní opatření, která zohlední strukturální rozdíly mezd, čímž se zajistí transparentnost mezd a uplatňování sankcí, což sníží rozdíl v odměňování žen a mužů, a aby také předkládala výroční zprávu o pokroku v této záležitosti; vybízí členské státy k tomu, aby uznaly, že poslední směrnice o veřejných zakázkách má potenciál stát se nástrojem podpory a prohlubování politiky začleňování hlediska rovnosti žen a mužů tím, že ve vhodných případech zváží stanovení požadavků na základě stávajících předpisů členských států o rovném zacházení a rovnosti pohlaví jako základních předpokladů účasti na veřejných zakázkách; vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly, zda mohou být sociální doložky ve veřejných zakázkách využity jako potenciální nástroj zlepšení politiky sociálního začleňování; uznává, že tuto myšlenku lze rozvíjet jen při dodržení právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže.

45.    vyzývá Komisi a členské státy, aby při vypracovávání svých fiskálních politik a systémů sociálního zabezpečení a veřejných služeb braly v úvahu demografický vývoj a změny ve velikosti a složení domácností;

46.    vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy v boji proti chudobě, která dopadá zejména na ženy samoživitelky a ještě ji umocnila krize, což prohlubuje sociální vyloučení;

47.    vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy ve zvýšeném využívání strukturálních fondů na investice do veřejné péče o děti a starší osoby, což představuje stěžejní strategii pro zvýšení účasti žen na trhu práce;

48.    znovu opakuje, že směrnice 2006/54/ES není ve své stávající podobě dostatečně účinná pro řešení rozdílů v odměňování žen a mužů a pro plnění cíle rovnosti žen a mužů v oblasti zaměstnání a povolání; naléhavě vyzývá Komisi, aby tuto směrnici neprodleně revidovala;

49.    domnívá se, že politiky a nástroje zaměřené na řešení nezaměstnanosti mladých lidí, jako je například systém záruk pro mladé lidi či iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, by měly splňovat specifické potřeby mladých mužů a žen a umožnit jim tak přístup na trh práce; konstatuje, že podíl mladých žen, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), je vyšší než u mužů; vyzývá rovněž ke shromažďování genderově rozlišených údajů v oblasti nezaměstnanosti mládeže, díky nimž bude možné vyvíjet programy uzpůsobené konkrétním situacím a podložené faktickými údaji;

50.    vyzývá Komisi, aby prostředky, které jsou k dispozici v rámci investičního balíčku přijatého v roce 2014 a systému záruk pro mladé lidi, výrazněji zacílila na specifickou situaci a specifické potřeby dívek a žen;

51.    zdůrazňuje význam výměny osvědčených postupů a iniciativ tak, aby bylo možné čelit dekvalifikačním tendencím u žen, rozvíjet jejich dovednosti nebo poskytnout ženám odborné vzdělávání, které jim umožní znovu se vrátit na trh práce, poté co svůj čas věnovaly výhradně péči o své děti nebo o další závislé osoby; zdůrazňuje rovněž význam zlepšení a usnadnění uznávání diplomů a osvědčení o dosaženém vzdělání,  aby se předešlo tomu, že dovednosti kvalifikovaných žen zůstanou nevyužity, jako je tomu často u migrantek;

Zdraví

52.    vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy při zajišťování kvalitních, daným zeměpisným podmínkám odpovídajících a dostupných služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, s tím souvisejících práv a bezpečné a legální interrupce a antikoncepce i všeobecné zdravotní péče;

53.    naléhavě žádá Komisi, aby do své budoucí strategie EU v oblasti zdraví zahrnula sexuální a reprodukční zdraví a práva s cílem zajistit rovnost žen a mužů a doplnit vnitrostátní politiky týkající se sexuálního a reprodukčního zdraví a práv;

54.    vyzývá členské státy, aby se zaměřily na prevenci pohlavně přenosných chorob a prevenční metody a také na prevenci a výzkum s cílem zlepšit včasnou diagnostiku onemocnění, např. pokud jde o rakovinná onemocnění žen (rakovina prsu, děložního hrdla a vaječníků) prostřednictvím pravidelných gynekologických kontrol a celkových prohlídek;

55.    opakuje svou výzvu Komisi a Světové zdravotnické organizaci, aby ze seznamu duševních poruch a poruch chování byla odstraněna porucha pohlavní identity a bylo zajištěno, aby při jednání o 11. verzi Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD-11) již nebyly spolu s genderovou diverzitou v dětství klasifikovány jako patologické.

56.    uznává význam sexuálních a reprodukčních práv a vyzývá Komisi, aby vytvořila modely osvědčených postupů v oblasti sexuální a partnerské výchovy pro mladé lidi v celé Evropě;

57.    zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise prováděla kontroly zohledňující rovnost pohlaví s cílem zajistit, aby zdravotní politiky EU a výzkum financovaný z prostředků EU byl ve větší míře zaměřen na zdravotní stav žen a jeho diagnostiku;

58.    zdůrazňuje potřebu osvětových kampaní, které budou šířit informace o příznacích onemocnění specifických pro určité pohlaví a o genderových rolích a stereotypech, které mají vliv na zdraví, a vyzývá Komisi, aby finančně podporovala výzkumné programy zohledňující rovnost žen a mužů;

59.    vyzývá Komisi, aby vybízela členské státy k prosazování (lékařské) péče o plodnost a ukončila diskriminaci, pokud jde o přístup k léčbě neplodnosti a k asistované reprodukci; konstatuje rovněž v této souvislosti, že je důležité podporovat adopci a právo všech dětí vědět, kdo jsou jejich rodiče;

60.    vyzývá Komisi a členské státy, aby se zasadily o provádění programů sexuální výchovy ve školách a zajistily poradenství a dostupnost antikoncepce pro mladé lidi;

Znalosti, vzdělávání a média

61.    vyzývá Komisi, aby v členských státech vytvářela pobídky napomáhající kvalifikovanému vzdělávání v kritickém přístupu k médiím s cílem podporovat odhalování stereotypů a struktur a aby sdílela příklady osvědčených postupů za účelem přezkumu způsobů, jak se jednotlivé role stereotypně prezentují v používaných výukových materiálech; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby podporovala programy zvyšující vnímavost vůči stereotypům, sexismu a tradičnímu rozdělení ženských a mužských rolí objevujícímu se v oblasti vzdělávání a médií, a rovněž prováděla kampaně zaměřené na kladné ženské a mužské vzory; zdůrazňuje v této souvislosti, že boj proti šikaně a předsudkům vůči LGBTI osobám ve školách, ať už studentům, rodičům či učitelům, by měl být součástí úsilí EU o potírání genderových stereotypů; zdůrazňuje při tom význam učebních metod vyvážených z hlediska rovnosti žen a mužů, pokud jde o vzdělávání učitelů, aby mohli jasně vysvětlovat výhody rovnosti pohlaví a výhody rozmanité společnosti;

62.    vyzývá členské státy a zejména regulační orgány pro sdělovací prostředky, aby věnovaly pozornost tomu, jak jsou ženy prezentovány – z kvantitativního i kvalitativního hlediska –, a aby podporovaly vyvážený a nestereotypní obraz žen způsobem respektujícím ženskou důstojnost, různé úlohy žen a jejich identitu, a aby zajistily, aby komerční audiovizuální média neobsahovala žádnou sexuální diskriminaci nebo ponižující zobrazení žen, se zvláštním zřetelem k internetovým médiím, která se často zaměřují na ženy a dívky; zdůrazňuje, že by členské státy měly také zlepšit přístup žen k pracovním příležitostem ve sdělovacích prostředcích a zejména k rozhodovacím funkcím; vyzývá Komisi, aby členské státy upozornila na to, že je nutné, aby veřejnoprávní a zákonné sdělovací prostředky byly vzorem v prezentaci rozmanitosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zavázaly, že důrazněji usilovaly o odstranění sexistických stereotypů šířených prostřednictvím sdělovacích prostředků, a upozorňuje na významná opatření uvedená ve zprávě Parlamentu o odstranění genderových stereotypů, jež byla přijata v roce 2013;

63.    upozorňuje na rozhodující úlohu, již v boji proti genderovým stereotypům a za ukončení diskriminace na základě pohlaví hraje vzdělání a posílení postavení, a na pozitivní dopad na ženy i společnost a hospodářství obecně; zdůrazňuje, že je mimořádně důležité vštěpovat tyto hodnoty od útlého věku a provádět osvětové kampaně na pracovištích a ve sdělovacích prostředcích, při zdůraznění úlohy mužů v prosazování rovnoprávnosti, rovného rozdělování rodinných povinností a dosahování vyváženého pracovního a soukromého života;

64.    zdůrazňuje, že respektování rovnosti žen a mužů by se mělo stát kritériem pro všechny kulturní, vzdělávací a výzkumné programy financované z prostředků EU, a vyzývá Komisi, aby zahrnula zvláštní oblast genderového výzkumu do programu Horizont 2020;

65.    pověřuje Komisi, aby provedla studii o každodenním dopadu způsobů, jakými jsou prezentovány role žen a mužů na veřejnosti, v médiích a ve vzdělávacích institucích, a zaměřila se při tom zejména na šikanu ve škole, verbální projevy nenávisti a násilí na základě pohlaví;

66.    vyzývá Komisi, aby podporovala kampaně a iniciativy na podporu aktivní účasti občanů na životě společnosti zaměřené především na ženy a přistěhovalkyně;

67.    vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy při zřizování univerzitních kateder genderových studií a feministického bádání;

Celosvětový pohled

68.    žádá Komisi, aby zajistila, aby se evropská rozvojová spolupráce řídila přístupem vycházejícím z lidských práv, zdůrazňovala zejména rovnost pohlaví a vzdělávání pro ženy, bojovala proti všem formám násilí páchaného na ženách a za odstranění dětské práce; důrazně upozorňuje na to, že všeobecný přístup ke zdravotní péči, zvláště v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a s ním souvisejících práv, je základním lidským právem, a podtrhuje právo na dobrovolný přístup ke službám plánování rodičovství, včetně bezpečné a legální péče související s interrupcí, a k informacím a vzdělávání zaměřeným na snižování úmrtnosti rodiček a kojenců a na odstranění všech forem násilí na základě pohlaví, včetně praxe mrzačení ženských pohlavních orgánů, dětských, předčasných a vynucených sňatků, selektivní interrupce podle pohlaví plodu, nucené sterilizace a znásilnění mezi manžely;

69.    důrazně upozorňuje, že je naprosto nezbytné začlenit genderové hledisko do všech složek plánování v oblasti zabezpečení potravin, neboť ženy mají na starosti 80 % zemědělství v Africe;

70.    vyzývá Komisi, aby v rámci politiky rozšíření a sousedství a v oblasti rozvojové spolupráce, obchodních i diplomatických vztahů usilovala o zavedení standardu, který bude práva žen definovat jako lidské právo, bude zavazovat k jeho dodržování a bude toto právo považovat za součást strukturovaného dialogu při všech jednáních EU o dvoustranných vztazích a o partnerství; zdůrazňuje význam, který má v rámci rozvojové spolupráce participativní spolupráce se všemi zainteresovanými subjekty, především s organizacemi hájícími práva žen a organizacemi občanské společnosti a s místními a regionálními vládními sdruženími; naléhavě vyzývá Komisi, aby uznala, že pokud budou dívky v čele globálního rozvoje, vznikne rámec, který zaručí, aby byla respektována, podporována a naplňována lidská práva dívek, a vyzývá k tomu, aby se „prohlášení o dívkách“ a jeho cíle staly jádrem strategie pro rovnost žen a mužů po roce 2015; zdůrazňuje, že je důležité provádět informační a osvětové kampaně v komunitách, kde jsou porušována genderová lidská práva;

71.    vyzývá Komisi, aby podpořila vytvoření akčního plánu členských států na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a 1820 o ženách, míru a bezpečnosti; připomíná mezinárodnímu společenství nezbytné zajištění ochrany žen a dívek, a to zejména před znásilněním užívaným jako válečná zbraň a před nucenou prostitucí; důrazně odsuzuje přetrvávající používání sexuálního násilí páchaného na ženách jako válečné zbraně; zdůrazňuje, že je třeba učinit více, aby se zajistilo dodržování mezinárodního práva, ochrana obětí a přístup žen a dívek, které byly zneužity v konfliktech, ke zdravotní a psychologické péči;

72.    naléhavě vyzývá k tomu, aby poskytování humanitární pomoci ze strany EU a členských států nebylo podřízeno omezením ze strany jiných partnerských dárců, pokud jde o nezbytnou lékařskou péči, včetně přístupu k bezpečným potratům pro ženy a dívky, jež se stanou obětí znásilnění při ozbrojených konfliktech;

73.    podtrhuje význam azylové a migrační politiky citlivé vůči rovnosti žen a mužů, uznání, že hrozba mrzačení pohlavních orgánů je důvodem pro udělení azylu, a význam vytvoření odpovídajících obecných pokynů a koordinace osvědčených postupů; zdůrazňuje v této souvislosti nezbytnost individuálního práva pobytu, neboť v opačném případě existuje mocenská nerovnováha, a to především v případech přistěhovalkyň vystavených domácímu násilí; vyzývá Komisi, aby posoudila a určila konkrétní opatření, která mohou zajistit posílení práv žen žádajících o azyl a jejich důsledné dodržování v průběhu postupu udělování azylu;

74.    vyzývá Komisi ke shromažďování údajů rozlišených podle pohlaví s cílem provádět hodnocení politiky v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky z hlediska jejího dopadu na ženy;

75.    upozorňuje, že ačkoli se genderoví poradci účastní vojenských i civilních misí pro řešení krizí, na kterých se EU podílí, je nadále potřeba více zapojit ženy do operací a misí na všech úrovních rozhodování a do jednání o míru a obnově; zdůrazňuje, že by pro každou misi měla existovat strategie věnovaná právům dívek a žen a rovnosti pohlaví; domnívá se dále, že je zapotřebí do příštího akčního plánu ESVČ pro lidská práva začlenit konkrétní kapitolu věnovanou rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje v této souvislosti význam soustavné a intenzivní spolupráce mezi Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví a ESVČ;

Institucionální mechanismy a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů

76.    vyzývá Komisi, aby ve všech oblastech a u každého návrhu právních předpisů na všech úrovních správy podporovala začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů a hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů, a aby se tímto způsobem zasazovala o konkrétní cíle týkající se rovného postavení žen a mužů; žádá Účetní dvůr, aby hledisko rovnosti pohlaví začlenil rovněž do posuzování provádění rozpočtu Unie; žádá členské státy, aby obdobně začlenily genderový rozměr do svých rozpočtů s cílem analyzovat vládní programy a politiky, jejich dopad na přidělování zdrojů a jejich přínos pro rovnost mužů a žen;

77.    vyzývá Komisi dále k tomu, aby podporovala spolupráci mezi členskými státy, organizacemi pro práva žen a sociálními partnery;

78.    zdůrazňuje význam náležitého financování vnitrostátních institucí, které se věnují rovnosti pohlaví a boji proti diskriminaci; vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala fungování vnitrostátních orgánů zabývajících se vyřizováním stížností a účinnost jejich postupů při provádění směrnic o rovnosti žen a mužů; vyzývá také v této souvislosti Komisi, aby poskytovala přiměřenou a předvídatelnou finanční podporu provádění Evropské charty pro rovnost žen a mužů na místní úrovni a kontinuitě nevládních organizací, zejména organizací pro práva žen a dalších organizací zabývajících se problematikou rovnosti žen a mužů; vyzývá v této souvislosti rovněž k pokračující finanční podpoře programu Daphne a k zachování jeho podoby, aby mohl nadále umožňovat především místním organizacím hájícím práva žen v jednotlivých členských státech bojovat proti násilí páchanému na ženách;

79.    zdůrazňuje význam partnerské spolupráce Komise a Evropského parlamentu, a navrhuje proto, aby komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví předkládala Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví ústní i písemnou formou výroční zprávy o pokroku dosaženém v plnění cílů, které tato strategie stanoví, a to jak z hlediska Komise, tak z hlediska členských států, vypracované na základě diferencovaného přístupu k jednotlivým zemím a obsahující konkrétní informace o každém členském státě;

80.    vyzývá Komisi, aby spolupracovala s Evropským parlamentem a Radou a svolala výroční summit EU k otázkám rovnosti pohlaví a práv žen, s cílem posoudit dosažený pokrok a obnovit závazky;

81.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

  • [1]  Úř. věst. L 181, 29.6.13, s.4.
  • [2]  Úř. věst. L 224, 6.9.2003, s.1.
  • [3]  Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.
  • [4]  Úř. věst. L 338, 21.12.2011, s.2.
  • [5]  Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s.1.
  • [6]  Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s.1.
  • [7]  Úř. věst. L 68, 18.3.2010, s. 13.
  • [8]  Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.
  • [9]  Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s.1.
  • [10]  Úř. věst. C 130, 30.4.2011, s. 4.
  • [11]  Příloha k závěrům Rady ze dne 7. března 2011.
  • [12]  Úř. věst. C 166, 3.7.1995, s. 92.
  • [13]  Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 247.
  • [14]  Úř. věst. C 348 E, 21.12.2010, s. 11.
  • [15]  Úř. věst. C 341E, 16.12.2010, s. 35.
  • [16]  Přijaté texty, P7_TA(2011)0085.
  • [17]  Přijaté texty, P7_TA(2012)0069.
  • [18]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0050.
  • [19]  Přijaté texty, P7_TA(2013)0375.
  • [20]  Přijaté texty, P7_TA(2013)0074.
  • [21]  Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 79.
  • [22]  Přijaté texty, P7_TA(2013)0073.
  • [23]  Přijaté texty, P7_TA(2013)0045.
  • [24]  Přijaté texty, P7_TA(2012)0225.
  • [25]  Přijaté texty, P7_TA(2013)0488.
  • [26]  Přijaté texty, P7_TA(2014)0126.
  • [27]  Přijaté texty, P7_TA(2014)0128.
  • [28]  Zpráva Komise o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v roce 2012 (SWD(2013)0171), s. 8.
  • [29]  Násilí páchané na ženách: průzkum v celé EU; hlavní výsledky zprávy FRA, s. 83–84 a s. 92–93.
  • [30]  Násilí páchané na ženách: průzkum v celé EU; hlavní výsledky zprávy FRA, s. 87.
  • [31]  Násilí páchané na ženách: průzkum v celé EU. Hlavní výsledky – zpráva FRA, s. 96.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Tato zpráva je předkládána ve chvíli, která je z evropského i celosvětového hlediska rozhodující, v roce 2015. V tomto roce probíhá na celém světě v rámci dvacátého výročí schválení cílů Pekingské akční platformy a v rámci uplynutí lhůty pro splnění rozvojových cílů tisíciletí řada hodnocení pokroku dosaženého v oblasti rovnosti žen a mužů. Opět se přitom jasně ukazuje, že k faktické rovnoprávnosti žen a mužů, která se týká všech oblastí života, dochází jen velice pomalu. Na tuto skutečnost upozorňuje také index rovného postavení žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, podle něhož EU dosahuje průměrné hodnoty 54 ze 100 možných bodů. Z cílů vedoucích ke skutečné rovnosti žen a muž, ať už se jedná o právo na nedotknutelnost lidské osobnosti a důstojný život, lepší rozdělení úkolů spojených s péčí o rodinu a ošetřováním či úplné využívání nadání a odborností, nebyly tedy ani v EU všechny splněny.

V příštích pěti letech by hlavním cílem evropské politiky v oblasti rovnosti žen a mužů mělo být vytvoření účinných a soudržných strategií, které povedou k odstranění všech forem diskriminace namířené proti ženám a mužům. Ženy stejně jako muži musí mít jistotu, že nebudou znevýhodňovány kvůli svému etnickému původu, kvůli své třídní příslušnosti, sexuální orientaci, pohlavní identitě, zdravotnímu postižení, náboženskému vyznání, státní příslušnosti nebo kvůli svému věku. Větší pozornost je navíc nutno věnovat vícenásobné diskriminaci.

Cíle v oblasti rovnosti žen a mužů, na které byl již několik desetiletí kladen vždy znovu velký důraz, ustoupily v členských státech v důsledku přetrvávající finanční krize a opatření prováděných v rámci fiskální konsolidace do pozadí. Účinné, správně zacílené a rozumné vynakládání prostředků a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů při vytváření koncepcí programů i při jejich průběžném hodnocení by mohlo tomuto stavu zabránit. Ženy by nemusely nést tak neúměrně tíživé dopady.

Zpravodajka je toho názoru, že svých cílů v oblasti hospodářství, sociální politiky a zaměstnanosti může Evropa dosáhnout jen tehdy, když bude zároveň dosaženo i úplné rovnosti žen a mužů: rovnost žen a mužů musí být proto chápána jako strategický a univerzální cíl. V souvislosti s krizí a neustále hrozícím návratem k předešlému stavu je nutné položit na tento cíl znovu důraz, a to i tím, že bude přijata nová strategie Evropské komise.

Násilí páchané na ženách

Násilí páchané na ženách a dívkách je závažným porušováním lidských práv. Je rovněž výrazem nerovnosti mezi ženami a muži, což má zase důsledky v souvislosti se skutečným zrovnoprávněním jejich postavení. Jen člověk, do jehož života nepatří násilí, se může skutečně podílet na životě společnosti a něco měnit. K násilí páchanému na ženách v nejrůznějších podobách, od domácího násilí a znásilnění přes obtěžování na pracovišti až po sexuální vykořisťování, nucenou prostituci, nucenou pornografii a nucenou sterilizaci, dochází v naší společnosti každý den.

•   Každá třetí žena v EU zažila ve věku od 15 let alespoň jednou ve svém životě fyzické a/nebo sexuální násilí.[1]

Zpravodajka proto požaduje ze strany EU rozhodný postup a znovu zdůrazňuje důležitost ratifikace Istanbulské úmluvy a zavedení jednotného právního rámce pro předcházení násilí páchanému na dívkách a ženách a jeho potírání. Do budoucna musí být navíc do boje proti násilí páchanému na ženách zapojeni ve větší míře chlapci a muži.

Soubor legislativních návrhů, který v rámci EU upravuje přeshraniční ochranu obětí trestných činů, lze již nyní hodnotit jako velký úspěch v oblasti potírání násilí. I zde je ovšem nutné nadále monitorovat jeho provádění v jednotlivých členských státech.

Práce a čas

V posledních letech se rozdíly v postavení žen a mužů v oblasti zaměstnání, nezaměstnanosti, mezd a chudoby zmenšily. Tento vývoj je ovšem převážně důsledkem všeobecného zhoršení situace kvůli krizím. Cíl dosáhnout 75% míry zaměstnanosti všech práceschopných osob v EU, který vytyčila strategie Evropa 2020, navíc neumožňuje rozlišit podíl žen a podíl mužů.

•   Podle údajů Evropské komise má v současnosti práci 74,2 % mužů, ale pouze 62,5 % žen.

Stále se tedy ještě nepodařilo dosáhnout skutečné rovnosti žen a mužů na trhu práce. Ženy navíc mívají častěji než muži nejistá pracovní místa, pro něž jsou typické smlouvy na dobu určitou a nízká mzda. Stejně jako v minulosti jsou i nyní struktury a stereotypy příčinou výrazné, horizontální i vertikální segregace trhu práce podle pohlaví s tím, že současný 16,4% rozdíl ve mzdách mužů a žen bude v době jejich stáří odpovídat 39% rozdílu ve výši důchodů. Ženy také často pracují na částečný úvazek, přestože by si přály práci na plný úvazek; a navíc stejně jako v minulosti bývá i nyní ženám vyhrazena největší část péče o domácnost a o rodinu. V důsledku toho mají méně času na to, aby se věnovaly nějaké jiné výdělečné činnosti, a také návrat do práce po rodičovské dovolené bývá nezřídka velmi obtížný. Řada strategií usilujících o sladění pracovního a osobního života se tento problém pokouší řešit přenecháním péče o domácnost a rodinu třetím osobám, což ale může vést k vykořisťování žen pohybujících se převážně v rámci šedého trhu práce a k etnizaci péče.

Zpravodajka vyzývá Komisi, aby zjistila možnosti stanovení konkrétních cílů a sankcí s ohledem na snižování rozdílu ve mzdách žen a mužů. Má-li být dosaženo lepšího sladění pracovního a rodinného života, musí vedle dosavadních opatření dojít i k výraznějšímu zapojení mužů do péče o rodinu a domácnost.

Vliv na utváření společnosti

Možnosti ovlivňovat a měnit společenské struktury jsou vzhledem k nedostatečnému podílu žen na rozhodovacích postupech, v čemž spočívá efekt skleněného stropu, mimořádně omezené.

•   Podle údajů Evropské komise tvoří ženy pouhých 5 % předsedů správních rad v EU.

EU by se měla zasazovat o to, aby zastoupení žen v rozhodovacích postupech jak v oblasti politické, tak v oblasti sociální, církevní, kulturní, mediální a vědecké, jakož i v rámci občanské společnosti, odpovídalo podílu žen ve společnosti. Vzhledem k tomu, že orgány EU jsou vzorem ostatním, vyzývá zpravodajka Komisi k tomu, aby se zasazovala o paritní zastoupení obou pohlaví ve všech orgánech EU.

Vzhledem k tomu, že také v dozorčích radách mají ženy v EU v průměru jen 18,6% zastoupení, je velmi důležité, aby se uspíšila jednání o směrnici týkající se žen ve vedoucích funkcích (COM(2012)0614 final, 2012/0299(COD)) a aby se tato směrnice v dalším kroku rozšířila i na představenstva.

Finanční zdroje

V současnosti se sice o chudobě žen více diskutuje, nicméně společnost ji bohužel i nadále trpí. Hospodářská chudoba v pracovním životě vede v důsledku nesprávných daňových pobídek, postavení ženy jako druhé výdělečně činné osoby v domácnosti, segregace, nerovných platových podmínek a životopisu obsahujícího mezery také k chudobě ve stáří, která se projevuje rozdíly ve výši důchodů žen a mužů. Toto riziko je obzvláště důležité u samoživitelek, které mají také těžší přístup k finančním službám, jako jsou úvěry.

Krize tuto situaci navíc ještě zhoršila. Úsporná vládní opatření, zastavení růstu mezd a jejich snižování, zákaz náboru nových zaměstnanců ve veřejném sektoru a snižování jejich počtu, důchodové reformy, krácení a omezování rodičovských dávek a příspěvků na péči či zvyšování poplatků za služby dotované z veřejného rozpočtu, jako jsou například jesle, mají citelnější dopad zejména na mladé ženy. Je tak nanejvýš ohrožena jejich hospodářská nezávislost – která je nezbytnou podmínkou skutečně rovného postavení – a rovněž jejich účast na životě společnosti.

Zdraví

Současné zpátečnické tendence v evropské společnosti mají vliv i na zdraví a na práva žen a mužů, která jsou s tím spojena. Nezbytným předpokladem odpovědného a bezpečného sexuálního života je zajištění přístupu k informacím a preventivní péči a bezpečné, účinné a dostupné antikoncepci, možnosti bezpečné a legální interrupce a sterilizace, jakož i podpory při osvojení dítěte.

Důležité je dále i to, aby bylo osvětleno pozadí odlišného životního očekávání žen a mužů. K tomu, aby se ukázalo, jak velký vliv na lidské zdraví mají role žen a mužů, může přispět výzkum vyvážený z tohoto hlediska, který tím může napomoci i jejich změně.

Znalosti, vzdělávání a média

•   Sledováním zpravodajství v rámci EU lze zjistit, že ženy představují pouze 24 % osob, o nichž se ve zprávách hovoří.

Role, které jsou prostřednictvím výukových materiálů a různých obsahů prezentované v našich školách a jiných vzdělávacích institucích, ovlivňují nejen faktický výkon, ale i životní dráhu, pro kterou se následně rozhodujeme. Tyto stereotypy jsou pak ještě více upevňovány pod vlivem stereotypů a sexualizovaných zobrazení žen v médiích. Jen tehdy, když se se zpochybňováním genderových rolí a struktur začne už v procesu vzdělávání dívek a chlapců, mohou mít jedni i druzí stejnou vyhlídku naplněného života na základě sebeurčení.

Nejde přitom jen o to, aby dívky a ženy nabyly větší jistoty ve všech svých rozhodnutích a způsobech vedení vlastního života, nýbrž v souladu s ustanovením programu Horizont 2020 je také nutné nadále snižovat vysoký počet případů, kdy chlapci předčasně ukončují školní docházku.

Celosvětový pohled

Strategie pro rovnost žen a mužů nicméně nesmí mířit jen dovnitř Evropské unie. EU má povinnost toto právo stále znovu zdůrazňovat i ve svých vztazích s jinými zeměmi a podporovat jeho širší uplatňování. Jedna studie agentury UN Women ukazuje, že nespravedlivé poměry v postavení mužů a žen se zhoršují vlivem dopadů neudržitelného rozvoje, protože hospodářské, sociální a environmentální krize doléhají na dívky a ženy tíživěji. Je proto důležité, aby tyto zvláštní dopady na ženy byly důkladně zkoumány.

Musí být posíleno odmítnutí sexuálního násilí v krizových a válečných situacích, mrzačení pohlavních orgánů a předčasných a nucených sňatků a boj proti těmto jevům. Mnohým ženám na tomto světě je stále ještě znemožněno vlastnit majetek, využívat přírodní zdroje a dědit a samozřejmostí není ani přístup ke vzdělání. Možnost podpory rovnosti žen a mužů v této oblasti spatřuje zpravodajka v zavedení určitého standardu, který by EU uplatňovala v rámci své politiky sousedství a rozvojové spolupráce, při svých obchodních jednáních i ve svých diplomatických stycích. Tento standard musí zajistit dodržování práv žen. EU musí také aktivně podporovat ženy v tom, aby co nejdříve získaly paritní účast na mírových jednáních a v rámci demokratizačních procesů.

Institucionální mechanismy a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů

Koncepce začleňování hlediska rovnosti žen a mužů nenachází navzdory úsilí, které v tomto směru Komise a členské státy vyvíjejí, stálé uplatnění vždy a ve všech oblastech. Kdyby bylo při vytváření politických opatření a sestavování unijních a vnitrostátních rozpočtů uplatňováno hledisko rovnosti žen a mužů a kdyby se v rámci tohoto hlediska při posuzování jejich dopadů rozlišovalo, jaké jsou jejich důsledky pro ženy a jaké pro muže, mohla by politika EU získat spravedlivější a sociálnější rozměr a větší účinnost. Při přizpůsobování a zdokonalování těchto opatření by evropským orgánům a členským státům mohlo pomoci provádění závazných hodnocení v podobě každoročních zpráv o pokroku.

  • [1]  Násilí páchané na ženách: průzkum prováděný napříč EU, Agentura Evropské unie pro základní práva, březen 2014.

MENŠINOVÉ STANOVISKO

předložené v souladu s čl. 52 odst. 3 jednacího řádu

Beatrix VON STORCH

Se zprávou o „Strategii pro rovnost žen a mužů 2015“ nesouhlasím. Zpráva mimo jiné požaduje, aby bylo umělé přerušení těhotenství uznáno jako lidské právo. Nehledě na to, že podle platného německého trestního práva představuje interrupce trestný čin, u něhož se od trestu upouští (pouze) v úzce vymezených výjimečných případech, nespadá otázka umělého přerušení těhotenství do působnosti EU. Striktně odmítám kvótu pro ženy v dozorčích radách, správních radách a parlamentech (!), již zpráva požaduje. Odmítám také, aby EU spojovala poskytování rozvojové pomoci s prováděním opatření na podporu interrupcí v rozvojových zemích. Evropský parlament nemá také žádnou pravomoc k tomu, aby členské státy vyzýval k zavádění programů sexuální výchovy ve školách. Tyto sexualizační programy zásadně odmítám a vzdělávací politika právně spadá rovněž do působnosti členských států. To je jen několik málo důvodů, proč s touto zprávou nesouhlasím. Existuje ještě mnoho dalších...

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (20.4.2015)

pro Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

ke strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015
(2014/2152(INI))

Navrhovatelka: Agnieszka Kozłowska-Rajewicz

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že spravedlnost a sociální soudržnost jsou stěžejní hnací silou opatření, která bude třeba přijmout k odstranění různých forem nerovnosti v postavení žen a mužů; upozorňuje na to, že další začleňování žen, které tvoří 60 % všech absolventů vysokých škol, na trh práce by umožnilo reagovat na hospodářské a demografické výzvy, jimž Evropská unie čelí;

2.  zdůrazňuje, že za posledních deset let bylo celosvětové hospodářství v důsledku rozdílů v postavení žen a mužů na trhu práce ochuzeno o 27 % růstu HDP na obyvatele, a zdůrazňuje, že pokud by došlo k odstranění rozdílů v postavení žen a mužů v oblasti zaměstnání, HDP v členských státech EU by vzrostlo o 15 % až 45 %;

3.  zastává názor, že rovnost pohlaví díky zvýšení sociálního a hospodářského blahobytu prospívá nejen ženám, ale také společnosti jako celku; připomíná, že pro zvýšení účasti žen ve všech oblastech trhu práce je třeba účinně narušovat genderové stereotypy; vyzývá EU, aby se postavila do čela úsilí o narušování genderových stereotypů, zejména v oblasti školství, práce a dalšího vzdělávání; zdůrazňuje, že nová strategie pro rovnost žen a mužů by se měla v souladu se Smlouvami zaměřovat na další snižování nerovností;

4.  zdůrazňuje, že strategie pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015 by měla navrhnout kroky s cílem a) snížit rozdíly v odměňování žen a mužů, b) zvýšit hospodářskou nezávislost žen, c) zlepšit přístup žen na trh práce a jejich kariérní postup, d) zásadním způsobem posílit rovnost v řídicích pozicích, e) odstranit struktury a praktiky diskriminace na základě pohlaví;

5.  bere na vědomí, že čtvrtina všech žen zatím zůstává v kategorii neplacených pomáhajících rodinných příslušníků, což znamená, že za svou práci nedostávají žádnou přímou peněžní odměnu, a že jednoznačně k segregaci žen v odvětvích, která se obecně vyznačují nízkými mzdami, dlouhou pracovní dobou a často neoficiálními formami zaměstnání, což ve svém souhrnu vede k tomu, že zaměstnání představuje pro ženy nižší finanční, sociální a strukturální přínos než u běžného pracujícího muže; poznamenává, že stále existují výrazné překážky účasti žen na trhu práce a že v průměru ženy v EU vydělávají o přibližně 16,4 % méně než muži; poukazuje na to, že kvůli těmto diskriminačním strukturám a praktikám vůči ženám musí být rovnost žen a mužů zajištěna ve všech oblastech, včetně přístupu k zaměstnání, kariérního postupu, sladění pracovního a soukromého života a prosazování stejné odměny za rovnocennou práci;

6.  vyzývá členské státy, aby posilovaly a prosazovaly plné uplatňování kolektivního vyjednávání v soukromém i veřejném sektoru, které je nepostradatelným nástrojem regulace pracovněprávních vztahů, ve snaze potlačit platovou diskriminaci a prosazovat rovné postavení žen a mužů;

7.  zdůrazňuje, že eliminace násilí na ženách je otázkou dodržování lidských práv a že přímé i nepřímé náklady násilí na ženách a domácího násilí mají negativní vliv na trh práce a na ekonomiku jako celek; zastává názor, že násilí na ženách představuje překážku, která ženám brání podílet se na životě společnosti a plně rozvinout svůj potenciál na pracovním trhu a může též negativně ovlivnit jejich výkonnost na pracovišti a kvalitu jejich života; vyzývá Komisi a členské státy, aby ekonomické i jiné důsledky násilí na ženách braly v potaz tím, že budou shromažďovat údaje rozdělené podle pohlaví, a zdůrazňuje, že je nutné přijmout účinná opatření k ukončení násilí na ženách; domnívá se, že jednou z priorit v rámci strategie pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015 by mělo být zastavení násilí páchaného na ženách;

8.  zdůrazňuje, že ačkoli je rovnost pohlaví jedním ze základních práv zakotvených ve Smlouvách, v EU dosud není zdaleka dosažena, a zastává názor, že rovnost pohlaví na trhu práce ve spojení s existencí kvalitních pracovních míst je nezbytnou podmínkou k dosažení cíle 75procentní zaměstnanosti, který si vytkla strategie EU 2020, a má též zásadní význam pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti penzijních systémů; požaduje proto, aby byly do strategie EU 2020 začleněny stejně ambiciózní cíle pro zaměstnanost žen i mužů, které by byly rovněž brány v úvahu ve všech aspektech evropského semestru;

9.  zdůrazňuje, že důležitým předpokladem pro rovnost pohlaví a pro účast žen na trhu práce je cenově dostupná, přístupná a kvalitní péče o děti; vyzývá Komisi a členské státy, aby se splnění barcelonských cílů péče o děti stalo jednou z prioritních ambicí nové strategie pro rovnost žen a mužů; upozorňuje, že tyto cíle byly původně stanoveny pro rok 2010 a že většina členských států tyto cíle stále ještě nesplnila;

10. upozorňuje na to, že i když se rozdíly v míře zaměstnanosti a výši mezd mezi muži a ženami v posledních letech mírně snížily, nestalo se tak díky zlepšení postavení žen, ale proto, že během hospodářské krize klesla míra zaměstnanosti a výše mezd u mužů;

11. upozorňuje zejména na to, že škrty ve veřejných službách péče o děti a o starší osoby budou mít s největší pravděpodobností dopad právě na ženy;

12. zdůrazňuje, že hospodářský růst a konkurenceschopnost v EU závisí na tom, zda se podaří překlenout rozpor mezi dosaženým vzděláním žen (60 % absolventů vysokých škol v Evropě tvoří ženy) a jejich účastí a postavením na trhu práce; poukazuje na nutnost bojovat proti všem hlediskům vertikální a horizontální segregace, neboť tato segregace omezuje zaměstnanost žen na určité sektory a vede k jejich vyloučení z vyšších úrovní podnikové hierarchie; zdůrazňuje, že stávající právní předpisy obsahující pozitivní opatření, zejména ve veřejném sektoru v některých členských státech, zlepšily rovnost žen a mužů na vstupní úrovni, ale tato opatření je třeba rozšířit na všechny úrovně profesionální dráhy;

13. zdůrazňuje, že diskriminace na trhu práce je jednou z hlavních příčin nerovnosti pohlaví ve společnosti jako celku a že rovné příležitosti v pracovním životě a ekonomická nezávislost žen mají rozhodující význam; upozorňuje na nerovné a zranitelné postavení žen pocházejících z řad menšin a přistěhovalců, pokud jde o přístup ke vzdělání a na trh práce; vyzývá Komisi, aby do své nově navržené strategie pro rovnost žen a mužů zařadila jasná opatření proti diskriminaci na trhu práce na základě pohlaví a pohlavní identity, pokud jde například o přijímání do zaměstnání a rovné platy a důchody, a aby účinněji bojovala proti sexuálnímu obtěžování na pracovišti; konstatuje, že navzdory existenci právních předpisů EU chránících jednotlivce před diskriminací v zaměstnání na základě pohlaví, podle průzkumu agentury pro základní práva se 30 % uchazečů o zaměstnání z řad transsexuálních osob setkalo při hledání zaměstnání s diskriminací[1]; poukazuje na to, že se jedná o porušení Listiny základních práv Evropské unie; vyzývá Evropskou komisi, aby pozorně sledovala fungování vnitrostátních orgánů zabývajících se vyřizováním stížností a účinnost jejich postupů uplatňovaných za účelem provádění směrnic o rovnosti žen a mužů;

14. zdůrazňuje, že nerovné postavení žen na trhu práce hlavní příčinou nerovnoměrného rozdělení rodinných povinností; upozorňuje na skutečnost, že řada žen se po narození dítěte nevrací do práce; zdůrazňuje, že sladění pracovních a rodinných povinností je jednou z klíčových podmínek pro rovnost pohlaví, kterou je nutné podporovat prostřednictvím:

a)  investic do veřejných služeb, které podporují začlenění žen na trh práce, zejména do dostupné, přístupné a kvalitní infrastruktury péče o děti (pro usnadnění dosažení cílů, které si stanovily členské státy a které jsou formulovány v barcelonských cílech) a o osoby se zdravotním postižením, závislé dospělé osoby, seniory a nemocné osoby, protože péče o tyto osoby zajišťují primárně ženy a touto neplacenou prací negativně ovlivněno je jejich zaměstnání;

b)  opatření na podporu zapojení mužů do domácí práce prostřednictvím zkvalitnění právní úpravy rodičovské dovolené, která by měla být dostupná pro oba rodiče, nicméně by měla obsahovat silné pobídky pro otce, jako je například nepřenositelná rodičovská dovolená, a prostřednictvím právních předpisů o rodičovské dovolené pro biologické i adoptivní rodiče; vyzývá Komisi a členské státy, aby obě tato legislativní opatření považovaly za prioritní, stejně jako i ostatní opatření, která mužům a zvláště otcům umožňuje uplatňovat své právo na sladění soukromého a pracovního života;

c)  podpory flexibilní úpravy pracovní doby, možnosti práce z domova pro muže i ženy a podpory pro matky, které si po pracovní přestávce potřebují osvěžit své pracovní dovednosti prostřednictvím vzdělávání;

d)  šíření pozitivních modelů vyváženého sladění pracovních a rodinných povinností u žen i mužů prostřednictvím výukových materiálů ve školách na všech úrovních;

     zdůrazňuje, že pokud chceme dosáhnout pokroku v úsilí o spravedlivé a rovné rozdělení těchto povinností, je nutné změnit naši mentalitu; vyzývá Komisi, aby se těmito tématy zabývala v nové strategii rovnosti pohlaví;

15. zastává názor, že je naléhavě třeba, aby Rada zaujala společný postoj ke změně směrnice o provádění opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (COM(2008)0637), aby nedocházelo k neférovému propouštění zaměstnankyň v době těhotenství;

16. zdůrazňuje, že feminizace chudoby je výsledkem řady faktorů, mimo jiné přerušení kariéry, rozdílů v platech (16,4 %) a důchodech (39 %), nerovností v kariérním postupu, skutečnosti, že ženy bývají často přijímány do atypických pracovních poměrů (např. nedobrovolný částečný úvazek, prozatímní zaměstnání nebo pracovní doba „zkrácená na nulu“) a chybějící sociální zabezpečení u partnerů, kteří pomáhají samostatně výdělečně činným osobám, a chudoby domácností, v jejichž čele stojí svobodné matky; zdůrazňuje, že snížení míry chudoby o 20 milionů osob do roku 2020 lze dosáhnout pomoci politik proti chudobě a diskriminaci založených na genderovém mainstreamingu, akčními programy, které věnují zvláštní pozornost znevýhodněným ženám a jsou podporovány činnostmi proti chudobě žen, a zlepšováním pracovních podmínek v odvětvích s nízkými příjmy, v nichž jsou nadměrně zastoupeny ženy; zdůrazňuje, že k feminizaci chudoby přispívá vícenásobná diskriminace, které ženy čelí např. na základě zdravotního postižení, rasového a etnického původu, sociálně-ekonomického postavení, pohlavní identity a jiných faktorů; zdůrazňuje, že je důležité monitorovat genderové dopady daňových režimů a modelů pracovní doby u žen a rodin;

17. zdůrazňuje, že rozdíly v odměňování žen a mužů pramení z nedostatečné účasti žen na trhu práce, vertikální a horizontální segregace trhu práce a skutečnosti, že v odvětvích, kde jsou ženy nadměrně zastoupeny, bývají často nižší mzdy; zdůrazňuje, že je potřeba sledovat rozdíly v odměňování žen a mužů ve veřejném i soukromém sektoru a že uznání rozdílů v odměňování žen a mužů na pracovištích vyžaduje transparentnost;

18. upozorňuje na to, že ženy tvoří pouze 8,9 % výkonných členů správních rad společností a pouze 15 % nevýkonných členů, a zdůrazňuje, že je nutné zajistit transparentnost a zlepšit rovnováha mezi pohlavími na základě identických, objektivních kritérií při přijímání do zaměstnání a kariérním postupu v případě manažerských pozic ve všech oblastech, neboť jen tak bude možné prolomit „skleněný strop“, který lze pozorovat prakticky ve všech členských státech; domnívá se, že strategie EU v oblasti rovnosti mezi ženami a muži by měla v tomto ohledu obsahovat akční plán;

19. zastává názor, že je třeba přijímat iniciativy a opatření zejména v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, včetně vysokoškolského vzdělávání, za účelem boje proti stereotypnímu vnímání zaměstnání žen; zdůrazňuje potřebu podporovat a prosazovat podnikání žen, zejména matek, a profesní dráhy žen ve vědě a odvětví IKT; upozorňuje na to, že je důležité podněcovat ženy ke studiu přírodovědných, technických a inženýrských oborů a ke studiu matematiky a k jejich zapojení do průmyslových odvětví s vysokým růstem, zejména v oblasti výzkumu a vývoje, neboť tak by se by výrazně napomohlo hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti EU;

20. zdůrazňuje nutnost podporovat transparentní postupy jmenování žen jako nevýkonných členů správních rad společností kotovaných na burzách; vybízí k přijetí dobrovolných programů ve veřejném i soukromém sektoru na podporu jmenování žen do řídicích pozic a vyzývá Radu, aby po první čtení v Evropském parlamentu konečně přijala společný postoj ke směrnici o zastoupení žen ve správních radách;

21. upozorňuje na vysoký počet případů nehlášené práce a nepravé samostatně výdělečné práce, což se týká velkého podílu žen, zejména žen pracujících v domácnosti, a má negativní dopad na příjmy a sociální zabezpečení žen, podrývá sociální normy zdraví a bezpečnosti při práci a snižuje úroveň HDP v EU; vyzývá k vytvoření pobídek pro zaměstnavatele a pracovník s cílem zlepšit přechod z neformální ekonomiky do formální; konstatuje, že přínos v tomto ohledu představuje zřízení evropské platformy pro posílení spolupráce při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní;

22. vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí v boji proti nehlášené a nejisté práci, včetně tzv. „minizaměstnání“ a nepravé samostatně výdělečné práce, a aby všem pracovníkům zajistily odpovídající sociální ochranu; vyjadřuje rovněž politování nad případy zneužití atypických pracovních smluv s cílem obejít povinnosti spojené se zaměstnáváním a sociální ochranou;

23. doporučuje, aby se vzhledem k postupně se měnícímu složení a definici rodiny stávaly i právní předpisy komplexnějšími s ohledem na rodiny s jedním rodičem a rodičovství lesbicky, homosexuálně, bisexuálně či transsexuálně orientovaných osob;

24. domnívá se, že politiky a nástroje zaměřené na řešení nezaměstnanosti mladých lidí, jako je například systém záruk pro mladé lidi či iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, by měly splňovat specifické potřeby mladých mužů a žen a umožnit jim přístup na trh práce; konstatuje, že podíl mladých žen, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), je vyšší než u mužů; vyzývá rovněž ke shromažďování genderově rozlišených údajů v oblasti nezaměstnanosti mládeže, díky nimž bude možné vyvíjet programy uzpůsobené konkrétním situacím a podložené faktickými údaji;

25. vyzývá členské státy k tomu, aby uznaly, že poslední směrnice o veřejných zakázkách má potenciál stát se nástrojem podpory a prohlubování politiky genderového mainstreamingu, a aby ve vhodných případech zvážily stanovení požadavků na základě stávajících předpisů členských států o rovném zacházení a rovnosti pohlaví jako základních předpokladů účasti na veřejných zakázkách; uznává, že tuto myšlenku lze rozvíjet jen při dodržení právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

16.4.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

6

9

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Mara Bizzotto, Vilija Blinkevičiūtė, David Casa, Ole Christensen, Martina Dlabajová, Elena Gentile, Arne Gericke, Danuta Jazłowiecka, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Anthea McIntyre, Elisabeth Morin-Chartier, Georgi Pirinski, Terry Reintke, Maria João Rodrigues, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Ulrike Trebesius, Ulla Tørnæs, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská, Inês Cristina Zuber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Elmar Brok, Lampros Fountoulis, Sergio Gutiérrez Prieto, Eva Kaili, Dominique Martin, Joëlle Mélin, Neoklis Sylikiotis, Ivo Vajgl

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Amjad Bashir, Enrique Calvet Chambon, Tania González Peñas, Maria Grapini, Ivan Jakovčić

  • [1]  http://fra.europa.eu/en/survey/2012/eu-lgbt-survey.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

6.5.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

12

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Maria Arena, Catherine Bearder, Beatriz Becerra Basterrechea, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Maria Corazza Bildt, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Mary Honeyball, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Elisabeth Köstinger, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Angelika Mlinar, Angelika Niebler, Maria Noichl, Marijana Petir, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Jordi Sebastià, Michaela Šojdrová, Ernest Urtasun, Ángela Vallina, Beatrix von Storch, Anna Záborská, Jana Žitňanská, Inês Cristina Zuber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Rosa Estaràs Ferragut, Ildikó Gáll-Pelcz, Constance Le Grip, Georg Mayer, Branislav Škripek, Monika Vana, Julie Ward

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi