ZPRÁVA o odvětví ovoce a zeleniny v období od reformy z roku 2007
19.5.2015 - (2014/2147(INI))
Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova
Zpravodaj: Nuno Melo
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o odvětví ovoce a zeleniny v období od reformy z roku 2007
Evropský parlament,
– s ohledem na zprávu Komise o provádění ustanovení týkajících se organizací producentů, provozních fondů a operačních programů v odvětví ovoce a zeleniny od reformy z roku 2007 (COM(2014)0112),
– s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2014 o výše uvedené zprávě Komise,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 o budoucnosti evropského pěstitelství – strategiích pro růst[2],
– s ohledem na studii nazvanou „Odvětví ovoce a zeleniny v EU: přehled a perspektivy v rámci SZP po roce 2013“, která byla vypracována pod záštitou Evropského parlamentu v roce 2011,
– s ohledem na dvě studie nazvané „Cesta k novým pravidlům pro odvětví ovoce a zeleniny v EU“, které vypracovalo Shromáždění evropských pěstitelských a zahradnických regionů (Assemblée des Régions Européennes Légumières et Horticoles, AREFLH) a univerzita ve Wageningenu pro účely pracovního semináře Parlamentu, který se konal dne 22. ledna 2015,
– s ohledem na sdělení Komise o boji proti nekalým obchodním praktikám mezi podniky v rámci potravinového řetězce (COM(2014)0472),
– s ohledem na studii nazvanou „Srovnávací analýza nástrojů pro řízení rizik podporovaných v zemědělském zákonu USA z roku 2014 a SZP na období 2014–2020“, která byla vypracována pod záštitou Evropského parlamentu v roce 2014,
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0170/2015),
A. vzhledem k tomu, že se od 90. let 20. století politika Unie pro odvětví ovoce a zeleniny zaměřuje na posilování úlohy organizací producentů;
B. vzhledem k tomu, že reforma z roku 2007 měla posílit organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny poskytnutím širší škály nástrojů s cílem umožnit jim mimo jiné předcházet krizím na trhu a řešit je, a dále pak rozšířením a soustředěním nabídky, zlepšením kvality a konkurenceschopnosti, přizpůsobením dodávek potřebám trhu a poskytnutím technické podpory, která umožní uplatňovat při pěstování postupy šetrné k životnímu prostředí;
C. vzhledem k tomu, že organizace producentů podléhají na rozdíl od komerčních společností řadě omezení, jako jsou například omezení využití investic spojená se strukturou příjmů nebo nutností prodeje;
D. vzhledem k tomu, že je důležité podporovat odvětví ovoce a zeleniny na celém území Unie kvůli jeho významu z hlediska přidané hodnoty, zaměstnanosti a vlivu na zdraví, který má prostřednictvím zdravé a vyvážené stravy;
E. vzhledem k tomu, že podpora Unie poskytovaná organizacím producentů a sdružením organizací producentů si klade za cíl posílit konkurenceschopnost odvětví, podpořit inovace, zvýšit produktivitu, zlepšit propagaci a vyjednávací pozici zemědělců a obnovit rovnováhu v potravinovém řetězci, ale také věnovat při pěstování ovoce a zeleniny a jejich uvádění na trh pozornost otázkám životního prostředí a řádně zohledňovat situaci jednotlivých producentů;
F. vzhledem k tomu, že byly vytvořeny pobídky na podporu slučování organizací producentů a slučování sdružení organizací producentů, i na podporu mezinárodní spolupráce, s cílem rozvinout vyjednávací pozici organizací producentů v distribučním řetězci;
G. vzhledem k tomu, že na úrovni EU tvoří většinu producentů ovoce a zeleniny malé nebo střední podniky;
H. vzhledem k tomu, že podle studie z roku 2011 o režimu ovoce a zeleniny, kterou zadal Evropský parlament, by měly být podporovány organizace producentů, neboť „se jeví, že kolektivní činnost na úrovni producentů a účinná koordinace uvnitř řetězce jsou nezbytnými podmínkami jakékoli účinné strategie pro boj se snižujícími se relativními cenami producentů“;
I. vzhledem k tomu, že organizace producentů a sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny mohou zřídit provozní fond na financování operačních programů schválených členskými státy;
J. vzhledem k tomu, že tyto prostředky jsou financovány členy organizací producentů nebo samotnými organizacemi producentů a z finanční pomoci EU a že toto spolufinancování posiluje závazek příjemců a pomáhá zajistit, aby tuto pomoc dobře využili a aby měla multiplikační efekt;
K. vzhledem k tomu, že finanční podpora v rámci dřívější společné zemědělské politiky (SZP) na investice do nově zřizovaných organizací producentů ovoce a zeleniny, kterou zrušila reforma v roce 2013, měla zásadní význam, a to zejména v členských státech střední, východní a jižní Evropy, na zámořských územích a ostrovech;
L. vzhledem k(e):
a) zvýšení míry organizovanosti, kdy podíl celkové hodnoty ovoce a zeleniny vypěstované v EU a uvedené na trh organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů dosahoval v roce 2010 přibližně 43 % (34 % v roce 2004);
b) větší atraktivitě organizací producentů, kdy vrostl podíl všech producentů ovoce a zeleniny, kteří jsou členy organizací producentů, a to z 10,4 % v roce 2004 na 16,5 % v roce 2010; a
c) větší atraktivitě sdružení organizací producentů, jak prokázal rychlý nárůst počtu sdružení organizací producentů spolu se značným nárůstem počtu a podílu organizací producentů, jež jsou členy sdružení organizací producentů;
M. vzhledem k tomu, že tato čísla pro Unii jakožto celek jsou průměry odrážejícími velmi rozmanité situace v jednotlivých členských státech, či dokonce velmi rozmanité situace v rámci téhož členského státu; vzhledem k tomu, že tyto rozmanité situace, které jsou odrazem rozdílných výchozích pozic na cestě k zakládání organizací producentů, jsou dány historickými faktory založenými na větší či menší vůli zemědělců sdružovat se v takovýchto organizacích, strukturou zemědělských podniků, rozdílnými podmínkami na trhu a administrativními překážkami, nedostatečností podpory poskytované v daném období, ale také skutečností, že tomuto odvětví v řadě členských států dominují malí producenti;
N. vzhledem k tomu, že veřejné konzultace o možnostech politiky a posouzení jejich dopadů, které Komise pořádala v období od 4. června do 9. září 2012 a které se týkaly přezkumu režimu EU pro odvětví ovoce a zeleniny, ukázaly, že většina respondentů se vyslovila ve prospěch pokračování režimu s několika konkrétními úpravami;
O. vzhledem k tomu, že regiony, ve kterých producenti dosáhli nejvyšší úrovně konkurenceschopnosti, ziskovosti, internacionalizace, kvality a udržitelnosti životního prostředí, patří k těm, ve kterých je míra organizovanosti producentů nejvyšší;
P. vzhledem k tomu, že průměrná míra organizovanosti producentů zůstává i nadále nízká a v některých členských státech dosti zaostává za unijním průměrem, i když toto obecné tvrzení lze upřesnit v závislosti na stupni modernizace produkce a prodeje v každé oblasti; vzhledem k tomu, že jedním z faktorů, který přispívá k této nízké míře, je pozastavení činnosti organizací producentů a zrušení jejich uznávání, které vytváří mezi producenty pocit nejistoty;
Q. vzhledem k tomu, že i když vnitrostátní finanční podpora (nařízení Rady č. 1308/2013), představovala důležitý finanční nástroj, pokud jde o soustředění nabídky, měla by se zvýšit její účinnost;
R. vzhledem k tomu, že role, kterou organizace producentů hrají v otevírání nových trhů, podpoře spotřeby nebo investic do inovací, má velmi pozitivní vliv na odvětví ovoce a zeleniny jako celek;
S. vzhledem k tomu, že odvětví ovoce a zeleniny představuje v EU 18 % z celkové hodnoty zemědělské produkce, využívá pouze 3 % z obdělávané půdy a má hodnotu více než 50 miliard EUR;
T. vzhledem k tomu, že dodavatelský řetězec ovoce a zeleniny má obrat ve výši více než 120 miliard EUR, pracuje v něm přibližně 550 000 zaměstnanců a působí na evropské úrovni jako ekonomický multiplikátor, neboť podporuje jak poptávku, tak vytváření přidané hodnoty v jiných hospodářských odvětvích;
U. vzhledem k tomu, že celková plocha v EU, na níž se pěstuje ovoce a zelenina, poklesla mezi lety 2003 a 2010 o 6 %, což znamená, že zemědělci přešli na jiné plodiny nebo v mnoha případech zemědělské činnosti zanechali; vzhledem k tomu, že podle studie AREFLH z roku 2015 byl tento pokles výraznější v jižní než v severní Evropě;
V. vzhledem k tomu, že objem produkce ovoce a zeleniny v posledních letech také poklesl, přičemž její hodnota v reálných cenách zůstala přibližně stejná a dosáhla 48,25 miliardy EUR v roce 2012, a přesto nebylo možné nabídnout výstupní ceny zemědělské produkce přiměřené výrobním nákladům a mzdám;
W. vzhledem k tomu, že jedním z největších problémů odvětví ovoce a zeleniny je deficit spotřeby, přičemž v posledních letech došlo k poklesu produkce; vzhledem k tomu, že tento pokles zřejmě odráží dlouhodobý trend směřující k větší spotřebě zpracovaných potravin a dopady hospodářské krize;
X. vzhledem k tomu, že v EU trpí 22 milionů dětí nadváhou, přičemž dospívající konzumují v průměru pouze 30 až 50 % doporučené denní dávky ovoce a zeleniny;
Y. vzhledem k tomu, že Světová zdravotnické organizace (WHO) doporučuje denně konzumovat nejméně 400 gramů ovoce a zeleniny, a předcházet tak chronickým onemocněním, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, rakovina, cukrovka a obezita, a to zejména u dětí; vzhledem k tomu, že toto doporučení zohlednily do dnešní doby pouze čtyři členské státy EU;
Z. vzhledem k tomu, že v roce 2012 zaznamenala EU u ovoce a zeleniny obchodní deficit způsobený do značné míry tím, že EU v důsledku vysokých výrobních nákladů dováží výrazně více ovoce, než vyváží;
AA. vzhledem k tomu, že studie organizace AREFLH z roku 2015 upozorňuje na skutečnost, že trh EU je poměrně otevřený dovozům, přičemž evropský vývoz čelí značným celním a necelním překážkám u obchodních partnerů Unie, které brání diverzifikaci vývozu; vzhledem k tomu, že ačkoli dovoz ze třetích zemí přímo konkuruje obdobných produktům z EU, při jejich pěstování se v některých případech neuplatňují tytéž normy v oblasti životního prostředí, sociální normy a normy v oblasti bezpečnosti potravin;
AB. vzhledem k tomu, že v odvětví ovoce a zeleniny dochází často k tržním krizím, protože i malé nadbytky produkce mohou způsobit velké propady spotřebitelských cen; vzhledem k tomu, že ovoce a zelenina do značné míry snadno podléhají zkáze, a musí být proto rychle prodány, což pro zemědělce v tomto odvětví znamená strukturálně slabou vyjednávací pozici vůči hlavním maloobchodníkům i zpracovavatelům;
AC. vzhledem k tomu, že krize, jež byla způsobena ruským zákazem, měla a i v budoucnu bude mít značné negativní dopady na odvětví ovoce a zeleniny, přičemž u jejich pěstitelů lze očekávat jedny z největších ztrát; vzhledem k tomu, že je třeba zdůraznit, jak důležité jsou silné organizace producentů, které jsou díky své činnosti schopny kolektivně čelit nečekaným a negativním situacím, ale také podpora těmto organizacím poskytovaná ve formě odpovídajících nástrojů Společenství, jež jsou přizpůsobeny míře závažnosti každé krize, nebo v případě potřeby ve formě aktivace mimořádných opatření plánovaných v nařízení 1308/2013;
AD. vzhledem k tomu, že zpráva Komise uznává, že nástroje na předcházení krizím v režimu ovoce a zeleniny byly od reformy v roce 2007 využívány jen vzácně a že se ukázaly jako nedostatečné pro zmírnění následků vážných krizí, jako je krize v souvislosti s bakterií E. coli nebo současná krize vyplývající z ruského zákazu; vzhledem k tomu, že ve většině případů je v důsledku nejasné právní úpravy po administrativní stránce obtížné tyto nástroje, s výjimkou stažení z trhu, uvést v praxi;
AE. vzhledem k tomu, že program Ovoce do škol, v rámci kterého se využilo mnoho místních a sezonních druhů ovoce a zeleniny, přilákal zájem a byl úspěšný;
AF. vzhledem k tomu, že možnost splácení jistiny a úroků z půjček sjednaných na financování opatření k prevenci a řešení krizí způsobilých pro finanční pomoc EU v rámci operačních programů je důležitým nástrojem pro řešení nejistoty na trhu;
AG. vzhledem k tomu, že zpráva Komise označila za nedostatky stávajícího režimu ovoce a zeleniny komplikovanost pravidel a nedostatečnou právní jistotu; vzhledem k tomu, že komisař Hogan se zavázal, že v prvním roce svého funkčního období tento režim zlepší a zohlední při tom kulturní rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a odlišné situace na jejich trzích a nutnost zvýšit konkurenceschopnost a inovační sílu tohoto odvětví;
AH. vzhledem k tomu, že studie univerzity ve Wageningenu dospěla k názoru, že rozdílné výklady prováděcích předpisů EU vedly k právní nejistotě u státní správy členských zemí a organizací producentů, což mělo za následek zvýšení administrativní zátěže a strach z rizika a odrazovalo od vytváření organizací producentů;
AI. vzhledem k tomu, že pro režim ovoce a zeleniny jsou nutné jasné a předvídatelné kontrolní postupy; vzhledem k tomu, že je třeba se vyhnout překrývání po sobě jdoucích auditů a že následné audity by se neměly provádět dříve, než se v rámci schválení účetní závěrky vydá definitivní rozhodnutí o předchozím auditu, aby se zajistilo, že členské státy nebudou muset potýkat s větším objemem oprav, než je nutné;
AJ. vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů, již vzalo v úvahu celou řadu prvků uvedených ve sdělení Komise, a že je třeba stabilizovat stávající právní předpisy Evropské unie;
AK. vzhledem k tomu, že nezbytnou součástí snižování právní nejistoty v režimu ovoce a zeleniny by měla být proporcionalita, která zajistí, že organizace producentů nebude dotčena jako celek kvůli porušení pravidel ze strany jednotlivých členů;
AL. vzhledem k tomu, že organizace producentů často čelí obtížím při hledání a zaškolování manažerů, kteří by měli nezbytné dovednosti pro provádění komerčních aktivit v konkurenčním prostředí zemědělsko-průmyslového odvětví; vzhledem k tomu, že zpráva Komise uvádí, že výdaje na odborná školení a poradenské služby ze strany organizací producentů byly nízké;
AM. vzhledem k tomu, že populace zemědělců v EU-28 rychle stárne a že v průměru vychází na každých devět zemědělců starších 55 let pouze jeden zemědělec mladší 35 let;
1. vítá zprávu Komise, která přináší vyvážený obrázek vývoje režimu ovoce a zeleniny od reformy z roku 2007, potvrzuje platnost základní organizační struktury tohoto odvětví a vymezuje oblasti, ve kterých bylo dosaženo pokroku, jako je zvýšená koncentrace organizací producentů, která zlepšuje pozici odvětví v potravinovém řetězci, a současně se také zmiňuje o problémech, které přetrvávají;
2. je přesvědčen, že podpora musí vyrovnávat důsledky omezení uvalených na organizace producentů, které jsou z hlediska trhu negativní;
3. vítá opatření v rámci režimu EU pro ovoce a zeleninu, jejichž cílem je zvýšit tržní zaměření pěstitelů EU, podpořit inovace, propagovat odvětví ovoce a zeleniny, zvýšit konkurenceschopnost pěstitelů a zlepšit odbyt, jakost produktů a environmentální aspekty výroby zajištěním podpory organizacím producentů, sdružením organizací producentů a uznáváním mezioborových organizací a také podporou vytváření seskupení, která vytvoří nové toky příjmů, jež budou směřovány do nových investic;
4. vítá skutečnost, že nová SZP zachovává režim ovoce a zeleniny, přičemž uznává, že stávající nástroje nebyly vždy efektivní, jak připouští Komise ve svém dokumentu k veřejné konzultaci s názvem „Přezkum režimu EU pro odvětví ovoce a zeleniny“, a podporuje proto práci skupiny nazvané „Newcastle Group“, jejímž cílem je zlepšit režim ovoce a zeleniny, který by měl vzít v úvahu specifickou povahu právních předpisů týkajících se družstev v členských státech, aby nedošlo k omezení vzniku nových organizací producentů, a zároveň respektovat skutečnost, že se pěstitelé mohou rozhodnout zůstat mimo systém organizací producentů;
5. vyzývá Komisi, aby zintenzivnila boj proti nekalým obchodním praktikám v potravinářském řetězci, které negativně ovlivňují návratnost producentů, snižují příjmy a ohrožují životaschopnost a udržitelnost odvětví; domnívá se, že nekalé obchodní praktiky a tlak na producenty, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou členy organizace producentů, ze strany velkých obchodních řetězců jsou hlavní překážkou toho, aby producenti ovoce a zeleniny dosahovali důstojného příjmu; zdůrazňuje, že jejich slabé postavení je umocněno faktem, že jejich produkty rychle podléhají zkáze; je toho názoru, že uváděné problémy, jako je opouštění zemědělské půdy nebo stárnutí populace aktivních zemědělců, zmizí pouze tehdy, pokud budou jejich zisky stačit na zajištění budoucnosti profese a přilákání mladých pracovních sil;
6. vyzývá Komisi, aby vypracovala jasná pravidla EU, z nichž budou vycházet zásady správné praxe v potravinovém řetězci, aby byl zajištěn společný výklad předpisů o nekalých obchodních praktikách;
7. vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy zaměřené na podporu přímého prodeje produktů organizací producentů; je přesvědčen, že přímý prodej je jednou z alternativ k velkým maloobchodním řetězcům a jejich hodnotám, pokud jde o vztah k potravinám, zemědělství a životnímu prostředí; domnívá se, že ceny při přímém prodeji jsou nižší než ceny velkých prodejců právě proto, že zde odpadají zprostředkovatelé a náklady na logistiku; v tomto ohledu se domnívá, že zkrácení řetězce zaručuje zemědělcům spravedlivý příjem a umožňuje jim bojovat proti nekalým obchodním praktikám;
8. konstatuje, že mnoho členských států zavedlo opatření na boj proti nekalým obchodním praktikám, a vyzývá k tomu, aby byla vypracována reakce koordinovaná na úrovni EU s cílem posílit fungování vnitřního trhu pro zemědělské produkty;
9. zdůrazňuje, že je důležité zachovat evropské normy kvality pro čerstvé ovoce a zeleninu, aby byla zajištěna trvale vysoká kvalita v rámci dodavatelského řetězce, což bude ve prospěch konečného spotřebitele;
10. vyzývá Komisi, aby objasnila, jak hodlá použít čl. 209 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, s cílem podpořit větší právní jistotu v dosahování cílů stanovených v článku 39 SFEU, za přísného dodržování článku 101 SFEU, pokud jde o hospodářskou soutěž;
11. konstatuje, že úroveň organizovanosti v odvětví, je-li poměřována podílem produkce ovoce a zeleniny uváděné na trh organizacemi producentů, se v Unii jako celku v posledních letech postupně zvyšovala, ale tento nárůst se týká pouze některých členských států;
12. zdůrazňuje, že navzdory tomuto zvýšení zůstává míra organizovanosti producentů v průměru nízká (a v některých státech ani zdaleka nedosahuje průměru EU) a že vyřešení tohoto problému je klíčové pro budoucnost režimu ovoce a zeleniny a že zejména je třeba zmírnit velké regionální rozdíly; dále zdůrazňuje, že k této nízké úrovni míry organizovanosti nijak nepřispívá složitost pravidel organizací producentů, která vedla k pozastavení činnosti organizací producentů a zrušení jejich uznávání v některých členských státech; vyzývá proto Komisi, aby tento pokles zvrátila zjednodušením pravidel režimu, aby bylo pro producenty atraktivnější se k organizacím producentů připojit;
13. zdůrazňuje, že je nezbytné zlepšit míru organizovanosti v tomto odvětví se zřetelem na skutečnost, že tato míra je jednoznačně vyšší v oblastech, kde jsou produkce a uvádění produktů na trh modernější a zaměřeny na vývoz, zatímco v zemích, které po dlouhou dobu neměly příležitost provozní fondy využívat, je míra organizovanosti nejslabší;
14. domnívá se, že je nezbytné zvážit zavedení nástrojů krizového řízení a jasně pojmenovat úspěšné zkušenosti některých producentů v této záležitosti, aby je mohli kdykoli použít i jiní; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby podpořila povědomí a informovanost o těchto průkopnických organizacích producentů;
15. připomíná, že organizace producentů jsou nástroje, které mají producentům pomoci se na trhu společně organizovat a bránit své příjmy, a že organizace producentů jsou užitečné zejména v oblastech, kde se produkce přímo odesílá do oblastí spotřeby, nicméně někteří producenti nebo některé místní nebo úzce specializované trhy je málo využívají;
16. v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zvýšit celkovou úroveň podpory poskytované organizacím producentů a nabízet silnější pobídky jak pro slučování stávajících organizací producentů do sdružení organizací producentů, tak pro vytváření nových organizací na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, a současně vyzývá k monitorování použití podpory poskytnuté na zřízení nových organizací producentů, aby bylo zajištěno, že je vynakládána efektivně způsobem, který zvýší příjmy členů těchto organizací;
17. vyjadřuje politování nad tím, že v některých členských státech je míra organizovanosti producentů velmi nízká, a doporučuje, aby členské státy kladly přednostně důraz na podporu sdružování producentů; vyzývá Komisi, aby provedla analýzu specifik členských států s nízkou mírou organizovanosti producentů;
18. vyzývá Komisi, aby v této souvislosti obnovila finanční podporu pro investice do nově zřízených organizací producentů ovoce a zeleniny; domnívá se, že bez této podpory je pro vytvořené organizace velmi obtížné získat státní uznání potřebné pro jejich provoz; domnívá se proto, že podpora je jedním z nejúčinnějších nástrojů pro rozvoj organizací a zvýšení míry organizovanosti;
19. vyzývá Komisi, aby v rámci zjednodušení společné zemědělské politiky dále posílila účinnost organizací producentů, pokud jde o soustředění nabídky, zejména ve vztahu k jejich ústřední marketingové úloze v dodavatelském řetězci odvětví ovoce a zeleniny;
20. domnívá se, že je nezbytné poskytovat výhody organizacím producentů, které se rozhodnou přijímat mladé členy; zdůrazňuje, že organizace producentů mohou poskytnout příležitost k podpoře generační obnovy v zemědělském odvětví;
21. žádá Komisi, aby zajistila rychlé a harmonizované provádění ustanovení týkajících se na jedné straně ovoce a zeleniny, na straně druhé organizací producentů a mezioborových organizací, jak jsou definovány v nařízení (EU) č. 1308/2013;
22. opakuje své hluboké znepokojení nad skutečností, že v současné době je pouze 7,5 % zemědělců v EU mladších 35 let, a je přesvědčen, že dobře fungující organizace producentů, které budou atraktivní pro mladé lidi, mohou hrát významnou roli ve zvrácení tohoto neudržitelného demografického trendu;
23. poukazuje na potřebu poskytovat pobídky ke zvýšení úrovně výzkumu a inovací v organizacích producentů; domnívá se, že další inovace umožní organizacím producentů, aby se staly konkurenceschopnějšími a byly schopné se vypořádat s nebezpečnými bakteriemi, které poškozují evropské zemědělství;
24. zdůrazňuje, že je třeba pomoci organizacím producentů posílit vývoz a podílet se na hledání nových zahraničních trhů;
25. domnívá se, že je nezbytné zajistit, aby organizace producentů byly zajímavější, a to tím, že se sníží administrativní zátěž a zlepší podpora, kterou těmto skupinám poskytuje Evropská unie, a rovněž tím, že se zlepší mechanismy pro řešení krizí;
26. naléhavě vybízí Komisi, aby ve svém nadcházejícím přezkumu prováděcích předpisů, který je součástí jejího programu „zjednodušování“, zvýšila právní jistotu pro státní správy členských zemí, pro organizace producentů a sdružení organizací producentů a omezila administrativní zátěž, které tyto organizace čelí; zdůrazňuje, že tento přezkum by neměl měnit základní strukturu režimu ovoce a zeleniny nebo poškozovat zájmy nebo příjmy producentů v tomto odvětví;
27. se znepokojením konstatuje, že pravidla organizací producentů ponechávají prostor k širokému výkladu ze strany auditorů Komise, což vede k vysoké míře nejistoty a členské státy mohou být ohroženy neuznáním a soudním přezkumem; zdůrazňuje také, že kontrolní postupy a finanční opravy musí být prováděny dříve a v dohodnuté lhůtě pro provedení auditu;
28. žádá Komisi, aby výrazně zkrátila dobu, během níž se provádí kontroly dodržování předpisů;
29. vyzývá Komisi, aby i v zájmu větší právní jistoty v rámci systému zefektivnila kontroly a soustředila je na sledování skutečného provedení každé akce nebo opatření, které je schváleno jako součást operačního programu, jakož i kontrolu nákladů, které jim byly přiděleny, přičemž je nutné jasně stanovit, co je kontrolováno a kdo je odpovědný za provedení kontroly;
30. žádá Komisi, aby ve vztahu k sankcím uplatňovala zásadu proporcionality a aby zajistila ukončení auditů ve stanovené lhůtě, aby se zvýšila právní jistota organizací producentů a jejich členů;
31. zdůrazňuje, že podmínky pro uplatňování režimu pomoci a opravňování žádostí jsou nepřiměřené a nepřesné a podléhají četným kontrolám ze strany několika správních orgánů, které často nejednají shodně ani jednotně, což vede k tomu, že některé typy partnerů od režimu upustí a některé organizace producentů se rozhodnou o operační programy vůbec nežádat; domnívá se, že je nezbytné v tomto ohledu zprůhlednit evropské právní předpisy o uznávání organizací producentů s cílem zajistit právní jistotu tohoto režimu a předejít nejistotě mezi producenty;
32. naléhavě žádá Komisi, aby vyjasnila pravidla pro zřizování nadnárodních (sdružení) organizací producentů a zejména pravidla týkající se povinností a odpovědnosti, aby se vytvořila právní jistota pro vnitrostátní správní orgány a zapojené organizace producentů;
33. žádá, aby byly rozšířeny úkoly mezioborových organizací zejména v obecných oblastech komunikace, informovanosti a vzdělávání občana-spotřebitele, především ve vztahu k potravinám;
34. zdůrazňuje úlohu mezioborových organizací při zlepšování vnitřního dialogu v odvětví;
35. je znepokojen skutečností, že největší organizace producentů (přibližně 18 % všech organizací producentů s obratem přesahujícím 20 milionů EUR) jsou příjemci přibližně 70 % finanční pomoci EU;
36. domnívá se, že snížení komplikovanosti, a to i pravidel pro vytváření nových organizací producentů na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, by mělo být prvním krokem na cestě k tomu, abychom je učinili atraktivnějšími pro zemědělce, aniž by to znamenalo znehodnocení struktury organizací producentů na úkor jejich schopnosti účinně jednat na trhu; požaduje, aby Komise vymezila dodatečná opatření na posílení atraktivity organizací producentů, zejména v členských státech s nízkou mírou organizovanosti;
37. vyzývá Komisi, aby pečlivě uplatňovala zásadu proporcionality a zajistila, že odškodnění za chyby ze strany jednotlivců nebude vymáháno od všech členů organizace producentů;
38. domnívá se, že žádné zjednodušení postupu uznávání by nemělo být na úkor vnitrostátních předpisů týkajících se podmínek, které producenti ovoce a zeleniny musí splňovat pro certifikaci, jako jsou podmínky platné pro družstva;
39. vyzývá Komisi, aby při svém přezkumu režimu ovoce a zeleniny snížila administrativní zátěž pro organizace producentů tím, že zruší hodnocení v polovině období, která provádějí vnitrostátní orgány; konstatuje, že tato hodnocení často opakují témata, která vnitrostátní orgány zkoumají ve svých každoročních výkazech, a neposkytují žádnou hmatatelnou výhodu; dále vyzývá Komisi, aby v rámci svého cíle snížení byrokracie omezila množství informací, které požaduje od vnitrostátních orgánů a organizací producentů ve výročních zprávách, a aby zajistila, že budou shromažďovány pouze údaje, které Komise skutečně používá ke sledování efektivnosti režimu;
40. naléhavě žádá Komisi, aby přezkoumala nařízení 499/2014 v přenesené pravomoci ze dne 11. března 2014, které zavedlo komplexnější systém kontrol organizací producentů včetně nepřiměřených sankcí za nesplnění složitých kritérií pro uznání; zdůrazňuje potřebu proporcionality ve vztahu k sankcím, pokud chceme podpořit nové pěstitele ke vstupu do režimu a zabránit stávajícím členům, aby svou účast v něm přehodnotili;
41. domnívá se, že konkurenceschopnost organizací producentů je velmi závislá na jejich řízení; naléhavě vybízí Komisi, aby rozvinula stávající akce, které mohou zdokonalit řízení organizací producentů a jejich konkurenceschopné postavení v potravinářském řetězci, nebo zavedla akce nové, a to včetně opatření v oblasti odborné přípravy a iniciativ pro výměnu osvědčených postupů, a aby zajistila posílení úlohy tržně orientovaného chování v rámci organizací producentů; zdůrazňuje, že organizace producentů by měli řídit lidé kvalifikovaní v oblasti marketingu, kteří jsou schopní řešit krizové situace v zemědělství;
42. doporučuje Komisi, aby se zaměřila na modely výroby a distribuce integrované do organizací producentů, a vyzývá místní a regionální orgány, aby poskytly logistickou podporu a podporu prodeji výrobků organizací producentů v jejich regionu;
43. vyzývá Komisi, aby přijala opatření nezbytná k tomu, aby organizace producentů plnily svou úlohu nástroje pro zvýšení příjmů producentů;
44. vyzývá Komisi, aby zvážila možnost rozšíření působnosti předpisů na financování prevence a krizového řízení (způsobilost finanční podpory pro splácení jistiny a úroků z půjček) a na dosažení jiných cílů, které sledují operační programy organizací producentů a jejich sdružení;
45. naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala opatření zahrnující přenos správního a strukturálního „know how“, které se týká způsobu organizování organizací producentů, z členských států s vysokou mírou organizovanosti v organizacích producentů do členských států, kde je míra organizovanosti producentů nízká;
46. poznamenává, že by měly být vždy důsledně používány postupy šetrné k životnímu prostředí, a že je proto nutné i nadále podporovat přenášení jejich financování z jednoho operačního programu do druhého a rozšiřovat rozsah intervence na producenty, jejichž pozemky sousedí s pozemky členů organizací producentů;
47. je přesvědčen, že sdružení organizací producentů by mohla hrát důležitou úlohu při posilování vyjednávací pozice zemědělců, a naléhavě vybízí Komisi, aby posílila pobídky na podporu zavádění těchto sdružení na vnitrostátní i evropské úrovni, posílila z právního hlediska jejich akceschopnost a zajistila možnost, aby se k jejich akcím mohli připojit producenti, kteří nejsou členy organizací producentů, aby se mohlo počítat s jejich významnější úlohou do budoucna; zdůrazňuje, že sdružení organizací producentů jsou schopná nejen dosáhnout účinné koncentrace a zlepšení nabídky, ale také projevit větší účinnost řízení zásahů vzhledem ke koordinační roli, kterou mají hrát na provozní úrovni;
48. domnívá se, že meziodvětvové organizace je třeba podporovat, aby se zajistila lepší organizace v odvětví ovoce a zeleniny; domnívá se, že tyto organizace mohou hrát důležitou úlohu při vytváření přidané hodnoty a jejím sdílení mezi jednotlivými částmi odvětví, při zajišťování kvality, udržitelném zvyšování produkce a řízení trhu a krizového řízení;
49. domnívá se, že sdružení organizací producentů by mohla hrát důležitou roli při předvídání a zvládání krátkodobých krizí; zdůrazňuje, že je důležité, aby se k nim mohli dobrovolně připojit producenti, kteří nejsou v organizacích producentů, aby se zvýšila účinnost kolektivních akcí producentů;
50. zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byla struktura a fungování organizací producentů a sdružení organizací producentů založena na zásadách nezávislosti a demokracie, s cílem zvýšit vzájemnou důvěru mezi producenty a bojovat proti nekalým obchodním praktikám a prospěchářskému chování;
51. je pevně přesvědčen, že výrobní metody, které třetí země používají při výrobě produktů určených na vývoz do EU, musí evropským spotřebitelům poskytovat stejné záruky, pokud jde o zdraví, bezpečnost potravin, dobré životní podmínky zvířat, udržitelný rozvoj a minimální sociální standardy, jaké jsou vyžadovány od producentů z EU; domnívá se tedy, že je nutné, aby EU v dohodách se třetími zeměmi dodržovala politiku skutečné reciprocity, pokud jde o přístup na trh a dodržování pravidel produkce platných pro producenty v EU;
52. zdůrazňuje, že je producentům potřeba zajistit jednodušší přístup na trhy třetích zemí; vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí na podporu vývozců ovoce a zeleniny za účelem překonání stále většího množství necelních překážek, jako jsou některé rostlinolékařské normy třetích zemí, kvůli nimž je vývoz z EU obtížný, ne-li nemožný;
53. je přesvědčen, že v zájmu dosažení spravedlivější hospodářské soutěže v oblasti dovozu na trh Společenství a s ohledem na reciprocitu u norem v oblasti zdraví rostlin by EU měla posílit režim kontroly dovozu, aby byl na úrovni kontroly, kterou provádí velká většina jejích obchodních partnerů;
54. vítá nedávno přijaté nové horizontální nařízení pro podporu zemědělských produktů a cíl navýšit finanční prostředky určené k nalezení nových trhů především ve třetích zemích a vyzývá Komisi, aby v nadcházejících letech i nadále pracovala na zlepšení nástroje propagace;
55. vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí při obchodních jednáních se třetími zeměmi za účelem odstranění celních překážek a překážek v oblasti zdraví rostlin, kterým čelí evropská produkce, a tím umožnila otevřít nové trhy pro ovoce a zeleninu Společenství;
56. naléhavě vybízí Komisi, aby zjistila, jaké jsou příčiny minimální míry využití nástrojů pro předcházení krizím a jejich řešení (CPM) (tento zdroj používá pouze 16 % organizací producentů, což představuje pouze 2,8 % celkové podpory), které jsou přizpůsobeny pouze k řešení drobných sezonních krizí, a aby přezkoumala, jak by mohla být situace zlepšena, přičemž zohlední příklady osvědčených postupů a zkušenosti stávajících organizací producentů;
57. žádá Komisi, aby jako první opatření při řešení krize vždy používala zásadu přednosti místní produkce, a to v zájmu podpory a ochrany jednotného evropského trhu a spotřeby vlastních výrobků; navrhuje, aby se Komise úzce zabývala nástroji pro řízení rizik, které představují naprosto nezbytná opatření k zajištění zemědělské produkce organizací producentů;
58. naléhavě žádá Komisi, aby navrhla lepší mechanismus pro koordinaci stahování z trhu v krizové situaci s cílem předcházet tomu, aby tržní krize přerůstaly v závažná a dlouhodobá narušení trhu, v jejichž důsledku by pěstitelé ovoce a zeleniny přišli o značnou část svých příjmů;
59. zdůrazňuje, že se ukázalo, že používání mechanismu pro stahování z trhu je omezené, a domnívá se, že je nezbytné revidovat opatření pro řešení krizí, a to i zvýšením procentního podílu finanční pomoci poskytované Unií, upravením cen za stažení, zohledněním výrobních nákladů, stanovením vyšších objemů, které lze stáhnout, a zlepšením podpory, pokud jde o přepravu a balení, v zájmu bezplatné distribuce ovoce a zeleniny, čímž bude poskytnuta větší flexibilita pro přizpůsobení podpory formě a závažnosti každé krize;
60. žádá Komisi, aby zvážila, zda by nebylo vhodné přispívat do vzájemných fondů, které jsou způsobilé jakožto opatření CPM, s cílem poskytnout lepší ochranu zemědělcům v případě tržních krizí způsobujících výrazné propady příjmů, ale domnívá se, že tyto prostředky nesmí pocházet z rozpočtové položky, kterou Komise přidělila na rozvoj zemědělství a venkova, pokud je krize způsobena problémy, které nesouvisejí s odvětvím, jako je ruský zákaz; je přesvědčen, že v takových případech by Komise měla hledat ke zmírnění negativních dopadů na obchod s ovocem a zeleninou jiné položky rozpočtu;
61. domnívá se, že producenti by neměli nést náklady krize způsobené okolnostmi, které jsou nezávislé na odvětví zemědělství, jako je ruský zákaz vztahující se na dovoz z EU, který vážně ohrozil mnoho evropských producentů ovoce a zeleniny, a dokonce zhoršil krizové situace na trhu, jaké zažívá například odvětví peckovin; žádá, aby se za takových okolností opatření podpory Společenství prodloužila, dokud se plně neobnoví běžné tržní podmínky;
62. zdůrazňuje, že prostřednictvím svých operačních programů mohou organizace producentů výrazně napomáhat dosahování environmentálních cílů a zdokonalování standardů potravinové bezpečnosti; vítá cíle režimu v oblasti životního prostředí, ale vyzývá Komisi, aby organizacím producentů umožnila přizpůsobit své operační programy tak, aby vyhovovaly jejich úrovni vyspělosti, jakož i zaměřit své finanční prostředky na širší škálu opatření zaměřených na zvýšení celkové konkurenceschopnosti odvětví; zdůrazňuje, že největší potenciál pro zlepšení příjmů producentů a zatraktivnění organizací producentů pro ostatní má větší důraz kladený na opatření zaměřená na inovace a přidanou hodnotu;
63. naléhavě žádá Komisi, aby posílila výhody režimů podpory pro poskytování ovoce, zeleniny a mléka do škol, a to vzhledem k důležitosti podpory zdravé a vyvážené stravy od útlého věku, a aby usilovala o sbližování mladých spotřebitelů a místních producentů;
64. považuje za zásadní zlepšit účinnost stávajících právních předpisů Společenství o ochraně rostlin proti zavlečení škodlivých organismů ze třetích zemí; poznamenává, že přítomnost těchto organismů v EU se s nárůstem obchodu zvyšuje a často má na odvětví ovoce a zeleniny negativní dopad;
65. domnívá se, že organizace producentů mohou stejně jako v jiných odvětvích (pěstování oliv) sehrávat důležitou úlohu při zajišťování a koordinaci doplňkovosti a soudržnosti jednotlivých režimů podpory EU, a tím zajistit větší transparentnost systému, aby se zabránilo dvojímu financování;
66. naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny nebo pravidla zásad vyjasňující podmínky, za nichž může být organizacím producentů dočasně udělena výjimka z čl. 101 odst. 1 SFEU na základě článku 222[3], který poskytuje organizacím producentů možnost přijmout opatření s cílem stabilizovat odvětví v době závažné tržní nerovnováhy;
67. zdůrazňuje význam krátkých dodavatelských řetězců a žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvoj místních trhů v zájmu prodeje ovoce a zeleniny;
68. vyzývá Komisi, aby posílila výzkum a sledování ve vztahu k hrozbě, které čelí produkce ovoce a zeleniny v EU ze strany invazních druhů, jako jsou octomilky;
69. vyjadřuje politování nad následujícími nedostatky zjištěnými při stanovování některých vnitrostátních strategií: příliš vysokým počtem cílů, absencí přesně definovaných dílčích úkolů pro jednotlivé cíle a zejména velmi nízkou účinností krizové prevence a řídících nástrojů, především v souvislosti s pojištěním sklizně, propagací a komunikací a stahováním produktů z trhu, což je dáno především tím, že musí být financovány na úkor jiných strukturálních opatření, přičemž pomoc související se stahováním produktů z trhu je v mnoha případech nedostatečná, a rovněž kvůli značné administrativní zátěži; vyjadřuje politování nad skutečností, že tyto nástroje se umí vypořádat pouze se samostatnými tržními krizemi a nejsou vhodné pro řízení krizí velkého rozsahu, jako je například stávající krize způsobená ruským embargem;
70. domnívá se, že je nezbytné stanovit preventivní opatření, která by organizacím producentů pomohla pochopit, správně vypočítat a používat určité předem definované výkonnostní ukazatele, a zdůrazňuje, že v mnoha případech je těchto ukazatelů příliš mnoho, což tento postup do značné míry znesnadňuje jak organizacím producentů, tak úřední správě; je přesvědčen o tom, že v této souvislosti by bylo mnohem užitečnější mít méně ukazatelů s větší vypovídající hodnotou;
71. je přesvědčen, že podpora zdravějších stravovacích návyků jde ruku v ruce s lepším chápáním zemědělství a toho, jak jsou potraviny produkovány, a v této souvislosti podporuje cíl, jímž je posílit vzdělávací rozměr programů Ovoce a zelenina do škol a Mléko pro školy, vyzývá k co nejrychlejšímu přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 1308/2013 a nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o program podpory pro dodávání ovoce a zeleniny, banánů a mléka do vzdělávacích institucí; v této souvislosti zdůrazňuje význam zapojení organizací producentů do programu Ovoce do škol jako způsobu, jak podpořit krátké dodavatelské řetězce a u dětí konzumaci místního a sezonního ovoce a zeleniny;
72. domnívá se, že klíčem k analýze situace v odvětví ovoce a zeleniny je vývoj příjmů zemědělců v odvětví, a proto vyzývá Komisi, aby připravila v této záležitosti studii, která ukáže, zda byla přijatá opatření, jako je posílení organizací producentů, opravdu účinná;
73. žádá Komisi, aby připravila naléhavý plán zaměstnanosti mládeže v odvětví zemědělství, aby se zabránilo stárnutí profese a následnému opouštění půdy a produkce;
74. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
1. Vývoj v oblasti režimu ovoce a zeleniny a reforma z roku 2007
Společná zemědělská politika (SZP) v posledních dvaceti letech daleko méně reguluje zemědělské trhy a ponechává rozhodování o orientaci produkce na tržních silách. Tento obecný přístup se uplatňuje zejména u režimu ovoce a zeleniny, kde se upustilo od používání nástrojů, jako jsou vývozní náhrady nebo stanovení minimálních cen, které museli zpracovatelé zemědělcům platit za některé produkty.
Unie tento liberalizační proces spojila s politikou posilování organizací producentů s cílem dát zemědělcům do rukou nástroje, pomocí nichž mohou jednat se záměrem bránit své zájmy a mezi něž patří například kolektivní prodej produkce nebo zhodnocení produktů jejich zpracováním přímo v zemědělských podnicích.
SZP tedy poskytuje finanční podporu organizacím producentů, které ji používají na provádění operačních programů. Organizace producentů využívají tyto programy při plnění různých cílů přizpůsobených jejich konkrétní situaci a zahrnujících například investování do reklamních kampaní nebo odbornou přípravu. Cíle operačních programů jsou v obecných rysech stanoveny v nařízení o jednotné společné organizaci trhů (nařízení 1308/2013).
Reforma v oblasti režimu ovoce a zeleniny provedená v roce 2007 potvrdila a rozšířila politiku posilování úlohy organizací producentů a sdružení organizací producentů. EU v posledních letech zvýšila objem prostředků určených na operační programy. V souladu s nařízením o jednotné společné organizaci trhů platí obecné pravidlo, že na provozních fondech se EU a organizace producentů podílejí coby rovnocenní partneři každý 50 %. Finanční pomoc Unie je však obecně omezena na 4,1 % hodnoty produkce uváděné na trh dotčenou organizací producentů.
Na režim ovoce a zeleniny se vztahují také povinnosti v oblasti životního prostředí. Nařízení 1308/2013 stanoví, že nejméně 10 % rozpočtu operačních programů musí být vyčleněno na environmentální opatření. Obsahuje také postupy v návaznosti na provádění politiky, na základě nichž musí členské státy stanovit „vnitrostátní strategii pro operační programy“, včetně „vnitrostátního rámce pro environmentální opatření“.
Je nutné si uvědomit, že podpora poskytovaná tomuto odvětví v rámci SZP je sice důležitá, ale nepříliš velká – představuje přibližně 1,5 % celkové hodnoty produkce (podle údajů Komise z roku 2012). Uvedený údaj se vztahuje na financování poskytnuté přímo organizacím producentů.
2. Zpráva Komise z března 2014 o odvětví ovoce a zeleniny od reformy z roku 2007 [COM(2014)112 v konečném znění]
V souladu s článkem 184 nařízení 1234/2007 byla Komise požádána, aby vypracovala zprávu o provádění nových pravidel týkajících se režimu ovoce a zeleniny vyplývajících z reformy z roku 2007, zejména pokud jde o organizace producentů, provozní fondy a operační programy. Komise proto svou zprávu zveřejnila v březnu 2014.
Zpravodaj se domnívá, že uvedená zpráva, která je z velké části věcná, vyváženým způsobem zachycuje situaci v odvětví ovoce a zeleniny a upozorňuje na oblasti, v nich bylo dosaženo pokroku, ale i na některé přetrvávající problémy. Uváděné údaje pocházejí většinou z roku 2010, proto vycházet z nich při analýze výsledků reformy z roku 2007, která byla prováděna až v letech 2008–9, lze jen omezeně. Zpráva se proto nesnaží hodnotit reformu ani nepřináší nové podněty pro budoucnost. Obsahuje nicméně několik zjištění, které stojí za to zmínit:
• v letech 2004 až 2010 se o 6 % zmenšila zemědělská plocha EU, na které se pěstuje ovoce a zelenina;
• podíl celkové hodnoty produkce ovoce a zeleniny uváděné na trh organizacemi producentů, označovaný jako „míra organizovanosti producentů“, se v roce 2010 zvýšil na 43 % (z 31 % v roce 2004); v míře organizovanosti producentů panují mezi členskými státy stále ještě velké rozdíly;
• celková finanční podpora EU v tomto odvětví se zvýšila z 380 milionů EUR v roce 2004 na 671 milionu EUR v roce 2010 (v současných cenách bez započítání inflace);
• míra využití nástrojů pro předcházení krizím a jejich řešení byla nízká;
• ještě nižší výdaje byly zaznamenány u služeb v oblasti vzdělávání a poradenství nebo u výzkumu a experimentální produkce;
• v některých členských státech se operačním programům příliš nedařilo zvyšovat obchodní hodnotu produktů kvůli slabé vyjednávací pozici organizací producentů v distribučním řetězci;
• zavedená pravidla přispěla jen málo k některým cílům v oblasti životního prostředí; jde např. o ochranu krajiny, zmírnění změny klimatu, zachování kvality ovzduší a omezení tvorby odpadu.
K dokreslení obrazu zpravodaj připojuje tyto poznámky:
• dlouhodobý pokles ve spotřebě ovoce a zeleniny v EU pokračoval i v posledních letech, přičemž jej pravděpodobně urychlila hospodářská krize (viz číselné údaje v návrhu zprávy);
• EU v odvětví ovoce a zeleniny zaznamenala obchodní deficit, zejména pokud jde o ovoce, a přistoupila v posledních letech k otevření svého trhu.
3. Postoj zpravodaje
Zpravodaj se domnívá, že zvýšení míry organizovanosti producentů, k němuž v posledních letech došlo téměř ve všech členských státech EU, svědčí o tom, že politika EU spočívající v podpoře vytváření a rozvíjení organizací producentů zaznamenala jistý úspěch. Velké rozdíly, které panují v míře organizovanosti producentů mezi jednotlivými členskými státy, odráží odlišné výchozí pozice určující motivaci k vytváření organizací producentů, a nemohou být proto považovány za selhání politiky.
Zpravodaj je přesvědčen o tom, že zvyšování míry organizovanosti producentů v celé Unii by mělo být u režimu ovoce a zeleniny i nadále jednou z priorit. Z tohoto důvodu by měly být posíleny pobídky k vytváření organizací producentů a sdružení organizací producentů a k jejich slučování. Je důležité najít způsob, jak učinit členství v těchto organizacích atraktivnější.
Zpráva Komise a studie univerzity ve Wageningenu, která byla představena v lednu 2015 v Evropském parlamentu, hovoří o tom, že stávající režim ovoce a zeleniny je příliš složitý a neposkytuje právní jistotu. Chybějící právní jistota představuje problém, který zásadním způsobem brání zvyšování míry organizovanosti producentů, neboť zemědělci, kteří založí organizaci producentů, jejíž status později není uznán nebo je zpochybněn, mohou být teoreticky vyzváni k tomu, aby splatili finanční prostředky EU z vlastních kapes.
Zpravodaj se proto domnívá, že prvním krokem k zatraktivnění organizací producentů by mělo být zjednodušení režimu a odstranění právní nejistoty. Vítá skutečnost, že se o zjednodušení režimu ovoce a zeleniny zasazuje komisař Hogan.
V návrhu zprávy se uvádí, že je důležité zaměřit se více na zlepšení řízení organizací producentů. Zpravodaj, který byl v přímém kontaktu s organizacemi producentů, zjistil, že mnohé z nich nemají kvalifikované manažery, kteří by měli potřebné znalosti a dovednosti pro podnikání v zemědělství, což je odvětví vyznačující se silnou konkurencí a mezinárodním přesahem. Je proto přesvědčen, že je třeba vyčlenit více finančních prostředků EU na zlepšení „lidského kapitálu“ organizací producentů. Rozhodnutí o vlastních prioritách a potřebách je však samozřejmě na samotných organizacích producentů.
Zdá se, že panuje shoda v tom, že nástroje pro předcházení krizím a jejich řešení nejsou dostatečně využívány. To je dost alarmující, neboť tržní krize jsou v odvětví ovoce a zeleniny běžným jevem, což je dáno tím, že i malé zvýšení produkce související například s příznivými povětrnostními podmínkami může vést k velkému poklesu cen. Ovoce a zelenina patří k produktům, které rychle podléhají zkáze, což v případě nepříznivých tržních podmínek staví zemědělce do velmi nevýhodné vyjednávací pozice ve vztahu k velkoobchodníkům nebo maloobchodníkům. Vzhledem k tomu, že se tyto krize opakují, obsahuje návrh zprávy požadavek, aby Komise zvážila možnost uznávat příspěvky do vzájemných fondů jako opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, což by zemědělcům umožnilo lépe se chránit před velkým poklesem příjmů. Krizi mohou vyvolat nejen tržní podmínky, ale může vzniknout také, i když ne tak často, v souvislosti se sanitárními problémy (např. krize vyvolaná bakterií E. coli) nebo s politickým napětím (viz současný zákaz dovozu do Ruska).
Zpravodaj vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o ochranu zemědělců před nekalými obchodními praktikami velkých obchodních řetězců. Zdá se, že by nemělo smysl investovat do posilování a vytváření organizací producentů (což je zdlouhavý a složitý proces), pokud by mnohem silnější vyjednávací pozici v rámci potravinářského dodavatelského řetězce měli i nadále maloobchodníci. A vzhledem k tomu, že mnohé členské státy řeší tyto problémy přijímáním opatření na vnitrostátní úrovni, měla by v zájmu řádného fungování vnitřního trhu existovat na unijní úrovni určitá forma koordinace. Touto otázkou se každopádně bude do větší hloubky zabývat zpráva EP, kterou by v nejbližších týdnech měl vypracovat Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO).
STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (11.3.2015)
pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova
k odvětví ovoce a zeleniny v období od reformy z roku 2007
(2014/2147(INI))
Navrhovatelka: Julia Pitera
NÁVRHY
Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
– s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění ustanovení týkajících se organizací producentů, provozních fondů a operačních programů v odvětví ovoce a zeleniny od reformy z roku 2007 (COM(2014)0112),
– s ohledem na čl. 18 odst. 4 nařízení Rady č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty[1],
A. vzhledem k tomu, že cílem reformy z roku 2007 bylo posílit organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny poskytnutím širší škály nástrojů s cílem umožnit jim mimo jiné předcházet krizím na trhu a řešit je, a dále pak rozšířením a soustředěním nabídky, zlepšením kvality a konkurenceschopnosti, přizpůsobením dodávek tak, aby odpovídaly potřebám trhu a poskytnutím technické podpory, která umožní uplatňovat při pěstování postupy šetrné k životnímu prostředí;
B. vzhledem k tomu, že byly vytvořeny pobídky na podporu slučování organizací producentů a slučování sdružení organizací producentů, i na podporu mezinárodní spolupráce, s cílem rozvinout vyjednávací pozici organizací producentů v distribučním řetězci;
C. vzhledem k tomu, že organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny mohou zřídit provozní fond na financování operačních programů schválených členskými státy;
D. vzhledem k tomu, že tyto prostředky jsou financovány členy organizací producentů nebo samotnými organizacemi producentů a z finanční pomoci EU a že toto spolufinancování posiluje závazek příjemců a pomáhá zajistit, aby tuto pomoc dobře využili a aby měla multiplikační efekt;
E. vzhledem k tomu, že v některých regionech může být poskytnuta přechodná podpora producentům, kteří hodlají získat status organizací producentů, aby vytvořily seskupení producentů, a vzhledem k tomu, že toto financování může být částečně uhrazeno z EU a je ukončeno, jakmile je seskupení producentů uznáno jako organizace producentů;
1. zdůrazňuje, že veřejná konzultace k politickým možnostem a hodnocení dopadů v souvislosti s přezkumem režimu EU pro odvětví ovoce a zeleniny, který provedla Komise od 4. června 2012 do 9. září 2012, ukázaly, že většina se přiklání k pokračování uplatňování tohoto režimu;
2. konstatuje, že podle údajů výše uvedené zprávy:
a) v letech 2003–2010 se mírně zmenšila celková plocha v EU, na které se pěstuje ovoce a zelenina (- 6 %), a prudce se snížil počet zemědělských podniků zabývajících se pěstováním ovoce a zeleniny (- 39 %);
b) došlo k nárůstu průměrné plochy, na které se pěstuje ovoce a zelenina, na jeden podnik;
c) došlo k mírnému poklesu objemu produkce ovoce a zeleniny v EU, tj. k 3% poklesu průměrné produkce ovoce a zeleniny v období let 2008–2010 ve srovnání s obdobím let 2004–2006; a
d) ve stejném období průměrná hodnota produkce ovoce a zeleniny v běžných cenách mírně vzrostla: +6,5 %;
3. vítá:
a) zvýšení míry organizovanosti, kdy podíl celkové hodnoty ovoce a zeleniny vypěstované v EU a uvedené na trh organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů dosahoval v roce 2010 přibližně 43 % (34 % v roce 2004);
b) větší atraktivitu organizací producentů, kdy vrostl podíl všech producentů ovoce a zeleniny, kteří jsou členy organizací producentů, a to z 10,4 % v roce 2004 na 16,5 % v roce 2010; a
c) větší atraktivitu sdružení organizací producentů, jak to prokázal rychlý nárůst sdružení organizací producentů spolu se značným nárůstem počtu a podílu organizací producentů, jež jsou členy sdružení organizací producentů;
4. vyjadřuje politování nad skutečností, že v některých členských státech zůstává organizovanost nízká, s organizacemi producentů, jež jsou malé, jak pokud jde o počet členů z řad producentů, tak celkové hodnoty tržní produkce, a že většina producentů, zejména v některých jižních členských státech a některých členských státech, které se připojily k EU v roce 2004 a později, nepožívají přímých výhod z režimu EU pro odvětví ovoce a zeleniny;
5. zdůrazňuje, že je nezbytné zlepšit v daném odvětví míru organizovanosti se zřetelem na skutečnost, že tato míra je jednoznačně vyšší v oblastech, kde je produkce a uvádění produktů na trh modernější a zaměřené na vývoz, zatímco v zemích, které po dlouhou dobu neměly příležitost provozní fondy využívat, je míra organizovanosti nejslabší;
6. domnívá se, že je proto nezbytné zajistit, aby organizace producentů byly zajímavější, a to tím, že se sníží administrativní zátěž a zlepší podpora, kterou těmto skupinám poskytuje Evropská unie, a rovněž tím, že se zlepší mechanismy pro řešení krizí;
7. zdůrazňuje, že podmínky pro uplatňování režimu pomoci a opravňování žádostí jsou nepřiměřené a nepřesné a podléhají četným kontrolám ze strany několika správních orgánů, které často nejednají shodně ani jednotně, což vede k tomu, že některé typy partnerů od režimu upustí a některé organizace producentů se rozhodnou o operační programy vůbec nežádat; domnívá se, že je nezbytné v tomto ohledu zprůhlednit evropské právní předpisy o uznávání organizací producentů s cílem zajistit právní jistotu tohoto režimu a předejít nejistotě mezi producenty;
8. zdůrazňuje, že cíl dosáhnout průměrné míry 60 % pro rok 2013 stanovené v reformě z roku 2007 byl nepřiměřený a svévolný, neboť nezohledňoval řadu důležitých faktorů, jako bylo přistoupení východoevropských zemí a nezbytné přizpůsobení prvků daného systému těmto zemím;
9. je znepokojen skutečností, že největší organizace producentů (přibližně 18 % všech organizací producentů s obratem přesahujícím 20 milionů EUR) jsou příjemci přibližně 70 % finanční pomoci EU;
10. zastává názor, že hodnotící zprávy za rok 2012, kterou zaslaly BE, CY, CZ, DK, DE, ES, FR, HU, IT, NL, AT, PT a UK poukazují na nezbytnost zlepšit operační programy tak, aby optimalizovaly produkční náklady, stabilizovaly výrobní ceny a zlepšily přitažlivost organizací producentů; zdůrazňuje, že tyto programy pomáhají dosáhnout některých cílů v oblasti životního prostředí, jako je ochrana krajiny, zmírnění změn klimatu, zachování kvality ovzduší, vodních zdrojů a půdního fondu a snížení produkce odpadů;
11. vyjadřuje politování nad následujícími slabými místy zjištěnými při stanovování některých vnitrostátních strategií: příliš vysokým počtem cílů, absencí přesně definovaných dílčích úkolů pro jednotlivé cíle a zejména velmi nízkou účinností krizové prevence a řídících nástrojů, především v souvislosti s pojištěním sklizně, propagací a komunikací a stahováním produktů z trhu, což je dáno především tím, že musí být financovány na úkor jiných strukturálních opatření, přičemž pomoc související se stahováním produktů z trhu je v mnoha případech nedostatečná, a rovněž kvůli značné administrativní zátěži; vyjadřuje politování nad skutečností, že tyto nástroje se umí vypořádat pouze se samostatnými tržními krizemi a nejsou vhodné pro řízení krizí velkého rozsahu, jako je například stávající krize způsobená ruským embargem;
12. domnívá se, že je nezbytné stanovit preventivní opatření, která by organizacím producentů pomohla pochopit, správně vypočítat a používat určité předem definované výkonnostní ukazatele, a zdůrazňuje, že v mnoha případech je těchto ukazatelů příliš mnoho, což tento postup do značné míry znesnadňuje jak organizacím producentů, tak úřední správě; je přesvědčen o tom, že v této souvislosti by bylo mnohem užitečnější mít méně ukazatelů s větší vypovídající hodnotou;
13. vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise nepodala zprávu o nedostatcích kontrolních systémů týkajících se organizací producentů a operačních programů, a zdůrazňuje, že ve své výroční zprávě za rok 2013 Evropský účetní dvůr odhalil nedostatky při zajištění uznání seskupení producentů v Polsku;
14. zdůrazňuje, že generální ředitel GŘ AGRI uvedl ve výroční zprávě GŘ o činnosti za rok 2013 výhradu týkající se zajištění uznání seskupením producentů v Rakousku, Nizozemsku, Polsku a Spojeném království; uvádí, že se odhaduje, že až 25 % celkových výdajů může být ohroženo; domnívá se, že je v této souvislosti naprosto nutné ověřovat, zda případné vyřazení určité organizace producentů bylo zapříčiněno nesprávnými postupy uznávání ze strany vnitrostátních orgánů, což by mělo vést k jejich vyřazení pro nedodržování režimových cílů, nebo zda bylo zapříčiněno nejasnostmi ohledně pravidel, a v takovém případě by tato pravidla měla být lépe vysvětlena;
15. poukazuje na to, že jak ruské embargo, tak program nouzových opatření pro trh s ovocem a zeleninou podléhajícím zkáze, který přijala Komise v srpnu a září 2014, potvrzuje, že zlepšení krizové prevence a řídících nástrojů je absolutně nezbytné;
16. žádá Komisi, aby podala zprávu o provádění pravidel požadujících, aby nejméně 10 % prostředků v každém operačním programu bylo vynaloženo na opatření v oblasti životního prostředí nad rámec povinných norem (nebo alternativního požadavku, aby každý program zahrnoval nejméně dvě taková opatření).
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
|
Datum přijetí |
24.2.2015 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
25 2 0 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Nedzhmi Ali, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Ryszard Czarnecki, Dennis de Jong, Tamás Deutsch, Martina Dlabajová, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Rina Ronja Kari, Verónica Lope Fontagné, Fulvio Martusciello, Dan Nica, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski, Petri Sarvamaa, Bart Staes, Michael Theurer, Marco Valli, Derek Vaughan, Anders Primdahl Vistisen, Tomáš Zdechovský |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Karin Kadenbach, Marian-Jean Marinescu, Julia Pitera, Patricija Šulin |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Judith Sargentini |
||||
- [1] Úř. věst. L 154, 17.6.2009, s. 1.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
|
Datum přijetí |
5.5.2015 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
37 0 6 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, José Bové, Paul Brannen, Daniel Buda, Nicola Caputo, Matt Carthy, Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Edouard Ferrand, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Esther Herranz García, Jan Huitema, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Nuno Melo, Giulia Moi, Ulrike Müller, James Nicholson, Marit Paulsen, Marijana Petir, Laurenţiu Rebega, Jens Rohde, Bronis Ropė, Jordi Sebastià, Lidia Senra Rodríguez, Czesław Adam Siekierski, Marc Tarabella, Marco Zullo |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Bas Belder, Franc Bogovič, Jens Gieseke, Momchil Nekov, Sofia Ribeiro |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Stanisław Ożóg, Marco Valli, Ángela Vallina |
||||