Postup : 2014/2232(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0178/2015

Předložené texty :

A8-0178/2015

Rozpravy :

PV 07/09/2015 - 24
CRE 07/09/2015 - 24

Hlasování :

PV 08/09/2015 - 5.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0288

ZPRÁVA     
PDF 207kWORD 132k
3.6.2015
PE 549.160v03-00 A8-0178/2015

o „lidských právech a technologiích: dopad systémů narušování a sledování na lidská práva ve třetích zemích“

(2014/2232(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodajka: Marietje Schaake

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o „lidských právech a technologiích: dopad systémů narušování a sledování na lidská práva ve třetích zemích“

(2014/2232(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, zejména na článek 19 tohoto paktu,

–       s ohledem na strategický rámec Evropské unie pro lidská práva a demokracii, který přijala Rada dne 25. června 2015(1),

–       s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu online a offline, které přijala Rada pro zahraniční věci dne 12. května 2014(2),

–       s ohledem na obecné pokyny pro odvětví informačních a komunikačních technologií pro provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, které zveřejnila Komise v červnu 2013,

–       s ohledem na zprávu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ze dne 15. prosince 2011 s názvem „Svoboda projevu na internetu“(3) a  na zprávu zvláštního zástupce OBSE pro svobodu sdělovacích prostředků pravidelně předkládanou Stálé radě OBSE ze dne 27. listopadu 2014(4),

–       s ohledem na zprávu, kterou dne 23. září 2014 předložil zvláštní zpravodaj OSN pro podporu a ochranu lidských práv a základních svobod v rámci boje proti terorismu (A/69/397)(5),

–       s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 30. června 2014 s názvem „Právo na soukromí v digitálním věku“(6),

–       s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN ze dne 17. dubna 2013 o právu na svobodu přesvědčení a projevu (A/HRC/23/40) analyzující důsledky sledování komunikace ze strany států na uplatňování lidského práva na soukromí a na svobodu přesvědčení a projevu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a pro lidská práva Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 26. ledna 2015 o „hromadném sledování“(7),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o programu agentury NSA (USA) pro sledování, subjektech členských států pro sledování a dopadech na základní práva občanů EU a na transatlantickou spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí(8),

–       s ohledem na zprávu zvláštního zástupce generálního tajemníka OSN pro problematiku lidských práv a nadnárodních korporací a jiných podnikatelských subjektů ze dne 21. března 2011 s názvem „Obecné zásady v oblasti podnikání a lidských práv: provádění rámce OSN nazvaného ,Chránit, dodržovat, napravovat‘“(9),

–       s ohledem na směrnice OECD pro nadnárodní podniky(10) a výroční zprávu za rok 2014 ohledně směrnic OECD pro nadnárodní podniky(11),

–       s ohledem na výroční zprávu Internetového sdružení pro přidělování jmen a čísel za rok 2013(12),

–       s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 12. února 2014 s názvem „Politika v oblasti internetu a jeho správa: úloha Evropy při formování budoucnosti internetové správy“(13),

–       s ohledem na prohlášení ze zasedání NETmundial složeného z mnoha zúčastněných stran, které bylo přijato dne 24. dubna 2014(14),

–       s ohledem na shrnutí předsedy devátého Fóra pro správu internetu, které se konalo v Istanbulu ve dnech 2.–5. září 2014,

–       s ohledem na platná restriktivní opatření EU, která v některých případech zahrnují embargo na telekomunikační vybavení, informační a komunikační technologie (IKT) a monitorovací nástroje,

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 599/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití(15),

–       s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 16. dubna 2014 o přezkumu systému kontrol vývozu zboží dvojího využití(16),

–       s ohledem na rozhodnutí 19. plenárního zasedání Wassenaarského ujednání o vývozních kontrolách konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití, které se konalo ve dnech 3.–4. prosince ve Vídni,

–       s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 24. dubna 2014 s názvem „Přezkum politiky v oblasti kontrol vývozu: zajištění bezpečnosti a konkurenceschopnosti v měnícím se světě“(17),

–       s ohledem na závěry Rady ze dne 21. listopadu 2014 o přezkumu politiky v oblasti kontroly vývozu,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 o strategii digitální svobody v zahraniční politice EU(18),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2013 o svobodě tisku a sdělovacích prostředků(19),

–       s ohledem na svá usnesení o naléhavých případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu, v nichž byly vyjádřeny obavy ohledně digitálních svobod,

–       a s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o prioritách EU pro činnost Rady OSN pro lidská práva v roce 2015(20),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2015 o prodloužení mandátu Fóra pro správu internetu(21),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o programu agentury NSA (USA) pro sledování, subjektech členských států pro sledování a dopadech na základní práva občanů EU(22),

–         s ohledem na své usnesení o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2013 a politice Evropské unie v této oblasti(23),

–       s ohledem na písemné prohlášení, které v březnu 2014 předložil Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Edward Snowden(24),

–       s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a probíhající jednání o přistoupení EU k této úmluvě,

–       s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0178/2015),

A.     vzhledem k tomu, že technologický vývoj a přístup k otevřenému internetu jsou stále důležitější k tomu, aby bylo možné zajistit plnění a úplné dodržování lidských práv a základních svobod, a mají pozitivní dopad, protože rozšiřují prostor pro svobodu projevu, přístup k informacím, právo na soukromí a svobodu shromažďování a sdružování po celém světě;

B.     vzhledem k tomu, že technologické systémy mohou být zneužity jako nástroje pro porušování lidských práv prostřednictvím cenzury, dohledu, nepovoleného přístupu k zařízením, rušení signálu, narušování soukromí, sledování a dohledávání informací a jednotlivců;

C.     vzhledem k tomu, že porušování lidských práv se dopouštějí veřejné i soukromé subjekty, včetně vlád a donucovacích orgánů, i zločinné organizace a teroristické sítě;

D.     vzhledem k tomu, že kontext, v jakém jsou IKT navrhovány a využívány, do značné míry určuje, zda fungují jako nástroj podpory, nebo porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že informační technologie, zejména software, jsou tudíž málokdy jen jednoho, ale spíše dvojího užití, pokud jde o možné porušování lidských práv, přičemž software je rovněž formou projevu;

E.     vzhledem k tomu, že IKT jsou klíčovými nástroji, které lidem pomáhají organizovat společenská hnutí a protesty v různých zemích, a zejména v zemích s autoritativními režimy;

F.     vzhledem k tomu, že pro posouzení toho, jaké dopady na lidská práva bude mít kontext, v němž budou technologie využívány, je určující, jak silný je vnitrostátní a regionální právní rámec pro regulaci používání technologií, a schopnost politických a soudních orgánů nad tímto používáním vykonávat dohled;

G.     vzhledem k tomu, že v digitální oblasti hrají soukromé subjekty stále významnější úlohu ve všech sférách společenských aktivit, dosud však neexistují záruky, které by jim bránily v nadměrném omezování základních práv a svobod; vzhledem k tomu, že soukromé subjekty hrají tudíž aktivnější úlohu při posuzování legálnosti obsahu a při vývoji systému kybernetické bezpečnosti a systémů dohledu, což může mít negativní dopad na lidská práva na celém světě;

H.     vzhledem k tomu, že internet představuje revoluci, pokud jde o možnosti výměny nejrůznějších údajů, informací a znalostí;

I.      vzhledem k tomu, že šifrování je důležitou metodou, která pomáhá zabezpečit komunikaci a zajistit bezpečnost pro ty, kdo ji využívají;

J.      vzhledem k tomu, že správa internetu těží z modelu rozhodování, jehož podstatou je zapojení více zúčastněných stran, tedy procesu, který zajišťuje smysluplnou, inkluzivní a odpovědnou účast všech zúčastněných subjektů, včetně vlád, občanské společnosti, technické a akademické obce, soukromého sektoru i uživatelů;

K.     vzhledem k tomu, že zpravodajské agentury kvůli zachycování komunikace a údajů systematicky oslabují šifrovací protokoly a produkty; vzhledem k tomu, že Agentura pro národní bezpečnost USA (NSA) shromáždila velké množství tzv. chyb nultého dne (zero day exploits) – slabých míst v bezpečnosti IT, o nichž ještě veřejnost nebo prodejce produktu neví; vzhledem k tomu, že takové činnosti maří globální úsilí o zlepšení bezpečnosti IT;

L.     vzhledem k tomu, že zpravodajské služby se sídlem v EU se podílejí na činnostech, které ohrožují lidská práva;

M.    vzhledem k tomu, že ve světle stávajícího rychlého technologického vývoje jsou soudní a demokratický dohled a záruky do značné míry nedostatečně rozvinuté;

N.     vzhledem k tomu, že opatření v oblasti (kybernetické) bezpečnosti a protiteroristická opatření zahrnující IKT nebo monitorování internetu mohou mít výrazně negativní dopad na lidská práva a svobodu jednotlivců na celém světě, a to i na občany EU, kteří jsou usazeni v zahraničí nebo tam cestují, a to zejména při neexistenci právního základu, který by byl založen zásadách nezbytnosti, přiměřenosti a na demokratickém a soudním dohledu;

O.     vzhledem k tomu, že internetové filtry a sledování komunikace oslabují schopnost obhájců lidských práv využívat výhod internetu a sdělovat si citlivé informace a že jsou v rozporu s několika články Všeobecné deklarace lidských práv, která každému jednotlivci zaručuje právo na soukromí a svobodu projevu;

P.     vzhledem k tomu, že digitální bezpečnost a digitální svoboda jsou obě klíčové, nemohou být vzájemně zaměňovány, ale měly by jedna druhou posilovat;

Q.     vzhledem k tomu, že Evropská unie může jít v oblasti digitálních svobod příkladem pouze tehdy, pokud je bude sama zaručovat; a vzhledem k tomu, že je tudíž zásadní, aby byl přijat soubor právních předpisů EU na ochranu údajů;

R.     vzhledem k tomu, že jsou ve hře dalekosáhlé společenské zájmy, jako je ochrana základních práv, o nichž by neměl rozhodovat pouze trh a které vyžadují regulaci;

S.     vzhledem k tomu, že respektování základních práv a právního státu a účinný parlamentní dohled nad zpravodajskými službami, které využívají digitální technologie v oblasti sledování, jsou důležitým prvkem mezinárodní spolupráce;

T.     vzhledem k tomu, že společnosti se sídlem v EU mají významný podíl na celosvětovém trhu IKT, zejména pokud jde o vývoz technologií pro dohled, sledování, narušování a monitorování;

U.     vzhledem k tomu, že zavedení vývozních kontrol by nemělo ohrozit legitimní výzkum problematiky bezpečnosti IT a vývoj nových IT nástrojů v oblasti bezpečnosti, pokud neexistuje zločinný úmysl;

1.      uznává, že lidská práva a základní svobody jsou univerzální a musí být globálně chráněny ve všech podobách, v nichž se projevují; zdůrazňuje, že sledování komunikace je samo o sobě v rozporu s právem na soukromí a svobodu projevu, pokud je prováděno mimo odpovídající právní rámec;

2.      vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost mezi vnější činností EU a jejími vnitřními politikami souvisejícími s IKT;

3.      je přesvědčen, že aktivní hromadné sledování občanů a špionáž politických představitelů agenturou NSA za aktivní spolupráce některých členských států EU, jež odhalil Edward Snowden, závažným způsobem narušilo důvěryhodnost politiky EU v oblasti lidských práv a oslabilo celosvětovou důvěru ve výhody IKT;

4.      připomíná dotčeným členským státům a agenturám EU včetně Europolu a Eurojustu jejich závazky stanovené Listinou základních práv Evropské unie a vyplývající z mezinárodních právních předpisů na ochranu lidských práv a cílů vnější politiky EU, že nebudou sdílet zpravodajské informace, pokud by to mohlo vést k porušení lidských práv ve třetí zemi nebo k využití informací získaných na základě porušení lidských práv, jako je neoprávněné sledování mimo EU;

5.      zdůrazňuje, že dopad technologií na zlepšování lidských práv by měl být začleněn do všech příslušných politik a programů EU za účelem podpory ochrany lidských práv a podpory demokracie, právního státu a řádné správy, jakož i mírového řešení sporů;

6.      vyzývá k aktivnímu vývoji a rozšiřování technologií, které pomáhají chránit lidská práva a zajišťovat lidem digitální práva a svobody, stejně jako bezpečnost, společně s podporou osvědčených postupů a vhodných legislativních rámců, a současně k zaručení bezpečnosti a integrity osobních údajů; zejména naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly globální používání a vývoj otevřených standardů a bezplatného a otevřeného softwaru a šifrovacích technologií;

7.      vyzývá EU, aby více podporovala subjekty, které pracují na posilování norem pro IKT v oblasti bezpečnosti a ochrany soukromí na všech úrovních, včetně hardwaru, softwaru a komunikačních standardů, jakož i vývoje hardwarových a softwarových rámců zajišťujících ochranu soukromí již od návrhu;

8.      požaduje, aby byl v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva zřízen fond pro lidská práva a technologie;

9.      naléhavě žádá EU, zejména Evropskou službu pro vnější činnost, aby při své komunikaci s obhájci lidských práv používala šifrování a předešla tak jejich ohrožení a aby chránila svou komunikaci se subjekty zvenčí před sledováním;

10.    žádá EU, aby využívala bezplatný a otevřený software a podporovala v tom i další aktéry, neboť takovýto software poskytuje větší bezpečnost a umožňuje lépe dodržovat lidská práva;

11.    upozorňuje, že je důležité rozvíjet IKT v oblastech sporů a podporovat tak mírové aktivity s cílem zajistit bezpečnou komunikaci mezi stranami, které se podílejí na mírovém řešení sporů;

12.    požaduje, aby byly zavedeny podmínky, ukazatele a postupy podávání zpráv s cílem zajistit, že finanční a technická podpora EU určená na rozvoj nových technologií ve třetích zemích nebude využívána způsobem, který by byl v rozporu s lidskými právy;

13.    vyzývá Komisi a Radu, aby aktivně spolupracovaly s vládami třetích zemí a aby prostřednictvím stávajících evropských podpůrných mechanismů a politických nástrojů bezpečným způsobem poskytovaly další podporu, školení a pomoc obhájcům lidských práv, aktivistům občanské společnosti a nezávislým novinářům, kteří využívají IKT při své činnosti, a aby prosazovaly související základní práva v oblasti soukromí, jako je neomezený přístup k informacím na internetu, právo na soukromí a ochranu údajů, svoboda projevu, svoboda shromažďování, svoboda sdružování, svoboda tisku a svoboda publikování na internetu;

14.    upozorňuje na obtížnou situaci oznamovatelů a jejich zastánců, včetně novinářů, poté, co odhalí nemístné sledovací praktiky ve třetích zemích; je přesvědčen, že tito lidé by měli být považováni za obhájce lidských práv, a tudíž si zaslouží ochranu EU, jak to vyžadují obecné zásady EU týkající se obhájců lidských práv; opakuje svou výzvu Komisi a členským státům, aby důkladně prozkoumaly možnost poskytovat oznamovatelům mezinárodní ochranu před stíháním;

15.    vyjadřuje politování nad tím, že bezpečnostní opatření, zejména opatření v oblasti boje proti terorismu, jsou ve stále větší míře zneužívána jako záminka pro porušování práva na soukromí a pro omezování legitimní činnosti obhájců lidských práv, novinářů a politických aktivistů; opakuje své pevné přesvědčení, že vnitrostátní bezpečnost nikdy nemůže ospravedlnit programy necíleného, tajného či hromadného sledování; trvá na tom, aby takováto opatření byla uplatňována důsledně v souladu se zásadami právního státu a normami v oblasti lidských práv, včetně práva na soukromí a ochranu údajů;

16.    vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost a Komisi, aby ve svém politickém dialogu s třetími zeměmi i ve svých programech rozvojové spolupráce podporovaly demokratický dohled nad bezpečnostními a zpravodajskými službami; naléhavě žádá Komisi, aby podporovala organizace občanské společnosti a legislativní orgány ve třetích zemích, které usilují o posílení dohledu, transparentnosti a odpovědnosti domácích bezpečnostních služeb; požaduje, aby se konkrétní závazky v tomto ohledu staly součástí budoucího akčního plánu EU pro lidská práva a demokratizaci;

17.    naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby podporovaly digitální svobody a neomezený přístup k internetu při veškerém styku se třetími zeměmi, včetně přístupových a obchodních jednání, dialogů o lidských právech a diplomatických kontaktů;

18.    bere na vědomí, že se internet stal veřejným prostorem a rovněž trhem, pro který je volný tok informací a přístup k IKT nezbytný; zdůrazňuje proto, že digitální svoboda i volný obchod musí být podporovány a chráněny současně;

19.    žádá, aby do všech smluv se třetími zeměmi byly začleňovány doložky, které výslovně odkazují na to, že je třeba podporovat, zaručovat a dodržovat digitální svobodu, neutralitu sítě, necenzurovaný a neomezený přístup k internetu, právo na soukromí a ochranu údajů;

20.    naléhavě vyzývá EU, aby se postavila proti kriminalizaci obhájců lidských práv za to, že využívají nástroje pro šifrování, obcházení cenzury a ochranu soukromí, a aby odmítla omezit používání šifrování v rámci EU a kritizovala vlády třetích zemí, které proti obhájcům lidských práv používají takováto obvinění;

21.    naléhavě vyzývá EU, aby se postavila proti kriminalizaci využívání nástrojů pro šifrování, obcházení cenzury a ochranu soukromí a aby odmítla omezit používání šifrování v rámci EU a kritizovala vlády třetích zemí, které tyto nástroje kriminalizují;

22.    zdůrazňuje, že účinná politika EU v oblasti rozvoje a lidských práv vyžaduje, aby byly otázky IKT začleňovány do všech činností a aby byly překonány digitální rozdíly, a to vytvořením základní technologické infrastruktury, usnadněním přístupu ke znalostem a informacím a podporou počítačových dovedností a používání otevřených standardů v dokumentech a případně i bezplatného a otevřeného softwaru, aby se zajistila otevřenost a transparentnost (zejména orgánů veřejné správy) – včetně zajištění ochrany údajů v digitálním prostoru po celém světě – i lepším pochopením potenciálních rizik a přínosů IKT;

23.    vyzývá Komisi, aby podporovala odstraňování digitálních překážek pro osoby se zdravotním postižením; považuje za nesmírně důležité, aby politiky EU v oblasti rozvoje a podpory lidských práv ve světě usilovaly o zmenšení digitální propasti pro osoby se zdravotním postižením a aby poskytovaly širší rámec práv, zejména pokud jde o přístup ke znalostem, digitální účast a podíl na nových hospodářských a společenských příležitostech, které internet vytváří;

24.    zdůrazňuje, že legální digitální shromažďování a šíření důkazů o porušování lidských práv může přispět k celosvětovému boji proti beztrestnosti a terorismu; domnívá se, že v řádně odůvodněných případech by měl takový materiál být podle mezinárodního (trestního) práva přípustný jako důkaz pro soudní řízení v souladu s mezinárodními, regionálními i ústavními zárukami; doporučuje, aby byly v oblasti mezinárodního trestního práva vytvořeny mechanismy pro zavedení postupů, jejichž prostřednictvím by byly tyto údaje ověřovány a shromažďovány pro použití jako důkaz pro soudní řízení;

25.    velmi lituje skutečnosti, že některé informační a komunikační technologie a služby pocházející z EU jsou prodávány a mohou být ve třetích zemích používány soukromými osobami, podniky a orgány s konkrétním úmyslem porušovat lidská práva prostřednictvím cenzury, hromadného dohlížení, rušení signálu, narušování soukromí, monitorování a sledování a dohledávání občanů a jejich činností přes (mobilní) telefonní sítě a internet; je znepokojen skutečností, že některé společnosti se sídlem v EU mohou poskytovat technologie a služby, jež takovéto porušování lidských práv umožňují;

26.    konstatuje, že hrozby pro bezpečnost Evropské unie, jejích členských států a třetích zemí často mají často původ u jednotlivců nebo malých skupin používajících digitální komunikační sítě k plánování a provádění útoků a že nástroje a taktiky vyžadované k potírání takovýchto hrozeb je nutné neustále přezkoumávat a aktualizovat;

27.    považuje hromadné sledování, které není odůvodněno zvýšeným rizikem teroristické hrozby, za nepřiměřené, a tudíž za porušení zásady nezbytnosti a proporcionality, jež představuje porušení lidských práv;

28.    naléhavě vyzývá členské státy, aby prosazovaly plný demokratický dohled nad operacemi zpravodajských služeb ve třetích zemích, a žádá, aby tyto služby působily v plném souladu se zásadami právního státu a aby neoprávněně působící služby a jednotlivci byli hnáni k zodpovědnosti;

29.    vybízí členské státy, aby s ohledem na posílenou spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy a třetími zeměmi (mimo jiné i prostřednictvím digitálního sledování) zajistily demokratický dohled nad těmito službami a jejich činnostmi prostřednictvím náležitého vnitřního, výkonného, soudního a nezávislého parlamentního dohledu;

30.    zdůrazňuje, že zásady sociální odpovědnosti podniků a lidská práva jakožto součást projektových kritérií, což jsou technologická řešení a inovace zajišťující ochranu lidských práv, by se měly stát součástí právních předpisů EU, aby se zajistilo, že poskytovatelé internetových služeb, vývojáři softwaru, výrobci hardwaru, služby sociálních sítí/médií, mobilní operátoři a další přistupují k lidským právům koncových uživatelů globálně;

31.     naléhavě žádá EU, aby zajistila větší transparentnost ve vztazích mezi mobilními operátory či poskytovateli internetových služeb a vládami a aby tuto transparentnost prosazovala ve svých vztazích se třetími zeměmi a požadovala, aby operátoři a poskytovatelé internetových služeb každoročně zveřejňovali podrobné zprávy o transparentnosti, včetně zpráv o tom, jaké kroky jsou vyžadovány ze strany orgánů, a o finančních vazbách mezi orgány veřejné správy a operátory / poskytovateli internetových služeb;

32.    připomíná podnikovým subjektům, že nesou odpovědnost za dodržování lidských práv při svém působení po celém světě bez ohledu na to, kde se jejich uživatelé nacházejí, a nezávisle na tom, zda své závazky týkající se lidských práv plní hostitelský stát; vyzývá společnosti zabývající se IKT, zejména ty se sídlem v EU, aby provedly obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, mimo jiné tím, že zavedou politiky náležité péče a záruky pro řízení rizik a budou poskytovat účinnou nápravu, kdykoli jejich činnost bude mít nepříznivý dopad na lidská práva nebo k takovému dopadu přispěje;

33.    zdůrazňuje potřebu účinněji provádět a monitorovat nařízení a sankce EU týkající se IKT na úrovni EU, včetně využití všeobsáhlých mechanismů, aby bylo zajištěno dodržování právních předpisů všemi stranami, včetně všech členských států, a aby byly zachovány rovné podmínky pro všechny;

34.    zdůrazňuje, že dodržování základních práv je nezbytným prvkem úspěšných protiteroristických politik, což se týká i využívání digitálních technologií v oblasti sledování;

35.    vítá rozhodnutí Wassenaarského ujednání o vývozních kontrolách v oblastech nástrojů pro sledování, prosazování práva a shromažďování zpravodajských informací a systémů pro sledování sítí z prosince 2013; připomíná, že režim EU pro technologie dvojího užití je dosud velmi nedokonalý, zejména pak nařízení EU o technologiích dvojího užití, pokud jde o účinné a systematické kontroly vývozu škodlivých IKT do nedemokratických zemí;

36.    naléhavě vyzývá Komisi, aby v souvislosti s nadcházejícím přezkumem a obnovou politik v oblasti dvojího užití urychleně předložila návrh účinné a inteligentní politiky pro omezení a regulaci komerčního vývozu služeb v oblasti provádění a používání tzv. technologií dvojího užití, který se bude zabývat potenciálně škodlivým vývozem produktů a služeb IKT do třetích zemí, jak bylo ujednáno ve společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise v dubnu 2014; vyzývá Komisi, aby zavedla účinné záruky zabraňující tomu, aby uvedené vývozní kontroly poškodily výzkum, včetně vědeckého výzkumu a výzkumu IT v oblasti bezpečnosti;

37.    zdůrazňuje, že by Komise měla být schopna co nejrychleji poskytnout společnostem, které váhají, zda požádat o vývozní licenci, přesné a aktuální informace o legalitě a potenciálních negativních důsledcích případných obchodních transakcí;

38.    vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na přezkum toho, jak by mohly být využity normy EU pro IKT v rámci prevence potenciálních negativních dopadů vývozu těchto technologií nebo dalších služeb do třetích zemí, kde význam pojmů jako „zákonem povolené zachycování sdělení“ nelze považovat za rovnocenný tomu v EU nebo kde například mají špatnou pověst v oblasti lidských práv či tam neexistuje právní stát;

39.    opětovně uvádí, že při posuzování případů, kdy jsou technologie dvojího užití použity způsobem, který by mohl omezit lidská práva, by měly mít přednost normy EU, a zejména Listina základních práv EU;

40.    žádá o rozvíjení politik umožňujících regulovat prodej technologií s tzv. chybami nultého dne (zero-day exploits) a zranitelnými místy, aby se zabránilo jejich využívání ke kybernetickým útokům nebo neoprávněnému přístupu k zařízením umožňujícím porušování lidských práv, aniž by tato regulace měla významný dopad na akademický výzkum v oblasti bezpečnosti nebo jiný výzkum v této oblasti vedený v dobré víře;

41.    lituje aktivní spolupráce některých evropských i mezinárodních společností, které obchodují s technologiemi dvojího užití majícími potenciálně škodlivý dopad na lidská práva a zároveň jsou činné v EU, s režimy, jejichž opatření porušují lidská práva;

42.    naléhavě žádá Komisi, aby společnosti zapojené do těchto činností vyloučila z veřejných zakázek EU a z řad příjemců finančních prostředků na výzkum a vývoj a všech dalších finančních podpor;

43.    vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost hlediskům lidských práv v postupech zadávání veřejných zakázek na technologické vybavení, obzvláště v zemích, kde je praxe v této oblasti nespolehlivá;

44.    vyzývá Komisi a Radu, aby prostřednictvím fór pro správu internetu aktivně hájily otevřený internet, rozhodovací postupy za účasti mnoha zúčastněných stran, neutralitu sítě, digitální svobody a záruky ochrany údajů ve třetích zemích;

45.    odsuzuje oslabování a podrývání šifrovacích protokolů a produktů, zejména ze strany zpravodajských služeb, které chtějí zachycovat šifrovanou komunikaci;

46.    varuje před privatizací prosazování práva internetovými společnostmi a poskytovateli internetových služeb;

47.    požaduje vyjasnění norem a standardů, které soukromé subjekty používají k vývoji svých systémů;

48.    připomíná, že je důležité posuzovat kontext, v němž jsou technologie využívány, aby bylo možné plně docenit jejich dopad na lidská práva;

49.    výslovně požaduje, aby byly podporovány nástroje, které umožňují anonymní nebo pseudoanonymní používání internetu, a zpochybňuje jednostranný názor, že takovéto nástroje slouží pouze k trestné činnosti, a nikoli ke zlepšování postavení aktivistů činných v oblasti lidských práv v EU i mimo ni;

50.    naléhavě žádá Radu, Komisi a ESVČ, aby vypracovaly inteligentní a účinné politiky pro regulaci vývozu technologií dvojího užití, která by řešila potenciálně škodlivý vývoz produktů a služeb v oblasti IKT, na mezinárodní úrovni v rámci vícestranných režimů kontroly vývozu a jiných mezinárodních subjektů;

51.    zdůrazňuje, že jakékoli změny právních předpisů mající za cíl zvýšení účinnosti vývozních kontrol v souvislosti s přenosem nehmotných technologií nesmí brzdit legitimní výzkum a bránit přístupu k informacím a jejich výměně a že jakákoli potenciální opatření, jako je například používání všeobecných vývozních povolení EU pro výzkum dvojího užití, by neměla mít „odrazující účinek“ na jednotlivce a malé a střední podniky;

52.    vyzývá členské státy, aby zajistily, že stávající i budoucí politiky v oblasti vývozních kontrol neomezí činnost legitimních výzkumných pracovníků zabývajících se bezpečností a že vývozní kontroly budou uplatňovány v dobré víře pouze na jasně vymezené technologie, které mají být použity k hromadnému sledování, cenzuře, rušení signálu, narušování soukromí nebo monitorování a ke sledování a dohledávání občanů a jejich činností přes (mobilní) telefony a sítě;

53.    připomíná, že bezdrátové technologie na bázi ad hoc sítí mají značný potenciál jakožto záložní sítě v oblastech, kde je internet nedostupný či blokovaný, a mohou napomáhat prosazování lidských práv;

54.    vyzývá Komisi, aby jmenovala skupinu nezávislých odborníků, kteří budou moci provést posouzení dopadů stávajících norem EU pro IKT na lidská práva, s cílem vypracovat doporučení ohledně úprav, jimiž se zvýší ochrana lidských práv, zejména při vývozu systémů;

55.    uznává, že technologický vývoj představuje výzvu pro právní systémy, které se musí přizpůsobovat novým okolnostem; zdůrazňuje, že je důležité, aby normotvůrci věnovali otázkám souvisejícím s digitální ekonomikou větší pozornost;

56.    vyzývá Komisi, aby zapojila občanskou společnost a nezávislé odborníky v oblasti IKT, včetně výzkumných pracovníků zabývajících se bezpečností ze třetích zemí, a zajistila tak, že bude mít k dispozici aktuální odborné znalosti, které by měly vést k tvorbě politiky, jež obstojí i v budoucnu;

57.    zdůrazňuje, že je nutné vyvarovat se nezamýšlených důsledků, jakými jsou omezení či odrazování od vědeckého výzkumu a od jiných druhů výzkumu a vývoje prováděných v dobré víře, i důsledků na výměnu informací a přístup k nim, na rozvoj znalostí v oblasti bezpečnosti nebo na vývoz technologií, které jsou prospěšné pro nabývání požadovaných digitálních dovedností a posílení lidských práv;

58.    domnívá se, že celosvětová spolupráce mezi vládami a soukromými subjekty v digitální oblasti, včetně Fóra pro správu internetu, si žádá přehlednou kontrolu a rovnováhu a nesmí vést k oslabení demokratického a soudního dohledu;

59.    konstatuje, že přístup založený na dobrovolnosti je nedostatečný a že jsou zapotřebí závazná opatření, která by společnosti motivovala, aby braly v potaz pověst určité země v oblasti lidských práv před tím, než do této země prodají své produkty, a aby prováděly posouzení dopadů svých technologií na obhájce lidských práv a kritiky vlády;

60.    domnívá se, že vývoz vysoce citlivého zboží musí být kontrolován před tím, než toto zboží opustí EU, a že v případě porušení jsou nezbytné sankce;

61.    žádá, aby každý jednotlivec měl nárok na šifrování a aby byly k šifrování vytvořeny potřebné podmínky; zastává názor, že kontroly by měly být věcí konečného uživatele, který bude potřebovat dovednosti nutné k tomu, aby tyto kontroly mohl náležitě provádět;

62.    požaduje zavedení tzv. end-to-end šifrovacích standardů, které by byly samozřejmostí pro veškeré komunikační služby, aby se čtení obsahu pro vlády, zpravodajské agentury a subjekty provádějící sledování stalo obtížnějším;

63.    zdůrazňuje, že vládní zpravodajské služby nesou zvláštní odpovědnost za budování důvěry, a požaduje, aby bylo ukončeno hromadné sledování; domnívá se, že monitorování evropských občanů prostřednictvím domácích i zahraničních zpravodajských služeb je nutno řešit a zastavit;

64.    staví se proti prodeji a distribuci evropských technologií v oblasti sledování a nástrojů pro cenzuru autoritářským režimům, v nichž neexistuje právní stát;

65.    vyzývá k rozšíření působnosti mezinárodní ochrany oznamovatelů a rovněž vybízí členské státy, aby předložily návrhy právních předpisů na jejich ochranu;

66.    žádá, aby byl jmenován vyslanec OSN pro digitální svobody a ochranu údajů, a vyzývá k rozšíření mandátu komisaře EU pro lidská práva, aby byly technologie posuzovány také z hlediska lidských práv;

67.    požaduje opatření, která by zajistila, že soukromí aktivistů, novinářů i občanů bude chráněno všude na světě a že budou moci vytvářet sítě prostřednictvím internetu;

68.    trvá na tom, že přístup k internetu by měl být považován za lidské právo, a požaduje opatření vedoucí k odstranění digitální propasti;

69.    pověřuje svého předsedu, aby předal tuto zprávu Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ESVČ.

(1)

http://eeas.europa.eu/delegations/un_geneva/press_corner/focus/events/2012/20120625_en.htm.

(2)

   http://eeas.europa.eu/delegations/documents/eu_human_rights_guidelines_on_freedom_of_expression_online_and_offline_en.pdf.

(3)

http://www.osce.org/fom/80723?download=true.

(4)

http://www.osce.org/fom/127656?download=true .

(5)

http://daccess-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/N14/545/19/PDF/N1454519.pdf?OpenElement.

(6)

http://www.ohchr.org/EN/HRBodies/HRC/RegularSessions/Session27/Documents/A-HRC-27-37_en.doc.

(7)

http://website-pace.net/documents/19838/1085720/20150126-MassSurveillance-EN.pdf/df5aae25-6cfe-450a-92a6-e903af10b7a2.

(8)

Přijatý text, P7_TA(2014)0230.

(9)

http://www.ohchr.org/Documents/Publications/GuidingPrinciplesBusinessHR_EN.pdf?v=1392752313000/_/jcr:system/jcr:versionstorage/12/52/13/125213a0-e4bc-4a15-bb96-9930bb8fb6a1/1.3/jcr:frozennode

(10)

http://www.oecd.org/daf/inv/mne/48004323.pdf

(11)

http://www.oecd-ilibrary.org/docserver/download/2014091e.pdf?expires=1423160236&id=id&accname=ocid194994&checksum=D1FC664FBCEA28FC856AE63932715B3C

(12)

https://www.icann.org/en/system/files/files/annual-report-2013-en.pdf

(13)

COM(2014)0072.

(14)

http://netmundial.br/wp-content/uploads/2014/04/NETmundial-Multistakeholder-Document.pdf

(15)

Úř. věst. L 173, 12.6.2014.

(16)

Úř. věst. L 173, 12.6.2014.

(17)

COM(2014)0244.

(18)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0470.

(19)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0274.

(20)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0079.

(21)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0033.

(22)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0230.

(23)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0076.

(24)

http://www.europarl.europa.eu/document/activities/cont/201403/20140307ATT80674/20140307ATT80674EN.pdf.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

26.5.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

6

24

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Goffredo Maria Bettini, Mario Borghezio, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Javier Couso Permuy, Mark Demesmaeker, Georgios Epitideios, Eugen Freund, Michael Gahler, Richard Howitt, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Afzal Khan, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Ryszard Antoni Legutko, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Vincent Peillon, Alojz Peterle, Tonino Picula, Andrej Plenković, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Jacek Saryusz-Wolski, Alyn Smith, Jaromír Štětina, Charles Tannock, Eleni Theocharous, László Tőkés, Ivo Vajgl, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Bodil Ceballos, Ignazio Corrao, Tanja Fajon, Andrzej Grzyb, Marek Jurek, Jo Leinen, Javi López, Antonio López-Istúriz White, Fernando Maura Barandiarán, Norbert Neuser, Urmas Paet, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Marietje Schaake, György Schöpflin

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Damian Drăghici, Maria Grapini, Josef Weidenholzer

Právní upozornění