Postup : 2014/2229(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0193/2015

Předložené texty :

A8-0193/2015

Rozpravy :

PV 08/07/2015 - 15
CRE 08/07/2015 - 15

Hlasování :

Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0271

ZPRÁVA     
PDF 278kWORD 189k
18.6.2015
PE 549.275v02-00 A8-0193/2015

o bezpečnostních výzvách v regionu Blízkého východu a severní Afriky a o výhledech na dosažení politické stability

(2014/2229(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Vincent Peillon

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o bezpečnostních výzvách v regionu Blízkého východu a severní Afriky a o výhledech na dosažení politické stability

(2014/2229(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na články 8 a 21 Smlouvy o Evropské unii,

–       s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé a na postoj Parlamentu ze dne 17. ledna 2013 k této dohodě(1),

–       s ohledem na evropskou bezpečnostní strategii ze dne 12. prosince 2003 a na prohlášení Rady Evropské unie ze dne 11. prosince 2008 o posílení schopností,

–       s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 8. března 2011 o partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím,

–       s ohledem na partnerství z Deauville zahájené skupinou G8 na schůzi hlav států a vlád v Deauville dne 21. května 2011,

–       s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 25. května 2011 o novém přístupu k sousedství, jež prochází změnami,

–       s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelsky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 6. února 2015 o základech regionální strategie EU pro Sýrii a Irák a hrozbu, kterou představuje Dá’iš (JOIN(2015)0002),

–       s ohledem na prohlášení přijaté na třetí schůzi ministrů zahraničních věcí Evropské unie a Ligy arabských států (LAS), která se konala dne 11. června 2014 v Aténách, a na memorandum o porozumění mezi Evropskou službou pro vnější činnost a generálním sekretariátem Ligy arabských států podepsané dne 19. ledna 2015 v Bruselu,

–       s ohledem na závěry Rady o Iráku a Sýrii ze dne 30. srpna 2014,

–       s ohledem na závěry mezinárodní konference o míru a bezpečnosti v Iráku, která se konala dne 15. září 2014 v Paříži,

–       s ohledem na závěry ze zasedání Rady pro zahraniční věci o mírovém procesu na Blízkém východě ze dne 17. listopadu 2014,

–       s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 15. prosince 2014 o regionální strategii EU pro Sýrii a Irák,

–       s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 9. února 2015 o boji proti terorismu,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2011 o vztazích Evropské unie s Radou pro spolupráci v Perském zálivu(2),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2011 o postoji EU k Íránu(3),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství(4),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2012 o strategii Obchodem za změnu: obchodní a investiční strategie EU pro jižní Středomoří v návaznosti na jarní revoluce v arabském světě(5),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 o Saúdské Arábii, jejích vztazích s EU a její úloze na Blízkém východě a v severní Africe(6),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 18. září 2014 o situaci v Iráku a Sýrii a ofenzívě IS, včetně pronásledování menšin(7),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2015 o situaci v Libyi(8),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2015 o humanitární krizi v Iráku a Sýrii, zejména v souvislosti s Islámským státem(9),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o vztazích mezi EU a Ligou arabských států a spolupráci v boji proti terorismu(10),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o nedávných útocích a únosech ze strany ISIS/Dá'iš na Blízkém východě, zejména Asyřanů(11),

–       s ohledem na závěry zasedání zástupců libyjských obcí, které se konalo dne 23. března 2015 v Bruselu a které svolala podpůrná mise Organizace spojených národů v Libyi a uspořádala Evropská unie,

–       s ohledem na zasedání ministrů zahraničních věcí EU a zemí jižního Středomoří, které se konalo v Barceloně dne 13. dubna 2015 a které uspořádaly Španělsko, lotyšské předsednictví a EU k projednání budoucnosti evropské politiky sousedství,

–       s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2139 (2014), 2165 (2014) a 2191 (2014), které povolují OSN a jejím partnerům přístup přes státní hranice nebo linie konfliktu za účelem poskytování humanitární pomoci v Sýrii bez souhlasu státu,

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0193/2015),

A.     vzhledem k tomu, že konflikty v Sýrii, Iráku, Jemenu a Libyi a růst napětí v oblasti Blízkého východu a severní Afriky jsou hlavními příčinami destabilizace tohoto regionu; vzhledem k tomu, že se fronty v boji proti terorismu mezi oblastí Sahelu a Blízkým východem propojily a dosahují až k citlivé oblasti Afrického rohu; vzhledem k tomu, že tato situace má pro bezpečnost celého regionu ničivé důsledky, protože trvale poškozuje politický a hospodářský rozvoj, důležité infrastruktury a soudržnost obyvatel v regionu; vzhledem k tomu, že tento vývoj s sebou přináší i závažná rizika pro evropskou bezpečnost, občany a zájmy; vzhledem k vysokému počtu civilních obětí a teroristických činů spáchaných proti civilistům; vzhledem k závažným případům porušování lidských práv a humanitárního práva zejména vůči etnickým a náboženským menšinám; vzhledem k tomu, že vážná humanitární krize vyvolaná těmito konflikty vede k masovému vyhánění obyvatelstva a přináší s sebou velmi obtížné životní podmínky jak pro uprchlíky, tak pro jejich hostitelské komunity; vzhledem k tomu, že je stále obtížné nalézt soudržnou strategii řešení konfliktů a vytvořit legitimní a spolehlivou základnu pro dialog, do kterého by se zapojily různé dotčené strany;

B.     vzhledem k tomu, že v důsledku povstání v dotčených arabských zemích, nové a složité situace, která tím vznikla, a naprosté nutnosti bojovat proti ISIS a dalším teroristickým organizacím je třeba přezkoumat činnost EU v tomto regionu; vzhledem k tomu, že je třeba zvýšit tlak na autoritářské režimy, aby zaváděly inkluzivní politiky; vzhledem k tomu, že stabilizace regionu představuje nejen bezpečnostní výzvu, ale i výzvu ekonomickou, politickou a sociální, která vyžaduje, aby Unie a její členské státy vypracovaly střednědobé a dlouhodobé strategické, globální a vícefaktorové politiky a rozvíjely spolupráci se zúčastněnými stranami regionu;

C.     vzhledem k tomu, že teroristická organizace ISIL/Dá´iš zahájila v severním Iráku a Sýrii systematické vlny etnických čistek, při nichž páchá válečné zločiny, včetně hromadných mimosoudních poprav a únosů, namířené proti etnickým a náboženským menšinám; vzhledem k tomu, že OSN již informovala o cíleném zabíjení, nucených konverzích, únosech, obchodu s ženami, otročení žen a dětí, náboru dětí pro sebevražedné útoky, sexuálním a fyzickém zneužívání a mučení; vzhledem k tomu, že terčem ISIL/Dá’iš se staly křesťanské, jezídské, turkmenské, šabacké, kakaiské, sabejské a šíitské komunity, ale i mnoho Arabů a sunnitských muslimů;

D.     vzhledem k tomu, že Blízký východ a severní Afrika se nacházejí v situaci geopolitického rozvratu, který by mohl silně a nepředvídatelným způsobem změnit rovnováhu v oblasti; vzhledem ke stupňujícím se krizím a konfliktům s politickým, etnickým a sektářským rozměrem, vzestupu polovojenských skupin a oslabení nebo kolapsu některých států nebo režimů v regionu; vzhledem k častým případům porušování lidských práv, které z této situace vyplývají; vzhledem k tomu, že země Blízkého východu a severní Afriky a mezinárodní společenství sdílejí stejné bezpečnostní zájmy, pokud jde o boj proti terorismu a podporu skutečné inkluzivní demokratické reformy v regionu;

E.     vzhledem k tomu, že konflikt v Iráku a Sýrii a také konflikt v Jemenu a Libyi zostřují regionální a mezinárodní napětí; vzhledem k tomu, že k prosazování politických a mocenských cílů se využívají náboženské a etnické motivy; vzhledem k tomu, že tím vzniká nebezpečí konfrontace mezi sunnity a šíity, která přesahuje bezprostřední geografické hranice;

F.     vzhledem k tomu, že Tunisko je nejpozoruhodnějším příkladem demokratizace po arabských povstáních, ale přesto se dne 18. března 2015 stalo terčem teroristického útoku, k němuž se přihlásil ISIL/Dá'iš, z čehož jasně vyplývá potřeba silné a pokračující podpory pro země regionu a zejména Tunisko;

G.     vzhledem k tomu, že v souladu s obecnými zásadami EU z roku 2008 týkajícími se násilí páchaného na ženách a dívkách by prosazování práv žen a rovnost žen a mužů měly být základními složkami politického dialogu a dialogu o lidských právech mezi EU a zeměmi Blízkého východu a severní Afriky; vzhledem k tomu, že zapojení žen do veřejné, politické, hospodářské a kulturní sféry v zemích Blízkého východu a severní Afriky a posílení jejich postavení je pro podporu stability, míru a hospodářské prosperity v dlouhodobém horizontu klíčové; vzhledem k tomu, že posílení postavení žen a dívek prostřednictvím vzdělávání je zásadní pro podporu jejich úlohy ve všech těchto sférách; vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti, které se zabývají právy žen a genderovou rovností, mohou hrát důležitou roli v posílení postavení žen v zemích tohoto regionu;

H.     vzhledem k tomu, že vliv členských států v regionu je velmi nerovnoměrný; vzhledem k tomu, že je nutné posílit vliv Evropské unie; vzhledem k tomu, že pro Unii má dlouhodobá politická a hospodářská stabilita zemí Blízkého východu a severní Afriky zásadní strategický význam; vzhledem k tomu, že by Unie měla tudíž hrát v tomto regionu vedoucí úlohu při podpoře řešení konfliktů a demokratické správy;

I.      vzhledem k tomu, že v minulosti byla pomoc EU zemím Blízkého východu a severní Afriky příliš roztříštěná a nebyla schopna dostatečně rychle reagovat na politické a hospodářské potřeby dotčených zemí, a tím byla oslabena možnost EU hrát v tomto regionu hlavní úlohu;

J.      vzhledem k tomu, že při poskytování pomoci zemím Blízkého východu a severní Afriky, zejména v rámci politiky evropského sousedství, uplatňovala EU v minulosti příliš často stejný nediferencovaný strategický přístup, aniž by dostatečně zohlednila konkrétní situaci v dotčených zemích a aniž by určila partnery z občanské společnosti, kteří potřebují podporu a pomoc k budování kapacit; vzhledem k tomu, že je nutné organizovaně a dlouhodobě aktivně podporovat pokusy o demokratizaci, k nimž došlo po povstáních během „arabského jara“;

K.     vzhledem k tomu, že zvraty v zemích severní Afriky a Blízkého východu mají dopad na schopnost Evropské unie propagovat své politické a demokratické hodnoty; vzhledem k tomu, že tyto zvraty ovlivňují rozvoj hospodářských vztahů EU s dotčenými zeměmi a mohly by ohrozit energetickou bezpečnost EU;

L.     vzhledem k tomu, že EU v reakci na krize, které region Blízkého východu a severní Afriky postupně zasáhly a které i přes některé signály nedokázala předvídat, musela přijmout nouzová opatření, a tudíž nebyla schopna analyzovat klíčové prvky, ani reagovat na složitost situace, očekávání a výzvy vyvolané povstáními v arabských zemích v roce 2011; vzhledem k tomu, že EU nedokázala reagovat na potřebu velmi dlouhodobé strategie, která je nezbytná pro posílení a podporu skutečné demokratické transformace, hospodářského rozvoje a politické stability; vzhledem k tomu, že na základě mandátu vydaného Evropskou radou v prosinci 2013 zahájila vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zásadní strategickou reflexi; vzhledem k tomu, že Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) zahájily rozsáhlé konzultace s cílem přezkoumat evropskou politiku sousedství; vzhledem k tomu, že struktura ESVČ umožňuje politickou a strategickou analýzu jednotlivých zemí, která by měla být klíčovým faktorem při plánování pomoci zemím v regionu, a to i v rámci evropské politiky sousedství;

M.    vzhledem k tomu, že EU, má-li pozitivně ovlivňovat země severní Afriky a Blízkého východu, musí být schopna nabídnout nejen vyhlídku na hospodářskou spolupráci, ale zejména rozsáhlé politické a strategické partnerství;

Řešení hrozeb a bezpečnostní situace

1.      vyzývá EU a její členské státy, aby se s celkovým a ambiciózním přístupem zaměřily na základní příčiny rychle se zhoršující situace v celém regionu severní Afriky a Blízkého východu; podporuje mezinárodní kampaň proti ISIL/Dá´iš a vítá závazek koaličních partnerů spolupracovat v rámci společné strategie; vítá zejména nasazení členských států EU, které se účastní mezinárodní koalice proti ISIS, ať už formou vojenských útoků, nebo logistickou, finanční a humanitární účastí; žádá však větší mobilizaci ve všech oblastech a zdůrazňuje potřebu flexibilnějších opatření; konstatuje, že tato opatření, ať už vojenská, finanční či humanitární, by mohla být přiměřeně koordinována pod záštitou EU, v případě potřeby v rámci operace společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), a vyzývá proto Unii, aby vybudovala dostatečné operační kapacity a zavedla do praxe skutečnou společnou evropskou obranu; zdůrazňuje však, že v zájmu zničení ISIL/Dá´iš, fronty an-Nusra a ostatních teroristických skupin je třeba nalézt individuální řešení, vycházející z politických a meziregionálních rozdílů; vyzývá EU, aby se ujala úlohy hlavního zprostředkovatele regionálního dialogu a zapojila do něj všechny regionální zúčastněné strany, zejména LAS, Saúdskou Arábii, Egypt, Turecko a Írán; připomíná, že z hlediska zajištění dlouhodobé stability regionu je důležité řešit oprávněné požadavky místního obyvatelstva, zejména požadavky vyjádřené během arabských povstání v roce 2011; bere na vědomí nedávné oznámení LAS o zřízení stálé jednotky rychlé reakce se zvláštním důrazem na boj s ISIS a dalšími novými teroristickými skupinami;

2.      vyzdvihuje význam stálé politické přítomnosti EU na nejvyšší úrovni, která by zajistila dlouhodobý strategický politický dialog a skutečné společné posouzení potřeb zemí severní Afriky a Blízkého východu k dosažení regionální stability; zdůrazňuje, že pouze bude-li Evropská unie schopna vyjadřovat svůj názor jednomyslně, bude významným činitelem na mezinárodní scéně; vyzývá proto EU, aby co nejrychleji zavedla skutečnou společnou zahraniční politiku, v jejímž rámci budou vnitřní a vnější opatření úzce koordinována; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby spolupracovala s ministry zahraničních věcí EU nebo s politickými představiteli, kteří jsou uznáváni regionálními aktéry, s cílem zajistit soustavný dialog na vysoké úrovni se zeměmi regionu pod záštitou a jménem EU; připomíná, že je nutné nalézt spolehlivé klíčové partnerské země, aby byla zajištěna dlouhodobá politická a bezpečnostní stabilita;

3.      zdůrazňuje význam a nezbytnost účinného provádění následujících iniciativ v roce 2015: podpora projektů a činností budování kapacit se zeměmi Blízkého východu a severní Afriky, boj proti radikalizaci a násilnému extremismu, prosazování mezinárodní spolupráce, řešení příčinných faktorů a probíhajících krizí a posilování partnerství s klíčovými zeměmi, včetně posilování politického dialogu s LAS, Organizací islámské spolupráce, Africkou unií a jinými významnými strukturami regionální koordinace, jako je skupina G5 Sahel;

4.      trvá na tom, že stabilita a bezpečnost regionu Blízkého východu a severní Afriky je pro bezpečnost EU klíčová; připomíná, že ISIL/Dá'iš a jiné teroristické organizace mají své kořeny v Iráku a Sýrii již po mnoho let a jejich cílem je získat regionální vliv; konstatuje, že vítězství tohoto uskupení jsou důsledkem institucionální, demokratické a bezpečnostní krize v těchto zemích a prostupnosti jejich společných hranic; zdůrazňuje, že náborová kapacita a rozmach uskupení ISIL/Dá'iš a Džabhat an-Nusra jsou podporovány hospodářskou, politickou, sociální a kulturní krizí, kterou tato oblast prožívá; vyzývá Evropskou unii, aby se zabývala hlubšími příčinami radikalizace a řešila je společně s arabským světem komplexně a na základě přístupu opírajícího se o bezpečnost, schopnosti demokratické správy a o hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, přičemž začleňování by mělo být hlavní uplatňovanou zásadou tohoto procesu; domnívá se, že nebude-li nalezeno praktické a udržitelné řešení těchto problémů, setká se jakákoli akce k odstranění hrozby, kterou ISIS/Dá'iš a jiné teroristické skupiny představují, se značnými a neutuchávajícími obtížemi;

5.      bere na vědomí vyčlenění jedné miliardy EUR v rámci strategie Evropské unie nazvané „Základy regionální strategie EU pro Sýrii a Irák a hrozbu, kterou představuje ISIL/Dá'iš“, z níž 400 milionů EUR je určeno na humanitární pomoc; vítá pokusy o přizpůsobení humanitární pomoci EU potřebám podle pohlaví a věku; vyzývá k tomu, aby byla zvláštní pozornost věnována Jordánsku a Libanonu, které v poměru k počtu svých obyvatel přijímají největší část uprchlíků; zdůrazňuje, že je důležité, aby tyto dvě země umožnily bezpečný průchod uprchlíků na svá území a dodržovaly zásadu nenavracení; připomíná rovněž následky, které uprchlická krize přináší pro kurdskou regionální vládu v Iráku; je zneklidněn tím, že uprchlické tábory se mohou díky extrémní chudobě a deprivaci, která v nich panuje, stát ohnisky radikalizace; domnívá se, že v dlouhodobém měřítku jsou tyto tábory destabilizujícím faktorem pro země, v nichž se nacházejí, a proto žádá, aby byla nalezena dlouhodobá řešení, která by napomohla jak uprchlíkům, tak i přijímajícím zemím; vyzývá EU, aby spolupracovala s ostatními partnery, konkrétně s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Dětským fondem OSN (UNICEF), na řešení přetrvávajících problémů v táborech pro uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby v Iráku, Jordánsku, Libanonu a Turecku, zejména pokud jde o nedostatečné vzdělávání mladých lidí a dětí; vítá finanční prostředky, které jsou v nové strategii a v nástroji přispívajícím ke stabilitě a míru určeny pro hostitelské obyvatelstvo; vyzývá všechny členské státy EU, aby zvýšily svůj podíl na řešení uprchlické krize z hlediska finančních zdrojů a přesídlování nejzranitelnějších uprchlíků;

6.      upozorňuje na soustavný nárůst počtu žádostí o azyl ze Sýrie a Iráku a vyzývá členské státy EU k zintenzivnění svého úsilí při přijímání žadatelů o azyl a při rychlém zpracovávání narůstajícího objemu nevyřízených žádostí;

7.      vítá účast některých států Blízkého východu a severní Afriky v mezinárodní koalici proti ISIL/Dá'iš; naléhavě vyzývá jejich vlády a mezinárodní společenství, aby zdvojnásobily své úsilí v boji proti financování mezinárodního terorismu a válek v Sýrii a Libyi; opakuje svou výzvu všem zemím v regionu, aby zabránily jednotlivcům a soukromým a veřejným subjektům financovat nebo zprostředkovávat financování teroristických organizací nebo jednotlivců napojených na syrskou vládu či organizací, pro které platí sankce EU, jež musí být dostatečně přísné; vyzývá k jejich účasti v programech regionální spolupráce při monitorování pohybů kapitálu vytvořením úzké spolupráce mezi zeměmi Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu a státy Ligy arabských států, Organizací islámské spolupráce a orgány a orgány EU; připomíná, že je nezbytné v koordinaci s Ligou arabských států, Organizací islámské spolupráce a Radou pro spolupráci arabských států v Zálivu zavést účinný režim sankcí, který by zabránil soukromému financování ve prospěch ISIL/Dá´iš ze strany mezinárodních aktérů a komercializaci nezákonně vytěžené ropy teroristickými organizacemi; zdůrazňuje rovněž, že je v tomto ohledu nezbytně nutné zavést posílenou spolupráci mezi celními orgány na hranici Turecka, Iráku a Sýrie, aby se zabránilo prodeji nezákonně vytěžené ropy ze strany ISIL/Dá'iš;

8.      zdůrazňuje význam dlouhodobého strukturovaného strategického dialogu s Ligou arabských států, Organizací islámské spolupráce a Radou pro spolupráci arabských států v Zálivu; vítá v této souvislosti prohlášení přijaté v Aténách dne 11. června 2014 a memorandum o porozumění z ledna 2015, přičemž vyzývá k jejich uplatňování v plném rozsahu; trvá na zásadním významu, který má konání častých vrcholných schůzek mezi EU a Ligou arabských států, Organizací islámské spolupráce a Radou pro spolupráci arabských států v Zálivu; trvá na tom, že ústřední úlohu při řešení krizí musí hrát Liga arabských států; domnívá se, že tyto krize jsou důkazem toho, že státy Ligy arabských států musí svou organizaci změnit a vytvořit z ní skutečný rozhodovací orgán, který bude mít pravomoc přijímat závazná rozhodnutí; bere na vědomí strategickou spolupráci mezi Evropskou unií a Radou pro spolupráci arabských států v Zálivu; zdůrazňuje, že tato Rada by mohla mít pozitivní a politický vliv na řízení krizí a konfliktů v zemích Blízkého východu a severní Afriky;

9.      zdůrazňuje rovněž význam regionálních dialogů s Tureckem a Íránem; vítá nedávnou dohodu dosaženou v jednání EU3+3 s Íránem ve věci íránského jaderného programu a věří, že na základě tohoto ujednání bude ve vzájemně sjednané lhůtě uzavřena konečná komplexní dohoda; vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku a členské státy, aby v případě konečné dohody ohledně jaderné otázky vedly s Íránem rozsáhlé a důkladné konzultace a zároveň zajistily, aby dodržel svůj závazek k nešíření jaderných zbraní, což by měly potvrdit příslušné mezinárodní subjekty, včetně MAAE; za tímto účelem naléhavě žádá EU, aby se aktivně zapojila do podpory provádění opatření k budování důvěry mezi Íránem a Saúdskou Arábií; zdůrazňuje, že je třeba zintenzivnit spolupráci s Tureckem v oblasti boje proti terorismu; trvá na tom, že v boji proti ISIL/Dá'iš a při stabilizaci Iráku a Sýrie může Turecko jakožto člen NATO sehrát zásadní úlohu; vyzývá Turecko k tomu, aby vyřešilo některé nesrovnalosti a zcela naplnilo svou roli stabilizačního prvku v oblasti tím, že bude účinně kontrolovat své hranice se Sýrií a hrát ve spolupráci s EU daleko aktivnější úlohu v boji proti uskupení ISIL/Dá'iš ;

10.    vyzývá země v této oblasti, aby se zdržely šíření terorismu a zbraní do sousedních zemí, neboť by tím dále prohlubovaly tamější nestabilní situaci;

11.    připomíná, že je nezbytné vytvořit podmínky pro obnovení mírových jednání mezi Izraelem a palestinskou samosprávou s cílem najít v souladu s mezinárodním právem trvalé řešení konfliktu založené na mírovém a bezpečném soužití dvou států, jejichž hranice budou odpovídat situaci v roce 1967 a jejichž hlavním městem bude Jeruzalém; znovu vyjadřuje své hluboké znepokojení nad rychle se zhoršující humanitární situací v Pásmu Gazy; je vážně znepokojen nad izraelskou politikou osídlování na Západním břehu Jordánu; vyjadřuje hluboké znepokojení nad patovou situací v dialogu a nad narůstajícím napětím mezi Izraelci a Palestinci; požaduje vážnou a důvěryhodnou snahu obou stran, EU a mezinárodního společenství při cestě za tímto cílem; vítá a podporuje odhodlání vysoké představitelky Mogheriniové, aby EU posílila svou angažovanost v mírovém procesu na Blízkém východě a prosadila se coby jeho zprostředkovatel; naléhavě vyzývá všechny strany, aby upustily od jakýchkoli kroků, které by zhoršovaly situaci, ať již v podobě rozdmýchávání emocí, provokací, nadměrného používání síly nebo odvety; opětovně vyjadřuje svou plnou podporu arabské mírové iniciativě z roku 2002 a vyzývá státy Ligy arabských států a Izrael, aby ji uvedly do praxe; zdůrazňuje, že veškerým úvahám o obnovení mírového procesu a o správní a politické kontrole nad Pásmem Gazy ze strany Palestinské samosprávy by značně pomohlo zapojení Ligy arabských států; podtrhuje rozhodující úlohu, kterou sehrál Egypt při dosažení definitivního příměří během konfliktu mezi Hnutím islámského odporu a Izraelem v létě 2014; žádá mezinárodní dárce, aby dodrželi závazky přijaté na Káhirské konferenci v říjnu 2014;

12.    vyjadřuje svou plnou podporu konkrétním opatřením, která EU přijme v rámci silné společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), jejichž cílem je podporovat stabilitu a bezpečnost v zemích Blízkého východu a severní Afriky; lituje, že mise a operace SBOP prováděné v dané oblasti (EUBAM Libye, EUPOL COPPS a EUBAM Rafah) jsou poddimenzované a nevyhovují bezpečnostním problémům tohoto regionu, a požaduje strategické přezkoumání provádění těchto operací; poukazuje na to, že EU by v rámci plnění tohoto závazku ve prospěch lidských práv a právního státu mohla hrát zásadní úlohu při poskytování konkrétní pomoci a odborné přípravy ve specifických dovednostech v oblasti reformy trestního soudnictví, bezpečnostního sektoru a odzbrojení, mobilizace a opětovného začlenění, dohledu na hranicích, boje proti terorismu a radikalizaci a proti nedovolenému obchodování se zbraněmi, drogami a s lidmi; žádá, aby se zvláštní pozornost zaměřila na Libyi; zdůrazňuje význam dialogu a spolupráce s Ligou arabských států a Africkou unií, aby partnerské země mohly v rámci boje proti extremismu rozvíjet své kompetence a měly k dispozici nezbytné vojenské a lidské zdroje;

13.    důrazně odmítá používání bezpilotních letounů k mimosoudnímu a exteritoriálnímu usmrcování osob podezřelých z terorismu a žádá, aby bylo používání bezpilotních letounů k tomuto účelu zakázáno;

14.    vyzývá orgány členských států EU a zemí Blízkého východu a severní Afriky, aby dodržovaly zákaz mučení, který stanoví zejména Úmluva OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, kterou většina z těchto států podepsala a ratifikovala; znovu opakuje, že přiznání získaná mučením jsou neplatná, a tento postup odsuzuje;

15.    je obzvláště znepokojen skutečností, že různé politické krize v oblasti paralyzovaly zpravodajské kapacity členských států; připomíná zásadní význam, který má podpora lepší spolupráce mezi členskými státy EU a státy Blízkého východu a severní Afriky v boji proti terorismu, a sice při dodržování lidských práv a mezinárodního právního rámce; vyzývá k systematické a účinné spolupráci těchto zemí s Europolem a Interpolem, která obnáší pomoc těmto zemím při vytváření nezbytných struktur a zdrojů v oblasti boje proti terorismu a reakce na něj a boje proti a organizované trestné činnosti, včetně obchodování s lidmi, a to uplatňováním integrovaných obranných systémů určených především k obraně lidských práv každého dotčeného jednotlivce a pod podmínkou, že jsou zajištěny dostatečné záruky v oblasti lidských práv; zdůrazňuje činnost dialogu 5+5, který doplňuje činnost Unie pro Středomoří a umožňuje pracovat na spolupráci v oblasti bezpečnosti; dále zdůrazňuje, že je nutné překonat přetrvávající nedostatky v oblasti spolupráce se zeměmi původu, tranzitu a určení zahraničních bojovníků; vyzývá členské státy Evropské unie, aby spojily své zdroje, posílily stávající systémy (agentura Frontex, systém Eurosur) a zavedly evropskou jmennou evidenci cestujících s cílem zlepšit kontroly na vnějších hranicích EU; zdůrazňuje, že je třeba posílit aktivní spolupráci mezi ministry zahraničí a vnitra, zvláště pokud jde o justiční a policejní spolupráci a sdílení informací;

16.    zdůrazňuje, že je naléhavě nutné nalézt politické řešení konfliktu v Sýrii; zastává názor, že pro udržitelné řešení je zapotřebí, aby Sýrie vedla otevřený politický proces směřující k transformaci, který bude vycházet ze ženevského komuniké ze dne 30. června 2012 a bude v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN v zájmu zachování jednoty, svrchovanosti a územní celistvosti země; vítá úsilí Syrské národní koalice v oblasti rozšiřování počtu jejích členů a spolupráce s ostatními opozičními skupinami, včetně nedávné spolupráce s Národní koordinační komisí při určování vize opozice týkající se politické transformace; podporuje snahy zvláštního vyslance OSN Staffana de Mistury o ukončení ozbrojených konfliktů a obnovu politického dialogu; zdůrazňuje, že je důležité chránit a podporovat demokratickou opozici v Sýrii; zdůrazňuje nutnost potrestat spáchané zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a hrubá porušování lidských práv, kterých se dopustil režim Bašára al-Asáda během konfliktu;

17.    žádá, aby jakákoli iniciativa k ukončení bojů v Sýrii brala v úvahu požadavky mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv, které je použitelné v době války i míru, jakož i mezinárodního trestního práva; vyzývá Evropskou unii, aby zvýšila tlak na to, aby Asádův režim dodržoval rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2139 (2014), č. 2165 (2014) a č. 2191 (2014), a aby intenzivněji poskytovala humanitární pomoc, a to i v oblastech kontrolovaných umírněnou syrskou opozicí a pomáhala při budování kapacit těchto oblastí; vítá přísliby pomoci učiněné na třetí kuvajtské konferenci a vyzývá EU a ostatní mezinárodní dárce, aby splnili své finanční závazky v reakci na syrskou krizi; podporuje doporučení Komise na pomoc obnovení veřejné správy a služeb ve zpustošených oblastech Sýrie a vyzývá k okamžité pomoci při rekonstrukci města Kobani;

18.    vyjadřuje své hluboké znepokojení nad humanitární situací v Sýrii, která se již čtyři roky zhoršuje; konstatuje, že humanitární přístup je omezován v důsledku záměrného bránění pomoci, což musí být okamžitě ukončeno; je vážně znepokojen tím, že počet osob žijících v oblastech, jejichž dosažení je pro agentury zajišťující pomoc obtížné nebo nemožné, se za poslední dva roky téměř zdvojnásobil;

19.    zdůrazňuje, že je nezbytné, aby irácká vláda podporovala sdílení politické odpovědnosti, pravomocí a zisků z ropy, a to způsobem umožňujícím začlenění, který by měl zahrnovat všechny náboženské a etnické složky společnosti v této zemi, a zejména sunnitské menšiny; žádá, aby tato dělba byla nezbytnou podmínkou provádění dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Irákem; vyzývá iráckou vládu, aby neprodleně zajistila ochranu etnických a náboženských menšin, aby zabránila šíitským milicím páchat násilí na sunnitské menšině a aby poskytla bezpečné útočiště a nezbytnou pomoc osobám, které uprchly před terorem ze strany ISIS; bere na vědomí dohodu, které dosáhly irácká vláda a Kurdská regionální vláda v Iráku, a naléhavě žádá, aby byla v plném rozsahu uplatňována; vyzývá dále Irák, aby plně respektoval finanční nároky Kurdské regionální vlády v Iráku, které stanoví ústava; zdůrazňuje význam spolupráce mezi Bagdádem a Erbilem a podporuje její další posilování v zájmu bezpečnosti a hospodářské prosperity Iráku a regionu; vybízí Evropskou unii, aby přispívala k posílení politických, správních, a vojenských kapacit irácké vlády, zejména s cílem řešit problémy, které přináší sociální a hospodářská krize a nedostatečná ochrana lidských práv;

20.    je přesvědčen, že pro dosažení dlouhodobé bezpečnosti v regionech, které již byly od ISIS či jiných teroristických skupin osvobozeny, je nezbytné tyto oblasti dále stabilizovat; poukazuje na to, že této stabilizace lze dosáhnout poskytováním humanitární pomoci, programy likvidace min a policejní činností;

21.    důrazně odsuzuje teroristický atentát v muzeu Bardo v Tunisu, k němuž došlo 18. března 2015 a k němuž se přihlásil Islámský stát; je znepokojen nad náborovými schopnostmi teroristických sítí v zemi, v níž je u moci vláda národní jednoty za účasti umírněné islámské strany Ennahda; je rovněž znepokojen nad prostupnými hranicemi Tuniska s Libyí, které se využívají zejména pro pašování drog a zbraní, a vítá v tomto ohledu nejnovější spolupráci mezi Tuniskem, EU a jejími členskými státy; je nadále znepokojen masivním přílivem libyjských uprchlíků do Tuniska, což vytváří silný tlak na stabilitu země, a vítá jejich přijetí ze strany Tuniska, přičemž v současné době se jedná o více než milion Libyjců; zdůrazňuje, že pro EU a Tunisko je důležité pokračovat ve vzájemné bezpečnostní spolupráci a posilovat ji, a to zejména zavedením společných programů v oblasti bezpečnosti; zastává názor, že je nezbytné, aby se větší pozornost věnovala otázce Tuniska prostřednictvím konkrétních ekonomických a investičních závazků na podporu křehkého přechodu k demokracii, s vědomím toho, že úspěch tuniského experimentu je v zájmu celého regionu a EU; naléhavě žádá Komisi, aby zdůraznila význam demokratizace a vyslala symbolický vzkaz po událostech arabského jara uspořádáním vrcholné schůzky EU a Blízkého východu a severní Afriky v Tunisu;

22.    vyjadřuje své hluboké znepokojení nad zhoršující se bezpečnostní a humanitární situací v Libyi; je hluboce znepokojen nad rozmachem teroristických skupin v zemi, zejména ISIL/Dá'iš, kde tato skupina využívá politického vakua a stupňování násilí; zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout urychlená opatření pro omezení a vymýcení vlivu teroristických organizací na libyjském území; je vážně znepokojen obzvláště závažnou situací na jihu země, neboť je využívána jako platforma pro organizovanou trestnou činnost a ozbrojené skupiny; zdůrazňuje, že je nezbytné zachovat územní celistvost Libye a jednotu této země, čehož je možné dosáhnout pouze díky politické činnosti, do níž budou zapojeni všichni významní aktéři; nadále podporuje rozhovory OSN, které vede zvláštní vyslanec generálního tajemníka Bernardino Léon ve snaze dojít k řešení, které povede k vytvoření vlády libyjské jednoty; vítá úsilí vynakládané Alžírskem a Marokem rozvíjet dialog uvnitř Libye; zdůrazňuje, že EU již deklarovala svou ochotu zavést omezující opatření vůči narušitelům procesu dialogu v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2174 (2014); upozorňuje, že EU by měla být připravena poskytnout podporu institucím v Libyi, jakmile bude nalezeno politické řešení a dosaženo příměří; zdůrazňuje, že EU by měla přispět k úsilí v oblasti odzbrojení, mobilizace a opětovného začlenění a reformy bezpečnostního sektoru v Libyi, jakmile bude jmenována vláda jednoty a jakmile tato vláda o uvedenou pomoc požádá; upozorňuje však, že v případě patové situace v politických jednáních a vystupňování ozbrojeného konfliktu musí EU zůstat připravena podílet se na jakékoli mírové intervenci pod záštitou mandátu Rady bezpečnosti OSN;

23.    vyjadřuje své znepokojení nad zhoršením bezpečnostní situace v Jemenu; zdůrazňuje, že politická krize přešla v krizi bezpečnostní a humanitární, která destabilizuje celý Arabský poloostrov a vedle něj i všechny země Blízkého východu a severní Afriky; podporuje OSN v její snaze obnovit jednání; zdůrazňuje, že pouze široký politický konsenzus prostřednictvím mírových jednání mezi hlavními politickými skupinami v atmosféře prosté strachu může zajistit udržitelné řešení současné krize a zachovat jednotu a územní celistvost země; vyzývá EU a její členské státy, aby přijaly konkrétní opatření na pomoc civilnímu obyvatelstvu a k ukončení této dramatické situace;

24.    důrazně odsuzuje útoky na civilní infrastrukturu a obyvatelstvo v Jemenu, které si vyžádaly vysoký počet obětí a závažně zhoršily již tak neutěšenou humanitární situaci; vyzývá EU a mezinárodní a regionální aktéry, aby zprostředkovali okamžité příměří a ukončení násilí na civilistech; požaduje, aby byly v koordinaci s ostatními mezinárodními dárci poskytnuty další prostředky s cílem zabránit humanitární krizi a zajistit nezbytnou pomoc lidem v tísni;

25.    naléhavě žádá Komisi, aby se společně se zeměmi regionu Blízkého východu a severní Afriky strukturálně zabývala problémem mladých lidí, kteří opouštějí EU, aby bojovali v řadách ISIS/Dá´iš a jiných teroristických organizací v Sýrii a Iráku; vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření k tomu, aby bojovníkům zabránily odcestovat ze své země v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2170 (2014), a k vypracování společné strategie pro bezpečnostní služby a agentury EU za účelem sledování a kontroly džihádistů; požaduje spolupráci v rámci EU a na mezinárodní úrovni zaměřenou na odpovídající právní kroky vůči každému jednotlivci podezřelému z účasti na terorismu a na další preventivní opatření, jejichž cílem bude odhalit a zastavit radikalizaci; vyzývá členské státy, aby zintenzivnily spolupráci a výměnu informací jak mezi sebou, tak i s orgány EU;

26.    zdůrazňuje, že je důležité, aby egyptská vláda ve svém boji proti terorismu dodržovala základní lidská práva a politické svobody, ukončila systematické zadržování účastníků pokojných protestů a aktivistů a zachovala právo na spravedlivý proces; upozorňuje, že by přivítal zákaz trestu smrti, z něhož by mohli mít prospěch nedávno odsouzení členové politických a společenských organizací;

27.    vítá předběžnou dohodu o toku Nilu, jíž bylo dosaženo mezi Egyptem, Súdánem a Etiopií dne 23. března 2015; zdůrazňuje, že společně dohodnuté využívání vod Nilu má zásadní význam pro bezpečnost všech zúčastněných zemí; upozorňuje, že EU by měla být připravena usnadnit další dialog mezi všemi stranami, jestliže to bude považováno za prospěšné pro jednání;

Posilování globální strategie pro demokracii a lidská práva

28.    je přesvědčen, že nedostatek demokracie je jednou z hlavních příčin politické nestability v regionu a že dodržování lidských práv a základních demokratických zásad je nejlepší dlouhodobou zárukou proti dlouhodobé nestabilitě v zemích regionu Blízkého východu a severní Afriky; vyzývá EU a její členské státy, aby region Blízkého východu a severní Afriky nevnímaly pouze prizmatem krátkodobých bezpečnostních ohrožení a aby poskytovaly aktivní a udržitelnou podporu demokratických ambicím společností v tomto regionu; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí vyvážená opatření v rámci celostního a ambiciózního přístupu pro demokracii, v němž se spojí bezpečnostní politika s politikou týkající se lidských práv, která je jednou z priorit EU; zdůrazňuje význam posilování dlouhodobé stability v regionu Blízkého východu a severní Afriky, a to pomocí pokračující podpory občanské společnosti ze strany EU, zejména prostřednictvím evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a evropského nástroje sousedství pro občanskou společnost a také prostřednictvím nových prodemokratických nástrojů, jako je Evropská nadace pro demokracii (EED); vyzývá členské státy, aby v duchu solidarity a angažovanosti poskytly pro rozpočet nadace dostatečné financování s cílem zajistit co nejpružnější a nejefektivnější podporu pro místní aktéry demokratické změny v regionu; vyzývá ESVČ, aby znásobila úsilí pro šíření a vysvětlování evropských hodnot, zejména prostřednictvím pravidelných kontaktů s orgány a současně také s představiteli občanských společností;

29.    vítá skutečnost, že vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise a Evropská komise zahájily rozsáhlé konzultace týkající se obnovení evropské politiky sousedství; vyzývá Komisi, ESVČ, Radu a členské státy, aby rozvíjely účinnější a inovativnější politický a strategický rozměr evropské politiky sousedství; vítá zasedání ministrů zahraničních věcí EU a zemí jižního Středomoří; připomíná, že na tomto zasedání se ministři zahraničí sešli poprvé po sedmi letech; je přesvědčen, že ministři by se měli scházet každoročně; žádá ESVČ a Komisi, aby nadále vybízely k demokratickým reformám a poskytovaly podporu demokratickým subjektům v oblasti Blízkého východu a severní Afriky, zejména v zemích sousedících s EU; zdůrazňuje význam zachování stávajícího vyváženého rozdělování finančních prostředků vyčleněných na financování evropské politiky sousedství; připomíná, že zemím, které dosahují pokroku v provádění reforem a dodržují evropskou politiku, by měla být poskytnuta další rozhodná podpora, přičemž by měla být zvláštní pozornost věnována Tunisku, a zdůrazňuje, že je zapotřebí posilovat práva žen;

30.    vyzývá EU a její členské státy, aby vytvořily zvláštní program pro podporu a rehabilitaci žen a dívek, které jsou oběťmi sexuálního násilí a otroctví v oblastech konfliktů v regionu Blízkého východu a severní Afriky, zejména v Sýrii a Iráku; vyzývá vlády zemí regionu Blízkého východu a severní Afriky, OSN, EU a příslušné nevládní organizace, aby braly v úvahu mimořádnou zranitelnost žen a dívek z řad uprchlíků, zejména těch, které jsou odděleny od svých rodin, poskytovaly jim odpovídající ochranu a zvýšily své úsilí zaměřené na pomoc osobám, jež přežily sexuální násilí, a to zavedením sociálních politik, které jim umožní opětovně se začlenit do společnosti; vyzývá strany ozbrojených konfliktů, aby dodržovaly ustanovení rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000), aby přijaly opatření na ochranu žen a dívek, a to zejména před pohlavním zneužíváním, pašováním a obchodem se sexuálními službami, a aby bojovaly proti beztrestnosti pachatelů; naléhavě vyzývá vlády zemí regionu Blízkého východu a severní Afriky, aby podepsaly a ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, která je vlivným nástrojem komplexního řešení problému násilí na ženách a dívkách, včetně domácího násilí a mrzačení ženských pohlavních orgánů;

31.    zdůrazňuje, že jednání o dohodách o přidružení představují příležitost pro podporu reforem; trvá na tom, že by bylo vhodné uvést do souladu všechny rozměry činnosti, což by EU umožnilo plně a konzistentně prohloubit vztahy; zdůrazňuje potřebu zahrnout do těchto dohod skutečné a hmatatelné pobídky pro partnery, které by reformy zatraktivnily, zefektivnily a díky nimž by je civilní obyvatelstvo lépe vnímalo;

32.    zdůrazňuje, že EU a země Blízkého východu a severní Afriky musí blíže spolupracovat na základě vzájemně přijatelných cílů opírajících se o společné zájmy; zdůrazňuje výhody, které by měla koordinace pomoci, již EU státům severní Afriky a Blízkého východu poskytuje, s pomocí ostatních mezinárodních dárců; vyzývá Komisi, aby předložila doporučení na zlepšení této koordinace, a zdůrazňuje, že je nezbytné koordinovat mimořádnou pomoc s dlouhodobou rozvojovou pomocí;

33.    je hluboce přesvědčen, že rozvoj místní demokracie a efektivní místní správy má zásadní význam pro stabilizaci zemí Blízkého východu a severní Afriky, a proto vyzývá k institucionalizaci a rozvoji kapacit sdružení místních a regionálních orgánů v zemích Blízkého východu a severní Afriky;

34.    odsuzuje pokračující porušování práva na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení v regionu a znovu upozorňuje na význam, který EU této otázce přikládá; znovu prohlašuje, že právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání je základním lidským právem; zdůrazňuje proto, že je nutné účinně bojovat proti všem formám diskriminace náboženských menšin; vyzývá vlády zemí severní Afriky a Blízkého východu, aby bránily náboženský pluralismus; vyzývá Evropskou unii, aby zintenzivnila svou snahu o prosazování aktivní ochrany náboženských menšin a zajištění bezpečných útočišť; vítá, že ve vykazovaném roce 2013 byly přijaty pokyny EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo víry, a vyzývá orgány EU a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost provádění těchto pokynů, a to jak v rámci mezinárodních, tak i regionálních fór a bilaterálních vztahů s třetími zeměmi; vybízí vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise a ESVČ, aby se zapojily do stálého dialogu s nevládními organizacemi, náboženskými skupinami nebo skupinami podle přesvědčení a s náboženskými představiteli;

35.    je přesvědčen, že kulturní spolupráce a diplomacie a také akademická spolupráce a náboženský dialog jsou zásadní pro boj proti terorismu a všem formám radikalismu; zdůrazňuje, že jak pro Evropu tak pro oblast zemí severní Afriky a Blízkého východu představuje vzdělávání a rozvoj kritického myšlení další ochranu proti radikalizaci, a vyzývá proto EU a její členské státy k podpoře potřebných investic do těchto záležitostí; zdůrazňuje klíčovou úlohu podpory kulturních a akademických výměn, včetně výměn se zástupci islámu v zemích Blízkého východu a severní Afriky a s islámskými komunitami v Evropě; naléhavě vyzývá partnerské země, aby se zapojily do kulturních programů EU; vyzývá Evropskou komisi, aby reagovala na návrh Evropského parlamentu na vytvoření ambiciózního evropsko-středomořského programu Erasmus, který by byl odlišný od programu Erasmus+; vyzývá Komisi, aby neprodleně zaměřila zvýšenou pozornost na programy Erasmus+ vytvořené pro jižní Středomoří; vybízí k tomu, aby výměnné programy začleňovaly také účastníky ze zemí Blízkého východu a severní Afriky, které nejsou členy evropské politiky sousedství;

36.    zdůrazňuje, že je zapotřebí vyvinout účinnou společnou evropskou reakci všech členských států vůči džihádistické propagandě a domácí radikalizaci a zároveň zohlednit využívání digitálních nástrojů, internetu a sociálních sítí a zapojit evropské místní orgány a působit společně s komunitami evropských občanů, kteří mají se zeměmi Blízkého východu a severní Afriky silné kulturní vazby; domnívá se, že by tato protiargumentace měla být založena na prosazování společných hodnot vycházejících z univerzálnosti lidských práv a že by měla zpochybnit ideu o konfliktu mezi náboženstvími nebo civilizacemi; vyzývá k tomu, aby byli do ESVČ jmenováni pracovníci ovládající jazyky blízkovýchodního a severoafrického regionu, aby se zvýšila efektivita komunikace; poukazuje na to, že je zapotřebí šířit pozitivní názory na vztahy a spolupráci mezi Evropskou unií a zeměmi severní Afriky a Blízkého východu, které budou doloženy konkrétními příklady; zdůrazňuje, že je zapotřebí zvyšovat viditelnost Evropské unie a jejích členských států v této oblasti;

37.    podtrhuje potenciál, který evropská politika sousedství nabízí ve smyslu kulturního dialogu a dialogu mezi náboženstvími; zdůrazňuje souvislost jak mezi výměnami a spoluprací mezi EU a zeměmi evropské politiky sousedství v oblasti kultury a vzdělávání, tak mezi budováním a posilováním otevřené občanské společnosti, demokracie a právního státu a také podporou základních svobod a lidských práv;

38.    zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet přímý dialog s občanskými společnostmi zemí severní Afriky a Blízkého východu, abychom lépe rozuměli jejich očekávání; vyjadřuje svou podporu konzultacím a posilování organizací občanské společnosti a nových generací v rámci evropské politiky sousedství; zdůrazňuje zejména, že je důležité zapojit mladé lidi těchto zemí do rovnoprávného dialogu opírajícího se o upřímný a přímý vztah; připomíná význam volebních pozorovatelských misí a naléhavě vyzývá Evropský parlament a ESVČ, aby tyto mise vysílaly na pozvání vlád těchto zemí do všech zemí regionu, jestliže budou reálné vyhlídky na skutečně demokratické volby, a aby zajistily, že tyto mise neskončí legitimizací zmanipulované organizace voleb; požaduje pravidelný přezkum doporučení vycházejících z těchto misí;

39.    zdůrazňuje, že je nezbytné potvrdit ústřední úlohu Unie pro Středomoří, jedinečného fóra pro dialog o partnerství mezi Evropskou unií a všemi zeměmi z oblasti Středomoří, které se musí stát hnacím motorem pro investice do udržitelného socioekonomického rozvoje tohoto regionu; poukazuje na to, že Unie pro Středomoří by měla být schopna sama získat nezbytné finanční prostředky pro tyto projekty; podporuje směr, jímž se ubírají ministerská setkání; vyzývá k rozsáhlejšímu šíření jejích programů a činnosti, včetně společných misí pro sledování a hodnocení průběhu voleb, a k intenzivnější spolupráci s Evropskou unií; znovu upozorňuje na důležitost oživení Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění a obnovu jeho politických ambicí s cílem řešit problémy související s bezpečností a stabilitou Středomoří způsobem, který bude skutečně přijatelný pro obě strany;

40.    vyjadřuje hluboké znepokojení nad porušováním lidských práv, zejména vůči zranitelným skupinám v zemích Blízkého východu a severní Afriky, které čelí konfliktům; zastává názor, že děti jsou jednou z nejzranitelnějších skupin, a proto znovu opakuje, že je nezbytné zintenzivnit úsilí o realizaci revidované prováděcí strategie obecných zásad EU týkajících se dětí a ozbrojených konfliktů; vybízí EU, aby dále prohlubovala spolupráci se zvláštním zástupcem OSN pro otázky dětí v ozbrojených konfliktech a podporovala související akční plány a mechanismy sledování a podávání zpráv;

Prohloubení spolupráce v oblasti hospodářského rozvoje

41.    konstatuje, že oblast Blízkého východu a severní Afriky je obzvláště zasažena chudobou a nerovnostmi; je přesvědčen, že pro dosažení skutečné politické stability je nezbytný hospodářský a sociální rozvoj společně s posílením demokracie a spravedlnosti; je znepokojen situací mladých lidí a považuje za zásadní, aby měli důstojné a legitimní vyhlídky do budoucnosti; zdůrazňuje zásadní význam boje proti korupci v zemích Blízkého východu a severní Afriky, a to nejen pro přilákání evropských investic a umožnění udržitelného hospodářského rozvoje, ale i pro řešení bezpečnostních problémů; zdůrazňuje zavedený vztah mezi transparentností, právním státem a bojem proti terorismu, které je zapotřebí řešit všechny společně; vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby zvýšily svou spolupráci v boji proti korupci v zemích Blízkého východu a severní Afriky, který by měl být v boji proti terorismu prioritou;

42.    domnívá se, že strategický dialog EU se zeměmi severní Afriky a Blízkého východu by měl být doplněn novým úsilím o udržitelný hospodářský rozvoj, aby pomohl odstranit nerovnosti a vytvářet pracovní příležitosti a možnosti vzdělávání, zejména pro mladé lidi; zdůrazňuje, že je důležité usnadňovat přístup zemí severní Afriky a Blízkého východu na jednotný trh EU a zároveň poskytovat veškerou nezbytnou ochranu; zdůrazňuje, že je důležité podporovat evropské investice do zemí severní Afriky a Blízkého východu, včetně projektů v oblasti energetiky a infrastruktury, se strategickým cílem spočívajícím v podpoře udržitelného rozvoje a demokratické odpovědnosti;

43.    připomíná, že rok 2015 je Evropským rokem pro rozvoj, jehož cílem je inspirovat více Evropanů k zapojení do boje za vymýcení chudoby na celém světě a který časově odpovídá plánům mezinárodního společenství na schválení cílů udržitelného rozvoje; vyzývá veřejné orgány na všech úrovních státní správy v zemích Blízkého východu a severní Afriky, aby dosažení těchto cílů učinily svou prioritou;

44.    zdůrazňuje, že posílený dialog o energetických otázkách ve Středomoří by mohl pomoci pobídnout regionální spolupráci, podpořit regionální stabilitu a zajistit ekologickou vyváženost; navrhuje proto, aby se EU více zapojila do energetické diplomacie v regionu Blízkého východu a severní Afriky, jak nastínila energetická unie; zdůrazňuje strategický i hospodářský význam energetických dodávek do zemí v jižním sousedství EU; vítá zřízení evropsko-středomořské platformy pro plyn a potvrzuje, že evropsko-středomořské propojení odvětví plynu a elektřiny je zapotřebí podporovat;

45.    podporuje financování akademického a odborného vzdělání s cílem vytvořit v zemích severní Afriky a Blízkého východu rozsáhlou zásobu odborných znalostí; konstatuje, že program cirkulační mobility EU pro odborné vzdělávání by měl být co nejvíce rozšířen na všechny země Blízkého východu a severní Afriky, a to prostřednictvím flexibilních a progresivních nástrojů, jako jsou partnerství pro mobilitu;

46.    vyzývá EU, aby potvrdila své zapojení do všech etap hospodářského rozvoje zemí této oblasti, a to s pomocí všech nástrojů, které má k dispozici; připomíná, že tyto nástroje sahají od humanitární pomoci až po komplexní a prohloubené dohody o volném obchodu a umožňují pokrýt proces od ukončení krize po zavedení stabilních institucí;

47.    vyjadřuje politování nad tím, že do uvolnění makrofinanční pomoci zemím, jejichž finanční situace je velmi napjatá, uplyne nejméně jeden rok; naléhavě žádá EU, aby velmi rychle uvolnila nebo přesměrovala finanční prostředky; naléhavě požaduje zavedení nového procedurálního rozměru pomoci EU, a to jak v rámci pomoci prostřednictvím finančních nástrojů vnější činnosti EU, tak na úrovni makrofinanční pomoci; v kontextu makrofinanční pomoci zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU přiměřeně posoudila socioekonomický dopad opatření požadovaných z přijímajících zemí a dopad těchto opatření na lidská práva, aby bylo zajištěno, že taková pomoc nebude faktorem nestability, například tím, že naruší služby sociálního zabezpečení; vyzývá dárce z arabského světa, aby koordinovali svou pomoc v rámci Ligy arabských států a Rady pro spolupráci v Zálivu a co nejvíce také s EU;

48.    vyzývá Evropskou investiční banku (EIB) a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj (EBRD), aby koordinovaly své investiční strategie s Unií pro Středomoří, a vytvářely tak pozitivní synergie;

49.    vyzývá EU, aby rozvíjela svá partnerství se zeměmi regionu, které nejsou jejími bezprostředními sousedy; podporuje uzavření úmluvy, jejímž cílem by bylo vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a Radou pro spolupráci v Zálivu za předpokladu, že došlo ke shodě na vzájemně prospěšné dohodě, která by EU umožnila významnější přítomnost a pákový efekt v oblasti, zejména díky obnovení jednání o novém programu spolupráce; připomíná, že mezi Radou pro spolupráci v Zálivu a ESVO vstoupila taková dohoda v platnost dne 1. července 2014;

50.    vybízí EU, aby pokračovala v rozhovorech o zahájení jednání s cílem uzavření komplexních a prohloubených dohod o volném obchodu s některými zeměmi v této oblasti, a to v souladu se závazky Evropské unie v rámci partnerství z Deauville; připomíná, že rozvoj obchodních vztahů je součástí vnější politiky EU a přispívá k dosahování cílů míru, prosperity a stability;

51.    zdůrazňuje, že regionální integrace zemí Blízkého východu a severní Afriky by umožnila posílení politických vazeb a podpořila obchod a rozvoj; vyzývá země Blízkého východu a severní Afriky, aby diverzifikovaly své ekonomiky a dovozy; konstatuje, že převážná většina obchodu zemí Blízkého východu a severní Afriky probíhá se zeměmi mimo tuto oblast; vyjadřuje politování nad zablokováním, jemuž EU čelí ve vztahu ke Svazu arabského Maghrebu (SAM); vyzývá EU, aby všemi prostředky na diplomatické, politické a finanční úrovni napomáhala regionální integraci zemí Maghrebu v rámci SAM nebo zeměpisně širší Agadirské dohody;

52.    vítá podporu Rady pro zahraniční věci iniciativě pro koordinaci investic v jižním Středomoří (AMICI); podtrhuje význam iniciativ na podporu soudržnosti a účinnosti vnější činnosti Evropské unie;

53.    podporuje silnější spolupráci v oblasti dopravy, zejména užším propojením sítí infrastruktury Evropské unie a partnerských zemí s cílem usnadnit pohyb osob a zboží;

54.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Výboru regionů Evropské unie, vládám a parlamentům všech členských států EU, generálnímu tajemníkovi Ligy arabských států, generálnímu tajemníkovi Unie pro Středomoří a vládám a parlamentům jejich členských států.

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0023.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0109.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0096.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0576.

(5)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0201.

(6)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0207.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0027.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0010.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0040.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0077.

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0071.


STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (11.5.2015)

pro Výbor pro zahraniční věci

k bezpečnostním výzvám v oblasti Blízkého východu a severní Afriky a výhledům na politickou stabilitu

(2014/2229(INI))

Navrhovatelka: Maria Arena

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že v souladu s obecnými zásadami EU z roku 2008 týkajícími se násilí páchaného na ženách a dívkách by prosazování práv žen a rovnost žen a mužů měly být základními složkami politického dialogu a dialogu o lidských právech mezi EU a zeměmi Blízkého východu a severní Afriky;

B.  vzhledem k tomu, že ženská práva jsou nedělitelná a nezpochybnitelná a že EU musí vůči státům, které porušují práva žen a neuplatňují rovnost žen a mužů, přijmout zahraniční politiku založenou na rovnosti žen a mužů;

C. vzhledem k tomu, že ženy a dívky, a zejména ty, které patří k náboženským a etnickým menšinám, jsou oběťmi násilí páchaného IS, které zahrnuje otroctví, sexuální zneužívání a násilí, nucená těhotenství, mimosoudní popravy, protiprávní soudy s vynášením nelidských trestů, útoky rovnající se válečným zločinům a zločinům proti lidskosti;

D. vzhledem k tomu, že politická nestabilita v regionu vede k výraznému nárůstu počtu uprchlíků, kteří při útěku často riskují své životy a stávají se oběťmi obchodování s lidmi, přičemž nejohroženějšími skupinami jsou ženy a děti; vzhledem k tomu, že pro dosažení dlouhodobých výsledků v mírových jednáních a procesech budování a udržování míru je zásadní účast žen, zejména žen z náboženských a etnických menšin;

E.  vzhledem k tomu, že je ještě třeba vyřešit mnohé problémy, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana žen, které se staly oběťmi násilí, jelikož se zdá, že v oblasti Blízkého východu a severní Afriky se zvyšuje počet případů znásilnění a dalších forem násilí páchaného na ženách; vzhledem k tomu, že přístup žen ke spravedlnosti je omezený; vzhledem k tomu, že je třeba řešit přetrvávající nerovnost žen a mužů;

F.  vzhledem k tomu, že mnoho žen je stále utlačováno institucionalizovanými patriarchálními státními a společenskými strukturami a je nadále obětí násilí ze strany státu a trpí v důsledku nedostatečné infrastruktury na pomoc ženám, které jsou oběťmi násilí;

G. vzhledem k tomu, že zapojení žen do veřejné, politické, hospodářské a kulturní sféry v zemích Blízkého východu a severní Afriky a posílení jejich postavení je pro podporu stability, míru a hospodářské prosperity v dlouhodobém horizontu klíčové; vzhledem k tomu, že posílení postavení žen a dívek prostřednictvím vzdělávání je zásadní pro podporu jejich úlohy ve všech těchto sférách; vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti, které se zabývají právy žen a genderovou rovností, mohou hrát důležitou roli v posílení postavení žen v zemích tohoto regionu;

H. vzhledem k tomu, že dne 25. června 2012 přijala Evropská rada strategický rámec pro lidská práva a demokracii, podle něhož mají být lidská práva začleněna do všech politik EU, včetně zahraniční politiky, a vzhledem k tomu, že prioritou tohoto strategického rámce je boj proti násilí páchanému na ženách;

I.   vzhledem k tomu, že kulturní spolupráce a výměna, jakož i akademické výměny mezi EU a zeměmi Blízkého východu a severní Afriky, hrají důležitou úlohu při budování porozumění, stability a míru v celém regionu; vzhledem k tomu, že v rámci kulturní výměny a spolupráce je třeba podporovat a propagovat úlohu žen a dívek;

1.  znovu připomíná, že EU důrazně odsuzuje otroctví, nucené sňatky, znásilňování, dětskou práci, využívání dětských vojáků, mrzačení ženských pohlavních orgánů, zločiny ze cti a veškeré jiné formy porušování lidských práv;

2.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby rovnost žen a mužů a práva žen – zejména právo na bezpečnost, právo na řádné služby v oblasti péče o reprodukční zdraví a právo na nápravu a odškodnění coby obětí konfliktů – byla obsažena ve všech dohodách o partnerství a jednáních se zeměmi regionu Blízkého východu a severní Afriky;

3.  vyzývá strany ozbrojených konfliktů, aby dodržovaly ustanovení rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325, přijaly opatření na ochranu žen a dívek, zejména před pohlavním zneužíváním, pašováním a obchodem se sexuálními službami, a aby bojovaly proti beztrestnosti pachatelů;

4.  domnívá se, že organizace prosazující práva žen mohou podporovat kulturu míru a bezpečnosti a že přijetí opatření zaměřených na zajištění účasti žen na předcházení konfliktům umožní řádné provedení rezoluce RB č. 1325 v této oblasti;

5.  vyzývá vnitrostátní a místní orgány, aby respektovaly základní práva žen, včetně práva na aktivní účast na politickém životě, aby zajistily přístup žen k účasti na rozhodovacím procesu v jejich komunitách a zemích a aby poskytly političkám a aktivistkám ochranu, a vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní opatření na podporu rovnosti žen a mužů v dotčených zemích;

6.  je přesvědčen, že rovnost žen a mužů a práva a účast žen je třeba řešit otevřeně a systematicky ve všech jednáních EU o spolupráci a volném obchodu a že je třeba tyto otázky začlenit do politického a kulturního dialogu se zeměmi oblasti Blízkého východu a severní Afriky, včetně Ligy arabských států;

7.  zdůrazňuje, že je velmi důležité začlenit genderové hledisko do podporování a financování kulturní a akademické spolupráce a výměn, programů odborné přípravy a cirkulační mobility mezi EU a partnerskými zeměmi Blízkého východu a severní Afriky, a využívat je jako nástroje pro posílení postavení žen a dívek, posílení a prosazování jejich účasti v ekonomikách těchto zemí a na podporu rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, aby začlenila hledisko rovnosti žen a mužů do návrhu Evropského parlamentu týkajícího se evropsko-středomořského programu Erasmus;

8.  zdůrazňuje, že zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů v misích, delegacích a mediačních týmech je pro EU rovněž způsob, jak podporovat práva a účast žen v partnerských zemích;

9.  požaduje, aby vlády zemí regionu Blízkého východu a severní Afriky, OSN, EU a příslušné nevládní organizace braly v úvahu mimořádnou zranitelnost žen a dívek z řad uprchlíků, zejména těch, které jsou odděleny od svých rodin, poskytovaly jim odpovídající ochranu a zvýšily své úsilí zaměřené na pomoc osobám, jež přežily sexuální násilí, a to zavedením sociálních politik, které jim umožní opětovně se začlenit do společnosti;

10. vyzývá EU a její členské státy, aby vytvořily zvláštní program pro podporu a rehabilitaci žen a dívek, které jsou oběťmi sexuálního násilí a otroctví v oblastech konfliktů v regionu Blízkého východu a severní Afriky, a zejména v Sýrii a Iráku;

11. naléhavě vyzývá vlády zemí regionu Blízkého východu a severní Afriky, aby podepsaly a ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, která je vlivným nástrojem komplexního řešení problému násilí na ženách a dívkách, včetně domácího násilí a mrzačení ženských pohlavních orgánů;

12. vyzývá Komisi a ESVČ, aby zahrnuly hledisko žen a rovnosti žen a mužů do přímého dialogu o rozvoji s občanskou společností v zemích Blízkého východu a severní Afriky a postavily se za aktivistky a vzdělané ženy v tomto regionu; zdůrazňuje význam organizací žen a organizací zabývajících se právy žen a mužů při konzultacích občanské společnosti v rámci evropské politiky sousedství a při konzultacích o obnovení evropské politiky sousedství; uznává, že účinný dialog o politických a lidských právech se musí soustředit na názory žen a musí citlivě reagovat na různé a měnící se společensko-kulturní a náboženské souvislosti, a vyzývá ESVČ a Komisi, aby začlenily rovnost žen a mužů a úlohu žen ve společnosti do své strategie na podporu demokratických reforem v zemích sousedících s EU jako hlavní aspekty a ústřední prvky; zdůrazňuje, že by se význam podpory rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen ve společnosti jako součást demokratické reformy měly odrazit ve financování evropské politiky sousedství a v rozvoji politického a strategického rozměru;

13. poukazuje na zásadní úlohu, kterou může hrát Evropsko-středomořské parlamentní shromáždění jako fórum pro demokratickou a politickou diskusi mezi zástupci obou břehů Středozemního moře; žádá, aby byl tomuto orgánu dán nový politický impuls, a podtrhuje pokrok, kterého bylo v minulých letech dosaženo v politickém dialogu o genderových otázkách a při prosazování práv žen;

14. vyjadřuje politování nad mírou výhrad k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), které nesmírně omezily dopad a ochranu, kterou může úmluva poskytnout; naléhavě vyzývá vlády zemí regionu Blízkého východu a severní Afriky, aby plně provedly úmluvu CEDAW a trestně stíhaly všechny formy násilí na ženách, včetně sexuálního a domácího násilí v manželství;

15. konstatuje, že každý udržitelný hospodářský rozvoj vyplývající ze strategického dialogu a spolupráce mezi EU a zeměmi Blízkého východu a severní Afriky musí zvýšit účast žen v ekonomikách zemí tohoto regionu, prosazovat rovnost žen a mužů a vytvářet příležitosti pro mladé lidi a ženy, včetně žen z marginalizovaných skupin.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

6.5.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Catherine Bearder, Beatriz Becerra Basterrechea, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Maria Corazza Bildt, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Mary Honeyball, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Elisabeth Köstinger, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Vicky Maeijer, Angelika Mlinar, Angelika Niebler, Maria Noichl, Marijana Petir, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Jordi Sebastià, Michaela Šojdrová, Ernest Urtasun, Ángela Vallina, Beatrix von Storch, Anna Záborská, Jana Žitňanská, Inês Cristina Zuber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Stefan Eck, Constance Le Grip, Sirpa Pietikäinen, Monika Vana, Julie Ward


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

11.6.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

45

10

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Bas Belder, Goffredo Maria Bettini, Mario Borghezio, Elmar Brok, Klaus Buchner, Fabio Massimo Castaldo, Aymeric Chauprade, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Arnaud Danjean, Marcel de Graaff, Georgios Epitideios, Eugen Freund, Michael Gahler, Richard Howitt, Tunne Kelam, Afzal Khan, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, David McAllister, Jean-Luc Mélenchon, Tamás Meszerics, Francisco José Millán Mon, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Vincent Peillon, Alojz Peterle, Tonino Picula, Kati Piri, Andrej Plenković, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Alyn Smith, Jaromír Štětina, Charles Tannock, László Tőkés, Johannes Cornelis van Baalen, Hilde Vautmans, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Angel Dzhambazki, Andrzej Grzyb, Marek Jurek, Antonio López-Istúriz White, Fernando Maura Barandiarán, Urmas Paet, Igor Šoltes

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Costas Mavrides, Kerstin Westphal, Ivan Štefanec

Právní upozornění