Postup : 2014/2238(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0204/2015

Předložené texty :

A8-0204/2015

Rozpravy :

PV 07/07/2015 - 15
CRE 07/07/2015 - 15

Hlasování :

PV 08/07/2015 - 4.13
CRE 08/07/2015 - 4.13
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0264

ZPRÁVA     
PDF 341kWORD 248k
22.6.2015
PE 551.783v02-00 A8-0204/2015

o Iniciativě zelené zaměstnanosti: Využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst

(2014/2238(INI))

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Zpravodaj: Jean Lambert

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o Iniciativě zelené zaměstnanosti: Využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst

(2014/2238(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na sdělení Komise „Iniciativa zelené zaměstnanosti: Využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst“ (COM(2014)0446),

–       s ohledem na sdělení Komise „Zelený akční plán pro malé a střední podniky“ (COM(2014)0440),

–       s ohledem na sdělení Komise „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu“ (COM(2014)0398),

–       s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise „Využití potenciálu zeleného růstu pro oblast zaměstnanosti“ (SWD(2012)0092),

–       s ohledem na závěry Rady ze dne 6. prosince 2010 nazvané „Politika zaměstnanosti v zájmu konkurenceschopné, nízkouhlíkové a zelené ekonomiky účinně využívající zdroje“,

–       s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států,

–       s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů „Zelený akční plán pro malé a střední podniky a Iniciativa zelené zaměstnanosti“,

–       s ohledem na studii OECD a Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání z roku 2014 o ekologičtějších dovednostech a pracovních místech, vydanou v rámci ediční řady OECD o zeleném růstu (Greener Skills and Jobs, OECD Green Growth Studies),

–       s ohledem na publikaci Evropské observatoře politiky zaměstnanosti EEPO Review z dubna 2013 nazvanou „Podpora zelených pracovních míst v průběhu krize: manuál osvědčených postupů v Evropě 2013“,

–       s ohledem na zprávu Mezinárodní organizace práce a Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání z roku 2011 nazvanou „Dovednosti pro zelená pracovní místa – globální pohled – souhrnná zpráva na základě studií 21 zemí“ (Skills for green jobs: a global view: synthesis report based on 21 country studies),

–       s ohledem na zprávu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání z roku 2010 nazvanou „Dovednosti pro zelená pracovní místa – evropská souhrnná zpráva“ (Skills for green jobs – European synthesis report),

–       s ohledem na zprávy Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek Eurofound nazvané „Pracovněprávní vztahy a udržitelnost: úloha sociálních partnerů při přechodu na udržitelné hospodářství“ (2001), „Ekologizace evropského hospodářství: reakce a iniciativy členských států a sociálních partnerů“ (2009) a „Ekologizace průmyslu v EU: příprava na změny z hlediska množství pracovních míst a jejich zvládání“ (2013),

–       s ohledem na pracovní dokument Centra pro podnikání v rámci programu mítního hodposářského rozvoje a rozvoje pracovních míst (CFE-LEED) organizace OECD, ze dne 8. února 2010 nazvaný „Zelená pracovní místa a dovednosti: důsledky řešení změny klimatu pro místní trh práce“ (Green jobs and skills: the local labour market implications of addressing climate change),

–       s ohledem na to, že Mezinárodní organizace práce (MOP) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP) obecně vymezují zelené pracovní místo jako jakékoli pracovní místo s důstojnými podmínkami, které přispívá k ochraně životního prostředí nebo k obnově jeho kvality, ať už v zemědělství, v průmyslu, ve službách či ve správě;

–       s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o ekologických inovacích – zaměstnanost a růst díky politice životního prostředí(1),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2012 k plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050(2),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství(3),

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0204/2015),

A.     vzhledem k tomu, že celosvětové trendy, jako je neúčinné využívání zdrojů, neúnosný tlak na životní prostředí a změna klimatu se blíží limitům, po jejichž překročení nelze zabránit nevratným dopadům na naši společnost a životní prostředí, přičemž rostoucí sociální vyčleňování a sociální nerovnost představují společenský problém;

B.     vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro životní prostředí ve své zprávě z roku 2015 uvedla, že k dosažení cílů v oblasti ochrany biologické rozmanitosti, snižování využívání fosilních paliv, boje proti změně klimatu a předcházení dopadům, které má na lidské zdraví a životní prostředí, stávající opatření nestačí;

C.     vzhledem k tomu, že v důsledku nejednotné politické reakce v zájmu řešení těchto společných problémů hrozí, že významná část potenciálu přechodu na ekologické a sociálně inkluzivní hospodářství z hlediska zaměstnanosti zůstane nevyužita;

D.     vzhledem k tomu, že v reakci na tyto hrozby jsme svědky vzniku nových odvětví, změn v mnoha dalších a úpadku některých odvětví, například těch, která vedou ke značnému znečišťování životního prostředí; vzhledem k tomu, že je nutné soustředit se na inovace a možnosti, jak omezit znečišťování životního prostředí; vzhledem k tomu, že v souvislosti s některými upadajícími odvětvími je nutné věnovat zvláštní pozornost pracovní síle, pokud jde o rekvalifikaci a alternativní zaměstnání; vzhledem k tomu, že investice do těchto odvětví, která jsou prioritou programu Komise pro vytváření ekologických pracovních míst, včetně recyklace, biologické rozmanitosti, energetické účinnosti, kvality ovzduší a všech technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jako je výroba z obnovitelných zdrojů na moři, mají potenciál k vytváření značného množství pracovních míst, mj. v málo obydlených oblastech;

E.     vzhledem k tomu, že podle Evropské agentury pro životní prostředí došlo v letech 2000–2011 k více než 50% nárůstu v odvětví ekologického zboží a služeb, což vedlo k vytvoření více než 1,3 milionu pracovních míst, a vzhledem k tomu, že podle výpočtů Komise vytvoří obnovitelné energetické hospodářství do roku 2020 v Evropě 20 milionů nových pracovních míst; vzhledem k tomu, že ambiciózní provázaná politika EU a investice do obnovitelných zdrojů energie, obhospodařování lesů, udržitelného zemědělství a ochrany půdy (k zabránění hydrogeologické nestability) mají možnost významným způsobem podpořit vytváření pracovních míst;

F.     vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje je zakotven v Lisabonské smlouvě a jeho prosazování znamená, že záležitosti týkající se životního prostředí se v rámci ročního cyklu evropských politik kladou na stejnou úroveň jako otázky hospodářské a sociální;

G.     vzhledem k tomu, že strategie EU 2020 na podporu inteligentní a udržitelné ekonomiky podporující začleňování uznává ústřední úlohu přechodu k ekologickému a sociálně spravedlivému hospodářství;

H.     vzhledem k tomu, že nepružnost na trhu práce brání tvorbě pracovních míst, zatímco konkurenceschopný trh práce v EU může přispět k dosažení cílů zaměstnanosti obsažených ve strategii Evropa 2020;

I.      vzhledem k tomu, že se EU a její členské státy na konferenci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Cancúnu v roce 2010 zavázaly zajistit „spravedlivý přechod pracovní síly, v jehož rámci vznikne důstojná práce a kvalitní pracovní místa“; vzhledem k tomu, že aby mohl spravedlivý přechod směrem k environmentálně udržitelnému hospodářství pro všechny přispět k cíli spočívajícímu v dosažení udržitelné a dlouhodobé zaměstnanosti pro všechny, mj. k vytváření kvalifikovaných pracovních míst, k sociálnímu začleňování a vymýcení chudoby, musí být správně řízen;

J.      vzhledem k tomu, že pět pilířů „spravedlivého přechodu na ekologické hospodářstí“ zahrnuje: konzultace/hlas Unie, investice do ekologických a důstojných pracovních míst, zelené dovednosti, dodržování pracovních a lidských práv a sociální ochranu pro pracovníky a společenství, které tvoří avantgardu přechodu od vysokouhlíkového k nízkouhlíkovému hospodářství;

K.     vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit výrazné zapojení pracovníků do tohoto přechodu s cílem zvýšit povědomí o otázkách životního prostředí, zlepšit chápání potřeby účinného využívání zdrojů a snížit náš vliv na životní prostředí;

L.     vzhledem k tomu, že potenciál pro rozšíření „zelených“ pracovních míst brzdí nedostatek a nesoulad dovedností způsobený celou řadou faktorů, včetně odlišností ve školních osnovách v oblasti udržitelnosti, zjištěných nedostatků v určitých odvětvích, nedostatku studentů s potřebnými dovednostmi v oblasti přírodních věd, techniky, inženýrství a matematiky (STEM) a v informačních technologiích a včetně koncentrace určitého pohlaví v některých odvětvích namísto vyváženého zastoupení žen a mužů;

M.    vzhledem k tomu, že existují důkazy o tom, že investice do účinného využívání energie a zdrojů, rozvoj dodavatelského řetězce prostřednictvím jasné průmyslové strategie a přechod od zdanění pracovní síly ke zdanění jiných zdrojů může mít pozitivní dopad na tvorbu pracovních míst;

N.     vzhledem k tomu, že Evropa je součástí celosvětové hospodářské soutěže, přičemž zásadní význam v tomto případě hrají finančně dostupné náklady na energii, dokončení vnitřního trhu EU a lepší prostředí pro investice z hlediska udržitelného růstu a tvorby pracovních míst;

O.     vzhledem k tomu, že některá odvětví, jako renovace budov za účelem zvýšení jejich energetické účinnosti, jsou vázaná na konkrétní místo a nemohou být přesunuta do zahraničí ani přemístěna;

P.     vzhledem k tomu, že nejasnost a nedostatek jednotnosti v politickém směřování a také jasných cílů brání investicím, rozvoji dovedností a výzkumu a vývoji, a maří tedy rozvoj pracovních příležitostí;

Q.     vzhledem k tomu, že větší povědomí společnosti o významu a potřebnosti zeleného hospodářství by vedlo k rozšíření pracovních příležitostí;

R.     vzhledem k tomu, že jasné, pevně dané střednědobé až dlouhodobé cíle, mj. unijní cíle týkající se energetické účinnosti a znečištění, mohou být důležitým hnacím motorem změn a že v tomto ohledu hrají důležitou roli i předpisy EU; vzhledem k tomu, že cílené investice, včetně investic do rozvoje dodavatelských řetězců v rámci EU, vedoucí k tvorbě pracovních míst by měly pramenit z jasného politického rámce a být s ním v souladu;

S.     vzhledem k tomu, že veřejný sektor a místní a regionální orgány mohou hrát klíčovou úlohu, pokud jde o usnadňování přechodu k zelenému hospodářství a tvorbu trhů práce, které by nikoho nevyčleňovaly;

T.     vzhledem k tomu, že k tvorbě zelených pracovních míst přispívají nástroje, jako je ekoznačka, EMAS a zelené veřejné zakázky;

U.     vzhledem k tomu, že jedním z nejdůležitějších tvůrců zaměstnanosti v EU jsou mikropodniky a malé a střední podniky, které vytvářejí výrazně více než 80 % veškerých pracovních míst, a že tyto podniky hrají v mnoha „zelených“ odvětvích vedoucí úlohu, ale mohou čelit velkým problémům s předvídáním, jaké dovednosti budou zapotřebí, a problémům při využívání potenciálu vytváření pracovních míst;

V.     vzhledem k tomu, že integrované hlavní směry jsou klíčovým prvkem koordinace hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti členských států a tvoří základ doporučení pro jednotlivé země, a vzhledem k tomu, že tyto směry by měly být základem cílů strategie Evropa 2020, zejména cíle v oblasti zaměstnanosti, mj. na základě prosazování tvorby kvalitních pracovních míst a také prostřednictvím zelené zaměstnanosti;

W.    vzhledem k tomu, že ženy musejí mít z vytváření vhodných zelených pracovních míst stejný prospěch jako muži a že je nutné rozbít „skleněný strop“;

X.     vzhledem k tomu, že ženy jsou krizí a politikou úsporných opatření zasaženy neúměrně více, a vzhledem k tomu, že se ukázalo, že zelená pracovní místa jsou vůči krizi odolnější než ostatní pracovní místa;

Y.     vzhledem k tomu, že úloha občanské společnosti má pro přechod na zelenou ekonomiku a boj za rovnost žen a mužů rozhodující význam;

Z.     vzhledem k tomu, že nízkouhlíková odvětví mívají vyšší produktivitu práce a podíl mezd v těchto odvětvích poklesl méně než v 15 průmyslových odvětvích, jež jsou největšími znečišťovateli;

AA.  vzhledem k tomu, že údaje Eurobarometru ohledně „zelené“ činnosti malých a středních podniků ukazují, že úspora energie, snižování množství odpadu a snižování spotřeby surovin jsou opatřeními, která se stala ekonomicky výhodnými;

Na cestě k zelenému hospodářství – příležitosti pro trh práce

1.      zdůrazňuje, že přechod k udržitelným společnostem a ekonomikám, včetně udržitelných vzorců spotřeby a výroby, může vytvářet potenciál pro tvorbu nových kvalitních pracovních míst a přeměnu těch stávajících na zelená pracovní místa v podstatě ve všech odvětvích a v celém hodnotovém řetězci: od výzkumu přes výrobu a distribuci až po poskytování služeb a také v nových odvětvích se špičkovými zelenými technologiemi, jako je oblast získávání energie z obnovitelných zdrojů, a rovněž v tradičních odvětvích, jako jsou zpracovatelský a stavební průmysl, nebo v zemědělství a rybolovu či v odvětví služeb, jako je cestovní ruch, stravovací služby, doprava a vzdělávání; zároveň zdůrazňuje, že investice související s obnovitelnými zdroji energie a energetickou účinností přispívají kromě vytváření velkého počtu pracovních míst k udržení konkurenceschopnosti evropského hospodářství a průmyslu a také ke snižování energetické závislosti Evropy;

2.      zdůrazňuje, že dvě třetiny zdrojů, které nám příroda poskytuje, včetně úrodné půdy, čisté vody a čistého vzduchu, jsou na ústupu a globální oteplování a úbytek biologické rozmanitosti se přibližují mezím, jejichž překročení by mělo nevratný dopad na lidskou společnost a přirozené životní prostředí;

3.      upozorňuje na to, že setrvalý hospodářský růst je možný pouze tehdy, pokud zohledňuje omezení daná životním prostředím; v této souvislosti zdůrazňuje, že zelené a oběhové hospodářství může přinášet řešení jak pro životní prostředí, tak pro hospodářství a společnost obecně;

4.      zdůrazňuje, že plné využití potenciálu, který nabízí ekologické hospodářství, a tedy tvorba zelených pracovních míst, závisí na uplatňování všech právních předpisů v oblasti životního prostředí a také na důslednějším zohledňování problematiky životního prostředí a na ucelenosti příslušné strategie napříč různými odvětvovými politikami EU;

5.      konstatuje, že Evropská agentura pro životní prostředí ve své zprávě z roku 2015 uvedla, že k dosažení cílů stanovených pro zachování biologické rozmanitosti, nižší využívání fosilních paliv, boj proti změně klimatu a odvrácení jejího dopadu na lidské zdraví a kvalitu životního prostředí stávající opatření nestačí;

6.      konstatuje, že přechod na ekologické hospodářství má významný potenciál k tvorbě pracovních míst na místní úrovni, která nelze přemístit, a v oblastech, jež nelze převádět do zahraničí, a také v odvětvích zasažených krizí, jako je stavebnictví; poznamenává, že existují pádné důkazy, že tento přechod bude mít celkově pozitivní vliv na zaměstnanost, což odráží skutečnost, že udržitelná hospodářská činnost, např. v oblasti energetických úspor nebo ekologického zemědělství, vyžaduje větší podíl lidské práce než činnost, kterou nahrazuje, a může regionům umožnit, aby se staly soběstačnějšími;

7.      domnívá se, že by měla být přijata dohodnutá definice „zelených pracovních míst“, která vychází z definice Mezinárodní organizace práce a Mezinárodní konference statistiků v oblasti práce;

Spravedlivý přechod na ekologické hospodářství a kvalitní udržitelná pracovní místa

8.      vítá prohlášení Komise, že restrukturalizace by měla probíhat sociálně zodpovědným způsobem, a zároveň uznává, že je nutné společnosti inovovat a restrukturalizovat;

9.      domnívá se, že v zájmu maximalizace potenciálu čisté tvorby pracovních míst v zeleném hospodářství je nezbytné, abychom poskytli své stávající pracovní síle vhodné příležitosti k získání nových dovedností potřebných v oběhovém hospodářství;

10.    vyzývá členské státy, aby podporovaly politiku zaměřenou na zlepšování bezpečnosti veřejných budov a na jejich rekonstrukci, s cílem zvyšovat energetickou účinnost a snižovat spotřebu;

11.    vyzývá členské státy, příp. Komisi, aby se zavázaly k vytvoření „plánu spravedlivého přechodu na ekologické hospodářství“, aby bylo možné dostát náročným cílům v oblasti životního prostředí, a to na základě podpory těchto aspektů: přiměřené sociální ochrany a odměňování, dlouhodobých pracovních míst a bezpečných a zdravých pracovních podmínek, investic do vzdělání stimulovaných vládou, programů odborné přípravy a získávání dovedností, dodržování pracovních práv a posílení práv pracovníků na informace, konzultace a účast, pokud jde o záležitosti udržitelného rozvoje, a podpory účinného zastoupení pracovníků; vyzývá členské státy, aby se snažily o dosažení těchto cílů;

12.    připomíná, že upravená strategie EU pro bezpečnost a ochranu zdraví by měla v příslušných případech brát v úvahu specifický vývoj nových odvětví;

13.    zdůrazňuje, že předvídání změny v oblasti zaměstnanosti vyžaduje proaktivní řízení transformace, lepší shromažďování kvalitních údajů o stávajících a budoucích potřebách trhu práce a zapojení evropských institucí vysokoškolského vzdělávání a že pro zajištění účinného přechodu na ekologické hospodářství a vyšší zaměstnanosti má zásadní význam dlouhodobé plánování; zdůrazňuje významnou úlohu místních a regionálních orgánů při přechodu na ekologičtější hospodářství v oblasti vzdělávání, infrastruktury, podpory místních podniků a vytváření stabilních pracovních míst s platy, které by se řídily kolektivní smlouvou nebo dalšími povolenými nástroji, které by byly v souladu s předpisy daného členského státu; pokazuje na to, že jedním ze základních prvků řízení této transformace je sociální dialog; vyzývá Komisi, členské státy, regionální a místní vlády a sociální partnery, aby převzali odpovědnost a s přihlédnutím k principu subsidiarity této výzvě společně čelili;

14.    konstatuje, že úloha sociálních partnerů při přechodu na zelená pracovní místa se v posledních letech postupně zvyšuje, nicméně připomíná, že v zájmu zavedení trvalého a udržitelného sociálního dialogu, který by mohl napomoci při řešení problémů, jež přináší přechod ke konkurenceschopnému a nízkouhlíkovému hospodářství účinně využívajícímu zdroje, je třeba učinit více;

15.    zdůrazňuje význam vlád členských států při prosazování odvětvového sociálního dialogu, zvláště v nově vznikajících zelených průmyslových odvětvích, a rovněž při zajišťování začleňování malých a středních podniků;

16.    konstatuje, že kvůli zeměpisnému soustředění průmyslových odvětví, jež jsou náročná na energii a zdroje a jsou zdroji znečištění, nebo kvůli vyšší míře chudoby či nezaměstnanosti čelí některé regiony větším problémům než jiné; vyzývá členské státy a místní a regionální vlády podporované Evropskou unií, aby spolupracovaly se sociálními partnery a kolektivně realizovaly plány spravedlivého přechodu na ekologické hospodářství, a to i na základě solidárních mechanismů pro dosažení sociálně spravedlivého přechodu na ekologická pracovní místa v rámci místních a regionálních hospodářství, a aby zároveň podporovaly obce a pracovníky zasažené změnou, a omezily tak nejistotu z přesunů pracovních míst a zajistily, aby byly splněny požadavky na dovednosti pro nová pracovní místa;

17.    zdůrazňuje, že místní orgány mohou hrát klíčovou úlohu při prosazování nárůstu počtu pracovních míst v zeleném hospodářství a při tvorbě důstojnějších pracovních míst podporujících začleňování:

– prostřednictvím zelených investic,

– využitím pravomocí při zadávání veřejných zakázek, včetně sociálních a enviromentálních doložek v rámci jejich zadávání,

– vytvářením partnerství, včetně partnerství s institucemi odborné přípravy, v zájmu zvýšení souladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na místním trhu práce,

– podporováním zelených malých a středních podniků a jejich ekologizací,

– zaváděním programů zelené zaměstnanosti podporující začleňování, které by zajistily, že budou mít ze zeleného růstu prospěch i ohrožené skupiny obyvatel;

18.    poukazuje na důkazy, které zdůrazňují význam zapojení řídících pracovníků do diskuzí s pracovníky, aby byla zajištěna jejich významná účast na dosahování těchto změn prostřednictvím sociálního partnerství; doporučuje zapojení odborových „zelených zástupců“ spolupracujících se zaměstnavateli do zvyšování ekologizace hospodářství a udržitelnosti na svých pracovištích; vyzývá členské státy, aby poskytovaly cílenou podporu společným iniciativám pracovníků a zaměstnavatelů zaměřeným na ekologizaci průmyslových odvětví;

19.    domnívá se, že by měly být vytvořeny pilotní projekty na podporu některých těchto cílů;

20.    vítá závazek Komise využívat cílené programy mobility v rámci Programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) na podporu pracovní mobility uchazečů o zaměstnání;

Dovednosti pro zelenou zaměstnanost

21.    vítá nástroje, které Komise navrhla v souvislosti s rozvojem dovedností a předvídáním jejich potřeb; zdůrazňuje, že rozvoj dovedností by měl povzbuzovat rozvoj dovedností v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice (STEM), jež jsou v hospodářství velmi užitečné; zdůrazňuje však, že je zapotřebí ambicióznějších opatření a investic; domnívá se, že předvídání budoucích potřeb dovedností nutně vyžaduje výraznou účast všech zainteresovaných subjektů na trhu práce, a to na všech úrovních;

22.    vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Komisí zřídily databázi kurzů odborné přípravy, pracovních nabídek v rámci zelené zaměstnanosti s cílem zvýšit kvalitu informací, poradenství a pokynů týkajících se profesní dráhy a dovedností potřebných k využití pracovních příležitostí, jež přináší ekologizace hospodářství;

23.    vyzývá Komisi, aby zajistila, že ve všech zelených odvětvích, včetně těch, která jsou v současné době opomíjena, tj. veřejná doprava a maloobchod, bude prováděno shromažďování údajů; vyzývá Komisi, aby při poskytování podpory vnitrostátním statistickým úřadům a veřejným službám zaměstnanosti a při rozšiřování využívání kvantitativních nástrojů pro vytváření modelů zohlednila hledisko rovnosti pohlaví v rámci shromažďování údajů o všech odvětvích zelené zaměstnanosti;

24.    žádá Komisi, aby začlenila genderové hledisko do rozvoje shromažďování nových údajů, jejich třídění a analýzy, například do práce vykonávané pomocí ekonometrického nástroje FIDELIO nebo do spolupráce se zainteresovanými stranami, jako je například Mezinárodní konference statistiků práce;

25.    zdůrazňuje, že je třeba klást větší důraz na překonání nedostatku dovedností prostřednictvím posilování jejich rozvoje;

26.    vyzývá Komisi, aby pomohla posílit rozvoj dovedností tím, že se budou aktualizovat kvalifikace a příslušné učební plány v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na úrovni EU;

27.    vyzývá Komisi, aby kladla důraz na větší využívání klasifikačních systémů, jako je ESCO, které lze použít ke zjištění dovednostních nedostatků;

28.    zdůrazňuje význam větší součinnosti mezi systémy vzdělávání a vznikajícími novými zelenými pracovními místy prostřednictvím lepší koordinace mezi vzdělávacími institucemi a svazy zaměstnavatelů a dalšími příslušnými organizacemi;

29.    vyzývá členské státy, regionální vlády a místní orgány, aby společně se sociálními partnery a poskytovateli odborné přípravy přijaly a provedly strategie rozvoje dovedností a strategie pro jejich předvídání s cílem zlepšit obecné a odvětvové dovednosti a dovednosti specifické pro jednotlivá povolání; dále zdůrazňuje význam partnerství a důvěry mezi vzdělávacími institucemi, podniky, sociálními partnery a orgány;

30.    konstatuje, že tyto strategie by měly zahrnovat důkladné posouzení typu a úrovně zelených pracovních míst, která mají být vytvořena, a požadovaných dovedností a znalostí, což umožní určit dovednostní nedostatky, předvídat potřeby dovedností do budoucna a vytvořit cílené programy odborného vzdělávání a celoživotního vzdělávání se zaměřením na nalezení souladu mezi dovednostmi a pracovními místy s cílem dosáhnout vyšší zaměstnanosti; zdůrazňuje potřebu aktivně zapojit do strategií propuštěné pracovníky a pracovníky s nízkou kvalifikací, kteří jsou ohroženi vyloučením z trhu práce, a to tím, že programy odborné přípravy k získávání dovedností budou cílené, dostupné a pro tyto pracovníky bezplatné;

31.    konstatuje, že podle střediska CEDEFOP přizpůsobení učebních plánů a zahrnutí informovanosti o otázkách životního prostředí společně s porozuměním principům udržitelného rozvoje a efektivního podnikání je lepší než navrhování nových programů odborné přípravy;

32.    vyzývá členské státy a regionální a místní úřady, aby do vzdělávacích a odborně vzdělávacích systémů zahrnuly udržitelný rozvoj a environmentální kompetence a dovednosti, a to zejména na základě posílení systémů odborného vzdělávání a přípravy a podněcování výzkumných středisek k tomu, aby ve spolupráci s novými ekologickými podniky vyvíjela technologie, projekty a patenty zaměřené na ekologické výrobky; vybízí k tomu, aby mezi výzkumnými středisky a sítěmi firem a odborníků probíhala interakce; připomíná význam dovedností v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice (STEM) a potřebu zajistit, aby obory STEM studovalo více žen;

33.    vyzývá k ambiciózní strategii pro tvorbu udržitelných pracovních míst, a to i pokud jde o řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, se zvláštním zaměřením na zajištění dovedností potřebných v zeleném hospodářství;

34.    naléhavě vyzývá členské státy, aby využívaly výhod rozvoje tohoto odvětví a aby vytvořily vysoce odborné učňovské vzdělání k tomu, aby mladým lidem poskytovaly specializované znalosti a odbornou přípravu a podílely se na boji proti vysoké míře nezaměstnanosti mladých;

35.    vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci přechodu na zelenou ekonomiku přihlížely také k potřebám lepšího uplatnění žen a dívek v přístupu k celoživotnímu vzdělávání, a to zejména v oborech s vysokým potenciálem tvorby značného množství zelených pracovních míst, jakými jsou věda, výzkum, inženýrství či nové a digitální technologie, přičemž by tak měly činit s cílem posílit postavení žen ve společnosti, odstranit genderové stereotypy a zajistit pracovní místa plně odpovídající potřebám a charakteru uplatnění žen;

36.    vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby systematicky začleňovaly hledisko rovnosti pohlaví do vymezování, provádění a monitorování politik vytváření zelených pracovních míst na všech úrovních tak, aby se zřetelem na výzvy, které ve venkovských oblastech představuje vytváření zelených pracovních míst, byly zaručeny rovné příležitosti; vybízí členské státy a regionální a místní orgány, aby dále usilovaly o to, aby ženám bylo umožněno plně se účastnit utváření politik, rozhodovacího procesu a provádění strategie zelených pracovních míst, které zahrnují zelené dovednosti;

37.    žádá Komisi, aby otevřela veřejnou diskusi a prosazovala koncepci „vzdělávání pro udržitelný růst“ se zvláštním důrazem na vzdělávání dívek a žen; vyzývá členské státy a Komisi, aby prosazovaly politiky podporující vyšší účast žen ve vzdělávacích oborech týkajících se vědy, techniky, inženýrství a matematiky a v podnikání a aby program pro „zelená pracovní místa“ spojily s posílením postavení žen pomocí vzdělání; vyzývá ke stanovení jasných cílů a monitorování náboru žen do zelených pracovních míst prostřednictvím programů učňovského vzdělávání; požaduje, aby byla provedena opatření na podporu účasti žen na odborném vzdělávání a přípravě a v programech celoživotního vzdělávání v zelených odvětvích;

38     naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby začaly používat nový ukazatel růstu zohledňující sociální otázky a otázky klimatu, který zahrnuje i jiná, než hospodářská hlediska týkající se dobrých životních podmínek, a je primárně zaměřen na problematiku udržitelného rozvoje, jako je rovnost mezi pohlavími, omezení chudoby a snížení emisí skleníkových plynů;

39.    vyzývá členské státy a Komisi, aby veškeré politiky v oblasti zelené zaměstnanosti prováděly po důkladné konzultaci s občanskou společností;

40.    vyzývá Komisi, aby přijala strategii EU pro rovnost žen a mužů na období 2015–2020, která by zohlednila cíle týkající se míry zaměstnanosti stanovených ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

41.    zdůrazňuje potřebu cíleného opatření ze strany veřejnoprávních orgánů a veřejných služeb, které by zapojovalo všechny účastníky na trhu práce, včetně organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců, k překonání nedostatku dovedností; vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby zavedly mechanismy ke školení pracovníků na úřadech práce a ve službách zaměstnanosti s cílem začlenit dovednosti pro zelenou zaměstnanost do politik trhu práce a k vytvoření nástrojů posuzování vlivu takového školení; zdůrazňuje, že je důležité, aby evropské vzdělávací instituce propojily své programy s potřebami zeleného hospodářství a trhu práce všeobecně;

42.    vyzývá členské státy, aby zavedly takové regulační prostředí, které povzbudí inovace v rámci zeleného hospodářství;

Soudržnost politik pro plný rozvoj potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v udržitelném hospodářství

43.    vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly ambiciózní, dlouhodobé a integrované regulační, fiskální a finanční rámce pro udržitelné investice a podporu inovací, čímž se plně rozvine potenciál těchto změn s ohledem na tvorbu pracovních míst; zdůrazňuje, že politiky by měly být rozvíjeny v rámci dlouhodobých horizontů, které budou v případě potřeby zahrnovat cíle i ukazatele pro posouzení pokroku dosaženého na cestě k jejich dosažení;

44.    zdůrazňuje, že je důležitá koordinace v rámci Komise a mezi příslušnými ministerstvy na vnitrostátní úrovni, aby byl vytvořen komplexní a celistvý řídicí rámec pro změnu, který bude schopen věnovat potřebnou pozornost distribučním účinkům přechodu;

45.    poznamenává, že úspěch nebo selhání iniciativy zelené zaměstnanosti závisí na míře ambicióznosti závazných cílů Komise v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, a na investicích do technologií pro energii z obnovitelných zdrojů a programů energetické účinnosti, k nimž se zavázaly členské státy;

46.    zdůrazňuje, že Komise a členské státy jsou odpovědné za zavádění důsledných politik, které prosazují výrobu energie z obnovitelných zdrojů a větší energetickou účinnost s cílem aktivovat místní a regionální rozvoj a zajistit tvorbu kvalitních pracovních příležitostí na místní úrovni; zdůrazňuje, že v nadcházejících letech se investice v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti stanou jedním z hlavních zdrojů tvorby pracovních míst v Evropě;

47.    připomíná, že z dlouhodobého hlediska zůstává energetická soběstačnost území jedním z cílů hospodářské a energetické politiky Unie; trvá mimo jiné na tom, že je nezbytně nutné zohledňovat územní rozměr investic, neboť ten přispívá k uskutečňování cílů politik Unie v oblasti územní soudržnosti a propojování venkova a měst;

48.    oceňuje, že Komise zařadila otázku důstojných pracovních míst do vyjednávacího mandátu EU pro rozhovory COP 21 v Paříži, přičemž vychází z dohody z Cancúnu z roku 2010 a navazujících iniciativ; vyzývá Komisi, aby zajistila, že agenda „spravedlivého přechodu“ zůstane součástí jejího postoje při vyjednáváních;

49.    vyzývá EU a členské státy, aby stanovily závazné cíle pro úspory energie a energetickou účinnost a aby podporovaly systém „bílých certifikátů“, jenž může usnadnit dosažení cílů stanovených EU v oblasti úspor energie; vyzývá členské státy, aby účinně provedly a vymáhaly směrnici o energetické účinnosti a aby nadále usilovaly o dosažení nebo i překonání cílů v oblasti energetické účinnosti do roku 2030;

50.    podporuje závazky EU prosazovat spravedlivý celosvětový přechod k zelenému hospodářství podporujícímu začleňování ve spolupráci s dalšími mezinárodními partnery;

51.    vyzývá členské státy, aby plně dodržovaly a prováděly nová ustanovení upravených právních předpisů EU v oblasti veřejných zakázek a aby uvažovaly nad tím, zda by zavedení environmentálních a sociálních kritérií do politik zadávání veřejných zakázek nevedlo k podpoře tvorby pracovních míst v rámci zelenějšího hospodářství; zdůrazňuje, že je možno vyjasnit zbývající právní nejistoty v souvislosti s využíváním sociálních a environmentálních doložek při zadávání veřejných zakázek;

52.    vyzývá Komisi, aby podnikla kroky podporující renesanci opravárenství, které by vytvořilo nová a již ze své podstaty ekologická pracovní místa;

53.    vyzývá členské státy, aby podporovaly přínos veřejných služeb ke spravedlivému přechodu k udržitelnému hospodářství, zejména tím, že se bude aktivně zajišťovat, aby služby v oblastech, jako jsou komunikace, energie, doprava, odpad a vodohospodářství, byly poskytovány udržitelným způsobem;

54.    vyjadřuje své velké zklamání z toho, že byl stažen návrh legislativního balíčku týkajícího se oběhového hospodářství, jehož ustanovení by podle očekávání vedla k vytvoření až 180 000 pracovních míst jen v samotném odvětví nakládání s odpady v EU; vyzývá proto Komisi, aby s ohledem na odpovědnosti členských států dostála svému závazku co nejdříve předložit ambiciózní návrh právních předpisů o odpadech, který by zahrnoval snížení množství materiálu použitého při výrobě, nové cíle v oblasti recyklace a nově vymezená kritéria pro výpočet množství materiálu, který je skutečně recyklován;

55.    dále vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení kritérií určených k poskytnutí pobídek podnikům, které mají vhodný a z hlediska životního prostředí udržitelný koloběh nakládání s odpady;

56.    uznává, že pro „zelenou“ zaměstnanost ve venkovských oblastech EU představuje značný potenciál propojení udržitelné zemědělské produkce s monitorováním a ochranou biologické rozmanitosti v zemědělských podnicích a následně inteligentní označování zemědělských produktů, pokud se jedná o jejich dopady na životní prostředí, tak aby byla stimulována poptávka spotřebitelů po produktech, které podporují biologickou rozmanitost;

57.    konstatuje, že udržitelné lesnictví má skutečný potenciál k vytváření pracovních míst a současně aktivně přispívá ke zmírňování změny klimatu a ochraně biologické rozmanitosti;

58.    vyzývá Komisi k využívání semestru EU a k přezkumu strategie Evropa 2020 za účelem podpory tvorby zelených pracovních míst; vyzývá Komisi k vydání doporučení pro jednotlivé země, která mohou přispět k vyšší zaměstnanosti a k menším ekologickým stopám, a požaduje podrobné a nezávislé studie o nákladech a přínosech přesunu daňového zatížení (např. přechodu od zdanění pracovní síly ke zdanění podle zatížení životního prostředí) a rovněž postupné rušení dotací do roku 2020;

59.    zdůrazňuje, že tato doporučení by se mohla týkat i přesunu daňového zatížení z práce na jiné zdroje, přičemž jeho smyslem by mělo být změnit znečišťující chování, aniž by to ovšem mělo nechtěné dopady na systémy sociálního zabezpečení či neúměrný dopad na osoby s nízkými příjmy;

60.    vyzývá Komisi a členské státy, aby postupně zrušily přímé a nepřímé dotace, které jsou škodlivé pro životní prostředí, např. dotace fosilních paliv; vyzývá Komisi, aby vypracovala modely, které by členské státy mohly použít na přesunutí fiskálního zatížení z pracovní síly na zdanění podle zatížení životního prostředí, a aby podle zásady „znečišťovatel platí“ zohlednily dopady produktů a služeb na životní prostředí; vyzývá Komisi, aby vydala doporučení pro jednotlivé členské státy, která podpoří opatření zaměřená na podporu zelených pracovních míst a snížení ekologické stopy; dále Komisi vyzývá, aby podpořila vytváření zelených pracovních míst tím, že do agendy evropského semestru zařadí aktivní opatření na ochranu životního prostředí a klimatu;

61.    vyzývá členské státy, aby zavedly cílené dotace a/nebo osvobození od daně pro začínající podniky a malé a střední podniky, které nabízejí zboží nebo služby s vysokou přidanou hodnotu v oblasti životního prostředí;

62.    vyzývá Komisi a členské státy, aby prokázaly větší soudržnost a provázanost ve svých politikách a aby přijaly významnější politické závazky na nejvyšší úrovni v oblasti dalších souvisejících aspektů, jako je zdanění kapitálu a korporátních příjmů, zdanění finančních transakcí či boj s daňovými podvody a úniky;

63.    vyzývá Komisi k obnovení jejího závazku vůči strategii Evropa 2020 a k neprodlenému vydání přezkumu v polovině období, nejpozději do roku 2015; vyzývá Komisi k opětovnému potvrzení cílů evropského semestru s ohledem na srovnávací přehled makroekonomické nerovnováhy a přezkum strategie Evropa 2020; vyzývá Komisi k navržení ambicióznějších sociálních a environmentálních cílů pro roky 2030 a 2050; zdůrazňuje, že přesné, metodologicky podložené a sdílené sledování zelených pracovních míst by mohlo členským státům rovněž pomoci při posuzování účinnosti jejich politik v oblasti životního prostředí a práce a posílit nástroje vytvořené na evropské úrovni za účelem sledování pokroku a monitorování hlavních směrů politiky zaměstnanosti v rámci strategie Evropa 2020.

64.    zdůrazňuje příležitosti, které pro tvorbu pracovních míst představuje balíček opatření v oblasti klimatu a obnovitelných energií do roku 2030, a úlohu, kterou budou hrát budoucí environmentální právní předpisy při plnění dlouhodobých environmentálních cílů EU, tvorbě pracovních míst a dosahování zeleného růstu;

65.    vyzývá Komisi, aby považovala inovace za klíčový prvek evropského průmyslu a rozvíjela aktivní strategie pro zajištění toho, aby sociální přechody byly dobře řízeny a přínosy byly rozšířeny po celé Evropě; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vznik nových dodavatelských řetězců a průmyslových sítí v oblasti účinného využívání zdrojů, zboží a služeb prostřednictvím udržitelné průmyslové politiky a pobídek k přeměně trhu;

66.    zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy připravily své ekonomiky na nízkouhlíkovou budoucnost s účinným využíváním zdrojů a energie, a zároveň si je vědom možných rizik přemisťování pracovních míst a úniku uhlíku způsobených dopady politik v oblasti klimatu;

67.    vyzývá Komisi a členské státy k posílení mezinárodní spolupráce při vytváření globální environmentální politiky, která omezí škody způsobené odlivem průmyslové výroby mimo EU a únikem uhlíku;

68.    vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh na reformu systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), v němž zohlední potřebu ochrany odvětví vystavených značnému riziku úniku uhlíku;

69.    vyzývá Komisi, aby se při zavádění energetické unie zabývala otázkou „zelené“ zaměstnanosti;

Investice do tvorby udržitelných pracovních míst

70.    zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat správnou kombinaci intervencí na straně nabídky i poptávky, která spočívá ve spojení tvorby pracovních míst s odpovídajícími aktivními politikami trhu práce, jež budou specificky odpovídat na potřeby různých trhů práce na místní úrovni;

71.    vyzývá Komisi a členské státy, aby, mj. v rámci Evropského fondu pro strategické investice, podporovaly v zájmu ekologické transformace a boje s energetickou chudobou kvalitní investice zaměřené na tvorbu společenských a ekonomických přínosů, jako jsou udržitelná kvalitní pracovní místa, rovnost mužů a žen, kvalitní vzdělávání a inovace; vyzývá Komisi a členské státy, aby investice soustředily do oblastí s pozitivním dopadem na trh práce s cílem vytvářet udržitelná pracovní místa s plnou sociální ochranou a bojovat proti nezaměstnanosti; zdůrazňuje, že financované projekty by měly přispívat ke strategii EU 2020 měřitelným způsobem; v této souvislosti zdůrazňuje, že tvorba pracovních míst v zelených odvětvích zůstala i během recese v pozitivních číslech;

72.    zdůrazňuje skutečnost, že investice do energetické účinnosti mohou podpořit tvorbu pracovních míst a hospodářský rozvoj na místní úrovni a snížit energetickou chudobu a že zajištění energetické účinnosti v budovách je z hlediska nákladů nejefektivnějším způsobem, jak energetickou chudobu, která se v Evropě týká asi 125 milionů lidí, dlouhodobě řešit, a je také významným prvkem při zajišťování účinnějšího využívání evropské energie a vytváření zelených míst; opakuje, že v této souvislosti má zásadní význam i zajištění bezpečnosti budov; vyzývá Komisi, aby co nejdříve představila svou iniciativu „Inteligentní financování pro inteligentní budovy“;

73.    doporučuje, aby cíle v oblasti klimatu, obnovitelné energie a energetické účinnosti byly považovány za investiční cíle a za klíčové principy politického jednání;

74.    varuje před podpůrnými činnostmi, které mají nepříznivé dopady na životní prostředí a negativní sociální dopady, protože oslabují soudržnost politik nezbytnou k maximalizaci potenciálu zaměstnanosti, který mají zelená pracovní místa;

75.    doporučuje, aby byly kvalitní investice do klíčových veřejných služeb, jako jsou komunikace, energie, doprava, nakládání s odpady a vodohospodářství, zacíleny tak, aby podporovaly udržitelné postupy zadávání veřejných zakázek a uplatňování hlediska zelených dovedností;

76.    vyzývá členské státy, aby plně využily možností, jež jim poskytuje právní rámec pro evropské strukturální a investiční fondy a další zdroje financování EU, na podporu udržitelných projektů v zájmu zelené zaměstnanosti a aby zajistily, že dotace a finanční nástroje EU budou na základě jasných a jednoznačných pravidel a dosažitelných minimálních limitů pro financování pro místní orgány co možná nejpřístupnější;

77.    vybízí Komisi a členské státy, aby využily povolební revizi víceletého finančního rámce pro rok 2016 jako příležitost k podpoře zelenějšího přechodu našich ekonomik;

78.    konstatuje, že podpora z ESF je k dispozici, aby napomohla podpořit zelený hospodářský růst a růst zaměstnanosti, a vybízí vlády členských států a příslušné vnitrostátní útvary, aby zvážily aktivnější využívání těchto finančních prostředků v zájmu prosazování tvorby zelených pracovních míst, jež jsou ekonomicky odůvodněná a hospodářsky udržitelná;

79.    bere na vědomí, že některé členské státy učinily v ekologizaci svého hospodářství značný pokrok, a vybízí Unii a členské státy, aby posilovaly sdílení myšlenek, znalostí, zkušeností a osvědčených postupů v této oblasti, a zajistily tak bezproblémový přechod;

80.    naléhavě vyzývá členské státy a soukromý sektor, aby využívaly nástroje, jako je ekodesign, ekoznačka, EMAS a zelená veřejná zakázka, a tak přispívaly k tvorbě zelených pracovních míst; vyzývá Komisi, aby poskytla rámcové pokyny k vytváření příznivých tržních podmínek k plnému přijetí uvedených dobrovolných nástrojů;

81.    vyzývá členské státy, aby věnovaly větší pozornost zavádění systémů ekologického řízení a ekologického auditu založených na evropské normě (ISO 14 000);

Malé a střední podniky (MSP)

82.    podporuje cíle zeleného akčního plánu pro malé a střední podniky a opatření orientovaná na tyto podniky, včetně zavedení evropského střediska excelence pro účinnost využívání zdrojů, jež poskytuje poradenství a pomoc malým a středním podnikům usilujícím o zlepšení svého výkonu, pokud jde o účinné využívání zdrojů, podporuje zelené podnikání, využívá příležitostí pro zelenější hodnotové řetězce a usnadňuje přístup zelených MSP a mikropodniků na trh; domnívá se, že akce za účelem zvyšování informovanosti a technická pomoc jsou pro aktivní zapojení malých a středních podniků do oběhového hospodářství klíčové;

83.    zdůrazňuje, že je nutné podporovat: podnikání žen v zelené ekonomice; obchodní modely založené na užší spolupráci, jako jsou například družstva a sociální podniky, a ženy farmářky a rodinné farmy; přístup žen k mikrofinancování; vytváření zelených pracovních míst ve veřejných službách; pilotní projekty v oblasti kritérií týkajících se genderového hlediska pro podniky v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek;

84.    připomíná, že MSP mají mimořádný potenciál, pokud jde o zajišťování zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mladých lidí, a podporu duálního systému odborného vzdělávání a programů učňovské přípravy;

85.    uznává, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) by mohl pomáhat mikropodnikům a MSP při zapojování se do činností s vysokou úrovní environmentální a společenské inovace;

86.    konstatuje, že údaje Eurobarometru o ekologických činnostech MSP ukazují, že úspory energie, snižování objemu odpadu a účinnější využívání surovin jsou ekonomicky výhodné aktivity;

87.    vyzývá Komisi, aby v zájmu zefektivnění výrobních a distribučních procesů, přijímání inovativních řešení na úsporu zdrojů nebo nabízení udržitelnějších výrobků a služeb podněcovala nové obchodní modely, jako jsou družstevní podniky;

88.    upozorňuje, že MSP mohou vytvářet růst a pracovní místa pouze tehdy, pokud se jim nabízí výhodné stimulační možnosti rovněž prostřednictvím zeleného hospodářství;

89.    vyzývá Komisi, aby zajistila, že zelené pobídky pro MSP budou mít významný dopad tam, kde je jich zapotřebí nejvíce;

90.    konstatuje, že MSP a mikropodniky jsou klíčovými hnacími silami pro tvorbu pracovních míst v Evropě; zdůrazňuje, že MSP a mikropodniky čelí obzvláště velkým výzvám při využívání pracovních příležitostí v rámci ekologické transformace, zejména v souvislosti s přístupem k financím, odbornou přípravou a překonáváním nedostatku dovedností; vyzývá Komisi a členské státy k přijetí ambiciózních opatření na podporu snadnější tvorby zelených pracovních míst v MSP a mikropodnicích, a to i pokud jde o poskytování konkrétních informací, zvyšování povědomí, technickou pomoc, přístup k financím a opatření v rámci odborné přípravy;

91.    upozorňuje na to, že ekologičtější hodnotový řetězec, jehož součástí jsou opětovná výroba, opravy, údržba, recyklace a ekodesign, může přinést mnoha malým a středním podnikům významné příležitosti k podnikání;

92.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0584.

(2)

Úř. věst. C 251E, 31.8.2013, s. 75.

(3)

Úř. věst. C 308E, 20.10.2011, s. 6.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Iniciativa zelené zaměstnanosti(1), kterou vypracovala Komise, byla zveřejněna v červenci 2014 společně se zeleným akčním plánem pro malé a střední podniky(2) (rovněž zahrnutým v této zprávě) a se sdělením o oběhovém hospodářství.

Cílem iniciativy je vycházet z pracovního dokumentu útvarů Komise „Využití potenciálu zeleného růstu pro oblast zaměstnanosti(3) – součásti balíčku týkajícího se zaměstnanosti –, který zdůraznil, že do roku 2020 by mohlo být v zeleném hospodářství vytvořeno až 20 milionů pracovních míst, a který bere v úvahu hlavní směry politik zaměstnanosti, které vyzývají členské státy k: ...rychlejší tvorbě pracovních míst, a to i v oblastech péče a zelené zaměstnanosti.(4)

Otázkou je, jak určit, co se myslí „zelenými“ pracovními místy, zejména ve snaze sledovat jejich vývoj pro statistické účely. Mezinárodní organizace práce říká, že zelená pracovní místa jsou důstojná pracovní místa, která:

– snižují spotřebu energie a surovin,

– omezují emise skleníkových plynů,

– minimalizují odpady a znečištění,

– chrání a obnovují ekosystémy.

Řada přispěvatelů k této zprávě, včetně UEAPME a profesora Paula Ekinse z University College London, vašemu zpravodaji navrhla, že by bylo přínosnější uvažovat v obecném kontextu o ekologizaci hospodářství jako o vhodnějším výrazu z hlediska výrobků, postupů a služeb a že je to zapotřebí začlenit do všech politik: do fiskální politiky či politik zaměstnanosti, trhu práce, vzdělávání a odborné přípravy, výzkumu, inovací, klimatu a energetické politiky.

Zelené hospodářství bere za svůj základ řadu výzev nastíněných Komisí: „Neúčinné využívání zdrojů, neudržitelný tlak na životní prostředí a změna klimatu, jakož i sociální vyčlenění a sociální nerovnost…“(5) sociální tlaky dobře známé tomuto výboru, jakým je i vysoká nezaměstnanost. Tyto výzvy zjevně postihují svět práce. Například řetězec supermarketů ASDA odhaduje, že 95 % jeho čerstvých produktů je ohroženo změnou klimatu a jedna třetina je ohrožena vážně(6).

Potřeba sjednotit úvahy o ekologickém hospodářství se odrazila v klíčovém požadavku, který zpravodaji předložilo mnoho přispěvatelů: potřeba provázaného komplexního politického rámce, který by zajistil předvídatelné prostředí pro odbornou přípravu a investice. Nedůsledné politiky a podněty byly často uváděny jako překážky pro pokrok a omezení potenciálu zaměstnanosti. Taková politika musí rovněž mít dlouhodobé zaměření: aby nyní postavené budovy vydržely dalších padesát let, musí splňovat vysoké standardy energetické účinnosti a udržitelného stavebnictví; investice do velkých zařízení na získávání obnovitelné energie musí hledět dále než do roku 2020 atd.

Profesor Ekins (mezi jinými) určil tři klíčové hnací síly tvorby pracovních míst, o nichž je známo, že jsou účinné, a také Komise i Parlament je několikrát navrhly, ale s nevhodným provedením:

•   Reforma ekologické daně – přesun daňového zatížení ze zaměstnanosti na environmentální náklady, zároveň však zajištění, že bude bez zpětného účinku. To by mohlo být ještě podpořeno pokračujícím využíváním procesu evropského semestru a vnitrostátních doporučení. V zájmu důslednosti by mělo být vynaloženo úsilí na zrušení kontraproduktivních dotací, které podporují znečišťující nebo vysokouhlíková odvětví,

•   Účinné využívání energie a zdrojů. EP důsledně zdůrazňuje potenciál v této oblasti, v neposlední řadě při řešení energetické účinnosti při boji s energetickou chudobou prostřednictvím komplexního programu izolací(7). Odhady účinku směrnice o energetické náročnosti budov na zaměstnanost(8) poukázaly na tvorbu možných dvou milionů pracovních míst, z nichž mnohá by nebyla ze své podstaty převedena do zahraničí, a směrnice o energetické účinnosti přidala další podnět. Účinky lze však pocítit, pouze pokud budou směrnice prováděny účinně (a to může vyžadovat silnější mechanismy prosazování) a budou podpořeny nezbytnými investicemi a odbornou přípravou. Existuje značná poptávka po lepší účinnosti využívání zdrojů: Sdružení UEAPME upozornilo na údaje Eurobarometru, která ukazují, že 93 % MSP přijímá alespoň jedno opatření, aby využívaly zdroje účinněji(9).

•   Rozvoj dodavatelského řetězce, aby EU měla prospěch ze všech fází z hlediska zaměstnanosti a úspor. Je evidentně zapotřebí vypracovat průmyslovou strategii, která bude vést a podporovat investice například do průmyslu obnovitelných zdrojů, který by mohl přinést větší zaměstnanost do venkovských a někdejších průmyslových oblastí. Rozvoj dodavatelského řetězce je potřebný i jako hnací síla změn a k zajištění toho, že všechny části podniku budou schopny zareagovat na výzvy. Mnoho společností se nezapojuje do dodavatelských řetězců v souvislosti s emisemi, odolností vůči změně klimatu nebo účinným využíváním zdrojů.

Při realizaci tohoto přechodu na zelené hospodářství je zásadní zapojení pracovní síly. Některá odvětví projdou značnou změnou, prodělají dokonce i úpadek a zvládnutí takové změny bude pozitivnější, bude-li poskytnuta účinná podpora, rekvalifikace a možná změna výroby. Důležitou roli zde mohou sehrát fondy EU, pokud budou využívány efektivně. Na odvětvové úrovni hrají při řízení změny důležitou roli evropské rady zaměstnanců. S tvorbou příležitostí může pomoci i účast pracovní síly. Při vedení osvěty a změny mohou být užiteční tzv. zelení zástupci, obdoba zástupců pro bezpečnost a ochranu zdraví, jak je doloženo ve zprávě TUC s názvem „Efekt Unie“ (The Union effect)(10). Skupina PHS například vytvořila síť subjektů, které dosahují v dané oblasti vynikajících výsledků, jsou vybaveny správnou kvalifikací a odbornými zkušenostmi a mají možnost získat pro tuto kvalifikaci akreditaci. Tyto subjekty pomohly při omezování nákladů na osvětlení a dosáhly významného pokroku při recyklaci a opětovného získávání materiálů.

Zapojení pracovní síly je důležité i z toho důvodu, že práce by měla být důstojná: spravedlivě placená, s dobrými pracovními podmínkami a s étosem zdraví a bezpečnosti. V některých zelených odvětvích jsou pracovněprávní vztahy na úrovni zaměstnavatelů i zaměstnanců rozvinuty spíše nedostatečně, kromě toho by měl být podporován nový odvětvový sociální dialog. Revidovaná strategie pro bezpečnost a ochranu zdraví by měla zohledňovat nová či měnící se rizika v rozvíjejících se odvětvích.

Když společnosti chtějí nebo musí přijmout opatření k tomu, aby jejich podnikání bylo udržitelnější, nejsou si mnohé jisty řízením rizik nebo procesu změny nebo mohou zjistit, že nejsou schopny najít pracovníky s potřebnými dovednostmi. Sdělení Komise přináší řadu pozitivních návrhů a my potřebujeme komplexní přístup, který lidem vštípí respekt k nutnosti pochopit, proč je udržitelnost pro podnikání a společnost jako celek důležitá. Je nutné, aby existovalo všeobecné povědomí o zásadách udržitelnosti na úrovni škol, navíc stále panuje nedostatek studentů, kteří se specializují na dovednosti v oborech STEM, zejména mezi dívkami, kde jde o trvalý problém. Od britské celostátní studentské unie (NUS) jsme se dozvěděli, že 60 % dotázaných studentů prvního ročníku univerzity má zájem dozvědět se více o udržitelnosti bez ohledu na obor, který studují. Pokud máme zelenou práci integrovat, je zapotřebí tento zájem rozvíjet a je nutné vštěpovat lidem obecné dovednosti: studenti jsou ochotni spolupracovat na tvorbě vhodných kurzů. Jak upozornila NUS, pokud hledáme v těchto otázkách vedení, 80 % světových vedoucích pracovníků studovalo vysokou školu – právě zkušenosti z univerzit mohou pak utvářet budoucnost.

Hodně toho lze udělat i na odvětvové úrovni, jak ukázal projekt asociace EUROFER nazvaný GreenVET.(11) Díky poskytování důkladné odborné přípravy v oblasti legislativních a technických souvislostí (včetně účinného využívání zdrojů), v rámci nichž působí ocelářský průmysl, existuje naděje, že taková akreditovaná odborná příprava umožní větší mobilitu v odvětví a předávání odborných znalostí. Měli bychom se rovněž podílet na potvrzování výsledků formálního a neformálního vzdělávání a také na uznávání potvrzení jakožto nástroje k překonání propasti mezi požadavky trhu práce a dostupnými dovednostmi. Jak byl zpravodaj upozorněn, mnoho pracovníků získává dovednosti při práci, ale tyto dovednosti nejsou nikdy formálně uznány, což se stává překážkou pro povýšení. Rady pro dovednosti mohou hrát důležitou roli při zajišťování aktualizace učebních plánů pro potřeby odvětvových a specifických dovedností a též při reagování na vývoj trhu. Existuje však potřeba zastřešujícího plánu dovedností a je nutné, aby se zapojily všechny subjekty, od poradců pro problematiku povolání, služeb zaměstnanosti (důležitý příspěvek může přinést evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti) až po poskytovatele odborné přípravy (včetně místních orgánů), sociální partnery a vládu.

Potřeby odborné přípravy však musí být přístupné, cenově dostupné a k dispozici po celý produktivní lidský život. Nedostatek dovedností se neobjevuje jen na vstupní úrovni, ale často i na úrovni projektového řízení, například u stavebních inženýrů. Evropská asociace pro větrnou energii (EWEA) se domnívá, že v současné době existuje nedostatek dovedností, který by mohl vést k tomu, že v roce 2030 bude chybět zhruba 15 000 kvalifikovaných pracovníků. Nedostatek dovedností bude pravděpodobně největší v provozu a v údržbě, což brzdí tvorbu pracovních míst na místní a regionální úrovni ve venkovských oblastech s větrnými elektrárnami, tedy v oblastech, kde často chybí pracovní příležitosti. Vychovat zkušené pracovní síly trvá.

Inovativními přístupy bychom mohli rovněž zavést dynamičtější přístup k těm, kteří jsou v současnosti nezaměstnaní: nezaměstnaní stavební dělníci by mohli placeně pracovat jako náhrada za pracovníky, kteří právě navštěvují školení; absolventi s dovednostmi v oblasti udržitelnosti by mohli být přijímáni na určitou dobu (za úplatu) do společností nebo organizací, které chtějí rozvíjet své postupy udržitelnosti: takový program ve Spojeném království vytvořil více než 50 pracovních míst, pokud se organizace rozhodly, že si své stážisty ponechají.

Avšak investice a vhodné pobídky v souladu s komplexním a stabilním politickým prostředím jsou zásadní, pokud máme být svědky skutečného zeleného hospodářství a nikoli současné změti iniciativ. Nový Evropský fond pro strategické investice (EFSI) nabízí další příležitosti pro podobné cílené, kvalitní investice na základě zásady partnerství, jak tomu je i u inteligentního využívání dalšího financování EU, jak je stanoveno ve sdělení Komise: víme, že renovace budov nabízejí dobrou návratnost z hlediska pracovních míst pro investice, jakož i energetické úspory. Nelze zapomenout, že investice do důstojné práce jsou zapotřebí i v jiných odvětvích, např. v oblasti sociální péče. Jak upozorňují organizace ENSIE a RREUSE, sociální hospodářství také ukázalo, že může poskytnout značný počet pracovních míst v oblasti oprav a opětovného využívání a že může přispět k sociálnímu začlenění. Roli z hlediska využívání udržitelných (zelených a sociálních) ustanovení pro odpovědné nákupy hraje i politika zadávání veřejných zakázek. Zajímavý příklad nabízí britský zákon o sociální hodnotě(12).

Investice jsou zapotřebí i jako pobídka pro nezbytné inovace v průmyslové politice EU, navržené tak, aby z EU dělala hospodářství s nejúčinnějším využíváním zdrojů na světě a aby současně rozvíjela aktivní strategie pro zajištění toho, aby sociální přechody byly dobře řízeny a přínosy byly rozšířeny po celé EU.

Problémům z hlediska přechodu mohou čelit zejména MSP. OECD se domnívá, že klíčem pro úspěšný přechod je jejich přizpůsobení se environmentálně udržitelným postupům ve výrobě i ve službách, ale je podle ní znepokojivé, že většina MSP má dle všeho velmi malé povědomí o budoucích potřebách zelených dovedností a jejich investice do zelené odborné přípravy jsou velmi omezené(13). Tyto obtíže vyžadují specifickou reakci, opírající se o zelený akční plán pro malé a střední podniky, a to počínaje cílenými informacemi a osvětou přes vhodnou pomoc až k přechodu na zelenější produkty a procesy a účinné pobídky. Roli hraje i komplexní přístup dodavatelského řetězce, kde lze použít měřítko pro poskytování odborné přípravy a dalších výhod. Roli v takové podpoře hrají vedle finančních institucí i regionální a místní orgány.

Je jasné, že svět práce byl již velkými celosvětovými trendy zasažen, ale reakce EU doposud nevyústila v komplexní reakci. Abychom se ujistili, že můžeme zachovávat a rozšiřovat pracovní příležitosti a tvorbu pracovních míst, potřebujeme komplexní, společnou reakci sahající od politické úrovně až po základní odbornou přípravu. Rozhodujícím faktorem je čas, jelikož v současnosti promarňujeme příležitosti ve prospěch jiných částí světa a nedaří se nám plně připravit své pracovní síly na výzvy, jimž již nyní čelíme. Určité odpovědi nabízí Komise ve svém sdělení, ale bude nutné, aby svou úlohu splnily všechny orgány EU, pokud máme skutečně zajistit, aby přechod byl nezbytný.

(1)

Iniciativa zelené zaměstnanosti: Využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst

COM(2014)446 final

(2)

Sdělení Komise „Zelený akční plán pro malé a střední podniky“ COM(2014)440

(3)

Pracovní dokument útvarů Komise „Využití potenciálu zeleného růstu pro oblast zaměstnanosti“ SWD(2012) 92 final

(4)

Rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L, 24.11.2010).

(5)

Iniciativa zelené zaměstnanosti: Využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst

COM(2014)446 final

(6)

Příprava na dokonalou bouři – dovednosti pro udržitelné hospodářství (Preparing for the Perfect Storm - skills for s sustainable economy), IEMA, 2015.

(7)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. června 2013 o sociálním bydlení v Evropské unii (2012/2293(INI))

(8)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov.

(9)

Bleskový průzkum Eurobarometru 381–2014.

(10)

The Union Effect - greening the workplace, TUC https://www.tuc.org.uk/sites/default/files/The_Union_Effect_Greening_The_Workplace_Covers_2014_All.pdf

(11)

http://www.gt-vet.com/?page_id=18

(12)

Zákon o veřejných službách (sociální hodnotě) z roku 2012 http://www.legislation.gov.uk/ukpga/2012/3/enacted.

(13)

Potenciál pracovních míst k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství (The jobs potential of a shift towards a low carbon economy), OECD.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (7.5.2015)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k Iniciativě zelené zaměstnanosti: využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst

(2014/2238(INI))

Navrhovatelka: Eleonora Evi

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že je třeba přejít na nízkouhlíkové hospodářství; zdůrazňuje, že „ekologizace“ ekonomik EU může napomoci dlouhodobému, udržitelnému a inkluzivnímu růstu;

2.  zdůrazňuje, že dvě třetiny zdrojů, které nám příroda poskytuje, včetně úrodné půdy, čisté vody a čistého vzduchu, jsou stále omezenější a že globální oteplování a úbytek biologické rozmanitosti se přibližují mezím, jejichž překročení by znamenalo nezvratné dopady na lidskou společnost a přirozené životní prostředí, kterým už by nebylo možné zabránit;

3.  upozorňuje na skutečnost, že setrvalý hospodářský růst je možný pouze tehdy, pokud zohledňuje omezení daná životním prostředím; s ohledem na výše uvedené zdůrazňuje, že zelené a oběhové hospodářství může přinášet řešení jak pro životní prostředí, tak pro hospodářství a společnost obecně;

4.  zdůrazňuje, že máme-li čelit těmto výzvám, vybudovat udržitelné evropské ekonomiky, které by byly odolné vůči krizím, a plně využít potenciál tvorby pracovních míst, který přináší přechod našich ekonomik na zelené hospodářství, je třeba přijmout komplexní politický přístup; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly ambiciózní a integrované regulační, fiskální a finanční rámce, které zaručí udržitelné investování a povzbudí udržitelné inovace, čímž plně rozvinou potenciál přechodu na zelené hospodářství v oblasti tvorby pracovních míst;

5.  zdůrazňuje, že plné uvolnění potenciálu, který nabízí ekologické hospodářství a, a tedy tvorba zelených pracovních míst, závisí na plném provádění environmentálních právních předpisů a taktéž na důslednějším zohledňování environmentální problematiky a soudržnosti environmentální strategie napříč různými odvětvovými politikami EU;

6.  konstatuje, že Evropská agentura pro životní prostředí ve své zprávě z roku 2015 uvedla, že stávající opatření nepostačují k dosažení cílů stanovených pro zachování biologické rozmanitosti, nižší využívání fosilních paliv, boj proti změně klimatu a odvrácení jeho dopadů na lidské zdraví a kvalitu životního prostředí;

7.  zdůrazňuje, že přechod k udržitelným společnostem a ekonomikám, včetně udržitelných spotřebitelských návyků a výrobních postupů, vytváří potenciál k tvorbě nových zelených pracovních míst a k ekologizaci těch stávajících v téměř všech odvětvích a v celém hodnotovém řetězci, tj. od výzkumu po výrobu, distribuci a poskytování služeb, a také v nových zelených, technologicky vysoce vyspělých sektorech, jako jsou např. obnovitelné zdroje energie, i v tradičních odvětvích, jako jsou průmyslová výroba, stavebnictví, zemědělství a rybolov či odvětví služeb, jako jsou např. cestovní ruch, stravování, doprava a vzdělávání; zdůrazňuje, že tento potenciál pro tvorbu pracovních míst se týká pracovní síly s vysokou i nízkou kvalifikací;

8.  shledává, že přechod na zelené hospodářství bude mít celkově pozitivní dopady na zaměstnanost, neboť udržitelné hospodářské aktivity (např. úspory energie nebo ekologické zemědělství) vyžadují více pracovní síly než aktivity, které nahrazují;

9.  konstatuje, že přechod na zelené hospodářství s sebou nese významný potenciál k tvorbě pracovních míst na místní úrovni, která nelze převádět do zahraničí, a to i v odvětvích zasažených hospodářskou krizí – viz např. energetická účinnost ve stavebnictví;

10. konstatuje, že podle Evropské agentury pro životní prostředí vzrostl mezi lety 2000 a 2011 sektor ekologických produktů a služeb o více než 50 % a vytvořil více než 1,3 milionu pracovních míst, čímž pozitivně ovlivnil bilanci vývozu EU a její hospodářskou konkurenceschopnost;

11. zdůrazňuje, že členské státy se kvůli cílům v oblasti životního prostředí mohou odchýlit od předpisů upravujících státní podporu;

12. naléhavě vyzývá členské státy a soukromý sektor, aby využívaly nástroje, jako je ekodesign, ekoznačka, EMAS a zelená veřejná zakázka, a tak přispívaly k tvorbě zelených pracovních míst; vyzývá Komisi, aby poskytla rámcové pokyny k vytváření příznivých tržních podmínek k plnému přijetí uvedených dobrovolných nástrojů;

13. vyzývá členské státy, aby věnovaly větší pozornost zavádění systémů ekologického řízení a ekologického auditu založených na evropské normě (ISO 14 000);

14. zdůrazňuje značný potenciál oběhového hospodářství pro tvorbu pracovních míst; zdůrazňuje, že díky účinnějšímu využívání zdrojů by mohlo v Evropě vzniknout 1,4 až 2,8 milionu pracovních míst a že přechod na hospodářství založené na trvanlivosti výrobků a možnosti opravovat je může vytvořit pracovní místa v oblastech spojených se všemi fázemi životního cyklu výrobku a v sektorech údržby, oprav, modernizace a opětovného využití; zdůrazňuje, že prevence odpadu, ekodesign, opětovné využívání materiálů a další podobná opatření mohou podnikům v EU přinést čisté úspory ve výši 600 miliard EUR nebo 8 % ročního obratu při současném snížení celkových ročních emisí skleníkových plynů o 2–4 %;

15. zdůrazňuje, že v důsledku uplatňování stávajících právních předpisů o předcházení vzniku odpadu a nakládání s odpady by mohlo vzniknout více než 400 000 zelených pracovních míst; připomíná, že pokud by byly zrevidovány směrnice o odpadu, mohlo být vytvořeno dalších 180 000 zelených pracovních míst, avšak že Komise od jejich revize bohužel upustila; zdůrazňuje, že v souvislosti se zavedením energetické účinnosti a úsporných opatření by mohly vzniknout až dva miliony zelených pracovních míst a že další tři miliony by bylo možné vytvořit v odvětví obnovitelných energií;

16. vyzývá Komisi, aby dostála svému závazku a do konce roku 2015, předložila nový návrh na přezkum právních předpisů EU o odpadech, který by vycházel z holistického přístupu, jenž: řeší celý životní cyklus produktů a zabývá se i prevencí vzniku odpadu; stanoví cíle EU pro účinné využívání zdrojů, které sníží spotřebu zdrojů a energie, a odpovídající hlavní ukazatel; a v zájmu snazšího opětovného použití a recyklace produktů podporuje jejich ekologický design, který zohledňuje celý životní cyklus produktu s cílem zajistit udržitelné hospodaření s materiály; zdůrazňuje, že je nutné zachovat cíle stanovené pro recyklaci, které budou minimálně tak ambiciózní jako cíle ve staženém návrhu; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily vytvoření trhu pro sekundární suroviny získané recyklací;

17. konstatuje, že více než 14 milionů pracovních míst v Evropě (mj. v lesnictví, zemědělství a rybolovu) přímo závisí na ekosystémech a biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že ekologizace těchto odvětví by zvýšila počet zaměstnaných lidí a posílila by odolnost těchto odvětví, a tak udržitelnou zaměstnanost; konstatuje, že investice do zelené infrastruktury přinášejí mnoho společenských, hospodářských a environmentálních přínosů, včetně tvorby pracovních míst;

18. vyzývá členské státy, aby vypracovaly programy na ochranu a zachování životního prostředí a prevenci a nápravu nestability způsobené hydrogeologickou situací, aby vybudovaly zelenou infrastrukturu a aby rozhodnutí přijímaly plně s ohledem na hodnotu přírodního kapitálu a ekosystémových služeb; zdůrazňuje že udržitelný rozvoj je nutné podporovat na místní a regionální úrovni, protože se jedná o klíčový faktor pro vytváření zelených pracovních míst;

19. uznává, že pro „zelenou“ zaměstnanost ve venkovských oblastech EU představuje značný potenciál propojení udržitelné zemědělské produkce s monitorováním a ochranou biologické rozmanitosti v zemědělských podnicích a následně inteligentní označování zemědělských produktů, pokud se jedná o jejich dopady na životní prostředí, tak aby byla stimulována poptávka spotřebitelů po produktech, které podporují biologickou rozmanitost;

20. konstatuje, že udržitelné lesnictví má skutečný potenciál k vytváření pracovních míst a současně aktivně přispívá ke zmírňování změny klimatu a ochraně biologické rozmanitosti;

21. vyzývá Komisi a členské státy, aby postupně zrušily přímé a nepřímé dotace, které jsou škodlivé pro životní prostředí, např. dotace fosilních paliv; vyzývá Komisi, aby vypracovala modely, které by členské státy mohly použít na přesunutí fiskálního zatížení z pracovní síly na zdanění podle zatížení životního prostředí, a aby podle zásady „znečišťovatel platí“ zohlednily dopady produktů a služeb na životní prostředí; vyzývá Komisi, aby vydala doporučení pro jednotlivé členské státy, která podpoří opatření zaměřená na podporu zelených pracovních míst a snížení ekologické stopy; dále Komisi vyzývá, aby podpořila vytváření zelených pracovních míst tím, že do agendy evropského semestru zařadí aktivní opatření na ochranu životního prostředí a klimatu;

22. vyzývá členské státy, aby zavedly cílené dotace a/nebo osvobození od daně pro začínající podniky a malé a střední podniky, které nabízejí zboží nebo služby s vysokou přidanou hodnotu v oblasti životního prostředí;

23. zdůrazňuje příležitosti, které pro tvorbu pracovních míst představuje balíček opatření v oblasti klimatu a obnovitelných energií do roku 2030, a úlohu, kterou budou hrát budoucí environmentální právní předpisy při plnění dlouhodobých environmentálních cílů EU, tvorbě pracovních míst a dosahování zeleného růstu;

24. zdůrazňuje, že politiky by měly být plánovány v dlouhodobém výhledu a zahrnovat ctižádostivé, závazné cíle pro účinné využívání zdrojů, snižování emisí skleníkových plynů, obnovitelné zdroje energie a úspory energie, jakož i ukazatele pro měření pokroku při plnění těchto cílů; zdůrazňuje, že tyto politiky by se měly zaměřovat na minimalizaci vnějších environmentálních a společenských nákladů a měly by zavést odpovídající cenu emisí skleníkových plynů;

25. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy připravily své ekonomiky na nízkouhlíkovou budoucnost s účinným využíváním zdrojů a energie, a zároveň si je vědom možných rizik přemisťování pracovních míst a úniku uhlíku způsobených dopady klimatických politik;

26. vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh na reformu systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), v němž zohlední potřebu ochrany odvětví vystavených značnému riziku úniku uhlíku;

27. vyzývá členské státy, aby část zisků z aukcí povolenek emisí skleníkových plynů v rámci systému ETS investovaly do zavádění politik podporujících adaptaci na změnu klimatu a ochranu biologické rozmanitosti a citlivých přírodních stanovišť a aby tímto způsobem podpořily zelená pracovní místa;

28. vyzývá Komisi, aby se při zavádění energetické unie zabývala otázkou „zelené“ zaměstnanosti;

29. vyzývá EU a členské státy, aby stanovily závazné cíle pro úspory energie a energetickou účinnost a aby podporovaly systém „bílých certifikátů“, jenž může usnadnit dosažení cílů stanovených EU  v oblasti úspor energie; vyzývá členské státy, aby účinně provedly a vymáhaly směrnici o energetické účinnosti a aby nadále usilovaly o dosažení nebo i překonání cílů v oblasti energetické účinnosti do roku 2030;

30. vyzývá členské státy, aby vypracovaly a plnily ambiciózní plány modernizace budov zaměřené na zvýšení energetické účinnosti, což současně zmírní dopady hospodářské krize ve stavebnictví a pomůže dosáhnout cíl EU téměř nulové energetické spotřeby všech nových budov; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby vytvořily mechanismy financování, které budou stimulovat investice do zvyšování energetické účinnosti; vyzývá Komisi, aby co nejdříve představila svou iniciativu Inteligentní financování pro inteligentní budovy;

31. žádá členské státy, aby účinněji využívaly evropské fondy, např. na financování revolvingových fondů s nízkými úroky, a podpořily tak investice do obnovitelné energie, úspor energie a energetické účinnosti, odpadového a vodního hospodářství, zelené infrastruktury, kvality ovzduší, ochrany a zachování biologické rozmanitosti a do výzkumných a vývojových programů zabývajících se nízkouhlíkovými technologiemi;

32. vyzývá členské státy, aby plně využívaly širokou škálu fondů a finančních nástrojů EU – např. evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) a možnosti vyplývajících z jejich součinnosti – na rozvoj potenciálu k vytváření zelených pracovních míst; naléhá na Komisi a členské státy, aby z prostředků EFSI financovaly přednostně mikropodniky a malé a střední podniky (MSP), které přispívají k budování ekologického oběhového hospodářství a k vytváření udržitelných zelených pracovních míst; vyzývá Komisi a členské státy, aby povolební revizi víceletého finančního rámce, která je naplánována na rok 2016, využily k podpoření ekologizace našich ekonomik;

33. uznává, že MSP hrají klíčovou úlohu při přechodu k ekologickému hospodářství a vytváření zelených pracovních míst; podporuje cíle zeleného akčního plánu pro MSP a jeho opatření zaměřená na tyto podniky, která mají zlepšit účinné využívání zdrojů, podpořit ekologické podnikání, využít příležitosti, které přinášejí ekologičtější hodnotové řetězce, a usnadnit ekologickým MSP přístup na trh;

34. uznává, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) by mohl pomáhat mikropodnikům a MSP zapojovat se do činností s vysokou úrovní environmentální a společenské inovace;

35. konstatuje, že údaje Eurobarometru o ekologických činnostech MSP ukazují, že úspory energie, snižování objemu odpadu a účinnější využívání surovin jsou ekonomicky výhodné aktivity;

36. vyzývá Komisi, aby v zájmu zefektivnění výrobních a distribučních procesů, přijímání inovativních řešení na úsporu zdrojů nebo nabízení udržitelnějších výrobků a služeb podněcovala nové obchodní modely, jako jsou družstevní podniky;

37. vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily databáze školících kurzů věnovaných rozvoji „zelených dovedností“ zaměstnanců a databáze nabídek pracovních míst a aby si vyměňovaly osvědčené postupy pro vytváření zelených pracovních míst, aby tak rozšířily příležitosti pro mladé lidi, zejména v regionech, v nichž je přechod na ekologické hospodářství mimořádně obtížné; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vhodné informační kampaně o zelených pracovních příležitostech;

38. naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila rámec pro provádění výše uvedených opatření s cílem dosáhnout koherentní tvorby zelených pracovních míst v celé EU.


STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (7.5.2015)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k Iniciativě zelené zaměstnanosti: Využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst

(2014/2238(INI))

Navrhovatelka: Monika Vana

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–   s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–   s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o úloze žen v ekologickém hospodářství(1),

A. vzhledem k tomu, že Mezinárodní organizace práce (MOP) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP) obecně popisují zelené pracovní místo jako jakékoli pracovní místo s důstojnými podmínkami, které přispívá k ochraně nebo obnově kvality životního prostředí, ať už v zemědělství, průmyslu, službách či správě, a vzhledem k tomu, že tento pojem je stále obtížné přesně definovat;

B.  vzhledem k tomu, že genderovou perspektivu je nutné propojit s Agendou důstojné práce Mezinárodní organizace práce;

C. vzhledem k tomu, že strategie Evropa 2020 je hlavní politikou EU, jejíž cíl v oblasti udržitelného růstu přesahuje rámec změny klimatu a zahrnuje širokou škálu otázek a usiluje o takovou přeměnu hospodářství EU, která se bude ubírat inteligentní a zelenou (ekologickou) cestou; vzhledem k tomu, že vytváření zelených pracovních míst pro ženy přispěje ke snahám o dosažení cílů EU 2020, zejména pokud jde o boj proti změně klimatu, chudobě a sociálnímu vyloučení a dosažení alespoň 75% míry zaměstnanosti;

D. vzhledem k tomu, že plnění cílů strategie Evropa 2020 a provádění přechodných pokynů pro zelené hospodářství a politik v této oblasti se odráží na trhu zaměstnanosti, zatímco úloha žen v zelené zaměstnanosti není doceněna a je často přehlížena a absence hlediska rovnosti pohlaví v politikách v oblasti životního prostředí zvyšuje nerovnost žen a mužů;

E.  vzhledem k tomu, že ženy musí těžit z vytváření zelených pracovních míst a že skleněný strop v zeleném hospodářství je třeba prolomit, a vzhledem k tomu, že při vytváření nových míst, a to i zelených pracovních míst, by měly být zaručeny rovné příležitosti;

F.  vzhledem k tomu, že ženy a dívky nejsou dostatečně zastoupeny ve vzdělávacích oborech týkajících se vědy, techniky, inženýrství, matematiky (STEM) a podnikání na všech úrovních, přičemž právě tyto všechny obory jsou důležité pro pokrok v oblasti zelených dovedností a zelených pracovních míst; vzhledem k tomu, že vzdělání musí být chápáno jako investice do jednotlivců, a především žen, a to v každé fázi jejich života; vzhledem k tomu, že účasti žen na vzdělávacích oborech týkajících se vědy, techniky, inženýrství a matematiky často brání genderové stereotypy a genderové kultury;

G. vzhledem k tomu, že ze zelených pracovních míst, která jsou chápána jako dynamický koncept, který se vyvíjí v souladu s ekologicky šetrnějším technickým pokrokem, a z investic, a to i z investičního plánu Komise a Evropských strukturálních a investičních fondů, a nesmí z něj těžit pouze vysoce kvalifikovaní pracovníci;

H. vzhledem k tomu, že ženy jsou neúměrně zasaženy krizí a politikou úsporných opatření a zelená pracovní místa se ukázala být odolnější vůči krizi než ostatní pracovní místa;

I.   vzhledem k tomu, že vytváření zelených pracovních míst je nutné, není však dostatečné, a jelikož je nutné přejít na zelené a udržitelné hospodářství, a to lepším řízením přírodních zdrojů, uplatňováním ekonomických nástrojů prospěšných pro životní prostředí, podporováním inovací a lepších politik v oblasti zemědělství, vodního a odpadového hospodářství a vyšší udržitelnou spotřebou a produkcí;

J.   vzhledem k tomu, že úloha občanské společnosti má pro přechod na zelené hospodářství a boj za rovnost žen a mužů rozhodující význam;

K. vzhledem k tomu, že je třeba věnovat větší pozornost zelené zaměstnanosti ve venkovských oblastech poskytováním podpory ženám farmářkám a rodinným farmám s cílem zabezpečit jejich příjem prostřednictvím zeleného růstu a umožnit jim dál žít na vesnicích jako producentky potravin a ochránkyně životního prostředí;

1.  zastává názor, že definice zelených pracovních míst vymezená OSN a UNEP by EU měla posloužit jako základ, jelikož je nutné, aby zelená pracovní místa spojila zájmy jako je energetická účinnost a nízké emise s tradičními pracovními zájmy s ohledem na to, že se ženy často potýkají s nižšími mzdami za stejné dovednosti a odpovědnost a s nepříznivými pracovními podmínkami; zelená pracovní místa by se ovšem neměla omezovat na zemědělství, průmysl, služby a správu, ale měla by zahrnovat všechny pracovní oblasti;

2.  uznává, že je naléhavě třeba dohodnout se na mezinárodní úrovni na společné definici zeleného hospodářství založené na pilířích sociální a ekologické udržitelnosti; zdůrazňuje, že při stanovování popisu účelu a cílů zeleného hospodářství zastává významnou úlohu občanská společnost, především sociální hnutí, organizace pro životní prostředí a organizace pro lidská práva;

3.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že ve všech zelených odvětvích, včetně těch, která jsou v současné době opomíjena, tj. veřejná doprava a maloobchod, bude prováděno shromažďování údajů; vyzývá Komisi, aby při poskytování podpory vnitrostátním statistickým úřadům a veřejným službám zaměstnanosti a při rozšiřování využívání kvantitativních nástrojů pro vytváření modelů zohlednila hledisko rovnosti pohlaví v rámci shromažďování údajů o všech odvětvích zelené zaměstnanosti;

4.  žádá Komisi, aby začlenila genderové hledisko do rozvoje shromažďování nových údajů, jejich třídění a analýzy, například do práce vykonávané pomocí ekonometrického nástroje FIDELIO nebo do spolupráce se zainteresovanými stranami, jako je například Mezinárodní konference statistiků práce;

5.  žádá Komisi, aby genderové hledisko začlenila do své spolupráce s veřejnými službami zaměstnanosti a aby byly v rámci Přehledu dovedností EU určeny a napraveny nedostatky v zelených dovednostech na trhu práce; poukazuje na to, že v zelených odvětvích je třeba klást důraz na určení a potírání rozdílů v genderových dovednostech;

6.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby začaly používat nový ukazatel růstu zohledňující sociální otázky a otázky klimatu, který zahrnuje i jiná, než hospodářská hlediska týkající se dobrých životních podmínek, a je primárně zaměřen na problematiku udržitelného rozvoje, jako je rovnost mezi pohlavími, omezení chudoby a snížení emisí skleníkových plynů;

7.  vyzývá Komisi, aby zahájila výzkum rovnosti žen a mužů v souvislosti se zelenou zaměstnaností a ekologickou transformací hospodářství a tím, jak ženy přispívají k rozvoji zelených inovací, služeb a produktů;

8.  vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby systematicky začleňovaly hledisko rovnosti pohlaví do utváření, provádění a monitorování politik vytváření zelených pracovních míst na všech úrovních, aby se zřetelem na výzvy, které ve venkovských oblastech představuje vytváření zelených pracovních míst, byly zaručeny rovné příležitosti; vybízí členské státy a regionální a místní orgány, aby dále usilovaly o to, aby ženám bylo umožněno plně se účastnit utváření politik, rozhodovacího procesu a provádění strategie zelených pracovních míst, které zahrnují zelené dovednosti;

9.  vyzývá Komisi, aby rovnost mezi pohlavími prosazovala jako klíčovou otázku při vytváření budoucích nařízení a programů pro strukturální fondy EU (ESF, EFRR, SZP) a při jednání o nich, především v rámci opatření týkajících se přechodu na zelené hospodářství;

10. žádá Komisi, aby otevřela veřejnou diskusi a prosazovala koncepci „vzdělávání pro udržitelný růst“ se zvláštním důrazem na vzdělávání dívek a žen; vyzývá členské státy a Komisi, aby prosazovaly politiky podporující vyšší účast žen ve vzdělávacích oborech týkajících se vědy, techniky, inženýrství a matematiky a v podnikání a aby program pro „zelená pracovní místa“ spojily s posílením postavení žen pomocí vzdělání; vyzývá ke stanovení jasných cílů a monitorování náboru žen do zelených pracovních míst prostřednictvím programů učňovského vzdělávání; požaduje, aby byla provedena opatření na podporu účasti žen na odborném vzdělávání a přípravě a v programech celoživotního vzdělávání v zelených odvětvích;

11. zdůrazňuje, že je nutné podporovat: podnikání žen v zeleném hospodářství; obchodní modely založené na užší spolupráci, jako jsou například družstva a sociální podniky, a ženy farmářky a rodinné farmy; přístup žen k mikrofinancování; vytváření zelených pracovních míst ve veřejných službách; pilotní projekty v oblasti kritérií týkajících se genderového hlediska pro podniky v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek;

12. vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby prováděly aktivní politiku na trhu práce zaměřenou na ženy v oblasti zelené zaměstnanosti;

13. vyzývá členské státy a Komisi, aby veškeré politiky v oblasti zelené zaměstnanosti prováděly po důkladné konzultaci s občanskou společností;

14. vyzývá členské státy a Komisi, aby v politikách v oblasti životního prostředí na mezinárodní, celostátní i regionální úrovni zavedly mechanismy začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

15. vyzývá Komisi, aby podporovala propojení politik v oblasti ekologie, ekonomiky, rovnosti pohlaví a trhu práce s cílem posílit nové dovednosti v souladu s novými požadavky trhu v přechodu na zelené hospodářství;

16. vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily vytváření zelených pracovních míst vysoké kvality s vysokou mírou sociální ochrany žen; žádá členské státy a Komisi, aby podporovaly odborářskou činnost žen, a to i v zelených odvětvích, a aby ženám byl dán jasný hlas v odborových svazech a sociálních dialozích;

17. vyzývá Komisi, aby přijala strategii EU pro rovnost žen a mužů na období 2015–2020, která by zohlednila cíle týkající se míry zaměstnanosti stanovených ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

6.5.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

0

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Catherine Bearder, Beatriz Becerra Basterrechea, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Maria Corazza Bildt, Viorica Dăncilă, Anna Hedh, Mary Honeyball, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Elisabeth Köstinger, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Angelika Mlinar, Angelika Niebler, Maria Noichl, Marijana Petir, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Jordi Sebastià, Michaela Šojdrová, Ernest Urtasun, Ángela Vallina, Beatrix von Storch, Anna Záborská, Jana Žitňanská, Inês Cristina Zuber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Stefan Eck, Constance Le Grip, Sirpa Pietikäinen, Monika Vana, Julie Ward

 

 

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

6.5.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

61

7

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Ivo Belet, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Cristian-Silviu Bușoi, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Angélique Delahaye, Jørn Dohrmann, Ian Duncan, Stefan Eck, Bas Eickhout, Eleonora Evi, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Iratxe García Pérez, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Josu Juaristi Abaunz, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Pavel Poc, Marcus Pretzell, Frédérique Ries, Michèle Rivasi, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Dubravka Šuica, Tibor Szanyi, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Renata Briano, Nicola Caputo, Mark Demesmaeker, Jan Huitema, Merja Kyllönen, James Nicholson, Aldo Patriciello, Marijana Petir, Gabriele Preuß, Bart Staes

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Arne Gericke, Catherine Stihler

(1)

Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 38.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

16.6.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

41

7

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Mara Bizzotto, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Jane Collins, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Marian Harkin, Danuta Jazłowiecka, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Maria João Rodrigues, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Amjad Bashir, Heinz K. Becker, Deirdre Clune, Sergio Gutiérrez Prieto, Csaba Sógor, Helga Stevens, Neoklis Sylikiotis, Ivo Vajgl

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Josef Weidenholzer, Marco Zanni

Právní upozornění