Postup : 2014/2250(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0206/2015

Předložené texty :

A8-0206/2015

Rozpravy :

PV 08/09/2015 - 19
CRE 08/09/2015 - 19

Hlasování :

PV 09/09/2015 - 8.16
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0312

ZPRÁVA     
PDF 478kWORD 159k
23.6.2015
PE 554.814v02-00 A8-0206/2015

o posílení postavení dívek v EU prostřednictvím vzdělávání

(2014/2250(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Zpravodajka: Liliana Rodrigues

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o posílení postavení dívek v EU prostřednictvím vzdělávání

(2014/2250(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–   s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–   s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP),

–   s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979,

–   s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–   s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995 a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking+5 (2005), Peking+15 (2010) a Peking+20 (2015),

–   s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) přijatý Evropskou radou v březnu 2011,

–   s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulská úmluva) z května 2011,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU(1),

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) a směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování,

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku dosaženém v Evropské unii v oblasti rovnosti mužů a žen(2),

–   s ohledem na nezávislou zprávu z roku 2009, již zadalo Generální ředitelství pro vzdělání a kulturu Evropské komise (GŘ EAC),

–   s ohledem na doporučení Výboru ministrů CM/Rec (2007)13 z října 2010 členským státům týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v oblasti vzdělávání,

–   s ohledem na „Soubor osvědčených postupů na podporu vzdělávání bez sexistických stereotypů k určení způsobů provádění opatření, která jsou součástí doporučení Výboru ministrů o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v oblasti vzdělávání“ (novelizovaný 12. března 2015), šířený Radou Evropy,

–   S ohledem na doporučení Výboru ministrů Rec(2003)3 členským státům ohledně vyvážené účasti žen a mužů v politickém a veřejném rozhodovacím procesu přijaté dne 12. března 2003,

–   s ohledem na sdělení mezinárodní organizace práce (MOP) nazvané „Ženy a svět žen“ přijaté u příležitosti Mezinárodního dne žen v roce 2015

–   – s ohledem na „Šetření života lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů v EU“, které zveřejnila Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) v roce 2013,

–   s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0206/2015),

A. vzhledem k tomu, že vzdělání je základem odpovědného občanství, je zásadní pro zajištění rovnosti žen a mužů a posílení postavení dívek a je základním lidským právem a právem každého dítěte;

B.  vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava dívek a žen je významnou evropskou hodnotou, základním lidským právem a hlavním faktorem pro posílení postavení dívek a žen na společenské, kulturní i profesionální úrovni, jakož i pro plné využívání veškerých dalších sociálních, hospodářských, kulturních a politických práv a v důsledku toho pro prevenci násilí páchaného na ženách a dívkách;

C. vzhledem k tomu, že vzdělání může proměnit společnost a přispívat k sociální, hospodářské, politické a genderové rovnosti;

D. vzhledem k tomu, že podle studie generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky není do vzdělávacího systému globálně zapojeno 30 milionů dívek ve věku základní školní docházky;

E.  vzhledem k tomu, že chudoba, sociální vyloučení a nedostatečná či nedostatečně dostupná síť předškolních, školních a mimoškolních zařízení patří k největším překážkám, jež dívkám brání v přístupu ke vzdělávání;

F.  vzhledem k tomu, že pouze státy mohou poskytovat bezplatné povinné všeobecné vzdělávání, jež je základním předpokladem pro zajištění rovných příležitostí pro obě pohlaví;

G. vzhledem k tomu, že rozpočtové škrty v oblasti vzdělávání, jež jsou do značné míry důsledkem úsporných politik prosazovaných EU, ohrožují bezplatné vysoce kvalitní veřejné vzdělávání, a tím přispívají k prohlubování nerovností;

H. vzhledem k tomu, že kvalitní veřejné vzdělávání by mělo být bezplatné a dostupné všem dětem bez jakékoli diskriminace a bez ohledu na status pobytu;

I.   vzhledem k tomu, že chudoba má velký vliv na rovný přístup ke vzdělávání kvůli přímým i nepřímým výdajům spojeným se školní docházkou dětí a přístup ke vzdělávání, a zvláště vysokoškolskému, je obzvláště obtížný pro mladé lidi z nízkopříjmových rodin, což vede k posilování tradice upřednostňování vzdělání chlapců;

J.    vzhledem k tomu, že genderové stereotypy přisuzují ženám a mužům odlišné, vymezené a omezené role, které utváří velký počet sociálních proměnných a které šíří a opakují rodiče, vzdělávací instituce a sdělovací prostředky; vzhledem k tomu, že osoby přijímají genderové role v rámci socializace v období dětství a dospívání, a proto tyto role ovlivňují jejich život a mohou omezovat osobní rozvoj žen i mužů;

K. vzhledem k tomu, že genderové stereotypy mají na rozhodnutí žáků ve škole o vzdělávání a odborné přípravě dopad, který může ovlivnit jejich volby po celý život, a má tudíž značné důsledky pro trh práce, na němž se ženy stále potýkají s horizontální i vertikální segregací; vzhledem k tomu, že některá odvětví jsou z tohoto důvodu stále považována za „mužská“ a odměny v těchto odvětvích soustavně dosahují vyšší úrovně než v odvětvích považovaných za „ženská“;

L.  vzhledem k výraznému vlivu sociálního prostředí, postojů rodiny, vrstevníků, vzorových modelů a učitelů, jakož i školicích a poradenských středisek pro výběr studijního zaměření pro při výběru oborů studia a při změně stereotypů týkajících se pohlaví, a vzhledem k tomu, že učitelé přispívají ke společenským změnám svými postoji a pedagogickými postupy a jsou tak zásadní pro prosazování rovnosti žen a mužů, diverzity a vzájemného porozumění a úcty; vzhledem k tomu, že učitelé jsou v kontaktu s rodiči, a mohou tak zvyšovat jejich povědomí o rovnosti žen a mužů, jakož i o potenciálu jejich dětí;

M. vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů se musí uplatňovat na všech úrovních vzdělávacího systému s cílem podporovat hodnoty spravedlnosti a demokratického občanství dívek a chlapců, žen a mužů s cílem vybudovat skutečné partnerství mezi muži a ženami jak ve veřejné, tak v soukromé oblasti;

N. vzhledem k tomu, že v oblastech, v nichž převažují muži, jako je věda, inženýrství, technologie, matematika a podnikání, je zapotřebí více ženských vzorů, přičemž účinnými nástroji k posílení postavení dívek v těchto oblastech jsou sítě mentorství a vzájemné vzdělávání;

O. vzhledem k tomu, že podle dostupných údajů je finanční ohodnocení kvalifikací a zkušeností u žen nižší než u mužů a ženy i nadále nesou zodpovědnost za větší část péče o rodinu a další závislé osoby, což omezuje jejich přístup k zaměstnání na plný úvazek; vzhledem k tomu, že rovnost mezi ženami a muži by měla zahrnovat ocenění práce žen a vzdělávání chlapců a mužů v oblastech, v nichž běžně převažují ženy; vzhledem k tomu, že pokrok v politikách podpory péče o děti a mateřské a otcovské dovolené v celé Evropě přispěje ke zlepšení vyhlídek žen na zaměstnání, k posílení jejich hospodářského postavení a k boji proti genderovým stereotypům, což posílí postavení dívek na všech úrovních vzdělávání;

P.  vzhledem k tomu, že ačkoli mají ženy častěji pokročilé středoškolské a vysokoškolské vzdělání, jejich obory vzdělání i pracovní činnosti souvisejí především s úkoly, které opakují a šíří stávající sociální a hospodářské struktury, a je nutné zvýšit zapojení žen do odborného vzdělávání v oborech souvisejících s matematikou, přírodními vědami, inženýrstvím a technologiemi (STEM);

Q. vzhledem k tomu, že rovnoměrnější rozdělování vzdělávacích zdrojů by vedlo k lepšímu přístupu dívek na trh práce a vyvážená účast žen a mužů na trhu práce by mohla stimulovat hospodářské perspektivy Evropské unie;

R.  vzhledem k tomu, že evropské a vnitrostátní orgány by měly podporovat rovnost žen a mužů ve vzdělávacích institucích veškerými dostupnými prostředky a vzdělání v oblasti pohlaví by mělo být základní součástí školních osnov a výukových programů; vzhledem k tomu, že evropské a vnitrostátní orgány musí zajistit, aby výukové materiály neobsahovaly diskriminační obsah;

S.  vzhledem k tomu, že formální osnovy zohledňují kulturní a sociální hlediska každého členského státu a ovlivňují budování identity dívek a chlapců; vzhledem k tomu, že neformální osnovy představují doplněk formálních osnov a skryté osnovy jsou společné všem situačním definicím osnov; vzhledem k tomu, že všechny tyto typy osnov jsou důležité při budování identity dívek a chlapců a místní orgány hrají díky své blízkosti k vzdělávacím institucím klíčovou úlohu pro neformální vzdělávání;

T.  vzhledem k tomu, že pokud jde o boj proti nerovnosti žen a mužů, je nutný stálý pedagogický dohled nad učebními osnovami, cíli rozvoje a výsledky učení, obsahem, strategiemi, materiály, hodnocením, programy a plány předmětů, jakož i jejich monitorování a hodnocení, což je úlohou výzkumných středisek pro vzdělávání a specialistů na rovnost mužů a žen;

U. vzhledem k tomu, že násilí na ženách je hlavní překážkou rovnosti žen a mužů a lze proti němu bojovat vzděláním; vzhledem k tomu, že ne všechny země EU ratifikovaly Istanbulskou úmluvu a EU má zodpovědnost v oblasti zahájení a financování projektů podporujících rovnost žen a mužů;

V. vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví páchané ve školách zahrnuje sexuální, fyzické nebo psychické násilí působené dětem na základě genderových stereotypů a společenských norem; vzhledem k tomu, že takové násilí je hlavní překážkou přístupu, účasti a úspěchu;

W. vzhledem k tomu, že ženy a dívky se zdravotním postižením nebo zvláštními vzdělávacími potřebami jsou vystaveny vícenásobné diskriminaci; vzhledem k tomu, že situaci dívek lze zlepšit pouze tehdy, bude-li přístup k vysoce kvalitnímu vzdělávání rovný, nebude určován touto diskriminací a ta v něm nebude bránit, a to v plném souladu se zásadami začleňování;

X. vzhledem k tomu, že při určování zvláštních vzdělávacích potřeb panují značné rozdíly; vzhledem k tomu, že u chlapců existuje vyšší pravděpodobnost, že bude zjištěno, že mají zvláštní potřeby, zejména potíže „nenormativní povahy“, například syndrom poruchy pozornosti (ADS) či dyslexii, v případech, kdy odborný názor hraje větší úlohu při určování těchto potřeb;

Y. vzhledem k tomu, že číst a psát neumí 17 % dospělých osob na celém světě, přičemž dvě třetiny z nich (493 milionů) tvoří ženy;(3)

Obecná doporučení

1.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prováděly a zlepšovaly opatření s cílem uplatňovat rovnost žen a mužů na všech úrovních vzdělávání a plně začlenily zlepšování povědomí o genderových otázkách do odborné přípravy učitelů, jakož i všech dalších kategorií pracovníků ve školách, např. školních lékařů, zdravotních sester, psychologů, sociálních pracovníků a pedagogů, a aby rovněž zajistily zavedení mechanismů, které umožní v rámci celého vzdělávacího systému prosazování, provádění, monitorování a vyhodnocování rovnosti žen a mužů v rámci vzdělávacích institucí;

2.  vyzývá členské státy, aby podporovaly demokratizaci vzdělávání a další podmínky, které jsou nezbytné k tomu, aby vzdělávání poskytované ať ve školách, nebo jinými způsoby předávání znalostí přispělo k dosažení rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí, k překonání ekonomických, sociálních a kulturních nerovností, k podpoře osobního rozvoje a ducha tolerance, solidarity a odpovědnosti a k usnadnění sociálního pokroku a demokratické účasti na životě společnosti;

3.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že jedním z cílů jejich vzdělávacích systémů bude i vzdělávání v otázce dodržování základních práv a svobod a rovných práv a příležitostí pro ženy i muže a aby zásady kvality jejich systémů zahrnovaly odstranění překážek bránících skutečné rovnosti žen a mužů a podporu úplné rovnosti mezi nimi;

4.  vyzývá k podpoře celostního přístupu k formálnímu a neformálnímu vzdělávání ve školách, citlivého zahrnutí lidských práv, lidské důstojnosti, rovnosti žen a mužů a rozvoje sebevědomí, podpory nezávislého a informovaného rozhodování pro dívky a ženy, a to jak v rovině osobní, tak i na pracovní úrovni; uznává, že vzdělávání v oblasti rovnosti žen a mužů musí doplňovat občanskou výchovu v oblasti demokratických hodnot a musí být zakotveno ve výukovém prostředí zohledňujícím rovnost žen a mužů na základě jejich práv, v němž chlapci a dívky získají poznatky o svých právech a zkušenosti s demokratickým procesem například v rámci demokratického řízení své školy;

5.  vyzývá tvůrce politik v oblasti vzdělávání v Komisi a členských státech, aby zajistili, že závazek k zajištění rovnosti žen a mužů přejde od vyhlašování zásad a dojde k podstatnému zvýšení úsilí a prostředků, které jsou na ni vynakládány, připomíná, že vzdělání má základní význam pro provedení změny kultury;

6.  upozorňuje, že ženy tvoří většinu (60 %) absolventů vyššího vzdělání v EU, ale míra jejich zaměstnanosti ani vývoj jejich profesního postupu neodrážejí jejich plný potenciál; zdůrazňuje, že dosažení dlouhodobého hospodářského růstu podporujícího začlenění závisí na odstranění rozdílu mezi dosaženým vzděláním žen a jejich postavením na trhu práce, zejména prostřednictvím odstranění horizontální i vertikální segregace;

7.  zdůrazňuje, že vzdělávání je důležitým nástrojem, který ženám umožňuje, aby se plně účastnily sociálního a hospodářského rozvoje; zdůrazňuje, že opatření v oblasti celoživotního učení jsou klíčová k tomu, aby ženám poskytla dovednosti, jež jim umožní vrátit se do zaměstnání nebo získat lepší zaměstnání, vyšší příjem a lepší pracovní podmínky;

8.  vyzývá členské státy, aby navýšily klíčové investice do vzdělávání, aby všichni lidé mohli využívat vysoce kvalitního bezplatného veřejného vzdělávání;

9.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby jejich orgány odpovědné za oblast vzdělávání zaručily ženám i mužům stejné právo na vzdělávání tím, že mezi cíle a opatření v této oblasti aktivně zahrnou i zásadu rovného zacházení, čímž zamezí vzniku nerovností mezi ženami a muži, k nimž dochází v důsledku sexistického chování a souvisejících společenských stereotypů;

10. žádá Komisi, aby zajistila, že toto doporučení bude předáno vnitrostátním orgánům odpovědným za provádění vzdělávacích politik na ústřední, regionální a místní úrovni, jakož i řídícím orgánům škol a regionálním a místním orgánům;

11. zdůrazňuje potřebu podporovat rovné zastoupení žen a mužů ve vedení a řízení orgánů zodpovědných za dohled nad vzdělávacími institucemi a jejich správu, zejména mezi vedoucími pracovníky a řediteli škol a v oblastech, v nichž jsou ženy nedostatečně zastoupeny, jako jsou přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika (STEM), protože to dívkám poskytne pozitivní vzory;

12. zdůrazňuje, že dívky, kterým není školní docházka povolena, jsou častěji vystaveny domácímu násilí;

13. naléhavě vyzývá Komisi, aby co nejdříve zahájila proces přistoupení EU k Istanbulské úmluvě; vyzývá členské státy, aby úmluvu ratifikovaly, a rovněž vyzývá EU a členské státy, aby společně usilovaly o rovnost pohlaví ve vnějších vztazích Unie; zdůrazňuje úzkou souvislost mezi genderovými stereotypy, šikanou, kybernetickou šikanou a násilím na ženách a nutnost bojovat proti nim již od raného věku; zdůrazňuje, že Istanbulská úmluva vyzývá smluvní strany k tomu, aby do formálních školních osnov a na všech úrovních vzdělávání zavedly školicí materiály týkající se takových otázek, jako jsou nestereotypní genderové role, vzájemná úcta, nenásilné řešení konfliktů v mezilidských vztazích, násilí na základě pohlaví a právo na nedotknutelnost lidské osobnosti, které by byly upraveny podle rozvíjejících se schopností žáků a studentů;

14. vyzývá všechny členské státy, aby důsledně investovaly do produkce informačních, motivačních a vzdělávacích kampaní a zlepšovaly poskytování kariérního poradenství pro dívky a chlapce, to by se mělo zabývat stereotypním vnímáním rolí pohlaví, jakož i genderovými stereotypy ohledně pracovního a odborného zaměření, zejména ve vědách a nových technologiích; připomíná, že by to snížilo segregaci podle pohlaví na pracovním trhu a posílilo postavení žen, a přitom by jim to umožňovalo plně využít lidský kapitál, jejž v EU představují dívky a ženy, a také by to šířilo diskuse o volbách vzdělání a kariéry ve školách a učebnách;

15. připomíná úlohu pedagogických sborů v oblasti pomoci a poradenství rodinám, pokud jde o zaměření dětí, aby děti nastupovaly na vzdělávací dráhu odpovídající jejich dovednostem, schopnostem a zálibám; zdůrazňuje, že fáze, v níž se poskytuje poradenství ohledně volby vzdělávací dráhy, je rozhodující fází a okamžikem, kdy se mohou projevit genderové stereotypy, jež mohou dlouhodobě ovlivnit schopnost dívek věnovat se profesní dráze, jež usnadní jejich osobní rozvoj a emancipaci.

16. vyzývá Komisi, aby prostřednictvím členských států pořádala specifické osvětové programy zaměřené na dívky o jejich zapojení do vysokoškolského vzdělávání a možných studijních oborech s odpovídajícími možnostmi zaměstnání na základě jejich schopností, a to s cílem povzbudit je v tom, aby se věnovaly takovým povoláním, v nichž běžně převažují muži, a zvýšila tak sebedůvěru nové generace žen; zdůrazňuje, že při budování sebedůvěry dívek a mladých žen hraje klíčovou úlohu i neformální učení;

17. vyzývá členské státy, aby rovněž využívaly evropské strukturální a investiční fondy a jejich prostřednictvím podporovaly programy, které aktivně pracují s rodiči dětí z vyloučených komunit, a aby podporovaly smysluplné a podněcující mimoškolní činnosti a činnosti během školních prázdnin;

18. vyzývá členské státy, aby vybízely k podpoře veřejných sítí mateřských školek a jeslí, předškolních vzdělávacích systémů a veřejných služeb v oblasti volnočasových aktivit pro děti;

19. vyzývá členské státy, aby zlepšovaly kvalitu vzdělání a odborné přípravy osob se zdravotním postižením nebo zvláštními vzdělávacími potřebami, aby také snižovaly jejich vysokou míru předčasného ukončování školní docházky a aby dodržovaly zásady inkluzivního vzdělávání s důrazem na aktivní zapojení těchto žáků, aby zlepšovaly jejich integraci do společnosti a tam, kde je to možné, do všeobecného vzdělávacího systému; vyzývá k okamžitému zlepšení přípravy učitelů za tímto účelem a k integraci genderového hlediska do této přípravy, jakož i do určování těžkostí s učením včetně rozvoje nástrojů pro screening zohledňujících rovnost žen a mužů a specifických vzdělávacích programů na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů s cílem poskytovat dotčeným ženám a dívkám lepší příležitosti při hledání zaměstnání a posílit je k překonávání několikanásobné diskriminace;

20. vyzývá členské státy, aby zaručily rovný přístup ke vzdělání pro dívky a chlapce bez ohledu na jejich věk, pohlaví, socio–ekonomický status, kulturní zázemí či náboženství, a zdůrazňuje potřebu, aby evropské, vnitrostátní a místní orgány šířily specifické programy na integraci marginalizovaných komunit obecně ve školách, jakož i konkrétně integraci dívek z oněch komunit, jelikož často čelí mnohonásobné diskriminaci, a potom rovněž integraci všech minorit v evropské společnosti; poukazuje na to, že je důležité, aby dívky dokončovaly sekundární vzdělání, a zdůrazňuje, že je zapotřebí programů finanční pomoci určených ekonomicky znevýhodněným rodinám s cílem zabránit tomu, aby studenti, zejména dívky, neukončovaly studium předčasně;

21. vyzývá členské státy, aby poskytovaly aktivní podporu, jež je nezbytná k zajištění výuky jazyka hostující země pro přistěhovalkyně a jejich rodiny v rámci místních služeb bezplatného veřejného vzdělávání;

22. vyzývá členské státy, aby vypracovaly konkrétní programy, jež zajistí, aby romské dívky a mladé ženy neopouštěly primární, sekundární ani terciární vzdělávání, a aby rovněž zavedly zvláštní opatření pro mladistvé matky a dívky předčasně opouštějící školu s cílem podpořit zejména jejich nepřetržité vzdělávání a vstup na trh práce a poskytovat odbornou přípravu založenou na pracovní činnosti; rovněž členské státy a Komisi vyzývá, aby tato opatření zohlednily v rámci koordinace a hodnocení vnitrostátních strategií integrace Romů;

23. zdůrazňuje, že je zapotřebí zahrnout do projektů rozvojové spolupráce opatření zaměřená na vzdělávání dívek a žen;

24. zdůrazňuje, že je důležité věnovat zvláštní pozornost zásadě rovnosti žen a mužů ve školních osnovách a ve všech fázích vzdělávání;

Osnovy a vzdělávání

25. trvá na tom, že je třeba věnovat řádnou pozornost rovnosti žen a mužů ve všech jejích podobách, jako jsou školní osnovy, cíle rozvoje a výsledky učení, obsah a výukové programy a plány, jakož i potřebě zhodnotit postavení žen ve školních osnovách v různých oborech a zdůraznit jejich úlohu v obsahu výuky; je přesvědčen, že rovnost žen a mužů ve vzdělávání by měla řešit zásadu rovnosti a musí zahrnovat řadu otázek, jako je gramotnost, šikana, násilí, nenávistné projevy, lidská práva a občanská výchova;

26. zdůrazňuje, že vzdělávání musí u dívek a chlapců přispívat k utváření vnímavé a vyrovnané osobnosti respektující ostatní lidi a schopné empatie a vzájemného respektu, aby se zamezilo diskriminaci, agresivitě a šikaně;

27. zdůrazňuje, že školy by měly rozvíjet mezikulturní přístup ke vzdělání spíše než přístup zaměřený na asimilaci nebo multikulturalismus, a to s cílem podporovat otevřenost, vzájemný respekt a mezikulturní a mezináboženský dialog;

28. vyzývá příslušné orgány v členských státech, aby podporovaly rovnost žen a mužů v rámci svých komplexních programů sexuální výchovy a výchovy ke vztahům včetně výuky chlapců a dívek o vztazích založených na souhlasu, úctě a vzájemnosti, jakož i v oblasti sportovních a volnočasových aktivit, kde stereotypy a očekávání na základě pohlaví mohou ovlivnit vnímání sebe sama, zdraví, získávání dovedností, intelektuálního rozvoje, sociální integrace a budování identity dívek a chlapců;

29. uznává, že základním nástrojem k posílení postavení dívek a chlapců je citlivá, věku přiměřená a vědecky přesná sexuální výchova a vzdělávání v oblasti vztahů, jež jim pomohou přijímat dobře informovaná rozhodnutí a přispějí k obecnějším prioritám v oblasti veřejného zdraví, jako je snižování počtu neplánovaných těhotenství, snižování úmrtnosti rodiček a dětské úmrtnosti, prevence a včasná léčba pohlavně přenosných chorob a omezování nerovností v oblasti zdraví; vyzývá členské státy, aby zvážily možnost učinit povinnou věku přiměřenou sexuální výchovu a vzdělávání v oblasti vztahů ve školních osnovách pro všechny žáky primárního a sekundárního vzdělání a zdůrazňuje, že je důležité připravovat učitele se zvláštním důrazem na úctu k dívkám a ženám, jakož i na rovnost žen a mužů;

30. žádá, aby se součástí programů školních osnov staly sexuální výchova a vzdělávání v oblasti vztahů, jejichž cílem je posílit postavení dívek tím, že získají povědomí o vlastním těle a kontrolu nad ním, a současně požaduje, aby všechny další předměty školních osnov byly v souladu s těmito zásadami;

31. vyzývá Komisi, aby bojovala proti diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity ve vzdělávacích zařízeních; naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala začlenění objektivních informací o problematice osob LGBTI do školních osnov; naléhavě vyzývá Komisi, aby usnadnila výměnu zkušeností mezi členskými státy, pokud jde o homofobní a transfobní šikanu a obtěžování;

32. vybízí dívky a chlapce, aby se v rámci vzdělávání zajímali rovným dílem o všechny předměty bez ohledu na genderové stereotypy, zejména pokud jde o přírodovědecké a technické předměty včetně výuky chlapců o činnostech vnímaných jako ženské v oblastech, jako jsou domácí práce a péče, a podporuje rovné zastoupení dívek a chlapců v kolektivním rozhodování a vedení škol, jakož i ve všech mimoškolních aktivitách; vyzývá příslušné orgány, aby zaručily, že bude ochráněno financování těchto efektivních aktivit;

33. konstatuje, že je třeba přijmout opatření, jež zajistí konkrétní podporu ženám v oblastech kultury a vytváření a šíření uměleckých a duševních děl, budou bojovat proti strukturální diskriminaci a diskriminaci ze strany okolí, které jsou ženy v této oblasti vystaveny, podpoří vyvážené zastoupení žen a mužů, pokud jde o zveřejňované umělecké a kulturní výstupy a zajistí finanční podporu a pozitivní krok k nápravě nerovností v těchto oblastech;

34. vyzývá k rozvoji rovného přístupu a využívání informačních a komunikačních technologií a vzdělávání v této oblasti pro dívky a chlapce od předškolního vzdělávání dále, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost dětem a mladým lidem z venkovských oblastí, marginalizovaných komunit a lidem se zvláštními potřebami s cílem zlepšit jejich počítačovou gramotnost, šířit účinné metody vzdělávací politiky a zlepšovat přípravu učitelů, což umožní zvýšit zastoupení žen mezi studenty a absolventy v oblasti matematiky, přírodních věd, inženýrství a technologie; v této souvislosti vítá všechny iniciativy a programy, jejichž cílem je získat dívky pro tyto oblasti studia a pro odpovídající výzkumnou kariéru;

35. zdůrazňuje, že je důležité zavést vzdělávací opatření, jež povedou k uznání a šíření povědomí o úloze žen v historii, přírodních vědách, politice, literatuře, umění, vzdělávání a dalších oblastech;

36. žádá, aby bylo vynaloženo veškeré úsilí k zajištění, že práce v oblasti předškolního vzdělávání, primárního vzdělávání a péče bude chápána jako hodnotné zaměstnání pro ženy i muže;

37. vyzývá členské státy, aby vytvořily nebo posílily vnitrostátní předpisy s úmyslem bojovat proti negativnímu dopadu stereotypních genderových rolí, které jsou založeny na hodnotách prosazovaných sdělovacími prostředky a reklamou, které příliš často oslabují působení škol v této oblasti;

38. vyzývá k vytvoření doplňkových činností, které budou posilovat formální učební plány, pokud jde o rovnost žen a mužů, a odborné přípravy pro podnikání, jakož i provádění neformálních vzdělávacích programů vzdělávání v oblasti rovnosti žen a mužů prostřednictvím místních orgánů;

39. vyzývá k novým podnětům k akreditaci neformálního vzdělávání s osvědčením o způsobilosti a k zajištění osvědčení o vysokém standardu při učení se prací, pokud jde o odborné vzdělávání, což by dívkám a ženám pomohlo najít lepší zaměstnání a vstoupit nebo se vrátit na trh práce, přičemž by ženám mělo být zajištěno, aby s nimi bylo zacházeno rovnoprávně s muži z hlediska důstojnosti a schopností;

40. vyzývá autory a vydavatele vzdělávacích materiálů, aby si byli vědomi nutnosti pokládat rovnost mužů a žen za kritérium pro produkci těchto materiálů, doporučuje při vytváření materiálů pro odbornou přípravu v oblasti rovnosti žen a mužů využívat týmy učitelů a studentů a konzultovat odborníky v oblasti rovnosti žen a mužů a výuky zohledňující rovnost žen a mužů;

41. vyzývá členské státy, aby připravily a šířily pokyny pro školy, tvůrce politik v oblasti vzdělání, učitele a osoby odpovědné za stanovení osnov tak, aby zahrnovaly hledisko rovnosti žen a mužů, a zajistili odstranění sexistických stereotypů, které učebnice a výukové materiály mohou zahrnovat v obsahu, textu nebo ilustracích, a povzbuzovaly je k boji proti existujícímu sexismu v literatuře, filmu, hudbě, hrách, sdělovacích prostředcích, reklamě a jiných oblastech, které zásadním způsobem přispívají ke změně postojů, chování či identity chlapců a dívek;

42. uznává, že učitelé hrají hlavní úlohu při utváření vzdělávací identity a mají významný vliv na aspekty genderového chování ve škole; připomíná, že ještě zbývá udělat mnoho práce k tomu, aby učitelé získali znalosti o tom, jak mohou co nejlépe prosazovat rovnost pohlaví; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí zajistit komplexní počáteční i pokračující odbornou přípravu učitelů na všech úrovních formálního i neformálního vzdělávání, včetně vzájemného učení a spolupráce s externími organizacemi a agenturami, za účelem budování povědomí o vlivu genderových rolí a stereotypů na sebedůvěru jejich studentů a na výběr specializace v průběhu jejich studií; zdůrazňuje, že dívky potřebují mít ve školách a na univerzitách pozitivní ženské a mužské vzory, aby dokázaly rozpoznat a co nejlépe využít svůj vlastní potenciál bez obav z jakékoli diskriminace nebo nejednoznačnosti související s příslušností k určitému pohlaví;

43. zdůrazňuje potřebu začlenit studium a uplatňování zásady rovnosti žen a mužů jak do základní, tak do navazující odborné přípravy učitelů, včetně strategií k zamyšlení učitelů nad svou vlastní identitou, hodnotami, přesvědčeními, předsudky, očekáváními, postoji a vnímáním pohlaví, jakož i nad svými pedagogickými postupy tak, aby byly odstraněny veškeré překážky, které brání realizaci plného potenciálu studentů bez ohledu na jejich pohlaví;

44. je pevně přesvědčen, že vzdělávání má transformační potenciál v oblasti prosazování rovnosti žen a mužů; uznává, že programy formálního vzdělávání a neformálního vzdělávání musí řešit násilí a diskriminaci na základě pohlaví, obtěžování, homofobii a transfobii ve všech jejich podobách, včetně kybernetické šikany či on-line obtěžování, a bojovat proti těmto jevům; uznává, že vzdělání k rovnosti pohlaví a proti násilí na základě pohlaví je závislé na školním prostředí, které je bezpečné a svobodné od násilí;

45. zdůrazňuje, že je nutné zahájit iniciativy zaměřené na zvyšování povědomí, vzdělávání a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů pro všechny, kdo se podílejí na vzdělávací politice, jakož i pro rodiče a zaměstnavatele;

46. vyzývá členské státy, aby zaujaly mezigenerační přístup ke vzdělání a zajistily rovný přístup k formálnímu a neformálnímu vzdělání tak, že do svých vzdělávacích systémů začlení poskytování dostupné a kvalitní péče o děti, jakož i péči o starší a další závislé osoby; vyzývá členské státy, aby se zapojily do iniciativ, které snižují přímé i nepřímé náklady na vzdělání, a zvýšily kapacitu veškerých sítí jeslí, školek, předškolních, školních a mimoškolních zařízení za náležitého dodržování zásad začlenění dětí žijících v chudobě nebo ohrožených chudobou; zdůrazňuje, že je to významné za účelem pomoci všem ženám a mužům včetně samoživitelů dosáhnout rovnováhy mezi rodinným životem a prací a zaručit účast žen na celoživotním vzdělávání a odborné přípravě, což dále povede k vytvoření pozitivních vzorů k posílení postavení dívek;

47. zdůrazňuje, že jakákoli strategie na podporu rovnosti žen a mužů a posílení postavení dívek a žen musí aktivně zapojovat a angažovat chlapce a muže;

48. zdůrazňuje, že je důležité, aby orgány veřejné správy pořádaly v rámci terciárního vzdělávání informační přednášky a prováděly výzkum, což by bylo zaměřeno na význam a rozsah rovnosti žen a mužů, zejména tím, že do příslušných školních osnov začlení vzdělávání v problematice rovnosti žen a mužů a zavedou zvláštní postgraduální studijní programy a budou podporovat výzkumné projekty a specializované průzkumy v této oblasti;

49. vyzývá orgány EU a členské státy, aby dosáhly pokroku v otázce vzájemného uznávání diplomů, osvědčení a dalších dokumentů dokládajících odborné kvalifikace vydávaných v různých členských státech, jakož i v otázce koordinace a harmonizace vnitrostátních pravidel pro přístup k různým profesím, aby emigrantky ze zemí Unie i mimo Unii mohly získat pracovní místa odpovídající jejich odborné přípravě a kvalifikacím;

Investice, monitorování a hodnocení

50. konstatuje, že je třeba zajistit monitorování a hodnocení pokroku v důsledku přijetí politiky v oblasti rovnosti pohlaví ve vzdělávacích institucích nezávislými subjekty, nepřetržité sdělování informací tvůrcům politik na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni o všech přijatých opatřeních a dosaženém pokroku v této oblasti, a že je naléhavě třeba zavést hledisko pohlaví jako prvek interního i externího hodnocení vzdělávacích institucí;

51. zdůrazňuje významnou úlohu, již hraje spolupráce různých správních orgánů v oblasti vzdělávání a výměna osvědčených postupů v oblasti přípravy projektů a programů, jejichž cílem je zvyšovat povědomí o zásadách koedukace a skutečné rovnosti žen a mužů, a jejich předávání dalším členům akademické obce;

52. vyzývá Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), aby ve všech oblastech politiky pokračoval ve shromažďování údajů týkajících se rovnosti žen a mužů a srovnávacích přehledech výsledků včetně těch z oblasti vzdělávání, a znovu opakuje, že je důležité provádět studie dopadu politiky v oblasti vzdělávání k řešení nerovnosti žen a mužů, poskytovat kvalitativní a kvantitativní nástroje pro posouzení tohoto dopadu a rovněž následovat rozpočtové strategie založené na pohlaví k podpoře přístupu k vzdělávacím zdrojům a práva na ně;

53. uznává, že má zásadní význam posuzovat dopad budoucích právních předpisů v oblasti vzdělávání z hlediska rovnosti žen a mužů a v případě potřeby je nutné také revidovat stávající právní předpisy v souladu s touto zásadou;

54. zdůrazňuje, že kontrolní postupy pro provádění programů rovnosti žen a mužů a příslušná hodnocení musí být prováděny vzdělávacími výzkumnými středisky v úzké spolupráci s odborníky v oblastech otázek rovnosti žen a mužů, subjekty zřízenými EU nebo místními orgány; žádá, aby členské státy a Komise shromažďovaly kvantitativní a kvalitativní údaje rozdělené podle pohlaví;

55. navrhuje vytvoření výročního evropského ocenění za rovnost žen a mužů pro vzdělávací instituce, které při plnění tohoto cíle dosáhly vynikajících výsledků, a nabádá členské státy, aby totéž učinily na vnitrostátní úrovni;

56. zdůrazňuje, že je třeba vypracovat akční plány a přidělovat finanční prostředky pro provádění genderově specifických vzdělávacích projektů, jakož i vzdělávacích struktur zohledňujících genderové aspekty, a doporučuje využívat evropské nástroje, které jsou k dispozici pro tento účel, zejména investiční plán, program Horizont 2020 a evropské strukturální fondy včetně Evropského sociálního fondu;

57. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1)

Přijaté texty P7_TA(2013)0074.

(2)

Přijaté texty, P8_TA-PROV(2015)0050.

(3)

https://europa.eu/eyd2015/it/eu-european-parliament/posts/every-girl-and-woman-has-right-education


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (6.5.2015)

pro Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

o posílení postavení dívek v EU prostřednictvím vzdělávání

(2014/2250(INI))

Navrhovatel: Ernest Maragall

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  Připomíná, že uplatňování genderových stereotypů a sexismu je nadále největší překážkou, která brání dosažení rovnosti žen a mužů, a zdůrazňuje význam boje proti genderovým stereotypům v oblasti studia, akademických osnov a výsledků ve formálním i neformálním vzdělávání a prostřednictvím tohoto vzdělávání na všech vzdělávacích úrovních; připomíná také, že vnímání studijních oborů a možností volby povolání z hlediska pohlaví je hlavním faktorem při rozhodování o možnostech odborného vzdělávání; zdůrazňuje význam zajišťování motivace a zvyšování podílu dívek v oblasti vědy, technických oborů, technologie, zemědělsko- průmyslových odvětví, IKT, tvůrčích odvětví a umění a řemesel a vítá všechny iniciativy a programy, jejichž cílem je získat dívky pro tyto oblasti studia a pro odpovídající výzkumnou kariéru;

2.  vyzývá členské státy, aby vytvořily nebo posílily vnitrostátní předpisy s úmyslem bojovat proti negativnímu dopadu stereotypních genderových rolí, které jsou založeny na hodnotách prosazovaných sdělovacími prostředky a reklamou, které příliš často oslabují působení škol v této oblasti;

3.  zdůrazňuje význam neformálního vzdělávání a mezikulturního dialogu, pokud jde o řešení problematiky víry a tradičních praktik, které prosazují omezování dívek ve vzdělávání, a vyzývá členské státy, aby zajistily rovný přístup ke vzdělání pro chlapce a dívky bez ohledu na jejich etnické, národnostní, sociální, kulturní nebo náboženské zázemí, s cílem dosáhnout skutečné rovnosti pohlaví v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání pomocí opatření zahrnujících akce zaměřené na snížení míry předčasného ukončování studia u dívek; zdůrazňuje, že je zapotřebí se soustředit na skupiny, které čelí vícenásobným formám diskriminace, jako jsou například migranti, uprchlíci, osoby se zdravotním postižením, mladí pečovatelé a další osoby; zdůrazňuje význam zajištění toho, aby rodina nenutila dívky k opuštění školy před ukončením středoškolského vzdělání;

4.  vyzývá k novým podnětům k akreditaci neformálního vzdělávání s osvědčením o způsobilosti a k zajištění osvědčení o vysokém standardu při učení se prací, pokud jde o odborné vzdělávání, což by dívkám a ženám pomohlo najít lepší zaměstnání a vstoupit nebo se vrátit na trh práce, přičemž by ženám mělo být zajištěno, aby byly postaveny na roveň mužům z hlediska důstojnosti a kompetentnosti;

5.  zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit pro všechny učící se osoby studijní prostředí založené na právech a zohledňující genderové aspekty, a to z hlediska osnov i pedagogiky, ve kterém se děti (a zejména dívky) mohou seznámit se svými právy a získat zkušenosti s demokratickými postupy ve školách i v neformálním vzdělávacím prostředí; domnívá se, že tento typ učení by měl zvláště zohledňovat rovnost pohlaví, zákaz diskriminace a evropské občanství;

6.  domnívá se, že rovnost žen a mužů ve vzdělávání musí zahrnout řadu otázek, jako je gramotnost, včetně mediální gramotnosti, šikana, včetně internetové šikany, homofobní násilí, nenávistné projevy, lidská práva a občanská výchova;

7.  zdůrazňuje, že vzdělávání musí u chlapců a dívek přispívat k utváření vnímavé a vyrovnané osobnosti respektující ostatní lidi a schopné empatie a vzájemného respektu, aby se zamezilo diskriminaci, agresivitě a šikaně;

8.  zdůrazňuje, že školy by měly rozvíjet interkulturní přístup ke vzdělání spíše než přístup zaměřený na asimilaci nebo multikulturalismus, aby tak podporovaly otevřenost, vzájemný respekt a mezikulturní a mezináboženský dialog;

9.  uznává, že učitelé hrají hlavní úlohu při utváření vzdělávací identity a mají významný vliv na aspekty genderového chování ve škole; připomíná, že ještě musí být uděláno mnoho, aby učitelé lépe chápali, jak mohou co nejlépe prosazovat rovnost pohlaví; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí zajistit komplexní počáteční i pokračující odbornou přípravu učitelů na všech úrovních formálního i neformálního vzdělávání, včetně vzájemného učení a spolupráce s externími organizacemi a agenturami, za účelem budování povědomí o vlivu genderových rolí a stereotypů na sebedůvěru jejich studentů a na výběr specializace v průběhu jejich studií; zdůrazňuje, že dívky potřebují mít ve školách a na univerzitách pozitivní ženské a mužské vzory, aby dokázaly rozpoznat a co nejlépe využít svůj vlastní potenciál bez obav z jakékoli diskriminace nebo nejednoznačnosti související s příslušností k určitému pohlaví;

10. zdůrazňuje význam zdravotní a sexuální výchovy, která musí zahrnovat výuku pro chlapce a dívky týkající se vztahů založených na rovnosti pohlaví, souhlasu, respektu a vzájemnosti, a také výuku o právech žen a dívek, včetně práv týkajících se reprodukčního a sexuálního zdraví, což je nástroj předcházení stereotypům a násilí vůči ženám a dívkám;

11. zdůrazňuje, že je zapotřebí zahrnout do projektů rozvojové spolupráce opatření zaměřená na vzdělávání dívek a žen;

12. připomíná, že je zapotřebí zajistit přístup jak k formálnímu tak k neformálnímu odbornému vzdělávání, školení a vzdělávání dospělých pro ženy, které musely přerušit své vzdělávání nebo opustit své zaměstnání, aby se mohly starat o rodinné příslušníky, a pro svobodné matky, bez ohledu na úroveň jejich schopností (což se týká žen s vyšší i nižší kvalifikací); zdůrazňuje, že by toto vzdělávání mělo být atraktivní a flexibilní; a podporuje veškerá opatření, která ženám konkrétním způsobem pomáhají dosáhnout rovnováhy mezi rodinným životem a prací nebo odbornou přípravou;

13. vyzývá členské státy a Komisi, aby odstranily překážky v přístupu k formálnímu i neformálnímu vzdělávání a k celoživotnímu učení prostřednictvím zlepšování povědomí a poradenství, zajištěním finanční i jiné podpory, jako je péče o děti a o starší osoby, aby se ženy a muži mohli účastnit celoživotního učení, přijetím mezigeneračního přístupu a posílením úlohy evropských orgánů a institucí;

14. vyzývá Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) a členské státy, aby shromáždily srovnatelné kvantitativní i kvalitativní údaje členěné podle pohlaví a týkající se oblasti vzdělávání ve všech členských státech;

15. domnívá se, že strukturální fondy EU, a zejména Evropský sociální fond, musí podporovat vzdělávací projekty zaměřené na určité pohlaví a vzdělávací struktury zohledňující genderové aspekty;

16. připomíná, že vzdělávací strategie, jejichž cílem je zajistit rovnost žen a mužů, musí aktivně zahrnovat chlapce a muže;

17. zdůrazňuje, že vzdělávání je důležitým nástrojem, který ženám umožňuje, aby se plně účastnily sociálního a hospodářského rozvoje; zdůrazňuje, že opatření v oblasti celoživotního učení jsou klíčová k tomu, aby ženám poskytla dovednosti, jež jim umožní vrátit se do zaměstnání, získat lepší zaměstnání, vyšší příjem a lepší pracovní podmínky;

18. připomíná, že vzdělání je nástroj, který ženám umožňuje získat ekonomickou nezávislost, jež má klíčovou úlohu v předcházení násilí páchanému na ženách a dívkách;

19. připomíná, že chudoba a nízké ekonomické postavení mají významný dopad na rovnost žen a mužů ve vzdělávání a že neúměrně ovlivňují přístup dívek do škol a na univerzity; podporuje proto iniciativy členských států, jejichž cílem je snížit přímé a nepřímé náklady na vzdělávání pro rodiny v nouzi;

20. zdůrazňuje, že musí být přijata opatření s cílem zajistit, aby dívky se zdravotním postižením měly rovné příležitosti v přístupu ke vzdělání na všech úrovních a aby tak získaly lepší příležitosti při hledání zaměstnání a měly možnost překonat vícenásobné formy diskriminace; zdůrazňuje, že vzdělávání je důležitým prostředkem, který dívkám ze znevýhodněných skupin dává možnost prožít život bez marginalizace a jako aktivní členky společnosti;

21. vyzývá členské státy, aby do svých výchovně-vzdělávacích systémů začlenily péči o děti a předškolní vzdělávání, aby tak rodičům umožnily nalézt rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem, což by dětem od nejútlejšího věku zajistilo výchovu založenou na rovnosti pohlaví;

22. připomíná úlohu pedagogických sborů v oblasti pomoci a poradenství rodinám, pokud jde o zaměření dětí, aby děti nastupovaly na vzdělávací dráhu odpovídající jejich dovednostem, schopnostem a zálibám; zdůrazňuje, že fáze, v níž se poskytuje poradenství ohledně volby vzdělávací dráhy, je rozhodující fází a okamžikem, kdy se mohou projevit genderové stereotypy, jež mohou dlouhodobě ovlivnit schopnost dívek věnovat se profesní dráze, jež usnadní jejich osobní rozvoj a emancipaci.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

5.5.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Andrea Bocskor, Silvia Costa, Damian Drăghici, Angel Dzhambazki, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Fernando Maura Barandiarán, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Therese Comodini Cachia, Marc Joulaud, Kashetu Kyenge, Ilhan Kyuchyuk, Ernest Maragall, Emma McClarkin, Algirdas Saudargas, Hermann Winkler


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ

21

+

ALDE

Beatriz Becerra Basterrechea, Izaskun Bilbao Barandica, Angelika Mlinar

GUE/NGL

Malin Björk, Stefan Eck

PPE

Anna Maria Corazza Bildt, Ildikó Gáll-Pelcz, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Elisabeth Köstinger, Elissavet Vozemberg

S&D

Inés Ayala Sender, Biljana Borzan, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Clare Moody, Maria Noichl, Liliana Rodrigues, Marc Tarabella

VERTS/ALE

Jordi Sebastià, Ernest Urtasun

9

-

ECR

Branislav Škripek, Jadwiga Wiśniewska, Jana Žitňanská

EFDD

Daniela Aiuto, Louise Bours

NI

Sylvie Goddyn

PPE

Marijana Petir, Michaela Šojdrová, Anna Záborská

0

0

 

 


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

16.6.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

9

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Beatriz Becerra Basterrechea, Malin Björk, Anna Maria Corazza Bildt, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Elisabeth Köstinger, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Angelika Mlinar, Maria Noichl, Marijana Petir, Liliana Rodrigues, Jordi Sebastià, Michaela Šojdrová, Ernest Urtasun, Elissavet Vozemberg, Jadwiga Wiśniewska, Anna Záborská, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Inés Ayala Sender, Izaskun Bilbao Barandica, Biljana Borzan, Louise Bours, Stefan Eck, Ildikó Gáll-Pelcz, Sylvie Goddyn, Clare Moody, Branislav Škripek, Marc Tarabella

Právní upozornění