Postup : 2014/2208(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0215/2015

Předložené texty :

A8-0215/2015

Rozpravy :

PV 06/07/2015 - 13
CRE 06/07/2015 - 13

Hlasování :

PV 09/07/2015 - 12.1
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0266

ZPRÁVA     
PDF 265kWORD 233k
25.6.2015
PE 552.085v02-00 A8-0215/2015

o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství

(2014/2208(INI))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Zpravodajka: Sirpa Pietikäinen

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství

(2014/2208(INI))

Evropský parlament,

‒      s ohledem na sdělení Komise nazvané „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu“(COM(2014)0398),

‒      s ohledem na sdělení Komise o účinném využívání zdrojů ve stavebnictví (COM(2014)0445),

       s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zelený akční plán pro malé a střední podniky: Umožnit malým a středním podnikům proměnit výzvy v oblasti životního prostředí na obchodní příležitosti“ (COM(2014)0440),

       s ohledem na sdělení Komise nazvané „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ (COM(2015)0080),

‒      s ohledem na sdělení Komise nazvané „Budování jednotného trhu s ekologickými produkty –Usnadnění lepší informovanosti o environmentálním profilu produktů a organizací“ (COM(2013)0196),

       s ohledem na sdělení Komise nazvané „Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu“ (COM(2012)0060),

‒      s ohledem na sdělení Komise nazvané „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“ (COM(2011)0571),

‒      s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0021),

‒      s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

       s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o ekologických inovacích – zaměstnanost a růst díky politice životního prostředí(1)1,

       s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 k evropské strategii pro řešení problematiky plastového odpadu v životním prostředí(2)2,

‒      s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 o Evropě účinněji využívající zdroje(3)3,

‒      s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o účinné evropské strategii v oblasti surovin(4)4,

‒      s ohledem na sedmý akční program pro životní prostředí,

       s ohledem na strategii EU pro udržitelný rozvoj (2006) a její přezkum z roku 2009,

‒      s ohledem na závěry Rady pro životní prostředí nazvané „Ozelenění evropského semestru a strategie Evropa 2020 – přezkum v polovině období“ ze dne 28. října 2014,

       s ohledem na shrnutí Evropské agentury pro životní prostředí nazvané „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2015“,

‒      s ohledem na Úmluvu o biologické rozmanitosti (CBD),

‒      s ohledem na šetření UNEP (Program OSN pro životní prostředí) o vytvoření udržitelného finančního systému,

‒      s ohledem na závěry Mezinárodního panelu UNEP pro zdroje „Ekologická rizika a výzvy antropogenních toků a cyklů kovů“ z roku 2013,

‒      s ohledem na závěry Mezinárodního panelu UNEP pro zdroje „Oddělení využívání přírodních zdrojů a jeho dopadů na životní prostředí od hospodářského růstu“ z roku 2011,

‒      s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2014(5)5,

‒      s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 12. února 2015(6)6,

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0215/2015),

A.     vzhledem k tomu, že neudržitelné využívání zdrojů je hlavní příčinou různých ekologických rizik, jako je změna klimatu, desertifikace, odlesňování, ztráta biodiverzity a oslabování ekosystémových služeb; vzhledem k tomu, že globální ekonomika používá k zajištění celosvětové produkce a odstranění odpadů zdroje odpovídající hodnotě 1,5 planety a odhaduje se, že do 30. let 21. století tato hodnota dosáhne ekvivalentu zdrojů dvou planet;

B.     vzhledem k tomu, že Evropa je závislejší na dovozu zdrojů více než kterýkoli jiný region světa a že v poměrně krátké době bude mnoho zdrojů vyčerpáno; vzhledem k tomu, že konkurenceschopnost Evropy lze výrazně zvýšit tak, že se ze zdrojů v hospodářství bude získávat více přidané hodnoty a že budou podporovány udržitelné dodávky surovin z evropských zdrojů; vzhledem k tomu, že jakožto příspěvek k zajištění dodávek surovin je třeba posílit partnerství pro inovace mezi průmyslem, odvětvím nakládání s odpady a výzkumem s cílem zvýšit potenciál recyklace hlavních surovin;

C.     vzhledem k tomu, že přechod na oběhové hospodářství je v zásadě hospodářská záležitost, která se dotýká přístupu k surovinám či jejich udržitelné dostupnosti, opětovné industrializace a další digitalizace Evropy, vytváření nových pracovních míst a výzev spojených se změnou klimatu, energetickou bezpečností a omezenými zdroji; vzhledem k tomu, že investice do oběhového hospodářství tedy mohou být zcela v souladu s programem Komise pro zaměstnanost, růst a konkurenceschopnost a že mají potenciál vytvořit situaci výhodnou pro všechny zúčastněné strany;

D.     vzhledem k tomu, že účinné využívání zdrojů musí zohledňovat rovněž širší otázky udržitelnosti, včetně rozměru environmentálního, etického, hospodářského a sociálního, a být s nimi v souladu;

E.     vzhledem k tomu, že cíle a konečná prioritní opatření sedmého akčního programu pro životní prostředí jsou závazné;

F.     vzhledem k tomu, že v programu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro životní prostředí se uvádí, že „environmentální efektivita přístupů založených na dobrovolnosti je často diskutabilní a jejich hospodářská účinnost je obecně nízká“(7)7;

G.     vzhledem k tomu, že k oběhovému hospodářství je nutná systémová změna, která ovlivní všechny zúčastněné strany v hodnotovém řetězci, a zásadní inovace v oblasti technologií, podniků a společnosti jako celku;

H.     vzhledem k tomu, že občané, malé podniky a místní veřejné orgány mají zvláštní úlohu, pokud jde o zajišťování účinného využívání zdrojů a podporu oddělení hospodářského růstu od spotřeby zdrojů;

I.      vzhledem k tomu, že k řádně fungujícímu oběhovému hospodářství jsou nutné konkurenceschopné podniky, a vzhledem k tomu, že podniky jsou samy o sobě hnací silou pro přechod na oběhové hospodářství;

J.      vzhledem k tomu, že je důležité, aby se malé a střední podniky staly ústředním bodem strategie účinného využívání zdrojů v EU, neboť představují 99 % podniků v EU a zaměstnávají 2/3 pracovní síly;

K.     vzhledem k tomu, že ambiciózní evropský balíček opatření pro oběhové hospodářství vytváří obchodní příležitosti, zajišťuje přístup k primárním surovinám, prodlužuje jejich produktivní využití (prostřednictvím opětovného použití, opětovného zpracování, využití na náhradní díly nebo recyklaci), zaručuje vysokou kvalitu recyklačních procesů na konci životnosti a se všemi vedlejšími produkty a odpady zachází jako s toky cenných zdrojů pro další použití;

L.     vzhledem k tomu, že udržitelné a odpovědné zajišťování zdrojů primárních surovin má rozhodující význam pro dosažení účinného využívání zdrojů a splnění cílů oběhového hospodářství;

M.    vzhledem k tomu, že je nezbytné rozvíjet trhy s druhotnými surovinami, aby bylo možné dosáhnout cílů účinného využívání zdrojů a oběhového hospodářství;

N.     vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval Komisi, aby stanovila ukazatele a právně závazné cíle pro účinné využívání zdrojů;

O.     vzhledem k tomu, že pro zavedení oběhového hospodářství má ústřední význam odstranění toxických chemických látek, pro něž existují nebo budou vyvinuty bezpečnější alternativy, které odpovídají právním předpisům platným v oblasti chemických látek;

P.     vzhledem k tomu, že z údajů Eurostatu o zpracování komunálního odpadu v EU-28 jasně vyplývá, že v odpadové politice stále nejsou rovné podmínky a že provádění a prosazování stávajících právních předpisů přináší značné problémy;

Q.     vzhledem k tomu, že v průměru je pouze 40 % pevného odpadu opětovně použito nebo recyklováno a že zbytek putuje na skládky nebo do spaloven;

R.     vzhledem k tomu, že výroba a spotřeba zemědělských potravinových produktů má značný podíl na využívání zdrojů a významné dopady na životní prostředí, veřejné zdraví, zdraví zvířat a na dobré životní podmínky zvířat; vzhledem k tomu, že má-li se uceleně řešit neúčinné využívání potravinových zdrojů, je nutné k němu přistupovat udržitelným způsobem;

S.     vzhledem k tomu, že odstranění dotací poškozujících životní prostředí, včetně přímých a nepřímých dotací na fosilní paliva, by přineslo značné snížení emisí skleníkových plynů, pomohlo by v boji se změnou klimatu a umožnilo by zavedení oběhového hospodářství;

1.      vítá sdělení Komise nazvané „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu“(COM(2014)0398); podporuje přístup Komise k návrhům a inovacím pro oběhové hospodářství, kterými se stanovuje politický rámec pro podporu účinného využívání zdrojů a cíl účinného využívání zdrojů, jak jsou uvedeny ve sdělení, a specifický politický rámec, který malým a středním podnikům umožňuje proměnit výzvy v oblasti životního prostředí na ekologicky udržitelné obchodní příležitosti; zdůrazňuje, že pro přechod k oběhovému hospodářství je nutné zavést legislativní opatření, a vyzývá Komisi, aby do konce roku 2015 předložila ambiciózní návrh týkající se oběhového hospodářství, jak oznámila ve svém pracovním programu na rok 2015;

2.      zdůrazňuje, že řešení nedostatku zdrojů vyžaduje omezení těžby a využívání zdrojů a naprosté oddělení růstu od využívání přírodních zdrojů, tedy systémovou změnu, která vyžaduje posouzení potřebných opatření z hlediska dosažení udržitelnosti do roku 2050, přičemž s opatřeními je třeba začít ihned;

3.      zdůrazňuje, že k oblastem výroby a spotřeby je třeba přistupovat způsobem, který zajistí soulad se širšími cíli udržitelného rozvoje;

4.      připomíná, že sice již došlo ke zlepšením v účinném využívání zdrojů, nepřetržitý růst výroby však tyto pokroky v oblasti účinnosti překonal a těžba zdrojů na celosvětové úrovni i nadále dramaticky stoupá, takže je naléhavě nutné celkově snížit těžbu a využívání zdrojů a překonat tak zpětný účinek; vyzývá Komisi, aby navrhla odpovídající opatření;

5.      připomíná, že vodu jako přírodní zdroj používaný ve výrobních procesech a jako veřejný statek je třeba zohledňovat při výpočtu míry spotřeby surovin a že je nutné ji využívat efektivním způsobem;

6.      zdůrazňuje, že optimalizace využívání zdrojů prostřednictvím požadavků na lepší plánování a právních předpisů v oblasti odpadů, které by zajistily posun nahoru v hierarchii odpadů (a tím podpořily předcházení vzniku odpadu, jeho opětovné používání, přípravu na opětovné používání a recyklaci), by podnikům, veřejným orgánům a spotřebitelům v EU mohly přinést podstatné čisté úspory, jejichž výše se odhaduje na 600 miliard EUR ročně, tj. 8 % ročního obratu, a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2–4 %; zdůrazňuje, že zvýší-li se produktivita zdrojů do roku 2030 o 30 %, HDP by se mohl zvýšit o téměř 1 % a mohly by vzniknout 2 miliony nových udržitelných pracovních míst(8)1; připomíná, že účinné využívání zdrojů je prvořadým cílem sedmého akčního programu pro životní prostředí, který zdůrazňuje, že je zapotřebí stimulovat výrobu a spotřebitelskou poptávku po ekologicky udržitelných výrobcích a službách prostřednictvím politik, které podporují jejich dosažitelnost, finanční dostupnost, funkčnost a atraktivnost;

7.      je přesvědčen, že zlepšení účinnosti využívání zdrojů vyžaduje právní i ekonomické pobídky, internalizaci vnějších nákladů a další financování výzkumu a inovací, ale i společenské změny a změny životního stylu; zdůrazňuje, že s přihlédnutím k zásadě subsidiarity jsou na různých politických úrovních zapotřebí různé nástroje;

8.      domnívá se, že zavedení oběhového hospodářství v plném rozsahu vyžaduje úplné zapojení všech příslušných zainteresovaných stran, regionů, měst, místních komunit, malých a středních podniků, nevládních organizací, zástupců průmyslu, odborových organizací a občanů;

9.      vyzývá Komisi, aby do celého procesu vypracovávání balíčku opatření pro oběhové hospodářství zapojovala místní a regionální orgány;

10.    zdůrazňuje, že pro úspěšný přechod na oběhové hospodářství má zásadní význam veřejné povědomí, ale i názor a zapojení občanů; podotýká, že nezbytnou pozornost a zdroje je třeba věnovat vzdělávání a poskytování informací s cílem podpořit udržitelné modely spotřeby a výroby, a zdůrazňuje přínosy přechodu na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje;

11.    poukazuje na to, že přechod na oběhové hospodářství vyžaduje kvalifikovanou pracovní sílu a že vzdělávání a odborná příprava musí zohledňovat potřebu zelených dovedností;

12.    zdůrazňuje, že EU již zavedla finanční nástroje ve prospěch oběhového hospodářství, konkrétně programy Horizont 2020 a Life+, a že, budou-li tyto nástroje řádně využívány, mohly by v členských státech a regionech EU pomoci podpořit ekologické inovace a průmyslovou ekologii;

13.    zdůrazňuje, že právní jistota a dlouhodobá předvídatelnost jsou klíčové pro uvolnění potenciálu Evropského fondu pro strategické investice pro oběhové hospodářství s cílem nasměrovat investice směrem k udržitelnému hospodářství;

14.    zdůrazňuje, že přechod k udržitelnému a oběhovému hospodářství by měl spojovat ambiciózní cíle v oblasti životního prostředí s důraznými sociálními požadavky, včetně prosazování důstojné práce a podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (tj. zajistit, aby pracovníci nebyli na pracovišti vystavováni škodlivým látkám);

15.    zdůrazňuje nutnost zavést soudržnější právní rámec pro udržitelnou výrobu a spotřebu, který se bude vztahovat na celý výrobní cyklus od udržitelného zajištění zdrojů až po zhodnocení na konci životnosti;

Ukazatele a cíle

16.    zdůrazňuje, že do roku 2050 musí být využívání zdrojů EU udržitelné, což mimo jiné vyžaduje absolutní snížení spotřeby zdrojů na udržitelnou úroveň na základě spolehlivého měření spotřeby zdrojů v rámci celého dodavatelského řetězce, přísné dodržování hierarchie odpadového hospodářství, zavedení kaskádovitého využívání zdrojů, zejména biomasy, odpovědné a udržitelné zajišťování zdrojů, vytvoření uzavřeného okruhu neobnovitelných zdrojů, zvýšené využívání obnovitelných zdrojů energie v mezích jejich obnovitelnosti, postupné ukončení používání toxických látek, zejména těch, pro které existují nebo budou vytvořeny bezpečnější alternativy v souladu s platnými právními předpisy o chemických látkách s cílem zajistit rozvoj cyklů netoxických materiálů, a zlepšení kvality ekosystémových služeb;

17.    připomíná, že již v roce 2012 Parlament žádal o jasné, pevné a měřitelné ukazatele hospodářské činnosti, které budou brát v potaz změnu klimatu, biologickou rozmanitost a účinné využívání zdrojů z hlediska životního cyklu, a o to, aby tyto ukazatele byly východiskem při předkládání návrhů právních předpisů a stanovování konkrétních cílů v oblasti snižování míry využívání zdrojů;

18.    naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce roku 2015 navrhla hlavní ukazatel a škálu dílčích ukazatelů účinnosti využívání zdrojů, včetně ekosystémových služeb; poukazuje na to, že použití těchto harmonizovaných ukazatelů by mělo být od roku 2018 právně závazné a ukazovatele by měly měřit spotřebu zdrojů, včetně dovozu a vývozu na úrovni EU, členských států a průmyslu, přičemž by se měl zohlednit celý životní cyklus výrobků a služeb, a zároveň by měly být založeny na metodice měření ekologické stopy a měřit alespoň využívání půdy, vody, surovin a emise uhlíku;

19.    naléhavě žádá Komisi, aby do konce roku 2015 navrhla závazný cíl zvýšit do roku 2030 účinnost využívání zdrojů na úrovni EU o 30 % oproti roku 2014, ale i individuální cíle pro jednotlivé členské státy; zdůrazňuje, že dříve, než bude možné cíle účinného využívání zdrojů uplatnit, je třeba, aby byly podloženy ukazateli;

20.    naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila využívání ukazatelů účinného využívání zdrojů prostřednictvím mezinárodních úmluv s cílem umožnit porovnávání průmyslových odvětví a ekonomik a zajistit rovné podmínky a podpořit dialog a spolupráci se třetími zeměmi;

21.    zdůrazňuje, že tyto ukazatele by měly být začleněny do evropského semestru a do všech posouzení dopadu;

Politika v oblasti výrobků a ekodesign

22.    zdůrazňuje význam dobře promyšlené politiky v oblasti výrobků, která zvyšuje předpokládanou životnost výrobku, trvanlivost, možnosti opětovného použití a recyklace; poukazuje na to, že množství zdrojů spotřebovaných na určitý výrobek během jeho životního cyklu a možnost jeho opravy, opětovného použití a recyklace jsou do značné míry určeny již při navrhování výrobku; vyzývá Komisi, aby v politice v oblasti výrobků prosazovala přístup, který ve větší míře vychází z celého životního cyklu, a to především stanovením harmonizovaných metod pro hodnocení environmentální stopy produktu;

23.    vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby předložila ambiciózní pracovní program a aby uceleným a ambiciózním způsobem zavedla požadavky v oblasti ekologického designu obsažené ve stávající směrnici o ekologickém designu pomocí nových a aktualizovaných prováděcích opatření a počínaje okamžitým přijetím již navržených opatření;

24.    naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce roku 2016 předložila návrh revize směrnice o ekodesignu a dalších příslušných právních předpisů souvisejících s politikou v oblasti výrobků, založený na posouzení dopadů, jež bude obsahovat tyto důležité změny: rozšíření oblasti působnosti požadavků na ekologický design, aby byly zahrnuty všechny hlavní skupiny výrobků, a nikoli pouze výrobky spojené se spotřebou energie; postupné zařazení všech relevantních aspektů týkajících se účinného využívání zdrojů do povinných požadavků na navrhování výrobků; zavedení povinného průvodního listu výrobku, který bude z těchto požadavků vycházet; zavedení vlastních a externích kontrol, které zajistí soulad výrobků s těmito normami, a stanovení horizontálních požadavků týkajících se mimo jiné životnosti, opravitelnosti, možnosti opětovného použití a recyklace;

25.    vyzývá Komisi, aby pomocí analýzy nákladů a přínosů posoudila možnost zavést minimální stanovený obsah recyklovaných materiálů v nových výrobcích, a to v souvislosti s budoucí revizí směrnice o ekodesignu;

26.    naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla opatření proti plánovanému zastarávání a dále rozvíjela soubor norem pro výrobky v oběhovém hospodářství, k nimž patří modernizace a opravy, podpora demontáže a účinné využívání surovin, obnovitelných zdrojů a recyklovatelných materiálů v produktech;

27.    připomíná, že v úspěšném oběhovém hospodářství hraje důležitou úlohu dostupnost normalizovaných a modulových součástí, plány na rozmontování, navrhování výrobků s dlouhou životností a účinné výrobní procesy; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření, která zajistí, že výrobky budou mít dlouhou životnost, bude je možné snadno modernizovat, opětovně využít, upravit, opravit, recyklovat a přeměnit na nové zdroje, a že součásti s obsahem nebezpečných látek budou jasně označeny v návodu k použití, což usnadní oddělení těchto částí před recyklací; žádá Komisi, aby v této souvislosti navrhla definici výrobků z biologického materiálu, která by vyžadovala minimální podíl obnovitelných materiálů ve výši 50 %;

28.    naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla požadavky týkající se údajů o tom, jaké zdroje výrobek obsahuje, a o předpokládané životnosti výrobku, aniž by výrazně zvýšila administrativní zátěž pro malé a střední podniky; zdůrazňuje, že tyto informace by měly být ve formátu snadno dostupném pro spotřebitele a podniky, aby bylo usnadněno informované rozhodování a oprava a recyklace výrobků; poukazuje na to, že je důležité zvýšit povědomí spotřebitelů a jejich aktivní úlohu v této oblasti;

29.    vyzývá Komisi, aby navrhla rozšíření minimálních záruk u trvanlivého spotřebního zboží s cílem prodloužit očekávanou životnost výrobku a aby vyjasnila, že v souladu se směrnicí 1999/44/ES by prodejci spotřebního zboží měli posuzovat vady během prvních dvou let zákonné záruční lhůty a účtovat spotřebiteli náklady na jejich opravu, pouze pokud byla porucha způsobena nesprávným používáním;

30.    vyzývá Komisi, aby navrhla vhodná opatření týkající se dostupnosti náhradních dílů, aby byla zajištěna možnost výrobek během životního cyklu opravit;

31.    vyzývá Komisi, členské státy a Evropskou agenturu pro chemické látky, aby zintenzivnily úsilí o nahrazení látek vzbuzujících mimořádné obavy a o omezení látek, které představují nepřijatelné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí v souvislosti s nařízením REACH, což v neposlední řadě poslouží jako prostředek ke splnění požadavku 7. akčního programu pro životní prostředí, tj. rozvíjet koloběh netoxických materiálů, aby mohl být recyklovaný odpad využíván jako hlavní a spolehlivý zdroj surovin pro Unii; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby okamžitě ukončila své jednostranné moratorium na zpracovávání doporučení Evropské agentury pro chemické látky ohledně začlenění látek vzbuzujících mimořádné obavy do přílohy XIV nařízení REACH a aby naopak začlenění takových látek urychleně provedla; v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady zdůrazňuje, že prevence má přednost před recyklací, a že by tudíž recyklace neměla ospravedlňovat další používání látek s nebezpečnými dopady;

32.    vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o nahrazení nebezpečných látek v souvislosti se směrnicí 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních s cílem zavést koloběh netoxických materiálů;

33.    naléhavě vyzývá členské státy, aby prováděly účinný dohled nad trhem, který zajistí, aby evropské i dovážené produkty vyhovovaly požadavkům týkajícím se politiky v oblasti výrobků a ekodesignu; naléhavě vyzývá členské státy, aby s cílem zajistit účinný dohled nad trhem neprodleně pokročily v legislativním postupu, pokud jde o přezkum nařízení o dozoru nad trhem; konstatuje, že jakékoli další prodlení ohrožuje zájmy podniků a občanů;

Směrem k nulovému odpadu

34.    upozorňuje na analýzu Komise, v níž se uvádí, že přijetí nových cílů v oblasti odpadu by vytvořilo 180 000 pracovních míst, zvýšilo by konkurenceschopnost EU a snížilo by poptávku po vzácných zdrojích spojených s vyššími náklady(9)2; vyjadřuje politování nad tím, že legislativní návrh týkající se odpadů(10)3 byl stažen, avšak z oznámení místopředsedy Timmermana, které učinil na dílčím zasedání Parlamentu v prosinci 2014, usuzuje, že se rýsuje příležitost pro nový a ambicióznější balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství;

35.    naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce roku 2015 předložila ohlášený návrh revize právních předpisů o odpadech, v níž důsledně uplatní hierarchii způsobů nakládání s odpady a do níž zahrne tyto body:

         – jasné a jednoznačné definice;

         – vypracování opatření v oblasti předcházení vzniku odpadů;

– stanovení závazných cílů v oblasti omezování komunálního, komerčního a průmyslového odpadu, jichž má být dosaženo do roku 2025;

– stanovení jasných minimálních norem pro rozšíření požadavků na odpovědnost výrobců s cílem zajistit transparentnost a nákladovou efektivnost systémů rozšířené odpovědnosti výrobce;

– uplatňování systémů plateb podle množství odpadu v oblasti zbytkového odpadu v kombinaci se systémy povinného tříděného sběru papíru, kovů, plastů a skla s cílem zajistit vysokou kvalitu recyklovaných materiálů; zavedení povinného tříděného sběru biologického odpadu do roku 2020;

– zvýšení cílů recyklace anebo přípravy na opětovné použití odpadu do roku 2030 alespoň na 70 % pevného komunálního odpadu a 80 % recyklace obalových odpadů v závislosti na jednoznačné metodě podávání zpráv, která zabrání vykazování zlikvidovaného odpadu (na skládkách nebo ve spalovně) jako recyklovaného odpadu, při čemž bude ve všech členských státech využita stejná harmonizovaná metoda s externě ověřovanými statistikami; zavedení povinnosti subjektů provádějících recyklaci předkládat zprávy o „vstupním“ množství odpadu, které v třídírně odpadů přijímají, jakož i o „výstupním“ množství recyklátů, které třídírnu odpadů opouští;

– přísné omezení spalování (s rekuperací energie či bez ní) na nerecyklovatelný a biologicky nerozložitelný odpad, jehož má být dosaženo do roku 2020;

– postupné povinné omezování veškerého skládkování probíhající v souladu s požadavky v oblasti recyklace a ve třech fázích (2020, 2025 a 2030), které by vedlo k úplnému zákazu skládkování, s výjimkou některých druhů nebezpečného a zbytkového odpadu, pro něž skládkování představuje nejekologičtější řešení;

         – zavedení poplatků za skládkování a spalování;

36.    zdůrazňuje význam a přidanou hodnotu evropských cílů politiky v oblasti odpadů, a to jednak co se týče právní jistoty, předvídatelnosti a vytvoření rovných podmínek na vnitřním trhu, jednak také z hlediska zajištění ochrany a zlepšování životního prostředí všech občanů EU;

37.    vyzývá Komisi, aby pro všechny členské státy EU stanovila stejné cíle, a tím v celé EU zajistila stejně vysokou úroveň ochrany životního prostředí, a předešla tak narušení jednotného trhu;

38.    naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila řádné a bezvýhradní provádění stávajících právních předpisů o odpadech a jejich cílů, zejména včetně povinných systémů tříděného sběru, a aby zaručila zvýšení úsilí členských států o plnění stávajících cílů a zavedla opatření, jimiž členské státy podpoří v zavádění správných nástrojů, které jim umožní dosáhnout cílů ve stanovených lhůtách;

39.    zdůrazňuje, že, mají-li se co nejlépe využít dostupné kapacity nakládání s odpady v EU, v zájmu zamezení nadměrným kapacitám je třeba lépe plánovat a sdílet informace;

40.    vyzývá Komisi, aby podrobněji prozkoumala možnost navržení regulačního rámce pro tzv. dokonalejší vytěžování skládek, aby bylo možné získávat druhotné suroviny, které se na stávajících skládkách nacházejí, a přezkoumat rozvoj systému ekologických povolení pro recyklační průmysl;

41.    žádá Komisi o větší transparentnost a lepší kontroly, aby zabránila přepravě odpadů do zemí s méně přísnými environmentálními a sociálními normami, než jsou normy platné v EU;

42.    vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy zvýšila své úsilí o potírání nelegálního vývozu post-spotřebitelského odpadu;

43.    vyzývá Komisi, aby v rámcové směrnici o odpadech stanovila minimální požadavky na vnitrostátní programy věnované předcházení vzniku odpadů a aby vypracovala soubor cílů a ukazatelů, díky nimž bude možné výsledky jednotlivých členských států srovnávat;

44.    naléhavě vyzývá Komisi, aby se zabývala specifickými problémy spojenými s odpady a aby učinila kroky, které navrhuje ve svém sdělení o oběhovém hospodářství (COM(2014)0398); vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily využití finančních prostředků EU na pomoc při plnění cílů integrovaného nakládání s odpady, jako je tříděný sběr a rozvoj infrastruktury pro recyklaci;

45.    naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla, aby do roku 2025 byl ve srovnání se stavem z roku 2014 o 50 % snížen odpad znečišťující moře;

46.    zdůrazňuje nutnost stanovit cíle pro sběr a recyklaci konkrétních kritických kovů s ohledem na jejich stále větší nedostatek a za účelem snížení závislosti;

47.    vyzývá Komisi, aby do konce roku 2015 navrhla cíle, opatření a nástroje pro účinné řešení potravinového odpadu, včetně závazného cíle snížit do roku 2025 alespoň o 30 % potravinový odpad v odvětvích výroby, maloobchodního prodeje, distribuce, stravování, pohostinství a v domácnostech; vyzývá Komisi, aby při posuzování dopadu příslušných nových legislativních návrhů zhodnotila jejich případný dopad na potravinový odpad;

Udržitelné budovy

48.    vítá sdělení Komise nazvané „Účinné využívání zdrojů ve stavebnictví“ (COM(2014)0445); domnívá se, že je nutné přistupovat ke stavebnictví na základě plánu a jeho dlouhodobých cílů;

49.    vyzývá Komisi, aby navrhla plné uplatňování zásad a požadavků oběhového hospodářství ve stavebnictví a dále rozvinula politické rámce týkající se účinného využívání zdrojů ve stavebnictví, k čemuž patří rozvoj ukazatelů, norem, metod a požadavků na kvalitu, pokud jde o plánování využívání půdy, územní plánování, architekturu, pozemní stavitelství, výstavbu, údržbu, adaptabilitu, účinné využívání energií, stavební úpravy, opětovné využívání a recyklaci; poukazuje na to, že cíle a ukazatele pro udržitelné budovy by měly zahrnovat i zelenou infrastrukturu, jako jsou například zelené střechy; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit pro fond budov v Evropě komplexní vizi s jasnými cíli ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a plánem uskutečnění této vize;

50.    domnívá se, že do hodnocení udržitelnosti budov by měly být zahrnuty takové aspekty jako vnitřní kvalita vzduchu, dobré životní podmínky a společenské potřeby uživatelů;

51.    vyzývá Komisi, aby za použití stávajících norem a metod a přístupu založeného na environmentální, ekonomické a sociální udržitelnosti vypracovala ukazatele, které budou součástí všeobecných ukazatelů pro účinnost zdrojů a jejichž prostřednictvím bude možné posoudit udržitelnost budov během celého jejich životního cyklu;

52.    naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla uplatňování zásad a norem pro využívání nejlepších dostupných technik u všech materiálů a částí budov a aby zavedla pasy budov zahrnující celý jejich životní cyklus; domnívá se, že pasy budov by měly zvýšit transparentnost a obsahovat informace, které usnadní údržbu, opravy, renovace, opětovné využití a recyklaci;

53.    domnívá se, že vzhledem k tomu, že 90 % zástavby roku 2050 existuje již nyní, měly by být stanoveny zvláštní požadavky a pobídky pro renovace, aby byla do roku 2050 většina budov energeticky pozitivních; vyzývá proto Komisi, aby vyvinula dlouhodobou strategii renovací stávajících budov a posílila význam vnitrostátních strategií pro renovace, které zavedla směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti;

54.    naléhavě žádá členské státy, aby rozvojem infrastruktury pro tříděný sběr a recyklaci v odvětví stavebnictví usnadnily zlepšení recyklace;

55.    vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily potenciál auditů prováděných před demolicí (což je hodnocení budovy před dekonstrukcí nebo demolicí s cílem popsat obsažené materiály a určit, které části by mohly být vytříděny pro recyklaci) a třídění recyklovatelných materiálů přímo na místě (třídění na místě obvykle poskytuje čistší druhotné suroviny než recyklace na jiném místě a může přispět ke snížení dopadu dopravy na životní prostředí, například drcením/lisováním přímo na místě);

56.    konstatuje, že k nejčastěji používaným materiálům ve stavebnictví patří beton; žádá Komisi, aby posoudila možnosti zvýšení recyklace betonu ve stavebnictví, jako je tomu v Německu a ve Švýcarsku;

Rozvoj trhů s druhotnými surovinami

57.    vyzývá Komisi, aby vypracovala opatření zaměřená na stimulaci a usnadnění rozvoje trhů s vysoce kvalitními druhotnými surovinami a rozvoje obchodní činnosti založené na opětovném využívání druhotných surovin;

58.    domnívá se, že dlouhodobý a předvídatelný rámec politiky povzbudí úroveň investic a opatření nezbytných k úplnému rozvinutí trhů se zelenějšími technologiemi a k prosazování udržitelných obchodních řešení; zdůrazňuje, že ukazatele a cíle v oblasti účinného využívání zdrojů spolu s rozsáhlým sběrem údajů by veřejným a soukromým subjektům s rozhodovacími pravomocemi v oblasti transformace hospodářství poskytly nezbytné vodítko;

59.    zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise a členské státy prosazovaly vytváření programů industriální symbiózy, které v průmyslu podporují součinnost v zájmu opětovného použití a recyklace a pomáhají společnostem – zejména malým a středním podnikům – zjistit, jak energie, odpad a vedlejší produkty, které vznikají při jejich činnosti, mohou sloužit jiným jako zdroj; poukazuje na obdobné koncepty, jako je koncept „od kolébky ke kolébce“ a průmyslová ekologie;

Další opatření

60.    vyzývá Komisi, aby navrhla povinné postupy pro zadávání zelených veřejných zakázek; domnívá se, že ve všech veřejných zakázkách je třeba upřednostňovat opětovně použité, opravené, repasované, modernizované a jiné udržitelné výrobky a řešení účinně využívající zdroje, a pokud upřednostněny nejsou, měla by platit zásada „dodržuj nebo vysvětli“;

61.    zdůrazňuje, že je třeba vytvořit fiskální rámec, který bude v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ a bude poskytovat správné signály pro investice do účinného využívání zdrojů, modernizace výrobních postupů a výroby zboží s delší životností, které bude snadněji opravitelné (těmito signály by mohly být např. nižší daně pro opravárenskou činnost a vyšší daně v případě produktů na jedno použití, které jsou náročné na zdroje a nejsou recyklovatelné); vyzývá členské státy, aby usilovaly o pokrok v této oblasti v rámci procesu evropského semestru(11)1;

62.    naléhavě vyzývá Komisi, aby prostudovala a navrhla opatření v oblasti zdanění, jako je snížená sazba DPH na recyklované, opětovně použité produkty a na produkty účinně využívající zdroje;

63.    naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v celém rozsahu realizovaly zelený akční plán pro malé a střední podniky;

64.    naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila politický rámec pro živiny s cílem rozšířit recyklaci, podpořit inovace, zlepšit tržní podmínky a začlenit jejich udržitelné využívání do právních předpisů EU týkajících se hnojiv, potravin, vody a odpadu;

65.    naléhavě vyzývá Komisi, aby v první polovině roku 2016 předložila sdělení o udržitelných potravinách, jehož předložení bylo od roku 2013 už několikrát odloženo; zdůrazňuje, že jelikož na výrobu a spotřebu potravin připadá významný podíl využívání zdrojů, toto sdělení by se mělo uceleným způsobem zabývat neúčinným využíváním zdrojů v potravinovém řetězci a podporovat rozvoj udržitelné politiky v oblasti potravin; žádá Komisi, aby posoudila nárůst používání potravinových obalů, které neškodí životnímu prostředí, a současně zhodnotila, zda je proveditelné postupně nahrazovat obaly na potraviny biologickým a biologicky rozložitelným, kompostovatelným materiálem v souladu s evropskými normami;

66.    vyzývá Komisi, aby zřídila stálou platformu pro účinné využívání zdrojů, která by zahrnovala všechny příslušné zúčastněné strany, s cílem podpořit a usnadnit uplatňování nejnovějších výzkumných poznatků, výměnu osvědčených postupů a vznik nových průmyslových syntéz a průmyslových ekosystémů;

67.    vyzývá Komisi, aby ustavila meziodvětvovou pracovní skupinu pro udržitelné financování složenou ze zástupců různých GŘ s cílem zahrnout ukazatele účinnosti využívání zdrojů do integrovaného podnikového výkaznictví a účetnictví a aby současně respektovala důvěrný charakter některých obchodních informací; dále vyzývá Komisi, aby prověřila, jakým způsobem by bylo možné zahrnout environmentální rizika a rizika spojená s účinností využívání zdrojů mimo jiné do úvěrových ratingů a kapitálových požadavků bank, aby vytvořila komplexní systém záruk za environmentální rizika a aby stanovila požadavky týkající se informací o investičních produktech s řádným posouzením dopadů; je přesvědčen, že by Komise v tomto ohledu mohla profitovat ze spolupráce se šetřením UNEP (Programu OSN pro životní prostředí) o vytvoření udržitelného finančního systému; žádá Komisi, aby prozkoumala stávající dobrovolné iniciativy v členských státech v souvislosti s případnou výměnou osvědčených postupů;

68.    vyzývá Komisi, aby s ohledem na to, že udržitelné a odpovědné zajišťování zdrojů primárních surovin má rozhodující význam pro dosažení účinného využívání zdrojů a splnění cílů oběhového hospodářství, přezkoumala politická doporučení Evropské platformy pro účinné využívání zdrojů v oblasti rozvíjení norem pro udržitelné získávání zdrojů pro prioritní materiály a komodity; v tomto ohledu konstatuje, že Parlament a Rada společně podpořily návrhy Komise o odpovědném získávání kovů a nerostů v oblastech postižených konflikty;

69.    vyzývá Komisi, aby přezkoumala svou definici „kritických“ surovin tak, aby lépe zohlednila dopady na životní prostředí, rizika spojená s těžbou a zpracováním a odpovídající potenciál jejich nahrazení druhotnými materiály;

70.    zdůrazňuje, že na podporu účinného využívání zdrojů v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady musí být aktivovány veškeré finanční prostředky EU, včetně prostředků vynakládaných z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), programu Horizont 2020, fondů soudržnosti a prostřednictvím EIB, a požaduje, aby Komise a členské státy postupně zrušily všechny dotace, které mají nepříznivý vliv na životní prostředí, a to i dotace na výrobu energie z biologicky rozložitelné části průmyslových a městských odpadů spalováním podle směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a přímé a nepřímé dotace na fosilní paliva;

71.    vyzývá k tomu, aby se financování v rámci programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), programu Horizont 2020 a evropských strukturálních a investičních fondů zaměřovalo více na rozvoj udržitelných, inovativních a zdrojově účinných řešení a nových podnikatelských modelů (jako jsou například leasingy a systémy zajišťující služby k produktu) a na zlepšování návrhů produktů a materiálové účinnosti výrobků a výkonnosti procesu;

72.    zdůrazňuje, že výzkum a inovace jsou klíčové v podpoře přechodu na oběhové hospodářství v Evropě a že je nutné přispívat v rámci programu Horizont 2020 na projekty v oblasti výzkumu a inovací, které mohou prokázat a vyzkoušet hospodářskou a ekologickou udržitelnost oběhového hospodářství; současně podtrhuje, že tyto projekty mohou, budou-li postupovat systematicky, usnadnit vypracování nařízení, které bude podněcovat k inovaci a jehož provádění bude jednodušší, neboť odhalí možné regulační nejistoty, překážky anebo mezery, jež mohou bránit rozvoji obchodních modelů založených na účinném využívání zdrojů;

73.    žádá Komisi, aby v plné míře využívala potenciálu digitální agendy a informačních technologií na podporu účinného využívání zdrojů a přechodu na oběhové hospodářství;

74.    zdůrazňuje, že EU má otevřenou ekonomiku, v níž dovoz i vývoz probíhají v rámci globálního trhu; upozorňuje na to, že je třeba řešit globální problém vyčerpávání zdrojů na mezinárodní úrovni; vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně podporovaly činnost Mezinárodního panelu pro zdroje Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), který se věnuje otázkám kritického nedostatku světových zdrojů a vypracovává praktická řešení pro tvůrce politik, průmysl a společnost;

75.    vyzývá Komisi, aby na mezinárodní úrovni přijala nezbytná opatření směřující ke zlepšení sledovatelnosti výrobků;

76.    zdůrazňuje, že zvyšující se energetická účinnost může snížit energetickou závislost EU a energetickou chudobu, kterou je zasaženo přibližně 125 milionů evropských občanů; domnívá se, že se vyplatí považovat energetickou účinnost za samostatný zdroj energie, jejíž růst významně přispívá k rozvoji průmyslu EU, vytváření pracovních míst a ke snížení výdajů obyvatel za energii.

77.    naléhavě Komisi vyzývá, aby prověřila, zda současné a plánované právní předpisy nezabraňují oběhovému hospodářství, stávajícím inovativním obchodním modelům nebo vzniku nových obchodních modelů, jako je ekonomika založená na pronájmu nebo ekonomika sdílení, nebo zda v tomto ohledu neexistují nějaké finanční či institucionální překážky; naléhavě vyzývá Komisi, aby v případě potřeby tyto právní předpisy zlepšila a řešila problém těchto překážek; žádá Komisi, aby přezkoumala související právní předpisy s cílem zlepšit environmentální profil výrobků a účinné využívání zdrojů výrobků během celého jejich životního cyklu a posílit soulad mezi stávajícími nástroji a rozvíjejícím se průkopnickým přístupem;

78.    žádá Komisi, aby objasnila příslušné aspekty politiky EU v oblasti hospodářské soutěže ve vztahu k oběhovému hospodářství a aby objasnila především kompromis mezi rizikem nekalých praktik na trhu a potřebou prohloubit spolupráci mezi výrobci a jejich dodavateli;

79.    vyzývá Komisi, aby do roku 2018 podala Parlamentu zprávu o všech výše uvedených opatřeních a navrhla další kroky;

o

o       o

80.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)

1 Přijaté texty, P7_TA(2013)0584.

(2)

2 Přijaté texty, P7_TA(2014)0016.

(3)

3 Přijaté texty, P7_TA(2012)0223.

(4)

4 Přijaté texty, P7_TA(2011)0364.

(5)

5 Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

(6)

6 Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

(7)

7 Program OECD pro životní prostředí „Dobrovolné přístupy k politice v oblasti životního prostředí”, 2003.

(8)

1 Sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu“ (COM(2014)0398).

(9)

2 Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 2. července 2014 obsahující shrnutí posouzení dopadů doprovázející návrh směrnice, kterou se mění směrnice o odpadech (COM(2014)0397) (SWD(2014)0208).

(10)

3 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech, směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů, směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (COM(2014)0397).

(11)

1 Budget Europe, 2015, doporučení pro jednotlivé země na podporu procesu evropského semestru,

strana 6, http://www.foes.de/pdf/2015-02-25_CSR%20Recommendations_FINAL.pdf.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Naléhavost účinného využívání zdrojů

Neudržitelné využívání zdrojů vede k ekologickým škodám a představuje riziko pro ekonomiku. Globální ekonomika používá k zajištění celosvětové produkce a odstranění odpadů zdroje odpovídající 1,5 planety. Odhaduje se, že do 30. let 21. století tato hodnota dosáhne ekvivalentu zdrojů dvou planet.

Roční spotřeba minerálů, fosilních paliv a biomasy se podle předpovědí do roku 2050 zdvojnásobí a dosáhne 140 milionů tun. To je důsledkem kombinace populačního růstu, většího disponibilního příjmu, větší diverzity výrobků a jejich kratší životnosti.

Pokud bychom dále pokračovali tímto směrem, povede to do ekologické a hospodářské slepé uličky.

Lidstvo již překračuje řadu planetárních limitů, které je nutné dodržovat, abychom se vyhnuli zlomovému bodu negativních změn životního prostředí. Ekologických důsledků je řada a v mnoha případech jsou nezvratné: změna klimatu, odlesňování, desertifikace, degradace půdy, ztráta biologické rozmanitosti, snižování genetické rozmanitosti a oslabování ekosystémových služeb.

Aby se zabránilo těmto změnám naší biosféry, musíme využívat méně zdrojů. Můžeme a musíme dosáhnout alespoň stejné životní úrovně a blahobytu jako dnes s jednou desetinou zdrojů, jež jsou využívány nyní. Můžeme zlepšit naši konkurenceschopnost, znovu industrializovat Evropu a zvýšit naši životní úroveň pouze tak, že oddělíme hospodářský růst od využívání zdrojů.

Evropa je závislá na dovozu zdrojů více než kterýkoli jiný region světa. 40 procent všech materiálů používaných v EU je dováženo. V případě některých strategických zdrojů, jako jsou rudy kovů a živiny, je tento podíl ještě vyšší. 92 procent fosforu, který má zásadní význam pro evropské zemědělství, se dováží, většinou z Ruska, Sýrie, Maroka a Tuniska.

Zlepšení účinnosti využívání zdrojů by prospělo našemu hospodářství i bezpečnosti. Účinnější využívání zdrojů by snížilo závislost na zdrojích a přineslo úspory nákladů na materiály. Kromě toho by vznikly nové podnikatelské činnosti a pracovní místa pro Evropu. Podle odhadů Evropské komise by zvýšení produktivity zdrojů o 2 procenta ročně do roku 2030 v EU vytvořilo 2 miliony nových pracovních míst.

To je všestranně výhodný scénář. Účinné využívání zdrojů je řešením dilematu, jemuž čelíme, i ekologických a hospodářských výzev, se kterými Evropa zápasí.

Změna paradigmatu

Zvyšování účinnosti zdrojů vychází ze šesti hlavních konceptů: oběhové hospodářství, kaskádové využívání zdrojů, hierarchie způsobů nakládání s odpady, rozšíření odpovědnosti výrobců, průmyslová symbióza a nové obchodní modely.

1. Zlepšení účinnosti využívání zdrojů znamená opuštění současné lineární ekonomiky, která se vyznačuje modelem výroby a spotřeby „vzít – vyrobit – spotřebovat – vyhodit“. V oběhovém hospodářství prakticky všechny neobnovitelné materiály obíhají v uzavřených cyklech. Spotřebitelský odpad je účinně sbírán, recyklován a používán k výrobě nových výrobků. V oběhovém hospodářství je odpad „vyloučen již v návrhu“ systému. Panenské suroviny – obnovitelné nebo neobnovitelné – jsou používány pouze tehdy, kdy nejsou k dispozici druhotné suroviny. Obnovitelné zdroje jsou využívány v mezích udržitelnosti a únosnosti ekosystémů.

2.

Kaskádové využívání zdrojů je způsobem, jak maximalizovat účinnost využívání zdrojů. Znamená systematickou snahu nejprve využívat materiály pro výrobky s vyšší přidanou hodnotou a potom je vícekrát používat jako zdroje pro jiné kategorie výrobků.

3. Prostřednictvím hierarchie způsobů nakládání s odpady (předcházení, opětovné použití, recyklace, jiné využití, odstranění) jsou z produktů získávány maximální přínosy, neboť se nevytváří prakticky žádný odpad a v konečném důsledku se dosahuje hospodářství s nulovým odpadem.

4. Rozšířená odpovědnost výrobce znamená, že výrobci odpovídají za to, co se s výrobky děje na konci jejich životnosti.

Maloobchodníci by mohli prodávat pouze služby poskytované produkty – samotný produkt zůstává vlastnictvím výrobců a na konci jeho životnosti je jejich zodpovědností s ním naložit v souladu s platnými předpisy.

5. V průmyslové symbióze spolupracují výrobci s cílem navzájem využívat své vedlejší produkty.

6. Vznikají nové obchodní modely s cílem zlepšit účinnost využívání zdrojů. Jedním z příkladů nových zdrojově efektivních obchodních modelů je hospodářství založené na pronájmu, čímž se rozumí prodej a údržba služby namísto prodeje samotného výrobku. Leasing vytváří stabilní tok příjmů pro společnosti, a podněcuje podniky i zákazníky ke snížení využívání zdrojů a k udržování dobré kvality výrobku.

Právní a ekonomické pobídky vytvářejí potřebný aktivační účinek

Současné politiky dostatečně nesměřují k této změně paradigmatu. Evropa uvázla v systému, kde cenné materiály, z nichž mnohé byly získány za vysokých environmentálních a sociálních nákladů, končí na skládkách nebo ve spalovně. Dosud neexistuje fungující trh s druhotnými surovinami.

Aby se to změnilo, jsou potřebné jak legislativní, tak ekonomické pobídky, například:

•   Podpora inovací, pokud jde o výrobky a služby účinně využívající zdroje prostřednictvím různých mechanismů financování.

•   Podpora poptávky po těchto produktech prostřednictvím veřejných zakázek a daní chránících životní prostředí a zavedení poplatků, jež by vedly ke snížení spotřeby výrobků a služeb, které nevyužívají zdroje účinně.

•   Zavedení požadavků na ekologický návrh výrobků, například vhodnou směrnicí o ekologickém designu. Zajištění, že dovážené zboží bude rovněž splňovat tyto požadavky, podstatné zlepšení našeho aktuálně nedostatečného dozoru nad trhem, což je předpokladem pro zajištění efektivního využívání zdrojů výrobků.

•   Zajištění, aby stávající právní předpisy nebránily vývoji výrobků, služeb nebo obchodních modelů s účinným využíváním zdrojů. Takové překážky lze nalézt například v právních předpisech týkajících se bezpečnosti a hospodářské soutěže.

•   Postupným odstraněním dotací poškozujících životní prostředí (například z grantů fondu soudržnosti na výstavbu nových skládek a spaloven).

Finanční a hospodářské právní předpisy nezahrnují hodnotu ekosystémových služeb a biologické rozmanitosti ani neberou v potaz ekologická a sociální rizika. Ta představují také riziko pro dlouhodobou finanční výkonnost, které se neobjevuje v běžné finanční analýze. To vede k nesprávné alokaci kapitálu.

Do finančních výkazů, účetních pravidel a integrovaného podávání zpráv by měla být zahrnuta větší odpovědnost ohledně systémových rizik způsobených zhoršováním životního prostředí, nadměrným využíváním zdrojů a nečinností způsobenou současnou krátkodobou orientací trhu. Nedostatek zdrojů a environmentální rizika by měly být součástí finančních právních předpisů, mimo jiné pokud jde o rating, kapitálové požadavky, pojištění, finanční informace o produktech, účetnictví a audit. Kapitálové trhy mohou být přeorientovány směrem k dlouhodobé udržitelnosti prostřednictvím integrace ekologických, sociálních a správních faktorů. Vysoké riziko pro životní prostředí by se mělo odrazit ve vyšších kapitálových požadavcích.

Je rovněž potřebný nový jasný politický rámec, jenž umožní soukromým a institucionálním investorům, aby změnili své paradigma investování směrem k dlouhodobě udržitelným investicím. Tvůrci politik musí zajistit nezbytnou právní jistotu k tomu, aby byly vytvořeny investice a obchodní strategie účinně využívající zdroje.

Místo toho, aby tam byl rozpor, existují mezi podniky a životní prostředím vzájemné zájmy a výhody. Napětí ve všech hospodářských odvětvích je mezi podniky, jež založily své podnikání na inovacích a účinném využívání zdrojů, a těmi, které jsou navázány na politiky a tržní podmínky přiměřené situaci z minulosti.

Reindustrializace Evropy může být založena pouze na podnicích, jež budou účinně využívat zdroje a inovovat. Tato změna musí urgentně začít, abychom se vyhnuli uzavření se do struktur, které nevyužívají zdroje účinně.

Udržitelné budovy

Budovy představují 40 % celkové spotřeby energie v EU a 36 % emisí CO2. Proto je nutné věnovat zvláštní pozornost účinnému využívání zdrojů u zástavby a budov.

„Udržitelné budovy“ je pojem, který se často omezuje pouze na výběr materiálů či účinné využívání zdrojů. Jeho význam je však daleko širší. Na udržitelnost budov se musí dbát v průběhu celého jejich životního cyklu – od architektonického plánování, pozemního stavitelství a designu, přes výstavbu a výběr materiálů, až po provoz, úpravy, renovace a závěrečnou likvidaci. Je také nutné, aby byly do rámce udržitelných budov byly začleněny také inteligentní a udržitelné plánování využití půdy a zelená infrastruktura. Klíčovou úlohu při vytváření udržitelné společností hrají i územní plánování a dopravní řešení.

Pro udržitelnost budov musí být stanoveny ambiciózní normy. Renovace jsou prováděny poměrně zřídka, a proto je v zájmu společnosti a majitele budovy, aby byly provedeny správně.

Při veškerých renovacích, které jsou nyní prováděny, by mělo být usilováno o co nejúčinnější využívání zdrojů.

Vzhledem k tomu, že 90 % bytového fondu roku 2050 existuje již nyní, je pro budoucí zástavbu s účinnou spotřebou energie a účinným využíváním zdrojů nezbytné uplatňovat ambiciózní politiky na podporu renovace stávajících budov. Renovace by přinesly mnohé výhody v celé řadě oblastí, například lepší kvalitu vzduchu v interiérech a větší poptávku po MSP, které jsou v evropském odvětví renovací, u nějž nelze pracovní místa přemístit mimo Evropu, zastoupeny nejvíce.

V tomto odvětví nejsou dosud jednotně definovány udržitelné budovy a stavební materiály. Pojem udržitelná budova je kvůli absenci harmonizace nejasný, což má za následek vysoké náklady, nedostatek důvěry, složitou komunikaci a prakticky nemožnost standardizace celého odvětví.

Překážky, které brání využití potenciálu zdrojů obsažených v budovách, jsou často ekonomické povahy: umístění na skládku je levnější než sběr, třídění a recyklace. V řadě členských států navíc často chybí pro recyklaci potřebná infrastruktura.

K lepšímu plánování využívání zdrojů a k výběru udržitelných materiálů v rámci celého životního cyklu by přispělo stanovení pobídek a povinností.

Měření pokroku

Účinné využívání zdrojů vyžaduje měření, a tedy vyžaduje společně dohodnuté ukazatele a zapojení všech stran.

Evropská unie musí tedy vytvořit závazný hlavní ukazatel týkající se účinného využívání zdrojů. Hlavní ukazatel však nestačí pro měření pokroku. Je zapotřebí, aby byl doplněn dílčími ukazateli týkajícími se různých aspektů účinného využívání zdrojů. Dílčí ukazatele usnadní zjištění, které kompromisy jsou nejvíce nákladově efektivní a nejpřiměřenější.

Význam ukazatelů je snadné pochopit, pokud uvážíme účetnictví. Společnosti pravidelně oznamují své výnosy na základě účetních standardů. Číslo na účetním výkazu ukazuje sumu, kterou společnost za dané období vydělala. Několik finančních dílčích ukazatelů umožňuje vidět, co způsobilo deficity nebo vytvořilo zisky společnosti.

Pokud by každá společnost vykazovala své finanční toky podle svého oblíbeného systému a výkazy by byly dobrovolné, žádná data by nebyla srovnatelná nebo smysluplná. Z podobných důvodů jsou užitečné ukazatele týkající se účinného využívání zdrojů. Spotřeba zdrojů každého členského státu i spotřeba zdrojů veřejného a soukromého sektoru by měla být měřena jednotným způsobem. Ukazatele by měly rovněž zahrnovat dovozy a nikoli pouze výrobky z domácí produkce. Na úrovni společností znamená účetnictví zdrojů, že je nutné vyvinout podobné metody jako ve finančním účetnictví.

Na základě ukazatelů musí EU stanovit ambiciózní hlavní cíl pro účinnost zdrojů a ponechat širokou škálu možností pro inovativní obchodní modely a politická rozhodnutí.


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (1.6.2015)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství

(2014/2208(INI))

Navrhovatelka: Tiziana Beghin

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  s politováním bere na vědomí stažení balíčku legislativních opatření týkajících se oběhového hospodářství, jehož ustanovení by napomohla vytvoření až 180 000 pracovních míst jen v samotném odvětví nakládání s odpady v EU, a naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce roku 2015 předložila vyvážený nový návrh, který bude nejméně tak ambiciózní, jako návrh předchozí, bude jej doprovázet důkladné hodnocení dopadů a zaměří se rovněž na to, že odpad by především neměl vznikat;

2.  poukazuje na skutečnost, že odvětví environmentálních služeb projevilo velkou odolnost dokonce i v letech hospodářské krize, a zdůrazňuje, že náležitě rozvinuté oběhové hospodářství má potenciál vytvořit v Evropě miliony nových pracovních míst, která nelze přesunout do třetích zemí a která vyžadují rozmanité úrovně dovedností, přičemž současně dodržují práva pracovníků a kolektivní dohody; poukazuje na skutečnost, že aby bylo dosaženo jeho plného potenciálu, je nezbytná změna ve společenském chápání zásadního významu účinného využívání zdrojů; zdůrazňuje, že vlády by měly zajistit soudržný a komplexní politický přístup, který tuto změnu podpoří, a že by měly být vytvořeny příležitosti pro získání nových dovedností potřebných pro oběhové hospodářství;

3.  zdůrazňuje, že oběhové hospodářství povede k udržitelnému a inkluzivnímu růstu, bude mít dlouhodobé blahodárné účinky na pracovní trh, umožní vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst a podpoří inovace; je přesvědčen, že skutečná evropská průmyslová politika založená na hospodářské a environmentální udržitelnosti a zaměřená na překonání obchodního modelu „vzít–vyrobit–spotřebovat–vyhodit“ je klíčovým cílem;

4.  trvá na tom, že oběhové hospodářství vytváří široce rozptýlená a necentralizovaná pracovní místa, čímž podporuje MSP, napomáhá v boji s vysokou nezaměstnaností v chudých regionech, které byly postiženy globalizací a deindustrializací, snižuje nerovnost a napomáhá dosahování cílů politiky soudržnosti EU; zdůrazňuje význam úlohy místních a regionálních orgánů při plánování a podpoře tohoto vývoje;

5.  uznává, že sociální podniky hrají významnou úlohu, v neposlední řadě pokud jde o zlepšování pracovních příležitostí pro osoby vyloučené z trhu práce, například v odvětví oprav a opětovného použití; domnívá se, že ekodesign, který napomáhá opravám, opětovnému použití a recyklaci, je nedílnou součástí oběhového hospodářství;

6.  zdůrazňuje, že aktivity v rámci oběhového hospodářství ve srovnání s konvenčním hospodářským modelem nevedou k intenzivnímu využívání zdrojů, ale naopak k intenzivnímu využívání pracovní síly, a mají tedy velký potenciál vytvářet pracovní místa; vyzývá členské státy, aby zajistily komplexní ochranu zdraví zaměstnanců při práci, zejména v odvětvích, kde jsou recyklovány výrobky obsahující obzvláště nebezpečné složky; konstatuje, že evropské investice by proto měly být přednostně vyhrazeny na tyto činnosti, zejména pokud jde o prostředky z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI);

7.  domnívá se, že investice do skládek a spalování odpadu odvádí finanční prostředky, které by bylo možné investovat do činností vytvářejících pracovní místa, jako je předcházení vzniku odpadu, opětovné použití, opravy a příprava k opětovnému použití; vyzývá Komisi, aby zajistila, že se financování v rámci politiky soudržnosti EU zaměří na činnosti oběhového hospodářství a nebude poskytováno na skládky a spalování odpadu;

8.  je přesvědčen, že oběhové hospodářství je jedním z hlavních prvků, které vyrovnají snižování počtu kvalifikovaných pracovních míst a pracovních míst na střední úrovni a vytvoří trvalá pracovní místa vyžadující vysokou úroveň odborných dovedností, například v oblasti výzkumu a vývoje a plánování práce v průběhu celého životního cyklu výrobku;

9.  zdůrazňuje, že účinný přechod k oběhovému hospodářství, který bude provázen vysokou zaměstnaností, vyžaduje předvídavost (tj. určení chybějících dovedností), aktivní řízení přeměny a dlouhodobé plánování, a to i v souvislosti s opětovnou industrializací, především v oblastech, které byly obzvlášť tvrdě zasaženy hospodářskou krizí; bere tudíž na vědomí význam vzdělávání, odborné přípravy a rekvalifikace pracovníků, zvláště v odvětvích účinně využívajících zdroje, a důležitost sociálního dialogu o programu oběhového hospodářství; vyzývá k přijetí opatření, jež zlepší kvalitu informací, poradenství a pokynů, jež jsou k dispozici ohledně profesní dráhy a dovedností potřebných k využití příležitostí zaměstnání, jež nabízí oběhové hospodářství;

10. konstatuje, že přechod na oběhové hospodářství, interní transformace a nová definice pracovních míst mohou mít dopady na odvětví s vysokým podílem emisí; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby spolupracovaly se sociálními partnery a vytvořily nezbytné plány a mechanismy solidarity (tj. finanční podporu a finanční pobídky k zahájení podnikání a využívání stávajících fondů EU pro účely rekvalifikace a zdokonalování profesních dovedností) s cílem vyrovnat negativní dopad tohoto přechodu na všechny dotčené aktéry, a především pak na určité kategorie pracovníků a sociálně zranitelné skupiny;

11. je pevně přesvědčen, že přechod na oběhové hospodářství vyžaduje rozhodné kroky a pobídky jak ze strany členských států, tak ze strany Komise; vyzývá členské státy a Komisi, aby zavedly vhodné regulační prostředí a odpovídající politiky pro opětovné použití, opravy a přípravu k opětovnému použití; vyzývá členské státy, aby zavedly daňové pobídky, které budou vybízet k rozvoji oběhového hospodářství, jako je např. přesunutí daňové zátěže z pracovní síly na jiné kategorie a diferenciace sazeb DPH v závislosti na hierarchii odpadu, díky čemuž budou účinné využívání zdrojů, recyklace, renovace a opětovné použití přitažlivější, což přispěje k růstu doprovázenému vysokou zaměstnaností; zdůrazňuje, že přijatá opatření nesmějí v žádném případě vést ke škrtům v sociálním zabezpečení pracovníků a musejí dodržovat práva pracovníků v oblasti sociální ochrany;

12. vyzývá členské státy, aby propagovaly oběhové hospodářství mezi místními, regionálními a obecními orgány, což jsou ty nejvhodnější úrovně pro provádění souvisejících činností v dlouhodobém horizontu;

13. zdůrazňuje, že je třeba snížit administrativní zátěž, jíž čelí podniky, a především malé a střední podniky a mikropodniky, které představují 99 % podniků v Unii a vytvářejí více než 85 % pracovních míst na tomto kontinentu, přičemž však budou zachována stávající sociální práva pracovníků; připomíná, že v rámci proaktivního přístupu mohou být důležitými pákami daňové pobídky a usnadnění přístupu podniků v daném odvětví k úvěrům;

14. zdůrazňuje, že přechod k udržitelnému a oběhovému hospodářství by měl spojovat ambiciózní cíle v oblasti životního prostředí s důraznými sociálními požadavky, včetně prosazování důstojné práce a podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (tj. zajistit, aby pracovníci nebyli na pracovišti vystavováni škodlivým látkám);

15. připomíná, že je důležité zjednodušit povinnosti členských států týkající se podávání zpráv, včetně zefektivnění metod výpočtu cílů týkajících se komunálního odpadu, skládek a obalového odpadu;

16. vyzývá Komisi, aby zaručila, že bude při zadávání veřejných zakázek zajištěno posuzování sociálních a environmentálních hledisek, což je zásadní pro podporu udržitelného rozvoje a přechod k oběhovému hospodářství;

17. vyzývá různé provozovatele, aby vytvářeli partnerství veřejného a soukromého sektoru, a optimalizovali tak souběžné zavádění oběhového hospodářství v různých oblastech;

18. připomíná, že vhodné nakládání s nebezpečným odpadem je i nadále problematická záležitost, zejména s ohledem na zdraví a bezpečnost pracovníků; v této souvislosti vítá snahu posílit vedení záznamů a sledovatelnost prostřednictvím zřizování registrů nebezpečného odpadu a vymezení kapacit a nedostatků v řídicích systémech členských států; vyzývá členské státy a Komisi, aby zavedly veškeré nezbytné nástroje na ochranu pracovníků, kteří se dostávají do styku s nebezpečnými látkami.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

28.5.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

50

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Brando Benifei, David Casa, Ole Christensen, Agnes Jongerius, Jan Keller, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Zdzisław Krasnodębski, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Terry Reintke, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Yana Toom, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská, Inês Cristina Zuber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Amjad Bashir, Heinz K. Becker, Lynn Boylan, Mercedes Bresso, Deirdre Clune, Tania González Peñas, Eduard Kukan, Edouard Martin, Evelyn Regner, Csaba Sógor

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Andor Deli, Norica Nicolai, Urmas Paet, Pavel Telička, Marco Zanni


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (2.6.2015)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k účinnému využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství

(2014/2208(INI))

Navrhovatel: Benedek Jávor

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že Evropa je čistým dovozcem přírodních zdrojů a že ceny přírodních zdrojů v prvním desetiletí 21. století vzrostly o 147 %(1)1, kvůli čemuž se evropská ekonomika stala obzvláště zranitelnou; je přesvědčen o tom, že pro řešení globálních výzev a závislosti EU na zdrojích je nezbytné, aby energetická účinnost a účinné využívání zdrojů tvořily základ evropské průmyslové obnovy, a EU si tak mohla udržet konkurenceschopnost založenou na inovativních odvětvích i do budoucna, posílit výrobní kapacitu a vytvářet nová a udržitelná pracovní místa s důstojnými platy, a to i pro vysoce kvalifikované pracovníky;

2.  zdůrazňuje, že aby se s oběhovým hospodářstvím pokročilo, je třeba změnit paradigma tak, aby se neplýtvalo zdroji; domnívá se, že aby došlo k této změně, je zapotřebí dát patřičné signály výrobcům a spotřebitelům, např. prostřednictvím dynamického fiskálního a regulačního rámce, který urychlí přechod k hospodářství založenému na obnovitelných zdrojích a zmírní možné zpětné účinky; je přesvědčen, že je třeba kombinovat různé přístupy, přičemž by měla být dodržována zásada subsidiarity na různých politických úrovních, včetně mimo jiné:

–   internalizace externalit a prosazování zásady kaskádového využívání zdrojů,

–   využívání recyklovatelného odpadu jako hlavního, spolehlivého zdroje surovin prostřednictvím oběhu netoxických materiálů,

–   zaměřování se na toky hlavních materiálů, hledání řešení u výrobků náročných na zdroje a odměňování průkopníků v oboru,

–   vytváření obchodních modelů, které budou podněcovat k uzavírání cyklu materiálů a výrobků,

–   navrhování výrobků s dlouhou životností, které lze opravit a jež sestávají z dílů, které lze snadno znovu použít či recyklovat,

–   přizpůsobení logistiky tomu, aby výrobky, které již nejsou používány, mohly být snadno a účinně navráceny na začátek řetězce,

–   usilování o inteligentní regulaci, zachovávání osvědčených postupů, případně zjednodušení nebo sladění právních předpisů EU a zajištění lepšího provádění;

3.  zdůrazňuje, že optimalizace využívání zdrojů prostřednictvím požadavků na lepší plánování a komplexních právních předpisů v oblasti odpadů, které by zajistily posun v hierarchii odpadů (a tím podpořily předcházení vzniku odpadu, jeho opětovné používání, přípravu na opětovné používání a recyklaci), by podnikům, veřejným orgánům a spotřebitelům v EU mohly přinést podstatné čisté úspory, jejichž výše se odhaduje na 600 miliard ročně, tj. 8 % ročního obratu, a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2–4 %; zdůrazňuje, že zvýší-li se produktivita zdrojů do roku 2030 o 30 %, HDP by se mohlo zvýšit o téměř 1 % a mohly by vzniknout 2 miliony nových udržitelných pracovních míst(2)1; připomíná, že účinné využívání zdrojů je prvořadým cílem 7. akčního programu pro životní prostředí, který zdůrazňuje, že je nezbytné stimulovat výrobu a spotřebitelskou poptávku po environmentálně udržitelných výrobcích a službách prostřednictvím politik, které prosazují jejich dosažitelnost, finanční dostupnost, funkčnost a atraktivnost; zdůrazňuje, že nedostatek zdrojů vyžaduje úsilí o naprosté oddělení, aby bylo možné udržet využívání zdrojů a zvyšování HDP v biofyzikálních mezích naší planety;

4.  zdůrazňuje význam cílů EU pro vytvoření rovných podmínek;

5.  upozorňuje na analýzu Komise, v níž se uvádí, že přijetí nových cílů v oblasti odpadu by vytvořilo 180 000 pracovních míst, zvýšilo by konkurenceschopnost EU a  snížilo by poptávku po vzácných zdrojích spojených s vyššími náklady(3)2; vyjadřuje politování nad tím, že legislativní návrh týkající se odpadů byl stažen, avšak z oznámení místopředsedy Timmermana, které učinil na dílčím zasedání Parlamentu v prosinci 2014, usuzuje, že se rýsuje příležitost pro nový a ambicióznější balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství, který musí být předložen do konce roku 2015; vybízí k předložení legislativního návrhu, který bude vycházet z posouzení dopadu a zaměří se nejen na toky odpadu z domácností, ale také na toky odpadu z průmyslových a komerčních objektů a který bude postaven na kvantitativních cílech, které by měly být předloženy do roku 2015 jako součást nového balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství; žádá, aby nový balíček týkající se oběhového hospodářství řešil konkrétní toky odpadů, včetně organického odpadu, odpadu z elektrických a elektronických zařízení (WEEE) a stavebního odpadu;

6.  žádá, aby balíček týkající se oběhového hospodářství zahrnoval ustanovení, jimiž by se v souladu s doporučeními Evropské platformy pro účinné využívání zdrojů(4)4, balíčkem opatření v oblasti klimatu a energetiky a 7. akčním programem Unie pro životní prostředí zavedl komplexní politický rámec, který významně zvýší nezávislost Evropy na zdrojích pomocí konkrétních politických cílů a lepší integrace a účinnějšího využívání stávajících politických nástrojů, např. plným prováděním směrnice o ekodesignu a ekoznačkách a rozšiřováním jejich působnosti na různé druhy produktů a posilováním rozměru účinného využívání zdrojů; trvá na tom, že nástroje a opatření musí zajistit skutečné příležitosti pro malé a střední podniky jako klíčové subjekty, ale také pro podniky sociální ekonomiky a místní orgány v oběhovém hospodářství a jejich aktivní účast v něm; zdůrazňuje, že rámec by měl zahrnovat konkrétní politiky vytváření udržitelných pracovních míst na místní úrovni, vyvarovat se nepřiměřených administrativních požadavků a zůstat dostupným pro domácnosti;

7.  vyzývá k tomu, aby balíček týkající se oběhového hospodářství obsahoval také ustanovení o konkrétních opatřeních na podporu malých a středních podniků, jako je například zvyšování povědomí a poskytování technické pomoci, přístupu k financování, informacím a dovednostem; podporuje provádění Zeleného akčního plánu Komise pro malé a střední podniky a vítá zřízení Evropského střediska excelence pro účinnost využívání zdrojů, které bude poskytovat poradenství a pomoc malým a středním podnikům usilujícím o zlepšení své výkonnosti, pokud jde o účinné využívání zdrojů;

8.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi soukromými a veřejnými společnostmi zabývajícími se odpadem, a to i v případě, že na svoz odpadů má monopol subjekt patřící obci či státu;

9.  vyzývá členské státy a Komisi, aby posílily regulatorní rámec týkající se rozšířené odpovědnosti výrobce a zvýšení transparentnosti v provádění schémat rozšířené odpovědnosti výrobce; domnívá se, že klíčovými prvky jsou v tomto ohledu jasné definice, jedna společná metoda výpočtu založená na podložených údajích a minimální požadavky na programy rozšířené odpovědnosti výrobce; zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit požadavky na design u balení s cílem snížit spotřebu materiálů a zlepšit recyklaci;

10. vyzývá k tomu, aby balíček týkající se oběhového hospodářství obsahoval také ustanovení o zlepšování a posilování stávajících právních předpisů a zavádění politiky udržitelného nakládání s materiály na úrovni EU, která bude zahrnovat všechny příslušné zúčastněné strany a řídit se přístupem založeným na životním cyklu, jehož cílem je ekologicky účinné, dlouhodobé a vůči životnímu prostředí ohleduplné používání materiálů – a to ve fázi těžby, návrhu, výroby, spotřeby, údržby, zpracování odpadu a opětovného použití – a účinné nahrazení nebezpečných látek a materiálů; v případě domácností trvá na tom, že výše uvedená opatření nikdy nesmí překročit meze ekonomické dosažitelnosti;

11. zdůrazňuje, že pro výrobky z biologického materiálu a související služby musí být vyhrazeno v oběhovém hospodářství zvláštní místo; naléhavě žádá Komisi, aby brala v potaz cíle strategie pro biohospodářství na rok 2012(5); má za to, že udržitelné dřevo a materiály z něj lze využívat jako náhrady neobnovitelných materiálů v prvovýrobě, čímž se zvýší udržitelnost oběhového hospodářství v rámci hodnotového řetězce;

12. opětovně připomíná, že je nezbytné zajistit vysokou úroveň opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, která bude odpovídat zvláštním rizikům, jimž čelí pracovníci v některých z těchto odvětví;

13. zdůrazňuje možnosti, které nabízí získávání hodnotných látek z komunálního odpadu, pokud jde o opětovné využití odpadního materiálu a snížení závislosti EU na dovozu surovin; vyzývá členské státy, aby prováděly v plném rozsahu právní předpisy v oblasti odpadů, zejména pokud jde o přepravu odpadů a nebezpečných odpadů, a aby zlepšily provádění inspekcí, a zamezily tak nezákonné přepravě odpadu; vyzývá Komisi, aby odstranila nedostatky v nařízení o přepravě odpadů; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit tržní poptávku po recyklaci materiálů podporováním trhu s druhotnými surovinami a vytvořit evropský trh s recyklovanými výrobky;

14. zdůrazňuje potenciál, který má rozšíření opětovného používání a opravování výrobků a příprava na jejich opětovné použití z hlediska vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst na místní úrovni, úspory zdrojů a podpory úlohy sociální ekonomiky, podnikání a malých a středních podniků, včetně sociálních podniků; vyzývá k tomu, aby balíček týkající se oběhového hospodářství obsahoval také ustanovení, která prostřednictvím kvantitativních cílů budou podněcovat k opětovnému používání i přípravě na opětovné použití, zajistí přístup k tokům odpadů prostřednictvím schválených středisek pro opětovné využití a podpoří rozvoj a upevnění infrastruktur a sítí pro opětovné použití a opravy; zdůrazňuje, že je třeba zajistit zlepšení norem v oblasti navrhování výrobků, aby byly výrobky určené pro spotřebitele trvanlivější a bylo možno je snadněji rozmontovat, modernizovat, opravit a recyklovat; žádá Komisi, aby pověřila evropskou normalizační organizaci aktivní spoluprací se zástupci malých a středních podniků a spotřebitelů a organizací občanských společností v zájmu dosažení tohoto cíle;

15. domnívá se, že na unijní úrovni je zapotřebí přijmout opatření pro boj s plánovaným zastaráváním; vyzývá Komisi, aby zvážila např. možnost prodloužení minimální zákonné záruční lhůty u spotřebitelských produktů a zavedení ustanovení o opravách do příslušných právních předpisů a aby od výrobců, na něž se vztahují příslušné směrnice (o odpadech, ekodesignu, odpadních elektrických a elektronických zařízeních, bateriích, právech spotřebitelů), požadovala, aby bezplatně poskytovali příslušné a spolehlivé informace (jako je například životnost, zacházení po konci životnosti, recyklovatelnost, rozmontování, dopady na životní prostředí) provozovatelům zařízení pro opětovné použití, pořizovatelům a spotřebitelům, čímž umožní informovaný nákup, modernizaci a opravy, opětovné použití a recyklaci;

16. vyzývá členské státy, aby podpořily opětovné používání, opravy a poptávku po trvanlivých produktech nástroji na straně poptávky, jako je např. zavedení nulové DPH na opravy a prodej použitých produktů a posílení kritérií pro zelené veřejné zakázky za účelem pořizování produktů, které budou účinnější z hlediska zdrojů, jejichž recyklace bude snazší a které budou vytvářet méně odpadu;

17. vítá skutečnost, že se Komise ve svém sdělení zabývá různými konkrétními otázkami spojenými s odpadem, jako je předcházení vzniků odpadů, odpad znečisťující moře a plýtvání potravinami; poukazuje na přímý hospodářský dopad, který má plýtvání potravinami na podniky a spotřebitele, neboť v důsledku vyhazování prodejných či poživatelných potravin vznikají náklady související s odstraňováním odpadu a dochází k ekonomickým ztrátám (ročně se v EU vyhodí více než 100 milionů tun potravin); připomíná, že jedno euro vynaložené na boj proti plýtvání potravinami by mohlo zabránit vyhození 250 kg potravin v hodnotě 500 EUR; zdůrazňuje potenciál z hlediska životního prostředí a hospodářství, který v sobě skrývá recirkulace živin mezi městem a venkovem a uzavření cyklu mezi městy a zemědělským odvětvím; naléhavě žádá Komisi, aby se zabývala otázkou plýtvání potravin a recirkulace živin v rámci balíčku týkajícího se oběhového hospodářství; vyzývá Komisi, aby zavedla systém tříděného sběru pro potravinové zbytky a organický odpad (případně včetně podomního sběru) a aby upřednostňovala kompostování organického materiálu;

18. zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise a členské státy prosazovaly vytváření programů industriální symbiózy, které podporují industriální synergie v zájmu opětovného použití a recyklace pomáhají společnostem – zejména malým a středním podnikům – uvědomit si, že energie, odpad a vedlejší produkty, které vznikají při jejich činnosti, mohou sloužit jiným jako zdroj; poukazuje na obdobné koncepty jako „od kolébky ke kolébce“ a průmyslová ekologie;

19. vyzývá mateřské výrobní a distribuční společnosti a členské státy EU, které otevřely své trhy pro produkty těchto společností, aby za tržních podmínek zřídily sběrná a vratná místa pro použité stroje a zařízení, aby bylo možné za tržních podmínek přímo opakovaně použít druhotné suroviny získané recyklací;

20. zdůrazňuje, že je třeba vytvořit fiskální rámec, který bude v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ a bude poskytovat správné signály pro investice do účinného využívání zdrojů, modernizace výrobních postupů a výroby zboží s delší životností, které bude snadněji opravitelné, přičemž by mezi těmito signály mohly být např. nižší daně pro opravárenskou činnost a vyšší daně v případě produktů na jedno použití, které jsou náročné na zdroje a nejsou recyklovatelné); vyzývá členské státy, aby usilovaly o pokrok v této oblasti v rámci procesu evropského semestru(6); vyzývá EU a členské státy, aby postupně upouštěly od dotací, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí, a aby zavedly přiměřené poplatky na činnosti, které jsou neefektivní z hlediska využívání zdrojů, jako je skládkování a spalování využitelných a recyklovatelných materiálů;

21. zdůrazňuje, že účinné využívání zdrojů by mohlo podnikům v EU pomoci využívat trhy v rychle rostoucích odvětvích ekoprůmyslu, ale poznamenává, že investice do inovativních obchodních modelů nejsou v mnoha případech náležitě poskytovány; vyzývá Komisi, aby stanovila vhodný politický základ pro oběhové hospodářství; vyzývá Komisi a Evropskou investiční banku k zajištění toho, aby Evropský fond pro strategické investice (EFSI) podporoval cíle účinného využívání zdrojů a energie – včetně lepší energetické účinnosti budov (a to i v případě sociálního bydlení) a rozvoje inovativních a environmentálně udržitelných malých a středních podniků, začínajících podniků a podnikatelů – a posiloval poradní služby zaměřené na účinné využívání zdrojů; vyzývá k tomu, aby se financování v rámci programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), programu Horizont 2020 a evropských strukturálních a investičních fondů zaměřovalo více na rozvoj udržitelných, inovativních a zdrojově účinných řešení a nových podnikatelských modelů (jako jsou například leasingy a systémy zajišťující služby k produktu) a na zlepšování návrhů produktů a materiálové účinnosti v rámci výkonnosti produktu a procesu; vyzývá Komisi, aby přestala vynakládat finanční prostředky EU na skládkování a aby s cílem zamezit plýtvání cennými surovinami, ustrnutí ve vývoji a vzniku nadbytečných kapacit upustila od podpory infrastruktury na přeměnu odpadu na energii;

22. zdůrazňuje, že EU má otevřenou ekonomiku, s dovozem i vývozem probíhajícím v rámci globálního trhu; upozorňuje na to, že je třeba řešit globální otázku vyčerpávání zdrojů na mezinárodní úrovni; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly činnost Mezinárodního panelu pro zdroje Programu OSN pro životní prostředí, který se věnuje otázkám kritického nedostatku světových zdrojů a vypracovává praktická řešení pro tvůrce politik, průmysl a společnost;

23. vyzývá Komisi, aby více zdůraznila potřebu rozvoje příslušných odborných dovedností, a zdůrazňuje, že balíček týkající se oběhového hospodářství musí obsahovat opatření a způsoby financování pro programy vzdělávání a odborné přípravy pracovníků a nezaměstnaných osob;

24. zdůrazňuje, že zvyšující se energetická účinnost může snížit energetickou závislost EU a energetickou chudobu, kterou je zasaženo přibližně 125 milionů evropských občanů; domnívá se, že se vyplatí považovat energetickou účinnost za samostatný zdroj energie, jejíž růst významně přispívá k rozvoji průmyslu EU, vytváření pracovních míst a ke snížení výdajů obyvatel za energii.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

28.5.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

53

8

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Nicolas Bay, Jerzy Buzek, Soledad Cabezón Ruiz, Philippe De Backer, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Peter Eriksson, Adam Gierek, Theresa Griffin, Marek Józef Gróbarczyk, András Gyürk, Roger Helmer, Hans-Olaf Henkel, Dawid Bohdan Jackiewicz, Eva Kaili, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Csaba Molnár, Nadine Morano, Dan Nica, Morten Helveg Petersen, Herbert Reul, Paul Rübig, Algirdas Saudargas, Jean-Luc Schaffhauser, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Henna Virkkunen, Martina Werner, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pervenche Berès, David Coburn, Miriam Dalli, João Ferreira, Francesc Gambús, Jens Geier, Gerben-Jan Gerbrandy, Benedek Jávor, Constanze Krehl, Barbara Kudrycka, Werner Langen, Olle Ludvigsson, Vladimír Maňka, Marian-Jean Marinescu, Sofia Sakorafa, Massimiliano Salini

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Eleonora Evi, Cecilia Wikström

(1)

1 Podle McKinsey Global Institutu se ceny u energií zvýšily o 190 %, u potravin o 135 % a u materiálů o 135 %. Viz „Revoluce v oblasti zdrojů: uspokojit potřeby světa v oblasti energetiky, materiálů, potravin a vody“, listopad 2011, s. 30 (http://www.mckinsey.com/insights/energy_resources_materials/resource_revolution) .

(2)

1 Sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu“(COM(2014)0398).

(3)

2 Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 2. července 2014 obsahující shrnutí posouzení dopadů doprovázející návrh směrnice, kterou se mění směrnice o odpadech (COM(2014)0397) (SWD(2014)0208).

(4)

4 Prohlášení a politická doporučení Evropské platformy pro účinné využívání zdrojů (EREP), březen 2014: http://ec.europa.eu/environment/resource_efficiency/documents/erep_manifesto_and_policy_recommendations_31-03-2014.pdf

(5)

Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu (COM(2012) 0060 ), (SWD(2012) 0011), http://ec.europa.eu/research/bioeconomy/pdf/official-strategy_en.pdf.

(6)

Green Budget Europe, 2015, Doporučení pro jednotlivé země na podporu procesu evropského semestru, str. 6 http://www.foes.de/pdf/2015-02-25_CSR%20Recommendations_FINAL.pdf.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

17.6.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

56

5

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Lynn Boylan, Nessa Childers, Alberto Cirio, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Seb Dance, Angélique Delahaye, Jørn Dohrmann, Stefan Eck, Bas Eickhout, Eleonora Evi, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Iratxe García Pérez, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Pavel Poc, Marcus Pretzell, Frédérique Ries, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Renate Sommer, Dubravka Šuica, Tibor Szanyi, Glenis Willmott, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Nikos Androulakis, Paul Brannen, Renata Briano, Nicola Caputo, Mark Demesmaeker, James Nicholson, Marit Paulsen, Marijana Petir, Sirpa Pietikäinen, Bart Staes, Claude Turmes, Tom Vandenkendelaere

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Damian Drăghici, Fredrick Federley, Anthea McIntyre, Jens Nilsson, Morten Helveg Petersen

Právní upozornění