Postup : 2014/2210(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0223/2015

Předložené texty :

A8-0223/2015

Rozpravy :

PV 07/09/2015 - 26
CRE 07/09/2015 - 26

Hlasování :

PV 08/09/2015 - 5.10
CRE 08/09/2015 - 5.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0290

ZPRÁVA     
PDF 591kWORD 195k
30.6.2015
PE 544.219v02-00 A8-0223/2015

o rodinných podnicích v Evropě

(2014/2210(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodajka: Angelika Niebler

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanostsociální věci
 STANOVISKO Výboru pro práva ženrovnost pohlaví
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o rodinných podnicích v Evropě

(2014/2210(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na článek 17 Listiny základních práv Evropské unie,

–       s ohledem na kritéria pro definici malých a středních podniků, která Komise stanovila v roce 2003,

–       s ohledem na „Akční plán podnikání 2020“ (COM (2012)0795), který vypracovala Evropská komise,

–       s ohledem na zprávu s názvem „Přehled otázek týkajících se rodinných podniků: výzkum, politická opatření a stávající studie“, kterou v roce 2009 vypracovala pro Evropskou komisi skupina odborníků,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování(1),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost(2),

–       s ohledem na sdělení Komise s názvem „Zelenou malým a středním podnikům: „Small Business Act“ pro Evropu“ (COM(2008)0394),

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0223/2015),

A.     vzhledem k tomu, že vlastnictví je chráněno v souladu s článkem 17 Listiny základních práv Evropské unie;

B.     vzhledem k tomu, že rodinné podniky obecně v minulosti výrazným způsobem přispěly k růstu evropského hospodářství a že hrají významnou úlohu při zajišťování hospodářského růstu a sociálního rozvoje, při snižování nezaměstnanosti, především mladých lidí, a při investování do lidského kapitálu; vzhledem k tomu, že vícegenerační povaha rodinných podniků posiluje stabilitu hospodářství; vzhledem k tomu, že rodinné podniky obvykle hrají zásadní úlohu v regionálním rozvoji, pokud jde o zaměstnanost, předávání know-how a územní uspořádání; vzhledem k tomu, že politika zaměřená na rodinné podniky by mohla podnítit podnikání a motivovat evropské rodiny k zakládání vlastních rodinných podniků;

C.     vzhledem k tomu, že podle ročenky společnosti Ernst and Young o rodinných podnicích za rok 2014 tvoří 85 % všech evropských podniků podniky rodinné, které v soukromém sektoru zajišťují 60 % pracovních míst;

D.     vzhledem k tomu, že se rodinné podniky liší svou velikostí, v důsledku čehož se potýkají s odlišnými obtížemi a problémy;

E.     vzhledem k tomu, že většinu rodinných podniků představují podniky malé či střední velikosti, avšak mohou mít podobu malých, středních nebo velkých podniků, podniků kotovaných na burze nebo nekotovaných podniků; vzhledem k tomu, že bývají obecně ztotožňovány s malými a středními podniky, což opomíjí skutečnost, že existují také skutečně velké nadnárodní korporace, které jsou rodinnými podniky; vzhledem k tomu, že v některých členských státech EU se malý počet rodinných podniků podílí značnou měrou na celkovém obratu všech podniků, čímž výrazně přispívá k zachování a tvorbě pracovních míst i v době krize, k růstu a hospodářskému úspěchu dané země; vzhledem k tomu, že mnoho rodinných podniků, které sice překračují definici malých a středních podniků, ale ani zdaleka se neblíží definici velkého podniku, nemůže využívat určitých možností financování a zároveň ani být osvobozeno od určitých administrativních povinností; vzhledem k tomu, že to nevyhnutelně vede ke zbytečné byrokracii, která představuje značnou zátěž především pro tyto středně velké rodinné podniky;

F.     vzhledem k tomu, že značný počet rodinných podniků provozuje svou činnost ve více než jedné zemi, což znamená, že model rodinného podniku má nadnárodní rozměr;

G.     vzhledem k tomu, že právní předpisy v oblasti přímého zdanění a dědictví spadají do pravomoci členských států a že některé členské státy zavedly opatření na podporu rodinných podniků, která řeší jejich problémy;

H.     vzhledem k tomu, že na rodinné podniky se nahlíží jako na podniky vykazující vysokou míru poctivosti a vysoké hodnoty, kterými se řídí jejich provoz, a že zavádějí přísné normy v oblasti společenské odpovědnosti podniků vůči svým zaměstnancům a životnímu prostředí, což rovněž vytváří příznivé prostředí pro sladění rodinného a pracovního života; vzhledem k tomu, že rodinné podniky obvykle zaručují předávání znalostí a dovedností a že jsou v některých případech důležitým tvůrcem sociálních vazeb;

I.      vzhledem k tomu, že v zemědělství jsou rodinné zemědělské podniky nejobvyklejším podnikatelským modelem a že významně přispívají k prevenci vylidňování venkova a v mnoha případech poskytují jediný zdroj zaměstnání v těch regionech Evropy, v nichž rozvoj zaostává, zejména v méně průmyslových regionech; vzhledem k tomu, že rodinné zemědělské podniky mohou představovat model úspěchu, protože zpravidla uvádějí do praxe zásadu ekologicky a sociálně udržitelného oběhového hospodářství, přičemž ženy jako vedoucí podniků přinášejí v tomto kontextu nejen podnikatelské myšlení, ale mají také specifické komunikační a sociální dovednosti;

J.      vzhledem k tomu, že činnost expertní skupiny Komise pro rodinné podniky byla ukončena již před více než pěti lety a od té doby nebyla na úrovni EU zahájena žádná nová evropská iniciativa; vzhledem k tomu, že stále není prováděn dostatečný výzkum a chybí údaje na vnitrostátní a evropské úrovni, které by umožnily pochopit specifické potřeby a struktury rodinných podniků;

K.     vzhledem k tomu, že neexistuje celoevropská definice rodinného podniku, která by byla právně závazná, konkrétní, jednoduchá a harmonizovaná;

L.     vzhledem k tomu, že z důvodu chybějící definice není možné shromažďovat v členských státech EU srovnatelné údaje, a upozornit tak na specifickou situaci, potřeby a hospodářské výsledky rodinných podniků; vzhledem k tomu, že tento nedostatek spolehlivých a srovnatelných údajů může být překážkou pro politické rozhodování a může znamenat, že nejsou zajišťovány potřeby rodinných podniků;

M.    vzhledem k tomu, že rodinné podniky kromě toho, že jsou hospodářsky významné, též hrají důležitou úlohu ze sociálního hlediska;

N.     vzhledem k tomu, že v některých z 28 členských států EU neexistují sdružení ani jiné struktury pro zastupování zájmů, které by výslovně hájily zájmy rodinných podniků;

O.     vzhledem k tomu, že úsilí, které se na úrovni EU vynakládá na podporu podnikání a začínajících podniků, by mělo být zvýšeno a doprovázeno větším důrazem na usnadňování a povzbuzování dlouhodobé existence rodinných podniků;

P.     vzhledem k tomu, že model rodinného podniku je v členských státech EU rozšířen nerovnoměrně; vzhledem k tomu, že významná část rodinných podniků v Evropě má nadnárodní rozměr a působí v několika členských státech;

Q.     vzhledem k tomu, že ženy vydělávají v EU v průměru o 16 % méně na hodinu než muži a že ve vysokých funkcích a na vedoucích pozicích je nedostatek žen, a vzhledem k tomu, že na muže se neuplatňují stejné pracovní postupy a mzdové systémy jako na ženy, což ženám ztěžuje možnost dosáhnout finanční nezávislosti, plně se zapojit do trhu práce a docílit vyváženosti mezi pracovním a soukromým životem;

R.     vzhledem k tomu, že ženy často plní úlohu, jež ve skutečnosti není vidět, případně úlohu „nastrčené“ loutky, že jejich skutečná pozice není z hlediska práce a platu náležitě uznána a že to má značný dopad z hlediska jejich příspěvků do systému sociálního zabezpečení, výše jejich důchodů, úrovně jejich sociálního zabezpečení a také uznání jejich dovedností, což vyplývá z údajů o rozdílech v odměňování žen a mužů a rozdílech v jejich důchodech(3);

Hospodářský význam

1.      zdůrazňuje, že rodinné podniky se povětšinou vyznačují vysokou mírou společenské odpovědnosti vůči svým zaměstnancům, aktivně a odpovědně hospodaří se zdroji a obvykle uvažují o hospodářské budoucnosti podniku z hlediska jeho udržitelnosti v dlouhodobém horizontu (přičemž jednají jako „čestný obchodník“, zodpovědný majitel nebo správce), čímž výrazně přispívají k životu místních společenství i ke konkurenceschopnosti Evropy a vytvářejí a udržují kvalitní pracovní místa;

2.      zdůrazňuje, že rodinné podniky mají z důvodu vlastní historie silné vazby na určité místo, a proto také vytvářejí a udržují pracovní místa i na venkově a v méně atraktivních oblastech, čímž pomáhají zpomalovat proces stárnutí a odlivu obyvatelstva, který postihuje rozsáhlé oblasti EU; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vybudovaly nákladově efektivní infrastrukturu potřebnou k zajištění konkurenceschopnosti, obnovy, růstu a udržitelnosti těchto podniků, a to zejména mikropodniků a začínajících podniků, a usnadňovaly meziodvětvovou a přeshraniční spolupráci, a pomohly jim tudíž růst a působit na mezinárodní úrovni;

3.      uznává, že rodinné podniky jsou největším zdrojem pracovních míst v soukromém sektoru a že to, co je přínosem pro kontinuitu, obnovu a růst v odvětví rodinných podniků, tudíž napomáhá také kontinuitě, obnově a růstu v rámci evropského hospodářství;

4.      konstatuje, že zejména úzce specializované rodinné podniky hrají významnou úlohu jako dodavatelé a inovátoři větších podniků a prostřednictvím své dlouhodobé a vícegenerační hospodářské činnosti zajišťují materiální zabezpečení odběratelských podniků, a tím nezanedbatelnou měrou přispívají k hospodářskému růstu;

5.      připomíná Komisi, že většina rodinných podniků jsou malé a střední podniky(4) a že prvořadou důležitost má tedy uplatňování zásady „zelenou malým a středním podnikům“ („think small first“), aby se právní předpisy EU lépe přizpůsobily realitě a potřebám těchto podniků a aby se jim umožnilo využívat programů podpory a snížení administrativní zátěže;

6.      konstatuje, že rodinné podniky mohou hrát důležitou úlohu při podporování menšin a nedostatečně zastoupených skupin, pokud jde o jejich zapojení do místního hospodářství;

7.      poukazuje na to, že díky vyšší míře důvěry mezi členy rodiny jsou rodinné podniky velmi flexibilní a schopny rychle se přizpůsobit změnám v ekonomicko-sociálním prostředí, současně díky tomu, že dlouhou dobu fungují na menšinových trzích, mohou rodinné podniky vynikat v hledání nových příležitostí a v inovacích;

Financování

8.      konstatuje, že rodinné podniky se často vyznačují výrazně vyšším poměrem vlastního kapitálu než ostatní podniky a že tento vysoký poměr vlastního kapitálu je odpovědný za hospodářskou stabilitu podniku i stabilitu celkového hospodářství a zároveň ponechává možnost dalších investic do podniku, která by proto neměla být omezována;

9.      v této souvislosti vyzývá členské státy k zajištění toho, aby vnitrostátní právní předpisy týkající se dědické a darovací daně, dluhů, vlastního kapitálu a zdanění podniků podporovaly financování prostřednictvím vlastního kapitálu, které je pro rodinné podniky velmi důležité, a nediskriminovaly je; připomíná, že právní předpisy v oblasti přímého zdanění a dědictví spadají do pravomoci členských států; vyzývá proto členské státy, aby přezkoumaly zvýhodnění dluhů ve svých zákonech o daních a posoudily při tom jeho dopad na strukturu financování společností a úroveň investic a aby zajistily rovné zacházení v oblasti financování prostřednictvím vlastního kapitálu ve srovnání s dluhovým financováním, a nebránily tak přebírání vlastnictví a dlouhodobému výhledu rodinných podniků; vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly veškerou daňovou diskriminaci týkající se financování prostřednictvím vlastního kapitálu z hlediska spravedlivé hospodářské soutěže;

10.    zdůrazňuje, že jedním z nejdůležitějších faktorů hospodářské soutěže se stalo zajištění dlouhodobého financování podniků; v této souvislosti vyzdvihuje význam mezinárodní stability struktur finančního trhu; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby v rámci regulace finančního trhu zbytečně nezatížila podniky;

11.    vyzývá Komisi, aby zvážila rozšíření příjemců všech stávajících nástrojů pro malé a střední podniky nebo podnikatele, zejména programu COSME, na středně velké rodinné podniky;

12.    zdůrazňuje, že z důvodu finanční krize a nepříznivého hospodářského cyklu je řada funkcí rodinných podniků nedostatečně financována a že je důležité, aby rodinné podniky měly otevřený a snadný přístup k alternativním zdrojům financování;

13.    konstatuje v této souvislosti, že je důležité podporovat alternativní formy poskytování úvěrů rodinným podnikům, například úvěrová družstva;

Výzvy

14.    konstatuje, že 35 % podniků, které neinvestují na zahraničních trzích, udává jako důvod nedostatečnou znalost těchto trhů a nedostatečné zkušenosti s podnikáním v mezinárodním měřítku; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zejména menším rodinným podnikům poskytovaly prostřednictvím portálu pro internacionalizaci malých a středních podniků a Evropské platformy spolupráce mezi klastry informace o tom, jak proniknout na mezinárodní trh, a aby těmto podnikům zajistily lepší výměnu zkušeností a osvědčených postupů, včetně možností internacionalizace prostřednictvím internetu; dále členské státy vyzývá, aby podnikům v souvislosti s plánovaným vstupem na mezinárodní trh zajistily podpůrné služby, např. v podobě poskytování informací nebo záruk na exportní úvěry, odstranění překážek obchodu a podpory zvláštního vzdělávání v oblasti podnikání a kultury rodinných podniků;

15.    konstatuje, že větší pronikání rodinných podniků na mezinárodní trhy poskytuje více příležitostí pro ekonomický růst a vytváření většího množství pracovních míst; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby menším rodinným podnikům pomohly lépe využívat digitální infrastrukturu;

16.    uznává, že fiskální, právní a správní prostředí, v němž fungují rodinné podniky (a podniky řízené vlastníky), je vymezeno společným účinkem práva společností a soukromého práva;

17.    konstatuje, že 87 % podnikatelů provozujících rodinný podnik je přesvědčeno o tom, že jedním z klíčových faktorů úspěchu je udržení kontroly nad podnikem(5); konstatuje, že na základě „Akčního plánu podnikání 2020“(6), který vypracovala Komise, představuje předání vlastnictví a řízení podniku další generaci největší problém v oblasti rodinného podnikání;

18.    konstatuje, že malé a střední rodinné podniky se neustále potýkají s potřebou inovovat a přilákat pracovníky s vhodnými dovednostmi a nadáním; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby menším rodinným podnikům zajistily pobídky, které je budou motivovat k přijetí rizika za účelem růstu, k zajišťování odborné přípravy zaměstnanců a k získání externě poskytovaných znalostí;

19.    vyzývá členské státy, aby zjednodušily správní postupy a daňové systémy zejména tak, aby zohledňovaly specifické problémy malých a středních podniků a rodinných podniků;

20.    naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby pracovaly na rozvoji digitálního podnikání a digitálních dovedností s cílem umožnit rodinným podnikům plně využít digitálních technologií;

21.    vyzývá proto členské státy, aby zdokonalily právní rámec pro předávání rodinných podniků další generaci, vytvořily zvláštní finanční nástroje pro jejich předávání, a předešly tak případné nedostatečné likviditě, s cílem zajistit zachování rodinných podniků a zabránit nuceným prodejům; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly specializovanou odbornou přípravu pro rodinné podniky v oblasti předávání podniků, řídicích struktur a vlastnických a inovačních strategií, a to především v zemích, kde z historických důvodů koncepce rodinného podniku není tak dobře zavedena, což by přispělo k jejich dlouhodobé úspěšnosti, zejména co se předávání podniků týče;

22.    zdůrazňuje, že je třeba, aby rodinné podniky měly přímé vazby na vzdělávací činnosti, díky nimž budou neustále informovány o nejmodernějších postupech správného řízení podniku; v této souvislosti zdůrazňuje, že rodinné podniky nepostradatelným způsobem přispívají k úspěchu reformy odborného školství a ke zvýšení počtu učňovských míst; konstatuje, že dobře fungující systém odborné přípravy by z dlouhodobého hlediska mohl přispět k boji s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků a s nezaměstnaností mladých lidí; poukazuje na to, že Komise a členské státy by měly podporovat výměnu osvědčených postupů, pomocí nichž by systémy odborné přípravy mohly zajistit nejlepší možné prostředí pro to, aby rodinné podniky investovaly do učňovské přípravy;

23.    konstatuje, že je nezbytné řešit další výzvy, kterým rodinné podniky čelí, jako jsou obtíže při hledání a udržení kvalifikovaných pracovníků, a že je důležité posilovat vzdělávání v oblasti podnikání a odbornou přípravu v oblasti řízení zaměřenou speciálně na rodinné podniky;

24.    zdůrazňuje význam programů odborné přípravy financovaných EU pro provozovatele malých podniků, které umožňují majitelům rodinných podniků, aby své podniky přizpůsobili rychle se měnícímu prostředí, které ovlivňuje rostoucí globální hospodářská integrace, vývoj nových technologií a zaměření na nízkouhlíkovou a ekologičtější ekonomiku;

25.    konstatuje, že podpora podnikání ve školách a dalších vzdělávacích zařízeních je zásadní pro rozvoj podnikatelského ducha; dále konstatuje, že vzdělávání by mělo zahrnovat otázky specifické pro rodinné podniky, jako je vlastnictví, dědictví a rodinná správa, spolu s obecnějšími informacemi, jako je důležitost inovací coby prostředku přetváření podniků;

26.    naléhavě žádá členské státy, aby zohlednily formální i neformální příležitostnou a neviditelnou práci vykonávanou členy rodiny rovněž v rámci rodinných podniků, a vybízí členské státy, aby k tomu vytvořily jasný právní rámec;

27.    zdůrazňuje, že přínos rodinných podniků k inovacím by bylo možné zvýšit prostřednictvím podpory jejich zapojení do partnerství veřejného a soukromého sektoru a klastrů a podpory jejich spolupráce s výzkumnými ústavy;

Výhled do budoucna

28.    vyzývá Komisi, aby v rámci zdokonalování regulace provedla analýzu stávajících právních předpisů, které mají dopad na rodinné podniky, a určila tak problémy a překážky růstu;

29.    vyzývá Komisi, aby nechávala pravidelně vypracovat přiměřeně financované studie, které se budou věnovat významu vlastnictví pro úspěch a zachování podniku a upozorní na specifické problémy, s nimiž se rodinné podniky potýkají, a aby ve spolupráci s Eurostatem stanovila statisticky zpracovatelnou definici rodinných podniků platnou pro celou EU, která by zohlednila odlišnou situaci v jednotlivých členských státech, a předložila ji Evropskému parlamentu a členským státům; dále Komisi vyzývá, aby využila stávající pracovní skupinu pro údaje o malých a středních podnicích ke shromáždění dostatečného množství údajů mj. o rodinných podnicích ve všech členských státech, a umožnila tak srovnání situace rodinných podniků a situace rodinných podniků a podniků nerodinného charakteru, podporovala informovanost a výměnu příkladných znalostí a osvědčených postupů v celé EU, např. zřízením kontaktního místa pro rodinné podniky v rámci Komise a co nejlepším využitím programů, jako je „Erasmus pro mladé podnikatele“, a aby rovněž umožnila poskytovat cílenější pomoc;

30.    vyzývá Komisi, aby vypracovala posouzení dopadů, v rámci něhož by zhodnotila, zda by bylo možné provést rozšíření evropské definice malých a středních podniků z roku 2003 tak, aby kromě čistě kvantitativních kritérií zahrnovala rovněž kritéria kvalitativní, která by zohlednila i vlastnictví podniku s ohledem na vzájemnou závislost vlastnictví, kontroly a vedení, skutečnost, že riziko a odpovědnost nese pouze samotná rodina, společenskou odpovědnost podniku a obecně i osobní charakter řízení podniku, a to i ve vztahu k účasti pracovníků na řízení podnikatelské činnosti, a důsledky, které by tato změna mohla mít pro rodinné podniky např. z hlediska státní podpory nebo nároku těchto podniků na státní podporu;

31.    vyzývá Komisi, aby zatím v rámci posouzení dopadu právních předpisů provedla po vzoru testu dopadů na malé a střední podniky studii proveditelnosti tzv. testu dopadů na rodinné podniky (u politik týkajících se například vlastnictví, řídicích struktur nebo soukromí) a aby ho v případě, že studie prokáže jeho proveditelnost, co nejdříve zavedla, s cílem zhodnotit předem, jaký vliv budou mít určité právní akty na rodinné podniky, a předcházet tak zbytečné administrativní zátěži a překážkám pro tyto podniky, přičemž zvláštní pozornost by měla věnovat společnému účinku práva společností a soukromého práva;

32.    konstatuje, že rozdíly například v daňových právních předpisech, systémech dotací nebo provádění evropských právních předpisů v sousedících zemích mohou v příhraničních regionech působit podnikatelům, například podnikatelům provozujícím rodinné podniky, problémy; vyzývá proto členské státy, aby přezkoumaly navržené vnitrostátní právní předpisy a navrženou metodu provádění evropských právních předpisů s cílem zjistit, jaký dopad by v příhraničních regionech měly na podnikatele, například podnikatele provozující rodinné podniky;

33.    vyzývá Komisi, aby zřídila stálou interní pracovní skupinu, která se zaměří speciálně na potřeby a zvláštnosti rodinných podniků, bude podávat pravidelné zprávy Parlamentu a členským státům, podporovat výměnu osvědčených postupů mezi organizacemi členských států pro rodinné podniky a šířit pokyny a standardní texty a řešení pro rodinné podniky s cílem překonat jejich specifické problémy, a aby vymezila kompetence této pracovní skupiny; vyzývá Komisi také k tomu, aby vytvořila jednotné kontaktní místo pro podniky, které by mohlo fungovat jako kontaktní orgán pro rodinné podniky a zájmové skupiny pro rodinné podniky na evropské úrovni, a aby byla nápomocna v souvislosti se specifickými otázkami týkajícími se zejména evropských právních předpisů a přístupu k finančním prostředkům EU;

34.    zdůrazňuje úlohu žen podnikatelek pracujících v rodinných podnicích; vyzývá Komisi, aby iniciovala studii o zastoupení žen v rodinných podnicích v Evropě a posoudila příležitosti, které rodinné podniky nabízejí pro posílení postavení žen, rovné příležitosti a sladění pracovního a soukromého života; zdůrazňuje, že je zapotřebí chránit právo žen na přebírání rodinných podniků, tak aby jim toto právo náleželo stejně jako mužům, a to šířením kultury rovných práv žen a mužů, která podpoří podnikání žen v rodinných podnicích, včetně vedoucích pozic; rovněž zdůrazňuje, že rodinné podniky by měly dodržovat právní ustanovení týkající se sociálního pojištění, příspěvků na důchodové pojištění a norem v oblasti bezpečných pracovních podmínek;

35.    opětovně připomíná členským státům a místním a regionálním orgánům, že je důležité, aby byly v dostatečné míře poskytovány kvalitní a dostupné služby péče o děti, seniory a další závislé osoby, daňové pobídky pro podniky a jiné kompenzace na pomoc ženám i mužům, kteří pracují jako zaměstnanci, samostatně výdělečně činné osoby nebo jako manažeři v rodinných podnicích, s cílem sladit jejich rodinný a pracovní život;

36.    zdůrazňuje, že má-li se vyhovět potřebám zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných a podnikatelů se zaměstnanci, je nutno, aby období mateřské, otcovské a rodičovské dovolené byla samostatná a řádně odměňovaná;

37.    vyzývá Komisi a členské státy k podpoře Evropské sítě vyslankyň v podnikání a Evropské sítě mentorů pro podnikatelky, aby se zviditelnily;

38.    konstatuje, že z důvodu vlastnictví půdy mají rodinné zemědělské podniky silné vazby na určité místo; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zajistily, že další existence rodinných zemědělských podniků nebude ohrožena zejména nadměrnou byrokracií; upozorňuje na důležitou roli, kterou ženy hrají při provozování rodinných zemědělských podniků, a vyzývá členské státy, aby podporovaly odbornou přípravu v oblasti podnikání se zaměřením zvláště na ženy v zemědělství, s cílem zvýšit zapojení žen do rodinných zemědělských podniků;

39.    vyzývá Komisi, aby s ohledem na důležitost rodinných podniků pro hospodářství EU podněcovala v celé EU rozvoj podnikání a vytvořila takové prostředí, které by umožnilo dosažení vynikajících výsledků v oblasti podnikání;

40.    vyzývá Komisi, aby neprodleně vypracovala sdělení, v němž by analyzovala úlohu rodinných podniků s ohledem na zvýšení konkurenceschopnosti a růstu evropského hospodářství do roku 2020, a rovněž plán obsahující opatření na zlepšení ekonomického prostředí pro rodinné podniky v EU, posílení jejich rozvoje, zvýšení povědomí o problémech charakteristických pro rodinné podniky, které je třeba řešit, zlepšení jejich konkurenceschopnosti, pronikání na mezinárodní trhy a vytváření pracovních míst;

41.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0036.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0032.

(3)

http://ec.europa.eu/justice/gender-equality/files/gender_pay_gap/140319_gpg_en.pdf

(4)

Závěrečná zpráva skupiny odborníků Evropské komise „Přehled otázek týkajících se rodinných podniků“, listopad 2009.

(5)

European Family Business Barometer, červen 2014.

(6)

COM(2012)0795.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Podpora pracovních míst, růstu a investic je hlavní priorita politických směrů nové Evropské komise, které její předseda Juncker představil na začátku funkčního období v létě 2014. A to z opodstatněného důvodu, neboť v celé EU zůstává v důsledku finanční a hospodářské krize stále ještě přibližně 25 milionů osob bez práce a počet nezaměstnaných mladých lidí do 25 let překračuje 5 milionů. Hrubý domácí produkt poklesl během krize v některých členských státech EU až na dvoumístné hodnoty(1).

Lze konstatovat, že přísnější správa ekonomických a rozpočtových záležitostí EU již přináší prvotní, i když drobné, úspěchy a hospodářství v Evropě pomalu posiluje. Evropská komise předvídala zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2015 o 1,3 % (oproti 1,1 % v předchozím roce) a v roce 2016 o 1,9 % (ve srovnání s 1,7 % v předchozím roce). Evropa však dokáže ještě více, náš potenciál není zdaleka vyčerpán. Je důležité vytvořit pozitivní investiční klima pro naše podniky a obecně podnítit podnikatelského ducha v celé EU.

Při zvládání finanční a hospodářské krize a při oživování ekonomiky mohou zejména naše rodinné podniky sehrát rozhodující úlohu. Rodinné podniky tvoří více než 60 % všech podniků v Evropské unii a zajišťují přibližně 40–50 % pracovních míst v soukromém sektoru. K tomuto závěru dospěla expertní skupina Evropské komise ve své závěrečné zprávě již v roce 2009.

Rodinné podniky uvažují v dlouhodobějším horizontu než podniky, které neřídí majitel, neboť chtějí zajistit hospodářskou úspěšnost podniku i v dalších generacích. V řadě členských států EU existují zavedené rodinné podniky provozované třetí, čtvrtou nebo pátou generací. Samozřejmě je třeba, aby tato úspěšná historie pokračovala. Řada rodinných podniků zůstává vzhledem ke své minulosti neochvějně věrna jednomu místu. Tím výrazně přispívají k zajištění konkurenceschopnosti Evropy a vytvářejí pracovní místa.

A přesto, že rodinné podniky sehrávají v našem hospodářství takto důležitou úlohu, nevěnují jim politici mnoho pozornosti. Evropská komise tak již v roce 2003 stanovila na evropské úrovni definici malých a středních podniků. Expertní skupina Evropské komise se v roce 2009 snažila napodobit tento příklad a zavedla definici rodinného podniku. Tato definice však není právně závazná a jednotlivé členské státy ji neuplatňují. V důsledku toho mnoho rodinných podniků, které sice překračují definici malých a středních podniků, ale ani zdaleka se neblíží definici velkého podniku, nemůže využívat určitých možností financování a zároveň ani být osvobozeno od určitých nákladů. Tato skutečnost vede nevyhnutelně ke zbytečné byrokracii, která také a především pro rodinné podniky představuje značnou zátěž.

Navíc se řada rodinných podniků nuceně snaží nepřekročit kritéria, která Evropská komise stanovila pro malé a střední podniky. To má za následek, že podniky nepřijímají nové zaměstnance, brání zvyšování zisku, popř. obratu, a tím zároveň dalšímu růstu.

Dalším problémem, který s sebou nese chybějící definice, je skutečnost, že je velmi obtížné srovnat situaci rodinných podniků ve všech členských státech EU. Expertní skupina Komise v roce 2009 v rámci svého mandátu zjistila, že v EU existuje více než 90 různých definic rodinných podniků. Tato situace znemožňuje srovnání jejich specifik, obtíží atd.

Všechny rodinné podniky se však dříve nebo později musí vypořádat se zásadním problémem, jímž je otázka, kdo převezme vedení podniku. Každý rok dochází v Evropě k předání přibližně 450 000 podniků, které dohromady zaměstnávají zhruba 2 miliony osob. Odhaduje se, že kvůli četným obtížím, s nimiž je převzetí podniku spojeno, musí každoročně ukončit činnost až 150 000 podniků, čímž dochází k zániku přibližně 600 000 pracovních míst(2). Politici musí v této oblasti zajistit příznivé prostředí, které zabrání úbytku pracovních míst. Předání podniku rodinnému příslušníkovi ztěžují zejména právní předpisy jednotlivých členských států upravující dědickou a darovací daň a zdanění podniků. Řada podnikatelů provozujících rodinný podnik se rozhodne řešit situaci založením nadace nebo „zakoupením“ externího výkonného ředitele. Tím se však rodina musí do značné míry vzdát kontroly nad podnikem. Udržení této kontroly je však z hlediska podniku jedním z klíčových faktorů úspěchu.

Více než 6 let poté, co expertní skupina Komise pro rodinné podniky ukončila svou činnost, je proto nejvyšší čas zaměřit znovu pozornost na tuto důležitou skupinu podniků. Naléhavě potřebujeme více dat, číselných údajů a faktů z jednotlivých členských států, abychom lépe porozuměli problémům a výzvám, s nimiž se rodinné podniky potýkají, a abychom podpořili výměnu osvědčených postupů. Není příliš pravděpodobné, že bychom na evropské úrovni potřebovali konkrétní právní předpisy (s výjimkou vnitrostátních právních předpisů upravujících daňovou problematiku). Jde spíše o to, aby politici zaměřili svou pozornost na tuto důležitou skupinu podniků a v případě potřeby poskytli odpovídající pomoc. Jedním z počátečních kroků by mohlo být například (dočasné) zavedení tzv. testu dopadů na rodinné podniky, který by byl prováděn v rámci posouzení dopadu právních předpisů a jehož cílem by bylo stanovit, zda a jaký vliv mají plánované změny právních předpisů EU na rodinné podniky a jejich struktury.

(1)

Estonsko, Lotyšsko, Litva, zdroj: Evropská komise

(2)

Akční plán podnikání 2020, COM(2012)0795.


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanostsociální věci (11.5.2015)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k rodinným podnikům v Evropě

(2014/2210(INI))

Navrhovatelka: Marita Ulvskog

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že rodinou se rozumí příbuzní až do čtvrtého stupně a také příbuzní, kteří nežijí ve společné domácnosti, rozloučení manželé i nesezdané osoby žijící ve společné domácnosti;

B.  vzhledem k tomu, že rodinný podnik může mít formu korporace a že práce v rodinném podniku není bezplatná;

C. vzhledem k tomu, že rodinné podniky představují více než 60 % všech evropských společností, poskytují 40 % až 50 % všech pracovních míst a zahrnují malé podniky i korporace, z čehož vyplývá, že čelí rozdílným problémům a obtížím; vzhledem k tomu, že velká většina rodinných podniků jsou malé a střední podniky, které poskytují zaměstnání dvěma třetinám osob zaměstnaných v Evropské unii a vytvářejí 85 % nových pracovních míst v Evropě; vzhledem k tomu, že vznikem nového podniku se vytvoří průměrně dvě pracovní místa a rozšířením stávajícího podniku se vytvoří přibližně pět nových pracovních míst;

D. vzhledem k tomu, že většina rodinných podniků jsou malé a střední podniky, a vzhledem k tomu, že velikost rodinného podniku by měla být jedním z hlavních prvků, který je třeba v definici rodinného podniku zohlednit;

E.  vzhledem k tomu, že rodinné podniky hrají zásadní úlohu v regionálním rozvoji, pokud jde o zaměstnanost a územní plánování;

F.  vzhledem k tomu, že u rodinných podniků je pravděpodobnější, že budou mít dlouhodobou orientaci a zajištěním dlouhodobé stability přispívat zásadním způsobem k ekonomice, neboť se vyznačují sociální odpovědností, vysokou odpovědností jako vlastníků, silnou vazbou na svou místní a regionální komunitu a ekonomiku a pevnými hodnotami, která pramení z evropské tradice „čestného obchodníka“, a vzhledem k tomu, že třebaže na ně vážně doléhá hospodářská krize, obvykle jí čelí s větším odhodláním a snaží se nepropouštět své zaměstnance příliš náhle; vzhledem k tomu, že Evropská unie v tomto ohledu podporuje rodinné podniky iniciativami, jako jsou např. tzv. rodinné pakty; vzhledem k tomu, že rodinné podniky významně přispívají k prevenci vylidňování venkova a v mnoha případech poskytují jediný zdroj zaměstnání v těch regionech Evropy, v nichž vývoj zaostává největší měrou, zejména v nejméně průmyslových regionech;

G. vzhledem k tomu, že úsilí, které se na evropské úrovni vynakládá na podporu podnikání a začínajících podniků, by mělo být zvýšeno a doprovázeno větším důrazem na usnadňování a povzbuzování dlouhodobého přežití rodinných podniků;

H. vzhledem k tomu, že je zásadní zlepšit právní prostředí pro předávání podniků (převzetí podniku v rámci rodiny), a to zejména pokud jde o rozsah a míru různých úprav dědických daní a daní z nemovitostí v rámci celé EU, neboť v Evropě dochází každoročně k převzetí 480 000 podniků, což se dotýká více než 2 milionů pracovních míst; vzhledem k tomu, že se odhaduje, že kvůli četným obtížím, s nimiž je převzetí podniku spojeno, musí každoročně ukončit činnost až 150 000 podniků, čímž dochází k zániku přibližně 600 000 pracovních míst(1);

I.   vzhledem k tomu, že dědické daně jsou zejména pro menší a středně velké podniky v rodinném vlastnictví vážným problémem a u některých dokonce vedou k omezení činnosti nebo likvidaci;

J.   vzhledem k tomu, že společná evropská definice rodinného podniku je nezbytná nejen kvůli zlepšení kvality sběru statistických údajů o výkonnosti tohoto odvětví, ale také jako prostředek pro tvůrce politik, aby mohli lépe řešit potřeby rodinných podniků a společnosti;

K. vzhledem k tomu, že rodinné podniky zaručují předávání know-how a dovedností a že jsou v některých regionech nepopiratelným nositelem sociálních vazeb;

L.  vzhledem k tomu, že rodinné zemědělské podniky bývají příkladem úspěchu, protože uvádějí do praxe zásadu ekologicky a sociálně udržitelného oběhového hospodářství;

M. vzhledem k tomu, že vzdělávání v oblasti podnikání může znamenat významný přínos ke zlepšení vyhlídek mladých lidí na zaměstnání, neboť je pak u nich pravděpodobnější, že založí vlastní podnik, a jejich společnosti jsou obvykle inovativnější a úspěšnější než ty, které vedou lidé bez zkušenosti se vzděláváním v oblasti podnikání; vzhledem k tomu, že u takto vzdělaných osob je také menší riziko nezaměstnanosti a že tyto osoby mají častěji stálé zaměstnání na lepší a lépe placené pozici;

N. vzhledem k tomu, že model rodinného podniku je mezi členskými státy EU rozšířen nerovnoměrně; vzhledem k tomu, že významná část rodinných podniků v Evropě má nadnárodní rozměr a působí v několika členských státech;

1.  konstatuje, že v EU existuje více než 90 definic „rodinného podniku“; vítá činnost, která je vyvíjena s cílem stanovit na úrovni EU definici „rodinného podniku“, a vyzývá k dalšímu úsilí o zavedení oficiální definice, která zohlední právo obchodních společností, specifika členských států, pokud jde o záruky sociálních práv, sociálního zabezpečení a důchodových nároků a pravidla spolurozhodování a zdraví a bezpečnost na pracovišti; zdůrazňuje, že jednoduchá, jasná, snadno použitelná a mezi zeměmi vzájemně porovnatelná definice by pomohla lépe porozumět tomuto jevu a výzvám, kterým rodinné podniky čelí, a získat jasnou představu o jejich přínosu společnosti a umožnila by zavedení konkrétních a účinných opatření;

2.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v úsilí o zavedení společné definice rodinného podniku tím, že vypracuje posouzení dopadu případného přezkumu evropské definice MSP z roku 2003, přičemž jedním z ústředních prvků bude zohlednění velikosti rodinného podniku, neboť univerzální přístup v rámci regulace nedokáže dostatečně zohlednit rozdílné potřeby rodinných podniků, pokud jde o zdanění a přístup k financování, a tím, že společně s členskými státy sestaví seznam společných ukazatelů, na jejichž základě bude rodinný podnik možno charakterizovat a které by měly umožnit vypracovávání statistik dokládajících, jakou měrou rodinné podniky přispívají k zaměstnanosti, přičemž cílem by mělo být lepší chápání vlastnictví a podpora tvorby lepších politik, které rodinným podnikům usnadní přístup na trh a k financím; definice by měla být jednoduchá, jasná a snadno použitelná ve všech členských státech;

3.  vyzývá ty, kdo pracují na definici „rodinného podniku“ společné pro EU, aby zajistili, že tato definice bude odpovídat rozmanitosti rodin, které ve společnostech EU žijí, a zajistí, že nebudou žádné rodinné formy diskriminovány, tedy že pojem rodiny nebude omezen konceptem, podle kterého rodina znamená muže, ženu a jejich biologické děti;

4.  na základě identifikace vlastnictví jako základní otázky rodinných podniků vyzývá členské státy, aby zvážily zavedení takových změn do svých daňových systémů a práva obchodních společností, které by umožnily efektivnější a hladší převzetí a zachování podniku v rámci rodiny; navrhuje, aby v rámci osvědčených postupů, které je třeba sdílet a prosazovat, se přistoupilo k snížení darovací a dědické daně, zavedení příznivého daňového režimu pro opětovně investovaný zisk ve srovnání s režimem pro financování dluhu či podpora používání akcií bez práva na hlasování jako způsobu přístupu k financím bez ztráty kontroly nad společností;

5.  poznamenává, že převzetí podniku v rámci rodiny znamená často předávání sociálního a kulturního kapitálu a nabytých znalostí z generace na generaci a mělo by být zachováno a podporováno; zdůrazňuje však, že nedávná čísla z roku 2011 ukazují, že každým rokem hledá přibližně 450 000 firem v EU nástupce, což se dotýká zhruba 2 milionů pracovních míst; upozorňuje na skutečnost, že každoročně hrozí v důsledku neefektivních postupů převzetí podniku ztráta přibližně 150 000 společností a 600 000 pracovních míst; zdůrazňuje, že stěžejní jsou v tomto ohledu osvědčené postupy pro včasné ohlašování plánů pro převzetí podniku; navrhuje jako jedno z možných řešení problému předávání podniku těchto evropských MSP odkup zaměstnanci; zdůrazňuje, že k udržení těchto malých firem a posílení regionálních ekonomik a zaměstnanosti v celé EU by mohly přispět také vhodně nastavené modely dlouhodobé finanční účasti zaměstnanců;

6.  vyzývá příslušné orgány na úrovni členských států, aby pečovaly o podnikatelského ducha a podporovaly „mikropodnikatelské“ projekty ve školách, a to s ohledem na vysoký potenciál, který mají rodinné podniky pro tvorbu pracovních míst; vzhledem k tomu, že rodinné podniky představují největší zásobárnu podnikatelského potenciálu a jsou přirozeným inkubátorem budoucích podnikatelů, je čím dále potřebnější podněcovat jejich inovace a pokrok; zdůrazňuje, že v zájmu profesionalizace řízení rodinných firem je dále zásadní, aby bylo podporováno vzdělávání v oblasti podnikání, a to jak v případě začínajících podniků, tak již zavedených rodinných firem, neboť toto vzdělávání podnítí inovace a pokrok, zejména na úrovni řízení, a to včetně vzdělávání v oblasti lidských zdrojů, plánování profesní dráhy a řídících schopností, které by mohlo přilákat a udržet kvalifikovanou pracovní sílu;

7.  se znepokojením konstatuje, že finanční krize a následná recese měly silný negativní dopad zejména na evropské mikropodniky a MSP, z nichž mnohé jsou rodinnými podniky, a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU podpořila obnovu hospodářského růstu vytvářením vysoce kvalitních pracovních míst a vytvořila regulační rámec, který by všem aktérům v rámci MSP umožňoval lepší přístup k financím, lepší podmínky z hlediska daní a inkluzivní sociální zabezpečení; zdůrazňuje, že k zachování pracovních míst by mohla velmi významným dílem přispět účinná podpora zaměřená na zdravou restrukturalizaci, a dále zdůrazňuje, že je nezbytné zjednodušit správní postupy pro rodinné podniky, včetně využívání jednoho místa pro vyřízení všech záležitostí; zdůrazňuje místní potenciál pro tvorbu pracovních míst, který mají MSP v nových a vznikajících odvětvích, jako je oběhové hospodářství; zdůrazňuje, že jelikož hlavním problémem, se kterým se rodinné podniky potýkají, je předávání podniku z jedné generace na druhou, je důležité, aby členské státy usilovaly o zlepšení právního rámce pro předávání rodinných podniků a usnadňovaly přístup k financování tohoto předávání, aby se předešlo problémům s finanční situací, zamezilo se nuceným prodejům a zajistilo se přežití rodinného podniku; zdůrazňuje zároveň, že právní rámec nesmí dovolovat žádná omezení práv zaměstnanců ani jejich práv sociálních;

8.  v zájmu podpory životaschopnosti a prosperity rodinných podniků jako významného zdroje pracovních míst vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto podniky lépe informovaly o možnostech rozvoje v mezinárodním měřítku a dbaly na zlepšování výměny zkušeností a osvědčených postupů, zejména prostřednictvím programu EURES na podporu přeshraniční mobility trhů práce; zdůrazňuje význam služby EURES-T pro poradenství o možnostech profesní mobility v rámci příhraničních regionů a pomoc obyvatelům těchto regionů se zvládáním právních, správních a daňových aspektů mobility;

9.  dále konstatuje, že je nezbytné řešit další výzvy, kterým rodinné podniky čelí, jako jsou obtíže při hledání a udržení kvalifikovaných pracovníků, a že je důležité posilovat vzdělávání v oblasti podnikání a odbornou přípravu v oblasti řízení zaměřenou speciálně na rodinné podniky;

10. upozorňuje na významnou úlohu rodinných zemědělských podniků ve venkovských regionech mnoha členských států a vyzývá členské státy, aby podporovaly odbornou přípravu v oblasti podnikání zaměřenou specificky na provozovatele zemědělských podniků; v této souvislosti zejména požaduje podporu projektů v oblasti vzdělávání pro mladé podnikatele, kteří provozují rodinné zemědělské podniky, s cílem zvýšit jejich úspěšnou účast v zemědělství a regionálních organizacích;

11. naléhavě vyzývá Komisi, aby usnadňovala a podporovala dlouhodobé přežití rodinných podniků a kladla větší důraz na rozvoj podpory a vedení k usnadnění předávání a převodu rodinných podniků;

12. zdůrazňuje, že rodinné podniky mají vzhledem k překryvům rodinných, vlastnických a obchodních prvků jistá specifika, která by měla být zohledněna; zdůrazňuje však, že je nutno řešit otázky pracovního práva, sociální politiky a sociálních práv, jako je vyváženější zastoupení mužů a žen ve správních radách, ustanovení v zájmu sladění pracovního a rodinného života a finanční účast zaměstnanců, a to spravedlivým a sociálně odpovědným způsobem;

13. žádá členské státy, aby nalezly použitelná a přijatelná řešení, pokud jde o dědické daně ve vztahu k podnikům v rodinném vlastnictví, a zajistily, že uhrazení těchto daní nepřivede podnik k problémům s likviditou či negativně neovlivní počet zaměstnanců a udržitelný rozvoj podniku s ohledem na odpovědnost vůči další generaci;

14. vyzývá Komisi, aby dále usilovala o lepší uplatňování již existujících doporučení EU(2) týkajících se zjednodušení daňového a regulačního rámce v zájmu zlepšení právního prostředí pro předávání;

15. vyzývá Komisi a členské státy, aby dále podporovaly výměnu osvědčených postupů, jak pomoci rodinným podnikům s převzetím, a to zejména pokud jde o regulační prostředí;

16. považuje za vhodné podporovat příchod externích profesionálních manažerů za účelem zlepšení řízení rodinných podniků;

17. vyzývá Komisi a členské státy, aby povzbuzovaly k finanční účasti zaměstnanců, v souladu s rostoucím veřejným uznáním jejích přínosů v kontextu finanční a hospodářské krize;

18. vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala rovnost žen a mužů v rámci rodinných podniků ve vztahu k podnikatelskému duchu, dovednostem a schopnostem vedení a pokud jde o předávání a převod podniků; vyzývá proto k využívání stávajících správních struktur na úrovni členských států, které napomohou zřizování jednotných správních míst pro podnikatelky; vyzývá také k podpoře lepšího přístupu k péči o děti pro matky, které jsou podnikatelkami;

19. upozorňuje Komisi na to, že většina rodinných podniků jsou MSP a že prvořadou důležitost má tedy uplatňování zásady „Think Small First“, aby se evropské právní předpisy lépe přizpůsobily realitě a potřebám těchto podniků a aby se jim umožnilo využívat programů podpory a mechanismů ke snížení administrativní zátěže;

20. upozorňuje Komisi na to, že je třeba zajistit vyvážené a rovné podmínky v rámci hospodářské soutěže pro všechny podniky působící v EU a respektovat a posilovat přitom jedinečnou povahu rodinných podniků;

21. zdůrazňuje, že na rodinných podnicích leží také odpovědnost za nabídku míst pro osoby s odpovídající odbornou přípravou či srovnatelnou pracovní zkušeností a že musí podporovat další odbornou přípravu zaměstnanců ve svém rámci, aby se předcházelo úbytku dovedností a byl podporován koncept celoživotního učení;

22. zdůrazňuje význam programů odborné přípravy financovaných EU pro provozovatele malých podniků, které umožní majitelům rodinných podniků, aby své podniky přizpůsobili rychle se měnícímu prostředí, které ovlivňuje rostoucí globální hospodářská integrace, vývoj nových technologií a zaměření na nízkouhlíkovou a ekologičtější ekonomiku;

23. vyzývá Evropskou komisi, aby v rámci nelegislativní evropské strategie týkající se rodiny plně zohlednila úlohu rodičů v rodinných podnicích, včetně sociálního a hospodářského významu „matek-podnikatelek“, a jejich mimořádný přínos k realizaci zásad spravedlivého řízení, podnikatelské sociální odpovědnosti a nové udržitelné kultury práce;

24. vyzývá Komisi, aby v rámci GŘ pro podniky zřídila specializovaný útvar určený k podpoře a informování rodinných podniků, včetně jednoho kontaktního místa v každém členském státě, které bude poskytovat pomoc s přístupem k finanční podpoře a prostředkům EU a také obchodní asistenci;

25. vyzývá Komisi, aby do evropského semestru zařadila doporučení členským státům ohledně toho, jak vytvořit prostředí spravedlivé k rodinným podnikům, a to zejména v oblasti zdanění, převzetí podniku a vzdělávání v oblasti podnikání;

26. vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala a šířila informovanost o modelu rodinných podniků v celé EU, např. zřízením kontaktního místa pro rodinné podniky v Komisi a podporou přenosu know-how a osvědčených postupů mezi členskými státy a také co nejlepším využitím programů, jako je „Erasmus pro mladé podnikatele“;

27. vybízí členské státy, aby vytvořily jasný právní rámec pro formální a neformální příležitostné zaměstnávání rodinných příslušníků;

28. vybízí členské státy k tomu, aby majitelům rodinných podniků zpřístupnily podobnou ochranu prostřednictvím sociálního zabezpečení, jaké požívají zaměstnanci, coby podnět k převodům rodinných podniků.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

7.5.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

20

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, Martina Dlabajová, Elena Gentile, Arne Gericke, Marian Harkin, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Rina Ronja Kari, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Zdzisław Krasnodębski, Kostadinka Kuneva, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Elisabeth Morin-Chartier, Georgi Pirinski, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Ulla Tørnæs, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská, Inês Cristina Zuber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Heinz K. Becker, Karima Delli, Tania González Peñas, Marju Lauristin, Helga Stevens, Ivo Vajgl, Tom Vandenkendelaere

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato

(1)

Akční plán podnikání 2020, COM(2012)0795.

(2)

Doporučení z roku 1994, sdělení z roku 1998 a Lillské fórum, průvodce osvědčenými postupy z roku 2003, sdělení Komise z roku 2006 s názvem Kontinuita prostřednictvím nového začátku.


STANOVISKO Výboru pro práva ženrovnost pohlaví (3.3.2015)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k rodinným podnikům v Evropě

(2014/2210(INI))

Navrhovatelka: Daniela Aiuto

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že v rodinných podnicích působí stále více žen a že kvůli své vysoké úrovni vzdělání a prokázané řídící schopnosti, pokud jde o určování strategií, přijímání rozhodnutí, řízení podniků a řešení problémů, jsou pro ně důležitým lidským zdrojem;

B.  vzhledem k tomu, že existuje pouze málo informací o ženách zaměstnaných v rodinných podnicích, protože současná koncepce rodinného podnikání je stále relativně nedostatečně zdokumentována;

C. vzhledem k tomu, že rodinné podniky, nezávislé firmy řízené rodinami a nové podniky nabízí ženám vhodnou příležitost k budování kariéry a k osobnímu růstu, ačkoli tato skutečnost není uznávána, protože neexistují ženské vzory, které by bylo možné následovat;

D. vzhledem k tomu, že při svém působení v rodinných podnicích se ženy setkávají se značnými potížemi, neboť čelí segregaci tzv. „vertikálního“ i „horizontálního“ charakteru, a to i navzdory tomu, že ženy mají vysokou úroveň vzdělání a tvoří 60 % všech absolventů vysokých škol;

E.  vzhledem k tomu, že v mnoha zemích problém spočívá v tom, že společnost je prostoupena kulturou mužské dominance ve všech oblastech života, a to nejen na pracovišti;

F.  vzhledem k tomu, že rodinné zemědělské podniky představují model úspěchu, protože uvádějí do praxe zásadu ekologicky a sociálně udržitelného oběhového hospodářství, přičemž ženy jako vedoucí podniků přinášejí v tomto kontextu podnikatelské myšlení;

G. vzhledem k tomu, že ženy vydělávají v EU v průměru o 16 % méně na hodinu než muži a že ve vysokých funkcích a na vedoucích pozicích je nedostatek žen, a vzhledem k tomu, že na muže se neuplatňují stejné pracovní postupy a mzdové systémy jako na ženy, což ženám ztěžuje možnost dosáhnout finanční nezávislosti, plně se zapojit do trhu práce a docílit vyváženosti mezi pracovním a soukromým životem;

H. vzhledem k tomu, že ženy plní často úlohu, jež ve skutečnosti není vidět, případně úlohu „nastrčené“ loutky, že jejich skutečná pozice není z hlediska pracovního a platového náležitě uznána a že to má značný dopad z hlediska jejich příspěvků do systému sociálního zabezpečení, výše jejich důchodů, úrovně jejich sociálního zabezpečení a také uznání jejich dovedností, což vyplývá z údajů o rozdílech v odměňování žen a mužů a rozdílech v jejich důchodech(1);

I.   vzhledem k tomu, že v mnoha evropských zemích se od žen často vyžaduje, aby jednaly jako „nastrčené“ loutky, a to buď z daňových důvodů, nebo pokud muž-podnikatel z právních důvodu nemůže převzít žádnou oficiální funkci v podniku nebo jej řídit vlastním jménem;

J.   vzhledem k tomu, že ženy mají omezené možnosti, pokud jde o přebírání rodinných podniků, neboť v tomto směru jsou preferováni synové a dcery jsou ze hry o jejich řízení velmi často vyloučeny;

K. vzhledem k tomu, že ženy, které se snaží sloučit svou roli matky a podnikatelky, jsou často nuceny odsunout roli matky na vedlejší kolej, nebo dokonce upustit od mateřství, aby mohly vést podnik;

L.  vzhledem k tomu, že přibližně 60 % všech podniků v EU jsou podniky řízené nebo vlastněné rodinami;

M. vzhledem k tomu, že zajištění kompetentního rodinného vedení napříč generacemi je jedním z hlavních zájmů rodinných podniků a že genderové stereotypy zvýhodňují při následnictví v rodinném podniku syny před dcerami;

N. vzhledem k tomu, že uznává zásadní funkci příkladu řádně fungující správy rodinného podniku a její význam pro udržitelnost evropského hospodářství a sociálně tržního hospodářství v Evropě;

1.  vyzývá k tomu, aby se účinněji uplatňovala a prováděla opatření zajišťující rovné příležitosti a rovné zacházení se ženami a muži z hlediska zaměstnání a kariéry a aktivní opatření na podporu účasti nedostatečně zastoupeného pohlaví s cílem zabránit horizontální i vertikální segregaci, platové diskriminaci i diskriminaci v oblasti pracovního zařazení (skryté úlohy a úlohy nastrčených loutek), zejména pokud jde o manažerské povinnosti a odpovědné a vůdčí pozice, a zajistit ženám i mužům rovné příležitosti, sociální práva, přístup ke zdravotní péči, mzdy a důchody;

2.  trvá na tom, že získané dovednosti žen z rodinných podniků musí být uznány tak, aby umožnily ženám budovat další kariéru v jiných typech podniků;

3.  vyzývá k přijetí jednoznačné definice rodinných podniků ve všech členských státech, které ženám i mužům poskytne pevný kariérní základ, jak je doporučeno v závěrečné zprávě evropské skupiny odborníků „Přehled otázek týkajících se rodinných podniků“ z roku 2009;

4.  zdůrazňuje, že je zapotřebí chránit právo žen na přebírání rodinných podniků tak, aby jim toto právo náleželo stejně jako mužům, a podporovat tím kulturu rovnosti mužů a žen, v níž by byla doceněna funkce žen-podnikatelek pracujících v rodinných podnicích na vedoucích a odpovědných pozicích, a vytvořit prostředí, v němž mohou ženy-podnikatelky a rodinné podniky prosperovat a podnikání je odměněno;

5.  vyzývá Komisi a členské státy k podpoře Evropské sítě vyslankyň v podnikání a Evropské sítě mentorů pro podnikatelky, aby se zviditelnily;

6.  upozorňuje na důležitou roli, kterou ženy hrají v provozu rodinných zemědělských podniků, a vyzývá členské státy, aby podporovaly vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti podnikání se zaměřením zvláště na ženy v zemědělství, s cílem více posílit zapojení žen do rodinných zemědělských podniků; v této souvislosti zejména požaduje podporu projektů v oblasti vzdělávání pro ženy, které provozují rodinné zemědělské podniky s cílem zvýšit účast žen v zemědělství a regionálních organizacích;

7.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit co nejlepší pracovní podmínky z hlediska zdraví a bezpečnosti na pracovišti;

8.  doporučuje, aby se podporovalo postavení „matky-podnikatelky“, které by zaručilo právo na mateřství a finanční pomoc v zájmu sladění rodinného a pracovního života; požaduje opatření na podporu zaměstnání v rodinách a služeb péče o děti v domácnosti s cílem umožnit podnikatelkám sladění pracovního a rodinného života;

9.  zdůrazňuje, že nabídka větších příležitostí pro ženy v rodinných podnicích bude přínosem pro ženy i pro podniky;

10. požaduje přijetí veškerých možných opatření s cílem zabránit jednání vůči ženám na pracovišti charakterizovanému zneužíváním a nátlakem a situacím, které nahrávají jejich vydírání, podrobováním a násilí vůči nim, a s cílem toto jednání trestat, a poukazuje na to, že také vyloučení a diskriminace představují formy psychického a psychologického týrání, které se přidávají k fyzickému násilí;

11. opětovně připomíná členským státům a místním a regionálním orgánům, že je důležité, aby byly dostatečně poskytovány vysoce kvalitní a dostupné služby péče o děti, seniory a další závislé osoby, daňové pobídky pro podniky a jiné kompenzace na pomoc ženám i mužům, kteří pracují jako zaměstnanci, samostatně výdělečně činné osoby nebo jako manažeři v rodinných podnicích, aby sladili svůj rodinný a pracovní život;

12. vyzývá Komisi, aby iniciovala studii a statistickou analýzu zastoupení žen v rodinných podnicích v Evropě;

13. zdůrazňuje, že má-li se vyhovět potřebám zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných a podnikatelů, je nutno, aby období mateřské, otcovské a rodičovské dovolené byla samostatná a řádně odměňovaná;

14. naléhavě vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby při přijímání každého právního předpisu týkajícího se rodinných podniků, a zejména v souvislosti se zastoupením žen ve správních radách, zohledňovaly rovnost příležitostí pro muže a ženy a zvážily možnost zahrnout aktivní opatření na podporu účasti nedostatečně zastoupeného pohlaví a přístupu žen k odbornému vzdělávání;

15. zdůrazňuje, že odstranění všech rozdílů mezi muži a ženami, kteří pracují v rodinných podnicích, by přineslo výhody pro hospodářství i společnost obecně; poukazuje na to, že strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015 si klade za cíl zvýšit míru zaměstnanosti žen na 75 % – cíl stanovený ve strategii Evropa 2020 – především u skupin žen s nejnižší mírou zaměstnanosti.

16. zdůrazňuje, že je třeba zřídit podpůrné struktury pro podnikatelky řídící vlastní rodinné podniky s cílem zvýšit jejich sebevědomí a efektivnost.

17. trvá na tom, že je zapotřebí, aby rodinné podniky měly povinnost zajistit pro muže a ženy rovné zacházení a pracovní příležitosti a stejné možnosti řízení podniku a rozhodování a že musí za tímto účelem přijmout opatření k zabránění jakékoliv diskriminaci a na podporu rovnosti žen a mužů.

18. zdůrazňuje nutnost vypracovat konkrétní návrhy zajišťující lepší rovnováhu mezi pracovním, rodinným a soukromým životem, a to na základě podněcování mužů a žen k rovnoměrnějšímu sdílení pracovních, rodinných a sociálních povinností, zejména pokud jde o pomoc závislým osobám a péči o děti; konstatuje, že lepší zajištění denní péče o děti a možnosti využití mateřských školek závisí nejen na veřejné politice vytváření těchto zařízení, ale i na tom, jak jsou podniky podněcovány k tomu, aby taková řešení nabízely; konstatuje, že flexibilita, pokud jde o pracovní dobu a organizaci práce, jakož i práce na částečný úvazek, může představovat jeden z prostředků k dosažení lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem;

19. vyzývá Radu, aby co nejdříve dospěla ke konsensu a přijala směrnici o zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů mezi nevýkonnými členy správních rad společností kotovaných na burze, aby všechny společnosti kótované na burze, včetně rodinných podniků, splnily cíl, že nejméně 40 % členů jejich správních rad jsou ženy.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

26.2.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

3

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Anna Maria Corazza Bildt, Viorica Dăncilă, Anna Hedh, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Elisabeth Köstinger, Vicky Maeijer, Angelika Mlinar, Krisztina Morvai, Maria Noichl, Marijana Petir, Liliana Rodrigues, Jordi Sebastià, Ernest Urtasun, Ángela Vallina, Beatrix von Storch, Jadwiga Wiśniewska, Anna Záborská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Inés Ayala Sender, Linnéa Engström, Eleonora Forenza, Kostadinka Kuneva, Constance Le Grip, Dubravka Šuica, Marc Tarabella

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Rosa D’Amato, José Inácio Faria

(1)

http://ec.europa.eu/justice/gender-equality/files/gender_pay_gap/140319_gpg_en.pdf


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

16.6.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

48

5

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Zigmantas Balčytis, Bendt Bendtsen, Reinhard Bütikofer, Jerzy Buzek, Philippe De Backer, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Fredrick Federley, Ashley Fox, Adam Gierek, Theresa Griffin, Marek Józef Gróbarczyk, András Gyürk, Roger Helmer, Eva Kaili, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Miapetra Kumpula-Natri, Janusz Lewandowski, Ernest Maragall, Edouard Martin, Nadine Morano, Dan Nica, Aldo Patriciello, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Miloslav Ransdorf, Michel Reimon, Herbert Reul, Paul Rübig, Algirdas Saudargas, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Miguel Urbán Crespo, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Flavio Zanonato

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Michał Boni, David Coburn, Miriam Dalli, João Ferreira, Gerben-Jan Gerbrandy, Françoise Grossetête, Janusz Korwin-Mikke, Constanze Krehl, Olle Ludvigsson, Piernicola Pedicini, Sofia Sakorafa, Maria Spyraki, Indrek Tarand, Mihai Ţurcanu, Anneleen Van Bossuyt

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Marietje Schaake, Bart Staes

Právní upozornění