Postup : 2014/2251(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0235/2015

Předložené texty :

A8-0235/2015

Rozpravy :

PV 08/09/2015 - 18
CRE 08/09/2015 - 18

Hlasování :

PV 09/09/2015 - 8.15
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0311

ZPRÁVA     
PDF 710kWORD 164k
20.7.2015
PE 557.279v02-00 A8-0235/2015

o profesní dráze žen ve vědě a na vysokých školách a skleněném stropu, na který narážejí

(2014/2251(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Zpravodajka: Elissavet Vozemberg

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o profesní dráze žen ve vědě a na vysokých školách a skleněném stropu, na který narážejí

(2014/2251(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 8, 10, 19 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–       s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979,

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)(1),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2010 s názvem „Posílený závazek pro dosažení rovnosti žen a mužů: Charta žen“ (COM(2010)0078),

–       s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Rada dne 7. března 2011,

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. září 2014 nazvané „Evropský výzkumný prostor – zpráva o pokroku za rok 2014“ (COM(2014)0575),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. února 1999 nazvané „Ženy a věda – zapojení žen pro obohacení evropského výzkumu“ (COM(1999)0076),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. července 2012 nazvané „Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst“ (COM(2012)0392),

–       s ohledem na zprávu Komise ze dne 3. září 2014 s názvem „Strategie k dosažení rovnosti žen a mužů ve veřejném výzkumu“, která vychází z dotazování členů Helsinské skupiny (poradní skupina Komise v oblasti rovnosti žen a mužů, výzkumu a inovací),

–       s ohledem na zprávu „Zastoupení žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací – statistiky a ukazatele za rok 2012“ („She Figures“), kterou Komise zveřejnila v roce 2013,

–       s ohledem na závěry Rady ze dne 5. prosince 2014 ke sdělení Komise s názvem „Evropský výzkumný prostor – zpráva o pokroku za rok 2014“,

–       s ohledem na závěry Rady ze dne 29. května 2015 týkající se plánu pro Evropský výzkumný prostor na období 2015–2020,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013(2),

–       s ohledem na článek 40 Istanbulské úmluvy o předcházení násilí páchanému na ženách a boji proti němu,

–       s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 21. listopadu 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020)(3),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2008 o ženách a vědě(4),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2000 ke sdělení Komise nazvanému „Ženy a věda – zapojení žen pro obohacení evropského výzkumu“(5),

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0235/2015),

A.     vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jednou ze základních zásad Evropské unie zakotvených ve Smlouvě o Evropské unii a také jedním z cílů a úkolů Unie;

B.     vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je nezbytným předpokladem pro to, aby ženy a dívky mohly plně požívat lidských práv, a podmínkou pro zlepšování jejich postavení a vytvoření udržitelné společnosti podporující začlenění; vzhledem k tomu, že nedostatečné využívání lidského kapitálu oslabuje potenciální výhodu, pokud jde o podnikání spojené s výzkumem a inovacemi a celkový hospodářský rozvoj, a má zničující sociální důsledky;

C.     vzhledem k tomu, že je mimořádně důležité zajistit, aby ženy a muži byli rovnocennými partnery, měli stejná práva a povinnosti, stejné pracovní příležitosti a aby jejich přínos pro společnost byl stejnou měrou ceněn a respektován;

D.     vzhledem k tomu, že podle dostupných statistik a průzkumů jsou ženy nedostatečně zastoupeny ve většině vědeckých a inženýrských oborů, v řídících funkcích a na vyšších hierarchických úrovních, a to i v oblastech, ve kterých představují většinu, například v oblasti vzdělávání; vzhledem k velmi nízkému zastoupení žen ve studijních oborech a profesích souvisejících s přírodními vědami, technologiemi, inženýrstvím a matematikou (STEM), které ve vědeckých a inženýrských oborech dosahuje pouhých 24 %; vzhledem k tomu, že zastoupení žen se v různých oborech STEM liší, takže například v oboru chemie je problém s jejich udržením, zatímco v inženýrských oborech a ve fyzice je nedostatek uchazeček;

E.     vzhledem k tomu, že věda má klíčový význam pro evropské hospodářství a potřebuje stále větší týmy, které budou mimo jiné schopny provést průlomový výzkum nezbytný pro zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti, a že nezbytným předpokladem realizace evropské agendy pro růst a zaměstnanost a plnění cílů strategie Evropa 2020 je dostatečný počet osob vybavených dovednostmi v oborech STEM; vzhledem k očekávání, že poptávka po odbornících z oborů STEM do roku 2025 poroste, zatímco pracovní síla v odvětví výzkumu podle nejnovějších dostupných statistik stárne; vzhledem ke skutečnosti, že úspěšné vzájemné křížení oborů STEM s uměleckými a humanitními obory (STEAM) v sobě skrývá mimořádný hospodářský, sociální a kulturní potenciál a že výzkumné pracovnice a inovátorky mají pro rozvíjení vazeb mezi obory STEM a STEAM velmi dobré předpoklady; vzhledem k tomu, že výzkumné pracovnice představují bohatství pro EU, která potřebuje všechny dostupné zdroje, aby se s konečnou platností zotavila z hospodářské a finanční krize a dokázala se vyrovnávat s celospolečenskými změnami; vzhledem k tomu, že je v oborech STEM třeba prosazovat a podporovat profesní dráhu žen a silnější zastoupení mladých lidí, zejména studentek a akademických pracovnic;

F.     vzhledem k tomu, že v posledních letech je patrný určitý pozitivní trend, pokud jde o výzkumné pracovnice, jejichž počet roste rychlejším tempem než počet výzkumných pracovníků, nicméně počet žen v oblasti výzkumu je stále výrazně nižší než počet mužů, přičemž největší rozdíly vykazuje podnikatelský sektor;

G.     vzhledem k tomu, že u žen je akademická dráha stále značně poznamenána silnou vertikální segregací, neboť na nejvyšších akademických postech je zastoupení žen velmi nízké; vzhledem k tomu, že podle zprávy o zastoupení žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací za rok 2012 (She Figures 2012) jsou ženy rektorkami univerzit pouze v 10 % případů;

H.     vzhledem k tomu, že jen v několika málo členských státech obsahuje právní rámec pro oblast výzkumu předpisy upravující rovné podmínky žen a mužů a jen malá pozornost je věnována uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů ve vnitrostátních výzkumných programech;

I.      vzhledem k tomu, že ženy stále narážejí na překážky v podobě přetrvávajících předsudků a stereotypů, které stojí v cestě tomu, aby si zakládaly své vlastní podniky; vzhledem k tomu, že je zapotřebí prosazovat a podporovat podnikání žen a budovat prostředí, ve kterém podnikatelky a rodinné podniky mohou prosperovat a ve kterém je podnikatelský duch odměňován přijímáním potřebných opatření na základě výměny osvědčených postupů a věnováním zvláštní pozornosti matkám;

J.      vzhledem k tomu, že tato situace je způsobena řadou složitých problémů, mezi něž patří negativní stereotypy a předsudky, jakož i vědomá a nevědomá předpojatost;

K.     vzhledem k tomu, že statistiky se shodují na tom, že dívky o předměty STEM ztrácejí zájem již ve škole, a že je u nich proto nižší pravděpodobnost získání vysokoškolského vzdělání v nějakém oboru přírodních věd; vzhledem k tomu, že nízké zastoupení žen v oborech STEM nemá žádné jednoduché vysvětlení a mezi jeho důvody patří nedostatečná informovanost učitelů ve školách o profesních možnostech v oborech STEM, nedostatek ženských vzorů, vysoký počet nejistých smluv na dobu určitou, nevědomá předpojatost přijímacích komisí, ve srovnání s muži méně pravděpodobná snaha žen ucházet se o vedoucí pozice a jejich sklon nechat se nasměrovat spíše k tomu, aby přijímaly učitelské a pečovatelské role, než aby se zabývaly výzkumem a akademickou činností;

L.     vzhledem k tomu, že ženy pracující ve výzkumu jsou stejně jako v ostatních oblastech nuceny přebírat větší část povinností spojených s rodičovstvím či rodinou než jejich mužské protějšky, a proto všechna navrhovaná opatření musí dbát na to, aby ženy měly možnost sladit úspěšně profesní a rodinný život, a zapojit tak muže do těchto oblastí;

M.    vzhledem k tomu, že navzdory dosavadnímu úsilí o prosazování rovnosti a rovných příležitostí žen a mužů se ženy stále potýkají s nerovným přístupem k výzkumným pozicím, financování, publikování a akademickým oceněním a rovněž na ně mají dopad nepružná kritéria pro povýšení a uznávání a nedostatek financí a vhodných politických opatření na jejich podporu, takže vyhlídky mladých vědeckých pracovnic jsou velmi neutěšené; vzhledem k tomu, že všechny tyto činitele mohou přispívat k „odlivu mozků“, což je situace, která vyžaduje zásadní opatření, a nikoli jednoduché kroky; vzhledem k tomu, že podstatný význam má také spolupráce na kolektivní úrovni, která by měla být rozvíjena a podporována jak mezi jednotlivými osobami, tak v rámci společnosti;

N.     vzhledem k tomu, že je třeba přezkoumat a přehodnotit fakticky nízké postavení žen ve vědě a ve společnosti, které se nutně nezakládá na žádných objektivních kritériích, jakož i genderové vztahy a stereotypy; vzhledem k tomu, že pokud by ženy měly širší možnosti volby povolání a změnily by se modely vzdělávání, mohlo by to výrazně přispět ke zmenšení rozdílu v odměňování žen a mužů, například díky zvýšení počtu žen ve vědeckých a inženýrských oborech;

O.     vzhledem k tomu, že Komise se již zavázala zajistit 40% zastoupení méně zastoupeného pohlaví ve složení všech svých skupin odborníků, panelů a výborů, a zejména hodlá tuto zásadu uplatňovat v rámci specifického programu Horizont 2020;

P.     vzhledem k tomu, že potřebu prosazovat rovnost žen a mužů v oblasti výzkumu a účast žen na pracovních pozicích s rozhodovacími pravomocemi uznala Rada naposledy ve svých závěrech týkajících se posilování lidských zdrojů ve vědě a technologii v Evropském výzkumném prostoru z roku 2005, ale že od té doby se k tomuto tématu již nevyslovila;

Q.     vzhledem k tomu, že plán pro Evropský výzkumný prostor na období 2015–2020 vyzývá Komisi a členské státy k převedení vnitrostátních právních předpisů v oblasti rovného zacházení do účinných kroků zaměřených na řešení nerovnováhy mezi ženami a muži ve výzkumných institucích a rozhodovacích orgánech a na lepší začlenění genderového hlediska do politik, programů a projektů v oblasti výzkumu a vývoje;

R.     vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva obsahuje závazek k řešení základních příčin násilí a k prosazování větší rovnosti mezi ženami a muži působením na změnu postojů a odstraňováním stereotypů, a to nejen u jednotlivců, ale i na úrovni institucí vysokoškolského vzdělávání a v kampusech univerzit a vysokých škol, které nejsou uchráněny násilí na základě pohlaví, aby tak ženy nebyly vystaveny násilí a s ním spojenému strachu, jež jim často brání v plném zapojení do akademického a společenského života;

S.     vzhledem k tomu, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů může plnit významnou úlohu při monitorování rozdílu v odměňování žen a mužů v oblasti vědy a výzkumu, analyzovat jeho příčiny a posuzovat dopady právních předpisů;

Rovnost ženmužů na akademických postech

1.      konstatuje, že navzdory pozitivním změnám v posledních letech nebylo ve vědecké a akademické sféře rovnosti žen a mužů dosud dosaženo, ačkoli se situace v jednotlivých státech, oblastech vědy a akademických stupních liší; poukazuje na mimořádně nízké zastoupení žen na nejvyšších akademických postech a postech s rozhodovací pravomocí ve vědeckých ústavech a na vysokých školách, které naznačuje, že existuje skleněný strop, tj. neviditelné překážky založené na předsudcích, které ženám uzavírají cestu k odpovědným funkcím;

2.      vyjadřuje politování nad skutečností, že v personální struktuře univerzit a škol v Evropě a v dalších zemích s rozvinutou ekonomikou existuje průkazná segregace žen a mužů, která je jak horizontální, tak vertikální, a že i přesto, že 59 % absolventů univerzit v EU-28 tvoří ženy, řádnými univerzitními profesory je pouze 18 % žen;

3.      znovu opakuje, že rovnost žen a mužů je jednou ze zásad, o něž se EU opírá, a že tato zásada musí být respektována i ve vědecké a akademické sféře; zdůrazňuje, že všechny přímé i nepřímé formy diskriminace žen musí být odstraněny;

4.      konstatuje, že nedostatek žen ve vědě a výzkumu má za následek to, že základní nastavení výzkumu a vývoje je maskulinní a zejména že: a) figuríny používané při nárazových zkouškách nejsou nikdy ženského pohlaví; b) lékařský výzkum se provádí zpravidla na mužských subjektech; c) výpočty dávek ozáření vycházejí z míry pohlcování záření u muže ve středním věku a d) ve většině učebnic anatomie je vyobrazováno mužské tělo;

5.      vyjadřuje politování nad tím, že stále přetrvává nerovný přístup žen k postům ve výzkumu, k financování a publikování a že ve vědecké a akademické sféře nejsou ženy odměňovány stejným způsobem, ačkoli EU a členské státy přijaly právní předpisy pro rovné zacházení a zákaz diskriminace na trhu práce, včetně předpisů o rovném odměňování;

Pozitivní opatření

6.      naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly analýzu stávajících právních předpisů za účelem jejich řádného uplatňování a případně revize s cílem zajistit rovné zacházení pro ženy a muže; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby ve všech druzích pracovních smluv či financování zajistily respektování zásady zákazu diskriminace, kterou Lisabonská smlouva chápe jako jeden z cílů Evropské unie, jakož i dodržování zákonného práva na stejnou odměnu za stejnou práci u všech prvků odměňování mužů a žen, včetně grantů a stipendií, a to např. zajištěním transparentnosti v oblasti mezd;

7.      konstatuje, že kromě vymáhání dodržování právních předpisů je v zájmu dosažení rovnosti žen a mužů nutné odstranit kulturní a institucionální překážky, které vedou k přímé nebo nepřímé diskriminaci žen, pokud jde o posty ve vědecké sféře a posty s rozhodovací pravomocí; domnívá se, že tyto formy diskriminace, negativní předsudky a vědomé či podvědomé stereotypy se zakládají na stále stejných, opakujících se postojích a normách a že institucionální změny mohou přispět k jejich odstranění; vyzývá Komisi, aby organizovala a podporovala osvětové kampaně, jakož i programy a iniciativy zaměřené na omezování těchto překážek, a to jak v akademickém prostředí, tak i v celé společnosti;

8.      opětovně vyjadřuje svůj kritický postoj ke skutečnosti, že ženy stále ještě dostávají za stejnou práci menší odměnu než muži, a to i v oblasti výzkumu a vědy, což je důsledkem nerovného zastoupení žen;

9.      vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a propagovaly také sítě partnerské pomoci a sdílení osvědčených postupů v rámci Evropy i mimo ni;

10.    zdůrazňuje, že osvětové kampaně by se měly zaměřovat stejně jako na muže i na ženy, které (vědomě či nevědomě) opakují genderové stereotypy, pod jejichž vlivem si někdy interiorizují kulturní a institucionální překážky stojící v cestě budování jejich vědecké dráhy;

11.    naléhavě žádá Komisi, aby navázala na stávající programy a iniciativy a zintenzivnila pozitivní kampaně, které podněcují dívky a ženy k budování kariéry v akademické a výzkumné sféře ve všech vědeckých oblastech, se zvláštním důrazem na inženýrské a technické obory, kde je zapojení žen navzdory pozitivním změnám v poslední době stále podprůměrné;

12.    vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vzdělávací programy podněcující synergie a pozitivní vazby mezi vědeckými, technickými, inženýrskými a matematickými předměty a uměleckými a humanitními obory a aby prosazovaly hledisko rovnosti žen a mužů, a umožnily tak ženám plnit úlohu, kterou při vytváření těchto vazeb mohou plnit;

13.    vyzývá Komisi a členské státy, aby na všech úrovních vzdělávání, počínaje povinným základním vzděláním přes středoškolské, vysokoškolské a postgraduální vzdělávání a neformálním vzděláváním a prací s mládeží konče, propagovaly kladné ženské vzory; uznává, že součástí propagování kladných ženských vzorů jsou také opatření zaměřená na vyzdvihování minulých i současných výsledků, kterých se ženám ve vědě, v technice, podnikání a rozhodovacích funkcích podařilo dosáhnout; poznamenává, že opatření tohoto druhu mohou věnovat zvláštní pozornost Mezinárodnímu dni žen, Týdnům vědy a využívání osvědčených postupů, které se již uplatňují v členských státech či v jiných zemích světa;

14.    vyzývá Komisi, členské státy a příslušné zúčastněné strany, aby posílily iniciativy a programy, které ženy motivují k pokračování ve vědecké a akademické kariéře, jako jsou programy odborného vedení a vytváření sítí či podpora zejména mladých vědeckých pracovnic účastnících se výzkumných a grantových projektů, a které napomáhají výzkumným pracovnicím v budování kariéry až do nejvyšších úrovní; domnívá se, že ženy by měly být rovněž motivovány k tomu, aby se ucházely o posty s rozhodovacími pravomocemi, přičemž je zároveň nutno přijmout opatření k odstranění veškerých překážek, které jim to ztěžují nebo znemožňují;

15.    naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby při vytváření strategie na podporu rovnosti žen a mužů v oblasti vyššího vzdělávání braly zvláštní ohled na ženy vystavené vícečetné diskriminaci, jako jsou ženy LGBTI, ženy se zdravotním postižením, ženy z minoritního nebo migrantského prostředí, uprchlice a pečovatelky;

16.    naléhavě žádá členské státy, aby pro obory STEM vytvořily efektivní a atraktivní osnovy a výukové metody, které udrží zájem dívek o přírodní vědy, a aby investovaly do učitelů jako hybatelů kulturních změn, kteří mohou být schopni vzbudit trvalý zájem dívek o přírodní vědy ve školách;

17.    naléhavě žádá členské státy, aby uznaly potenciál kvalitního profesního poradenství a využívání odborné přípravy, která by dívky motivovala ke studiu oborů STEM na univerzitách;

Vyvážení profesníhosoukromého života

18.    zdůrazňuje, že potřeba úspěšně sladit profesní a rodinné povinnosti často představuje zásadní překážku, která speciálně ženám brání pokračovat ve vědecké a akademické dráze, a je jedním z hlavních důvodů, proč tuto dráhu opouštějí;

19.    žádá pružnější pracovní podmínky pro výzkumné pracovníky i pracovnice, které jim umožní sladit jejich práci s rodinným životem, a s ohledem na respektování rovnosti žen a mužů žádá rovněž odstranění rozdílu v jejich odměňování;

20.    vyzývá Komisi, členské státy, organizace financující výzkum a další zúčastněné strany, aby vytvořily programy, které budou aktivně motivovat ženy, aby pokračovaly v kariéře po mateřské nebo rodičovské dovolené, a aby zajistily financování programů na podporu opětovného začlenění do pracovního trhu, které by měly odpovídat potřebám jednotlivých institucí a zahrnovat odbornou přípravu, která umožní držet krok s vědeckým vývojem, umožnily větší flexibilitu ve vědecké produkci žen po narození nebo adopci dítěte, zajistily odpovídající služby péče o dítě a podněcovaly rovněž zapojení mužů do rodinného života; tato opatření by měla být uplatňována také u výzkumných pracovnic, které pracují v rámci individuálních stipendií, a u pracovnic v externě financovaných výzkumných projektech;

21.    vyzývá členské státy a regiony, aby v rámci univerzit a výzkumných ústavů podporovaly rozvoj prostředí zohledňujícího potřeby rodinného života;

22.    naléhavě žádá Komisi, aby uznala potřebu odpovídající otcovské dovolené a peněžitého příspěvku v otcovství, jež by mužům umožnily vzít si volno a starat se o dítě, a pomohla tak bojovat s normou, podle níž rodičem, který má přerušit svou profesní dráhu, je žena, s cílem překonat jednu z hlavních překážek bránících ženám pokračovat ve vědecké a akademické dráze;

Institucionální změnyprojekty

23.    bere na vědomí, že kromě podpory individuální kariéry žen je nutné provést institucionální změny s cílem překonat překážky pro rovnost žen a mužů, zejména pokud jde o vertikální segregaci a účast žen v orgánech s rozhodovací pravomocí;

24.    zdůrazňuje, že podpora a iniciování těchto změn se neobejde bez účasti institucí v podobě stanovení nových norem, řešení vyvstávajících otázek a sledování dosaženého pokroku s cílem umožnit vědeckým pracovnicím využívat dostupných informací a zároveň aktivně přispívat k Evropskému výzkumnému prostoru;

25.    naléhavě žádá Komisi, aby předložila doporučení členským státům obsahující společné pokyny k institucionálním změnám na podporu rovnosti žen a mužů na vysokých školách a ve výzkumných institucích;

26.    domnívá se, že je třeba systematicky zpracovat dostupné informace týkající se podílů žen a mužů a postavení vědeckých pracovnic v jednotlivých členských státech s cílem podpořit rovnost žen a mužů ve všech veřejných i soukromých výzkumných institucích; je toho názoru, že o podobě další činnosti na podporu projektů týkajících se vědeckých pracovnic musí být dosaženo konsensu;

27.    naléhavě žádá Komisi, aby se více zasadila o koordinaci iniciativ zaměřených na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činností v rámci Evropského výzkumného prostoru a aby zvyšovala povědomí zúčastněných stran o významu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů ve vědecké a akademické sféře a zajistila příslušné vzdělávání; zdůrazňuje, že je třeba přijmout opatření, která budou podněcovat profesní rozvoj a budování vlastní akademické a vědecké kariéry v prostředí skutečné rovnosti žen a mužů;

28.    vítá skutečnost, že Komise financuje vytváření plánů pro zajištění rovnosti žen a mužů prostřednictvím projektů 7. rámcového programu a programu Horizont 2020, a vítá rovněž společný projekt Komise a Evropského institutu pro rovnost žen a mužů na vytvoření online nástroje pro formulování plánů pro zajištění rovnosti žen a mužů jako prostředku pro identifikování osvědčených postupů a jejich sdílení s příslušnými zúčastněnými stranami; zdůrazňuje, že navrhované osvědčené postupy by měly zohledňovat nezávislost vysokých škol a výzkumných organizací a rozmanitost jejich organizační struktury v jednotlivých členských státech;

29.    vyzývá členské státy, aby navazovaly partnerství s výzkumnými organizacemi a univerzitami s cílem napomáhat kulturním a institucionálním změnám ve prospěch rovnosti žen a mužů;

30.    vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s akademickými institucemi nabízely podporu a větší příležitosti kariérního postupu v klíčových přechodových momentech, jako je přechod z doktorského studia na místa odborných asistentů a následně docentů;

31.    zdůrazňuje potřebu důsledného uplatňování požadavku rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a jejich vyvážené účasti v rámci programu Horizont 2020; domnívá se, že si to vyžádá nové úsilí o začlenění požadavku rovnosti žen a mužů do koncepce příštího pracovního programu i do jeho provádění; vítá vytvoření Poradní skupiny pro rovnost žen a mužů (AGG – Advisory Group on Gender) v rámci programu Horizont 2020; je pevně přesvědčen, že cílů programu Horizont 2020 bude dosaženo pouze za předpokladu plné účasti vědeckých pracovnic;

32.    vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s akademickými institucemi iniciativně podporovaly ženy v jejich snaze ucházet se v těchto institucích o místa a aby zajistily, že v přijímacích komisích budou pokud možno zastoupeny ženy;

33.    je pevně přesvědčen, že zohledňování rovnosti žen a mužů je pro výzkum zdrojem přidané hodnoty a představuje investici, která je rentabilní; zdůrazňuje, že genderová analýza může podpořit inovace a mezioborovou spolupráci ve vědě i v technologiích;

Další kroky

34.    vyzývá členské státy, aby výzkumným ústavům a vysokým školám poskytly pobídky pro zavedení a provádění plánů pro zajištění rovnosti žen a mužů, aby začlenily hledisko rovnosti žen a mužů do svých vnitrostátních výzkumných programů, odstranily právní a jiné překážky pro přijímání, udržení a kariérní postup výzkumných pracovnic a aby uplatňovaly komplexní strategie strukturální změny za účelem odstranění stávajících rozdílů ve výzkumných ústavech a programech;

35.    vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily problém nerovného zastoupení žen a mužů v rozhodovacích procesech a v orgánech odpovědných za přijímání a povyšování výzkumných pracovníků a aby zvážily vytvoření plánů pro zajištění rovnosti žen a mužů jako podmínky pro přístup k veřejnému financování ve výzkumu, vědě a v akademické sféře a daly za tímto účelem zejména podnět k tomu, aby výzkumná a vědecká zařízení podávala zprávy o svém úsilí o integraci vědeckých pracovnic, a zajistily otevřené a transparentní postupy výběru a povyšování;

36.    konstatuje, že strategie na podporu rovnosti žen a mužů v oblasti vyššího vzdělávání musejí řešit rovněž problém násilí na základě pohlaví; vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly strategie pro řešení problému násilí na základě pohlaví v kampusech univerzit a vysokých škol, jejichž součástí budou osvětové kampaně, opatření, která postiženým ženám zajistí snadnější přístup ke spravedlnosti, a zapojení mužské části studentstva, akademiků a zaměstnanců do boje proti násilí;

37.    vyzývá členské státy, aby vybízely zaměstnavatele k přijímání opatření umožňujících potírání všech forem psychického obtěžování na pracovišti namířeného proti ženám, které může vést k zastrašení obětí a v budoucnu k jejich odchodu;

38.    vybízí členské státy, aby usnadnily pravidelnou komunikaci mezi vnitrostátními ministry pro vědu a vysoké školy a ministry pro rovnost pohlaví či mezi jinými příslušnými ministry s cílem rozvíjet vnitrostátní politiku, která bude podněcovat a podporovat působení žen ve vědecké a akademické sféře;

39.    vyzývá členské státy, aby do boje proti genderovým stereotypům a do šíření vzájemného respektu zapojily sdělovací prostředky a soukromý sektor; zdůrazňuje význam sdělovacích prostředků pro udržování či naopak potírání a rozptylování genderových stereotypů a jejich možnosti aktivně šířit kladné vzory pro ženy a dívky, což by mělo být podporováno;

40.    vyzývá Komisi a Evropský institut pro rovnost žen a mužů, aby dále rozpracovaly stávající metodiku pro vedení statistik rozčleněných podle pohlaví pro všechny akademické a vědecké činnosti, které doplňují statistiky v oblasti lidských zdrojů, a aby zavedly validní ukazatele pro měření procesů institucionálních změn na úrovni jednotlivých států, jakož i v rámci Evropského výzkumného prostoru;

41.    vyzývá členské státy, akademickou obec a všechny zúčastněné strany, aby zavedly specializované programy v oblasti vzdělávání, zvláště vzdělávání terciárního, s cílem zdůraznit význam rovnosti žen a mužů;

42.    vyzývá Komisi a členské státy, aby důsledně zohledňovaly rovnost žen a mužů při přípravě rozpočtu všech programů a opatření, jež zajišťují financování ve vědecké, akademické a výzkumné sféře, a aby vypracovaly pokyny a metodiku pro sledování a posuzování toho, jakým způsobem je hledisko rovnosti žen a mužů v těchto oblastech zohledňováno;

43.    vyzývá členské státy, aby zavedly statistická opatření umožňující monitorovat, kam ženy opouštějící akademické prostředí odcházejí, s cílem zlepšit tvorbu politiky akademickými institucemi a orgány státní správy působícími v příslušných oblastech;

44.    vybízí členské státy, aby zvážily možnost kladného hodnocení akademických institucí, které přijaly opatření za účelem řešení problému nerovnosti žen a mužů;

45.    žádá Komisi, aby začlenila hledisko rovnosti žen a mužů do vědeckého a technického obsahu s cílem ukončit skryté formy diskriminace prostřednictvím stimulů k zohlednění problematiky pohlaví a genderu ve výzkumu a vývoji;

Zapojení

46.    vyzývá Komisi a členské státy, aby dále podpořily vytváření sítí vědeckých pracovnic na vnitrostátní a regionální úrovni a na úrovni EU;

47.    vybízí členské státy, aby zvážily zavedení mentorských systémů se zvláštním zaměřením na motivování žen k podávání žádostí o finanční granty, povýšení či jiné příležitosti a na poskytování podpory v průběhu tohoto procesu;

48.    znovu zdůrazňuje, že je důležité zajistit větší zapojení žen do rozhodování a vyvážené zastoupení žen a mužů v hodnotících, výběrových a dalších příslušných komisích a v nominovaných panelech a komisích, jež přijímají rozhodnutí ohledně přijímání pracovníků, financování, výzkumných programů a publikování; je toho názoru, že výzkumné instituce a univerzity by měly být vybízeny k tomu, aby zavedly cíle pro zastoupení žen v těchto orgánech; vybízí v tomto ohledu Komisi a členské státy, aby vycházely z Komisí předloženého návrhu směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních(6) a navrhly obdobná legislativní opatření vztahující se na vyšší pozice pro ženy v akademické a vědecké sféře;

49.    žádá Radu, aby za svého lucemburského předsednictví přijala závěry týkající se rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu s cílem zajistit větší zastoupení a účast žen v rozhodovacích procesech v oblasti výzkumu;

50.    vyzývá Parlament, aby zavedl cenu „Ženy a věda v Evropě“ pro odměňování zaměstnavatelů (podniků, institucí a orgánů), kteří příkladným způsobem prosazují účast žen v akademické a vědecké sféře, podporují ženy v zaujímání vedoucích funkcí a uplatňují politiku stejného odměňování žen a mužů;

51.    vyzývá Komisi, aby prostřednictvím informačních kampaní propagovala režimy a programy zaměřené na širší zapojení žen do vědeckého výzkumu;

52.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám členských států.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Skleněný strop

Termín „skleněný strop“ byl zaveden v roce 1986 novináři z deníku Wall Street Journal. Označuje neviditelné překážky (související s předsudky), které brání ženám v profesním postupu.

Rozsah výpočtu skleněného stropu odráží míru obtíží, jimž čelí ženy usilující o postup v kariéře na obdobnou úroveň jako jejich kolegové mužského pohlaví.

Očekávaná společenská úloha žen ovlivňuje nejen jejich osobní život, ale rovněž jejich zkušenosti na pracovišti, což způsobuje četné a složité problémy.

Z výzkumů vyplývá, že dovednosti, metody a celkový přístup žen, pokud jde o vědecké otázky, jsou naprosto stejné jako u mužů.

Uvedené překážky jsou příčinou nedostatečného zastoupení žen na vyšších hierarchických úrovních, a to i v oblastech, ve kterých představují většinu, například v oblasti vzdělávání.

Tato situace má mnoho složitých důvodů, jak dokládá rozbor literatury a výzkum vedený s důrazem na odvětví vzdělávání.

Omezováním zastoupení žen v oblasti výzkumu skrze vědomé i podvědomé stereotypy se připravujeme o důležitý potenciál, který vytvořilo naše vysoké školství, a znehodnocujeme vysoce kvalifikovaný lidský kapitál. Nedostatečné využívání tohoto lidského kapitálu oslabuje potenciální výhodu v oblasti výzkumu a inovací a celkový hospodářský rozvoj. Věda a inovace vyžadují neustálý příliv nových myšlenek, přičemž ty nejlepší myšlenky se bezpochyby rodí v různorodém prostředí.

Nerovné zacházení s ženami a jejich diskriminace zároveň představují hrubé porušování jejich základních lidských práv.

Statistika

Zpráva She Figures, zveřejňovaná od roku 2003 každé tři roky, uvádí statistické údaje a ukazatele týkající se lidských zdrojů v odvětví výzkumu a technického rozvoje a statistické údaje a ukazatele týkající se rovnosti žen a mužů ve vědě. Ze zprávy She Figures z roku 2012 vyplývá, že i přes dosažený pokrok nerovnost žen a mužů ve vědě přetrvává. Například ačkoli 59 % absolventů vysokých škol v EU v roce 2010 tvořily ženy, jejich zastoupení ve vedoucích akademických funkcích v EU bylo pouze 20 %.

Přestože podíl výzkumných pracovnic rostl rychleji než podíl jejich mužských protějšků, v roce 2009 představovaly ženy pouze 33 % z celkového počtu výzkumných pracovníků v zemích EU-27. Procentní zastoupení bylo nejnižší v podnikatelském sektoru, kde ženy tvořily pouze 19 % z celkového počtu výzkumných pracovníků, oproti 40 % v oblasti vysokoškolského vzdělávání a 40 % ve vládním sektoru.

Akademická kariéra žen je nadále výrazně charakterizována silnou vertikální segregací. V roce 2010 přesahoval počet studentek (55 %) a absolventek (59 %) počet studentů a absolventů, nicméně v postgraduálním studiu muži ženy počtem převyšovali (49 % žen mezi doktorandy a 46 % mezi absolventy postgraduálního studia). Kromě toho byly ženy zastoupeny pouze ze 44 % mezi akademickými pracovníky stupně C, z 37 % mezi akademickými pracovníky stupně B a z 20 % mezi akademickými pracovníky stupně A. Nedostatečné zastoupení žen je ještě zřetelnější v oblasti přírodních věd a v technických oborech. Podíl žen vzrostl z pouhých 31 % celkového počtu studentů na prvním stupni vysokoškolského studia na 38 % mezi studenty postgraduálního studia a 35 % mezi absolventy postgraduálního studia, avšak činil 32 % mezi akademickými pracovníky stupně C, 23 % mezi akademickými pracovníky stupně B a pouze 11 % mezi akademickými pracovníky stupně A. Absolventky postgraduálního studia se po ukončení doktorského programu často rozhodnou věnovat jiným oblastem než vědě.

Bylo prokázáno, že rozmanitost z hlediska pohlaví v řídících orgánech přináší inovativní myšlenky, vyšší konkurenceschopnost a lepší správu a řízení společností. Větší počet žen ve vedoucích funkcích je rovněž signálem pro okolní svět, že společnost chápe složitost světových trhů a je připravena účastnit se hospodářské soutěže na celosvětové úrovni.

Studie provedené v poslední době v USA poskytují rostoucí množství důkazů o tom, jakou roli hrají genderové stereotypy ve vyloučení žen z vědecké kariéry. „V rámci randomizované, dvojitě slepé studie z roku 2012 byly fakultám přírodních věd na univerzitách orientovaných na výzkum předloženy žádosti o zaměstnání fiktivních studentů s připojenou dokumentací, k nimž bylo náhodně přiřazeno ženské či mužské jméno. Ze studie vyplynulo, že jak členové, tak členky fakulty hodnotili mužské uchazeče jako výrazně schopnější a způsobilejší k získání pracovního místa než ženy s totožnou dokumentací k žádosti o zaměstnání. Studie z roku 2014 odhalila, že jak u mužů, tak u žen je dvakrát vyšší pravděpodobnost, že na pracovní místo vyžadující odborné znalosti v matematice přijmou muže.“ (Joan C. Williams: The 5 Biases Pushing Women Out of STEM, Harvard Business Review, 5. března 2015).

Překážky bránící profesnímu rozvoji žen

Negativní stereotypy a předsudky přetrvávající z minulosti do dnešní doby (stereotypy jsou příčinou výrazné diskriminace)

Mateřství a další rodinné povinnosti

V manželstvích, kde se oba manželé věnují kariéře, na sebe ženy pracující ve výzkumu s vyšší pravděpodobností vezmou větší část rodičovských povinností než jejich partneři, mimo jiné proto, že se tak snaží naplnit očekávání společnosti, a obvykle přijímají hierarchicky nižší pracovní pozice. Rodinné povinnosti mohou také velmi často představovat jeden z nejdůležitějších důvodů, proč absolventky po ukončení postgraduálního studia přeruší kariéru, neboť je čas založit rodinu. V porovnání s muži s profesní dráhou ve výzkumu však u žen existuje větší pravděpodobnost, že založení rodiny ovlivní jejich produktivitu a kariérní postup. Podle zprávy She Figures z roku 2012 výzkumní pracovníci v roce 2010 zakládali rodiny častěji než ostatní obyvatelé v produktivním věku, všechna opatření proto musí brát v potaz možnost úspěšného vyvážení profesního a soukromého života.

Diskriminace: rozdělování povolání na „mužská“ a „ženská“

Společnost tradičně vnímá některá povolání jako vyhrazená mužům a jiná jako vyhrazená ženám. Tyto stereotypy vedou k nízkému zastoupení žen ve vědě a technice. Podíl žen mezi řádnými profesory byl nejvyšší v humanitních a společenských vědách (28,4 % a 19,4 %) a nejnižší ve strojírenství a technice (7,9 %).

Rozdíly v odměňování

Je třeba uznat existenci problému spočívajícího v rozdílném odměňování žen a mužů. Tento problém se týká i kariéry ve výzkumu a akademické kariéry a je společně s horším přístupem k financování výzkumu a publikování vědeckých prací jedním z faktorů, které přispívají k možné frustraci žen v těchto oborech v souvislosti s pomalým kariérním postupem a které jsou příčinou toho, že se vzdávají své profesní dráhy. Nerovné odměňování za stejnou práci je v právu EU považováno za přímou diskriminaci: „Zásada stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci […] představuje důležitý aspekt zásady rovného zacházení s ženami i muži a je klíčovou a nedílnou součástí acquis communautaire(směrnice 2006/54/EC).

Nedostatek ambicí (chybějící vize a nedostatečná sebedůvěra)

„Hrozba stereotypu“ je příčinou toho, že se ženy domnívají, že mají menší šance na úspěšnou akademickou kariéru než jejich mužské protějšky nebo že jsou méně schopné, v důsledku čehož jednají, jako by méně schopné skutečně byly.

Nerovný přístup k povoláním a k financování

Nesmírně důležitou otázku představují financování a zdroje.

Podle zprávy She Figures z roku 2012 vykázalo 22 ze 17 zemí, pro něž jsou k dispozici údaje za rok 2010, vyšší úspěšnost mužů při získávání finančních prostředků na výzkum. Ve třech členských státech EU, na Islandu a v Norsku byla míra úspěšnosti vyšší u žen.

Podle Evropské rady pro výzkum zaznamenaly ženy v rámci udílení grantů v roce 2007 výrazný úspěch v humanitních vědách – až 50 % grantů –, avšak v oblasti přírodních věd získaly pouze cca 35 % grantů.

Z nedávné analýzy Evropské ceny pro postgraduální a mladé výzkumné pracovníky vyplývá, že významnou část těchto prestižních ocenění získávají ženy. V rámci tří programů způsobilých k udělení této ceny měly ženy menší úspěšnost (80–90 % míry úspěšnosti mužů), avšak u některých akcí Marie Curie týkajících se mobility byla úspěšnost žen vyšší. To lze považovat za důkaz toho, že zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu EU nese své ovoce.

Nedostatek zkušených řídících pracovníků

Z dřívějších výzkumů vyplývá, že ve výběrových komisích s paritní účastí žen dokonce i ženy v případě stejné kvalifikace uchazečů a uchazeček většinou upřednostňovaly mužské zájemce.

Sexuální obtěžování žen

Dřívější výzkumy prokázaly, že důležitým faktorem úspěchu v akademické kariéře je nalezení mentora. V oborech, kterým dominují muži, se však ženy častěji než muži ocitají v situaci, kdy je jejich mentorem příslušník opačného pohlaví. Je třeba zavést striktní opatření s cílem předcházet sexuálnímu obtěžování.

Probíhající programy na podporu rovnosti žen a mužů

Rovnost žen a mužů je jednou z klíčových priorit „Posíleného partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst“ (EVP) a průřezovou otázkou programu Horizont 2020. Mezi další iniciativy patří Helsinská skupina pro rovnost žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací, kampaň s názvem „Science it’s a girl thing!“ („Věda je holčičí záležitost“) zahájená Evropskou komisí, strategie s názvem „Institutional change“ („Institucionální změna“) na podporu rovnosti žen a mužů v organizacích provádějících a financujících výzkum a odborná skupina s názvem „Innovations through Gender“ („Inovace skrze gender“) financovaná Evropskou komisí.

Návrhy, jak změnit roli žen ve vědě (opatření, která je třeba zrušit)

Některá opatření týkající se mateřství

•   Když ženy porodí nebo si osvojí dítě, jejich vědecké výstupy by měly být vypočítávány jako méně intenzivní po dobu minimálně jednoho roku a v případě potřeby by jim navíc měl být přiznán nárok na pracovní volno.

•   Po dobu plnění mateřských povinností by měla být dočasně omezena jejich výuková činnost nebo činnost v oblasti projektového řízení.

•   Na pracovištích je nutné zajistit kvalitní jesle.

Obecná opatření

•   plošné začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do akademické a vědecké činnosti s cílem zahrnout genderový aspekty do:

o struktur (vedení statistik veškeré akademické a vědecké činnosti rozčleněných podle pohlaví a snaha o rovné zastoupení mužů a žen v profesních sdruženích a v rámci rotace na pracovních pozicích)

o programů (zahrnutí obsahu týkajícího se rovnosti žen a mužů a zohlednění genderových důsledků pro konkrétní výzkumnou činnost)

o rozpočtu (společnost musí financovat zvláštní vzdělávací programy, jejichž smyslem bude zdůrazňovat význam rovnosti žen a mužů)

•   dohled nad výběrovými řízeními v oblasti náboru, profesního postupu, přidělování tvůrčího volna, financování projektů, stipendií atd.

•   vytváření příruček a zajišťování odborné přípravy s tématikou začleňování hlediska rovnosti žen a mužů pro členy výběrových komisí

•   systematické podávání zpráv o pokroku dosaženém v oblasti rovnosti žen a mužů

•   poskytování pomoci s cílem zajistit, aby činnosti, na něž jsou vynakládány veřejné prostředky, respektovaly zásadu rovnosti (od kritérií, kterými se řídí jmenování členů vědeckých akademií, po činnost vědeckých výborů kongresů a udílení vnitrostátních cen nebo obsazování způsobilých pozic).

Pozitivní opatření a akce

•   poskytování finančních zdrojů a/nebo vyhrazení pracovních míst za účelem dosažení početní rovnováhy mezi ženami a muži

•   aktivní nábor žen (vyhledávání potenciálních uchazeček, pokud se ženy v dostatečném počtu neuchází o nabízené pracovní místo), zejména do vedoucích funkcí

•   přijímání opatření různými organizacemi a fóry za účelem nápravy nebo radikálního zlepšení situace.

Při řešení problémů souvisejících se skleněným stropem, se kterými se ženy mohou potýkat ve vědě a dalších oblastech, je důležité si uvědomit, že sklo je pouhým sklem. Bude připravena zpráva uvádějící příklady toho, jak se skleněný strop projevuje v různých situacích a v jaké podobě se s ním setkávají jednotlivé ženy a jak lze tyto překážky zmenšit, nebo dokonce zcela odstranit přijetím specifických opatření zaměřených na boj proti genderovým stereotypům a tím, že budeme společně s budoucí pracovní silou usilovat o vybudování důvěry, získání dovedností a dosažení změny ve vnímání genderových otázek.

Příklady zahrnutých témat:

1. Život ženy v oblastech souvisejících s vědou: příklady ilustrující statistické údaje získané z průzkumů.

2. Překážky, kvóty a hnutí HeForShe: stávající metody řešení situace, které směřují k prosazení zásadních změn.

3. Získávání vlivu a budování důvěry musí začít dříve: příklady organizací, které zahajují působení v této oblasti v nižším věku, a příslušné důvody.

4. Konkrétní doporučení ohledně toho, jaké kroky lze podniknout, abychom pomohli změnit danou situaci, atd.

Závěr (výstup)

Závěrem lze definovat skleněný strop jako jednu z překážek, na niž narážejí ženy jako skupina a která jim brání v přístupu k vrcholným pozicím ve vědě, na univerzitách a v odborných profesích. V této souvislosti byla v minulosti i v nedávné době provedena řada výzkumů a průzkumů, přičemž téměř všechny docházejí ke stejnému závěru. Přijatá opatření musí být radikální, nikoli povrchní. Klíčový význam má spolupráce na kolektivní úrovni a na úrovni jednotlivce i společnosti k ní musí přispívat každý z nás.

Je stále více zapotřebí vybudovat silné a odhodlané ženské společenství. Členské státy by měly zavést lepší praktické postupy pro nábor a zaměstnávání vědeckých pracovníků. Vštěpování myšlenky rovnosti by mělo začínat již na základní škole, kde se děti učí, že jsou si rovny ve všech aspektech svého života. Školy by rovněž měly organizovat školení na podporu rozmanitosti s cílem podpořit uplatnění žen v tzv. povoláních STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika). Klíčová je v této záležitosti potřeba soustavného posilování právních předpisů.

Ačkoli se muži a ženy liší, musí si být rovni ve svých právech, bez ohledu na věk, náboženské vyznání, rodinný stav a vzdělání.

Důvod pro iniciativu v této oblasti nejlépe formulovala Nancy Hopkinsová: „Měnit srdce a mysli jedno po druhém je příliš pomalé; změňte instituci a srdce budou následovat.“

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

14.7.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Catherine Bearder, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Mary Honeyball, Elisabeth Köstinger, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Angelika Niebler, Maria Noichl, Marijana Petir, Liliana Rodrigues, Jordi Sebastià, Michaela Šojdrová, Ernest Urtasun, Elissavet Vozemberg, Jadwiga Wiśniewska, Jana Žitňanská, Inês Cristina Zuber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Biljana Borzan, Louise Bours, Stefan Eck, Linnéa Engström, Julie Girling, António Marinho e Pinto, Dubravka Šuica, Marc Tarabella

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Therese Comodini Cachia

(1)

Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0050.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0499.

(4)

Úř. věst. C 279E, 19.11.2009, s. 40.

(5)

Úř. věst. C 309, 27.10.2000, s. 57.

(6)

COM(2012)0614.

Právní upozornění