Postup : 2014/2255(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0241/2015

Předložené texty :

A8-0241/2015

Rozpravy :

PV 08/09/2015 - 13
CRE 08/09/2015 - 13

Hlasování :

PV 09/09/2015 - 8.13
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0309

ZPRÁVA     
PDF 570kWORD 152k
23.7.2015
PE 557.126v02-00 A8-0241/2015

o zprávě o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012

(2014/2255(INI))

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Zpravodaj: Eduard Kukan

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zprávě o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012

(2014/2255(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 940/2011/EU ze dne 14. září 2011 o Evropském roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012)(1),

–       s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(2),

–       s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její článek 25 týkající se práv starších osob,

–       s ohledem na závěrečnou zprávu Komise o evropském summitu o inovacích pro aktivní a zdravé stárnutí z 9.–10. března 2015,

–       s ohledem na podkladový dokument Komise z 23. února 2015 nazvaný „ Rozvoj stříbrné ekonomiky v Evropě“,

–       s ohledem na zprávu Komise o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 ze dne 15. září 2014 (COM(2014)0562),

–       s ohledem na zprávu Komise a názvem "Zpráva o stárnutí obyvatelstva 2015: hospodářské a rozpočtové projekce pro 28 členských států EU a Norsko (2013–2060)“ (European Economy 3|2015),

–       s ohledem na zprávu Komise ze dne 17. ledna 2014 s názvem Společná zpráva o uplatňování směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ („směrnice o rasové rovnosti“), a směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“) (COM(2014)0002),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (COM(2013)0083),

–       s ohledem na politický pracovní plán Komise na rok 2014 týkající se provádění balíčku o sociálních investicích,

–       s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 16. února 2012 s názvem „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“ (COM(2012)0055),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. února 2012 s názvem „Realizace strategického prováděcího plánu pro evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí“ (COM(2012)0083),

–       s ohledem na prohlášení Rady ze dne 7. prosince 2012 na téma „Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012): další směřování“,

–       s ohledem na zprávu, kterou společně vypracovaly Výbor pro sociální ochranu a Komise ze dne 10. října 2014 s názvem „Přiměřená sociální ochrana v souvislosti s potřebami dlouhodobé péče ve stárnoucí společnosti“,

–       s ohledem na zprávu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) ze dne 31. října 2015 o přístupu ke zdravotní péči v časech krize,

–       s ohledem na práci, kterou aktuálně vyvíjí pracovní skupina OSN pro stárnutí s cílem navrhnout Úmluvu o právech starších osob,

–       s ohledem na výzkumnou zprávu nadace Eurofound s názvem „Pracovní preference po 50“(2014),

–       s ohledem na tematický dokument nadace Eurofond s názvem „Zaměření na udržitelnou práci: směrem k lepším a delším pracovním životům“ (z prosince 2014),

–       s ohledem na hloubkovou analýzu výzkumné služby Evropského parlamentu s názvem „Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012)“,

–       s ohledem na závěrečnou zprávu Ecorys ze dne 15. dubna 2014 s názvem „Hodnocení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity“,

–       s ohledem na „Pracovní plán na cestě k Evropskému roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 (ER2012) i za tento rok“ koalice zainteresovaných stran ER2012 ze dne 10. prosince 2012,

–       s ohledem na zvláštní Eurobarometr č. 378 z ledna 2012 s názvem „Aktivní stárnutí“,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 o dopadech krize na přístup zranitelných skupin k péči(3),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2013 o agendě pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody(4),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o demografické výzvě a mezigenerační solidaritě(5),

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0241/2015),

A.     vzhledem k tomu, že cílem Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (ER 2012) bylo zvýšit povědomí o hodnotě aktivního stárnutí, stimulovat výměnu informací, podpořit politiky aktivního stárnutí a vytvořit rámec pro konkrétní kroky Unie a členských států a rovněž všech zainteresovaných stran ve veřejném i soukromém sektoru;

B.     vzhledem k tomu, že se očekává, že do roku 2050 průměrný věk občanů EU přesáhne 50 let;

C.     vzhledem k tomu, že EU čelí bezprecedentním demografickým, sociálním a strukturálním změnám, které je nutné neprodleně řešit; vzhledem k tomu, že všeobecné stárnutí obyvatelstva je doprovázeno vzrůstajícími potřebami sociálního zabezpečení, zdravotních služeb a péče pro seniory a jejich rodiny a že dlouhodobé kvalitní a udržitelné veřejné služby v EU budou do velké míry záviset na opatřeních, která budou v následujících několika letech přijata;

D.     vzhledem k tomu, že na zvyšování střední délky života by se mělo pohlížet jako na výdobytek civilizace a faktor sociálního pokroku;

E.     vzhledem k tomu, že v roce 2006 byla založena síť regionů pro demografickou změnu, která zahrnuje přibližně 40 evropských regionů a vzhledem k tomu, že tato síť usiluje o zvyšování povědomí o tom, jak významné jsou výzvy, jako je stárnutí a úbytek populace, pro EU a její hospodářskou a sociální soudržnost;

F.     vzhledem k tomu, že průměrný počet dětí na jednu ženu v EU je nižší než hranice nutná pro generační obnovu, hospodářská krize byla jedním z faktorů snížení míry porodnosti a naděje dožití by se mohla do roku 2050 prodloužit o dalších pět let;

G.     vzhledem k tomu, že aktivní stárnutí je jednou z největších výzev 21. století;

H.     vzhledem k tomu, že kromě fenoménu stárnutí se stále zvyšuje počet evropských regionů, v nichž dochází k demografickému poklesu v důsledku snižující se míry porodnosti ve spojení s úbytkem populace a vysokou mírou stárnutí, závislosti a úbytku počtu zaměstnaných osob; vzhledem k tomu, že všechny tyto jevy se ve zvýšené míře vyskytují ve venkovských oblastech dotčených regionů, jelikož venkovské oblasti lidé často opouštějí a stěhujíc se do velkých nebo středně velkých měst;

I.      vzhledem k tomu, že aktivní stárnutí a mezigenerační solidarita jsou klíčové pro dosažení cílů Evropa 2020 a dosažení konkurenceschopné a prosperující Evropy podporující začlenění;

J.      vzhledem k tomu, že úspěch politik aktivního stárnutí je úzce spojen s efektivitou řady politik nediskriminace, sociální ochrany, sociálního začleňování a veřejného zdraví rozvíjených během života občanů a pracujících EU;

K.     vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) pojem „aktivní“ odkazuje na pokračující účast na sociálním, hospodářském, kulturním, duchovním a občanském dění, nikoli pouze na schopnost být fyzicky aktivní nebo na účast jakožto pracovní síly, a vzhledem k tomu, že starší osoby, které odcházejí do důchodu, a osoby, které odcházejí do důchodu z důvodu invalidity nebo choroby, mohou být nadále užitečné pro své rodiny, vrstevníky, společnosti a národy;

L.     vzhledem k tomu, že je potřebný celostní přístup, který bude brát ohled na různé prvky přispívající k tomu, aby byla práce v celém průběhu života udržitelná pro všechny jednotlivce a celou společnost;

M.    vzhledem k tomu, že různé skupiny pracovníků zakoušejí různé pracovní podmínky, což vede k nerovnostem týkajícím se pracovního zdraví;

N.     vzhledem k tomu, že mezi členskými státy a regionálními a místními orgány existují viditelné rozdíly, pokud jde o politiky aktivního stárnutí a politiky sociální ochrany ve stáří, podpůrnou infrastrukturu a rozpočtové zdroje;

O.     vzhledem k tomu, že aktivní a zdravé stárnutí vytváří nové společenské potřeby, vyžaduje investice do diverzifikovaných veřejných služeb, ať už stávajících služeb nebo nových služeb, které je třeba vytvořit, a samozřejmě v oblasti zdravotnictví a péče o seniory, a vzhledem k tomu, že tím vzniká nový potenciál v souvislosti s užíváním a prodloužením volného času a času odpočinku;

P.     vzhledem k tomu, že finanční a hospodářské krize měla dopad na zvýšení úrovně chudoby mezi staršími osobami a k tomu, že chudoba nebo ohrožení chudobou a sociálním vyloučením nepředstavuje pouze riziko pro zdraví, nýbrž také zabraňuje jakékoli možnosti aktivního stárnutí;

Q.     vzhledem k tomu, že v celé EU je činných přibližně 125 000 zaměstnaneckých penzijních fondů, které drží aktiva v hodnotě 2,5 bilionu EUR jménem zhruba 75 milionů Evropanů, což představuje 20 % populace EU v produktivním věku;

R.     vzhledem k tomu, že jednou ze základních zásad lidské společnosti je mezigenerační solidarita; vzhledem k tomu, že s neustále rostoucí průměrnou nadějí dožití roste význam mezigeneračních vztahů; vzhledem k tomu, že mají-li hospodářství a společnost dosáhnout svých cílů, potřebují životní zkušenosti, odhodlání a představy všech generací;

S.     vzhledem k tomu že, k vytváření opravdové kultury aktivního stárnutí značným způsobem přispívá aktivní zapojení do programů celoživotního učení a sportovních programů, což obyvatelstvu umožňuje nejenom přizpůsobovat své schopnosti měnícím se požadavkům pracovního trhu v průběhu celého života, ale i zůstávat zdraví, aktivní a všeobecně zapojení do společnosti;

T.     vzhledem k tomu, že starší ženy představují 20 % populace EU a podle současných demografických trendů tento podíl nadále poroste; vzhledem k tomu, že ve většině zemí EU jsou starší ženy ve vyšší míře ohroženy chudobou než starší muži, a že v průměru je chudobou ohroženo 21 % starších žen a 16 % mužů; vzhledem k tomu, že genderová mezera v důchodech v EU dosahuje 39 %;

U.     vzhledem k tomu, že přístupné technologie mohou umožnit i usnadnit přístup na pracovní trh, k nezávislému životu a zapojení do všech aspektů společnosti; vzhledem k tomu, že dnes však 69 % lidí, kteří nemají základní počítačové dovednosti, je starších 55 let; vzhledem k tomu, že kvůli nedostatku přístupnosti, rychlému rozvoji IKT a slabé počítačové gramotnosti je mnoho starších osob a osob se zdravotním postižením více ohroženo tím, že nebudou moci plně využít budoucí jednotný digitální trh;

1.      uznává, že evropský rok 2012 přinesl důležitý politický impuls, který pomohl, zahájit diskusi o výzvách aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity v Evropě;

2.      definuje mezigenerační spravedlnost jako spravedlivé rozdělení přínosů a břemen mezi generacemi; domnívá se, že funkční spolupráce mezi generacemi je založena na solidaritě a musí být doprovázena vzájemným respektem, odpovědností a ochotou pečovat jeden o druhého;

3.      konstatuje, že konkrétní cíle evropského roku 2012 byly částečně dosaženy, s tím, že nejlepších výsledku bylo dosaženo v oblasti zvyšování povědomí a pořádání akcí;

4.      bere na vědomí a vítá skutečnost, že akce a iniciativy v rámci evropského roku 2012 jasně ukázaly, že starší lidé nejsou pro ekonomiku a společnost břemenem, ale naopak díky svým zkušenostem, úspěchům a znalostem spíše přínosem;

5.      poukazuje na to, že evropský rok 2012 dosáhl úspěchu, pokud jde o cíl mobilizovat příslušné aktéry v oblasti aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity; považuje však za politováníhodné, že se jen vzácně podařilo dosáhnout cíle vytvoření nových sítí pro sdílení zdrojů, projektů a myšlenek mezi veřejným sektorem, soukromým sektorem a občanskou společností; vyjadřuje politování nad skutečností, že zapojení sociálních partnerů bylo kolísavé a že se nepovedlo významněji zapojit soukromé podniky; zdůrazňuje potřebu budování kapacit s cílem napomáhat aktivnímu zapojení starších občanů do společnosti;

6.      vítá, že evropský rok 2012 pomohl upřesnit vnitrostátní politické programy aktivního stárnutí, podpořil výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, zvýšil počet iniciativ na podporu aktivního stárnutí a posílil znalosti a dovednosti zúčastněných stran;

7.      zdůrazňuje, že pro vývoj lépe zaměřených a účinnějších strategií aktivního stárnutí jsou potřebné spolehlivé statistiky týkající se situace starších osob a demografických změn; vyzývá Komisi, aby zajistila komplexní sběr dat vysoké kvality o společenském postavení starších osob, jejich zdraví, právech a životní úrovni;

8.      považuje za velmi důležité, aby iniciativy zahájené v rámci evropského roku 2012 byly dále sledovány a přeměněny v důrazný politický závazek následovaný konkrétními kroky na zajištění sociálního začleňování, aktivní účasti a blaha všech generací, a to za dodržování zásady subsidiarity a proporcionality; připomíná, že musí být účinně prováděny právní předpisy EU týkající se politik stárnutí v zájmu boje proti diskriminaci a její prevence ve všech oblastech života mladých i starších občanů;

9.      zdůrazňuje, že je třeba zintenzívnit třístrannou koordinaci mezi rozhodovací úrovní (zahrnující úroveň EU, vnitrostátní a regionální úrovně), občanskou společností a soukromým sektorem, včetně průmyslových odvětví, která poskytují inovativní zboží a služby na podporu nezávislého života;

10.    vyzývá Komisi, aby provedla studii o demografickém poklesu, který postihuje stále větší počet regionů v různých zemích EU, a vypracovala sdělení o tomto problému a o opatřeních, která by bylo možno přijmout na evropské úrovni, na úrovni členských států a v dotčených regionech, aby se otázka demografického poklesu vyřešila;

11.    zdůrazňuje, že regiony, jež jsou vážně znevýhodněny z přírodního či demografického hlediska (např. řídce osídlené regiony, ostrovy a horské oblasti), jsou obzvláště postiženy problémy spojenými se stárnutím a mají méně zdrojů a infrastruktury na podporu aktivního stárnutí; vyzývá ke zvážení toho, zda jsou k řešení problému stárnutí vhodné stimulační plány vzhledem k tomu, že tento problém se obecně zhoršuje současným vylidňováním, které postihuje mnoho dotčených regionů, a může ohrožovat přežití těchto oblastí;

12.    považuje, za politováníhodné, že relativně pozdní schválení evropského roku 2012 vedlo ke zpožděním při uzavírání smluv a provádění, v důsledku čehož některé akce, jako inciativa Den síly seniorů, nevyužily plně svého potenciálu; bere na vědomí snížený rozpočet přidělený evropskému roku 2012 ve srovnání s předchozími evropskými roky a v důsledku toho omezené zdroje k provedení cílů evropského roku 2012;

13.    připomíná, že aktivní stárnutí je mimo jiné proces optimalizace možností zachovat si zdraví a účastnit se života společnosti, a tak zajistit, že si lidé udrží dobrou životní úroveň a kvalitu života během stárnutí; zastává názor, že politiky aktivního stárnutí by měly zvyšovat potenciál lidí dosahovat v průběhu života fyzické, sociální a duševní pohody, a tak umožňovat lepší sociální začleňovaní a větší účast na životě společnosti; poukazuje na skutečnost, že aktivní stárnutí zahrnuje rovněž poskytnutí lepšího přístupu k zdravotním službám, službám dlouhodobé péče a k sociálním službám, jež se v některých případech dostaly pod tlak během krize, k celoživotnímu učení, účasti na společenských a kulturních aktivitách, zlepšení stávající sociální infrastruktury, jako jsou domovy a denní pečovatelská centra, odstranění diskriminace na základě věku a stereotypů, kroky na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a větší uvědomění si hodnoty aktivního a zdravého stárnutí;

14.    doporučuje všem členským státům, aby prostřednictvím svých systémů sociálního zabezpečení podporovaly a posilovaly vysoce kvalitní veřejnou infrastrukturu pro seniory (domovy, denní pečovatelská centra a pomoc v domácnosti), aby byli senioři vnímáni jako aktivní účastníci, a ne pasivní příjemci iniciativ, jichž se účastní;

15.    zastává názor, že je třeba dále rozvinout evropskou strategie boje proti demenci, což by mělo zahrnovat asistenční opatření pro rodiny pacientů, informační kampaně, zvyšování povědomí a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy;

16.    vyzývá Komisi, aby prostudovala hrozivý problém nezaměstnanosti lidí nad 50 let a stále se zvyšující míru dlouhodobé nezaměstnanosti a spolu s členskými státy, regionálními a místními orgány a sociálními partnery se zabývala okolnostmi a osobní situaci nezaměstnaných starších lidí a vyvinula účinné nástroje na udržení pracovníků z této zranitelné kategorie osob na trhu práce, jež poskytnou možnosti k celoživotnímu učení a aktualizaci dovedností, školení při práci a dostupným a cenově přístupným výukovým programům a podpoře mezigeneračního školení a všobecné předávání poznatků na pracovišti;

17.    zdůrazňuje, že v této souvislosti by měly být zváženy především programy, jako je „generační mentorství“, v rámci nichž jsou podporovány diskuse mezi staršími odborníky a mladší generací v práci i v odborné přípravě; poukazuje na to, že v pracovním procesu by měly být podporovány věkově smíšené týmy a oceňovány výjimečné projekty; domnívá se, že by ve členských státech měly být zavedeny pobídky pro podniky k přijímání starších pracovníků a že by z principu nemělo být v rámci odborné přípravy a další profesní přípravy zacházeno se staršími pracovníky méně příznivě než s mladšími; zdůrazňuje, že je zejména důležité přizpůsobit pracoviště potřebám starších pracovníků a poskytovat starším lidem více možností práce na částečný úvazek podle jejich preferencí a usnadňovat delší pracovní život pro ty, kdo chtějí a mohou pracovat déle; zastává názor, že by měly být zavedeny zvláštní důchodové systémy pro starší osoby, které jsou dlouhodobě bez zaměstnání, což by umožnilo najít rovnováhu mezi potřebou sociální stability těchto lidí a potřebami systémů sociálního zabezpečení;

18.    považuje za politováníhodné, že starší osoby jsou často vystaveni věkové diskriminaci, stereotypům a překážkám; vyzývá proto členské státy, aby neprodleně řádně provedly směrnici Rady 2000/78/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání; konstatuje, že Rada od roku 2008 blokuje návrh horizontální směrnice o rovném zacházení(6), a vyzývá členské státy, aby so nejdříve nalezly řešení této situace;

19.    důrazně však odmítá považovat politiky aktivního stárnutí pouze za nástroj na zachování zaměstnatelnosti starších pracovníků a naléhavě vyzývá členské státy, aby provedly všechna nezbytná posouzení a vyvinuly veškeré úsilí o přechod k přístupu založeném na životním cyklu a případně reformovaly důchodový systém a aby vyvinuly veškeré úsilí o ustálení pravidel pro odchod do důchodu se zohledněním míry nezaměstnanosti osob starších 50 let předtím, než zvýší povinný věk odchodu do důchodu; zdůrazňuje, že stanovení věku odchodu do důchodu pouze podle střední délky života opomíjí význam vývoje trhu práce, a nemělo by proto být jediným nástrojem pro řešení problému stárnutí obyvatelstva; domnívá se, že namísto toho by prostřednictvím právních předpisů na ochranu zaměstnanců a systémů stanovení mezd měly členské státy podpořit přijímání starších pracovníků zejména před zákonným věkem jejich odchodu do důchodu, protože nezaměstnanost by měla negativní dopady na jejich příjem v důchodu, a že by členské státy měly zajistit udržitelné systémy sociální ochrany;

20.    vyzývá členské státy, aby zajistily udržitelnost veřejných důchodových systému a aby zaručily individuální a přiměřená důchodová práva pro všechny a důstojný život ve stáří – včetně těch, kteří odůvodněně přerušili kariéru, zejména žen; zdůrazňuje význam přiměřeného dohledu a nezávislých auditů zaměstnaneckých penzijních fondů pro spolehlivé a udržitelné důchody;

21.    zdůrazňuje, že starší osoby musí mít možnost věnovat se dobrovolnému, ale velmi důležitému úkolu pomáhat svým rodinám, a poukazuje na důležitou roli, kterou tyto osoby vykonávají jako dobrovolníci;

22.    zdůrazňuje důležitost dostupných technologií pro stárnoucí společnost v evropských zemích a vyzývá Komisi, aby vyvinula inkluzivní strategii jednotného digitálního trhu, aby se zajistilo, že bude v celé této strategii zohledňována dostupnost a že bude propojena s podporou tzv. „stříbrné ekonomiky“ v Evropě;

23.    vítá skutečnost, že aktivní a zdravé stárnutí je jednou z investičních priorit Evropského sociálního fondu na programovací období 2014–2020, jak je stanoveno v nařízení 1304/2013; vyzývá členské státy, aby efektivně využily vyčleněné prostředky; připomíná, že projekty na podporu aktivního stárnutí je možno financovat rovněž z programů, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy (ESIF), Horizont 2020, Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a program Zdraví; vyzývá k lepší koordinaci mezi programy a různými nástroji, jež EU zpřístupnila na podporu aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, a vyzývá v souladu s prioritami programu Horizont 2020 ke stanovení evropské výzkumné priority „Aplikované vědy v oblasti zdraví a aktivního stárnutí“;

24.    vyzývá členské státy, aby využily financování dostupné v rámci Evropského sociálního fondu (ESF), ESIF a EaSI na poskytnutí finanční pomoci programům zaměřeným na to, aby si senioři dokázali pomoci vlastními silami, vypracovanými organizacemi pro seniory, jež navzájem sdílejí své energie, znalosti, zkušenosti a moudrost a pomáhají potřebným, a tak přispívají k aktivnímu a zdravému stárnutí a dlouhému samostatnému životu;

25.    připomíná přezkum rozpočtu Komisí z roku 2010, kdy byla jako jedna z hlavních zásad stanovena „přidaná hodnota na úrovni EU“; trvá na tom, že tato zásada musí představovat klíčový bod všech výdajů a že financování z EU, zejména financování z ESF, by nemělo být používáno jako náhrada vnitrostátních přístupů, ale mělo by být použito na poskytnutí dodatečné podpory programům aktivního stárnutí členských států;

26.    vyzývá Komisi a členské státy, aby lépe zaměřily prostředky na aktivní stárnutí, spolu s účinnou absorpcí prostředků; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala proveditelnost a přidanou hodnotu nového evropského finančního nástroje na řešení problému reintegrace propuštěných pracovníku středního věku;

27.    vyzývá Komisi a členské státy, aby shromažďovaly úplné a spolehlivé údaje, které umožní posouzení efektivnosti výdajů z ESF na starší pracovníky;

28.    vyzývá Komisi, aby posoudila proveditelnost a přínos nového finančního nástroje EU k zajištění minimálního příjmu pro všechny občany EU pod hranicí chudoby;

29.    doporučuje členským státům, aby vypracovaly a uplatňovaly veřejné politiky a programy, které zlepší nejen fyzické zdraví, ale posílí také duševní zdraví a sociální vazby;

30.    považuje za zásadně důležité podpořit seniory, aby mohli co nejdéle žít samostatně a aktivně, jak se stanoví v článku 25 Listiny základních práv Evropské unie, rozvojem a zachováním veřejné podpory, asistenčních a pečovatelských služeb orientovaných na člověka a řízených poptávkou a zlepšováním propojení těchto služeb; vyzývá proto členské státy, aby zajistily cenově dostupnou, přístupnou a nediskriminační zdravotní péči a ve svých zdravotních politikách dávaly přednost prevenci; vyzývá proto Evropskou komisi, aby provedla balíček týkající se sociálních investic, udržela zdravé stárnutí a přiměřenost a kvalitu služeb dlouhodobé péče na politickém programu a aby provedla analýzu cenové dostupnosti zdravotní péče pro seniory, shromáždila údaje o čekacích dobách v jednotlivých systémech zdravotní péče v EU a navrhla pokyny pro maximální čekací doby; považuje za zásadně důležité podpořit osobní a individuální odpovědnost za vlastní zdraví, s podstatným zvýšením míry informovanosti o zdravotní péči a národních motivačních kampaní, i podpořit spolupráci v oblasti zdravotní gramotnosti s cílem umožnit seniorům pečovat o své zdraví; připomíná, že bychom měli věnovat větší pozornost inovačním technologickým řešením a nástrojům; uznává konečně, že v zájmu dosažení tohoto cíle je důležité efektivně šířit informace o místních službách a nárocích v této oblasti;

31.    vyzývá Komisi, aby navázala na závěry společné zprávy nazvané „Přiměřená sociální ochrana v souvislosti s potřebami dlouhodobé péče ve stárnoucí společnosti“ a neprodleně předložila konkrétní návrhy;

32.    domnívá se, že starší osoby by měly být přednostně integrovány do vlastních rodin; navrhuje Komisi, aby se zabývala potenciálem domácností a odpovídající prací spočívající v péči o starší osoby,

33.    zdůrazňuje, že efektivnější veřejná doprava je jednou z nejvyšších priorit pro vytvoření prostředí vstřícnějšího k osobám ve vyšším věku(7), na podporu nezávislého života a přístupu k základním službám; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily přístup k dopravním systémům a jejich interoperabilitu;

34.    vítá podkladový dokument Komise nazvaný „ Rozvoj stříbrné ekonomiky v Evropě“ a opakuje, že je třeba dále rozvíjet „stříbrnou ekonomiku“, která se zaměřuje na potřeby stárnoucího obyvatelstva na základě ekonomických příležitostí, jež vznikají v souvislosti s veřejnými a spotřebitelskými výdaji spojenými se stárnutím obyvatelstva a týkají se specifických produktů, služeb, inovativních řešení a potřeb a vedou ke vzniku nových pracovních míst a k růstu, přičemž je nutné zohlednit potřeby nejzranitelnějších socioekonomických skupin;

35.    konstatuje, že jednostranné omlazování pracovních sil nevede k větší inovativnosti, ale znamená ztrátu zkušeností, znalostí a dovedností;

36.    zastává názor, že starší lidé by měli být plnohodnotnou součástí společnosti a že je třeba podpořit jejich účast na každodenním životě, včetně veřejného života; dále se domnívá, že by měl být podpořen strukturovaný dialog a výměna zkušeností mezi mladými a starými lidmi; v této souvislosti zdůrazňuje úlohu mezigeneračních projektů; podporuje dále právo seniorů vést důstojný a nezávislý život v souladu s článkem 25 Listiny základních práv Evropské unie; dále se domnívá, že na všech úrovních EU by měla být zajištěna aktivní politická účast zástupců mladší i starší generace všude tam, kde mohou být dotčeny generační zájmy;

37.    poukazuje rovněž na důležitou sociální úlohu, kterou starší osoby plní předáváním hodnot a zkušeností ostatním a poskytováním vodítek pro život společnosti;

38.    vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby zaujaly kladný postoj v rámci Otevřené pracovní skupiny OSN pro otázky stárnutí, aby bylo zajištěno, že starší občané budou moci plně uplatňovat svá lidská práva; vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s nezávislým odborníkem OSN pro lidská práva starších osob a se zástupci organizací starších osob v EU;

39.    lituje, že profesní dráha se v důsledku dočasné práce, rostoucího počtu pracovních poměrů na dobu určitou a nízké zaměstnanosti či nezaměstnanosti stává stále nestálejší a nejistější;

40.    vítá nadcházející pakt EU o demografické změně jako důležitý výsledek evropského roku 2012 a Evropského inovativního partnerství pro aktivní a zdravé stárnutí; žádá Komisi, aby zjistila, ve kterých oblastech rozpočtu EU lze ušetřit a využít prostředky účelněji s cílem poskytnout financování tohoto paktu, který je otevřenou, širokou a nezávislou sítí spojující místní a regionální zúčastněné strany usilující o řešení evropské demografické transformace podporou prostředí příznivého pro seniory v úzké spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO);

41.    vyzývá Komisi, aby přijala strategii EU pro demografické změny s cílem koordinovat opatření EU v různých oblastech pro zajištění synergií a maximalizaci jejich pozitivního dopadu na evropské občany, hospodářství a vytváření pracovních míst a také na ochranu lidských práv starších osob ve všech oblastech politiky EU;

42.    je přesvědčen, že demografické výzvy nejsou na evropské úrovni náležitě řešeny; vyzývá proto následující předsednictví Rady, aby tento bod opět zařadila na program EU a vypracovala jasné politické odpovědi;

43.    zdůrazňuje, že demografické změny nesmějí být využívány jako záminka pro rušení sociálních práv a dávek;

44.    vítá hlavní zásady pro aktivní stárnutí a mezigenerační solidaritu, které společně vyvinuly Výbor pro sociální ochranu a Výbor pro zaměstnanost; vítá zejména úlohu Výboru pro sociální ochranu při umožnění přímé výměny zkušeností mezi členskými státy, včetně oblasti dlouhodobé péče a důchodů;

45.    vítá index aktivního stárnutí zaměřený na zachycení nevyužitého potenciálu starších lidí, pokud jde o jejich aktivnější účast v pracovním i sociálním životě a vedení nezávislého života, spolu z probíhajícím následným projektem, který provádí Komise spolu s Hospodářským výborem OSN pro Evropu; vybízí členské státy, aby stanovily cíle založené na indexu aktivního stárnutí, jichž bude možné dosáhnout prostřednictvím souhrnných strategií aktivního stárnutí, a aby sledovaly pokroky při dosahování těchto cílů;

46.    poukazuje na to, že podpora prostředí vstřícného ke stárnutí je zásadním nástrojem na podporu starších pracovníků a uchazečů o zaměstnání a na podporu inkluzivních společností, které poskytují rovné příležitosti všem lidem; v této souvislosti vítá projekt společně řízený Komisí a WHO zaměřený na přizpůsobení celosvětového průvodce WHO po městech vstřícných k seniorům evropskému kontextu;

47.    je přesvědčen, že Úmluva OSN o ochraně práv osob starších osob zlepší život starších osob tím, že jim zaručí rovný přístup k politickým a hospodářským právům, právu na zdravotní péči a kulturním právům a bude představovat důležitou platformu, která umožní změny v přístupu ke stárnutí v globálním měřítku;

48.    vyzývá Komisi, aby přijala akční plán týkající se špatného zacházení se seniory, zvážila přitom evropský rámec kvality dlouhodobé péče vyvinutý partnerstvím WeDO a řešila záležitosti práv starších osob, které potřebují péči a pomoc;

49.    vyjadřuje politování nad tím, že Komise se doposud nezabývala nerovností související s věkem při provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD) a strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením; vyzývá proto Komisi, aby zvýšila povědomí o právech starších osob se zdravotním postižením a o věkové diskriminaci, již jsou tyto osoby vystaveny, a zabývala se jí a zajistila, aby při provádění UNCRPD nebyly opomíjeny starší osoby;

50.    vyzývá Komisi, aby vydala dlouho očekávaný Evropský akt přístupnosti, aby bylo zajištěno, že doprava, bydlení a produkty a služby založené na IKT, včetně těch, které jsou nabízeny v rámci „stříbrné ekonomiky“, byly přístupné starším osobám;

51.    vyzývá Komisi, aby v rámci evropského semestru vydala doporučení pro jednotlivé země, která budou řešit přiměřenost, udržitelnost a spravedlnost hospodářských reforem v oblasti zaměstnanosti, důchodů, sociálního začleňování a dlouhodobé péče; vyzývá Komisi, aby lépe posoudila sociální dopad hospodářský reforem, zejména v souvislosti se stárnutím populace;

52.    zdůrazňuje význam dobrovolné činnosti, kterou nelze brát jako samozřejmost a měla by proto mít svoji přidanou společenskou hodnotu, jež by byla zohledňována, a která podporuje mezikulturní učení a mezigenerační solidaritu, upevňuje aktivní stárnutí a celoživotní občanskou angažovanost a umožňuje starším osobám prokázat, že mohou pracovat pro společnost, a tak zlepšuje kvalitu jejich života, jejich životní pohodu a celkové zdraví; vyzývá k vyvinutí pružnějšího a inkluzivnějšího přístupu k účasti na dobrovolnických programech; v této souvislosti vyjadřuje politování nad ukončením programu Grundtvig, který podporoval starší dobrovolníky; připomíná význam evropských a nadnárodních sítí sdružení a veřejných a soukromých subjektů usilujících o větší integraci seniorů, které je třeba zvláště podporovat, a naléhavě vyzývá Komisi, aby uznala hodnotu úspěšných programů EU, jež kombinují aktivní občanskou účast ve skupinových výměnách v celé EU zahrnujících starší osoby;

53.    zdůrazňuje, že cílem spravedlivé generační politiky musí být vytvoření nástrojů pro vedení otevřeného a upřímného dialogu generací, z něhož budou mít prospěch všichni; vyzývá Komisi a členské státy EU, aby na těchto nástrojích intenzivně pracovaly s cílem vytvářet solidaritu;

54.    zdůrazňuje význam sociálních podniků, které přispívají k poskytování služeb starším osobám a starají se o jejich zdraví a zapojení do společnosti;

55.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1)

Úř. věst. L 246, 23.9.2011, s. 5.

(2)

Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0328.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0204.

(5)

Úř. věst. C 74 E, 13.3.2012, s. 19.

(6)

Návrh směrnice Rady, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich náboženské vyznání či víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426).

(7)

Evropská komise (2012), zvláštní zpráva Eurobarometr č. 378 o aktivním stárnutí;


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity

Rok 2012 byl vyhlášen „Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity“.(1) Celkovým cílem bylo usnadnit v Evropě vytvoření kultury aktivního stárnutí založené na společnosti pro všechny věkové skupiny.

Byly stanoveny následující konkrétní cíle:

1. zvýšit obecné povědomí o významu aktivního stárnutí a jeho různých aspektů,

2. podněcovat diskusi, vyměňovat si informace a rozvíjet vzájemnou výměnu zkušeností,

3. nabídnout rámec pro závazky a konkrétní opatření,

4. podporovat činnosti, které pomohou bojovat proti diskriminaci na základě věku, překonávat stereotypy spojené s věkem a odstraňovat překážky.

V rozhodnutí o evropském roku 2012 byly na období od ledna 2011 do prosince 2012 stanoveny rozpočtové prostředky ve výši pěti milionů EUR.

Koncept aktivního stárnutí

Rozhodnutí 940/2011/EU (2)odkazuje na následující definici aktivního stárnutí, kterou vypracovala Světová zdravotnická organizace: „proces optimalizace příležitostí v oblasti zdraví, účasti a bezpečnosti tak, aby byla zvýšena kvalita života lidí v průběhu stárnutí. Aktivní stárnutí umožňuje lidem plně rozvinout svůj potenciál pro dobrou tělesnou, sociální a duševní pohodu v průběhu celého jejich života a zapojovat se do společnosti, a přitom jim poskytuje odpovídající ochranu, zabezpečení a péči, když to potřebují. Podporování aktivního stárnutí proto vyžaduje mnohostranný přístup a odpovědnost prostřednictvím trvalé podpory napříč všemi generacemi.“

Koncept aktivního stárnutí má širší rozměr a neomezuje se pouze na to umožnit lidem déle pracovat. Je spojen s různými politikami, jako důchody, zdravotní a dlouhodobá péče, zaměstnanost IKT, boj proti diskriminaci, vzdělávání dospělých, doprava, dostupnost atd.

Provádění evropského roku 2012

Evropský rok 2012 byl oslaven celou řadou evropských akcí a u příležitosti tohoto roku byla předána různá ocenění. Kromě toho byly v jeho rámci realizovány dva významné výstupy – index aktivního stárnutí a hlavní zásady v oblasti aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Zúčastněné země pak také navrhly a provedly vnitrostátní programy. Do zahajovacích akcí se zapojilo celkem 4 500 účastníků. V průběhu roku se uskutečnilo celkem 748 vnitrostátních a nadnárodních iniciativ, přičemž započítány byly pouze iniciativy, které byly zahrnuty v databázi EU. Pokud jde o tematické pokrytí, pozornost se soustředila na propojení generací, podporu sociálního zapojení a podporu zdraví a preventivní zdravotní péči.

Od samého začátku evropského roku 2012 bylo bráno v potaz začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a toto hledisko bylo zahrnuto do podporovaných činností. Obecně evropský roku 2012 probíhal převážně pod vedením žen a hlavní vnitrostátní akce častěji přilákaly pozornost a účast žen než mužů.

Evropský rok 2012 se zabýval širokou škálou témat, na něž narážejí starší osoby a která souvisejí se zdravotním postižením, zejména zdravím a nezávislým bydlením. Iniciativy se zabývaly zdravotním postižením přímo i nepřímo, a to na úrovni EU i na úrovni jednotlivých členských států. Při činnostech evropského roku 2012 se dbalo na to, aby bylo prostředí akcí dostupné pro seniory a byla poskytnuta podpora, jako tlumočníci do znakové řeči nebo doprava na různé akce. Webové stránky EU obsahovaly možnost výběru většího písma.

Plány, jež byly na počátku evropského roku 2012 uvedeny v různých vnitrostátních programech byly většinou zemí do velké míry dodrženy. Nejlepší výsledky byly dosaženy ve zvyšování povědomí prostřednictvím iniciativ a akcí na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni. Evropský rok splnil své průběžné cíle posílit stávající sítě, vytvořit synergie a partnerství mezi vládními úrovněmi a politickými oblastmi, podpořit politiky a dlouhodobé strategie a zpřístupnit technické, organizační a sociální inovace. Cíle týkajícího se vytvoření nových sítí se nicméně dosáhlo jen zřídka. O politickém dopadu evropského roku 2012 v řadě zemí svědčí rozvoj vnitrostátních politik, strategií a komplexních programů týkajících se aktivního stárnutí. Podařilo se dosáhnout obecného cíle evropského roku – mobilizovat v souvislosti s aktivním stárnutím a mezigenerační solidaritou příslušné subjekty. Zapojení sociálních partnerů bylo však kolísavé a příliš se nepodařilo oslovit soukromý sektor.

Různé akce organizované na úrovni EU významně přispěly k dosažení obecných cílů. Některé z nich však nerozvinuly plně svůj potenciál z důvodu zpožděného harmonogramu provádění. Internetové stránky EU byly široce oceňované, jako iniciativa efektivní z hlediska nákladů, avšak počet návštěvníků byl nižší ve srovnání s jinými evropskými roky. Míra využití sociálních médií účastníky a zúčastněnými stranami byla rovněž omezená, alespoň na úrovni EU.

Na úrovni EU se evropský rok 2012 významně doplňoval s jinými probíhajícími politickými činnostmi, jako je bílá kniha o důchodech, demografické fórum, evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí a plánovaný akt o přístupnosti.

Evropský rok 2012 přispěl ke zlepšení vnitrostátních politických agend v oblasti aktivního stárnutí a podnítil výměnu osvědčených postupů mezi zeměmi. Přidaná hodnota evropského roku na úrovni EU je doložena objemem, postupy, oblastí působnosti, stanovováním programu, inovacemi a dopady na učení. Evropský rok 2012 zvýšil počet iniciativ na podporu aktivního stárnutí v členských státech a posílil znalosti a dovednosti zúčastněných subjektů zapojených do organizace evropského roku

Pokud jde o rozpočet, evropský rok 2012 se řadí mezi evropské roky s nižšími rozpočty – jedná se o druhý nejméně finančně náročný rok v řadě let 2009–2012 (hned po evropském roku 2009, který neměl žádný konkrétní rozpočet). V rámci evropského roku 2012 mohlo být nicméně dosaženo významných úspěchů. Můžeme uvést, že při vynaložení méně zdrojů bylo dosaženo výsledků srovnatelných s jinými evropskými roky.

Existují náznaky, že účinky evropského roku 2012 přetrvávají i po ukončení samotného evropského roku a přinejmenším některé z nich se podaří udržet po delší dobu. V některých zemích byly přijaty komplexní strategie a plány, zatímco v jiných zemích měly výstupy formu koncepčních dokumentů, chart, právních předpisů týkajících se specifických otázek nebo projektů. Aniž by se jednalo o vyčerpávající výčet, lze vyzdvihnout některé příklady výstupů vnitrostátních politik realizovaných v rámci evropského roku 2012:

•    spolkový plán pro seniory a národní strategie pro celoživotní učení, práci a zdraví v Rakousku

•    strategie pro aktivní stárnutí na období 2013–2020 v Estonsku

•    národní program aktivního stárnutí na období 2014–2020 na Slovensku

•    národní akční plán týkající se stárnutí na období 2013–2017 v České republice

•    nové právní předpisy v oblasti důchodů a nové právní předpisy týkající se pracovního trhu ve Slovinsku

Doporučení

Zpravodaj zastává názor, že iniciativy zahájené v rámci evropského roku 2012 je třeba dále sledovat a pokračovat v nich, přičemž zásadně důležitá je udržitelnost výsledků. Oceňuje dva hlavní výsledky ER 2012, tj. hlavní zásady pro aktivní stárnutí a mezigenerační solidaritu a index aktivního stárnutí, a vybízí členské státy, aby je aktivněji používaly a aby na jejich základě vypracovaly cíle, jichž má být dosaženo prostřednictvím souhrnných strategií aktivního stárnutí, a aby monitorovaly pokroky při plnění těchto cílů. Rovněž poukazuje na další důležitý výsledek, nadcházející pakt o demografické změně, a žádá Evropskou komisi, aby poskytla financování tomuto budoucímu paktu představujícímu otevřenou a širokou síť seskupující již více než 270 místních a regionálních orgánů, výzkumníků a organizací občanské společnosti odhodlaných vypořádat se s evropskou demokratickou změnou podporou prostředí příznivých ke stáří v úzké spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací.

Pro období po evropském roce 2012 zdůrazňuje zpravodaj, že na demografické změny, jež čekají Evropu, by se mělo nahlížet spíše jako na příležitost, než jako na břemeno pro evropskou společnost. Jedním z hlavních aspektů by v tomto ohledu mělo být uznání příspěvku starších občanů a posílení pozitivní úlohy, kterou hrají ve společnosti, přičemž je třeba pracovat na zlepšování mezigeneračního dialogu. Zdůrazňuje, že podpora prostředí přátelských ke stáří je s ohledem na nadcházející demografické změny zásadní. Je třeba udržitelným způsobem dále rozvinout nástroje na podporu starších pracovníků a podporu inkluzivní společnosti, tak by poskytovala rovné příležitosti pro všechny. V této souvislosti podporuje společně řízený projekt Komise s WHO na přizpůsobení celosvětového průvodce WHO po městech vstřícných k seniorům evropskému kontextu na rozvíjení rámce umožňujícího samotným městům a regionům vytvářet prostředí vstřícné k seniorům.

Rovněž považuje za nezbytné rozvíjet „stříbrnou ekonomiku“ založenou na hospodářských příležitostech spojených s veřejnými a spotřebitelskými výdaji v souvislosti se stárnutím obyvatelstva a se zvláštními produkty, službami, inovativními řešeními a potřebami obyvatel starších 50 let, jež vyúsťují v nová pracovní místa a růst.

Zdůrazňuje rovněž problém předsudků, diskriminace a stereotypů spojených s věkem a vyzývá členské státy, aby pokročily v jejich odstraňování.

Vzhledem k tomu, že financování hraje vždy zásadní úlohu, vybízí členské státy, aby při dosahování politických cílů aktivního stárnutí využily dostupných možností financování z prostředků EU, jako jsou ESIF, Horizont 2020, EaSI nebo program Zdraví.

(1)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 940/2011/EU ze dne 14. září 2011 o Evropském roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012), Úř. věst. L 246, 23/9/2011

(2)

ROZHODNUTÍ Evropského parlamentu a Rady č. 940/2011/EU ze dne 14. září 2011 o Evropském roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012)


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

15.7.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

43

9

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Mara Bizzotto, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Arne Gericke, Thomas Händel, Marian Harkin, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Zdzisław Krasnodębski, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Verónica Lope Fontagné, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Marek Plura, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Maria João Rodrigues, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Yana Toom, Ulrike Trebesius, Ulla Tørnæs, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská, Inês Cristina Zuber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Tim Aker, Tania González Peñas, Sergio Gutiérrez Prieto, Eduard Kukan, Tamás Meszerics, Ivo Vajgl


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

43

+

ALDE

Enrique Calvet Chambon, Marian Harkin, Yana Toom, Ulla Tørnæs, Ivo Vajgl, Renate Weber

ECR

Arne Gericke, Zdzisław Krasnodębski, Anthea McIntyre, Ulrike Trebesius, Jana Žitňanská

PPE

David Casa, Danuta Jazłowiecka, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Eduard Kukan, Ádám Kósa, Jérôme Lavrilleux, Verónica Lope Fontagné, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Marek Plura, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Romana Tomc

S&D

Guillaume Balas, Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Ole Christensen, Elena Gentile, Sergio Gutiérrez Prieto, Agnes Jongerius, Jan Keller, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Maria João Rodrigues, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Marita Ulvskog

Verts/ALE

Tamás Meszerics, Terry Reintke, Tatjana Ždanoka

9

-

EFDD

Laura Agea, Tim Aker, Tiziana Beghin

GUE/NGL

Tania González Peñas, Thomas Händel, Rina Ronja Kari, Patrick Le Hyaric, Inês Cristina Zuber

NI

Lampros Fountoulis

2

0

ENF

Mara Bizzotto, Dominique Martin

Význam zkratek:

+ : pro

-  : proti

0  : zdrželi se

Právní upozornění