Postup : 2014/2241(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0258/2015

Předložené texty :

A8-0258/2015

Rozpravy :

PV 29/10/2015 - 5
CRE 29/10/2015 - 5

Hlasování :

PV 29/10/2015 - 10.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0391

ZPRÁVA     
PDF 941kWORD 285k
22.9.2015
PE 557.222v02-00 A8-0258/2015

o nových výzvách a strategiích pro podporu cestovního ruchu v Evropě

(2014/2241(INI))

Výbor pro dopravu a cestovní ruch

Zpravodajka: Isabella De Monte

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o nových výzvách a strategiích pro podporu cestovního ruchu v Evropě

(2014/2241(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (COM(2010)0352),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o Evropě jako přední světové destinaci cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch(1),

–       s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropská strategie pro větší růst a vyšší zaměstnanost v pobřežním a námořním cestovním ruchu“ (COM(2014)0086),

–       s ohledem na zelenou knihu Komise nazvanou „Bezpečnost ubytovacích služeb cestovního ruchu“ (COM(2014)0464),

–       s ohledem na sdělení Komise nazvané „Lepší právní úprava pro lepší výsledky – Agenda EU“ (COM(2015)0215),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020(2),

–       s ohledem na usnesení Rady ze dne 6. května 2003 o přístupnosti kulturní infrastruktury a kulturních aktivit pro osoby se zdravotním postižením(3),

–       s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a zejména na článek 195 této smlouvy,

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výbor pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0258/2015),

A.     vzhledem k tomu, že opatření přijatá na úrovni EU podle článku 195 SFEU musí být doplňkem ke krokům členských států v oblasti cestovního ruchu, vyjma veškeré harmonizace právních předpisů;

B.     vzhledem k tomu, že cestovní ruch je klíčovou oblastí evropského hospodářství, v níž se skrývá potenciál růstu a která vytváří přes 10 % HDP EU, pokud započítáme i odvětví, jež jsou na cestovní ruch napojena; vzhledem k tomu, že cestovní ruch je rovněž hybnou silou značné míry zaměstnanosti, neboť přímo zaměstnává 13 milionů pracovníků a představuje tedy přinejmenším 12 % pracovních míst v EU;

C.     vzhledem k tomu, že Evropa je světovou turistickou destinací číslo jedna, jejíž podíl na trhu činí 52 %; vzhledem k tomu, že podle statistik směřuje většina zahraničních cest občanů EU stále do destinací nacházejících se na území EU, a vzhledem k tomu, že podle předpovědí bude do roku 2025 počet mezinárodních turistů přijíždějících do EU každoročně stoupat o 140 milionů;

D.     vzhledem k tomu, že cestovní ruch představuje v EU významnou socio-ekonomickou aktivitu s rozsáhlým dopadem na hospodářský růst, zaměstnanost a sociální rozvoj, a mohl by proto být nástrojem pro řešení současné hospodářské krize a krize zaměstnanosti;

E.     vzhledem k tomu, že pobřežní a námořní cestovní ruch je nejrozsáhlejší námořní činností v Evropě a že představuje víc než třetinu námořního hospodářství přímo ovlivňujícího mnoho dalších odvětví ekonomiky EU a zaměstnávajícího 3,2 milionů lidí, většinou ve věku 16 až 35 let; vzhledem k tomu, že je třeba si rovněž uvědomit, že toto odvětví podnítilo růst a tvorbu pracovních míst, zejména v atlantickém a středozemním regionu;

F.     vzhledem k tomu, že priority politiky cestovního ruchu přispívají přinejmenším ke třem prioritám Junkerovy komise, konkrétně v oblastech udržitelného růstu a zaměstnanosti, propojeného jednotného digitálního trhu a širšího a spravedlivějšího vnitřního trhu;

G.     vzhledem k tomu, že kroky, které byly ohlášeny ve sdělení Komise z roku 2010 nazvaném „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu“ napomáhají k plnění ambiciózního cíle udržet postavení Evropy jako dominantní světové turistické destinace;

H.     vzhledem k tomu, že v rámci rozpočtu EU neexistuje žádná položka konkrétně určená na cestovní ruch a prostředky na realizaci kroků v této oblasti jsou součástí rozpočtů různých fondů, pilotních projektů a přípravných opatření;

I.      vzhledem k tomu, že cestovní ruch v Evropě čelí několika novým výzvám, k nimž patří digitalizace distribučních kanálů, rozvoj nového sektoru ekonomiky sdílení, nárůst konkurence ze strany nově se rozvíjejících a levnějších destinací třetího trhu, změna chování spotřebitelů, posun k zážitkové ekonomice, poptávka po kvalitních službách klientům, potřeba přilákat a udržet kvalifikované pracovníky, demografické změny a sezónnost;

J.      vzhledem k tomu, že tvůrci politiky cestovního ruchu mohou takové otázky, jako jsou demografické změny a sezónnost v cestovním ruchu, řešit vyvíjením produktů a služeb, které vyhovují specifickým potřebám rostoucího počtu seniorů, jež mohou cestovat mimo hlavní sezónu;

K.     vzhledem k tomu, že malé a střední podniky působící v cestovním ruchu se potýkají s velkými potížemi kvůli výraznému regulačnímu břemenu;

L.     vzhledem k tomu, že podpora Evropy prostřednictvím vlastní propagace turistických destinací a strategie značek slouží jako důležitý nástroj k posilování evropského jména, viditelnosti a konkurenceschopnosti Evropy jakožto souboru udržitelných a vysoce kvalitních turistických destinací, umožňuje evropským destinacím odlišit se od jiných mezinárodních destinací a pomáhá přilákat zahraniční turisty, zejména z nově se rozvíjejících třetích trhů;

M.    vzhledem k tomu, že konflikty v blízkosti hranic EU, například na Ukrajině a na Blízkém východě, mají společně s teroristickými hrozbami na odvětví cestovního ruchu negativní vliv, a je tedy nutné zavádět protiopatření, a to na vnitrostátní i evropské úrovni;

N.     vzhledem k tomu, že udržitelný, přístupný a odpovědný cestovní ruch, jenž souzní s přírodou, s rázem krajiny a městskými destinacemi a opírá se o účinnost zdrojů, udržitelnou mobilitu a ochranu klimatu, přispívá k zachování místního životního prostředí, zejména v horských, pobřežních a ostrovních regionech, přináší trvalé výsledky v oblasti regionálního růstu, vychází vstříc požadavkům turistů na stále vyšší kvalitu a pomáhá konkurenceschopnosti podniků;

O.     vzhledem k tomu, že evropský kulturní cestovní ruch sehrává důležitou úlohu v podpoře bohaté kulturní rozmanitosti Evropy, posiluje evropskou identitu a podporuje mezikulturní výměnu a multikulturní porozumění;

P.     vzhledem k tomu, že při formulování a provádění politik spojených s cestovním ruchem na regionální úrovni hrají klíčovou úlohu regiony;

Q.     vzhledem k tomu, že ekonomika sdílení představuje posun k novým modelům podnikání vycházející z rychle se měnících nových technologií a že řada subjektů ekonomiky sdílení je součástí hospodářského odvětví cestovních služeb;

R.     vzhledem k tomu, že ačkoli informace jsou roztříštěné, a je tudíž obtížné vyvozovat spolehlivé závěry, hospodářský dopad ekonomiky sdílení má s největší pravděpodobností pozitivní dopad na hospodářský růst a blahobyt;

S.     vzhledem k tomu, že nabízení služeb vysokého standardu a ochrana práv spotřebitelů by měly být nejvyšší prioritou všech subjektů poskytujících služby spojené s cestovním ruchem, včetně subjektů z odvětví spjatých se sdílením a využíváním nejnovějších internetových technologií;

T.     vzhledem k tomu, že cestování a cestovní ruch patří k odvětvím, na které digitalizace má největší dopady, a protože to otvírá řadu možností pro cestovní společnosti nejenom v Evropě, ale i na celém světě;

Akční rámec Komise

1.      vyzývá Komisi, aby předložila Parlamentu zprávu o provádění svých kroků uvedených ve výše zmíněném sdělení z roku 2010 a o využívání rozpočtového přídělu ze strukturálních fondů a příslušných programů EU, zejména z rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) a Programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), a o provádění příslušných pilotních projektů a přípravných kroků, a to v podobě přezkumu skutečného stavu, jehož součástí bude posouzení účinnosti kroků na podporu cestovního ruchu a posílení konkurenceschopnosti cestovního ruchu v EU;

2.      očekává, že Komise zajistí, aby i v budoucnu bylo možné přidělovat prostředky z různých propagačních fondů určených k vytváření příznivého prostředí pro podniky působící v cestovním ruchu EU;

3.      důrazně vybízí Komisi, aby posoudila možnost vytvořit v příštím víceletém finančním rámci část vyhrazenou pouze pro cestovní ruch, neboť cestovní ruch by měl být lépe uznán jako samostatná ekonomická činnost co do rozpočtu a opatření, která by neměla být financována z rozpočtů jiných oblastí politiky;

4.      připomíná, že evropské strukturální a investiční fondy jsou stále tím největším zdrojem vnějšího financování činností, jejichž účelem je stimulovat odvětví cestovního ruchu v některých členských státech; naléhavě proto žádá Komisi, aby zajistila větší transparentnost způsobu, jakým jsou strukturální fondy využívány místními správními orgány;

5.      vyzývá Komisi, členské státy, regiony a orgány pověřené odvětvím cestovního ruchu a rovněž podniky, zejména malé a střední podniky, aby v maximální možné míře využívaly nové možnosti financování poskytované Evropským fondem pro strategické investice, a to zejména prostřednictvím vnitrostátních a regionálních investičních bank, s cílem podstatně kvalitativně zlepšit opatření EU na podporu cestovního ruchu;

6.      naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila rozvoj pilotních scénářů spojených s cestovním ruchem v rámci programu Horizont;

7.      vyzývá Komisi, aby přeložila příručku pro finanční podporu do 24 úředních jazyků Unie, a zjednodušila tak – především malým a středním podnikům – přístup k informacím o možnostech financování, neboť přístup k finančním prostředkům je jednou z největších překážek, kterým toto odvětví čelí;

8.      žádá Komisi, aby jmenovala nezávislé odborníky, kteří by posoudili dopad dalších politik EU na cestovní ruch a analyzovali reálná a potenciální rizika ohrožující cestovní ruch v důsledku konfliktů v sousedních zemích a regionech EU, a podala o tom Parlamentu zprávu, v níž uvede návrhy opatření k posílení pozitivních vlivů na cestovní ruch a ke snížení vlivů negativních;

9.      očekává, že Komise předloží na základě nového nařízení o statistikách týkajících se cestovního ruchu přehled aktuálních údajů;

10.    konstatuje, že je nutné více usilovat o integrovaný přístup k cestovnímu ruchu, který zajistí, aby zájmy a potřeby odvětví byly zohledněny při formulování a provádění jiných politik EU (např. v oblasti dopravy nebo venkova);

11.    vyzývá Komisi, aby předložila novou strategii pro cestovní ruch v EU, která nahradí nebo bude aktualizovat sdělení z roku 2010;

12.    očekává, že Komise předloží podrobná prováděcí opatření pro nový soubor společných kroků v souvislosti s příštím Evropským fórem cestovního ruchu;

13.    důrazně doporučuje, aby Komise s ohledem na význam cestovního ruchu jakožto zásadního faktoru ovlivňujícího hospodářský růst a pracovní místa v Evropě přesunula na činnosti spojené s politikou cestovního ruchu dostatečné lidské zdroje; kritizuje skutečnost, že téma cestovního ruchu nefiguruje dostatečně viditelně na nové internetové stránce GŘ GROW; rovněž doporučuje vícejazyčné zpracování této internetové stránky;

14.    zdůrazňuje význam koordinace mezi útvary a odděleními Komise;

15.    naléhavě vyzývá Komisi, aby zvážila snížení nepřiměřené regulační zátěže, která má negativní dopad na konkurenceschopnost malých a středních podniků v odvětví cestovního ruchu; vyzývá Komisi a členské státy, aby regulační zátěž snižovaly, a nikoli navyšovaly;

16.    připomíná Komisi, že cestovní ruch je klíčovým odvětvím evropské ekonomiky, a je proto nezbytné značně zlepšit koordinaci činností členských států, regionálních a místních orgánů a finančních institucí a vytvářet součinnost mezi veřejným a soukromým odvětvím cestovního ruchu; vyzývá Komisi, aby se angažovala v hledání mechanismu účinné koordinace a spolupráce v tomto odvětví;

17.    domnívá se, že v rámci spolupráce a dobrých sousedských vztahů by EU měla navrhnout opatření spolupráce s cílem rozvíjet cestovní ruch v třetích zemích v zájmu vyváženého vývoje jejich ekonomik, což bude zároveň přispívat ke zmírnění napětí v sousedských vztazích a zvýšení atraktivity regionu a toku příchozích návštěvníků;

18.    domnívá se, že stanovení Evropského roku cestovního ruchu by pomohlo podpořit rozmanitost evropského cestovního ruchu a zviditelnit různé zúčastněné strany působící v tomto odvětví; vyzývá Komisi, aby tuto iniciativu zvážila;

19.    vyzývá Komisi, aby předložila analýzu výhod a nevýhod zřízení evropské agentury pro cestovní ruch;

Budování značky / společná propagace Evropy jako turistické destinace

20.    důrazně vybízí Komisi, aby ve spolupráci s Evropskou komisí cestovního ruchu, která koordinuje spolupráci vnitrostátních organizací cestovního ruchu, a v rámci společného evropského přístupu pokračovala ve stále intenzivnější propagaci Evropy jakožto přední světové turistické destinace; obzvláště vyzývá k realizaci dlouhodobé strategie, kterou v únoru 2014 iniciovala Komise společně s Evropskou komisí cestovního ruchu pod názvem „Destinace Evropa 2020“ a jež má celou řadou marketingových a propagačních akcí i akcí zaměřených na budování značky „Evropa“ podpořit Evropu coby turistickou destinaci;

21.    vyzývá zejména k vytvoření značky „destinace Evropa“, která má doplňovat a rozšiřovat propagační činnost celostátních, regionálních, přeshraničních a místních organizací cestovních ruchu a evropského odvětví cestovního ruchu, zvláště na trhu vzdálených destinací, s cílem zviditelnit evropské turistické destinace a posílit jejich konkurenceschopnost; zdůrazňuje, že značka „destinace Evropa“ vyžaduje přístup podporující začleňování, který přináší výhody jak zavedeným, tak méně známým evropským destinacím, současně chrání neodmyslitelnou rozmanitost různých evropských regionů, neboť ty žijí ze „značky“ spojené s jejich vlastním územím, a musí plně respektovat pravomoci členských států vyplývající z článku 195 SFEU;

22.    bere na vědomí, že v souladu s potřebami a konkrétními požadavky členských států je třeba jasně definovat společné cíle a analyzovat potenciál a přidanou hodnotu značky „destinace Evropa“; je toho názoru, že má-li být dosaženo těchto výsledků, jsou nutné další podrobnější konzultace se zástupci daného odvětví, organizacemi cestovního ruchu a regionálními a místními orgány; doporučuje, aby byla vypracována příručka pro budování značky, v níž by byly upřesněny dohodnuté způsoby podpory;

23.    doporučuje zvážit, jak se může do marketingové strategie značky „destinace Evropa“ zapojit soukromý sektor a jak může finančně přispět k rozvoji a cílům této strategie; zdůrazňuje význam partnerství veřejného a soukromého sektoru a navrhuje proto, aby byl vypracován program pro navazování zvláštních partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti cestovního ruchu; žádá členské státy, aby do tohoto procesu zapojily své regionální a místní orgány a aby na splnění těchto cílů s daným odvětvím konstruktivně spolupracovaly;

24.    vybízí k posilování značky „destinace Evropa“ jakožto prázdninové destinace, která je celosvětově nejvhodnější pro rodiny, děti a seniory;

25.    považuje za nezbytné, aby jedním z hlavních prvků značky „destinace Evropa“ byla bezpečnost turistů; v této souvislosti vyzývá orgány členských států k úzké spolupráci s Komisí na provádění strategií (včetně informačních kampaní zaměřených na turisty) s cílem zajistit turistům maximálně bezpečné zážitky z evropských turistických destinací;

26.    podtrhuje nutnost prohlubovat politické povědomí o skutečnosti, že propagace Evropy ve třetích zemích je marketingovým nástrojem, jehož cílem je zvýšit počet příchozích turistů, a že je tedy ekonomicky prospěšná nejen pro méně známé destinace a země postižené ekonomickými problémy, ale i pro EU jako celku; domnívá se, že přísná vízová politika je překážkou, která brání cestovnímu ruchu ze třetích zemí; vítá opatření předložená Komisí v roce 2014 za účelem vydávání nových turistických víz a usnadnění pohybu turistů po schengenském prostoru; za tím účelem vybízí Radu k urychlené dohodě s Parlamentem, díky níž by EU mohla těžit z většího přílivu turistů z určitých třetích zemí s vysokým potenciálním zájmem o návštěvu EU;

27.    připomíná, že EU by měla začít investovat, aby byla připravena využívat potenciál třetích zemí s vysokým počtem obyvatel a rozvíjející se ekonomikou, zejména zemí BRIC, v nichž roste počet turistů směřujících do zahraničí; poukazuje na nutnost iniciativ zaměřených na podporu cestovního ruchu a větší flexibility a jednotnosti při udělování turistických víz a na hraničních přechodech; zdůrazňuje, že podpora vzniku většího počtu platforem cestovního ruchu se zaměřením na víza, společně s obezřetným přístupem ke zjednodušení vízového kodexu, je důležitým předpokladem pro zvýšení počtu turistů ze zemí mimo Evropu a pro zviditelnění evropských turistických destinací; zdůrazňuje potenciál cestovních víz pro skupiny turistů, kteří již zemi navštívili, a význam uzavírání většího počtu dohod o zrušení vízové povinnosti s cílem co nejlépe využít návštěv zahraničních turistů; s náležitou úctou k právu a povinnosti členských států kontrolovat pohyb přes své hranice považuje za žádoucí, aby evropské orgány a členské státy v rámci společné vízové politiky zavedly dlouhodobou strategii pro koordinovanější a jednodušší postupy udělování víz;

Celoevropské a nadnárodní produkty cestovního ruchu

28.    zastává názor, že veřejné i soukromé zúčastněné strany by měly posílit své úsilí o vytváření nových nadnárodních evropských produktů cestovního ruchu, a současně plně zohledňovat úlohu, kterou při vytváření těchto produktů hrají makroregionální strategie; konstatuje, že makroregiony, například jadransko-jónský makroregion, nabízejí zvláštní přírodní, kulturní a historické základy, ze kterých může rozvoj takových produktů vycházet; vyzývá veřejné a soukromé strany zapojené do makroregionální strategie EU pro Pobaltí, Podunají, jadransko-jónský region a alpský region, aby vypracovaly – každá ve své oblasti – společné strategie rozvoje cestovního ruchu;

29.    vybízí k mezinárodní spolupráci při sestavování nadnárodních tematických itinerářů (na úrovni více evropských zemí), které by rozvinuly zážitkové aspekty, a motivovaly tak k návštěvám určitých destinací (definovaných na vnitrostátní úrovni), zvýšily mobilitu lidí na dovolené, zajistily vyšší průměrné útraty a rozšířily propagační platformu (zvláště co se týká návštěvníků přijíždějících ze vzdálených destinací);

30.    zdůrazňuje nárůst mezinárodní konkurence v důsledku objevení destinací mimo Evropu; z toho důvodu pokládá za důležité posílit spolupráci mezi evropskými destinacemi prostřednictvím seskupení a sítí cestovního ruchu na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni a v rámci přímořských oblastí;

31.    uznává význam nadnárodních produktů cestovního ruchu pro podporu územní soudržnosti; je proto přesvědčen o tom, že by případy iniciativ realizovaných v rámci institucionální spolupráce měly být podporovány odpovídajícími pobídkami;

32.    vyzývá členské státy, aby podporovaly nové turistické trasy prostřednictvím obnovy nevyužívaných oblastí, ulic, železnic, opuštěných cest a zastaralých tras;

33.    vyzývá Komisi a členy Evropské komise cestovního ruchu, aby podporovaly současný mandát této komise pomáhat při rozvoji a propagaci cílených nadnárodních a celoevropských produktů a služeb cestovního ruchu, jakož i pobřežního a námořního cestovního ruchu, prostřednictvím propracovaného, zdokonaleného a plně přístupného portálu Visiteurope.com; vyzývá Komisi, aby zajistila možnost navštěvovat portál Visiteurope.com rovněž prostřednictvím všech obvyklých mobilních a přenosných zařízení za pomoci speciálně přizpůsobené aplikace;

34.    dále vyzývá Komisi, aby posílila svou spolupráci s Radou Evropy, Evropskou komisí cestovního ruchu, Světovou organizaci cestovního ruchu OSN a dalšími mezinárodními partnery s cílem zintenzivnit úsilí o vytváření nových nadnárodních a celoevropských produktů cestovního ruchu;

35.    bere na vědomí fakt, že dnešní spotřebitelé mají tendenci vyhledávat spíše turistické zážitky než pouhé destinace, a proto zdůrazňuje, že úspěšná marketingová strategie na podporu evropských produktů cestovního ruchu musí odpovídat potřebám jednotlivých segmentů cestovního ruchu a trhům třetích zemí;

36.    zdůrazňuje, že je nutné, aby cestovní kanceláře a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu (tour operátoři) propagovali evropské číslo tísňového volání „112“ na příslušných webových stránkách, elektronických jízdenkách a v našich hlavních turistických destinacích;

37.    vítá iniciativu Calypso zaměřenou na sociální cestovní ruch, která umožňuje seniorům, mladým lidem, lidem s nižšími příjmy a zdravotně postiženým jet na dovolenou mimo hlavní sezónu; zdůrazňuje, že tato iniciativa by případně mohla vyřešit problém sezónnosti, kterým trpí zejména méně známé destinace;

38.    mimoto se domnívá, že v zájmu překonání problému sezónnosti je v Evropě nezbytné více se zaměřit na rozvoj cílených produktů cestovního ruchu, jež turistům nabízejí specifické turistické zážitky a odpovídají jejich konkrétním potřebám; vyzývá tudíž Komisi, aby členské státy a odvětví cestovního ruchu stimulovala a podporovala ve vývoji diverzifikovanějších a cílenějších produktů zaměřených na specifická témata, například na venkov, kulturní a průmyslové dědictví, historii, náboženství, zdraví, lázně a wellness, vinařství a gastronomii, hudbu a umění, jakožto formy alternativního cestovního ruchu, které diverzifikují ekonomiku dotčené oblasti, snižují v ní sezónní zaměstnanost, a tím pomáhají přinést do takové oblasti určitou přidanou hodnotu; vybízí proto členské státy, aby náležitě využívaly fondy EU, a žádá Komisi, aby příslušným způsobem rozšířila akční cíle v rámci programu COSME; domnívá se, že sportovní akce a hudební a umělecké festivaly mají velký potenciál mobilizovat turisty z Evropy a zahraničí;

39.    podtrhuje, že rozmanitost a multikulturalismus Evropy nabízejí velký potenciál pro rozvoj tematického cestovního ruchu a umožňují koordinované prosazování alternativního a udržitelného cestovního ruchu a kulturních výměn; podporuje iniciativy k propojení turistických atrakcí s cílem vytvořit tematické produkty cestovního ruchu a turistické trasy na evropské, vnitrostátní, regionální i místní úrovni a využít doplňující se povahu a specifika jednotlivých evropských turistických atrakcí tak, aby byl turistům nabídnut ten nejlepší možný zážitek;

40.    podtrhuje nutnost podporovat a zdůrazňovat bohaté evropské kulturní dědictví pomocí seznamu světového dědictví organizace UNESCO jako jedinečného nástroje na podporu prodeje, ovšem podporovat a zdůrazňovat i místa, která jsou možná méně známá a hůře přístupná, zejména vzhledem k tomu, že kulturní cestovní ruch představuje přibližně 40 % celkového cestovního ruchu v Evropě a přispívá tudíž značně k hospodářskému růstu, zaměstnanosti, sociálním inovacím a rozvoji na místní i regionální úrovni ve městech i na venkově a zmírňuje důsledky sezónnosti; v té souvislosti zdůrazňuje rovněž klíčovou úlohu, kterou pro zachování evropského dědictví hraje sponzorství, jež členským státům pomáhá nést příslušné náklady;

41.    zdůrazňuje, že podpora kulturních akcí na různých úrovních by mohla přispět k atraktivitě turistických destinací, a navrhuje proto zvážit možnost vytvoření celoevropského kalendáře událostí, který by byl umístěn na portálu VisitEurope.com a zlepšoval by informační služby v cestovním ruchu;

42.    vyzývá vnitrostátní organizace cestovního ruchu, aby na in internetu dostatečně zviditelňovaly iniciativy upozorňující na evropské dědictví a ocenění udělovaná za tímto účelem a aby podporovaly s tím související propagační iniciativy a akce (jako je například označení „Evropské dědictví“ nebo evropské kulturní trasy);

43.    připomíná význam zachování kulturního dědictví a jeho ochrany před případnými škodlivými důsledky strukturálních změn způsobených cestovním ruchem a před riziky, které představuje masový cestovní ruch, zejména v době hlavní sezóny; dává přednost kvalitě odvedené práce před otázkou nákladů na její provedení; v této souvislosti vyzdvihuje úlohu, kterou může pro zachování evropského dědictví a kompenzaci snižujících se veřejných rozpočtů přidělovaných pro tyto účely hrát mecenášství;

44.    žádá Komisi a členské státy, aby učinily kroky k ochraně ohrožených památek a míst v Evropě, a zachovaly a podpořily tak kulturní dědictví, a tedy i kulturní cestovní ruch;

45.    zdůrazňuje význam evropského kulturního cestovního ruchu jako nástroje osobního rozvoje a poznávání, zejména pro mladé lidi, a prostředku umožňujícího podporovat bohatou národní a místní kulturní rozmanitost a dědictví Evropy, přispívat k mezikulturnímu učení, poskytovat příležitost k vytváření sítí, posilovat evropskou identitu a odrážet evropské hodnoty;

46.    zdůrazňuje potenciál kulturního cestovního ruchu pro zmírnění chudoby; vyzývá v tomto ohledu k podpoře kreativních odvětví a venkovského cestovního ruchu v jednotlivých členských státech, a to s cílem propagovat výjimečné evropské kulturní bohatství a bojovat proti chudobě a nezaměstnanosti;

47.    zdůrazňuje, že v rámci podpory kulturních akcí by měl být zjednodušen společný nákup jízdních dokladů a vstupenek;

48.    zdůrazňuje, že jazyková rozmanitost v Evropě – úřední jazyky, další úřední jazyky, jazyky menšin a méně známé jazyky – tvoří základ jejího kulturního dědictví a jsou samy o sobě klíčem k udržitelnému a odpovědnému cestovnímu ruchu;

49.    poukazuje na to, že významné historické události a historická místa, jako například Sites of Conscience (místa svědomí), nabízejí příležitost pro řešení současných naléhavých problémů prostřednictvím citlivého výkladu a vzdělávacích programů; podporuje využívání kulturního dědictví a cestovního ruchu k rozvíjení mezikulturního dialogu a ke sbližování obyvatel Evropy;

50.    zdůrazňuje potenciál sportovního cestovního ruchu, který by se v budoucnosti mohl stát jednou z nejdynamičtějších součástí rozvíjejícího se evropského odvětví cestování, a vyzývá k zavedení zvláštních politických opatření na propagaci a podporu tohoto rozvoje; připomíná, že sportovní aktivity mají význam pro turistickou atraktivitu evropských regionů; poukazuje na příležitosti, které se sportovcům a divákům nabízejí při cestování před konáním a v průběhu sportovních událostí, jež mohou přilákat turisty i do nejvzdálenějších oblastí Evropy; zdůrazňuje, že potenciál sportovního cestovního ruchu dosud není dostatečně využíván;

Kvalita

51.    je přesvědčen, že evropský cestovní ruch musí přejít od modelu kvantitativního růstu na model kvalitativní, jenž bude směřovat ke stabilnímu a udržitelnému rozvoji, a že je ve skutečnosti třeba budovat cestovní ruch, jenž umožní vytváření většího počtu kvalifikovaných pracovních míst, která jsou řádně placená; domnívá se, že ekonomická diverzifikace cestovního ruchu ve venkovských a přímořských oblastech nabízí příležitosti pro novou a udržitelnou zaměstnanost;

52.    uznává rozdíly v úrovních služeb v cestovním ruchu a zastává názor, že úroveň kvality je důležitým prostředkem pro vytváření rovných podmínek pro provozovatele a zvyšování transparentnosti pro spotřebitele, neboť přispívá k posilování důvěry všech stran; žádá všechny zúčastněné strany, aby pokročily v diskusi o tom, jak může EU podporovat smluvené standardy kvality služeb v cestovním ruchu;

53.    vyzývá Komisi k zavedení evropské značky kvality cestovního ruchu, která by oceňovala usilovnou snahu odborníků v oblasti cestovního ruchu podporovat kvalitu služeb v tomto odvětví na základě plného respektování kulturního dědictví a přírodního bohatství, zlepšovat kvalitu pracovních míst v odvětví, zajišťovat všem lepší dostupnost a prosazovat kulturní tradice místních společenství;

54.    vyzývá Komisi, aby stimulovala spolupráci mezi členskými státy s cílem zlepšit kvalitu produktů ochranou značky „vyrobeno v“ (made in);

55.    vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s asociacemi cestovního ruchu definovaly společný evropský systém klasifikace infrastruktury cestovního ruchu (hotely, restaurace apod.); domnívá se, že je třeba dále podporovat iniciativu Hotelstars Union, jejímž účelem je postupně slaďovat systémy klasifikace ubytování v celé Evropě, a která tak umožňuje lepší srovnání nabídky ubytování v Evropě a podílí se na vytváření jednotných kritérií kvality služeb;

56.    je přesvědčen, že k tomu, aby bylo možné udržet dobrou kvalitu, je bezpodmínečně nutné zachovávat normy týkající se bezpečnosti v oblasti služeb cestovního ruchu v EU; vítá proto zelenou knihu Komise nazvanou „Bezpečnost ubytovacích služeb cestovního ruchu“; bere na vědomí vyjádření mnoha spotřebitelských skupin, organizací požární bezpečnosti a organizací cestovního ruchu na podporu opatření na úrovni EU týkajících se bezpečnosti v cestovním ruchu; vyzývá proto Komisi, aby předložila návrh na minimální normy v oblasti bezpečnosti v cestovním ruchu v EU, zejména pokud jde o požární bezpečnost a bezpečnost spojenou s emisemi oxidu uhelnatého v rekreačním ubytování; zdůrazňuje potřebu systematického shromažďování údajů o bezpečnosti ubytování;

57.    zdůrazňuje, že vysoká kvalita služeb cestovního ruchu je zaručena tehdy, doplňuje-li ji příslušná odborná příprava a důstojné pracovní podmínky, a že nedostatek ohledu na požadované dovednosti a sociální výdobytky v tomto odvětví, či jejich oslabování, je kontraproduktivní;

58.    je toho názoru, že investice do odborné přípravy a vzdělávání jsou nezbytnou složkou poskytování kvalitních služeb v odvětví, které zaměstnává převážně mladé lidi ve věku 16 až 35 let; důrazně vyzývá Komisi, aby spolupracovala se soukromými subjekty a dalšími veřejnoprávními orgány na vytvoření programu stáží a kurzů odborné přípravy v době mimo hlavní sezónu s cílem zvýšit atraktivitu odvětví a zmírnit jeho sezónní povahu; domnívá se, že by tyto kurzy měly být vedeny s cílem dosáhnout vyšší kvalifikace a rozvoje sociálních dovedností, což by mělo za důsledek lepší pracovní vyhlídky v tomto odvětví; vyzývá proto Komisi, aby podpořila úsilí, které vynakládá odvětví cestovního ruchu na rozšíření dovedností a kompetencí zaměstnanců a zaměstnavatelů za účelem předjímání budoucích trendů a požadovaných dovedností; je toho názoru, že statistiky zaměstnanosti v odvětví cestovního ruchu by měly být vylepšeny;

59.    vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu podporovala odvětví cestovního ruchu odstraňováním dovednostních nedostatků a podporou tržní využitelnosti odborné přípravy a vzdělávání; navrhuje, aby Komise vydala a šířila pokyny k využití osvědčených postupů a dostupných příležitostí odborné přípravy v rámci EU, čímž by umožnila vysoký stupeň profesionalizace a větší mobilitu odborných pracovníků po celé EU, která bude založena na dobrovolné bázi;

60.    zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy zlepšily vzájemné uznávání odborných kvalifikací v oblasti cestovního ruchu, a umožnily tak pracovníkům tohoto odvětví nalézt nejlepší možnou kariéru, a posílit tím svou mobilitu;

61.    vítá nástroje mobility a projekty spolupráce, jako jsou znalostní aliance a aliance pro odvětvové dovednosti v rámci programů Erasmus+ a Erasmus pro mladé podnikatele, které představují účinný způsob, jak si mohou pracovníci v oblasti cestovního ruchu zapojení do vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních vyměňovat osvědčené postupy, zlepšovat své jazykové dovednosti a získávat praktické znalosti o kulturním cestovním ruchu; je nicméně znepokojen nedostatkem zájmu mladých lidí o kariéru v určitých oblastech cestovního ruchu; zdůrazňuje výhody tzv. duálního systému odborného vzdělávání v odvětví cestovního ruchu a význam kombinování učení s praktickou pracovní zkušeností, čímž se zlepšují jak teoretické znalosti, tak praktické dovednosti; vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby v zájmu podpory odborné přípravy plně využívaly příležitostí, které nabízí Evropský sociální fond a další fondy EU, jakož i vnitrostátní a regionální fondy;

62.    vyzývá členské státy, aby investovaly do vysoce kvalitní odborné přípravy průvodců cestovního ruchu a podpořily vícejazyčný přístup s cílem zlepšit propagaci zajímavých míst u zahraničních turistů; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby definovaly evropské standardy kvality pro průvodce cestovního ruchu, které zajistí soulad s minimálními požadavky na odbornou přípravu;

63.    žádá Komisi, aby vypracovala studii dopadu místních, regionálních, vnitrostátních a evropských daní a poplatků uvalených na produkty a služby cestovního ruchu na konkurenceschopnost Evropy jako turistické destinace; vyzývá členské státy, aby uznaly význam snižování sazeb DPH na služby cestovního ruchu v zájmu podpory rozvoje místních ekonomik, udržení růstu a pracovních míst a pomoci Evropě, aby zůstala konkurenceschopná na celosvětovém trhu;

Uvolnění potenciálu pobřežního a námořního cestovního ruchu

64.    uznává, že Evropská strategie pro větší růst a vyšší zaměstnanost v pobřežním a námořním cestovním ruchu má (v souladu se strategií modrého růstu a strategií Evropa 2020) pro pobřežní a ostrovní oblasti velký význam a představuje soubor jednotných reakcí na mnohé výzvy, jimž tyto oblasti čelí;

65.    důrazně vyzývá Komisi, aby předložila akční plán doprovázející 14 uvedených opatření popsaných ve výše zmíněné strategii pro pobřežní a mořský cestovní ruch a konkrétní cíle a harmonogramy a aby informovala Parlament o dosaženém pokroku u těchto opatření;

66.    vyzývá Komisi, aby uspořádala výroční seminář za účasti pobřežních a přímořských členských států a příslušných regionů s cílem podporovat celoevropský dialog, usnadnit sdílení osvědčených postupů a provádět dlouhodobou strategii;

67.    připomíná význam propojení a dostupnosti a konstatuje, že v odlehlých regionech a na ostrovech, které jsou převážně závislé na námořní a letecké dopravě, je propojení a dostupnost jiné v hlavní sezóně než mimo sezónu; dále zdůrazňuje význam vytvoření regionálních plánů, které podporují mobilitu mezi destinacemi; žádá Komisi, aby opatření č. 12 výše zmíněné strategie pro pobřežní a mořský cestovní ruch rovněž zohlednilo účinnost veřejné podpory v pobřežních a námořních regionech;

68.    důrazně vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami z odvětví námořního a přímořského cestovního ruchu vyhodnotila potřebu vytvoření inteligentních a inovativních strategií jakožto řešení pro zmírnění sezónnosti, které bude přizpůsobeno jak obdobím sezóny, tak i dobám mimo sezónu a bude zohledňovat odlišné cílové skupiny; vyzývá zúčastněné strany, aby usilovaly o vytvoření zážitků, produktů a doplňkových služeb spjatých s místními produkty, zejména s námořním dědictvím a kulturou, vodními sporty, rekreační plavbou, pozorováním námořního života a přírody, aktivitami souvisejícími se sluncem a pláží a s vazbami na řemeslný rybolov, potraviny a zdraví;

69.    zdůrazňuje, že pro růst odvětví cestovního ruchu v Evropě je významný cestovní ruch spojený s výletními plavbami; vyzývá proto Komisi, aby společně s členskými státy posoudila nezbytné zdroje a stávající přístavní a námořní infrastrukturu a standardizovala třídění odpadu a recyklaci s cílem vytvořit inovativní plánování pro tyto oblasti rozvojem konceptu inteligentního přístavního města;

70.    zdůrazňuje, že společné plánování a společné kroky jsou stejně tak důležité pro přijetí cestovního ruchu obyvatelstvem jako pro udržitelný rozvoj;

Udržitelný, odpovědný a sociální cestovní ruch

71.    vyzývá Komisi, aby ve spolupráci se strategickými partnery, jako například Evropskou komisí cestovního ruchu a dalšími zúčastněnými stranami, nadále podporovala udržitelný, odpovědný a ekologický cestovní ruch vytvářením nových specifických produktů a podporou produktů stávajících a navrhla zřízení celoevropské plně přístupné internetové platformy, která bude sdružovat existující informace o certifikovaných produktech, nových formách cestovního ruchu, destinacích a turistických trasách v jedné databázi přístupné z portálu Visiteurope.com;

72.    je přesvědčen o tom, že v rámci programu COSME je třeba vyčlenit větší objem prostředků na (spolu)financování projektů udržitelného cestovního ruchu;

73.    naléhavě vyzývá Komisi, aby dokončila Evropskou chartu udržitelného a odpovědného cestovního ruchu a aby nadále finančně podporovala důležité iniciativy a sítě, jako je iniciativa Evropské turistické destinace nejvyšší kvality (EDEN) a evropské kulturní trasy;

74.    vybízí vnitrostátní organizace cestovního ruchu, aby na základě norem navržených Komisí vytvořily speciální a jedinečný portál fungující na vnitrostátní úrovni a věnovaný udržitelnému a odpovědnému cestovnímu ruchu, jehož cílem by bylo umožnit spotřebitelům informovanou volbu mezi cílenými národními a nadnárodními produkty a destinacemi;

75.    zdůrazňuje, že je důležité zajistit rozvoj udržitelného, odpovědného a dostupného cestovního ruchu, v němž by pro rozvoj destinací hrál ústřední roli pojem „inteligentní destinace“ a jenž by kombinoval aspekty udržitelnosti, „zážitkové“ turistiky, vhodného využívání přírodních zdrojů a nových technologií, včetně aspektů fyzické přístupnosti a přístupnosti z hlediska informačních a komunikačních technologií; je přesvědčen, že informační sítě pro monitorování neinfrastrukturních projektů (tzv. měkkých projektů) v oblasti cestovního ruchu nabízejí dobré příležitosti pro podporu malých a středních podniků, místního udržitelného rozvoje, udržitelných pracovních míst a stabilní ekonomiky;

76.    vyzývá Komisi, aby provedla studii certifikátů udržitelnosti pro služby tzv. měkké turistiky (soft tourism), včetně analýzy dobrovolných nástrojů uvádějící, které nástroje byly úspěšné;

77.    žádá podporu a další rozvoj nabídek cestovního ruchu vstřícných k rodinám a dětem, a to například vytvořením evropské turistické známky osvědčující vstřícnost k rodinám;

78.    zdůrazňuje význam podpory programů, které umožní obnovu zastaralých hotelových zařízení v souladu s kritérii ekologicky udržitelného cestovního ruchu;

79.    uznává klíčovou úlohu, kterou hraje evropský cestovní ruch v obnově venkovských a městských oblastí s cílem dosáhnout udržitelného místního a regionálního rozvoje;

80.    vybízí k rozvoji udržitelných služeb cestovního ruchu v regionech, jejichž pověst byla poškozena větším důrazem na rozvoj jiných odvětví, včetně průmyslu, navzdory tomu, že tyto regiony mají velký kulturní a turistický potenciál;

81.    zdůrazňuje, že je důležité mít povědomí o tom, že cestovní ruch by neměl mít negativní vliv na běžný život rezidentů; domnívá se, že by naopak populace rezidentů měla být pozitivně zapojena a měla by být schopna se na fenoménu cestovního ruchu podílet;

82.    zdůrazňuje, že ochrana přírodního a kulturního dědictví a biologické rozmanitosti představují pro cestovní ruch cenný kapitál, a podporuje proto členské státy a regionální orgány a podniky cestovního ruchu v tom, aby při rozhodování o projektech infrastruktury a při jejich realizaci prosazovaly ekologický cestovní ruch a dodržování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí; vyzývá členské státy, aby zahrnuly iniciativy přírodního dědictví do svých vnitrostátních a regionálních strategií cestovního ruchu;

83.    zdůrazňuje, že je důležité zajistit udržitelný a odpovědný cestovní ruch pro ochranu a podporu regionálního přírodního a kulturního dědictví; je proto přesvědčen, že prostřednictvím odpovídajících opatření by měly být více podporovány a propagovány regionální produkty cestovního ruchu a krátké pobyty;

84.    vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily sítě zelených tras zahrnující venkovské a zalesněné oblasti a drobná přírodní stanoviště tím, že zkombinují stávající sítě dopravní infrastruktury s novými, ekologicky udržitelnými řešeními;

85.    zdůrazňuje, že udržitelný cestovní ruch v oblasti rybolovu může významně přispívat k ekonomice venkovských oblastí v Evropě; zdůrazňuje, že tento druh cestovního ruchu může nadále existovat pouze za podmínky, že budou lépe spravovány ohrožené rybí druhy v evropských vnitřních vodách;

86.    konstatuje, že agroturistika je jednou z hlavních forem alternativního cestovního ruchu v EU, a vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy podporovala opatření, která mají zajistit pobídky dalšímu rozvoji infrastruktury a dostupnosti odvětví;

87.    vyzývá Komisi, aby ve větší míře podpořila místní oblasti a specifika tím, že bude představovat místní produkty a zajišťovat jim ochranu, například prostřednictvím zemědělských a nezemědělských chráněných označení původu;

88.    domnívá se, že citlivé regiony, jako jsou ostrovy, pobřeží a pohoří, a zejména odlehlé a nejvzdálenější regiony, jsou často na cestovním ruchu velmi závislé a patří mezi území nejvíce postižená změnou klimatu; je proto přesvědčen o tom, že ochrana klimatu by měla být prioritou a měla by být do evropských, národních a regionálních politik v oblasti cestovního ruchu a dopravy více integrována, a to i prostřednictvím důrazu na energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie, udržitelnou dopravu a nakládání s odpadem; vyzývá Komisi, aby vypracovala posouzení dopadu změny klimatu na cestovní ruch v těchto citlivých regionech – z hospodářského, environmentálního a sociálního hlediska – a jejího dopadu na cestovní ruch v budoucnu;

89.    zdůrazňuje potřebu podporovat turistický potenciál izolovaných venkovských, ostrovních, pobřežních a horských oblastí, přičemž vybízí k rozvoji pobřežního a námořního cestovního ruchu v EU a vyzývá členské státy, aby rozvíjely udržitelnou infrastrukturu a zlepšovaly přeshraniční propojení, které je prostředkem ke zvýšení jejich atraktivity a dostupnosti;

90.    zdůrazňuje skutečnost, že ostrovy se potýkají s vlastními problémy, zejména pokud jde o spojení mezi menšími ostrovy a pevninou, a vyzývá Komisi, aby navrhla opatření k navýšení investic do této oblasti;

91.    domnívá se, že zavedení dobrovolných kontrol životního prostředí za účelem zlepšení environmentální kvality cestovního ruchu bude užitečným příspěvkem odvětví, a doporučuje, aby byly oceněny společnosti, které přijmou konkrétní závazky;

92.    žádá odpovědné orgány a provozovatele na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, aby s větším úsilím podporovali sítě nemotorové dopravy, např. evropské jezdecké cesty, stezky pro pěší nebo poutní trasy a cyklotrasy, v kombinaci se všemi druhy přeshraničních železničních služeb, včetně vysokorychlostních a nočních vlaků; připomíná, že je třeba rovněž prozkoumat dopravní interoperabilitu s jinými druhy dopravy; doporučuje odstranění navýšených cen jízdného v hraničních pásmech, které je jednou z překážek, jež turistům v pohraničních oblastech brání ve větším využívání železniční infrastruktury;

93.    je přesvědčen, že udržitelný městský cestovní ruch je rychle rostoucí oblastí podnikání a že politika týkající se mobility a dopravy v turistických centrech měst by měla být účinná a udržitelná a měla by přinášet výhody jak návštěvníkům, tak navštěvovaným;

94.    podporuje rozvoj integrovaných multimodálních forem dopravy pro turisty prostřednictvím jízdenek, které jim umožní používat různé dopravní prostředky v závislosti na různých požadavcích; zdůrazňuje, že silnou pobídkou pro přeshraniční cestovní ruch by byl pokrok v oblasti služeb integrovaného vystavování jízdenek;

95.    zdůrazňuje, že elektronická vozidla nabízejí stále atraktivnější řešení pro novou flexibilní mobilitu v rámci venkovského i městského cestovního ruchu, přičemž tato možnost mobility by měla být v rekreačních střediscích stále více nabízena;

96.    zdůrazňuje, že je důležité, aby uživatelům jízdních kol bylo usnadněno cestování prostředky veřejné dopravy;

97.    důrazně vyzývá Komisi, aby posoudila možnost, zda lze Evropský systém ukazatelů v oblasti cestovního ruchu transformovat na nástroj EU, který by pomáhal turistickým destinacím kontrolovat, řídit, hodnotit a zlepšovat jejich výsledky z hlediska udržitelnosti;

98.    vyzývá členské státy, aby si předávaly kladné zkušenosti s udržitelným řízením cestovního ruchu v kontextu mezinárodní zahraniční spolupráce;

99.    zastává názor, že nedílnou součástí udržitelnosti cestovního ruchu je jeho plná přístupnost a cenová dostupnost; potvrzuje, že zásada „cestovní ruch pro všechny“ umožňuje a usnadňuje lidem, zejména osobám se zvláštními potřebami (jako jsou osoby se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu, mladí lidé, starší osoby a rodiny s nízkými příjmy a s dětmi), uplatňovat jejich občanská práva a že tato zásada musí být referenčním kritériem každé celostátní, regionální, místní nebo evropské akce související s cestovním ruchem; vyzývá členské státy, aby při vytváření nových konceptů cestovního ruchu pro starší občany a osoby se specifickým postižením kladly důraz na použití nových technologií;

100.  doporučuje, aby členské státy vytvořily celoevropský jednotný a transparentní systém dostupných možností volby a vytvořily k tomu odpovídající internetové platformy; žádá Komisi, aby v tomto smyslu předložila návrhy;

101.  doporučuje, aby členské státy zavedly do programů hospodářského rozvoje dostupnost jako kritérium způsobilosti pro odvětví cestovního ruchu;

102.  zdůrazňuje, že důvěra spotřebitelů ve společnosti poskytující služby v oblasti cestovního ruchu závisí rovněž na společnostech, které spotřebitelům umožňují řešit spotřebitelské spory alternativními způsoby, jež jsou jednoduché, efektivní a rychlé, a na společnostech, které chrání osobní a finanční údaje spotřebitelů;

103.  zastává názor, že v zájmu zpřístupnění evropského cestovního ruchu musí letecké společnosti ukončit pokřivenou a často rozšířenou praxi, kdy přidělují více prostoru obchodním třídám než třídám ekonomickým;

104.  zdůrazňuje, že občanská společnost přispívá k propagaci nových forem cestovního ruchu prostřednictvím sociálních sítí, dobrovolnických organizací, kulturních a sportovních sdružení, občanských akčních skupin a organizací zastupujících mladé lidi, ženy a komunity občanů žijících v zahraničí;

105.  vyzývá, aby byla více uznávána ústřední role, kterou při rozvoji a podpoře odvětví cestovního ruchu hraje kulturní dobrovolnictví;

106.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly pozornost potenciálu sociálního hospodářství rozvíjet udržitelný a odpovědný cestovní ruch a tento potenciál podporovaly;

107.  domnívá se, že cestovní ruch má významnou sociální hodnotu pro mladé lidi, výdělečné osoby v produktivním věku a důchodce, a vybízí členské státy, aby využívaly fondů EU k rozvoji služeb cestovního ruchu v oblasti zdraví a rekreační turistiky;

108.  zdůrazňuje, že trvající přistěhovalecká krize v Evropě má dopad zejména na přímořské oblasti, ve kterých je cestovní ruch významnou složkou příjmu obyvatel; vyzývá Komisi, aby navrhla zprávu o dopadu nekontrolovaného přílivu uprchlíků do EU na cestovní ruch;

Ekonomika zaměřená na sdílení

109.  vítá příležitosti, které ekonomika sdílení přináší tzv. startupům a inovativním společnostem působícím v odvětví cestovního ruchu; uznává, že služby založené na ekonomice sdílení jsou komplementární s jinými nabídkami služeb cestovního ruchu, pokud jde o místo působení a klienty, na které se zaměřují;

110.  připomíná, že ekonomika sdílení nebo společná spotřeba je novým socioekonomickým modelem, který se nyní rozmáhá díky technologické revoluci a internetu propojujícím lidi prostřednictvím on-line platforem, kde lze bezpečně a transparentně provádět transakce týkající se zboží a služeb;

111.  zdůrazňuje, že současné právní předpisy nejsou uzpůsobeny ekonomice sdílení, a proto se orgány místní správy a vnitrostátní vlády začaly těmito on-line platformami ekonomiky sdílení zabývat a pokoušejí se regulovat jejich účinky, přičemž často uplatňují nepřiměřená opatření, která jsou v rámci EU poněkud rozdílná; naléhavě žádá Komisi, aby s členskými státy určila nejlepší možné iniciativy, které mají být přijaty na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni; doporučuje, aby bylo v rámci zastřešující strategie EU v oblasti jednotného digitálního trhu zváženo zavedení odpovídajícího regulačního rámce;  

112.  zdůrazňuje, že než budou přijata regulační opatření, je třeba nejprve analyzovat reakci na rozmach „sdílené ekonomiky“; domnívá se nicméně, že jakékoli kroky veřejných orgánů musí být přiměřené a flexibilní, aby bylo možné zavést regulační rámec, který zajistí rovné podmínky pro podniky, zejména pak vstřícné a příznivé podnikatelské prostředí pro malé a střední podniky a pro inovace v odvětví; domnívá se dále, že v zájmu ochrany spotřebitele by se právní úprava v oblasti bezpečnosti, zabezpečení a zdraví regulující odvětví tradičního cestovního ruchu měla vztahovat rovněž na služby cestovního ruchu nabízené v rámci ekonomiky sdílení na komerční bázi;

113.  zdůrazňuje, že činnosti poskytovatelů je třeba správně kategorizovat, neboť je třeba jasně rozlišovat mezi neformálním sdílením ad hoc a trvalými a profesionálními obchodními službami, na něž by se měla vztahovat odpovídající regulace;

114.  zdůrazňuje rovněž, že platformy musí být dostupné v plném rozsahu a že spotřebitelé, kteří takové stránky využívají, musí být řádně informováni a neuváděni v omyl, a musí být zajištěna ochrana jejich osobních údajů; zdůrazňuje význam životaschopného a transparentního systému přezkumů a dále zajištění toho, aby spotřebitelé nebyli poskytovateli služeb sankcionováni za uvedení negativní recenze;

115.  zdůrazňuje, že společnosti působící v oblasti technologií, které vystupují jako zprostředkovatelé, musí informovat poskytovatele služeb o jejich povinnostech, zejména pokud jde o ochranu práv spotřebitele, a poskytovat spolehlivé a dostupné informace o všech poplatcích a skrytých nákladech spojených s podnikatelskou činností, a o způsobu, jak v plném rozsahu dodržovat místní právní předpisy, zejména daňové předpisy a normy týkající se bezpečnosti spotřebitele a podmínek práce poskytovatelů služeb cestovního ruchu;

116.  vyzývá Komisi, aby posoudila hospodářský a sociální dopad ekonomiky sdílení a její důsledky pro odvětví cestovního ruchu, spotřebitele, společnosti působící v odvětví technologií a veřejné orgány a podávala Parlamentu zprávy o výsledcích kroků, které doposud podnikla, a to včetně zpráv o činnosti pracovní skupiny zřízené GŘ GROW;

Digitalizace

117.  vyzývá Komisi, aby společně se zástupci odvětví a svazy cestovního ruchu vypracovala plán iniciativ zaměřující se na širší rozsah inovací (procesní, IKT a výzkumné) a na vyžadované dovednosti s cílem podnítit společnosti v odvětví cestování a cestovního ruchu k tomu, aby účinněji přijímaly a využívaly digitální nástroje; je toho názoru, že Komise by mohla vynaložit větší úsilí pro šíření osvědčených postupů v této oblasti;

118.  vítá platformu pro digitální cestovní ruch vytvořenou Komisí a její cíle, kterými je zaprvé podpora inovační kapacity a digitalizace malých a středních podniků v oblasti cestovního ruchu a zadruhé vytváření návrhů, jak přizpůsobit a utvářet udržitelné, konkurenceschopné a na spotřebitele zaměřené strategie, jejichž cílem je další rozvoj tohoto odvětví; vybízí k používání inovačních technologií, sdílení osvědčených postupů a prohloubení spolupráce na úrovni regionů s cílem zvýšit atraktivitu a konkurenceschopnost evropského odvětví cestovního ruchu; domnívá se, že podpora elektronického učení a širší využití digitálních technologií by zajistily další pokrok při plnění tohoto cíle;

119.  je si vědom toho, že malé a střední podniky (z nichž většinu tvoří mikropodniky) a startupy v odvětví cestovního ruchu čelí při propagování svých služeb v zahraničí a při adaptaci rychle se měnícím podmínkám na trhu značným obtížím; konstatuje, že nové nástroje informačních technologií, jako je portál pro podnikání v oblasti cestovního ruchu vyvinutý Komisí, a webové semináře jim pomohou digitální možnosti lépe využívat; zdůrazňuje, že zpřístupnění portálu pro podnikání v oblasti cestovního ruchu ve všech jazycích členských států by dále posílilo územní přínosy těchto opatření; vybízí k přijetí podobných iniciativ na místní, regionální a vnitrostátní úrovni;

120.  žádá Komisi, aby pokračovala v rozvoji spolupráce mezi veřejnými a soukromými zúčastněnými stranami v odvětví cestování a cestovního ruchu s cílem usnadnit evropským podnikům výzkum a přechod na digitální řešení; zvláště zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit koordinaci mezi veřejnými orgány pro správu cestovního ruchu na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a cestovními kancelářemi, odvětvím pohostinství a společnostmi působícími v digitálním odvětví;

121.  vyzývá Komisi, aby pomohla odvětví vytvářet nástroje, které umožní sledovat oblíbené destinace turistů, budovat jejich profil a sledovat mobilitu turistů tak, aby bylo možné zjistit jejich zájmy a vytvořit vhodné produkty, a aby vytvořila nástroje nabízející destinace „á la carte“ nebo sledující sítě za účelem zjištění názoru našich návštěvníků;

122.  očekává, že pokud jde o digitalizaci v rámci evropského trhu cestovního ruchu, předloží Komise podrobnou zprávu zahrnující posouzení aktuálního stavu s cílem určit a řešit výzvy a příležitosti pro různé veřejné a soukromé subjekty na vnitrostátní, regionální a místní úrovni; domnívá se, že tato zpráva by měla zahrnovat odpovídající doporučení s cílem zaručit spravedlivou soutěž a rovné podmínky pro všechny subjekty a chránit spotřebitele zajištěním transparentnosti, neutrality a přístupnosti;

123.  bere na vědomí nárůst on-line rezervací služeb cestovního ruchu přímo uživateli služeb a rizika, která to může přinést spotřebitelům, kteří si často nejsou vědomi svých práv a neznají příslušnou právní úpravu; vyzývá Komisi, aby se podrobně zabývala jakýmkoli zneužitím, ke kterému může v této oblasti dojít, zejména v souvislosti s kombinovaným nákupem od více poskytovatelů služeb (například letenky a pronájem vozidla), a aby přizpůsobila a rozvíjela tyto nové možnosti rezervačních služeb v rámci příští revize směrnice o souborných cestovních službách;

124.  vítá nedávné uzavření třístranných jednání o revidované směrnici o souborných službách pro cesty; vyzývá k včasnému a účinnému provedení a uplatňování této směrnice s cílem zajistit proměnu odvětví a ochranu spotřebitelů v digitálním prostředí;

125.  žádá Komisi, aby změnila účel finančních prostředků a programů s cílem lépe podporovat digitalizaci evropských podniků cestovního ruchu;

126.  žádá Komisi, aby zajistila, aby poskytovatelé služeb získali spravedlivý a rovný přístup k příslušným údajům cestovních a dopravních provozovatelů, neboť je třeba zjednodušit zavádění digitálních multimodálních informačních služeb a prodeje jízdenek; konstatuje, že pro poskytování přesných údajů o dopravě a cestování v reálném čase za účelem rozvoje integrovaných služeb mobility přispívajících k rozvoji evropského cestovního ruchu jsou důležité inteligentní dopravní systémy;

127.  žádá členské státy, aby určily a prosazovaly iniciativy EU na podporu využívání digitální infrastruktury a interoperability mezi různými platformami; v této souvislosti vyzývá členské státy k tomu, aby v turistických oblastech poskytovaly bezplatné pokrytí bezdrátového připojení (wi-fi) a na základě příslušného rozhodnutí zrušily roamingové poplatky do 15. června 2017, jakož i zeměpisné blokování;

128.  vyzývá členské státy a místní orgány, aby zajistily, aby veškeré stanice a příjezdová, odjezdová a přestupní nástupiště byla vybavena informačními kancelářemi s proškoleným personálem schopným poskytovat informace o klíčových destinacích, způsobech dopravy a turistických zařízeních, které by poskytovaly vícejazyčné digitální informační systémy s bezplatným a neomezeným přístupem k wi-fi sítím, které mohou využívat i osoby se zdravotním postižením;

129.  zdůrazňuje, že při rezervaci ubytování nebo dopravních prostředků on-line se cestující stále musí vyrovnávat s rozdílnými cenami a podmínkami; proto vítá sdělení Komise o strategii pro jednotný digitální trh v Evropě; žádá Komisi, aby přijala ucelený návrh ukončení neodůvodněného zeměpisného blokování přístupu ke zboží, službám a nejlepším dostupným cenám podle zeměpisného umístění či země pobytu;

130.  naléhavě vyzývá členské státy, aby věnovaly prvořadou pozornost rozvoji přístupu k širokopásmovému internetu v odlehlých či nejvzdálenějších turistických oblastech, jako jsou např. ostrovní a pobřežní, horské a venkovské oblasti, s cílem posílit růst podnikání v oblasti cestovního ruchu a zmenšit digitální propast v EU;

131.  vyzývá členské státy a zapojené subjekty, aby vytvořily účinné prostředky k řešení problému úbytku dovedností ve všech oblastech odvětví cestovního ruchu, zejména v oblasti digitalizace;

132.  je znepokojen tím, že celá řada hospodářských přínosů distribuce on-line není v Evropě zužitkovávána; zastává názor, že evropské vlády by měly učinit více pro posílení podnikání v Evropě, a zejména pro posílení technologicky orientovaných řešení;

133.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost začal být uznáván význam cestovního ruchu.

Na základě článku 195 Smlouvy o EU je možné přijímat opatření na evropské úrovni či na úrovni několika států a zachovávat přitom zásadu subsidiarity a kompetence členských států. Smlouva neumožňuje jakoukoli harmonizaci vnitrostátních právních předpisů na poli cestovního ruchu, což se potvrdilo v okamžiku, kdy se Komise pokusila předložit první legislativní návrh týkající se zásad kvality cestovního ruchu.

Sdělení Komise z roku 2010

Komise dodala politice v oblasti cestovního ruchu nový impuls zejména svou iniciativou z roku 2010, kdy vydala sdělení „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“, které cestovnímu ruchu dodalo nový konsolidovaný politický rámec a akční plán. Komise si prostřednictvím 21 definovaných kroků vytyčila velmi ambiciózní cíl vyplývající z přání podpořit v Evropě růst a zaměstnanost.

Pro Parlament je obtížné posuzovat účinnost podniknutých kroků. V květnu 2013 přestala Komise bohužel zanášet do svého průběžného prováděcího plánu pravidelné aktualizace. Zpravodajka proto Komisi žádá o předložení ucelené zprávy o provedení podniknutých kroků, jež by zahrnovala údaje o využití finančních zdrojů. Dále žádáme o posouzení dopadu dalších politik EU na cestovní ruch.

Výzvy spojené s cestovním ruchem coby ekonomickým faktorem

Ačkoliv jsou prognózy předpovídající nárůst počtu turistů, kteří v příštích letech navštíví EU, pozitivní, je třeba pozorně sledovat podíl mezinárodních návštěvníků. Evropa totiž čelí stále většímu tlaku ze strany jiných mezinárodních destinací, zejména destinací nových a levnějších.

Má-li si cestovní ruch v Evropě zachovat konkurenceschopnost, je s ohledem na řadu dalších podstatných překážek navíc nutné, aby se rychle přizpůsoboval. Cestovní ruch, stejně jako celou ekonomiku, ovlivňují demografické změny a rostoucí nezaměstnanost mladých lidí. Oblast cestovního ruchu se mimoto musí vypořádat se změnami v chování spotřebitelů a s rostoucí poptávkou po vysoce kvalitních službách. Podniky působící v tomto odvětví se musí rovněž přizpůsobit současné éře digitalizace, neboť více než 95 % turistů plánuje své cesty pomocí internetu a roste počet poskytovatelů služeb v rámci tzv. ekonomiky sdílení.

V lednu 2015 představila Komise nový soubor (osmi) společných kroků, které má v úmyslu konkretizovat v pozdějších měsících tohoto roku, pravděpodobně v září na evropském fóru cestovního ruchu.

Nicméně poslední změny ve vnitřní organizaci Komise jsou alarmující. Komise zásadně snížila počet svých pracovníků zabývajících se problematikou cestovního ruchu. Takové rozhodnutí v žádném případě neodpovídá významu tohoto odvětví a cílům, které si Komise stanovila letos v lednu.

Společná propagace Evropy

Odvětví cestovního ruchu čelí zvýšené celosvětové konkurenci, neboť mezi destinacemi se objevují nové a levnější země, které lákají mezinárodní turisty. Tváří v tvář této konkurenci musí Evropa využívat výhod, které ve srovnání s ostatními destinacemi nabízí, především své rozmanité krajiny a svého mimořádného kulturního bohatství.

V reakci na tuto situaci navrhla Komise v roce 2010 iniciativu zaměřenou na budování „značky Evropa“, kterou Parlament přijal kladně ve svém usnesení ze dne 27. září 2011.

Zpravodajka se domnívá, že Komise by měla stávajícím vnitrostátním snahám o podporu cestovního ruchu dodávat evropskou nebo nadnárodní přidanou hodnotu, a poskytovat tak i nadále maximální podporu společné propagaci Evropy na trhu třetích zemí. Výsledkem spolupráce s Evropskou komisí cestovního ruchu, která je hlavním partnerem Komise, pokud jde o propagaci Evropy na trhu vzdálených destinací, je první mezinárodní komunikační kampaň v oblasti cestovního ruchu, která se pod heslem „Europe, whenever you´re ready“ zrodila v letech 2012–2013, a internetový portál destinací Visiteurope.com. Komise potvrdila, že zaznamenala značný vliv v sociálních médiích.

Mimoto byly vypracovány plány na vytvoření skutečně společné komunikační strategie, jejímž cílem je ukázat Evropu jako jedinečnou destinaci, a na zřízení evropského internetového portálu, který by představoval internetové stránky jednotlivých států. Tuto iniciativu Komise představila pod značkou „destinace Evropa“. Proti její koncepci se nicméně v řadě členských států postavily vnitrostátní organizace cestovního ruchu. Zejména je třeba najít odpovědi na otázky: Co svědčí ve prospěch zavádění značky „destinace Evropa“? Existuje soulad mezi různorodostí a společnou značkou? Podle názoru zpravodajky je k realizaci tohoto projektu ještě nutná hlubší reflexe. S cílem zabránit vzájemné konkurenci mezi evropskými destinacemi by měly být definovány jasné způsoby postupu, které by byly uvedeny v příručce pro budování značky. Vnitrostátní a regionální orgány by měly být do celého procesu zapojeny, stejně jako zástupci cestovního ruchu, s nimiž by měly navázat partnerskou spolupráci.

Celoevropské a nadnárodní produkty cestovního ruchu

Celoevropské a nadnárodní produkty cestovního ruchu mají zásadní význam pro posílení společného evropského profilu. Podle Evropské komise cestovního ruchu a rozsáhlého průzkumu trhu láká potenciální návštěvníky Evropy spíše množství zážitků, než počet zemí, které by mohli navštívit. K nejvýznačnějším celoevropským tématům v této souvislosti patří kulturní trasy, kulturní dědictví, gastronomie, nákupní turistika, aktivní a dobrodružný cestovní ruch, zdravotní a tzv. wellness turistika, vzdělávání, duchovní turistika atd.

Udržitelný a odpovědný cestovní ruch

Nabídka služeb cestovního ruchu musí zohledňovat problémy spojené se změnou klimatu, nedostatek vodních zdrojů, tlak na biologickou rozmanitost a rizika, jež kulturnímu dědictví přináší masový cestovní ruch. V tomto ohledu je velmi důležité podporovat iniciativy, které prosazují odpovědné řízení zdrojů. Na úrovni EU sice existuje řada nástrojů usnadňujících řádnou péči o životní prostředí, nicméně Komise poznamenává, že reakce podniků v oblasti cestovního ruchu na otázku udržitelnosti se napříč Evropou značně liší.

V roce 2013 zavedla Komise systém ukazatelů udržitelného řízení turistických destinací. Komisi je třeba vybídnout k tomu, aby se ve své činnosti i nadále ubírala tímto směrem.

Dalším příkladem iniciativ, které je na místě zdůraznit, neboť zvyšují viditelnost alternativních a netradičních turistických destinací, je budování sítě a udílení ocenění Evropské turistické destinace nejvyšší kvality (EDEN). Této iniciativě je třeba zajistit stálou finanční podporu.

Dalším projektem, který v dokončovací fázi zřejmě uvízl na mrtvém bodě, je Evropská charta udržitelného a odpovědného cestovního ruchu. Doufáme, že se Komisi podaří tento projekt zdárně dokončit.

Přístupnost

V roce 2013 ukázal průzkum Eurobarometru zaměřený na spokojenost cestujících s železniční dopravou, že 15 % Evropanů nejezdí vlakem z důvodu špatně přístupných nástupišť a nedostatku informací. Uplatňování právních předpisů EU, které by cestujícím v letecké, železniční, lodní a autobusové dopravě zajistily základní práva, značně závisí na aktivním zapojení všech dotyčných stran a na potřebě spotřebitelů získat lepší informace o využívání předpisů.

Přístupnost je nedílnou součástí odpovědného cestovního ruchu, a to obzvláště s ohledem na cestující se sníženou schopností pohybu, ovšem nejen na ně. Zlepšení přístupnosti přispěje nakonec ke zvýšení pohodlí všech cestujících. Značného pokroku lze dosáhnout pomocí nových technologií, jak prokázaly například nové formy navigačních systémů určených osobám se sníženou schopností pohybu.

Ekonomika sdílení

Začátkem roku 2015 bylo na internetu v celosvětovém měřítku registrováno téměř 500 platforem ekonomiky sdílení, které jsou spjaty s cestovním ruchem. Celá řada známých podniků sdílené ekonomiky působí v odvětví cestovních služeb (11 % poskytuje cestovní (a ubytovací) služby, 50 % dopravu a 39 % volnočasové služby).

Ekonomice sdílení je vytýkáno, že vytváří nerovné ekonomické podmínky v konkurenci se stávající ekonomikou. Problémem je zdanění, vydávání povolení a certifikací, zajištění bezpečnosti, přebírání odpovědnosti a druhy právních forem. Kritika vychází z řad politiků a regulačních orgánů a místní správní orgány začínají účinky ekonomiky regulovat.

Má-li být tento problém vyřešen, je důležité identifikovat různé druhy činnosti vycházející z této koncepce a rozlišovat mezi nimi. Hospodářská činnost, kterou provozují podniky, musí být v souladu s jejich povinnostmi registrovaného podnikatelského subjektu, přičemž každý druh příjmu je třeba považovat za příjem zdanitelný. Existuje ovšem i jiná činnost, jejíž provozování bylo zavedeno na základě zásady „sdílení“, aniž by z ní plynul jakýkoli zisk.

Negativní dopady pociťují samozřejmě ti, jejichž činnost byla přímo narušena něčím, co vnímají jako nekalou hospodářskou soutěž. Mnohem větší jsou nicméně pozitivní dopady, neboť spotřebitelům se tak nabízí daleko větší výběr.

Kromě toho tak vznikají socioekonomické výhody, které tradiční cestovní ruch nepřináší, například služby autentičtějšího charakteru a kontakt s místními obyvateli. Příklady pozitivních aspektů: když se „tradiční“ ubytovací zařízení v průběhu rozsáhlých akcí zcela naplní, ubytovací služby zajistí další ubytovací možnosti doplňující oficiální lůžkovou kapacitu.

Ekonomika sdílení se velmi rychle rozvinula a její hodnota činí podle odhadů přibližně 26 miliard USD. Jakkoliv je tato výše impozantní, v kontextu celosvětové ekonomiky tvoří pouze 0,035 %. Vzhledem k tomu, že největší podniky sdílené ekonomiky jsou firmy zabývající se cestovním ruchem, nabízí se srovnání s ekonomikou cestovního ruchu. V této oblasti představuje ekonomika sdílení přibližně 1 % hodnoty. Posuzovat dopad ekonomiky sdílení na celkovou ekonomiku je ovšem obtížné.

Síla digitalizace

Úroveň informovanosti, dostupnosti a využívání služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií se značně liší v závislosti na různých provozovatelích. Hlavní překážky bránící zejména malým a středním podnikům cestovního ruchu v přechodu na digitalizaci jsou podle všeho spjaty s nesplněním určitých podmínek nezbytných pro jeho realizaci (finanční zdroje, nedostatek kvalifikovaného personálu, organizace), s nedostatkem spolupráce v rámci odvětví a s chybějící interoperabilitou mezi různými systémy IT. Je tudíž zapotřebí přijmout cílenější opatření. Pozitivní výsledky: vyvinutí nových nástrojů IT: portálu Tourism-IT na podporu podniků v cestovním ruchu a platformy TourismLink, což jsou nástroje specificky zaměřené na podporu malých podniků zabývajících se cestovním ruchem. Malé a střední podniky zde získávají informace nezbytné pro jejich pracovní postupy, jakož i snazší přístup k souborným cestovním službám poskytovaným v celé Evropě.

Snazší dostupnost moderní digitální infrastruktury a přístup k této infrastruktuře se nyní stává důležitým aspektem, který díky různým digitálním přístrojům (notebookům, chytrým telefonům, tabletům) podporuje interakci mezi spotřebiteli/cestovateli a cestovními a turistickými kancelářemi v Evropě.

V tomto ohledu vzniká řada nových iniciativ. Je ovšem třeba udělat mnohem více. Komise by ve spolupráci s členskými státy měla určit, které iniciativy související s digitalizací mají výraznější pozitivní dopad na odvětví cestovního ruchu v Evropě, a formulovat strategie vedoucí k jejich realizaci.

S rostoucím počtem podniků pracujících přes internet a v důsledku zakládání nových „čistě digitálních“ firem roste konkurence mezi podniky a sílí vliv tohoto druhu podniků na cestovatele ve fázi vyhledávání destinací, plánování a rezervování. Zúčastněné veřejné orgány v EU musí vývoj digitálního prostředí v cestovním ruchu sledovat, aby mohly zajistit rovném podmínky pro podnikání stávajících i nových subjektů a poskytování neutrálních a transparentních informací spotřebitelům.

Cestovatelé a turisté nemají v současné době k dispozici digitální nástroje, které by jim umožňovaly plánovat, rezervovat a hradit cesty různými dopravními prostředky z výchozího bodu až do cílové destinace. Hladce fungující, digitální a multimodální služby poskytování informací a prodeje jízdenek by nicméně stimulovaly mobilitu cestovatelů a turistů v celé Evropě. Základním předpokladem pro snazší zavedení digitálních a multimodálních služeb poskytování informací a prodeje jízdenek je zajištění přístupu provozovatelů cestovních a dopravních služeb k příslušným údajům.

Komise a členské státy by měly i nadále společně s podniky z odvětví cestovního ruchu a obchodu rozvíjet tři směry činnosti: posuzování dopadů digitalizace na cestovní a turistické kanceláře, vypracování politik a iniciativ, které by řešily stávající a budoucí náročné úkoly spjaté s digitalizací, a podpora provádění udržitelných opatření zajišťujících konkurenceschopnost podniků v tomto odvětví.

4.9.2015

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

k novým výzvám a strategiím pro podporu cestovního ruchu v Evropě

(2014/2241(INI))

Navrhovatelka: Maria Grapini

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  uznává význam odvětví cestovního ruchu pro EU a její vnitřní trh a zdůrazňuje jeho potenciál pro sociálně-ekonomický růst, tvorbu pracovních míst – zejména pro mladé lidi – a nové obchodní příležitosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby vzhledem k výše uvedeným skutečnostem přijala integrovaný přístup k vytváření strategií s dopadem na odvětví cestovního ruchu; uznává význam cestovního ruchu pro plnění cílů strategie Evropa 2020, zejména co se týče vymýcení chudoby a vytváření pracovních míst;

2.  upozorňuje na to, že v odvětví cestovního ruchu má klíčovou úlohu digitální revoluce; žádá Komisi o zajištění toho, aby všechna odvětví cestovního ruchu a veškeré podniky, zejména ty malé a střední, co nejlépe využívaly nové technologie skýtané internetem s cílem rozšířit své elektronické obchodování na vnitřním trhu, posunout se k digitalizovaným produktům a procesům vyšší hodnoty a současně zajistit občanům a spotřebitelům spravedlivý a dostupný přístup k bezpečným službám vysoké kvality;

3.  zdůrazňuje, že mají-li se evropské produkty cestovního ruchu odlišit od ostatních zemí/kontinentů, je velmi důležité rozvíjet nové formy tematického cestovního ruchu, který může fungovat na základě nadnárodní nebo dokonce nadregionální spolupráce; domnívá se, že systematická propagace tematických produktů cestovního ruchu může nejen přinést novou koncepci celého evropského odvětví cestovního ruchu, ale i sehrát zásadní úlohu při řešení důsledků sezónnosti;

4.  připomíná, že EU by měla začít investovat, aby byla připravena využívat potenciál třetích zemí s vysokým počtem obyvatel a rozvíjející se ekonomikou, zejména zemí BRIC, v nichž roste počet turistů směřujících do zahraničí; poukazuje na nutnost iniciativ zaměřených na podporu cestovního ruchu a větší flexibility a jednotnosti při udělování turistických víz a na hraničních přechodech; zdůrazňuje, že podpora vzniku většího počtu platforem cestovního ruchu se zaměřením na víza, společně s obezřetným přístupem ke zjednodušení vízového kodexu, je důležitým předpokladem pro zvýšení počtu turistů ze zemí mimo Evropu a pro zviditelnění evropských turistických destinací; zdůrazňuje potenciál cestovních víz pro skupiny turistů, kteří již zemi navštívili, a význam uzavírání většího počtu dohod o zrušení vízové povinnosti s cílem co nejlépe využít návštěv zahraničních turistů; s náležitou úctou k právu a povinnosti členských států kontrolovat pohyb přes své hranice považuje za žádoucí, aby evropské orgány a členské státy v rámci společné vízové politiky zavedly dlouhodobou strategii pro koordinovanější a jednodušší postupy udělování víz;

5.  bere na vědomí úlohu, kterou má Evropská komise cestovního ruchu a její členové při propagaci Evropy jako turistické destinace; žádá Komisi, aby úžeji spolupracovala s Evropskou komisí cestovního ruchu a s širší Světovou organizací cestovního ruchu na společných opatřeních v oblasti cestovního ruchu v Evropě;

6.  vítá platformu pro digitální cestovní ruch vytvořenou Komisí a její cíle, kterými je zaprvé podpora inovační kapacity a digitalizace malých a středních podniků v oblasti cestovního ruchu a zadruhé vytváření návrhů, jak přizpůsobit a utvářet udržitelné, konkurenceschopné a na spotřebitele zaměřené strategie, jejichž cílem je další rozvoj tohoto odvětví; vybízí k používání inovačních technologií, sdílení osvědčených postupů a prohloubení spolupráce na úrovni regionů s cílem zvýšit atraktivitu a konkurenceschopnost evropského odvětví cestovního ruchu; domnívá se, že podpora elektronického učení a širší využití digitálních technologií by zajistily další pokrok při dosahování tohoto cíle;

7.  zdůrazňuje, že je nutné lépe podporovat koncepce cestovního ruchu, sportovního cestovního ruchu, zážitkového cestovního ruchu, vzdělávacího cestovního ruchu, venkovského cestovního ruchu a tvůrčího cestovního ruchu; zdůrazňuje, že je nutné věnovat zvláštní pozornost venkovskému cestovnímu ruchu, který je hnací silou udržitelného růstu ve venkovských oblastech, a přispívá tak k vytváření pracovních míst a příležitostí ve vzdálených regionech;

8.  podporuje koncepci Komise, která spočívá v podpoře udržitelného „cestovního ruchu pro všechny“;

9.  připomíná, že nynější úloha spotřebitelů již nespočívá pouze v průzkumu před zakoupením cesty a dalších souvisejících služeb a ve vyhledávání různých informací o dané destinaci, ale že v současné době zahrnuje rovněž oblast kritiky/hodnocení a reklamy; poznamenává, že digitální zkušenost proto získává na významu;

10. zdůrazňuje, že Evropa si musí zachovat své postavení celosvětové turistické destinace číslo jedna; vítá pořádání akcí a komunikačních kampaní, které propagují Evropu jako turistickou destinaci, zejména na trzích třetích zemí, a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby společně prosazovaly Evropu nejen jako turistickou destinaci, ale také jako turistickou destinaci nejvyšší kvality, která nabízí řadu národních destinací, kultur a služeb cestovního ruchu, aniž by to narušilo jejich vzájemnou hospodářskou soutěž;

11. uznává, že v odvětví cestovního ruchu převládají malé a střední podniky a velké množství mikropodniků; v této souvislosti se domnívá, že je třeba pokračovat v úsilí o zavedení lepší právní úpravy, snížení administrativní zátěže a podporu konkurenceschopnosti evropských podniků, a to nejen v rámci tohoto odvětví, ale rovněž v rámci všech politik EU, které mají na odvětví cestovního ruchu dopad;

12. vítá mobilní aplikaci nedávno vytvořenou sítí Evropských spotřebitelských center „ECC-Net: Travel“;

13. vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost vytvoření evropského cestovního kalendáře, v němž by byly shromážděny informace o evropských turistických destinacích ze všech členských států a ve všech úředních jazycích a který by zlepšil informační služby pro spotřebitele a pomohl spotřebitelům nalézt zprávy a informace mj. o akcích, místech a festivalech;

14. bere na vědomí, že je důležité, aby se evropský cestovní ruch přizpůsobil digitálnímu trhu, a že je třeba pro potenciální turisty v Evropě vyvinout nové digitální nástroje a zdroje informací; doporučuje, aby byla vytvořena uživatelsky vstřícná, interoperabilní mobilní aplikace obsahující interaktivní cestovní mapy, průvodce a další relevantní informace o cestovních destinacích v EU, která by mohla pomoci propagovat Evropu jako turistickou destinaci a zvýšit objem a kvalitu informací dostupných spotřebitelům; zdůrazňuje, že náklady spojené s vytvořením a provozováním této aplikace by měly být omezeny na minimum; bere na vědomí příležitosti a potenciál digitalizace služeb a produktů v odvětví cestovního ruchu; zdůrazňuje, že je důležité pro tyto služby a produkty vytvořit plně funkční vnitřní trh, který by měl všem zúčastněným, zejména malým a středním podnikům a spotřebitelům, zajistit začlenění a právní jistotu;

15. zdůrazňuje, že poskytovatelé služeb cestovního ruchu by měli zohledňovat potřeby osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu, zejména co se týče dostupnosti, aby osoby s pohybovým a smyslovým postižením, osoby s potravinovou intolerancí a starší lidé mohli v plné míře využívat evropskou nabídku v oblasti cestovního ruchu, čehož lze dosáhnout podporou opatření zaměřených na úpravu stávajících zařízení a školení personálu; považuje za vhodné na evropské úrovni podporovat inovační programy, mechanismy a produkty, které usnadní nezávislý přístup osob s poruchami mobility; zdůrazňuje, že je důležité, aby informace o cestovním ruchu byly dostupné pro turisty se zdravotním postižením; žádá všechny orgány cestovního ruchu a ubytovací zařízení, aby při obnovování webových stránek nebo dalších zdrojů informací zohledňovaly dostupnost, včetně dostupnosti na internetu;

16. zdůrazňuje, že je třeba zavést koordinovanější přístup mezi členskými státy s cílem usnadnit více regionálně založenou administrativní spolupráci, a to v oblastech politik souvisejících s cestovním ruchem, jako jsou inovace, doprava, kvalita služeb, vízový režim, životní prostředí, ochrana spotřebitelů, komunikace a mezinárodní platby kartou, přičemž je třeba zohlednit konkrétní výzvy, jimž čelí MSP v oblasti cestovního ruchu, a s cílem usnadnit dodržování příslušných předpisů ve vztahu k ekonomice sdílení a dodržet přitom zásadu subsidiarity; podotýká, že různé regulační rámce v jednotlivých členských státech mají přímý dopad na společnosti působící v oblasti cestovního ruchu a mohly by narušit trh;

17. domnívá se, že je nezbytné podpořit větší konkurenceschopnost oblastí, jejichž potenciál pro cestovní ruch není dostatečně využit, a to poctivou reklamou a podporou místních malých a středních podniků působících v odvětví cestovního ruchu;

18. žádá o zlepšení vzájemného uznávání odborných kvalifikací v oblasti cestovního ruchu na straně členských států, neboť by lidem, kteří v tomto odvětví již pracují, a těm, kteří v něm pracovat hodlají, umožnilo nalézt lepší uplatnění a posílit jejich mobilitu v odvětví; je přesvědčen, že by se tím napomohlo řešení problémů týkajících se sezónní povahy práce v tomto odvětví na jedné straně a nehlášené práce na straně druhé;

19. znovu potvrzuje, že je důležité vytvořit účinnější dopravní síť, která zajistí spojení do okrajových turistických oblastí;

20. připomíná, že ekonomika sdílení je důležitá pro propagaci cestovního ruchu a rovněž z toho důvodu, že v řadě destinací přispívá ke zvýšení počtu turistů; zdůrazňuje, že by to nemělo být považováno za nekalou hospodářskou soutěž; zdůrazňuje úlohu ekonomiky sdílení v odvětví cestovního ruchu a žádá o vhodný regulační rámec, který podpoří růst a inovace a současně ochrání zájmy spotřebitelů; zdůrazňuje, že je nutné zajistit bezpečnost uživatelů a kvalitu poskytovaných služeb;

21. připomíná, že je třeba rozvíjet konkurenceschopnou infrastrukturu dopravy a cestovního ruchu;

22. zdůrazňuje význam udržitelného a odpovědného evropského odvětví cestovního ruchu, které podporuje konkurenceschopnost společností v něm působících; zdůrazňuje neustále rostoucí počet cestovatelů a žádá, aby byly vytvořeny udržitelnější a energeticky účinnější způsoby dopravy a ubytování, aby tak vznikaly destinace udržitelné z environmentálního, sociálního i ekonomického hlediska, přičemž je třeba mít na paměti, že k udržitelnosti životního prostředí patří rovněž zachování místních kultur a tradic, zachování a posílení dědictví, podpora osvědčených postupů a hledání takových forem cestovního ruchu, které uspokojí cestovatele, danou destinaci i společenství v místě destinace a budou pro ně prospěšné; naléhavě žádá Komisi, aby urychlila provádění iniciativy týkající se hotelů s téměř nulovou spotřebou energie, jejímž cílem je, aby se hotely staly soběstačnými a energeticky účinnými;

23. zdůrazňuje, že je nutné navrhnout strategii pro zvýšení prodeje ubytování mimo hlavní sezónu, která zahrne odvětví cestovního ruchu na venkově a jejímž cílem bude překonat sezónnost; zdůrazňuje, že je důležité se při uvádění produktů/služeb cestovního ruchu na trh zaměřit na kvalitu, a tím v návštěvnících budovat loajální přístup a umožnit našemu odvětví cestovního ruchu zaujmout postavení na vysoce konkurenčním trhu;

24. zdůrazňuje, že v zájmu turistů a rovněž místních obyvatel je nutné zavést lepší a dostupnější financování infrastrukturních projektů ze strany EU, zejména co se týče veřejně prospěšných služeb, jejichž spotřeba v turistické sezóně nesmírně vzrůstá;

25. podporuje udržitelné územní plánování, jehož cílem je zachování kulturního dědictví v evropských turistických destinacích;

26. zdůrazňuje, že je důležité zlepšit vzájemné uznávání odborných kvalifikací v oblasti cestovního ruchu na straně členských států s cílem umožnit lidem, kteří v tomto odvětví pracují, nalézt nejlepší možnou kariéru, a tím posílit jejich mobilitu;

27. domnívá se, že poskytovatelé služeb cestovního ruchu musí zajistit, aby informace o těchto službách poskytované spotřebitelům byly přesné a srozumitelné a aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl a nebyli mylně informováni; zdůrazňuje, že tyto informace by měly být čitelné a srozumitelně napsané že by poskytovatelé neměli používat postupy ani smluvní podmínky, které diskriminují spotřebitele nebo vzbuzují nedůvěru k vnitřnímu trhu EU, zejména v oblasti nákupů on-line; domnívá se, že by měly být vytvořeny komunikační sítě, jejichž cílem by bylo zlepšit podnikatelské příležitosti v regionech a zajistit lepší ochranu spotřebitelů;

28. zdůrazňuje, že důvěra spotřebitelů ve společnosti poskytující služby v oblasti cestovního ruchu závisí rovněž na společnostech, které spotřebitelům umožňují řešit spotřebitelské spory alternativními způsoby, jež jsou jednoduché, efektivní a rychlé, a na společnostech, které chrání osobní a finanční údaje spotřebitelů;

29. vítá nedávné uzavření třístranných jednání o revidované směrnici o souborných službách pro cesty; vyzývá k včasnému a účinnému provedení a uplatňování této směrnice s cílem zajistit proměnu odvětví a ochranu spotřebitelů v digitálním prostředí;

30. zdůrazňuje, že je nutné, aby cestovní kanceláře a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu propagovali zobrazení evropského čísla tísňového volání „112“ na příslušných webových stránkách, elektronických jízdenkách a v našich hlavních turistických destinacích;

31. domnívá se, že by bylo vhodné prozkoumat způsoby podpory malých a středních podniků a samostatných vlastníků v oblasti cestovního ruchu pomocí mechanismů financování, které by byly navrženy tak, aby posílily jejich likviditu za přijatelnou cenu, poskytly pobídky k investicím do rozvoje jejich infrastruktury a služeb, které potřebují, a omezily administrativní zátěž spojenou s jejich rozvojem;

32. domnívá se, že je třeba dále podporovat iniciativu evropského hotelového odvětví, která je zaměřena na postupné sladění systémů klasifikace ubytování v celé Evropě, a která tak umožní lepší porovnání nabídky ubytování v Evropě a přispěje ke společným kritériím pro kvalitní služby;

33. zdůrazňuje, že při rezervaci ubytování nebo dopravních prostředků on-line se cestující stále musí vyrovnávat s rozdílnými cenami a podmínkami; proto vítá sdělení Komise o strategii pro jednotný digitální trh v Evropě; žádá Komisi, aby přijala ucelený návrh ukončení neodůvodněného zeměpisného blokování přístupu ke zboží, službám a nejlepším dostupným cenám podle zeměpisného umístění či země pobytu;

34. domnívá se, že koordinované prosazování integrovaných systémů prodeje elektronických jízdenek na různé dopravní prostředky by zjednodušilo cestování a odstranilo by překážky dokončení vnitřního trhu.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

3.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Dennis de Jong, Pascal Durand, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Sergio Gutiérrez Prieto, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Antonio López-Istúriz White, Margot Parker, Eva Paunova, Jiří Pospíšil, Robert Rochefort, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Igor Šoltes, Catherine Stihler, Mylène Troszczynski, Mihai Ţurcanu, Anneleen Van Bossuyt

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Lucy Anderson, Birgit Collin-Langen, Kaja Kallas, Jens Nilsson, Adam Szejnfeld, Marc Tarabella, Lambert van Nistelrooij

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Andrey Novakov

20.7.2015

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

k novým výzvám a strategiím pro podporu cestovního ruchu v Evropě

(2014/2241(INI))

Navrhovatel: Luigi Morgano

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že cestovní ruch je jedním z největších odvětví na světě a že Evropa je jednou z hlavních světových kulturních turistických destinací; zdůrazňuje, že cestovní ruch se rychle mění a odvětví cestovního ruchu se ustavičně vyvíjí, a proto by Evropa a členské státy měly neustále chránit a podporovat to, co je skutečně původní, a to cestou odkrývání zvláštností a charakteristik přírodního, kulturního a historického dědictví;

2.  zdůrazňuje význam evropského kulturního cestovního ruchu jako nástroje osobního rozvoje a poznávání a prostředku umožňujícího podporovat bohatou národní a místní kulturní rozmanitost a dědictví Evropy, přispívat k mezikulturnímu učení, poskytovat příležitost k vytváření sítí, posilovat evropskou identitu a také vyjadřovat evropské hodnoty;

3.  zdůrazňuje význam posílení úzké spolupráce mezi kulturou a cestovním ruchem; uznává, že evropský cestovní kulturní ruch významným způsobem přispívá k vytváření politik, představuje nezbytnou součást mnoha národních a regionálních ekonomik, je hlavním hybatelem udržitelného sociálního a hospodářského rozvoje na místní a regionální úrovni a sehrává rovněž důležitou úlohu v obnově venkovských a městských oblastí, zejména během současné hospodářské krize a krize v oblasti zaměstnanosti; připomíná rovněž úlohu evropských tradičních a průmyslových dovedností, které přispívají ke zviditelnění místních oblastí a pracovních míst;

4.  připomíná, že cestovní ruch by měl být založený na strategiích, které chrání a posilují přírodní i kulturní rozmanitost a zachovávají a podporují místní kultury, lidové tradice, dědictví a životní prostředí, a že zachování hmotného i nehmotného kulturního dědictví by mělo patřit mezi naše hlavní priority;

5.  vyzdvihuje potenciál kulturního cestovního ruchu, agroturismu a ekoturismu ve venkovských, ostrovních a pobřežních oblastech; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité zajistit intermodální propojení, které je prostředkem ke zvýšení přitažlivosti těchto odlehlých turistických destinací;

6.  vyzdvihuje skutečnost, že rozmanitost a multikulturalismus v Evropě nabízejí velký potenciál pro rozvoj tematického cestovního ruchu, a zdůrazňuje význam propojení turistických atrakcí s cílem vytvořit tematické turistické trasy na evropské, vnitrostátní a místní úrovni; domnívá se, že systematická propagace tematického (enologického, gastronomického, venkovského, náboženského, uměleckého, vzdělávacího, poznávacího atd.) cestovního ruchu, například s pomocí přeshraniční spolupráce či spolupráce mezi regiony, by mohla nejen vést k zásadní změně evropského cestovního ruchu, ale také by mohla hrát významnou úlohu při řešení nepříznivých dopadů masového cestovního ruchu; vyzývá proto k podpoře environmentálně udržitelného kulturního cestovního ruchu a k opatřením, jež pomohou přestát dopady jeho sezónního charakteru;

7.  zdůrazňuje, že jazyková rozmanitost v Evropě – úřední jazyky, další používané úřední jazyky jednotlivých států, jazyky menšin a méně známé jazyky – tvoří základ evropského kulturního dědictví, což přináší další příležitosti v oblasti cestovního ruchu na všech úrovních;

8.  upozorňuje na skutečnost, že pro stimulaci poptávky po kvalitním, udržitelném a inkluzivním cestovním ruchu zaměřeném na náboženství, vzdělávání, sport, poznávání, gastronomii, agroturistiku i životní prostředí má zásadní význam formální i neformální kulturní vzdělávání; zdůrazňuje, že je třeba investovat do kvalitní odborné přípravy, která zajistí lépe připravenou pracovní sílu;

9.  vyzývá k lepšímu využití příležitostí, které nabízí digitalizace a inovace, k rozmanitějším způsobům výkladu o kulturním dědictví a účinnější a atraktivnější podpoře evropského kulturního cestovního ruchu s cílem přiblížit evropské kulturní a turistické dědictví co největšímu počtu osob a přitom zachovat tradiční podoby propagace kultury; zdůrazňuje, že rozvoj plně fungujícího jednotného digitálního trhu spolu s rozšiřováním a konsolidací digitalizační platformy pro kulturní zdroje a archivy a proaktivním využíváním sociálních médií může přispět k modernizaci a rozvoji odvětví cestovního ruchu, a tím lépe propagovat a podporovat všechny služby a poskytovatele v oblasti cestovního ruchu;

10. zdůrazňuje, že podpora kulturního cestovního ruchu by se neměla zaměřovat pouze na neznámější turistické destinace, ale také na menší a méně známá místa mimo obvyklé turistické trasy;

11. domnívá se, že lepší využívání inovativních produktů a služeb v odvětví cestovního ruchu by mohlo významným způsobem pomoci společnostem v tomto odvětví, zejména pak malým a středním podnikům, a ty by se mohly stát udržitelnějšími; zdůrazňuje, že je třeba podporovat inovace a technický rozvoj mikropodniků a malých a středních podniků, a poukazuje na významné příležitosti pro rozvoj tematických nebo alternativních podob cestovního ruchu, které přináší internet a nové komunikační technologie;

12. připomíná, že je zapotřebí dobře vyškolené, informované, motivované a odhodlané pracovní síly; zdůrazňuje, že větší povědomí lidí, kteří v odvětví pracují, o historii a kultuře je pro další propagaci historického a kulturního dědictví turistických destinací zásadní;

13. připomíná, že investice do lidského kapitálu jsou zásadní pro kvalitu služeb v cestovním ruchu a jsou předpokladem pro trvalý a konkurenceschopný růst; zdůrazňuje, že je důležité nabídnout lépe cílené politiky odborné přípravy, které zajistí, aby personál v odvětví cestovního ruchu byl řádně kvalifikovaný, vícejazyčný a zaměřený na poskytování služeb;

14. zdůrazňuje, že během výstavby, renovací či rozšiřování turistických atrakcí je důležité zlepšovat přístup k lokalitám kulturního dědictví a kulturního vzdělávání, zejména s ohledem na zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením; konstatuje, že v této souvislosti by měly být na evropské úrovni podporovány inovativní projekty, nástroje a produkty, které by usnadnily nezávislý přístup osobám se sníženou schopností pohybu; je si vědom toho, že informační a rezervační technologie by těmto osobám měly být snadno dostupné; zdůrazňuje obrovský pokrok, k němuž došlo v oblasti všeobecného zpřístupňování výtvarných děl, budov a míst kulturního významu díky zavádění a používání nových digitálních technologií; navrhuje Komisi a členským státům, aby zjistily, jaké jsou možnosti, pokud jde o zahájení projektů a uvolnění zdrojů financování, které by mladším lidem a – v souvislosti s demografickými změnami – starším osobám, jakož i osobám se zvláštními potřebami, nízkopříjmovým rodinám a dalším zranitelným občanům umožnily navštěvovat kulturní destinace v jednotlivých členských státech;

15. poukazuje na skutečnost, že podpora zapojení mladých lidí do evropského kulturního cestovního ruchu má výrazně pozitivní vliv na jejich vzdělání a osobní rozvoj;

16. připomíná, že díky uměleckým, jazykovým, náboženským, historickým a zeměpisným aspektům svého kulturního dědictví je Evropa jednou z hlavních světových turistických destinací a že kulturní cestovní ruch má pro obnovení růstu, sociálního rozvoje, soudržnosti a kvalitních pracovních příležitostí zásadní význam; připomíná, že odvětví cestovního ruchu vytváří zhruba 2,9 % HDP EU, čítá zhruba 1,8 milionu podniků, zejména malých a středních podniků, a zaměstnává přibližně 3,3 % pracovní síly v EU a mnoho z těchto pracovních míst, která nelze delokalizovat, přímo či nepřímo souvisí s kulturním cestovním ruchem;

17. zdůrazňuje, že v zájmu zachování stávající úrovně cestovního ruchu a přilákání nových turistů je nezbytné udržovat a podporovat evropské kulturní dědictví a přírodní bohatství a také nedotčenou evropskou přírodu a krajinu; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout náležité rovnováhy mezi rozvojem odvětví cestovního ruchu a ochranou kulturního dědictví, zejména obnovou, zachováním a ochranou archeologických nalezišť a historických míst a památek; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby přijala Evropskou chartu pro udržitelný a odpovědný cestovní ruch a ku prospěchu návštěvníků a místního obyvatelstva rovněž zavedla zásadu společenské odpovědnosti;

18. zdůrazňuje význam rozhodnutí Rady přijmout doporučení o evropských zásadách kvality v cestovním ruchu, které má pomoci poskytovatelům služeb v oblasti cestovního ruchu propagovat kvalitu svých služeb a posilovat důvěru spotřebitelů;

19. vyjadřuje podporu propagaci místních a regionálních iniciativ, jako jsou například evropské přeshraniční cyklostezky v kombinaci s udržitelnou dopravní strategií zahrnující sítě železniční dopravy, ACCR (Association des Centres culturels de rencontre – Sdružení kulturních center pro setkávání), Evropská hlavní města kultury a síť portálů DestiNet, s přihlédnutím k osvědčeným postupům a zkušenostem z oblasti cestovního ruchu v Evropě;

20. podporuje rozvoj komunikací, které nesmějí využívat motorová vozidla (pro pěší chůzi, jízdu na koni či na kole) a které umožňují udržitelný cestovní ruch a utvářejí příležitosti k objevování rozmanitosti evropských regionů;

21. zdůrazňuje, že je důležité udržovat a zachovávat evropské kulturní a historické dědictví a bránit tak jeho úpadku, přičemž je třeba upřednostňovat kvalitu odvedené práce, a nikoli její cenu; vyzdvihuje v této souvislosti úlohu mecenášství z hlediska zachování evropského dědictví a kompenzace snižujících se veřejných rozpočtů přidělovaných pro tyto účely;

22. vyzývá Komisi k zavedení evropské značky kvality cestovního ruchu, která by oceňovala usilovnou snahu odborníků v oblasti cestovního ruchu zlepšovat kvalitu služeb v tomto odvětví na základě plného respektování kulturního dědictví a přírodního bohatství, zlepšování kvality pracovních míst v odvětví, zlepšování dostupnosti pro všechny a prosazování kulturních tradic místních společenství;

23. zdůrazňuje, že kulturní cestovní ruch v různých regionech přispívá ke zpestření tradičních hospodářských činností a vytváří pracovní místa, čímž zamezuje vylidňování, opouštění mnoha hodnotných kulturních památek a jejich úpadku a předchází vymírání tradic a zvyků;

24. poukazuje na skutečnost, že v souvislosti s turistickým ruchem by hostitelské společnosti a místní obyvatelstvo měly být zapojovány do různých strategií na určování, propagaci, ochranu, zachování, řízení, prezentaci a interpretaci svých zdrojů dědictví, kulturních zvyklostí a současných kulturních projevů;

25. je přesvědčen, že školní turistika by měla být považována za jednu z nejvýznamnějších neformálních vzdělávacích činností ve školních osnovách, a nikoliv výlučně za volnočasovou aktivitu, a že by měla vycházet ze zásad odpovědného cestovního ruchu;

26. zdůrazňuje potenciál kulturního cestovního ruchu pro zmírnění chudoby; vyzývá v tomto ohledu k podpoře kreativních odvětví a venkovského cestovního ruchu v jednotlivých členských státech, a to s cílem propagovat výjimečné evropské kulturní bohatství a bojovat proti chudobě a nezaměstnanosti;

27. žádá Komisi, aby posílila účinné stávající evropské iniciativy a programy, včetně Evropského fondu pro strategické investice, jakož i vnitrostátní programy a programy přeshraniční spolupráce spjaté s kulturním cestovním ruchem a kulturním dědictvím, jako jsou Evropské hlavní město kultury, Dny evropského dědictví, evropské kulturní trasy, označení „evropské dědictví“, Kreativní Evropa a digitální platforma Europeana; vyzývá dále Komisi, aby následovala příklad organizace UNESCO, která podporuje kartu ISIC (mezinárodní průkaz studenta), a zvážila možnost zavedení „evropského kulturního průkazu“, který by poskytoval nárok na zlevněné vstupné do muzeí, historických památek, archeologických nalezišť, na slevy při využívání knihoven, při návštěvách divadel atd.;

28. doporučuje stanovení Evropského roku kulturního dědictví, nejlépe pro rok 2018, spolu s odpovídající podporou kulturních akcí a uměleckých, filmových a hudebních festivalů; kromě toho zdůrazňuje, že podporování iniciativ Evropské unie, jako jsou evropské hlavní město sportu a evropské hlavní město mládeže, a vytvoření evropského kalendáře událostí za účelem zlepšení informačních služeb v cestovním ruchu může přinést značnou přidanou hodnotu pro podporu evropského kulturního cestovního ruchu a udržení a posílení postavení Evropy jako vůdčí světové turistické destinace;

29. vybízí členské státy ke spolupráci s regionálními a místními úřady s cílem maximalizovat hodnotu cestovního ruchu a jeho přínos pro zaměstnanost a růst a také začlenit odvětví cestovního ruchu do místních rozvojových strategií;

30. zdůrazňuje potenciál sportovního cestovního ruchu, který by se v budoucnosti mohl stát jednou z nejdynamičtějších součástí rozvíjejícího se evropského odvětví cestování, a vyzývá k zavedení zvláštních politických opatření na propagaci a podporu tohoto rozvoje; připomíná, že sportovní aktivity mají význam pro turistickou atraktivitu evropských území; poukazuje na příležitosti, které se sportovcům a divákům nabízejí při cestování před konáním a v průběhu sportovních událostí, jež by mohly přilákat turisty i do nejvzdálenějších oblastí Evropy; zdůrazňuje, že potenciál sportovního cestovního ruchu dosud není dostatečně využíván;

31. poukazuje na to, že významné historické události a historická místa, jako například Sites of Conscience (místa svědomí), nabízejí příležitosti pro řešení současných výzev prostřednictvím citlivého výkladu a vzdělávacích programů; podporuje využívání kulturního dědictví a turistického ruchu k rozvíjení mezikulturního dialogu a ke sbližování obyvatel Evropy;

32. zdůrazňuje, že občanská společnost přispívá k propagaci nových forem cestovního ruchu prostřednictvím sociálních sítí, organizací dobrovolníků, kulturních a sportovních sdružení, akčních občanských skupin a organizací reprezentujících mladé lidi, ženy a komunity občanů žijících v zahraničí;

33. vyzývá k tomu, aby byla více uznávána ústřední role, kterou při rozvoji a podpoře odvětví cestovního ruchu hraje kulturní dobrovolnictví;

34. žádá Komisi a členské státy, aby učinily kroky k ochraně ohrožených památek a míst v Evropě a zachovaly a podpořily tak kulturní dědictví, a tedy i kulturní cestovní ruch;

35. vyzdvihuje význam vytváření a prosazování udržitelných a inkluzivních forem cestovního ruchu, které interagují se společenskou, kulturní a hospodářskou podstatou turistických míst, zajišťují rozvoj kreativního podnikání šetrného k životnímu prostředí, rozvoj lidského kapitálu a dovedností a které kromě finančního prospěchu mají pro místní společenství také společenskou a kulturní hodnotu;

36. zdůrazňuje význam politik zaměřených na financování, zachovávání, udržování a obnovu míst kulturního dědictví;

37. připomíná, že je důležité zamezit kulturní diskriminaci náboženských a etnických menšin;

38. vítá nástroje mobility a také projekty spolupráce, jako jsou znalostní aliance a aliance odvětvových dovedností v rámci programů Erasmus+ a Erasmus pro mladé podnikatele, které představují účinný způsob, jak si mohou pracovníci v oblasti cestovního ruchu zapojení do vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních vyměňovat osvědčené postupy, zlepšovat jazykové dovednosti a získávat praktické znalosti o kulturním cestovním ruchu; je nicméně znepokojen nedostatkem zájmu ze strany mladých lidí věnovat se kariéře v určitých oblastech cestovního ruchu; zdůrazňuje výhody „duálního“ systému vzdělávání v odvětví cestovního ruchu a význam kombinování učení s praktickou pracovní zkušeností, čímž dochází ke zlepšování jak teoretických znalostí, tak praktických dovedností; vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby v zájmu podpory odborné přípravy plně využívaly příležitostí, které nabízí ESF a další fondy EU a vnitrostátní a regionální fondy.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

14.7.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

1

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Silvia Costa, Damian Drăghici, Angel Dzhambazki, Jill Evans, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Rikke Karlsson, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Fernando Maura Barandiarán, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

György Hölvényi, Ilhan Kyuchyuk, Ernest Maragall, Martina Michels, Marlene Mizzi

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Tim Aker

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

15.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

4

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Lucy Anderson, Marie-Christine Arnautu, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Karima Delli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Dieter-Lebrecht Koch, Stelios Kouloglou, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Georg Mayer, Cláudia Monteiro de Aguiar, Renaud Muselier, Jens Nilsson, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Gabriele Preuß, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, David-Maria Sassoli, Claudia Schmidt, Claudia Tapardel, István Ujhelyi, Wim van de Camp, Janusz Zemke, Roberts Zīle, Kosma Złotowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Rosa D’Amato, Daniel Dalton, Werner Kuhn, Jozo Radoš, Olga Sehnalová, Ruža Tomašić, Matthijs van Miltenburg

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Diane James, Julia Redaa

(1)

Úř. věst. C 56 E, 26.2.13, s. 41.

(2)

Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 9.

(3)

Úř. věst. C 134, 7.6.2003, s. 7.

Právní upozornění