Postup : 2015/2053(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0259/2015

Předložené texty :

A8-0259/2015

Rozpravy :

PV 05/10/2015 - 15
CRE 05/10/2015 - 15

Hlasování :

PV 06/10/2015 - 7.7
CRE 06/10/2015 - 7.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0331

ZPRÁVA     
PDF 226kWORD 182k
22.9.2015
PE 554.895v03-00 A8-0259/2015

o možném rozšíření unijní ochrany zeměpisných označení na nezemědělské produkty

(2015/2053(INI))

Výbor pro právní záležitosti

Zpravodajka: Virginie Rozière

Navrhovatel (*):

Nicola Danti, Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

(*) Postup s přidruženými výbory – článek 54 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o možném rozšíření unijní ochrany zeměpisných označení na nezemědělské produkty

(2015/2053(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) Světové obchodní organizace (WTO),

–       s ohledem na zelenou knihu Komise s názvem „Co nejlepší využití tradičního evropského know-how: možné rozšíření unijní ochrany zeměpisných označení na nezemědělské produkty“ (COM(2014)0469),

–       s ohledem na nařízení (EU) č. 1151/2012 týkající se zemědělských produktů a potravin, známé jako „nařízení o jakosti“(1),

–       s ohledem na nařízení (EU) č. 1308/2013 týkající se vína a vinařských produktů, známé jako „nařízení o společné organizaci trhů“(2),

–       s ohledem na nařízení (EU) č. 110/2008 týkající se lihovin(3),

–       s ohledem na nařízení (EU) č. 251/2014 týkající se aromatizovaných vín(4),

–       s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 12. února 2015,

–       s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. února 2015,

–       s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie v souvislosti se zeměpisnými označeními,

–       s ohledem na Ženevský akt Lisabonské dohody na ochranu označení původu ze dne 31. října 1958 revidovaný ve Stockholmu 14. července 1967 a 28. září 1979 a týkající se duševního vlastnictví, jenž zaručuje ochranu produktů, které jsou uváděny na mezinárodní trhy a které jsou široce uznávané pro vlastnosti, jež se váží k jejich konkrétní zeměpisné oblasti původu,

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0259/2015),

A.     vzhledem k tomu, že zemědělské produkty pocházející z konkrétní zeměpisné oblasti, které mají určité kvality a jsou vyráběny podle tradičních metod, mohou získat jednotnou celounijní ochranu zeměpisného označení;

B.     vzhledem k tomu, že podle WTO se zeměpisnými označeními rozumí označení, která slouží k označení produktu jako produktu pocházejícího z území státu, který je členem WTO, nebo regionu či určitého místa tohoto území, jestliže lze jakost, pověst nebo jinou určitou vlastnost produktu přičíst především tomuto zeměpisnému původu;

C.     vzhledem k tomu, že kvalitní tradiční evropské produkty založené na tradičním know-how a technikách jsou nedílnou součástí kulturního dědictví Unie, a jsou tudíž důležitou součástí hospodářského a společenského života mnoha evropských regionů, kterou je třeba zachovat, protože podporují činnosti, které mají zejména ve venkovských oblastech bezprostřední regionální význam, a přispívají ke zvyšování celkové atraktivity dané oblasti, k zachování místní identity a k její výjimečnosti a přinášejí výhody v oblasti cestovního ruchu, kultury, zaměstnanosti a obchodu;

D.     vzhledem k tomu, že tyto produkty by mohly napomoci rozvoji nových strategií na podporu podnikání na místní a regionální úrovni a podpořit údržbu infrastruktury a vznik nových, kvalifikovaných pracovních míst spojených s určitým územím se zvláštním přihlédnutím k venkovským oblastem, znevýhodněným oblastem a nejokrajovějším regionům, v nichž se zaměstnanost často odvíjí od typických místních produktů, a zároveň poskytnout nový impuls odbornému vzdělávání a řemeslům, která se přímo pojí s rozvojem určitého území a výrobních oblastí, při současném zachování a podpoře jedinečného a rozmanitého dědictví každého regionu;

E.     připomíná, že nezemědělské produkty jsou nedílnou součástí naší identity a důležitým prvkem kulturního dědictví členských států; zdůrazňuje, že jedním z hlavních problémů v tomto odvětví je postupný zánik tradičních dovedností a řemesel a že ochrana zeměpisných označení nezemědělských produktů by se mohla stát podnětem k zachování tohoto kulturního dědictví a tradičního know-how a rovněž k zajištění spravedlivého odměňování výrobců a originality a co největší dostupnosti těchto výrobků;

F.     vzhledem k tomu, že pověst zeměpisného označení je nehmotným společným majetkem, který, není-li chráněn, může být volně a bez omezení využíván, což způsobuje ztrátu jeho hodnoty a může vést i ke ztrátě samotného produktu;

G.     vzhledem k tomu, že zeměpisná označení mohou mít obrovský ekonomický potenciál a že jejich řádná ochrana může být vysoce prospěšná, zejména pro malé a střední podniky a regiony EU;

H.     vzhledem k tomu, že evropské regiony jsou velmi bohaté na nezemědělské produkty založené na tradičních dovednostech a řemeslné výrobě na velmi vysoké úrovni, které přispěly k vytvoření jejich pověsti a jsou nedílnou součástí regionální a místní kultury;

I.      vzhledem k tomu, že orgány veřejné správy by měly chránit, podporovat – požádá-li o to soukromý sektor – a propagovat kvalitní tradiční evropské produkty a jejich zeměpisná označení;

J.      vzhledem k tomu, že kvalita, pověst a jiné charakteristiky určitého produktu mohou být určeny jeho původem; vzhledem k tomu, že některé nekalé praktiky označování mohou výrazně poškodit pověst produktu získanou na základě jeho původu;

K.     vzhledem k tomu, že tradiční evropské výrobky jsou kvalitními výrobky, které jsou jako takové vyhledávány, a jejich názvy mohou být proto předmětem zneužití na úkor spotřebitelů i producentů;

L.     vzhledem k tomu, že adekvátní ochrana zeměpisných označení nezemědělských výrobků na evropské úrovni, jejíž součástí je dohled nad jejich používáním, monitorování a boj proti podvodům, by mohla umožnit bojovat proti padělání a zabránit nekalé konkurenci a klamání spotřebitele;

M.    vzhledem k tomu, že spotřebitelé kladou čím dál větší důraz nejen na bezpečnost výrobků, ale i na jejich původ, pravost a způsoby jejich výroby;

N.     vzhledem k tomu, že spotřebitelé by měli mít při nákupu zboží možnost činit informovaná rozhodnutí tím, že budou schopni rozpoznat původ a kvalitu výrobků;

O.     vzhledem k tomu, že stávající právní předpisy členských států poskytují rozdílné úrovně ochrany nezemědělských výrobků, což není v souladu s cíli vnitřního trhu a způsobuje to problémy, pokud jde o účinnou ochranu těchto produktů v Evropě a v členských státech, kde tyto produkty nejsou upraveny vnitrostátními právními předpisy, a proto je třeba zřídit jednotný systém ochrany zeměpisných označení pro celou EU;

P.     vzhledem k tomu, že harmonizovaná právní úprava na evropské úrovni v této oblasti může být pro Unii při mezinárodních obchodních jednáních jedině přínosná;

Q.     vzhledem k tomu, že se v důsledku neexistence jednotného unijního systému ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů setkáváme s nedostatečným a mimořádně roztříštěným evropským rámcem, který je výsledkem toho, že některé členské státy žádnou zvláštní ochranu neposkytují a v jiných státech existují v rámci státních, místních, odvětvových i meziodvětvových norem odlišné definice, postupy a míra ochrany, což má narušující dopady, které brání jak harmonickému rozvoji společného trhu, tak stejné míře ochrany a účinné hospodářské soutěži za rovných podmínek, což spotřebitelům znemožňuje, aby získávali správné, pravdivé a srovnatelné informace, díky nimž by mohli přijímat lépe informovaná rozhodnutí, a je překážkou v oblasti ochrany spotřebitelů;

Úvod

1.      vítá iniciativu Komise uspořádat veřejnou konzultaci ohledně možného rozšíření unijní ochrany zeměpisných označení na nezemědělské produkty a výsledky této konzultace, která byla ukončena v říjnu 2014 a z níž vyplynula jasná podpora unijního systému ochrany nezeměpisných označení nezemědělských výrobků;

2.      je přesvědčen, že je třeba zřídit nástroj ochrany na evropské úrovni, který by byl součástí širší strategie podpory kvalitních produktů pocházejících z EU, která bude vycházet z pevnějšího závazku ze strany orgánů EU, že budou považovat výrobní a řemeslná odvětví za hnací sílu růstu a dokončení jednotného trhu, a zvyšovat tak prestiž místní a řemeslné výroby, podporovat v dotyčných oblastech hospodářský rozvoj a zaměstnanost, rozvíjet cestovní ruch a posilovat důvěru spotřebitelů;

3.      vyzývá Komisi, aby v návaznosti na výsledky již provedených konzultací se zúčastněnými stranami a dalších analýz a při pečlivém zvážení dopadů nového systému na výrobce, jejich konkurenty, spotřebitele a členské státy neprodleně předložila legislativní návrh s cílem vytvořit jednotný evropský systém ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů;

4.      zdůrazňuje, že zavedení tohoto nástroje budou muset doprovázet informační a komunikační kampaně, které výrobce a spotřebitele seznámí s tímto novým typem zeměpisných označení;

5.      je pevně přesvědčen, že rozšíření ochrany zeměpisných označení na nezemědělské výrobky může mít pro občany, spotřebitele a výrobce i pro celou evropskou hospodářskou a sociální strukturu celou řadu pozitivních dopadů;

6.      domnívá se, že tento systém by mohl zejména účinněji chránit spotřebitele, posílit jejich důvěru v označené produkty a pomoci jim, aby se při nákupu produktů rozhodovali informovaněji, a to zvýšením transparentnosti a odstraněním nedorozumění způsobených matoucími názvy či popisy, zejména pokud budou spotřebitelé o existenci tohoto systému efektivně informováni; je rovněž přesvědčen, že by tento systém mohl přispět ke zlepšení sledovatelnosti a k poskytování většího množství informací o kvalitě a původu produktů a použitých výrobních metodách a podmínkách, v neposlední řadě z důvodu rostoucího zájmu spotřebitelů o tyto aspekty;

Výhody jednotné ochrany na úrovni EU

7.      připomíná, že by bylo vysoce žádoucí, aby EU přijala právní předpisy v oblasti zeměpisných označení nezemědělských produktů s cílem plně využít pozitivního hospodářského vlivu ochrany odlišnosti a kvality takových produktů a poskytovat spotřebitelům spolehlivé informace o místě či způsobu výroby a chránit související know-how a pracovní místa;

8.      domnívá se, že takové právní předpisy mohou podporovat inovace v rámci tradičních výrobních postupů a vznik začínajících podniků zaměřených na tradiční výrobky a přispívat rovněž k udržitelnosti pracovních míst, jež byla vytvořena v nedostatečně rozvinutých oblastech, a to zejména tak, že bude malým podnikům a mikropodnikům, které vyrábí téměř 80 % typických místních výrobků, jež by mohly být chráněny systémem zeměpisného označení, jednak dána příležitost zvýšit prodej prostřednictvím účinnějších marketingových operací, jednak poskytnuta pobídka k užší spolupráci vzhledem ke kolektivní povaze systému;

9.      poukazuje na to, že tato ochrana by mohla účinně přispívat k boji proti padělkům, podvodnému používání názvů zeměpisných označení a dalším nekalým praktikám, které jsou z hlediska konečného spotřebitele zavádějící a poškozují především mikropodniky a malé a střední podniky, jež oprávněně vyrábějí velkou většinu produktů, které by mohly tuto ochranu využívat, a které v současné době nemají právní nebo finanční prostředky na obranu svých zájmů, což má rovněž nepříznivý dopad na vývoz jejich produkce;

10.    domnívá se, že tato ochrana podporuje a usnadňuje přístup evropských řemeslných výrobků, které jsou výsledkem tradičních znalostí a dovedností, jež napomáhají zachování cenného know-how, které je charakteristické pro celé sociální skupiny a místní komunity, a které představují významný prvek evropského historického, kulturního, hospodářského a sociálního dědictví, na společný trh a na trhy mimo EU;

11.    má za to, že jednotná ochrana zeměpisných označení pro nezemědělské produkty by podpořila technologický a hospodářský rozvoj na regionální a místní úrovni, neboť by zvýšila zaměstnanost v oblasti produkce tradičních výrobků;

12.    zdůrazňuje, že jednotná ochrana zeměpisných označení by přispěla nejen k podpoře tradičních výrobků, ale také k uznání kvality surovin používaných k výrobě těchto výrobků a k nutnosti excelence ve všech fázích výrobního procesu;

13.    upozorňuje, že zeměpisná označení jsou pro spotřebitele ujištěním o kvalitě produktů a pro výrobce uznáním know-how a prostředkem ochrany;

14.    zdůrazňuje, že uznání ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů a tradiční kvalitní know-how je jak v defenzivním, tak i ofenzivním zájmu společné obchodní politiky, a že může být účinným nástrojem na podporu mikropodniků, malých a středních podniků a výrobců v boji proti napodobeninám a padělkům a při zajišťování takového přístupu k hospodářskému rozvoji v rámci EU i mimo ni, jenž je ze sociálního, hospodářského a ekologického hlediska udržitelnější, jakož i spravedlivé hospodářské soutěže a ochrany spotřebitele tím, že umožní lépe určit pravost a jakost produktů; zastává názor, že uznání jednotné ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů by také přispělo k vytváření sociálního kapitálu v oblastech produkce;

15.    domnívá se, že jednotný systém EU by mohl zvýšit přitažlivost profesí v oblasti kulturního dědictví;

16.    zdůrazňuje, že zachování tradičního know-how i produkce může zastavit vylidňování a ničení venkovských oblastí i odchod mladých lidí z těchto oblastí;

17.    poukazuje na důležitost kulturních, vzdělávacích, sociálních a udržitelných komponent nezemědělských produktů, které budou do tohoto procesu zahrnuty, a zdůrazňuje potřebu zachování, předávání a rozvoje tradičního know-how a s ním spojených dovedností, jakož i nutnost podpory užší spolupráce s tvůrčími odvětvími v neposlední řadě s cílem zdůrazňovat kvalitu použitých materiálů a konečných produktů; žádá, aby všichni producenti, kteří v dané oblasti vyrábějí příslušný produkt předepsaným způsobem, měli možnost používat název či logo produktu;

18.    zdůrazňuje, že ochrana zeměpisných označení nezemědělských produktů přispěje k zachování kulturního a uměleckého dědictví evropských regionálních a místních tradic;

19.    uznává klíčovou úlohu MSP, které investují do vysoce kvalitních tradičních know-how a nabízejí pracovní místa na místní úrovni a učňovskou přípravu pro získání kvalifikovaných pracovníků, kteří mají klíčovou úlohu při předávní tradičních výrobních metod; uznává význam investic do vzdělávání a odborné přípravy v této oblasti a vybízí členské státy, aby optimálně využívaly dostupné unijní finanční prostředky a programy na odborné vzdělávání specializovaných pracovníků, kteří se podílejí na výrobě a podpoře místních a regionálních řemeslných a průmyslových výrobků šetrných k životnímu prostředí;

20.    vybízí členské státy k výměně osvědčených postupů v rámci přípravy a podpory iniciativ, jejichž cílem je stimulovat odvětví tradiční řemeslné výroby, což by zase mohlo zvyšovat povědomí o místním kulturním dědictví a podporovat rozvoj venkovských oblastí;

21.    zdůrazňuje, že dobře známé zeměpisné označení by mohlo přispět k lepší podpoře evropských kulturních tras;

22.    vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly meziregionální a nadnárodní spolupráci mezi klastry výroby nezemědělských produktů a příslušnými odvětvími, jakož i shromažďování osvědčených postupů;

23.    zdůrazňuje význam zeměpisného označení v širším spektru práv k duševnímu vlastnictví, neboť se jedná o způsob, jak chránit hodnotu vytvářenou místními lidmi, včetně infrastruktury a zaměstnanosti, zlepšit regionální rozvoj a zvýšit sledovatelnost a transparentnost a rozšířit informace pro spotřebitele;

24.    připomíná, že průmyslové či řemeslné výrobky, které jsou svázány s místem svého původu nebo pevně zasazeny do konkrétní oblasti, jsou důležitou součástí hospodářského a sociálního života mnoha evropských regionů a jsou zárukou činnosti, kterou nelze přesunout jinam a která úzce souvisí s místními podmínkami, a to zejména ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že kdyby byl na evropské úrovni přijat systém na ochranu průmyslových či řemeslných výrobků, které jsou provázány s místem svého původu nebo pevně zasazeny do konkrétní oblasti, umožnil by udržet originalitu našich průmyslových a řemeslných výrobků a zabránil by standardizaci výroby;

Vztahy se třetími zeměmi

25.    domnívá se, že do budoucích obchodních dohod EU s třetími zeměmi by měly být začleněny otevřené seznamy všech zemědělských i nezemědělských výrobků, které jsou chráněny zeměpisným označením;

26.    domnívá se, že dotyčná ochrana by mohla pozitivně ovlivnit i obchodní vztahy, které EU udržuje nebo o nichž jedná se třetími zeměmi, což by jí umožnilo získat pro tyto evropské produkty stejnou míru ochrany rovněž v rámci mezinárodních obchodních jednání.

27.    domnívá se, že rozšíření systému ochrany zeměpisných označení i na nezemědělské produkty by přispělo k pevnějšímu a přesvědčivějšímu postoji EU k zeměpisným označením, a to jak v rámci dvoustranných obchodních jednání, tak i na mnohostranných fórech, přičemž konečným cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany pro všechny vysoce kvalitní evropské produkty mimo EU;

28.    domnívá se, že rozšíření ochrany zeměpisných označení Unie na nezemědělské produkty by umožnilo stimulovat evropský vývoz a získat podíl na trhu, což by přineslo i mezinárodní uznání těchto produktů a umožnilo rozšířit povědomí o jejich kvalitě a šířit jejich dobré jméno prostřednictvím obchodu a obchodních jednání;

29.    je přesvědčen, že ochrana zeměpisných označení nezemědělských produktů na úrovni EU a tím požadavek zvýšení standardní úrovně ochrany by posílil vliv Unie ve WTO a mohl by přispět k obnovení jednání o vytvoření mnohostranného registru zeměpisných označení v rámci rozvojového programu z Dohá, zcela v souladu s dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS);

30.    je přesvědčen, že ochranu zeměpisných označení nezemědělských produktů musí doprovázet účinnější strategie na ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích s cílem posílit opatření v boji proti padělkům a napodobeninám;

31.    domnívá se, že jednotná ochrana zeměpisných označení nezemědělských produktů v EU může být výhodou v jednáních o obchodních dohodách se třetími zeměmi, a zdůrazňuje, že někteří naši velcí obchodní partneři, jako je Indie a Čína, naopak již systémy ochrany zeměpisných označení pro nezemědělské produkty zavedli;

32.    vyzývá Komisi, aby do připravovaného sdělení na téma obchodní a investiční strategie EU zahrnula ucelenou a řádně připravenou strategii pro veškerá zeměpisná označení, která zaručí jejich dodržování a uznání,

33.    domnívá se, že rozšíření oblasti působnosti systému ochrany zeměpisného označení i na nezemědělské produkty by mohlo přispět k ještě pevnějšímu a konzistentnějšímu postoji EU v této oblasti, a to jak v rámci dvoustranných obchodních jednání, tak i na mnohostranných fórech, přičemž konečným cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany pro všechny vysoce kvalitní evropské produkty mimo EU; domnívá se zejména, že by jak zemědělské, tak nezemědělské produkty chráněné zeměpisným označením měly být plně zohledňovány při jednáních o budoucích obchodních dohodách uzavíraných EU; je přesvědčen, že by komplexní systém EU pro zeměpisné označování podpořil obchodní expanzi a usnadnil realizaci společných propagačních kampaní mimo EU;

Obecné zásady

34.    zdůrazňuje význam zeměpisných označení jako důležitého nástroje k posílení sledovatelnosti, transparentnosti, k lepšímu poskytování informací pro spotřebitele a k lepší propagaci regionů a oblastí EU přístupem, který je ze sociálního a environmentálního hlediska udržitelnější vůči hospodářskému rozvoji, jakož i význam rozvoje klíčové úlohy zeměpisných označení v obchodní politice EU;

35.    je přesvědčen, že tento systém vycházející z osvědčených postupů a transparentních a nediskriminačních zásad se může stát efektivním nástrojem v boji proti napodobeninám a padělkům a při zajišťování přístupu, který bude ze sociálního, hospodářského a environmentálního hlediska udržitelnější vůči hospodářskému rozvoji, a to v rámci EU i mimo ni, a při zajišťování ochrany spotřebitelů;

36.    vyzývá Komisi, aby využila zkušeností získaných v zemědělském a potravinářském odvětví s cílem vytvořit systém, který by byl založen na osvědčených postupech a nediskriminačních zásadách, byl by transparentní, efektivní a pohotový a nebyl by spojen se zbytečnou administrativní zátěží a odrazujícími náklady pro výrobce, kteří se dobrovolně rozhodnou svůj produkt do systému zeměpisných označení zaregistrovat; je dále toho názoru, že by takovýto systém měl zajišťovat přísné kontroly a co největší možnou transparentnost a měl by zahrnovat vhodné prostředky k boji proti podvodům; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby na jakýkoli systém ochrany použila neodvětvový přístup;

37.    zastává názor, že nový systém by měl, stejně jako tomu bylo před určitou dobou v případě zemědělských a potravinářských produktů, v očích spotřebitelů automaticky představovat záruku kvalitní produkce, pokud jde o autentičnost produktu a jeho původ, která má úzkou vazbu na určitou zeměpisnou oblast a je doprovázena důvěryhodnými a jasnými informacemi; je přesvědčen, že účinnost takového jednotného evropského systému ochrany zeměpisných označení bude záviset na tom, zda se k výrobcům a spotřebitelům dostanou všechny nezbytné informace; zdůrazňuje, že tento systém musí být transparentní a musí zajistit dostupnou ochranu, neboť tyto faktory mají klíčový význam pro důvěru spotřebitelů a výrobců;

38.    zastává názor, že podle nového právního rámce EU pro zadávání veřejných zakázek by zadavatelům mohl být k užitku systém certifikace kvality a původu produktů v souvislosti s technickými specifikacemi, certifikačními kritérii a kritérii pro udělení zakázky, a to zejména na místní a regionální úrovni.

39.    žádá, aby projekty regionálního rozvoje, výzkumu a inovací a finanční prostředky programu Horizont 2020 a prostředky na podporu soudržnosti byly zaměřeny na tyto produkty;

40.    je toho názoru, že ucelený, jednoduchý a transparentní, byrokraticky a finančně nezatěžující ochranný systém zeměpisných označení nezemědělských produktů na evropské úrovni, k němuž by měly mít přístup především malé a středním podniky, by EU umožnil dosáhnout stejné ochrany takovýchto evropských produktů i mimo EU v rámci mezinárodních obchodních jednání a zajistit si významnou výhodu při projednávání dvoustranných dohod o volném obchodu s obchodními partnery Unie a mnohostranných dohod v rámci WTO;

41.    je toho názoru, že vytvoření jednotného systému ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů na úrovni EU, který by zahrnoval společné definice, postupy registrace a náklady, jakož i rozsah ochrany, donucovací prostředky a ustanovení důvěryhodného orgánu, jenž by rozhodoval o udělení statusu zeměpisného označení nezemědělských produktů, uznatelného na úrovni EU, a který by zároveň nesnižoval standardy ochrany, které jsou již uplatňovány v patnácti členských státech, by bylo nejlepším způsobem, jak zvýšit efektivitu v rámci EU a také při jednáních se třetími zeměmi;

Oblast působnosti

42.    znovu potvrzuje, že spojení s územím výroby je nezbytné pro to, aby bylo možné identifikovat zvláštní know-how a kvalitu, pravost a vlastnosti výrobku;

43.    podporuje širokou definici, která by umožnila zjistit spojení mezi výrobkem a zeměpisnou oblastí, jíž se týká zeměpisné označení; domnívá se, že systém ochrany na úrovni EU by měl mít rozšířenou oblast působnosti tak, aby se mohl vztahovat i na nezeměpisné názvy, které jsou jednoznačně spojeny s určitým místem;

44.    v této souvislosti podporuje začlenění netextových znaků a symbolů, které jsou jednoznačně spojeny s určitým regionem, do systému ochrany;

45.    zdůrazňuje, že značka/označení/ochranná známka/logo pro zeměpisná označení nezemědělských výrobků by měla být jednoduchá, snadno rozpoznatelná, měla by odrážet regionální či místní identitu zboží a měla by být uvedena alespoň v jazyce místa původu výrobku nebo v jazyce země, do níž je výrobek dovezen;

46.    zdůrazňuje, že ochrana zeměpisných označení by se neměla vztahovat na některá označení, jako jsou druhové výrazy nebo zeměpisná označení stejného znění; podotýká, že v této souvislosti by mohly být příkladem výjimky čl. 6 odst. 1, 3 a 4 nařízení (EU) č. 1151/2012 týkající se zeměpisných označení zemědělských produktů;

Proces registrace

47.    zasazuje se o zavedení povinného procesu registrace, který zajistí větší bezpečnost, zejména co se týče uplatňování práv v případě sporu; vyzývá Komisi, aby předložila návrh nejefektivnějšího, nejjednoduššího, nejvhodnějšího a nejdostupnějšího mechanismu pro registraci produktů a zajistila, aby systém nabízel cenově dostupné, srozumitelné a transparentní postupy registrace, změny a zrušení, a poskytoval tak zúčastněným stranám právní záruky; vyzývá Komisi, aby provedla důkladné posouzení s cílem minimalizovat finanční a administrativní pracovní zátěž zúčastněných stran;

48.    zdůrazňuje, že tento systém musí doprovázet vytvoření jednotného standardizovaného a veřejného evropského rejstříku nezemědělských produktů požívajících ochrany na základě zeměpisného označení s cílem podporovat řemeslné výrobky a informovat a chránit spotřebitele i výrobce, avšak zároveň se vyvarovat veškeré zbytečné administrativní zátěže;

49.    dále zdůrazňuje, že by takovýto systém měl být charakterizován horizontálním přístupem s cílem maximalizovat jeho hospodářský a sociální dopad a měl by významným způsobem posílit stávající propojení mezi výrobky a jejich místem původu, jakož i zlepšit transparentnost, aby došlo ke zvýšení důvěryhodnosti a autentičnosti výrobku, byl zaručen jeho původ a napomohlo se zlepšení jeho zpětného dohledání; upozorňuje, že i po udělení statusu zeměpisného označení je třeba provádět pravidelné kontroly, aby bylo zajištěno, že kritéria, na jejichž základě byl tento status získán, jsou stále dodržována;

50.    domnívá se, že registrace by měla probíhat ve dvou fázích: v první řadě by měly vnitrostátní či regionální orgány provádět kontroly na místě, aby ověřily, že nedochází k ovlivňování specifických charakteristik; ve druhé řadě by měl být zřízen jednotný evropský registrační systém, aby byl ve všech částech EU zaručen soulad se společnými kritérii;

51.    navrhuje, aby Komise v této souvislosti posoudila možnost převedení registrace zeměpisných označení zemědělských produktů na Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM);

52.    navrhuje, aby správu tohoto systému na unijní úrovni prováděl OHIM;

53.    zdůrazňuje, že tento systém by měl přispět k omezení nákladů a administrativní zátěže pro podniky a poskytnout spotřebitelům dostatečné záruky a pomoci jim činit při nákupu výrobků informovanější rozhodnutí;

54.    domnívá se, že tento nástroj by měl umožnit ponechat iniciativu vytvoření zeměpisného označení dotčeným podnikům, a to zejména pokud jde o specifikaci výrobku, které musí zeměpisná označení vyhovovat;

55.    podporuje pružný přístup ke kritériím obsaženým v této specifikaci, aby se umožnil a podpořil vývoj budoucích výrobních postupů a inovací, za předpokladu, že nebude dotčena kvalita a autentičnost konečného produktu;

56.    domnívá se, že součástí specifikace výrobku by měla být přinejmenším tato kritéria: používané suroviny, popis výrobního procesu, důkaz spojení s daným územím a hlediska sociální odpovědnosti podniků;

57.    navrhuje, aby výrobci, jejich sdružení a obchodní komory byli hlavními aktéry, kteří budou moci požádat o registraci zeměpisného označení pro nezemědělské výrobky;

58.    domnívá se, že po výrobcích žádajících o registraci zeměpisného označení by mohl být požadován příspěvek, za předpokladu, že půjde o jednorázový příspěvek přiměřený vzniklým nákladům a uplatňovaný jednotným způsobem v celé Unii;

Kontrolní opatření

59.    domnívá se, že je třeba rovněž stanovit prostředky k účinnému zavedení ochrany, kterou nabízí tento nástroj, bez ohledu na způsoby distribuce produktu v případě zneužití; zdůrazňuje, že je třeba zaručit rovnocennou míru ochrany zeměpisných označení na digitálním trhu;

60.    zdůrazňuje význam kontrol kvality, a to vzhledem k výrazným rozdílům mezi zemědělskými a nezemědělskými výrobky (např. počet výrobců);

61.    zasazuje se rovněž o vytvoření systému zabývajícího se kontrolami, porušováním předpisů a sankcemi, který by monitoroval zeměpisná označení u produktů uváděných na evropský trh;

62.    domnívá se, že v zájmu optimální ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů by se zákaz nesprávného používání zeměpisných označení měl uplatňovat nejen tam, kde hrozí riziko klamání veřejnosti nebo nekalé soutěže, ale i v případech, kdy je pravý původ výrobku jasně označen; navrhuje proto rozšířit dodatečnou ochranu podle článku 23 dohody TRIPS, která se původně týkala vín a lihovin, na zeměpisná označení nezemědělských výrobků;

63.    navrhuje zřídit postup pro předkládání námitek proti registraci zeměpisného označení, který by byl k dispozici zainteresovaným stranám;

64.    domnívá se, že tento postup pro předkládání námitek by usnadnil zavedení účinných postupů dohledu, a poskytl tak spotřebitelům a výrobcům možnost chránit se před paděláním, napodobováním a jinými nezákonnými praktikami;

Společná existence se staršími právy

65.    domnívá se, že je třeba umožnit, aby veškerá budoucí zeměpisná označení mohla existovat společně s právy, která se již k dotyčnému výrobku pojí, přičemž je třeba zohlednit stávající osvědčené postupy, které již v EU na vnitrostátní a místní úrovni existují;

66.    zdůrazňuje, že je třeba jasně stanovit vztah mezi ochrannými známkami a zeměpisnými označeními, aby se předešlo konfliktům;

67.    navrhuje, aby se na ochranu zeměpisných označení nezemědělských produktů vztahovala pravidla upravující vztah mezi obchodními známkami a zeměpisnými označeními;

68.    navrhuje, aby členským státům, v nichž již ochrana existuje, byla poskytnuta přiměřeně dlouhá lhůta pro zaručení souladu, přičemž je zároveň třeba povolit zavedení přechodných opatření umožňujících existenci obou systémů, než dojde k zavedení mechanismu EU;

o

o o

69.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)

Úř. věst L 347, 20.12.2013, s. 671.

(3)

Úř. věst L 39, 13.2.2008, s. 16.

(4)

Úř. věst L 84, 20.3.2014, s. 14.


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (24.6.2015)

pro Výbor pro právní záležitosti

k možnému rozšíření unijní ochrany zeměpisných označení na nezemědělské produkty

(2015/2053(INI))

Navrhovatel: Nicola Danti

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že zelená kniha Komise s názvem „Co nejlepší využití tradičního evropského know-how: možné rozšíření unijní ochrany zeměpisných označení na nezemědělské produkty“ (COM(2014)0469) navazuje na sdělení Komise z roku 2011 nazvané „Jednotný trh práv duševního vlastnictví“ (COM(2014)0469), studii ochrany zeměpisných označení u nezemědělských produktů na vnitřním trhu a veřejné slyšení konané v návaznosti na zveřejnění této studie;

2.  vítá výsledky veřejné konzultace k zelené knize, kterou uspořádala Komise a která byla ukončena dne 28. října 2014;

3.  poukazuje na to, že ačkoliv EU již řadu let používá podobný systém v oblasti potravin a zemědělských produktů, nemá v současné době jednotný systém ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů, v důsledku čehož nejsou tyto produkty chráněny v členských státech, ve kterých se na ně nevztahují vnitrostátní právní předpisy, a zároveň nejsou produkty, jež požívají vnitrostátní nebo regionální ochrany v jednotlivých členských státech, řádně chráněny na úrovni EU;

4.  domnívá se, že se v důsledku neexistence jednotného unijního systému ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů setkáváme s nedostatečným a mimořádně roztříštěným evropským rámcem, který je výsledkem toho, že některé členské státy žádnou zvláštní ochranu neposkytují a v jiných státech existují v rámci státních, místních, odvětvových i meziodvětvových norem odlišné definice, postupy a míra ochrany, což má narušující dopady, které brání jak harmonickému rozvoji společného trhu, tak stejné míře ochrany a účinné hospodářské soutěži za rovných podmínek, což spotřebitelům znemožňuje, aby získávali správné, pravdivé a srovnatelné informace, díky nimž by mohli přijímat lépe informovaná rozhodnutí, a je překážkou v oblasti ochrany spotřebitelů;

5.  vítá proto, že Komise uveřejnila výše uvedenou zelenou knihu, a souhlasí s možnosti rozšíření systému ochrany EU na základě zeměpisných označení na nezemědělské produkty;

6.  doufá navíc, že Komise v návaznosti na výsledky již provedených konzultací zúčastněných stran a dalších analýz neprodleně předloží legislativní návrh s cílem vytvořit jednotný evropský systém ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů;

7.  vyzývá Komisi, aby využila nezbytných zkušeností získaných v zemědělském a potravinářském odvětví s cílem vytvořit systém, který by byl založen na osvědčených postupech a nediskriminačních zásadách, byl by transparentní, efektivní a pohotový a nebyl by spojen se zbytečnou administrativní zátěží a odrazujícími náklady pro výrobce, kteří se dobrovolně rozhodnou svůj produkt do systému zeměpisných označení zaregistrovat; je dále toho názoru, že by takovýto systém měl zajišťovat přísné kontroly a co největší možnou transparentnost a měl by zahrnovat vhodné prostředky k boji proti podvodům; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby na jakýkoli systém ochrany použila neodvětvový přístup;

8.  je pevně přesvědčen, že rozšíření ochrany zeměpisných označení na nezemědělské produkty by mohlo mít řadu různých pozitivních dopadů pro občany, spotřebitele, výrobce i pro celou evropskou hospodářskou a sociální strukturu, stejně jako pro obchodní vztahy, které EU udržuje nebo o nichž jedná se třetími zeměmi, což by jí umožnilo získat pro tyto evropské produkty stejnou míru ochrany rovněž v rámci mezinárodních obchodních jednání;

9.  domnívá se zejména, že by tento systém mohl:

–   účinněji chránit spotřebitele, posílit jejich důvěru v označené produkty a pomoci jim, aby se při nákupu produktů rozhodovali informovaněji, a to zvýšením transparentnosti a odstraněním nedorozumění způsobených matoucími názvy či popisy, zejména v případě, že budou spotřebitelé o existenci tohoto systému efektivně informováni; přispět ke zlepšení vysledovatelnosti a k poskytování většího množství informací o kvalitě a původu produktů a použitých výrobních metodách a podmínkách, v neposlední řadě z důvodu rostoucího zájmu spotřebitelů o tyto aspekty;

–   podporovat inovace v rámci tradičních výrobních postupů a vznik začínajících podniků zaměřených na tradiční výrobky a přispívat k udržitelnosti pracovních míst, jež byly vytvořeny v nedostatečně rozvinutých oblastech, a to zejména tak, že bude malým a středním podnikům, které vyrábí téměř 80 % typických místních výrobků, jež by mohly být chráněny systémem zeměpisného označení, jednak dána příležitost zvýšit prodej prostřednictvím účinnějších marketingových operací, jednak poskytnuta pobídka k užší spolupráci vzhledem ke kolektivní povaze systému;

–   účinně přispívat k boji proti padělkům, podvodnému používání názvů zeměpisných označení a dalším nekalým praktikám, které jsou z hlediska konečného spotřebitele zavádějící a poškozují především mikropodniky a malé a střední podniky, jež oprávněně vyrábějí velkou většinu produktů, které by mohly tuto ochranu využívat, a které v současné době nemají právní nebo finanční prostředky na obranu svých zájmů, což má rovněž nepříznivý dopad na vývoz jejich produkce;

–   usnadňovat zavedení účinných postupů dohledu, což dá spotřebitelům a výrobcům možnost chránit se před paděláním, napodobováním a jinými nezákonnými praktikami;

–   podporovat a usnadňovat přístup evropských řemeslných výrobků, které jsou výsledkem tradičních znalostí a postupů, jež napomáhají zachování cenného know-how, které je charakteristické pro celé sociální skupiny a místní komunity, a které představují významný prvek evropského historického, kulturního, hospodářského a sociálního dědictví, na společný trh a na trhy mimo EU;

–   napomáhat při rozvoji nových strategií na podporu podnikání na místní a regionální úrovni a podporovat údržbu infrastruktury a vznik nových, kvalifikovaných pracovních míst spojených s určitým územím se zvláštním přihlédnutím k venkovským oblastem, znevýhodněným oblastem a nejokrajovějším regionům, v nichž se zaměstnanost často odvíjí od typických místních produktů, a zároveň poskytnout nový impuls odbornému vzdělávání a řemeslům, která se přímo pojí s rozvojem určitého území a výrobních oblastí, při současném zachování a podpoře jedinečného a rozmanitého dědictví každého regionu;

–   přispět ke zvýšení celkové přitažlivosti daného území a k zachování místní identity a usnadnit také synergické působení při podpoře určitých území a jejich specifik, což by mělo příznivý vliv rovněž z hlediska cestovního ruchu, kultury a obchodu;

10. zastává názor, že nový systém by měl, stejně jako tomu bylo před určitou dobou v případě zemědělských a potravinářských produktů, v očích spotřebitelů automaticky představovat záruku kvalitní produkce, pokud jde o autentičnost produktu a jeho původ s úzkou vazbou na určitou zeměpisnou oblast, a to na základě důvěryhodných a jasných informací; je přesvědčen, že účinnost takového jednotného evropského systému ochrany zeměpisných označení bude záviset na tom, zda se k výrobcům a spotřebitelům dostanou všechny nezbytné informace; zdůrazňuje, že tento systém musí být transparentní a musí zajistit dostupnou ochranu, neboť tyto faktory mají klíčový význam pro důvěru spotřebitelů a výrobců;

11. upozorňuje, že důsledkem tohoto nového systému zeměpisných označení nemá být oslabení úrovně ochrany, kterou již poskytují stávající nástroje, a že by měl zohledňovat existující práva a systémy, přičemž je rovněž nutné jej rozvíjet na základě stávajících osvědčených postupů, které již v EU existují na vnitrostátní a místní úrovni;

12. zdůrazňuje, že tento systém musí doprovázet vytvoření jednotného standardizovaného a veřejného rejstříku nezemědělských produktů požívajících ochrany na základě zeměpisného označení s cílem podporovat řemeslné výrobky a informovat a chránit spotřebitele i výrobce, avšak zároveň se vyvarovat veškeré zbytečné administrativní zátěže; dále zdůrazňuje, že by takovýto systém měl být charakterizován horizontálním přístupem s cílem maximalizovat jeho hospodářský a sociální dopad a měl by významným způsobem posílit stávající propojení mezi výrobky a jejich místem původu, jakož i zlepšit transparentnost, aby došlo ke zvýšení důvěryhodnosti a autentičnosti výrobku, byl zaručen jeho původ a napomohlo se zlepšení jeho zpětného dohledání; upozorňuje, že i po udělení statusu zeměpisného označení je třeba provádět pravidelné kontroly, aby bylo zajištěno, že kritéria, na jejichž základě byl tento status získán, jsou stále dodržována;

13. zároveň se domnívá, že by tento systém měl poskytovat dostatečnou flexibilitu, aby bylo možno efektivněji reagovat na požadavky spojené s ochranou různorodých produktů, které se vyznačují různými charakteristickými vlastnostmi; dále se domnívá, že by se systém ochrany na úrovni EU měl vztahovat i na nezeměpisné názvy, které jsou jednoznačně spojeny s určitým místem;

14. má za to, že tento systém musí být založen na dodržování jasné specifikace produktu, jako je tomu v případě zemědělských a potravinářských produktů, aniž by však bylo bráněno inovacím a přirozenému vývoji výrobních postupů a technologií v těch případech, kdy mohou vést k větší efektivitě, která ale neohrozí kvalitu produktu či jeho charakteristické rysy;

15. domnívá se, že rozšíření oblasti působnosti systému ochrany zeměpisného označení i na nezemědělské produkty by mohlo přispět k ještě pevnějšímu a konzistentnějšímu postoji EU v této oblasti, a to jak v rámci dvoustranných obchodních jednání, tak i na mnohostranných fórech, přičemž konečným cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany pro všechny vysoce kvalitní evropské produkty mimo EU; domnívá se zejména, že by jak zemědělské, tak nezemědělské produkty chráněné zeměpisným označením měly být plně zohledňovány při jednáních o budoucích obchodních dohodách uzavíraných EU; je přesvědčen, že by komplexní systém EU pro zeměpisné označování podpořil obchodní expanzi a usnadnil realizaci společných propagačních kampaní mimo EU;

16. je přesvědčen, že rozšíření oblasti působnosti systému ochrany zeměpisného označení na nezemědělské produkty by mělo být součástí širší strategie podpory vysoce kvalitních produktů pocházejících z EU, která bude vycházet z pevnějšího závazku ze strany orgánů EU, že budou považovat výrobní a řemeslná odvětví za hnací sílu růstu a dokončení jednotného trhu;

17. zastává názor, že podle nového právního rámce EU pro zadávání veřejných zakázek by zadavatelům mohl být k užitku systém certifikace kvality a původu produktů v souvislosti s technickými specifikacemi, certifikačními kritérii a kritérii pro udělení zakázky, a to zejména na místní a regionální úrovni.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.6.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

4

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Carlos Coelho, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Dennis de Jong, Pascal Durand, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Sergio Gutiérrez Prieto, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Philippe Juvin, Antonio López-Istúriz White, Jiří Maštálka, Marlene Mizzi, Eva Paunova, Jiří Pospíšil, Marcus Pretzell, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Mylène Troszczynski, Mihai Ţurcanu, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Kaja Kallas, Emma McClarkin, Adam Szejnfeld, Marc Tarabella

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Igor Šoltes


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (17.6.2015)

pro Výbor pro právní záležitosti

k možnému rozšíření unijní ochrany zeměpisných označení na nezemědělské produkty

(2015/2053(INI))

Navrhovatelka: Alessia Maria Mosca

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje význam zeměpisného označení v širším spektru práv k duševnímu vlastnictví, neboť se jedná o způsob, jak chránit hodnotu vytvářenou místními lidmi, včetně infrastruktury a zaměstnanosti, zlepšit regionální rozvoj a zvýšit sledovatelnost a transparentnost a rozšířit informace pro spotřebitele;

2.  připomíná, že by bylo velmi žádoucí, aby Evropská unie přijala právní předpisy v oblasti zeměpisných označení nezemědělských produktů s cílem plně využít pozitivního hospodářského vlivu ochrany odlišnosti a kvality takových produktů a poskytovat spotřebitelům spolehlivé informace o místě či způsobu výroby a chránit související know-how a pracovní místa;

3.  připomíná, že průmyslové či řemeslné výrobky, které jsou svázány s místem svého původu nebo pevně zasazeny do konkrétní oblasti, jsou důležitou součástí hospodářského a sociálního života mnoha evropských regionů a jsou zárukou činnosti, kterou nelze přesunout jinam a která úzce souvisí s místními podmínkami, a to zejména ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že kdyby byl na evropské úrovni přijat systém na ochranu průmyslových či řemeslných výrobků, které jsou provázány s místem svého původu nebo pevně zasazeny do konkrétní oblasti, umožnil by udržet originalitu našich průmyslových a řemeslných výrobků a zabránil by standardizaci výroby;

4.  zdůrazňuje, že ochrana zeměpisných označení nezemědělských produktů přispěje k zachování kulturního a uměleckého dědictví evropských regionálních a místních tradic;

5.  zdůrazňuje, že uznání ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů a tradiční kvalitní know-how je jak v defenzivním, tak i ofenzivním zájmu společné obchodní politiky, a že může být účinným nástrojem na podporu mikropodniků a malých a středních podniků v boji proti napodobeninám a padělkům a při zajišťování udržitelnějšího přístupu k hospodářskému rozvoji v rámci EU i mimo ni, jenž je ze sociálního, hospodářského a ekologického hlediska udržitelnější, jakož i spravedlivé hospodářské soutěže a ochrany spotřebitele tím, že umožní lépe určit pravost a jakost produktů; zastává názor, že uznání jednotné ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů by také přispělo k vytváření sociálního kapitálu v oblasti produkce;

6.  domnívá se, že rozšíření ochrany zeměpisných označení Unie na nezemědělské produkty by umožnilo stimulovat evropský vývoz a získat podíl na trhu, což by přineslo i mezinárodní uznání těchto produktů a umožnilo rozšířit povědomí o jejich kvalitě a šířit jejich dobré jméno prostřednictvím obchodu a obchodních jednání;

7.  je toho názoru, že ucelený, jednoduchý, transparentní, byrokraticky a finančně nezatěžující ochranný systém zeměpisných označení nezemědělských produktů na evropské úrovni, k němuž by měly mít přístup především malé a středním podniky, by EU umožnil dosáhnout stejné ochrany takovýchto evropských produktů i mimo EU v rámci mezinárodních obchodních jednání a zajistit si významnou výhodu při projednávání dvoustranných dohod o volném obchodu s obchodními partnery EU a mnohostranných dohod v rámci WTO;

8.  je přesvědčen, že ochrana zeměpisných označení nezemědělských produktů na úrovni EU a tím požadavek zvýšení standardní úrovně ochrany by posílil vliv EU ve WTO a mohl by přispět k obnovení jednání o vytvoření mnohostranného registru zeměpisných označení v rámci rozvojového programu z Dohá, zcela v souladu s dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS);

9.  poukazuje na to, že ochranu zeměpisných označení nezemědělských produktů musí doprovázet posílení strategie na zlepšení ochrany a záruk souvisejících s právy duševního vlastnictví ve třetích zemích s cílem posílit opatření v boji proti padělkům a napodobeninám;

10. je toho názoru, že vytvoření jednotného systému ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů na úrovni EU, který by zahrnoval společné definice, postupy registrace a náklady, jakož i rozsah ochrany, donucovací prostředky a ustanovení důvěryhodného orgánu, jenž by rozhodoval o udělení statusu zeměpisného označení nezemědělských produktů, uznatelného na úrovni EU, a který by zároveň nesnižoval standardy ochrany, které jsou již uplatňovány v patnácti členských státech, by bylo nejlepším způsobem, jak zvýšit efektivitu v rámci EU a také při jednáních se třetími zeměmi;

11. domnívá se, že jednotná ochrana zeměpisných označení nezemědělských produktů v EU může být výhodou v jednáních o obchodních dohodách se třetími zeměmi a zdůrazňuje, že někteří naši velcí obchodní partneři, jako je Indie a Čína, naopak již systémy ochrany zeměpisných označení pro nezemědělské produkty zavedli;

12. vyzývá Komisi, aby zahrnula ucelenou a řádně připravenou strategii pro veškerá zeměpisná označení, která zaručí jejich dodržování a uznání, do připravovaného sdělení na téma obchodní a investiční strategie EU;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

16.6.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0.

30

1

9

Členové přítomni při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Maria Arena, Tiziana Beghin, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Eleonora Forenza, Yannick Jadot, Ska Keller, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, Marine Le Pen, Emmanuel Maurel, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Artis Pabriks, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Viviane Reding, Tokia Saïfi, Matteo Salvini, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Iuliu Winkler, Jan Zahradil

Náhradníci přítomni při konečném hlasování

Eric Andrieu, Dita Charanzová, Frédérique Ries, Fernando Ruas, Jarosław Wałęsa

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomni při konečném hlasování

Mercedes Bresso, Rosa D’Amato, Kaja Kallas, Afzal Khan, Marc Tarabella


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (18.6.2015)

pro Výbor pro právní záležitosti

k možnému rozšíření unijní ochrany zeměpisných označení na nezemědělské produkty

(2015/2053(INI))

Navrhovatel: Mircea Diaconu

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá v současnosti probíhající diskuse o možném rozšíření unijní ochrany zeměpisných označení na nezemědělské produkty; má za to, že EU je obzvláště bohatá na takovéto autentické produkty, které jsou vyrobeny za použití místního know-how a tradičních místních a regionálních výrobních metod a často mají kořeny v kulturním, sociálním a historickém dědictví dané zeměpisné oblasti; připomíná, že zachování těchto metod spočívá v nepřetržitém předávání znalostí z generace na generaci a že zeměpisná označení dokládají vztah mezi lidskou činností, kulturou, zemí a zdroji;

2.  připomíná, že nezemědělské produkty jsou nedílnou součástí naší identity a důležitým prvkem kulturního dědictví členských států Evropské unie; zdůrazňuje, že jedním z hlavních problémů v tomto odvětví je postupný zánik tradičních dovedností a řemesel a že ochrana zeměpisných označení nezemědělských produktů by se mohla stát podnětem k zachování tohoto kulturního dědictví a tradičního know-how a rovněž k zajištění spravedlivého odměňování výrobců a originality a co největší dostupnosti těchto výrobků;

3.  zdůrazňuje, že vysoký počet nezemědělských produktů v Evropě, které jsou výsledkem tradičních dovedností a řemeslné výroby, představuje nedílnou součást regionální a místní kultury a stimuluje rozvoj kulturního cestovního ruchu;

4.  má za to, že jednotná ochrana zeměpisných označení pro nezemědělské produkty by podpořila technologický a hospodářský rozvoj na regionální a místní úrovni, neboť by zvýšila zaměstnanost v oblasti produkce tradičních výrobků;

5.  připomíná, že momentálně neexistuje jednotná ochrana zeměpisných označení pro nezemědělské produkty na úrovni EU, pouze několik právních úprav zajišťujících ochranu na národní nebo regionální úrovni; v souvislosti s tím zdůrazňuje, že rozdíly mezi současnými právními rámci mohou ve výsledku vést ke klamání spotřebitele, padělání produktů a nekalé hospodářské soutěži; má za to, že jednotný unijní systém pro registraci, ochranu, sledování a vymáhání zaměřený na zvýšení povědomí o hodnotě těchto produktů mezi spotřebiteli a výrobci a zajišťující zachování tradiční řemeslné výroby a dovedností by měl vycházet z posouzení dopadu a měl by sloužit k lepší informovanosti spotřebitelů ohledně autentičnosti produktů a k ochraně právoplatných vlastníků registrovaných produktů a zaručit jejich kvalitu a charakteristické znaky; dále se domnívá, že registrace takových produktů u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu by navíc měla vést k jednotnější a lepší ochraně zeměpisných označení;

6.  zdůrazňuje, že jednotná ochrana zeměpisných označení by přispěla nejen k podpoře tradičních výrobků, ale také k uznání kvality surovin používaných k výrobě těchto výrobků a k nutnosti excelence ve všech fázích výrobního procesu;

7.  domnívá se, že rozšíření systému ochrany zeměpisných označení i na nezemědělské produkty by přispělo k pevnějšímu a přesvědčivějšímu postoji EU k zeměpisným označením, a to jak v rámci dvoustranných obchodních jednání, tak i na mnohostranných fórech, přičemž konečným cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany pro všechny vysoce kvalitní evropské produkty mimo EU;

8.  zdůrazňuje ekonomický, kulturní a sociální potenciál systémů zeměpisných označení v souvislosti s podporou cestovního ruchu a vytvářením pracovních míst, obzvláště ve venkovských či méně rozvinutých oblastech, a s podporou malých a středních podniků a jednotlivých výrobců, kteří zaujímají ve výrobě řemeslných výrobků a dalších tradičních předmětů hlavní roli, a vyzývá Komisi, aby provedla důkladné posouzení hospodářských dopadů s cílem zajistit, aby byl v plné míře zvážen dopad jakéhokoli navrženého nového systému na výrobce, jejich konkurenty, spotřebitele a členské státy;

9.  upozorňuje, že zeměpisná označení jsou pro spotřebitele ujištěním o kvalitě produktů a pro výrobce uznáním know-how a prostředkem ochrany;

10. domnívá se, že jednotný systém EU by mohl zvýšit přitažlivost profesí v oblasti kulturního dědictví;

11. žádá, aby projekty regionálního rozvoje, výzkumu a inovací a finanční prostředky programu Horizont 2020 a prostředky na podporu soudržnosti byly zaměřeny na tyto produkty;

12. zdůrazňuje, že zachování tradičního know-how i produkce může zastavit vylidňování a ničení venkovských oblastí i odchod mladých lidí z těchto oblastí;

13. zdůrazňuje, že by mělo bát zajištěno, aby obchodní značka či logo zeměpisného označení vždy odrážely regionální či místní identitu zboží;

14. poukazuje na důležitost kulturních, vzdělávacích, sociálních a udržitelných komponent nezemědělských produktů, které budou do tohoto procesu zahrnuty, a zdůrazňuje potřebu zachování, předávání a rozvoje tradičního know-how a s ním spojených dovedností, jakož i nutnost podpory užší spolupráce s tvůrčími odvětvími v neposlední řadě s cílem zdůrazňovat kvalitu použitých materiálů a konečných produktů; žádá, aby všichni producenti, kteří v dané oblasti vyrábějí příslušný produkt předepsaným způsobem, měli možnost používat název či logo produktu;

15. uznává klíčovou úlohu MSP, které investují do vysoce kvalitních tradičních know-how a nabízejí pracovní místa na místní úrovni a učňovskou přípravu pro získání kvalifikovaných pracovníků, kteří mají klíčovou úlohu při předávní tradičních výrobních metod; uznává význam investic do vzdělávání a odborné přípravy v této oblasti a vybízí členské státy, aby optimálně využívaly dostupné unijní finanční prostředky a programy na odborné vzdělávání specializovaných pracovníků, kteří se podílejí na výrobě a podpoře místních a regionálních řemeslných a průmyslových výrobků šetrných k životnímu prostředí;

16. vybízí členské státy k výměně osvědčených postupů v rámci přípravy a podpory iniciativ, jejichž cílem je stimulovat odvětví tradiční řemeslné výroby, což by zase mohlo zvyšovat povědomí o místním kulturním dědictví a podporovat rozvoj venkovských oblastí;

17. zdůrazňuje, že dobře známé zeměpisné označení by mohlo přispět k lepší podpoře evropských kulturních tras;

18. domnívá se, že by měla být zachována možnost využívat technologické a další inovace u produktů chráněných zeměpisným označením za předpokladu, že nebude dotčena kvalita a autenticita konečného produktu;

19. zdůrazňuje důležitost vytvoření budoucího právního rámce, který bude zaručovat, že vztah ke geografické oblasti původu a k tradičním metodám zůstane prioritou, aby se zvýšila důvěryhodnost a autenticita výrobků, a který bude jasně stanovovat podmínky, za nichž bude možné používat dané označení mimo určené území, aby byla zajištěna ochrana autenticity označení; dále zdůrazňuje, že takový systém by se měl vztahovat i na nezeměpisné názvy, které jsou jednoznačně spjaty s daným místem;

20. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly meziregionální a nadnárodní spolupráci mezi klastry výroby nezemědělských produktů a příslušnými odvětvími, jakož i shromažďování osvědčených postupů;

21. vyzývá regulační orgán, aby bral v úvahu zeměpisná označení, která již existují v jednotlivých členských státech, a předcházel zbytečné administrativní zátěži při jejich registraci na evropské úrovni a zajistil, aby vytvoření jednotné ochrany nezemědělských zeměpisných označení na úrovni EU nevedlo v některých členských státech ke snížení standardů ochrany zajištěných stávajícími systémy, například ochrannými známkami, nebo k jejich nahrazení, a umožnil, aby vedle jednotného systému EU mohly dále existovat i vnitrostátní systémy ochrany zeměpisných označení; vyzývá regulační orgán, aby předložil návrh nejefektivnějšího, nejjednoduššího, nejvhodnějšího a nejdostupnějšího mechanismu pro registraci produktů a zajistil, aby systém nabízel cenově dostupné, srozumitelné a transparentní postupy registrace, změny a zrušení a poskytoval zúčastněným stranám právní záruky; vyzývá Komisi, aby provedla důkladné posouzení s cílem minimalizovat finanční a administrativní zátěž zúčastněných stran.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

16.6.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Damian Drăghici, Jill Evans, Petra Kammerevert, Rikke Karlsson, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Fernando Maura Barandiarán, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Yana Toom, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Norbert Erdős, Mary Honeyball, Marc Joulaud


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

15.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Therese Comodini Cachia, Laura Ferrara, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Dietmar Köster, Emil Radev, Julia Reda, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, Axel Voss, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Buda, Angel Dzhambazki, Jytte Guteland, Heidi Hautala, Stefano Maullu, Virginie Rozière

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Verónica Lope Fontagné, Dominique Martin

Právní upozornění