Postup : 2014/2243(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0261/2015

Předložené texty :

A8-0261/2015

Rozpravy :

PV 29/10/2015 - 4
CRE 29/10/2015 - 4

Hlasování :

PV 29/10/2015 - 10.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0390

ZPRÁVA     
PDF 687kWORD 165k
25.9.2015
PE 554.997v02-00 A8-0261/2015

o bezpečném využívání dálkově řízených letadlových systémů (RPAS), obecně známých jako bezpilotní vzdušné prostředky, v oblasti civilního letectví

(2014/2243(INI))

Výbor pro dopravu a cestovní ruch

Zpravodajka: Jacqueline Foster

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o bezpečném využívání dálkově řízených letadlových systémů (RPAS), obecně známých jako bezpilotní vzdušné prostředky, v oblasti civilního letectví

(2014/2243(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Otevření leteckého trhu pro bezpečné a udržitelné civilní využití dálkově řízených letadlových systémů (RPAS)“ (COM(2014)0207),

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 4 odst. 2 písm. g), článek 16 a na hlavu VI této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie a zejména na články 7 a 8 této listiny,  

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů,

–  s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů ke sdělení Komise Parlamentu a Radě s názvem„Nová éra letectví – Otevření leteckého trhu pro bezpečné a udržitelné civilní využití dálkově řízených letadlových systémů“,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu Evropské řídící skupiny RPAS s názvem „Pracovní plán pro integraci civilních dálkově řízených letadlových systémů do evropského leteckého systému“,

–  s ohledem na prohlášení z Rigy o dálkově řízených letadlech (dronech) s názvem „Utváření budoucnosti letectví“,

–  s ohledem na zprávu Sněmovny lordů s názvem „Civilní využití dronů v EU“,

–  s ohledem na návrh Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) s názvem „Koncepce operací pro drony – přístup k regulaci bezpilotních vzdušných prostředků založený na posouzení rizik“,

–  s ohledem na Chicagskou úmluvu ze dne 7. prosince 1944,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0261/2015);

A.  vzhledem k tomu, že malé rádiem řízené modely letadel používají nadšenci již po mnoho desítek let; vzhledem k tomu, že za posledních 15 let došlo k prudkému nárůstu užívání dálkově řízených letadlových systémů (RPAS), obecně známých jako „bezpilotní vzdušné prostředky“ (UAV) nebo „drony“; vzhledem k tomu, že zejména malé RPAS určené pro hobby a rekreační účely se stávají stále více populárními;

B.  vzhledem k tomu, že technologie, která byla prvotně vyvinuta pro vojenské účely, dnes nachází komerční využití a posouvá legislativní hranice; vzhledem k tomu, že RPAS používané v profesionálním rámci dnes rovněž přinášejí značný prospěch pro různé civilní použití, jehož přidaná hodnota se zvyšuje se vzdáleností mezi strojem a pilotem řídícím jej na dálku (tzv. operace BVLOS – beyond-visual-line-of-sight); vzhledem k tomu, že toto nesmírně různorodé použití, které se může v budoucnu dále rozvinout, zahrnuje zejména bezpečnostní kontroly a monitorování infrastruktury (železnice, přehrady, elektrárny), posuzování přírodních katastrof, upřesňování zemědělských operací (šetrných k životnímu prostředí), mediální produkci, leteckou termografii nebo doručování zásilek v izolovaných regionech; vzhledem k tomu, že lze v blízké budoucnosti předpokládat rychlý rozvoj nových aplikací, což dokládá inovační charakter a dynamiku RPAS;

C.  vzhledem k možnosti nahradit touto technologií člověka v nebezpečném prostředí;

D.  vzhledem k tomu, že existují dvě kategorie používání dálkově řízených letadlových systémů: dálkově řízené letadlové systémy využívané profesionálně a využívané rekreačně; vzhledem k tomu, že na tyto dvě kategorie, jejichž povaha je bytostně odlišná, by se měly vztahovat odlišné požadavky stejného regulačního rámce EU;

E.  vzhledem k tomu, že stávající právní předpisy EU stanoví, že osvědčujícím orgánem pro RPAS s nevyšší vzletovou hmotností přesahující 150 kg je v zásadě Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA); vzhledem k tomu, že RPAS se vzletovou hmotností nižší než 150 kg spadají do jurisdikce členských států;

F.  D. vzhledem k tomu, že právní úprava RPAS existuje nebo se připravuje v České republice, Dánsku, Francii(1), Chorvatsku, Irsku, Itálii, Německu, Polsku, Rakousku, Spojeném království(2) a Španělsku; vzhledem k tomu, že v Dánsku, Spojeném království a Nizozemsku působí schválené školy létání a že v Nizozemsku a Spojeném království již působí více než 500 licencovaných pilotů RPAS.

G.  vzhledem k tomu, že veškerá aktuálně platná pravidla vztahující se k RPAS v Evropě jsou přizpůsobena posouzení bezpečnostních rizik spojeným s jejich provozem; vzhledem k tomu, že pravidla týkající se RPAS jsou „zaměřena na provozovatele“, čímž se liší od přístupu „zaměřeného na leteckou techniku“, který je běžný v letecké dopravě s posádkou; vzhledem k tomu, že riziko nezávisí pouze na typu stroje a na jeho charakteristikách (váha, rychlost, atd.), ale i na dalších faktorech, jako jsou například přelétaná oblast, výška, odborné znalosti provozovatele a specifický typ provozu i schopnost provozovatele vypořádat se nepředvídanými okolnostmi;

H.  vzhledem k tomu, že v tomto odvětví existuje obrovský potenciál k hospodářskému růstu, od výrobce po koncového uživatele, který se týká jak velkých podniků, tak dodavatelského řetězce tvořeného tisíci MSP, i inovativních začínajících podniků; vzhledem k tomu, že je nezbytně nutné, abychom udrželi špičkovou úroveň výrobních a provozních norem a zároveň podpořili vedoucí postavení Evropy v této oblasti;

I.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s uznáním rychlého rozvoje tohoto trhu je otázka RPAS po právu zahrnuta do stávajících leteckých programů, jako je společný podnik „Výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe“ (SESAR) a „Horizont 2020“; vzhledem k tomu, že toto průmyslové odvětví již investovalo značné finanční prostředky a mohlo by investovat ještě více, pokud by se přístup k financování usnadnil pro malé a střední podniky, které představují většinu podniků v tomto odvětví; vzhledem k tomu, že dodatečné financování pro další výzkum a vývoj bude klíčové pro podporu tohoto nového průmyslu a bezpečného a zajištěného začlenění RPAS do vzdušného prostoru.

J.  vzhledem k tomu, že již v této rané fázi členské státy, zástupci průmyslu a Evropská komise svorně uznávají potenciál tohoto trhu a zdůrazňují, že jakýkoliv politický rámec musí umožňovat evropský růst zajišťující konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku;

K.  vzhledem k tomu, že tento vznikající trh poskytuje značné příležitosti v oblasti investic, inovací a vytváření pracovních míst v průběhu celého dodavatelského řetězce a ve prospěch společnosti, a vzhledem k nutnosti ochrany veřejného zájmu, zahrnující zejména otázky související se soukromím, ochranou údajů, odpovědností a občanskoprávní odpovědnosti;

L.  vzhledem k tomu, že i přes ekonomický potenciál RPAS bude jejich rozvoj jednou z nejvýznamnějších budoucích výzev, pokud jde o bezpečnost leteckého průmyslu a bezpečnost a zabezpečení osob a společností;

M.  vzhledem k tomu, že by Evropská unie měla co nejrychleji vytvořit legislativní rámec týkající se pouze civilního používání RPAS;

N.  vzhledem k tomu, že evropský rámec právních předpisů musí jednak umožnit tomuto odvětví, aby se nadále inovovalo a rozvíjelo v co nejlepších podmínkách, a na druhé straně umožnit občanům, aby se ujistili o účinné ochraně majetku a osob i svých osobních údajů a svého soukromého života;

Mezinárodní rozměr

1.  konstatuje, že mnozí považují Spojené státy za nejvýznamnější trh pro používání RPAS, třebaže spíše pro vojenské účely; zdůrazňuje však, že Evropa je lídrem v civilní oblasti s 2 500 provozovateli (400 ve Spojeném království, 300 v Německu, 1500 ve Francii, 250 ve Švédsku atd.) oproti 2 342 ve zbytku světa a že by měla ze všech sil posilovat svoji silnou konkurenční pozici;

2.  konstatuje, že mnoho provozovatelů RPAS a dvacetiletou zkušenost s nimi má Japonsko, většinou v oblasti přesných zemědělských operací, jako je postřik plodin; připomíná, že Japonsko bylo první zemí, která v polovině devadesátých let povolila používání technologie RPAS v zemědělství, načež se počet provozovatelů během několika let znásobil;

3.  konstatuje, že Izrael má velice aktivní výrobní průmysl, který je ale zaměřen přímo na vojenské RPAS. zdůrazňuje, že integrovaná civilní a vojenská letová navigační služba činí integraci RPAS do izraelského vzdušného prostoru jednodušší.

4.  konstatuje, že mezi 50 dalších zemí, které v současnosti RPAS vyvíjejí, patří zejména Austrálie, Čína (kde se mnoho velmi malých RPAS vyrábí) a Jižní Afrika.

5.  zdůrazňuje, že je třeba uznat celosvětový rozměr RPAS a vyzývá Komisi, aby jej plně zohlednila;

Současný stav v členských státech EU

6.  zdůrazňuje, že všechny členské státy vyvíjejí určité činnosti v oblasti RPAS, ať již v souvislosti s jejich výrobou či provozem;

7.  zdůrazňuje, že pokud není udělena výjimka, jsou provozní aktivity legální pouze v případě, kdy pro ně existují vnitrostátní právní předpisy; připomíná, že tento princip je založen na předpisu organizace ICAO, který stanoví, že veškerý provoz bezpilotních vzdušných prostředků musí obdržet zvláštní povolení(3);

8.  konstatuje, že chybějící harmonizované právní předpisy na úrovni Unie by mohly bránit rozvoji evropského trhu RPAS vzhledem k tomu, že se povolení udělovaná v jednotlivých státech většinou vzájemně neuznávají v ostatních členských státech;

Hlavní připomínky

9.  domnívá se, že v současnosti odvětví RPAS vyžaduje evropská a globální pravidla s cílem zajistit přeshraniční rozvoj tohoto odvětví; domnívá se, že je zapotřebí jasný evropský právní rámec s cílem zajistit investice a rozvoj konkurenceschopného evropského odvětví RPAS; zdůrazňuje skutečnost, že pokud nebudou urychleně přijata příslušná opatření, existuje riziko, že nebude plně využit hospodářský potenciál a pozitivní účinky RPAS;

10.  připomíná hospodářský význam tohoto odvětví a zdůrazňuje, že je třeba zavést vhodné politiky zaměřené na ochranu soukromí a na bezpečnost, které budou přiměřené svému cíli a nebudou představovat zbytečně velkou zátěž pro MSP;

11.  domnívá se, že jasný, účinný, jistý a urychleně zavedený evropský rámec by mohl oživit diskusi o vypracování globálních pravidel pro používání dronů;

12.  domnívá se, že tyto budoucí právní předpisy budou muset jasně odlišit profesionální a rekreační použití RPAS;

13.  zdůrazňuje, že pro veškeré provozování RPAS a příslušná pravidla pro ně je svrchovaně důležitá otázka bezpečnosti a že tato pravidla musí být přiměřená rizikům; domnívá se, že by budoucí evropský právní rámec měl být přizpůsoben specifickým rizikům dálkově řízených letů, aniž by od tohoto typu letů odrazoval;

14.  zdůrazňuje, že pro širší veřejnou podporu používání RPAS k civilním účelům, a rovněž pro zajištění růstu a bezpečného začlenění RPAS do civilního letectví je klíčová otázka ochrany údajů a soukromí při striktním dodržování směrnice 95/46/ES o ochraně údajů, práva na soukromí obsaženého v článku 7 Listiny základních práv Evropské unie, práva na ochranu osobních údajů obsaženého v článku 8 Listiny základních práv Evropské unie a článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU); vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby při vypracovávání jakékoli politiky EU v oblasti RPAS byla zaručena ochrana soukromí a údajů v souladu se zásadou nezbytnosti a přiměřenosti; vyzývá proto Komisi, aby podpořila rozvoj standardů týkajících se koncepce ochrany soukromí, a to již na úrovni návrhu i v konečné podobě;

15.  schvaluje a plně podporuje pět základních zásad pro budoucí RPAS stanovených v prohlášení z Rigy:

–  k RPAS je třeba přistupovat jako k novému typu letecké techniky, jenž má být upraven pravidly přizpůsobenými rizikům spojeným s jejich provozem v konkrétních případech;

–  v rámci EU je třeba vytvořit pravidla týkající se bezpečného poskytování služeb spojených s RPAS, a tím umožnit příliv investic do tohoto odvětví;

–  aby bylo možné plné začlenění RPAS do evropského vzdušného prostoru, je třeba vyvinout příslušné technologie a normy;

–  pro rozvoj služeb spojených s RPAS je zásadní přijetí ze strany veřejnosti;

–  za využívání RPAS odpovídá jeho provozovatel;

16.  zdůrazňuje, že v krátkodobém horizontu z pohledu ATM, jsou již zavedeny operační postupy umožňující RPAS přelétat specifické oblasti a oblasti s omezeným provozem; připomíná, že mnoho civilních a vojenských RPAS je provozováno s využitím vyhrazených koridorů, kdy jsou posílena standardní kritéria pro oddělení běžně používaná pro pilotovaná letadla;

17.  zdůrazňuje význam dálkově řízených letů pro rozvoj tohoto odvětví; domnívá se, že by evropské právní předpisy měly tento postup podporovat;

18.  uznává, že dopady RPAS na pilotovaný provoz jsou omezené v důsledku nízkého poměru RPAS k pilotovaným letadlům; konstatuje však, že tlaky v oblasti řízení letového provozu mohou vzrůst s ohledem na vítaný nárůst RPAS pro rekreační a sportovní účely, který za určitých okolností představuje hrozbu letecké bezpečnosti, a vyzývá k tomu, aby byl tento faktor příslušnými orgány i v budoucích pravidlech EU zohledněn s cílem zajistit nadále účinné normy řízení letového provozu ve všech členských státech;

19.  zdůrazňuje skutečnost, že z dlouhodobého hlediska by technická a regulační řešení měla především umožnit RPAS využívat letecký prostor spolu s jeho dalšími uživateli, aniž by kladlo na tyto uživatele nové požadavky týkající se vybavení; konstatuje, že existuje velký počet malých RPAS provozovaných v nižší výšce než 500 stop spolu s pilotovanými letadly; zdůrazňuje, že i když poskytovatelé letových navigačních služeb neposkytují v těchto výškách služby řízení letového provozu, nesou odpovědnost za to, aby poskytovaly dostatečné informace pro to, aby mohly oba typy letadel koexistovat ve stejném vzdušném prostoru; konstatuje, že EUROCONTROL podporuje státy při vytváření společného porozumění při řešení různých otázek a v podpoře co největší harmonizace;

20.  domnívá se, že otázka identifikace dronů je zásadní, ať je jejich velikost jakákoli; zdůrazňuje, že je vhodné nalézt řešení, která zohlední rekreační nebo komerční využití dronů;

Řešení do budoucna

21.  domnívá se, že je třeba na základě posouzení rizik vytvořit jasný, harmonizovaný a přiměřený evropský regulační rámec, který by nepředstavoval nepřiměřenou regulaci pro podniky a neodrazoval je tak od investování a inovací v odvětví RPAS, a zároveň by příslušně chránil občany a vytvářel udržitelná a inovativní pracovní místa; domnívá se, že podrobné posouzení rizik by mělo vycházet z koncepce operačních kategorií, které zavedla EASA a, a mělo by zohledňovat typické rysy RPAS (hmotnost, oblast působnosti, rychlost) a povahu jejich využívání (rekreační nebo profesní); domnívá se, že tento rámec musí být součástí dlouhodobého výhledu a zohlednit možný vývoj a proměny těchto technologií v budoucnu;

22.  podporuje záměr Komise odstranit prahovou hodnotu 150 kg a nahradit ji konzistentním a komplexním regulačním rámcem EU, který by umožnil příslušným vnitrostátním orgánům a kvalifikovaným subjektům nebo sdružením, aby prováděly činnosti ověřování a dohledu; domnívá se, že proporcionalita v pravidlech by měla být doplněna nezbytnou flexibilitou v procesech a postupech;

23.  domnívá se, že vývoj pravomocí EASA v oblasti dálkově řízených letadlových systémů (RPAS) bude muset být zohledněn v rozpočtu agentury tak, aby mohla zajišťovat svěřené úkoly.

24.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby při vypracovávání jakékoli politiky EU v oblasti RPAS byla zaručena ochrana soukromí a údajů tím, že jako minimální požadavek bude povinné vypracovat posouzení dopadu a uplatňovat ochranu soukromí již ve stadiu návrhu („privacy by design“) a standardní nastavení ochrany soukromí („privacy by default“);

25.  vyjadřuje znepokojení ohledně potenciálních protiprávních či nebezpečných využití RPAS (např. přebudování RPAS z civilního nástroje na zbraň používanou k vojenským či jiným účelům, nebo použití RPAS k rušení navigačních či komunikačních systémů); vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj technologie, která je nezbytná pro zajištění bezpečnosti, ochrany a soukromí při fungování RPAS, mj. prostřednictvím finančních prostředků z programu Horizont 2020, které by měly být poskytovány především na výzkum a vývoj zaměřené na systémy, technologie atd., které lze využít k posílení ochrany soukromí již ve stadiu návrhu a standardního nastavení ochrany soukromí, a aby podporovala rozvoj technologií, jako je např. „detekce a vyhnutí“ („detect and avoid“, DAA), tzv. geo-fencing (sledování a kontrola pohybu v určité oblasti na dálku) nebo ochrana proti rušení signálu či proti únosům, jakož i ochrana soukromí již ve stadiu návrhu a standardní nastavení ochrany soukromí, což jsou mechanismy, které umožní bezpečné využívání civilních RPAS;

26.  podporuje inovační technologie v oblasti RPAS, které mají obrovský potenciál pro tvorbu pracovních míst, zvláště zelených pracovních míst, neboť zahrnují široké spektrum profesí; vybízí k rozvoji a využívání velkého potenciálu spočívajícího v zapojení malých a středních podniků, pokud jde o příslušné služby spojené s výrobou specializovaných součástí a materiálů; zdůrazňuje, že je zapotřebí zřídit a podporovat střediska zajišťující kvalifikaci a odborné vzdělávání;

27.  domnívá se, že pravidla na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni by měla jasně uvádět ustanovení vztahující se na RPAS ve vztahu k mezinárodnímu trhu a k mezinárodnímu obchodu (výroba, prodej a nákup RPAS, jejich používání a obchodování s nimi) a k základním právům na ochranu soukromí a údajů; vyjadřuje rovněž přesvědčení, že tato pravidla by měla přispět k řádnému vymáhání soukromí, ochrany údajů a veškerých dalších právních předpisů vztahujících se k různým rizikům a odpovědnostem v souvislosti s RPAS, jako je trestní právo, právo duševního vlastnictví, právo v oblasti letectví a právo v oblasti životního prostředí; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby byly všechny osoby provozující RPAS informovány o základních pravidlech, jež jsou pro používání RPAS v platnosti, a že by tato pravidla měla být upřesněna v návodu k použití pro kupující;

28.  domnívá se, že průmysl, regulační orgány a komerční provozovatelé se musí společně dohodnout, jak zajistit právní jistotu za současné podpory investic, aby se tak vyhnuli dilematu „o vejci a slepici“, kdy by se průmyslové podniky na jedné straně zdráhaly investovat do rozvoje potřebných technologií, aniž by věděly, jak budou tyto technologie regulovány, a regulační orgány na straně druhé by čekaly s vytvořením příslušných norem na to, až průmyslové podniky zažádají o povolení konkrétních technologií. zdůrazňuje, že by do tohoto normativního postupu měly být skutečně zapojeny malé a střední podniky;

29.  domnívá se, že přístup založený na riziku, který je v souladu s prohlášením z Rigy, a koncepce operací navržená agenturou EASA představují solidní základ pro zajištění bezpečného provozování RPAS, a že evropské regulační požadavky musí být založeny podle potřeby buď na individuálním přístupu nebo na přístupu založeném na daném typu či třídě, a musí zajišťovat vysokou úroveň bezpečnosti a interoperability; domnívá se, že pro zajištění úspěchu výrobců a provozovatelů RPAS je zásadně důležité, aby požadavky Evropské organizace pro zařízení v civilním letectví (EUROCAE) týkající se normalizace byly posuzovány příslušným regulačním orgánem;

30.  domnívá se, že budoucí evropská a celosvětová pravidla týkající se RPAS by se měla zabývat otázkami spojenými s následujícími tématy:

–  letová způsobilost;

–  certifikační specifikace;

–  komerční a rekreační využití;

–  identifikace dronu a vlastníka/provozovatele;

–  schvalování organizací zajišťujících výcvik pilotů;

–  výcvik pilotů a udělování pilotních oprávnění;

–  provozování;

–  odpovědnost a pojištění;

–  ochrana údajů a soukromí;

–  „geofencing“;

–  bezletové zóny s vyloučení provozu;

31.  vybízí členské státy, aby zajistily, aby odborná příprava poskytovaná profesionálním uživatelům a majitelům RPAS zahrnovala specifická školení týkající se ochrany osobních údajů a soukromí a aby se na profesionální uživatele RPAS uplatňovalo vzájemné uznávání ze strany členských států, čímž se odstraní případná omezení trhu;

32.  zdůrazňuje, že RPAS letící mimo vizuální kontakt musí být vybaveny technologií „zpozoruj a vyhni se“ („see and avoid“) která dokáže zjistit letadlo pohybující se ve stejném letovém prostoru a zajistí že RPAS neohrozí bezpečnost pilotovaných letadel, a rovněž si bude všímat hustě obydlených oblastí, bezletových zón, jako jsou letiště, klasické a jaderné elektrárny a chemické závody a další kritická infrastruktura; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby prostřednictvím společného podniku SESAR poskytla nezbytné rozpočty na výzkum a vývoj.

33.  vyzývá Evropskou komisi, dotčené agentury a společné podniky, aby posílily své programy výzkumu a vývoje; domnívá se, že vzhledem k očekávaným ekonomickým dopadům tohoto odvětví musí Unie podpořit vznik evropských technologií, zejména pomocí programu Horizont 2020; žádá, aby ve výzkumných programech byl také zohledněn vývoj technologií zjišťování a zachycování dronů;

34.  připomíná, že v roce 2011 byl pro civilní letectví certifikován evropský program globálního družicového navigačního systému EGNOS zesilující signál GPS a že v příštích několika letech postupně vstoupí do fáze využívání program Galileo; je v této souvislosti přesvědčen, že pokročilý systém uspořádání letového provozu a aplikace pro RPAS vycházející z evropských programů globálního družicového navigačního systému pozitivně přispějí k bezpečnému provozování RPAS;

35.  konstatuje, že RPAS by měly být v souladu s přístupem založeným na rizicích vybaveny identifikačním čipem a registrovány, aby se tak zajistila sledovatelnost, odpovědnost a řádné provádění pravidel týkajících se občanskoprávní odpovědnosti;

36.  podporuje proto koncepci operací pro drony, již vyvinula EASA, která stanoví tři různé kategorie RPAS a příslušná pravidla;

37.  konstatuje, že vymáhání právních předpisů týkajících se RPAS je klíčové pro bezpečné a úspěšné začlenění RPAS do evropského vzdušného prostoru;

38.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dostatečné prostředky pro vymáhání právních předpisů týkajících se RPAS;

39.  zdůrazňuje, že Sdružení úřadů pro předpisovou činnost v oblasti bezpilotních systémů (JARUS) je mezinárodní dobrovolné uskupení sdružující vnitrostátní orgány civilního letectví 22 členských a nečlenských zemí EU a regionálních agentur/orgánů; připomíná že uskupení JARUS předsedá zástupce EASA, agentury zabývající se budoucím nařízením o RPAS; připomíná, že účelem JARUS je vytvoření souboru technických, bezpečnostních a operačních požadavků pro certifikaci a bezpečné začlenění velkých a malých RPAS do vzdušného prostoru a na letiště;

40.  domnívá se, že sdružení JARUS by mohlo zajistit, že jakákoliv budoucí pravidla na úrovni EU budou koordinována s mezinárodními ujednáními v jiných zemích. Toho by mělo dosáhnout prostřednictvím procesů vzájemného uznávání;

41.  domnívá se, že agentury ochrany údajů členských států by měly spolupracovat na sdílení údajů a osvědčených postupů a na zajištění souladu s existujícími pokyny a pravidly pro ochranu údajů, například se směrnicí 95/46/ES;

42.  zdůrazňuje, že využívání RPAS ze strany donucovacích orgánů a zpravodajských služeb musí dodržovat základní právo na soukromí, ochranu osobních údajů, svobodu pohybu a svobodu slova a že je třeba předcházet potenciálním rizikům spojeným s takovýmto využíváním RPAS, a to jak při sledování jednotlivců a skupin, tak při monitorování veřejných prostor, jako jsou např. státní hranice;

43.  vyjadřuje přesvědčení, že agentury ochrany údajů členských států by měly sdílet stávající specifické pokyny ochrany údajů pro komerční RPAS, a vyzývá členské státy, aby pečlivě prováděly právní předpisy o ochraně údajů tak, aby se plně zabývaly obavami veřejnosti týkajícími se soukromí a zároveň to nevedlo k nepřiměřené administrativní zátěži provozovatelů RPAS;

44.  důrazně doporučuje, aby se současná jednání mezi tvůrci politiky a regulačními orgány na unijní i vnitrostátní úrovni, průmyslem, malými a středními podniky a obchodními provozy otevřela veřejnosti a aby byla zahájena veřejná diskuse za účasti občanů a dalších příslušných zúčastněných stran, např. nevládních organizací (včetně organizací bránících občanská práva) a donucovacích orgánů, s cílem poukázat na problémy týkající se ochrany základních práv a úkolů a výzev, jimž musí různí aktéři čelit, mají-li při využívání RPAS ochránit tato práva a bezpečnost občanů;

45.  zastává názor, že Evropský parlament musí zaujmout svůj postoj předtím, než Komise schválí svůj balíček o letectví, a zároveň tak odpovědět na volání tohoto odvětví po jasných pokynech;

46.  zdůrazňuje, že je třeba zavést jednoznačný právní rámec založený na relevantních kritériích týkajících se využívání kamer a čidel, zejména ze strany komerčních a soukromých RPAS, který zajistí účinnou ochranu práva na soukromí a na ochranu osobních údajů a ochrání také bezpečnost občanů, přičemž zohlední velikost součástek RPAS, která se neustále zmenšuje, což vede k vývoji čím dál tím přenosnějších a obtížněji zjistitelných zařízení;

47.  vyzývá výbory TRAN a LIBE, aby uspořádaly společné slyšení, na které pozvou zástupce průmyslu, vnitrostátních organizací na ochranu soukromí, evropského inspektora ochrany údajů, Komise a nevládních organizací působících v oblasti základních práv;

48.  vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení mechanismu pravidelného podávání zpráv, které by zohledňovaly technický a politický vývoj a také osvědčené postupy na vnitrostátní úrovni, zabývaly by se incidenty spojenými s RPAS a předkládaly by celkový přehled a hodnocení regulačních přístupů v členských státech, což by umožňovalo srovnání a vymezení osvědčených postupů.

49.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

I.  Kroky učiněné zpravodajkou a její postoj

Siim Kallas, někdejší místopředseda Evropské komise a komisař pro mobilitu a dopravu, u příležitosti zveřejnění sdělení prohlásil: „Jestliže někdy nastal správný čas jednat, je to teď“ – tento názor zazněl i od Violety Bulcové, jeho nástupkyně ve funkci komisaře, která začlenění RPAS do leteckého balíčku, který má být předložen do konce roku 2015, označila za prioritu.

Poté, co bylo v roce 2014 zveřejněno sdělení Komise, uspořádala zpravodajka setkání zúčastněných stran, které se konalo dne 27. ledna v Evropském parlamentu a zúčastnili se jej zástupci Komise, EASA, JARUS (Sdružení úřadů pro předpisovou činnost v oblasti bezpilotních systémů), SESAR JU, vnitrostátní regulační orgány včetně CAA, DfT UK (ministerstvo dopravy Spojeného království), DfT NL (ministerstvo dopravy Nizozemska), dále zástupci poskytovatelů služeb NATS a EUROCONTROL, výrobců BAE Systems, Airbus, Rolls Royce, ASD a odborové organizace pilotů BALPA. Zásadní bylo, že se setkání zúčastnili také zástupci asociace Europe Air Sports, která podporuje rekreační využití RPAS.

Účastníci se shodli na tom, že regulační rámec musí být přiměřený, aby sektor mohl růst a aby se zabránilo přílišnému zatížení nově se rozvíjejícího odvětví. Regulační rámec by rovněž měl usilovat o všeobecné uznání podpory výzkumu a vývoje.

V únoru 2015, během mise Výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) do Washingtonu D. C., se zpravodajka setkala s představiteli Federálního leteckého úřadu (FAA) odpovědného za začlenění „bezpilotních leteckých systémů“ (UAS = RPAS). Federální letecký úřad právě navrhl právní úpravu, která povoluje použití určitých malých UAS v americkém leteckém systému a zároveň zůstává otevřená budoucím technologickým inovacím.

V roce 2014 se zpravodajka setkala také s představiteli Výboru pro Evropskou unii Sněmovny lordů, kteří předkládali zprávu o civilním využití dronů ve Spojeném království. Dále pak zpravodajka vystoupila na konferenci o RPAS, která byla uspořádána v rámci lotyšského předsednictví v Rize v březnu 2015.

Následné prohlášení z Rigy stanovuje pět základních zásad pro budoucí zaměření EU:

–  k RPAS je třeba přistupovat jako k novému typu letecké techniky, jenž má být upraven pravidly přizpůsobenými rizikům spojeným s jejich provozem v konkrétních případech;

–  v rámci EU je třeba vytvořit pravidla týkající se bezpečného poskytování služeb spojených s RPAS, a tím umožnit příliv investic do tohoto odvětví;

–  aby bylo možné plné začlenění RPAS do evropského vzdušného prostoru, je třeba vyvinout příslušné technologie a normy;

–  pro rozvoj služeb spojených s RPAS je zásadní přijetí ze strany veřejnosti;

–  za využívání RPAS odpovídá jeho provozovatel.

V Rize se evropské letecké společenství zavázalo k tomu, že umožní podnikům poskytovat služby spojené s RPAS kdekoliv v Evropě od roku 2016.

Evropská komise připravuje návrh, který by měl být přijat do konce roku 2015. Parlament, a zejména náš výbor, se bude na tomto procesu podílet a poskytne konstruktivní návrhy na řešení výzev, které nás čekají. Na závěr by zpravodajka uvítala, kdyby byla zpráva z vlastního podnětu s vaší podporou a účastí přijata, čímž bychom vyslali silný politický signál, že jsme připraveni jak na tento nový a vzrušující krok vpřed, tak na plné zapojení do budování odvětví letectví pro 21. století.

II.  Slovníček pojmů

ATM      Řízení letového provozu

BALPA    Asociace pilotů britských leteckých společností

CAA      Úřad pro civilní letectví Spojeného království

DfT (UK)    ministerstvo dopravy (UK)

DfT (NL)    Ministerstvo dopravy (Nizozemsko)

EASA      Evropská agentura pro bezpečnost letectví

EUROCAE    Evropská organizace pro zařízení v civilním letectví

FAA      Federální letecký úřad (USA)

ICAO      Mezinárodní organizace pro civilní letectví

JARUS    Sdružení úřadů pro předpisovou činnost v oblasti bezpilotních systémů

RPAS      Dálkově řízené letadlové systémy

SESAR    Výzkumný program řízení letového provozu v rámci jednotného evropského nebe

UAS      Bezpilotní letecké systémy

UAV      Bezpilotní vzdušné prostředky

III (a).  Obecné informace: Nástin sdělení Komise z dubna 2014 – COM(2014)0207

Sdělení nastiňuje způsob, jakým Komise navrhuje řešit provoz RPAS v budoucím evropském politickém rámci. Uvádí, že je třeba, aby jakýkoliv nový předpis pomáhal rozvoji obchodního trhu s RPAS a současně chránil zájmy veřejnosti.

Měly by být zavedeny nové normy na regulaci provozu civilních RPAS, jež by zahrnovaly bezpečnost, zabezpečení, soukromí, ochranu údajů, pojištění a odpovědnost. Komise má za cíl umožnit evropskému průmyslu, aby se stal světovým lídrem v této nově vznikající technologii.

Legislativní návrh by měl být přijat do konce roku 2015. Komise uvádí, že nové normy by zahrnovaly následující oblasti:

  Předpisy pro osvědčení o bezpečnosti platné pro celou EU: Normy na úrovni EU by měly vycházet ze zásady, že provoz RPAS musí mít rovnocennou úroveň bezpečnosti jako letecká doprava s posádkou. Vývojem norem pro RPAS platných pro celou EU se navíc začne zabývat EASA (Evropská agentura pro bezpečnost letectví);

  Ochrana soukromí a osobních údajů: Data shromažďovaná RPAS musí být dodržována v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů a orgány dozoru nad ochranou údajů musejí sledovat pozdější sběr a zpracovávání osobních údajů; Komise by posoudila, jakým způsobem lze zajistit, aby se předpisy o ochraně údajů plně vztahovaly na RPAS a v případě potřeby poskytne konkrétní pokyny.

  Kontroly za účelem zajištění bezpečnosti: Vzhledem k tomu, že RPAS mohou být použity protiprávně, vypracovala by EASA nezbytné bezpečnostní požadavky, zejména k ochraně informačních toků. Navrhla by právní povinnosti pro všechny příslušné aktéry, jako jsou poskytovatelé letových navigačních služeb, provozovatelé RPAS nebo poskytovatelé telekomunikačních služeb, na jejichž dodržování by dohlížely vnitrostátní orgány.

  Jasný rámec pro zajištění odpovědnosti a pojištění: Stávající systém pojištění odpovědnosti vůči třetím osobám byl zaveden pro pilotovaná letadla a v daném případě je minimální pojistná částka stanovena podle hmotnosti (od 500 kg). Komise by posoudila, zda je třeba změnit stávající předpisy kvůli specifikům RPAS;

  Zefektivnění výzkumu a vývoje a podpora nového průmyslu: Komise naznačila, že má v úmyslu zefektivnit výzkum a vývoj (týká se to zejména fondu spravovaného společným podnikem SESAR) s cílem zajistit co nejrychlejší integraci RPAS do podniku SESAR. Malé a střední podniky a začínající podniky v tomto odvětví by mohly využívat průmyslové podpory za účelem vývoje technologií v rámci programů Horizont 2020 a COSME.

III (b).  Příklad současného povolení RPAS ve členském státě

Ve Spojeném království definuje Úřad pro civilní letectví (CAA) „malé bezpilotní letadlo“ jako letadlo vážící 44 liber nebo méně. Na tuto kategorii se vztahují bezpečnostní požadavky stanovené v článcích 166 a 167 britského řádu letového provozu (Air Navigation Order), které uvádí:

1.  Provoz nesmí nikoho a nic ohrozit.

2.  Letadlo musí zůstat v dohledu (běžně považované za vzdálenost do 1 640 stop horizontálně a 400 stop vertikálně) svého dálkového pilota (tzn. „osoby ho řídící“) Provoz za touto vzdáleností musí být schválen CAA (základním předpokladem je to, že provozovatel musí dokázat, že je schopen zajistit bezpečnost provozu).

3.  Malá bezpilotní letadla, bez ohledu na jejich hmotnost, používaná pro účely dohledu, jsou předmětem přísnějších pravidel co do minimální vzdálenosti, na kterou mohou létat od lidí nebo cizího majetku. Jestliže chce někdo létat v rámci těchto limitů, musí nejdříve zažádat o povolení CAA.

4.  Povolení CAA je také třeba v případě všech letů za účelem letecké práce.

5.  Je zodpovědností „dálkového pilota“, aby se ujistil, že let lze provést bezpečně.

3.9.2015

STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

o bezpečném využívání dálkově řízených letadlových systémů (RPAS), obecně známých jako bezpilotní vzdušné prostředky, v oblasti civilního letectví

(2014/2243(INI))

Navrhovatelka: Soraya Post

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že dálkově řízené letadlové systémy (RPAS) mohou být využívány pro řadu civilních (nevojenských) účelů, jako jsou strategická infrastruktura a civilní ochrana, zvládání katastrof a pátrací a záchranné akce, ochrana životního prostředí, zemědělská a průmyslová výroba, sledování pro účely prosazování práva, činnosti zpravodajských služeb, žurnalistika, obchodní činnosti a volný čas;

B.  vzhledem k tomu, že navzdory jejich potenciálu a přínosům, využívání systémů RPAS s sebou přináší také významná rizika, obzvláště proto, že tyto systémy posilují další technologie, což může vést k rozvoji dohledu a sledování osob a objektů; vzhledem k tomu, že systémy RPAS jsou již ze své definice určitým typem technologie s dvojím užitím a jako takové si žádají velmi přísná a důsledná pravidla; vzhledem k tomu, že využívání RPAS přináší také specifické problémy, pokud současně dochází ke zpracovávání osobních údajů, protože se tak zasahuje do základních práv, konkrétně práva na soukromí a ochranu údajů, jakož i v souvislosti s veřejnou bezpečností, neboť RPAS mohou být, ať už záměrně, či nikoli, použity ke způsobení škody na lidech a infrastruktuře;

C.  vzhledem k tomu, že roztříštěné vnitrostátní právní úpravy civilního využití RPAS by bránily rozvoji unijního trhu s RPAS, neumožňovaly by zavedení společných přísných záruk a přinášely by vážná rizika pro základní práva občanů EU, zejména právo na soukromí, právo na ochranu údajů, právo na bezpečnost a svobodu shromažďování;

D.  vzhledem k tomu, že jednoznačný a úplný regulační rámec, který se bude vztahovat na celý řetězec RPAS a zajistí bezpečnost, ochranu, soukromí a ochranu údajů, ochranu životního prostředí, obecnou i právní odpovědnost, prosazování práva, pojištění, identifikaci a transparentnost, může zaručit právní jistotu a bezpečnou integraci RPAS do systému civilního letectví a že by tento rámec mohl vést k tomu, že bude EU hrát klíčovou úlohu při stanovování mezinárodních norem;

E.  vzhledem k tomu, že větší přístup spotřebitelů k RPAS bude mít rovněž mimořádné společenské dopady a hluboce změní naši obchodní a soukromou interakci;

F.  vzhledem k tomu, že je nutné zavést rozlišení mezi RPAS k rekreačním účelům na straně jedné a k profesionálnímu využití na straně druhé; vzhledem k tomu, že při využití k rekreačním účelům bude nutné zakázat určité technologie, které ve velké míře zasahují do soukromí; vzhledem k tomu, že vysoce výkonná technologie, kterou jsou vybaveny některé RPAS určené k profesionálnímu využití, musí povinně dodržovat zásady proporcionality a nezbytnosti;

G.  vzhledem k tomu, že RPAS a jejich aplikace mohou být obzvláště intruzivní ve vztahu k soukromí a ochraně osobních údajů; vzhledem k tomu, že neexistence přímé vazby mezi přístrojem a jeho uživatelem vede při používání RPAS k dojmu zbavení se odpovědnosti;

1.  podporuje návrh Komise na urychlenou úpravu nařízení (ES) č. 216/2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví prostřednictvím přezkumu jeho nedostatečné oblasti působnosti, pokud jde o regulaci RPAS o váze nižší než 150 kg, s cílem zajistit, aby mohla EU řádně regulovat integraci RPAS do systému civilního letectví díky splnění podmínek v oblasti bezpečnosti, zabezpečení a ochrany soukromí a údajů pro civilní použití RPAS;

2.  opakuje, že v případě, že systémy RPAS činné v EU zpracovávají osobní údaje, ať už pro účely prosazování práva, nebo ze strany fyzických osob v průběhu pouze osobních či domácích aktivit, musí být plně dodržovány právo na ochranu soukromého života zakotvené v článku 7 Listiny základních práv EU (dále jen „Listina“), právo na ochranu osobních údajů stanovené v článku 8 Listiny, článek 16 SFEU a právní rámec EU v oblasti ochrany osobních údajů;

3.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby při vypracovávání jakékoli politiky EU v oblasti RPAS byla zaručena ochrana soukromí a údajů tím, že jako minimální požadavek bude povinné vypracovat posouzení dopadu a uplatňovat ochranu soukromí již ve stadiu návrhu („privacy by design“) a standardní nastavení ochrany soukromí („privacy by default“);

4.  připomíná hospodářský význam tohoto odvětví a zdůrazňuje, že je třeba zavést vhodné politiky zaměřené na ochranu soukromí a na bezpečnost, které budou přiměřené svému cíli a nebudou představovat zbytečně velkou zátěž pro MSP;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby do jakékoli politiky EU ve věci RPAS byly již ve fázi návrhu pevně začleněny záruky ochrany soukromí a osobních údajů v souladu se zásadami nezbytnosti a proporcionality, a to mj. tím, že bude u všech systémů RPAS využívaných v EU zavedena povinnost vypracovávat posouzení dopadu a uplatňovat ochranu soukromí již ve stadiu návrhu a standardní nastavení ochrany soukromí, a tím, že budou vypracovány nezbytné obecné pokyny, které zohlední odborné znalosti Evropského inspektora ochrany údajů a vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů shromážděné v rámci pracovní skupiny zřízené podle článku 29, s cílem zaručit koordinované provádění regulačního rámce upravujícího RPAS; vyzývá dále Komisi, aby Evropský parlament v plném rozsahu informovala o všech opatřeních – včetně studií dopadu – která hodlá přijmout v oblasti RPAS;

6.  zdůrazňuje, že je třeba zavést jednoznačný právní rámec založený na relevantních kritériích týkajících se využívání kamer a čidel, zejména ze strany komerčních a soukromých RPAS, který zajistí účinnou ochranu práva na soukromí a na ochranu osobních údajů a ochrání také bezpečnost občanů, přičemž zohlední velikost součástek RPAS, která se neustále zmenšuje, což vede k vývoji čím dál tím přenosnějších a obtížněji zjistitelných zařízení;

7.  zdůrazňuje, že využívání RPAS ze strany donucovacích orgánů a zpravodajských služeb musí dodržovat základní právo na soukromí, ochranu osobních údajů, svobodu pohybu a svobodu slova a že je třeba předcházet potenciálním rizikům spojeným s takovýmto využíváním RPAS, a to jak při sledování jednotlivců a skupin, tak při monitorování veřejných prostor, jako jsou např. státní hranice;

8.  domnívá se, že pravidla na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni by měla jednoznačně zavést ustanovení vztahující se na RPAS, pokud jde o vnitřní trh a mezinárodní obchod (výroba, prodej, nákup a využívání RPAS a obchodování s nimi), bezpečnost a zabezpečení (pilotní licence, oprávnění k letu, identifikace majitelů, sledování umístění RPAS v reálném čase a jejich monitorování, a to i v bezletových zónách, jako jsou letiště a další strategická infrastruktura, pojištění odpovědnosti provozovatelů RPAS a pravidla, která je třeba dodržovat při provozování dronů, jako jsou pravidla o vizuálním kontaktu), soukromí a ochranu údajů a také jakékoli jiné platné právní předpisy, např. v oblasti trestního práva, duševního vlastnictví, letectví a životního prostředí;

9.  vybízí členské státy, aby zajistily, aby odborná příprava poskytovaná profesionálním uživatelům a majitelům RPAS zahrnovala specifická školení týkající se ochrany osobních údajů a soukromí a aby se na profesionální uživatele RPAS uplatňovalo vzájemné uznávání ze strany členských států, čímž se odstraní případná omezení trhu;

10.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby byly všechny osoby provozující RPAS informovány o unijních a vnitrostátních pravidlech, jež upravují používání RPAS, včetně pravidel týkajících se ochrany soukromí a osobních údajů, a aby tato pravidla byla upřesněna např. v informačním letáku nebo příručce, které budou poskytnuty každému, kdo si RPAS pořídí;

11.  vyjadřuje znepokojení ohledně potenciálních protiprávních či nebezpečných využití RPAS (např. přebudování RPAS z civilního nástroje na zbraň používanou k vojenským či jiným účelům, nebo použití RPAS k rušení navigačních či komunikačních systémů); vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj technologie, která je nezbytná pro zajištění bezpečnosti, ochrany a soukromí při fungování RPAS, mj. prostřednictvím finančních prostředků z programu Horizont 2020, které by měly být poskytovány především na výzkum a vývoj zaměřené na systémy, technologie atd., které lze využít k posílení ochrany soukromí již ve stadiu návrhu a standardního nastavení ochrany soukromí, a aby podporovala rozvoj technologií, jako je např. „detekce a vyhnutí“ („detect and avoid“, DAA), tzv. geo-fencing (sledování a kontrola pohybu v určité oblasti na dálku) nebo ochrana proti rušení signálu či proti únosům, jakož i ochrana soukromí již ve stadiu návrhu a standardní nastavení ochrany soukromí, což jsou mechanismy, které umožní bezpečné využívání civilních RPAS;

12. důrazně doporučuje, aby se současná jednání mezi tvůrci politiky a regulačními orgány na unijní i vnitrostátní úrovni, průmyslem, malými a středními podniky a obchodními provozy otevřela veřejnosti a aby byla zahájena veřejná diskuse za účasti občanů a dalších příslušných zúčastněných stran, např. nevládních organizací (včetně organizací bránících občanská práva) a donucovacích orgánů, s cílem poukázat na problémy týkající se ochrany základních práv a úkolů a výzev, jimž musí různí aktéři čelit, mají-li při využívání RPAS ochránit tato práva a bezpečnost občanů;

13.  vyzývá Komisi, aby přijala sdělení (spojené s důkladnou analýzou a podrobným hodnocením dopadu) ohledně dopadů a rizik týkajících se bezpečnosti, ochrany, dodržování základních práv (zejména práva na ochranu soukromí a osobních údajů), prosazování práva a zpravodajské činnosti, které jsou spojeny s RPAS, s cílem povzbudit veřejnou diskusi a poskytnout jí příslušné informace a vymezit iniciativy plánované v této oblasti v podrobném akčním plánu;

14.  vyzývá výbory TRAN a LIBE, aby uspořádaly společné slyšení, na které pozvou zástupce průmyslu, vnitrostátních organizací na ochranu soukromí, evropského inspektora ochrany údajů, Komise a nevládních organizací působících v oblasti základních práv;

15.  vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení mechanismu pravidelného podávání zpráv, které by zohledňovaly technický a politický vývoj a také osvědčené postupy na vnitrostátní úrovni, zabývaly by se incidenty spojenými s RPAS a předkládaly by celkový přehled a hodnocení regulačních přístupů v členských státech, což by umožňovalo srovnání a vymezení osvědčených postupů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

3.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

50

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerard Batten, Heinz K. Becker, Malin Björk, Caterina Chinnici, Ignazio Corrao, Frank Engel, Cornelia Ernst, Laura Ferrara, Monika Flašíková Beňová, Mariya Gabriel, Kinga Gál, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Brice Hortefeux, Filiz Hyusmenova, Sophia in ‘t Veld, Eva Joly, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Timothy Kirkhope, Barbara Kudrycka, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Monica Macovei, Vicky Maeijer, Louis Michel, Claude Moraes, József Nagy, Péter Niedermüller, Soraya Post, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Udo Voigt, Beatrix von Storch, Josef Weidenholzer, Cecilia Wikström, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Hugues Bayet, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Pál Csáky, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Ska Keller, Miltiadis Kyrkos, Andrejs Mamikins, Elly Schlein, Barbara Spinelli, Josep-Maria Terricabras, Kazimierz Michał Ujazdowski, Axel Voss

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Norbert Lins

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

15.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

45

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Lucy Anderson, Marie-Christine Arnautu, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Karima Delli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Dieter-Lebrecht Koch, Stelios Kouloglou, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Georg Mayer, Cláudia Monteiro de Aguiar, Renaud Muselier, Jens Nilsson, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Gabriele Preuß, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, David-Maria Sassoli, Claudia Schmidt, Claudia Tapardel, Wim van de Camp, Janusz Zemke, Roberts Zīle, Kosma Złotowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Rosa D’Amato, Daniel Dalton, Kateřina Konečná, Jozo Radoš, Ruža Tomašić, Matthijs van Miltenburg

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Diane James, Julia Reda

(1)

http://www.developpement-durable.gouv.fr/Quelle-place-pour-les-drones-dans.html

(2)

http://www.caa.co.uk/default.aspx?catid=1995&pageid=16012

(3)

http://www.icao.int/Meetings/UAS/Documents/Circular%20328_en.pdf

Právní upozornění