Postup : 2015/2052(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0268/2015

Předložené texty :

A8-0268/2015

Rozpravy :

PV 27/10/2015 - 14
CRE 27/10/2015 - 14

Hlasování :

PV 28/10/2015 - 7.11
CRE 28/10/2015 - 7.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0385

ZPRÁVA     
PDF 558kWORD 136k
29.9.2015
PE 552.059v03-00 A8-0268/2015

o evropských strukturálních a investičních fondech a řádné správě ekonomických záležitostí: pokyny k uplatňování článku 23 nařízení o společných ustanoveních

(2015/2052(INI))

Výbor pro regionální rozvoj

Zpravodaj: José Blanco López

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o evropských strukturálních a investičních fondech a řádné správě ekonomických záležitostí: pokyny k uplatňování článku 23 nařízení o společných ustanoveních

(2015/2052(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise o pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost evropských strukturálních a investičních fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí podle článku 23 nařízení (EU) č. 1303/2013 (COM(2014)0494) („pokyny“),

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 4, 162, 174 až 178 a 349 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 („nařízení o společných ustanoveních“)(1),

–  s ohledem na prohlášení Komise o článku 23, které je součástí prohlášení týkajících se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2013 o dopadu rozpočtových omezení na regionální a místní orgány, pokud jde o výdaje ze strukturálních fondů EU v členských státech(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o přispění politiky soudržnosti k dosahování cílů Lisabonské strategie a strategie EU 2020(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o sedmé a osmé zprávě Evropské komise o pokroku v provádění politiky soudržnosti EU a o strategické zprávě za rok 2013 o provádění programů na období 2007–2013(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2014(6),

–  s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti s názvem „Investice pro zaměstnanost a růst: podpora hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Unii“ ze dne 23. července 2014,

–  s ohledem na strategickou zprávu Komise 2013 o provádění programů politiky soudržnosti na období 2007–2013 ze dne 18. dubna 2013 (COM(2013)0210),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 12. února 2015 o pokynech k uplatňování opatření k propojení účinnosti evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) s řádnou správou ekonomických záležitostí,

–  s ohledem na studii Parlamentu s názvem „Evropská správa ekonomických záležitostí a politika soudržnosti“ z ledna 2014 (Generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti),

–  s ohledem na sdělení Parlamentu s názvem „Evropské strukturální a investiční fondy a řádná správa ekonomických záležitostí: pokyny k uplatňování článku 23 nařízení o společných ustanoveních (Generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0268/2015),

A.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je politikou vycházející ze SFEU a výrazem evropské solidarity, jejímž účelem je posilovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost v EU, a zejména snižovat rozdíly mezi regiony a podporovat vyvážený a harmonický rozvoj společnosti a ekonomiky; vzhledem k tomu, že je rovněž investiční politikou přispívající k naplnění cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný rozvoj podporující začlenění;

B.  vzhledem k tomu, že stávající legislativní rámec politiky soudržnosti, který tuto politiku propojuje se strategií EU pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, evropským semestrem, integrovanými hlavními směry strategie Evropa 2020, doporučeními pro jednotlivé země a doporučeními Rady, však zastřešuje velmi specifické úkoly, cíle a horizontální principy;

C.  vzhledem k tomu, že stávající právní rámec evropských strukturálních a investičních fondů („ESI fondy“) má prohlubovat koordinaci, doplňkovost a součinnost s dalšími politikami a nástroji EU;

D.  vzhledem k tomu, že je prokázáno, že nezbytným předpokladem udržitelného a dlouhodobého hospodářského růstu, vytváření pracovních míst a sociálního a územního rozvoje jsou řádná správa a efektivní veřejné instituce, ačkoli ohledně makroekonomických faktorů, které ovlivňují fungování politiky soudržnosti, je k dispozici údajů méně;

E.  vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční nepředvídatelnost a právní nejistota může vést ke snižování míry veřejných a soukromých investic a ohrozit naplňování cílů politiky soudržnosti;

F.  vzhledem k tomu, že pokyny se týkají první složky opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních; vzhledem k tomu, že tato složka opatření zahrnuje změny programů a pozastavení plateb, které nejsou povinné, zatímco druhá složka opatření podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních vyžaduje pozastavení závazků či plateb, nepřijme-li členský stát v kontextu procesu správy ekonomických záležitostí nápravná opatření;

G.  vzhledem k tomu, že plnění doporučení pro jednotlivé země ze strany členských států je neuspokojivé, neboť z Komisí vypracovaného hodnocení provádění 279 doporučení, která byla vydána v roce 2012 a 2013, vyplývá, že 28 (10 %) doporučení bylo zcela splněno nebo vykázalo výrazný pokrok a 136 (48,7 %) vykázalo určitý pokrok, avšak u 115 (41,2 %) byl zaznamenán pouze omezený pokrok nebo nebyl zaznamenán pokrok žádný;

Propojování účinnosti ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí

1.  poukazuje na význam nástrojů a zdrojů politiky soudržnosti pro zachování úrovně investic s evropskou přidanou hodnotou v členských státech a regionech v zájmu vytvoření více pracovních míst a zlepšení socioekonomických podmínek, zejména v případech, kdy investice výrazně poklesly v důsledku hospodářské a finanční krize;

2.  je přesvědčen, že naplňování strategických záměrů a cílů ESI fondů nesmí být oslabováno mechanismy správy ekonomických záležitostí, jakkoli uznává, že přispívají ke stabilitě makroekonomického prostředí a k účinné a účelné politice soudržnosti zaměřené na výsledky;

3.  domnívá se, že opatření podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních musí být uplatňována až jako krajní možnost, na podporu účelného využívání ESI fondů;

4.  zdůrazňuje víceletou a dlouhodobou povahu programů a cílů ESI fondů oproti ročnímu cyklu evropského semestru; v této souvislosti poukazuje na to, že je nutné vyjasnit mechanismy provádění evropského semestru, a žádá úzkou koordinaci mezi oběma procesy a mezi orgány příslušnými k jejich provádění;

5.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise předložila bílou knihu, v níž zohlední účinky veřejných investic v dlouhodobém výhledu a uvede typologii kvalitních investic, aby bylo možné jednoznačně určit, jaké investice jsou nejúčinnější;

6.  připomíná, že politika soudržnosti hraje v době současné krize zásadní úlohu a prokazuje vysokou schopnost reagovat na makroekonomická a fiskální omezení, když v období 2007–2012 došlo ke změně programů v hodnotě přesahující 11 % dostupných rozpočtových prostředků, aby byly podpořeny nejnaléhavější potřeby a posíleny určité intervence; v této souvislosti zdůrazňuje, že v některých členských státech představovala politika soudržnosti v období 2007–2013 více než 80 % veřejných investic;

7.  žádá Komisi, aby poskytla další analytické údaje o dopadu a významu makroekonomických mechanismů pro regionální rozvoj, pro účinnost politiky soudržnosti a pro interakci mezi evropským rámcem správy ekonomických záležitostí a politikou soudržnosti a aby předložila konkrétní informace o tom, jak politika soudržnosti přispívá k příslušným doporučením pro jednotlivé země a doporučením Rady;

8.  vyzývá členské státy, aby optimálně využívaly flexibility, kterou umožňují pravidla Paktu o stabilitě a růstu;

Změny programů podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních

Obecné poznámky

9.  připomíná, že rozhodnutí o změně programů nebo o pozastavení podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních musí být použita pouze ve výjimečných situacích, přičemž musí být důkladně zvážena, řádně odůvodněna a musí být vykonána obezřetně, s uvedením dotčených programů a priorit, aby byla zajištěna transparentnost a aby bylo možné provést ověření a přezkum; mimoto zdůrazňuje, že tato rozhodnutí by neměla zhoršovat obtíže, jimž regiony a členské státy čelí v důsledku socioekonomické situace nebo své zeměpisné polohy a specifické situace ve smyslu článků 174 a 349 SFEU;

10.  domnívá se, že dohody a programy o partnerství schválené v tomto programovém období zohledňují příslušná doporučení pro jednotlivé země a doporučení Rady a tak představují dobrý základ pro to, aby se ve střednědobém výhledu předešlo změně programů, pokud se výrazně nezhorší hospodářské podmínky;

11.  zdůrazňuje, že časté změny programů by byly kontraproduktivní a je třeba se jich vyvarovat, aby nebyla narušována správa fondů či oslabována stabilita a předvídatelnost víceleté investiční strategie a aby se předešlo případným negativním dopadům, mimo jiné pokud jde o čerpání ESI fondů;

12.  vítá obezřetný přístup Komise ke změnám programů i její záměr omezit je na co nejmenší míru; vyzývá k uplatňování přístupu „včasného varování“, kdy budou dotčené členské státy informovány o zahájení postupu změny programu podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních, a zdůrazňuje, že každé žádosti o změnu programu musí předcházet konzultace s monitorovacím výborem;

13.  žádá Komisi, aby v úzké spolupráci s příslušným členským státem vypracovala podrobnou analýzu všech řešení, jež jsou alternativou k uplatnění článku 23 nařízení o společných ustanoveních a jež lze použít v případě, že nastane problém, který by mohl vést k předložení žádosti o změnu programu;

14.  vyjadřuje politování nad nepřiměřeným nárůstem administrativní zátěže a z toho plynoucích nákladů pro všechny dotčené úrovně správy, který je důsledkem napjatých lhůt a složitosti postupu změny programu podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních; upozorňuje na to, že by se neměly překrývat postup změny programu podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních s návaznými cykly evropského semestru; vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu podle čl. 23 odst. 16 nařízení o společných ustanoveních zvážila možnost přehodnocení uplatňování lhůt;

Horizontální zásady podle nařízení o společných ustanoveních

15.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že pokyny výslovně neodkazují na obecné a horizontální zásady podle článků 4 až 8 nařízení o společných ustanoveních, a připomíná, že výklad článku 23 nařízení o společných ustanoveních musí zohledňovat a splňovat tyto zásady, zejména zásadu partnerství a víceúrovňové správy, a nařízení a společný strategický rámec obecně; v této souvislosti žádá Komisi, aby vysvětlila, jakým způsobem budou tyto zásady konkrétně zohledňovány při uplatňování ustanovení článku 23 nařízení o společných ustanoveních;

Dopad uplatňování článku 23 nařízení o společných ustanoveních na nižší než celostátní úrovni

16.  zdůrazňuje, že příčinou nárůstu veřejného dluhu jsou hlavně politiky uplatňované vládami členských států, a je vážně znepokojen tím, že neschopnost zvládat makroekonomické záležitosti na úrovni státu může postihovat orgány na nižší než celostátní úrovni a příjemce prostředků z ESI fondů a žadatele o tyto prostředky;

17.  připomíná, že pravidla týkající se jednotlivých tematických cílů v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020 umožňují určitou míru flexibility při řešení potřeb členských států a regionů, a konstatuje, že uplatňování článku 23 nařízení o společných ustanoveních může tuto flexibilitu omezovat; připomíná, že je nutné zohledňovat klíčové územní problémy a rovněž zásadu subsidiarity uvedenou v čl. 4 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních;

18.  žádá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy a partnery ve smyslu článku 5 nařízení o společných ustanoveních vyhodnocovala dopad a nákladovou efektivitu všech opatření přijatých podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních na regionální a místní úrovni;

19.  zdůrazňuje, že je třeba, aby v případě změny programu byly vždy aktivně zapojeny místní a regionální orgány, a zastává názor, že vzhledem k tomu, že ESI fondy jsou propojeny s řádnou správou ekonomických záležitostí, měl by evropský semestr získat územní rozměr tím, že budou tyto orgány zapojeny i do něj;

20.  žádá Komisi, aby článek 23 nařízení o společných ustanoveních uplatňovala v souladu se zásadou proporcionality, a sice aby zohledňovala situaci v členských státech a regionech, které čelí socioekonomickým problémům a v nichž ESI fondy představují významný podíl investic, což má v kontextu krize ještě zásadnější význam; zdůrazňuje, že je třeba předejít dalším dopadům na členské státy a regiony, zejména na ty, které zaostávají;

Koordinace, transparentnost a odpovědnost institucí

21.  připomíná, že úzká koordinace mezi institucemi je předpokladem náležité doplňkovosti a součinnosti činností v rámci politiky a patřičné a ustálené interpretace rámce řádné správy ekonomických záležitostí a jeho interakce s politikou soudržnosti;

22.  vyzývá Komisi, Radu a Parlament, aby si vzájemně vyměňovaly informace a aby na patřičné politické úrovni vedly veřejnou diskusi s cílem zajistit jednotné chápání podmínek uplatňování článku 23 nařízení o společných ustanoveních; v této souvislosti připomíná, že je třeba, aby byla k rozhodování podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních příslušná Rada ve speciálním složení pro politiku soudržnosti;

23.  pokládá za nezbytné zajistit transparentnost a odpovědnost tím, že bude Parlament pověřen demokratickým dohledem nad systémem správy v kontextu článku 23 nařízení o společných ustanoveních, který zavádí významná omezení přístupu zdola nahoru, jenž je důležitým prvkem politiky soudržnosti;

Pozastavení plateb

24.  připomíná, že o pozastavení plateb rozhoduje Rada na základě návrhu, který může přijmout Komise, pokud dotčený členský stát nepřijme účinné opatření; zdůrazňuje důležité právní záruky stanovené v článku 23 nařízení o společných ustanoveních pro zajištění výjimečnosti mechanismu pozastavení;

25.  zdůrazňuje penalizační účinek pozastavení plateb a žádá Komisi, aby svou pravomoc navrhovat jejich pozastavení uplatňovala s nejvyšší obezřetností a zásadně v souladu s čl. 23 odst. 6 nařízení o společných ustanoveních, po řádném posouzení všech relevantních informací a okolností a zvážení stanovisek, jež vyplynou ze strukturovaného dialogu;

26.  s ohledem na kritéria pro určování programů, které budou pozastaveny, a míru pozastavení v rámci první složky, vítá obezřetný přístup stanovený v pokynech, podle nějž se mají zohledňovat ekonomické a sociální podmínky členských států, tedy zvažovat polehčující okolnosti, obdobně jako je tomu v případě pozastavení podle čl. 23 odst. 9 nařízení o společných ustanoveních;

27.  vyzývá Komisi, aby stanovila časový rámec pro zrušení pozastavení plateb podle čl. 23 odst. 8 nařízení o společných ustanoveních;

Úloha Parlamentu v rámci článku 23 nařízení o společných ustanoveních

28.  vyjadřuje politování nad tím, že se pokyny nezabývají úlohou Parlamentu, ačkoli nařízení o společných ustanoveních bylo přijato řádným legislativním postupem a přestože Parlament soustavně volá po posílení demokratické odpovědnosti a kontroly při správě ekonomických záležitostí;

29.  domnívá se, že zapojení Parlamentu jako hlavního demokratického garanta správného uplatňování čl. 23 odst. 15 nařízení o společných ustanoveních by mělo být formalizováno prostřednictvím jasně vymezeného postupu, který zajistí konzultace s Parlamentem ve všech fázích, pokud jde o schvalování žádostí o změnu programu či návrhy a rozhodnutí o pozastavení závazků nebo plateb;

30.  zdůrazňuje potřebu soustavné, jasné a transparentní interinstitucionální spolupráce a domnívá se, že tento postup by měl zahrnovat alespoň následující kroky:

   Komise by měla neprodleně informovat Parlament o doporučeních pro jednotlivé země a doporučeních Rady, která jsou relevantní v souvislosti s ESI fondy a programy finanční pomoci, či příslušnými změnami, a která mohou vést k podání žádosti o změnu programu podle čl. 23 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních;

   Komise by měla neprodleně informovat Parlament o veškerých žádostech o změnu programu podle čl. 23 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních či o návrzích rozhodnutí o pozastavení plateb podle čl. 23 odst. 6 nařízení o společných ustanoveních, aby se k nim Parlament mohl před učiněním dalších kroků vyjádřit prostřednictvím usnesení;

   Komise by měla zohlednit postoj Parlamentu a veškeré okolnosti či stanoviska, jež vzejdou ze strukturovaného dialogu podle čl. 23 odst. 15 nařízení o společných ustanoveních;

   Parlament by měl Komisi vyzvat k vysvětlení toho, zda byl postoj Parlamentu v procesu zohledněn a jaké kroky byly v návaznosti na strukturovaný dialog podniknuty;

   o žádostech o změnu programu by měly být informovány Výbor regionů a Hospodářský a sociální výbor a měly by mít možnost se k nim vyjádřit;

   Parlament, Rada a Komise by měly navázat dialog v souvislosti s uplatňováním článku 23 nařízení o společných ustanoveních tím, že zajistí interinstitucionální koordinaci a řádnou výměnu informací, jež umožní sledovat uplatňování postupů podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních;

31.  vyzývá Komisi, aby podávala zprávy o dopadu a výsledcích uplatňování článku 23 nařízení o společných ustanoveních v rámci přezkumu jeho uplatňování v souladu s odstavcem 17 uvedeného článku, v nichž mimo jiné sdělí, do jaké míry byla daná žádost o změnu programu založena na plnění příslušných doporučení pro jednotlivé země či doporučení Rady či do jaké míry posílila dopad prostředků z ESI fondů, jež mají členské státy k dispozici v rámci programů finanční pomoci, na růst a konkurenceschopnost, a poskytne údaje o případných pozastavených částkách a dotčených programech;

°

°  °

32.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a členským státům a jejich regionům.

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2)

Úř. věst. C 375, 20.12.2013, s. 2.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0401.

(4)

Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 120.

(5)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0132.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0038.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Ustanovení týkající se opatření, která propojují účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí, obsažená v článku 23 nařízení o společných ustanoveních, jež bylo přijato v uplynulém volebním období, představují pravděpodobně nejkontroverznější aspekt tohoto nařízení.

Spoluzpravodajové Evropského parlamentu pro nařízení o společných ustanoveních ve své zprávě navrhovali, aby ustanovení o makroekonomické podmíněnosti byla bezvýhradně vypuštěna. Návrh na jejich vypuštění byl rovněž předmětem pozměňovacích návrhů projednávaných mimo jiné v několika poslaneckých skupinách. Lze říci, že proti makroekonomické podmíněnosti se vyjádřila naprostá většina.

Nakonec však makroekonomická podmíněnost byla do nařízení začleněna. V prvním čtení byl přijat výsledek společné dohody mezi Parlamentem, Radou a Komisí s rozhodnutím sporná ustanovení zachovat, aniž byla poskytnuta možnost hlasovat o pozměňovacích návrzích, které usilovaly o jejich vypuštění.

Touto zprávou z vlastního podnětu nelze ustanovení článku 23 nařízení o společných ustanoveních ve znění uvedeném v tomto nařízení vypustit ani změnit. Můžeme se však zasloužit o to, aby byla uplatňována co nejspravedlivějším a nejvyváženějším způsobem.

Je vhodné zdůraznit, že pokyny, které jsou předmětem této zprávy, se vztahují výlučně na první část článku 23 nařízení o společných ustanoveních, která se týká změny programů či pozastavení strukturálních a investičních fondů, mající dobrovolnou povahu, a nikoli na druhou část týkající se pozastavení fondů, mající povinnou povahu.

Zpravodaj měl pro vypracování této zprávy možnost vést výměnu názorů s velkou částí stínových zpravodajů výboru REGI a rovněž s příslušnými výbory předkládajícími stanoviska (ECON, EMPL a BUDG), s Výborem regionů a mimo jiné i s Evropskou komisí a Radou.

Omezení článku 23

Velká většina z nás vyjadřuje obavy ohledně praktických důsledků změny programů či pozastavení ESI fondů na základě článku 23 nařízení o společných ustanoveních. Zpravodaj v této zprávě usiloval o dosažení rovnováhy mezi různými názory na mechanismus makroekonomické podmíněnosti z hlediska jeho uplatňování coby krajní možnosti využití systému.

Je důležité, abychom neztratili ze zřetele původní úlohu a cíle politiky soudržnosti a její význam coby nástroje pro zachování investic v evropských regionech, zejména v době hospodářské krize a nestability. I když je nutné uznat potřebu účinné správy ekonomických záležitostí, neměly by tyto mechanismy bránit naplňování širších cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Musíme nadnést, že regionální či místní orgány by se mohly změnou programů či pozastavením fondů cítit potrestané, což by poškodilo jejich ekonomickou a sociální situaci, a to jen proto, že na jiných úrovních správy nebyly splněny makroekonomické požadavky. Článek 23 nařízení o společných ustanoveních nesmí vést k finanční nejistotě a nestabilitě, která by zhoršovala již tak nejistou situaci zejména ve znevýhodněných regionech nebo v regionech nejvíce zasažených krizí. Musíme zajistit přiměřenou odpověď, aby nedošlo k dalšímu zhoršování situace v regionech, které se již nyní potýkají s obtížemi.

Vítáme skutečnost, že Komise zjevně sdílí přesvědčení, že je důležité omezit změnu programu fondů na nejnižší nezbytné minimum, a že při provádění článku 23 nařízení o společných ustanoveních bude zohledněna konkrétní ekonomická a sociální situace dotčeného členského státu. Uplatňování makroekonomické podmíněnosti by mělo být transparentní, odůvodněné a prokazatelně přispívat k naplňování cílů politiky soudržnosti pro daný region nebo dané regiony. Je pochopitelné, že článek 23 nařízení o společných ustanoveních musí vést k jedinému cíli, a to k zajištění udržitelnější a účinnější politiky soudržnosti.

Pro současné programové období je politika soudržnosti úzce spojena se strategickými cíli strategie Evropa 2020 a s mechanismy správy ekonomických záležitostí, jako je evropský semestr. To znamená, že dohody o partnerství a programy probíhající v tomto období by měly v zásadě již být v souladu s širšími makroekonomickými cíli Unie, a proto by měly být změny programů podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních nutné pouze za zcela mimořádných okolností.

Abychom zajistili, že primární cíl soudržnosti neutrpí žádnou újmu, je nezbytné zdůraznit význam úzké institucionální koordinace na všech úrovních správy, která by zabránila opětovným centralizacím, jež by vedly ke zpochybnění víceúrovňové správy a zásady partnerství, která k politice soudržnosti neodmyslitelně patří. V tomto ohledu bude důležité získat a analyzovat údaje o interakci mezi evropskými procesy správy ekonomických záležitostí a cíli a výsledky politiky soudržnosti.

Je nezbytné zajistit rovněž místní a regionální rozměr politiky soudržnosti společně se zásadou subsidiarity, transparentnosti a proporcionality. Musíme zajistit, aby měly regionální a místní orgány i nadále flexibilitu v řešení svých konkrétních potřeb, a musíme se vyvarovat toho, aby změny programů podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních omezovaly jejich možnosti reagovat na problémy na své úrovni správy. V konečném důsledku pak musíme omezit případnou administrativní zátěž a vícenáklady, jež by mohly vést k uplatnění článku 23 nařízení o společných ustanoveních. Proces změn programů musí být co nejjednodušší a nejtransparentnější a je třeba se vyhnout nadměrné složitosti a nejistotě pro regionální a místní orgány.

Úloha Evropského parlamentu

Evropský parlament se musí stát hlavním demokratickým garantem řádného uplatňování ustanovení týkajících se makroekonomické podmíněnosti vyplývající z nařízení o společných ustanoveních. Úloha Evropského parlamentu při uplatňování změn programů a pozastavení fondů na základě článku 23 nařízení o společných ustanoveních ale bohužel není v pokynech Komise definována.

Spíše než kritika článku 23 nařízení o společných ustanoveních je účelem této zprávy vymezit vhodným způsobem účast Evropského parlamentu na procesu změny a pozastavení programů za účelem plnohodnotného uplatňování zásady makroekonomické podmíněnosti. Parlament se musí aktivně zapojit do kontroly provádění článku 23 nařízení o společných ustanoveních, což bude vyžadovat soustavnou a spolehlivou výměnu informací mezi všemi zúčastněnými stranami a plnou transparentnost v každé fázi procesu.


STANOVISKO Rozpočtového výboru (23.6.2015)

pro Výbor pro regionální rozvoj

k evropským strukturálním a investičním fondům a řádné správě ekonomických záležitostí: pokyny týkající se provádění článku 23 nařízení o společných ustanoveních

(2015/2052(INI))

Navrhovatel: Janusz Lewandowski

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá, že bylo vyjasněno uplatňování zvláštních ustanovení čl. 23 odst. 1 a 6 nařízení (EU) č. 1303/2013;

2.  souhlasí s tím, že k úspěšnému uplatňování evropských strukturálních a investičních fondů přispívá stabilní makroekonomické prostředí, jehož součástí je i kvalitní správa na všech úrovních;

3.  zdůrazňuje, že k posuzování, co představuje „účinné opatření“ členského státu, jsou zapotřebí objektivní kritéria; zdůrazňuje, že je důležité, aby byly při uplatňování ustanovení článku 23 dodržovány zásady proporcionality a rovného zacházení a aby s daným členským státem včas proběhl obsáhlý dialog;

4.  připomíná, že národní programy reforem pomáhají realizovat strategii Evropa 2020 na úrovni členských států a měly by být zohledněny ještě předtím, než je členský stát požádán o přehodnocení a provedení změn ve své dohodě o partnerství a v příslušných programech;

5.  vyzývá Komisi, aby postup podle první části článku 23 používala pouze jako poslední východisko v mimořádných situacích, kdy výhody navržených změn jednoznačně převažují nad jejich náklady, a aby přihlédla k tomu, že zkušenosti z minula ukazují, že proces naplánování nových programů může být nákladný a pro státní správu členských států a místní a regionální orgány náročný;

6.  poukazuje na to, že regiony používají průměrně třetinu veřejného financování v EU a hrají při poskytování veřejných služeb a hrazení výdajů vedoucích k růstu zásadní roli; vyjadřuje znepokojení nad krátkými lhůtami pro naplánování nových programů a má v úmyslu pozorně sledovat, zda bude v souladu se zásadou subsidiarity a partnerství, které jsou jádrem politiky soudržnosti, umožněno řádné zapojení regionálních orgánů a partnerů, jak je uvedeno v článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013;

7.  upozorňuje zejména na to, že pozastavení prostředků na platby by mohlo narušit finanční plánování na úrovni programů a penalizovat iniciátory projektů a v obecnější rovině negativně ovlivnit předvídatelnost a plánování investic, což může být v případě členských států s méně výkonnou ekonomikou, jejichž veřejné finance již vykazují schodek a které ke svým veřejným investicím více potřebují financování ze strukturálních a investičních fondů, kontraproduktivní a může to také vést k makroekonomické nestabilitě a k poškození reputace EU jako celku;

8.  považuje za politováníhodné, že Parlament není zapojen do procesu přijímání rozhodnutí o změně programů či pozastavení vyplácení prostředků; požaduje, aby se součástí strukturovaného dialogu s Komisí o uplatňování článku 23 staly také rozpočtové aspekty případů změny programů a pozastavení vyplácení prostředků a aby tento dialog proběhl předtím, než Komise přijme návrh o pozastavení plateb;

9.  vyzývá Komisi, aby v souladu s čl. 23 odst. 16 předložila v roce 2017 urychleně zprávu, v níž by zhodnotila uplatňování tohoto článku a posoudila všechny příslušné rozpočtové aspekty.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.6.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

18

7

12

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Jonathan Arnott, Jean Arthuis, Richard Ashworth, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Jean-Paul Denanot, Gérard Deprez, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Iris Hoffmann, Monika Hohlmeier, Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Ernest Maragall, Sophie Montel, Siegfried Mureşan, Liadh Ní Riada, Jan Olbrycht, Younous Omarjee, Paul Rübig, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Paul Tang, Isabelle Thomas, Monika Vana, Daniele Viotti, Stanisław Żółtek

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Janusz Lewandowski, Nils Torvalds, Derek Vaughan, Tomáš Zdechovský

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Tiziana Beghin, Marco Zullo


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (24.6.2015)

pro Výbor pro regionální rozvoj

k evropským strukturálním a investičním fondům a řádné správě ekonomických záležitostí: pokyny týkající se provádění článku 23 nařízení o společných ustanoveních

(2015/2052(INI))

Navrhovatel: Javi López

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá kritéria Komise, v nichž se zdůrazňuje, že výzvy, jež stojí před členskými státy, jsou dlouhodobého charakteru a že víceleté programy financované z evropských strukturálních a investičních fondů (ESI), které mají tyto výzvy řešit, vyžadují jistotu a stálost, pročež by se mělo zamezit častým změnám programu a měla by se dát přednost stabilitě s cílem posílit předvídatelnost a důvěryhodnost programů ESI fondů; domnívá se, že by skutečnost, že doporučení pro jednotlivé země jsou zaměřena krátkodoběji, neměla ohrozit dlouhodobé cíle ESI fondů vzhledem k dlouhodobému charakteru ESI fondů a jejich orientaci na výsledky, jakož i k ročnímu cyklu evropského semestru; věří, že Komise a Rada budou velmi opatrné, budou-li žádat o změny programu fondů nebo pozastavení plateb pro programy, podle zásady solidarity EU, která je z části uplatňována prostřednictvím mechanismu vyčleňujícího určitý podíl z financování EU a která by měla zůstat ústřední zásadou politiky EU;

2.  zdůrazňuje, že investice podporované ESI fondy by měly probíhat ve zdravém makroekonomickém rámci za účelem maximalizace jejich přínosu k růstu, rozvoji, soudržnosti a tvorbě pracovních míst a s cílem řešit nově přicházející sociální a hospodářské problémy; připomíná však, že přidělení prostředků z ESI fondů je podmíněno zvláštními kritérii způsobilosti souvisejícími s úrovní rozvoje regionů EU, a proto přijímání rozhodnutí o změně programu či pozastavení plateb na základě jiných kritérií může být v rozporu s důvody pro existenci těchto fondů;

3.  zdůrazňuje skutečnost, že změna programu nebo jeho pozastavení podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních by v určitých případech mohly bránit dosažení cílů ESI fondů ve všech členských státech, zejména těch, které čelí hlubokým makroekonomickým a sociálním nerovnostem; žádá Komisi, aby tohoto mechanismu použila pouze tehdy, nedaří-li se soustavně členským státům přijmout účinná opatření v reakci na její požadavky, aby změnily program financování, a existují-li přesvědčivé důkazy o tom, že by změna programu mohla mít značný přímý vliv na vytváření pracovních míst v rámci programu; zdůrazňuje, že Komise by měla dokázat, že změny nebudou mít negativní dopad na cíle v oblasti životního prostředí a sociální oblasti, které si stanovily členské státy; vyzývá proto Komisi, aby prováděla posouzení dopadu na míru nezaměstnanosti a hospodářský rozvoj v dotčených zemích; zdůrazňuje, že každý program, který má dlouhodobé pozitivní dopady související se sociálními investicemi, by měl zůstat nedotčen;

4.  považuje za kontraproduktivní pozastavovat fondy EU podporující vzdělávání, odbornou přípravu a tvorbu pracovních míst, když tyto fondy plní své cíle; žádá proto Komisi, aby k uplatňování první části článku 23 nařízení o společných ustanoveních na všechny programy, které spadají pod kterýkoli z tematických cílů ESI fondů, a to zejména pokud jde o tematické cíle 8, 9 a 10, nebo pod cíle zaměstnanosti a sociálních věcí strategie Evropa 2020, přistupovala se zdrženlivostí a aby zajistila, že jakékoliv změny programů v rámci ESI fondů budou doprovázet záruky, že cíle v oblasti sociální soudržnosti budou dodrženy; žádá Komisi, aby striktně uplatňovala minimální podíl ESF uvedený v čl. 92 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních;

5.  žádá Komisi, aby přijala vhodná opatření a zohledňovala hospodářské a sociální podmínky v členských státech, a zabránila tak tomu, aby docházelo k pozastavení závazků nebo plateb na základě druhé části článku 23 nařízení o společných ustanoveních, nachází-li se členský stát v jedné ze situací popsaných v příloze III odst. 1 pododstavcích a) až e) nařízení o společných ustanoveních; vyzývá Komisi, aby vždy prováděla posouzení dopadu pozastavení na nezaměstnanost a aby se snažila zmírňovat případné nežádoucí dopady na dotčenou populaci;

6.  žádá Komisi, aby při uplatňování článku 23 nařízení o společných ustanoveních zajistila, aby byl v souladu s čl. 23 odst. 15 jednotně uplatňován transparentní, účinný a demokratický rozhodovací proces, což by zahrnovalo zavedení systému včasného varování, jehož prostřednictvím by byl dotčený členský stát informován o možnosti zahájení postupu změny programu ihned po zveřejnění doporučení pro jednotlivé země, a aby na základě formalizovaného procesu zajistila informovanost Parlamentu ve všech fázích schvalování žádostí o změnu programu či návrhů a rozhodnutí o pozastavení závazků nebo plateb;

7.  vyzývá Komisi, aby stanovila časový rámec pro zrušení pozastavení plateb podle čl. 23 odst. 8 nařízení o společných ustanoveních.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.6.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

43

8

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Mara Bizzotto, Vilija Blinkevičiūtė, David Casa, Ole Christensen, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Marian Harkin, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Kostadinka Kuneva, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Marek Plura, Sofia Ribeiro, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Yana Toom, Ulla Tørnæs, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Inês Cristina Zuber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Georges Bach, Heinz K. Becker, Paloma López Bermejo, António Marinho e Pinto, Edouard Martin, Tamás Meszerics, Csaba Sógor, Helga Stevens, Monika Vana, Tom Vandenkendelaere

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Flavio Zanonato, Branislav Škripek


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

17.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

3

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, José Blanco López, Franc Bogovič, Mercedes Bresso, Steeve Briois, Edward Czesak, Rosa D’Amato, Bill Etheridge, Michela Giuffrida, Krzysztof Hetman, Constanze Krehl, Andrew Lewer, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Julia Reid, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Maria Spyraki, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Ángela Vallina, Monika Vana, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Kerstin Westphal, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Demetris Papadakis, Maurice Ponga

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Brando Benifei, Andrejs Mamikins, Soraya Post

Právní upozornění