Postup : 2014/2246(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0277/2015

Předložené texty :

A8-0277/2015

Rozpravy :

PV 27/10/2015 - 14
CRE 27/10/2015 - 14

Hlasování :

PV 28/10/2015 - 7.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0384

ZPRÁVA     
PDF 597kWORD 158k
30.9.2015
PE 557.275v02-00 A8-0277/2015

o politice soudržnosti a přezkumu strategie Evropa 2020

(2014/2246(INI))

Výbor pro regionální rozvoj

Zpravodaj: Fernando Ruas

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o politice soudržnosti a přezkumu strategie Evropa 2020

(2014/2246(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 4, 162 a 174 až 178 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“)(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce,(4)

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006(6),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(7),

–  s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti nazvanou „Investice pro růst a zaměstnanost: Podpora rozvoje a řádné správy věcí veřejných v regionech a městech EU“ ze dne 23. července 2014 (dále jen „šestá zpráva o soudržnosti“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8),

–  s ohledem na osmou zprávu Komise o pokroku v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti s názvem „Regionální a městský rozměr krize“ ze dne 26. června 2013,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o inteligentní specializaci: vytváření sítí excelence pro řádnou politiku soudržnosti(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o připravenosti členských států EU na účinný a včasný začátek nového programového období politiky soudržnosti(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o sedmé a osmé zprávě Evropské komise o pokroku v provádění politiky soudržnosti EU a o strategické zprávě za rok 2013 o provádění programů na období 2007–2013(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o odkládaném zahájení provádění politiky soudržnosti na období 2014–2020(12),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2011 nazvané „Rámec pro novou generaci inovačních finančních nástrojů – kapitálové a dluhové platformy EU“ (COM(2011)0662),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic(13),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–  s ohledem na závěry Rady o šesté zprávě o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: investice pro zaměstnanost a růst přijaté Radou ve složení pro obecné záležitosti (soudržnost) dne 19. listopadu 2014,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 3. prosince 2014 k šesté zprávě o hospodářské, sociální a územní soudržnosti(14),

–  s ohledem na pracovní dokument nazvaný „Návrh revidované strategie Evropa 2020: příspěvek řídícího výboru Platformy pro monitorování strategie Evropa 2020 Výboru regionů“(15),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. ledna 2015 k šesté zprávě Komise o soudržnosti(16),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. března 2015 nazvané „Výsledky veřejné konzultace o strategii Evropa 2020: strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2015)0100),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A8-0277/2015),

A.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je hlavní investiční růstovou a rozvojovou politikou EU, která je sladěna s cíli strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a zaměřuje se na snižování rozdílů mezi regiony a podporu konvergence, přičemž její rozpočet do konce roku 2020 činí 351,8 miliard EUR; vzhledem k tomu, že EU se stále potýká s následky hospodářské a finanční krize – vysokou nezaměstnaností a nerovnoměrným a pomalým tempem hospodářského oživení; a vzhledem k tomu, že politika soudržnosti se snaží zajistit mobilizaci všech energií a kapacit a jejich zaměření na plnění cílů udržitelného růstu a zaměstnanosti strategie Evropa 2020;

B.  vzhledem k tomu, že je mimořádně důležité, aby si různé iniciativy EU pro růst a zaměstnanost, jakož i ochranu životního prostředí a klimatu zachovaly soudržný přístup; vzhledem k tomu, že stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020 hrají klíčovou roli v posilování koordinace na místní a regionální úrovni, pokud jde o provádění politiky soudržnosti; vzhledem k tomu, že do ustanovení o programování nebo podávání zpráv nebyl zapracován žádný konkrétní mechanismus, který by se výslovně zaměřoval na stěžejní iniciativy, pokud jde o přispění evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) k jejich provádění; vzhledem k tomu, že přezkum strategie EU 2020 bude muset řešit provádění těchto stěžejních iniciativ a usilovat o rovnováhu finančních, fiskálních a ekonomických opatření na jedné straně a sociálních a vzdělávacích aspektů a aspektů týkajících se životního prostředí a rovnosti (zejména rovnosti pohlaví) na straně druhé;

C.  vzhledem k tomu, že je stále více zapotřebí posílit přijetí společné odpovědnosti za tuto strategii na různých správních úrovních a ze strany jednotlivých zúčastněných subjektů a tuto odpovědnost včetně souvisejících práv a povinností také sdílet na všech úrovních provádění; vzhledem k tomu, že je třeba posílit víceúrovňovou správu a partnerství, neboť tyto principy mají potenciál k řešení nedostatku administrativních kapacit;

D.  vzhledem k tomu, že není pochyb, že se cíle politiky soudržnosti časem vyvinuly směrem k podpoře investic do hlavních priorit EU, což svědčí o jejich přizpůsobivosti a účelnosti, avšak současně si zachovaly jako svůj ústřední cíl snižování rozdílů v úrovni rozvoje jednotlivých regionů, k němuž patří posilování potenciálu regionů a podpora udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že Evropský fond pro strategické investice obohacuje celkovou strategii EU zaměřenou na zajišťování inovativního, udržitelného a inkluzivního růstu a kvalifikovaných pracovních míst o nové prvky;

E.  vzhledem k tomu, že přezkum strategie Evropa 2020 by měl zohledňovat závažné, nerovnoměrné dopady hospodářské a finanční krize na členské státy a regiony a že by měl být v zájmu soudržnosti a účelnosti inteligentní a vyvážený; vzhledem k tomu, že by přezkum nicméně mohl zvážit další opatření, např. týkající se infrastruktury, vnitřního trhu a administrativní kapacity; vzhledem k tomu, že by měly být vzaty v potaz různá územní specifika, kdy by zvláštní pozornost měla být věnována regionům EU uvedeným v článku 174 a článku 349 SFEU;

F.  vzhledem k tomu, že přezkum strategie Evropa 2020 v polovině období skýtá i přes zpoždění, které nabral v roce 2015, především příležitost k posouzení a uznání míry, s jakou politika soudržnosti přispívá k dosažení cílů této strategie, a ke zlepšení stávajících propojení a vazeb mezi různými politikami EU, jakož i s rozpočtem EU, tak aby mohly být využity jako účinná hnací síla provádění této strategie; vzhledem k tomu, že tato fáze má zásadní význam pro utváření budoucí politiky soudržnosti jakožto investiční politiky zahrnující celou EU, kdy bude současně upřednostněno snižování rozdílů v úrovni rozvoje a znovu urychlen proces sbližování;

Strategie Evropa 2020 a její provázanost s politikou soudržnosti

1.  připomíná, že strategie Evropa 2020 je souhrnnou dlouhodobou strategií Evropské unie v oblasti růstu a zaměstnanosti vycházející z pěti ambiciózních cílů v těchto oblastech: zaměstnanost, inovace, změna klimatu a energetická udržitelnost, vzdělávání a boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení; podotýká, že tyto cíle byly doprovázeny sedmi stěžejními iniciativami, a konstatuje, že všem problémům, které byly identifikovány v roce 2010, nebyla věnována stejná pozornost a že u některých z cílů, jako je např. boj proti nezaměstnanosti, dosud na úrovni EU nebylo dosaženo výrazného pokroku; zdůrazňuje, že by se EU měla zaměřit na udržitelný růst a rozvoj a na důstojná pracovní místa, aby z jejích investic plynuly dlouhodobé přínosy;

2.  zdůrazňuje skutečnost, že k hospodářskému růstu, udržitelnému rozvoji a sociální soudržnosti by mohl přispět i pokrok v oblasti rovnosti pohlaví;

3.  poukazuje na to, že v roce 2010 byl zaveden rámec EU pro správu ekonomických záležitostí a jeho prováděcí mechanismus nazvaný „evropský semestr“, aby se zajistila koordinace opatření členských států v oblasti fiskální politiky a strukturálních reforem a lepší sladění vnitrostátních rozpočtových politik v oblasti růstu a zaměstnanosti na úrovni EU a na úrovni členských států a s cílem podpořit úspěšnost strategie; upozorňuje na skutečnost, že na řešení čekají i další problémy spojené s koordinací a synchronizací;

4.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti na období 2007–2013, která byla sladěná s Lisabonskou strategií, jež jí předcházela, a měla obdobné základní cíle, se v době, kdy byla zahájena strategie Evropa 2020, nacházela již ve fázi provádění a že její uvedení do souladu s cíli nové strategie by proto tehdy bylo obtížné i kontraproduktivní; poukazuje však na to, že v době celosvětové hospodářské krize politika soudržnosti nejenomže představovala pro řadu členských států jediný zdroj investic, ale také díky prostředkům vyčleněným na Lisabonskou strategii významně přispěla k politikám jednotlivých zemí pro provádění této strategie a podpořila je, jak dokládá šestá zpráva o soudržnosti i další sdělení a studie Komise; připomíná, že Lisabonská strategie postupně přišla o odhodlání členských států, regionů a měst a že řízení strategie Evropa 2020 je mimořádně sladěno se zásadami a nástroji politiky soudržnosti, což může při provádění strategie zaručit závazek přijetí společné odpovědnosti;

5.  vyzývá Komisi, aby v rámci hodnocení ex post týkajících se programového období 2007–2013 poskytla informace o zaměření na výstupy a výsledky i o tom, jak konkrétně přispěla politika soudržnosti k cílům strategie Evropa 2020; zdůrazňuje, že je důležité porozumět tomu, jaká je realita a jaká existují omezení, pokud jde o dostupné důkazy týkající se přispění politiky soudržnosti k celkovým cílům strategie, a vzít v potaz otřesy, které utrpěly ekonomiky EU, zejména v případě zemí vážně zasažených krizí; je si vědom toho, že tyto závěry by mohly být užitečné z hlediska současného naplňování strategie;

6.  podtrhuje, že politika soudržnosti je hlavním nástrojem EU pro investice do reálné ekonomiky zahrnujícím všechny regiony a že je výrazem evropské solidarity, neboť šíří růst a prosperitu a snižuje hospodářské, sociální a územní rozdíly; poukazuje na to, že politika soudržnosti je v plném souladu s cíli strategie Evropa 2020 a poskytuje potřebný investiční rámec, aniž by byla pouhým nástrojem jejího provádění; zdůrazňuje v této souvislosti, že v rámci tematické koncentrace sledují ESI fondy v rámci nové struktury 11 tematických cílů, které jsou přímo odvozeny z cílů strategie Evropa 2020, a že byly stanoveny podmínky, jež na tyto tematické cíle přímo navazují, aby se zajistily takové investice, které budou maximalizovat jejich účelnost; zdůrazňuje svou plnou podporu tomuto novému přístupu, který přispěje k větší efektivitě výdajů;

7.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti vytváří součinnost s dalšími politikami EU, jako je jednotný digitální trh, energetická unie, jednotný kapitálový trh a sociální politika, a že pomocí všech svých nástrojů a cílů, včetně makroregionálních strategií, městské agendy, územní agendy, investic do MSP, inteligentního růstu a strategií inteligentní specializace, významně přispívá k posilování jednotného trhu a plnění cílů strategie Evropa 2020; vyzývá v této souvislosti vnitrostátní a regionální orgány v celé Evropě, aby navrhly strategie inteligentní specializace a využívaly součinnost mezi různými nástroji na unijní, vnitrostátní a regionální úrovni, a to jak z veřejného, tak soukromého sektoru;

8.  poukazuje na propojení s obecnějším procesem správy ekonomických záležitostí pomocí opatření, která vytvářejí souvztažnost mezi účelností ESI fondů a řádnou správou ekonomických záležitostí; vyzývá členské státy, aby postupovaly s vědomím své plné odpovědnosti a do maximální možné míry se vyvarovaly jejich využití a zamezily negativním dopadům na provádění ESI fondů a na plnění cílů politiky soudržnosti; zdůrazňuje dále, že členským státům, které se dočasně potýkají s rozpočtovými problémy, by měla být poskytnuta podpora; vítá mechanismy flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu (COM(2015)0012) zaměřené na posílení vazby mezi investicemi, strukturálními reformami a využíváním zdrojů s cílem podpořit dlouhodobý udržitelný růst a usnadnit pokrok směrem k cílům strategie Evropa 2020;

9.  se znepokojením poukazuje na zpoždění při provádění politiky soudržnosti ve stávajícím programovém období; poukazuje na to, že ačkoli již byla schválena velká většina operačních programů, samotné provádění se stále nachází ve velmi rané fázi; zdůrazňuje nicméně, že je možné provést posouzení, pokud jde o přiřazení prostředků politiky k prioritám, které přispívají k udržitelnému růstu a zaměstnanosti; v této souvislosti konstatuje, že podle prvního hodnocení zveřejněného Komisí vzrostly výrazně v porovnání s předchozími programovými obdobími částky přidělené na výzkum a inovace, podporu malých a středních podniků, IKT, nízkouhlíkové ekonomiky, zaměstnanosti, sociálního začleňování, vzdělávání a budování kapacit, zatímco klesla míra podpory určené na dopravu a environmentální infrastrukturu; upozorňuje na skutečnost, že v době přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období nemusí být údaje o provádění ESI fondů v období 2014–2020 stále k dispozici, a že tudíž v této fázi zřejmě nebude možné provést konkrétní vyhodnocení toho, jak tyto fondy přispěly k dosažení cílů strategie; oceňuje skutečnost, že členské státy přijaly určitá opatření, např. která mají zajistit, aby bylo 20 % jejich zdrojů vynaloženo na opatření v oblasti klimatu;

10.  uznává, že zřízení výkonnostního rámce a zavedení předběžných podmínek i vazeb na doporučení pro jednotlivé země v rámci programování politiky soudržnosti v období 2014–2020 by mohlo vytvořit lepší investiční prostředí pro maximalizaci přispění politiky soudržnosti ke splnění hlavních cílů strategie Evropa 2020;

Dynamika přezkumu a související výzvy

11.  připomíná, že uveřejněním sdělení nazvaného „Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ zahájila Komise v roce 2014 proces přezkumu této strategie, a lituje skutečnosti, že v tomto dokumentu věnuje Komise politice soudržnosti a přidruženým nástrojům nedostatečný prostor; oceňuje skutečnost, že tento proces pokračoval veřejnou konzultací, která probíhala od května do října 2014 s cílem shromáždit podklady pro proces přezkumu, a vítá, že byla potvrzena důležitost této strategie a smysluplnost jejích cílů a priorit;

12.  bere na vědomí, že bylo konstatováno, že stěžejní iniciativy plní svůj účel, ale současně poukazuje na to, že nejsou považovány za příliš viditelné; lituje skutečnosti, že hospodářská a finanční krize prohloubila rozdíly uvnitř Evropské unie a že nebylo dosaženo dostatečného pokroku ke splnění několika hlavních cílů strategie, zejména pokud jde o zaměstnanost, výzkum a vývoj a chudobu a sociální vyloučení; vítá závěr konstatující nutnost zvýšit v praxi míru spoluodpovědnosti za tuto strategii a zapojení do ní prostřednictvím konsolidace vertikálních a horizontálních partnerství a tím zlepšit její výsledky; zdůrazňuje, že strategie by měla vybízet ke změně v přístupu od zaměření na postup a závěry směrem k zaměření na skutečné výsledky s cílem zajistit co největší účinnost a účelnost pro související politiky EU;

13.  vítá, že Eurostat pravidelně zveřejňuje ukazatele pokroku ohledně provádění strategie Evropa 2020; žádá nicméně, aby regionální údaje poskytované na úrovni NUTS II a NUTS III byly podrobnější a přesnější, což bude mít stále větší význam z důvodu nepředpokládaných ekonomických a sociálních problémů, k nimž bude v jednotlivých regionech EU docházet nezávisle na jejich stupni rozvoje; poukazuje dále na tři rozměry politiky soudržnosti – hospodářský, sociální a územní – a domnívá se vzhledem k uvedeným skutečnostem, že by neměla být měřena výlučně na základě ekonomických ukazatelů; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby pokračovaly v diskusi a prohloubily účinnost spolupráce na vypracování komplexnějšího souboru ukazatelů, které by doplňovaly HDP a které by byly relevantnější pro hodnocení pokroku učiněného směrem ke splnění prioritních cílů strategie Evropa 2020;

14.  poukazuje na to, že do konce roku 2015 má být zveřejněn návrh Komise týkající se přezkumu strategie Evropa 2020, a lituje vzniklého zpoždění vzhledem k tomu, že původně bylo zveřejnění plánováno na začátek roku 2015; zdůrazňuje, že vzhledem k cyklu politiky soudržnosti se tak opět stane v poněkud nevhodnou chvíli, kdy již probíhá proces jejího účinného provádění; zdůrazňuje navíc, že přeprogramování v rané fázi by bylo z hlediska dlouhodobého strategického plánování politiky soudržnosti zcela kontraproduktivní;

15.  vítá ustavení pracovní skupiny pro lepší využívání fondů EU; vítá rovněž zřízení „útvaru na podporu strukturálních reforem“, který oficiálně zahájil činnost dne 1. července 2015 a který bude poskytovat technickou podporu členským státům za účelem větší efektivity při provádění strukturálních reforem a doporučení pro jednotlivé země;

16.  uznává současně potřebu vzít v úvahu vývoj hospodářského výhledu, využívání nových nástrojů, pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění cílů strategie a následnou nutnost provést funkční úpravy;

17.  žádá proto, aby byl rozsah přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období inteligentní a vyvážený a aby se zaměřil na lepší propojení pěti cílů strategie a jejích stěžejních iniciativ a na stanovení metod, jež by umožnily je lépe převést do dalšího období a hodnotit, aniž by se tím prohlubovala jejich komplexnost a vznikala nadměrná administrativní zátěž; zdůrazňuje, že by měl vzít v potaz silné a slabé stránky hospodářství EU, narůstající nerovnosti (např. v bohatství), vysokou nezaměstnanost a vysokou míru veřejného dluhu; zdůrazňuje, že souběžně se zaměřením na makroekonomická kritéria fiskálního a hospodářského řízení je třeba usilovat o pokrok v plnění všech hlavních cílů strategie Evropa 2020; domnívá se, že pozornost je třeba věnovat také větší sociální a environmentální udržitelnosti, větší míře sociálního začlenění a rovnosti žen a mužů; vyzdvihuje, že je důležité, aby útvary Komise poskytovaly orgánům členských států soustavnou podporu týkající se zlepšování administrativní kapacity;

18.  opakuje svůj požadavek, aby byl u strategie posílen rozměr odpovědnosti, vlastnictví, transparentnosti a účasti zapojením místních a regionálních orgánů a všech příslušných zúčastněných a zainteresovaných stran z občanské společnosti, a to od stanovení a přípravy cílů až po provádění, sledování a hodnocení strategie; nadále zastává názor, že zásadní význam má posílená správní struktura založená na víceúrovňové správě, pobídkové struktury, účinný přístup spojující postup shora dolů i zdola nahoru a model politiky soudržnosti založený na partnerství a partnerství veřejného a soukromého sektoru obecně, a to v zájmu konzultací mezi všemi zúčastněnými stranami a jejich vzájemné spolupráce a s cílem zajistit účinnou schopnost plnit dlouhodobé cíle; připomíná, že v souladu s institucionálními a právními rámci členských států jsou za veřejné investice odpovědné také regionální a místní orgány, kterým by proto mělo být přiznáno postavení klíčových hráčů při provádění strategie;

19.  navrhuje dále, aby místní a regionální orgány a zúčastněné strany obnovily svůj závazek vůči projektu strategie Evropa 2020 formou paktu uzavřeného mezi těmito partnery, členskými státy a Komisí s cílem zajistit přijetí odpovědnosti a účast a aby byl přijat kodex chování podobný kodexu chování pro partnerství zavedenému v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020;

20.  zdůrazňuje, že v souvislosti se strategií Evropa 2020 je zapotřebí uplatňovat skutečně územní přístup, aby bylo možné přizpůsobit veřejné intervence a investice různým územním specifikům a konkrétním potřebám; domnívá se, že je nejvýše důležité vzájemně přiblížit celkový přístup strategie Evropa 2020 a územní přístup Územní agendy 2020; zastává názor, že by měly být umožněny individuálně uzpůsobené dobrovolné regionální cíle strategie Evropa 2020 a že by měly být prodiskutovány na regionální úrovni, aniž by se zvětšovala byrokratická zátěž v místě provádění; zdůrazňuje, že by tyto individuálně uzpůsobené dobrovolné regionální cíle měly být v souladu s celkovou strukturou strategie a že by měly být zahrnuty do předem stanovených cílů; v této souvislosti také připomíná význam komunitně vedených strategií místního rozvoje;

21.  uznává významnou úlohu měst a městských oblastí coby hybných sil růstu a tvorby pracovních míst a požaduje, aby přezkum strategie Evropa 2020 zohledňoval také širší celostní přístup k budoucímu rozvoji měst jakožto subjektů, kterým náleží aktivní úloha při plnění cílů strategie Evropa 2020; vyzývá proto Komisi, aby řádně uvážila prohlášení z Rigy o městské agendě vzhledem k tomu, že městským oblastem patří zásadní úloha bez ohledu na to, zda jsou malé, střední nebo větší velikosti; zejména zdůrazňuje, že je zapotřebí strategie, která zohlední konkrétní potřeby malých a středních městských oblastí na základě přístupu, který bude v součinnosti s digitální agendou a nástrojem pro propojování Evropy;

22.  vyzývá Komisi, aby poskytla informace týkající se úlohy územních aspektů jakožto faktorů hospodářského růstu, tvorby pracovních míst a udržitelného rozvoje, a požaduje, aby se přezkum strategie Evropa 2020 zabýval územními aspekty a podal vodítka k tomu, jak s nimi nakládat; znovu zdůrazňuje, že v tomto ohledu je důležité konzultovat s místními a regionálními orgány, neboť rozhodujícím způsobem vstupují do provádění strategií územního rozvoje; zdůrazňuje také, že významnou úlohu v úspěšném provádění cílů strategie Evropa 2020 by mohly hrát makroregionální strategie a evropská územní spolupráce obecně, vzhledem k tomu, že mnoho rozvojových projektů zahrnuje přeshraniční oblasti, a to i několik regionů a zemí, a v reakci na dlouhodobé výzvy jsou tyto projekty schopny přinášet řešení vycházející z daného místa;

23.  poukazuje na význam nového investičního nástroje EU, jímž je Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který podpoří uvolnění až 315 miliard EUR investic s cílem zaplnit investiční mezeru v EU a maximalizovat dopad veřejných výdajů; zdůrazňuje, že fond EFSI by měl být doplňující a dodatečný k ESI fondům; lituje toho, že nemá jasnou vazbu na strategii Evropa 2020, ale je toho názoru, že prostřednictvím svých cílů a volbou životaschopných, udržitelných projektů by měl přispívat k jejímu provádění v konkrétních oblastech;

24.  zdůrazňuje navíc absolutní nezbytnost zajistit plný vzájemný soulad a součinnost všech nástrojů EU, a to tím, že budou strategie inteligentní specializace považovány za jeden ze základních investičních nástrojů, aby se zamezilo tomu, že se budou tyto nástroje nebo různé úrovně provádění politik mezi sebou překrývat nebo mezi nimi vzniknou rozpory; žádá proto, aby přezkum strategie Evropa 2020 potvrdil, že tato strategie představuje dlouhodobý strategický rámec EU pro růst a zaměstnanost, a aby řešil problém koordinace politických nástrojů, včetně EFSI, s cílem účelně využít všechny dostupné prostředky a dosáhnout očekávaných výsledků, pokud jde o souhrnné strategické cíle;

25.  žádá Komisi, aby v zájmu podpory celkového harmonického rozvoje v EU a s ohledem na klíčovou úlohu politiky soudržnosti v plnění cílů strategie Evropa 2020 vzala při přezkumu cílů a záměrů této strategie v potaz specifika a omezení konkrétních území, jako např. venkovských oblastí, oblastí postižených průmyslovými přeměnami, regionů, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, ostrovních, přeshraničních a horských regionů a nejvzdálenějších regionů EU, v souladu s článkem 174 a 349 SFEU; poukazuje v této souvislosti na potenciál těchto regionů v oblastech, jako jsou biotechnologie, energie z obnovitelných zdrojů a biologická rozmanitost;

26.  v kontextu přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období zdůrazňuje lepší výsledky dosažené na základě zvyšování množství, kvality a účinku investic do výzkumu a inovací prostřednictvím koordinovaného využívání nástrojů politiky soudržnosti a programu Horizont 2020; žádá v této souvislosti Komisi, aby při přezkumu cílů a záměrů strategie Evropa 2020 posílila veškeré možné interakce a synergie mezi těmito dvěma důležitými politickými rámci a aby zřídila internetový systém sledování, který by zjišťoval případy kombinování finančních prostředků z fondů ESI s programem Horizont 2020, EFSI a ostatními programy financovanými Společenstvím; vítá rovněž plán na zavedení „pečetě excelence“ pro žadatele, kteří jsou vyhodnoceni jako excelentní, ale nemohou získat financování z programu Horizont 2020, aby se jim usnadnil přístup k ESI fondům;

27.  vyzývá Komisi, aby vytvořila soudržný, průběžný proces hodnocení, jímž by pravidelně hodnotila pokrok při plnění cílů strategie Evropa 2020, a aby navrhla vhodná opatření k jejich dosažení i doporučení k politice soudržnosti po roce 2020; zdůrazňuje také úlohu Parlamentu při dohledu nad prováděním strategie Evropa 2020 a politiky soudržnosti, který má probíhat koordinovaným způsobem nikoli pouze v rámci Parlamentu, ale rovněž ve spolupráci se všemi příslušnými orgány; v této souvislosti žádá, aby se Parlament včas zapojil do všech příslušných diskusí zaměřených na přípravu, provádění a hodnocení politik spadajících do této strategie; připomíná, že je důležité, aby do těchto výměn názorů byly zapojeny také Výbor regionů, Evropský hospodářský a sociální výbor, vnitrostátní a regionální parlamenty, místní a regionální orgány i ostatní zúčastněné a zainteresované strany;

Budoucí politika soudržnosti – pohled za krátkodobý horizont

28.  domnívá se, že přezkum strategie Evropa 2020, který proběhne před tím, než bude předložen návrh na revizi víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020 v polovině období, poskytne základ pro budoucí strukturu politiky soudržnosti v období po roce 2020, jakož i pro další nástroje VFR; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité se účinně zabývat všemi obavami, jež byly uvedeny výše, a současně zajistit soustavnost uplatňování strategického přístupu; připomíná také přidanou hodnotu politiky soudržnosti zahrnující celou EU, jež musí zůstat jedním z hlavních investičních nástrojů EU pro růst, vytváření pracovních míst a ochranu klimatu, a zároveň zajišťovat vyvážený, harmonický rozvoj v celé EU, jakožto motor změny a stimulátor růstu, a to i v méně rozvinutých regionech; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zajistit udržitelnou úroveň financování ESI fondů po roce 2020;

29.  upozorňuje na to, že budoucí politika soudržnosti i budoucí dlouhodobá strategie EU by měly být připraveny do konce stávajícího funkčního období Komise a s přihlédnutím k tomu, že v roce 2019 se budou konat volby do Evropského parlamentu, což přináší značná konkrétní časová omezení pro společné normotvůrce, pokud jde o rozvrh jednání, a pro Komisi a členské státy, pokud jde o přípravu a přijetí nových dohod o partnerství a operačních programů před zahájením příštího VFR; zároveň konstatuje, že v této době již budou rovněž zahájena jednání o budoucím VFR; vyzývá proto Komisi, aby vzala v úvahu všechna konkrétní omezení, která vzniknou v důsledku vzájemných propojení a požadavků na časovou koordinaci, a aby vypracovala soudržný přístup, pokud jde o budoucí dlouhodobou strategii EU pro udržitelný růst a zaměstnanost, rozpočet EU, zejména pak politiku soudržnosti a další nástroje v rámci VFR;

30.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, členským státům a regionům.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Souvislosti

Politika soudržnosti tvoří více než jednu třetinu rozpočtu EU a je hlavním investičním nástrojem EU. Je úzce propojena s cíli inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění stanovenými ve strategii Evropa 2020. Komise v současnosti připravuje přezkum této strategie v polovině období a očekává se, že na konci roku 2015 předloží návrhy, jak ji dále rozvíjet.

Evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) na programové období 2014–2020 jsou se strategií Evropa 2020 propojeny prostřednictvím nařízení o společných ustanoveních a vytyčených 11 tematických cílů(17), které jsou sladěny s 5 hlavními cíli strategie Evropa 2020(18).

V březnu 2014 zveřejnila Evropská komise sdělení, v němž ukazuje, jak EU a jednotlivé členské státy postoupily v plnění cílů pro rok 2020, a jehož záměrem bylo také připravit půdu pro lépe informovanou diskusi a přezkum v polovině období.

Vzhledem k tomu, jak se EU proměnila následkem krize, považovala Komise za nutné zahájit v celé EU veřejnou konzultaci, aby získala stanovisko všech zainteresovaných stran k tomu, jakým způsobem má být strategie Evropa 2020 během příštích pěti let rozvíjena. Konzultace probíhala od loňského jara a skončila na podzim. Její výsledky byly zveřejněny dne 3. března 2015(19).

Výbor regionů k ní rovněž zveřejnil pracovní dokument nazvaný „Návrh revidované strategie Evropa 2020: příspěvek řídícího výboru Platformy pro monitorování strategie Evropa 2020 Výboru regionů“(20) a také Rada k přezkumu strategie Evropa 2020 vydala první stanovisko(21).

O této otázce zveřejnil studii(22) také Evropský hospodářský a sociální výbor a na různých fórech o ní diskutuje se sociálními a ekonomickými partnery.

Tato zpráva je první zprávou Evropského parlamentu, která se týká přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období, a z uvedené strategie se zaměřuje na aspekt politiky soudržnosti. Vzhledem k tomu, že politika soudržnosti na období 2014–2020 je plně sladěna s cíli této strategie a napomáhá jejich plnění, je velmi důležité posoudit míru dosaženého pokroku, rozsah přezkumu a výzvy, jež je třeba z hlediska politiky soudržnosti řešit.

Zároveň je třeba si uvědomit, že zhruba ve stejné době začne příprava finančního výhledu na období po roce 2020 i dlouhodobé strategie Unie. Příští víceletý finanční rámec (VFR), příští politika soudržnosti i strategie pro období po roce 2020 budou projednávány souběžně. Pro nový Parlament i novou Komisi to bude znamenat obrovskou výzvu. Stávající mandát nám tak skýtá skvělou příležitost k tomu, abychom pro následující volební období nachystali odkaz, který tento přechod urychlí a usnadní.

Politika soudržnosti a strategie Evropa 2020 – silné vzájemné vazby

Politika soudržnosti představuje jeden z klíčových nástrojů vedoucích k naplnění strategie Evropa 2020. Jedná se o politiku, která soustavně pozitivně a významnou měrou přispívá k dosažení cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění:

•  politika soudržnosti přispívala k dosažení cílů strategie Evropa 2020 v předchozím programovém období 2007–2013, jak ukázala zjištění šesté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti; jedná se o hlavní finanční nástroj EU přispívající k cílům EU 2020;

•  strategie Evropa 2020 poskytuje rámec pro navrhování a programování Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) na období 2014–2020. Celou svou strukturou i novými prvky, jako je tematická koncentrace, zaměření na výsledky, předběžná podmíněnost či větší využívání finančních nástrojů, je politika soudržnosti plně sladěna s cíli strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Je třeba uvést také to, že po vypuknutí krize v roce 2008 se politika soudržnosti stala v některých členských státech či regionech z důvodu nedostatku vnitrostátních veřejných finančních prostředků jediným finančním zdrojem politiky zaměřené na růst. Ukazuje se tak, že díky politice soudržnosti některé investice pokračovaly i navzdory obrovskému poklesu financování z veřejných zdrojů. Potvrzuje se tím dlouhodobý význam této politiky a její odolnost vůči nejrůznějším vnějším ekonomickým faktorům. Zpravodaj také připomíná, že je důležité budovat součinnost mezi politikou soudržnosti a programem Horizont 2020, přičemž zdůrazňuje význam zvyšování množství, kvality a účinku investic do výzkumu a inovací prostřednictvím koordinovaného využívání nástrojů politiky soudržnosti a programu Horizont 2020.

Provázanost s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI)

Je nezbytné plně provést společný strategický rámec, stanovený nařízením o společných ustanoveních, jenž si klade za cíl dosažení integrovaného rozvoje prostřednictvím koordinace ESI fondů s jinými nástroji a politikami Unie. Zpravodaj připomíná, že finanční příděly pro členské státy odsouhlasené v rámci okruhu 1b VFR na období 2014–2020 nemohou být měněny v reakci na případné potřeby Evropského fondu pro strategické investice.

Interakce a vzájemné vazby mezi ESI fondy a Evropským fondem pro strategické investice by měly posloužit jako základ pro úvahy o budoucnosti politiky soudržnosti. Existují totiž mezi nimi značné rozdíly a někteří příjemci vyjádřili obavy ohledně celkové budoucí filozofie politiky soudržnosti. Dokonce se zdá, že Evropský fond pro strategické investice se neřídí stejnými kritérii. To jsou rovněž hlavní důvody námitek ze strany zúčastněných stran ESI fondů; zpravodaj proto zdůrazňuje, že Evropský fond pro strategické investice by měl být doplňující a dodatečný k ESI fondům a měl by tak vytvářet větší součinnost a vzájemnou přidanou hodnotu.

Konkrétně poukazuje na to, že zatímco Evropský fond pro strategické investice a další evropské nástroje jsou spíše tematické a zaměřené na nejrůznější konkrétní oblasti (výzkum, energetika apod.), politika soudržnosti je jedinou horizontální investiční politikou v EU. Zpravodaj se domnívá, že významnou horizontální investiční politikou pro celou EU by měla být i nadále.

Posílená víceúrovňová správa

Revidovaná strategie Evropa 2020 by měla být posílena v oblasti správy při využití škály aspektů víceúrovňové správy řídící se zásadou partnerství. Zpravodaj v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité, aby v rámci víceúrovňové správy členských států existoval účinný přístup spojující postup shora dolů i zdola nahoru. Znamená to definovat, provádět, sledovat a hodnotit uplatňování strategie Evropa 2020, prostřednictvím dohod o víceúrovňové správě, a to zapojením místních a regionálních orgánů a dalších zúčastněných a zainteresovaných stran z občanské společnosti. Zpravodaj v tomto ohledu žádá zdokonalení víceúrovňové správy, aby bylo možné plnit cíle strategie Evropa 2020 soudržněji a účinněji, a to nejen na úrovni členských států, ale také na evropské úrovni, a navrhuje, aby byla víceúrovňová správa politiky soudržnosti použita jako model pro tento přezkum.

Posílená víceúrovňová správa si vyžádá větší podporu pro místní a regionální orgány, které se tak musejí v porovnání s předchozím obdobím vyrovnat se zcela novým přístupem. To platí i pro přípravu nadcházející strategie pro období po roce 2020. V toto ohledu by bylo vhodné vytvořit silnější správní kapacitu, a mělo by to být také podporováno, přičemž zdůrazňuje, že by se tím neměla prohlubovat komplexnost a vznikat nadměrná administrativní zátěž.

Územní přístup

V souvislosti s víceúrovňovou správou zpravodaj očekává, že bude ke strategii Evropa 2020 uplatňován skutečně územní přístup a zdůrazňuje přitom nezbytnost stanovení individuálně uzpůsobených cílů strategie Evropa 2020 pro každý region (přinejmenším uzpůsobené regionální cíle).

Vzhledem k tomu, že různé regiony čelí různým podmínkám a zvláštnostem, takže mají v rámci členských států různé rozvojové cíle, je zapotřebí využít kvalitativní analýzy a hodnocení.

Jestliže jsou cíle pro všechny regiony v rámci členského státu totožné (jak je tomu v případě stávající strategie Evropa 2020), může její provádění vést k asymetrickým výsledkům (v různých regionech EU, a dokonce v různých regionech uvnitř členských států). Toto omezení by bylo možné překonat právě stanovením vlastních specifických cílů uzpůsobených vždy na daný region. Zpravodaj je pevně přesvědčen o tom, že toto jednoduché opatření by rovněž zvýšilo „pocit odpovědnosti“ (nebo alespoň spoluodpovědnosti) za strategii EU 2020 na straně místních a regionálních orgánů, členských států a dalších zúčastněných stran, což by v důsledku zvýšilo význam, viditelnost a účinnost této strategie. Svěřením větší odpovědnosti aktérům působícím v praxi bychom mohli zvýšit účinnost politiky, o níž bylo rozhodnuto na evropské úrovni. Vysoká míra přijetí strategie Evropa 2020 za vlastní všemi zúčastněnými stranami by napomáhala dosažení jejích cílů. V tomto ohledu zpravodaj rovněž připomíná, že je důležité vzít v potaz zvláštní charakter a omezení nejvzdálenějších regionů EU, jak zdůrazňuje článek 349 SFEU.

Budoucí výzvy

Vzhledem k závažným časovým omezením a prodlevám, které charakterizovaly začátek současného programového období, zpravodaj podtrhuje, že je absolutně nezbytné včas a komplexně diskutovat o budoucnosti politiky soudržnosti v období po roce 2020 a jejím sladění s revidovanou/nadcházející dlouhodobou strategií EU a novým VFR. Zpravodaj kromě toho připomíná, že v roce 2019 se budou konat volby do Evropského parlamentu a bude uvedena do úřadu nová Komise, která se bude zabývat hodnocením strategie Evropa 2020 i nadcházející dlouhodobou strategií Unie a také novým programovým obdobím. Jestliže využijeme naše současné zkušenosti, mohli bychom se v budoucnu vyvarovat případných zpoždění.

Bez předem naplánovaných opatření může dojít k tomu, že se různá chystaná rozhodnutí a legislativní texty budou v letech 2018–2019 překrývat a vzniknout tak další prodlení při provádění nové politiky soudržnosti pro období po roce 2020 a dlouhodobé strategie EU, která nahradí strategii Evropa 2020. Přezkum strategie Evropa 2020 v polovině období je jednou z mnoha různých příležitostí k tomu, abychom zajistili úspěšnou přípravu nového finančního a legislativního období. Zkušenosti získané během posledního přezkumu politiky soudržnosti budou jistě velmi cenné při přípravě příští podoby této politiky a při jejím projednávání.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

17.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

3

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, José Blanco López, Franc Bogovič, Mercedes Bresso, Steeve Briois, Edward Czesak, Rosa D’Amato, Bill Etheridge, Michela Giuffrida, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Andrew Lewer, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Andrey Novakov, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Julia Reid, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Maria Spyraki, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Ángela Vallina, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jan Olbrycht, Demetris Papadakis, Maurice Ponga

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Brando Benifei, Andrejs Mamikins, Soraya Post

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.

(3)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.

(4)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.

(5)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303.

(6)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281.

(7)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

(8)

Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(9)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0002.

(10)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0015.

(11)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0132.

(12)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0068.

(13)

Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 98.

(14)

Úř. věst. C 19, 21.1.2015, s. 9.

(15)

https://portal.cor.europa.eu/europe2020/SiteCollectionDocuments/2459-brochure-BlueprintEU2020.pdf

(16)

Stanovisko ze dne 21. ledna 2015 (EESC 4756/2014 - ECO/370) (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).

(17)

1 – posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací; 2 – zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií; 3 – zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví zemědělství (v případě EZFRV) a odvětví rybolovu a akvakultury (v případě ENRF); 4 – podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích; 5 – podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik; 6 – zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů; 7 – podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách; 8 – podpora udržitelné a kvalitní zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil; 9 – podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci; 10 – investice do vzdělávání, odborného vzdělávání a odborné přípravy pro získání dovedností a do celoživotního učení; 11 – posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a přispívání k účinné veřejné správě.

(18)

Bylo přijato 5 celounijních kvantifikovatelných cílů, kterých se má dosáhnout do roku 2020, aby se zajistilo, že se reformy v jednotlivých členských státech ubírají stejným směrem: 1 – Zaměstnanost: Pro ženy a muže ve věku od 20 do 64 let by se zaměstnanost měla zvýšit na nejméně 75 %. Toho má být dosaženo zejména lepším začleňováním mladých lidí, starších pracovníků a přistěhovalců s nízkou kvalifikací na trh práce, ale i větším zapojením žen; 2 – Výzkum, vývoj a inovace: Do výzkumu a vývoje by měly být investovány 3 % HDP. V rámci tohoto cíle se podařilo zaměřit pozornost na potřebu veřejných i soukromých investic do výzkumu a vývoje, přičemž cíl je spíše zaměřen na vstupy než na výsledný dopad; 3 – Změna klimatu a energetika: Emise skleníkových plynů se mají snížit o 20 % oproti úrovním z 90. let minulého století, podíl obnovitelných zdrojů energií spotřebovaných v EU by se měl zvýšit na 20 % a obsažen je rovněž závazek zvýšit energetickou účinnost na 20 %; 4 – Vzdělávání: Míra předčasného ukončování školní docházky má klesnout pod 10 % a procentní podíl osob ve věku 30 až 34 let s dokončeným terciárním vzděláním se má zvýšit nejméně na 40 %. 5 – Chudoba a sociální vyloučení: Počet Evropanů žijících pod vnitrostátní hranicí chudoby se má snížit o 25 %, což by znamenalo vyvést z chudoby přes 20 milionů osob (https://www.bka.gv.at/site/7763/default.aspx).

(19)

http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/europe2020_consultation_results.pdf

(20)

https://portal.cor.europa.eu/europe2020/SiteCollectionDocuments/2459-brochure-BlueprintEU2020.pdf.

(21)

Přezkum strategie Evropa 2020 v polovině období – souhrnná zpráva (http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-16559-2014-INIT/cs/pdf ).

(22)

http://www.eesc.europa.eu/?i=portal.en.news.32810.

Právní upozornění