Postup : 2014/2214(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0279/2015

Předložené texty :

A8-0279/2015

Rozpravy :

PV 27/10/2015 - 14
CRE 27/10/2015 - 14

Hlasování :

PV 28/10/2015 - 7.9
CRE 28/10/2015 - 7.9
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0383

ZPRÁVA     
PDF 671kWORD 316k
1.10.2015
PE 557.188v02-00 A8-0279/2015

o strategii Evropské unie pro jadranský a jónský region

(2014/2214(INI))

Výbor pro regionální rozvoj

Zpravodaj: Ivan Jakovčić

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o strategii Evropské unie pro jadranský a jónský region

(2014/2214(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise týkající se strategie Evropské unie pro jadranský a jónský region (COM(2014)0357) a doprovodný akční plán a podpůrnou analýzu,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“)(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(2),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 23. října 2014 ke strategii Evropské unie pro jadranský a jónský region,

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o přidané hodnotě makroregionálních strategií (COM(2013)0468) a na příslušné závěry Rady ze dne 22. října 2013,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. září 2014 týkající se sdělení Komise o strategii Evropské unie pro jadranský a jónský region (COM(2014)0357) a strategii Evropské unie pro jadranský a jónský region: výzkum, vývoj a inovace v MSP (vysvětlující stanovisko, o něž požádalo italské předsednictví EU),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. ledna 2014 týkající se strategie Evropské unie pro jadranský a jónský region (EUSAIR) (vysvětlující stanovisko),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 26. června 2014 ke strategii EU pro jadranský a jónský region,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 11. října 2011 vypracované z vlastního podnětu a nazvané „Územní spolupráce ve Středomoří prostřednictvím jadransko-jónského makroregionu“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2012 o vývoji makroregionálních strategií EU: stávající praxe a výhled do budoucna, zejména ve Středomoří(3),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Námořní strategie pro Jaderské a Jónské moře“ (COM (2012)0713),

–  s ohledem na zprávu Komise týkající se správy a řízení makroregionálních strategií (COM(2014)0284),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2011 nazvané „Přínos regionální politiky k udržitelnému růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0017),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/EU ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/370/ES ze dne 17. února 2005 o uzavření Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí jménem Evropského společenství (Aarhuská úmluva),

–  s ohledem na prohlášení z Ancony, které bylo přijato na konferenci o rozvoji a bezpečnosti v jadransko-jónském regionu konané ve dnech 19. a 20. května 2000,

–  s ohledem na zakládající konferenci jadransko-jónského euroregionu, která se konala v Pule dne 30. června 2006, a na prohlášení o zahájení iniciativy k vytvoření jadranské strategie schválené na shromáždění jadransko-jónského euroregionu, které se konalo ve Splitu dne 22. října 2009,

–  s ohledem na studii, kterou vypracovalo generální ředitelství pro vnitřní politiky (tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti), z ledna 2015 nazvanou „Nová úloha makroregionů v oblasti evropské územní spolupráce“,

–  s ohledem na studii, kterou vypracovalo generální ředitelství pro vnitřní politiky (tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti), z června 2015 nazvanou „Jadransko-jónský region: socio-ekonomická analýza a posouzení dopravního a energetického propojení“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro rybolov (A8-0279/2015),

A.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie představují nový model víceúrovňové správy, u nějž úspěšné provádění a dosahování stanovených cílů závisí na zapojení zúčastněných stran zastupujících EU, celostátní, regionální a místní úroveň, včetně hospodářských a sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, a na tom, jak se jednotlivé politiky a programy vzájemně doplňují; vzhledem k tomu, že regionální a místní orgány hrají důležitou úlohu jakožto vůdčí činitelé v oblasti podpory demokracie, decentralizace a vetší místní a regionální autonomie;

B.  vzhledem k tomu, že předchozí strategie pro Baltské moře a Podunají přinesly dotčeným regionům hmatatelné výsledky, potvrdily úspěch mechanismů spolupráce EU a představovaly užitečnou zkušenost pro rozvoj nových makroregionálních strategií;

C.  vzhledem k zájmu, který regiony o tuto moderní podobu regionální spolupráce projevily, a k tomu, že doprovodný model správy je na vzestupu; vzhledem k tomu, že nedávno bylo tento vývoj možné sledovat zejména v horských regionech, jako je karpatský a alpský region, kde v důsledku přírodních překážek musí být uskutečňovány zvláštní regionální politiky;

D.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie jakožto integrovaný rámec, týkající se členských států a zemí mimo EU ve stejné geografické oblasti a schválený Evropskou radou, je strategií EU;

E.  vzhledem k tomu, že mezi zeměmi zapojenými do této strategie existují velké socioekonomické rozdíly, zejména pak mezi členskými státy EU a třetími zeměmi;

F.  vzhledem k tomu, že zvýšený zájem zemí v jadransko-jónském regionu o spolupráci a vytyčování společných opatření při řešení výzev, při němž je využíván potenciál celého regionu, a jejich trvalé úsilí o vytvoření synergií vedly k přijetí strategie EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR);

G.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie lze považovat za nástroj evropské integrace a posílené územní soudržnosti, který se zakládá na dobrovolné spolupráci členských států a sousedních zemí při řešení společných problémů; vzhledem k tomu, že EUSAIR představuje novou formu regionální spolupráce, která může napomáhat zúčastněným kandidátským a potenciálním kandidátským zemím na jejich cestě do EU, a současně také důležitým prvkem širší politiky EU pro Středomoří, jak ji vyjadřuje Unie pro Středomoří; vzhledem k tomu, že strategie EUSAIR, jakožto součást regionální politiky EU, je nástrojem na podporu hospodářské a sociální soudržnosti a jejím hlavním cílem je zmírnění regionálních rozdílů, podpora skutečné konvergence a posílení růstu a zaměstnanosti;

H.  vzhledem k tomu, že vzhledem ke svému polozavřenému charakteru je Jaderské moře obzvláště náchylné ke znečištění a má nezvyklé hydrografické rysy, k nimž patří například značný rozdíl mezi severem a jihem tohoto regionu z hlediska hloubky a charakteru pobřeží; vzhledem k tomu, že pobřežní země sdílí tytéž rybí populace, což vede k neustálému tlaku na regeneraci těchto populací; vzhledem k tomu, že opatření plánovaná v rámci budoucího rámcového nařízení o technických opatřeních v reformované SRP by měla být zaváděna na regionálním základě a konkrétně přizpůsobena specifikům této oblasti, jejím mořským zdrojům a místnímu rybolovu;

Obecné informace

1.  vítá sdělení Komise o strategii Evropské unie pro jadranský a jónský region a doprovodný akční plán; domnívá se, že se jedná o zásadní krok v rozvoji této části Evropy; zdůrazňuje, že strategie EUSAIR byla vypracována s cílem dodat přidanou hodnotu intervencím EU, celostátních nebo regionálních orgánů nebo soukromého sektoru, aby bylo zásadním způsobem posíleno fungování makroregionu; zdůrazňuje šance, které tato strategie nabízí kandidátským a případným kandidátským zemím v tomto regionu; zdůrazňuje, že je důležité, že strategie vychází ze zásad integrace, koordinace, spolupráce a partnerství; zdůrazňuje význam zásady „tří NE“ (žádné nové právní předpisy, žádné nové instituce, žádné nové prostředky), jelikož makroregiony jsou rámce pro iniciativy v oblasti spolupráce, které vycházejí ze synergií vyplývajících z provázanosti různých nástrojů politiky EU, včetně evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI“);

2.  vítá úsilí vyvíjené všemi zainteresovanými stranami o vytvoření institucionální architektury pro provádění strategie EUSAIR uvnitř stávajícího institucionálního rámce; vyzývá všechny celostátní, regionální a místní zúčastněné strany, aby převzaly plnou odpovědnost za realizaci projektů zahrnutých do této makroregionální strategie; zdůrazňuje, že je důležité, aby byla v každé zúčastněné zemi posílena institucionální kapacita a účinnost veřejné správy a byly zajištěny dostatečné a kvalifikované administrativní zdroje, které budou výslovně určené na provádění strategie EUSAIR;

3.  zdůrazňuje, že pokud jde o aktivity v rámci spolupráce, je třeba zaujmout přístup, který vychází z dané lokality, a zdůrazňuje přidanou hodnotu modelu víceúrovňové správy, který by se měl zabývat problémem nedostatečné správní kapacity a který lze využít pro sdílení zdrojů v makroregionu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba do orgánů politického řízení a do operačních, technických a prováděcích orgánů zapojit také místní a regionální orgány, přičemž se zachová úloha Komise v procesu koordinace; zdůrazňuje, že komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) může mobilizovat a zapojit místní aktéry do rozhodovacího procesu a přispět k posílení pocitu spoluúčasti mezi občany;

4.  zdůrazňuje význam transparentního postupu pro přijetí, monitorování a hodnocení strategie a dále i otevřenosti a podpory začlenění ve vztahu k občanské společnosti a všem příslušným zúčastněným stranám; zdůrazňuje, že komunikace a zvyšování povědomí jsou zásadně důležité pro zapojení zúčastněných stran do rozhodovacího procesu a pro budování podpory veřejnosti; vybízí členské státy, aby zajistily odpovídající celostátní, regionální a místní viditelnost strategie, aby rozvíjely vhodné komunikační prostředky pro informování o cílech a výsledcích této strategie a aby podporovaly koordinaci a výměnu osvědčených postupů s jinými existujícími či budoucími makroregionálními strategiemi;

5.  zdůrazňuje, že je třeba, aby třetí země harmonizovaly své právní předpisy, které se týkají strategie, se specifickým odvětvovým acquis s cílem zajistit splnění cílů EU a řádné, právním předpisům odpovídající a včasné provádění vycházející z norem a předpisů EU; vyzývá všechny zúčastněné země, aby zřídily skupiny odborníků (v podobě tzv. think tanks) a pořádaly pravidelné schůze za účelem výměny osvědčených postupů, aby se tento postup zabezpečil a zefektivnil;

6.  konstatuje, že z důvodu prudkého poklesu soukromých investic ve státech regionu ve spojení s fiskální konsolidací a omezenou kapacitou investic ve veřejném sektoru mohou nastat problémy s financováním projektů v rámci této strategie; vyzývá zúčastněné země, aby si zachovaly vysokou úroveň politické odpovědnosti, odhodlanosti a vedení, které jsou pro úspěšné provádění strategie nezbytné;

7.  vítá skutečnost, že evropské strukturální a investiční fondy a nástroj předvstupní pomoci pro období let 2014–2020, a především pak program spolupráce v jadransko-jónském regionu pro období let 2014–2020 (ADRION), poskytují značné potenciální zdroje a širokou škálu nástrojů a technických možností pro strategii; podporuje skutečnost, že jsou k dispozici další fondy a nástroje, které souvisí s pilíři strategie, především pak programy Horizont 2020 a Erasmus Plus v souvislosti se všemi pilíři, Nástroj pro propojení Evropy v souvislosti s pilířem II, program LIFE v souvislosti s pilířem III a rovněž v souvislosti se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobení se této změně a programy COSME a Kreativní Evropa pro MSP v souvislosti s pilířem IV a rovněž program INNOVFIN pro inovativní financování; vyzývá ke spolupráci s cílem vytvořit synergie dostupných zdrojů mezi monitorovacími výbory programů územní spolupráce, které se na region vztahují, správní radou EUSAIR a řídicími orgány fondů ESI; zdůrazňuje, že tato strategie by měla umožnit účinnější a účelnější využívání stávajících nástrojů a fondů;

8.  vyzývá Evropskou komisi a celostátní, regionální a místní orgány, které jsou odpovědné za přípravu, řízení a provádění programů fondů ESI, aby zdůrazňovaly význam makroregionálních projektů a aktivit;

9.  zdůrazňuje, že je důležité vymezit na makroregionální úrovni prováděcí strukturu a koordinační mechanismy s cílem usnadnit spolupráci, včetně společného plánování, slaďování příležitostí k financování a přístupu zdola nahoru; zdůrazňuje, že je třeba sladit celostátní a regionální operační programy s cíli strategie, což by mělo zahrnovat začlenění EUSAIR do programů, tam kde je to možné; zdůrazňuje, že je nezbytné koordinovat a harmonizovat inciativy, návrhy a projekty, které se přímo či nepřímo týkají jadransko-jónského regionu;

10.  vybízí Komisi, Evropskou investiční banku (EIB) a zúčastněné země, aby plně využívaly možností, které existují v rámci nově zřízeného Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), k financování projektů v tomto regionu, které by vytvářely přidanou hodnotu, podporovaly udržitelný rozvoj a hospodářskou a sociální soudržnost, posilovaly růst a zvyšovaly zaměstnanost na makroregionální úrovni a přispívaly k dosahování cílů strategie Evropa 2020; v této souvislosti vybízí k tomu, aby se ve výběrové fázi makroregionálním projektům udělovaly bonusové body z důvodu jejich neodmyslitelného přeshraničního charakteru;

11.  zdůrazňuje, že na samotné provádění makroregionálních strategií nejsou vyčleněny žádné specifické finanční prostředky a že předpokladem úspěchu je silná politická vůle, partnerství a koordinace mezi jednotlivými zeměmi; vyzývá proto země tohoto regionu, aby pod vedením EIB propojily fondy (fondy ESI, nástroje předvstupní pomoci a fond EFSI) s příspěvky z vnitrostátních zdrojů, čímž vznikne finanční a investiční platforma na podporu financování projektů, které přispívají k plnění cílů strategie; vyzývá k tomu, aby byl vytvořen transparentní a veřejně dostupný seznam projektů pro jadransko-jónský region, který by zviditelnil stávající a potenciální investiční potřeby a projekty, aby byli investoři motivování do těchto projektů investovat;

12.  naléhavě vyzývá zúčastněné strany, aby si vyměňovaly osvědčené postupy, využívaly získané zkušenosti, odhalovaly slabiny v provádění jiných makroregionálních strategií EU a posilovaly spolupráci se svými protějšky z jiných makroregionů, jako je region Baltského moře, Podunají nebo alpský region;

13.  vyzývá Komisi, aby odstranila překážky administrativního a nefinančního charakteru, které často odrazují investory od investování do těchto projektů;

14.  domnívá se, že je nezbytné nalézt způsoby, jak zapojit země, které nejsou zahrnuty do této strategie a které jsou zeměpisně a hospodářsky tomuto regionu blízké, a to alespoň v případě jednotlivých konkrétních projektů; v této souvislosti zdůrazňuje význam přeshraniční a nadnárodní spolupráce v rámci politiky soudržnosti a vyzývá dotčené členské státy a regiony, aby v těchto oblastech využívaly stávající osvědčené postupy;

15.  připomíná závažný dopad hospodářské krize na tento region a zdůrazňuje, že je zapotřebí pravidelně vyhodnocovat strategie, které mají za cíl hospodářskou obnovu; upozorňuje na skutečnost, že země v tomto regionu jsou na různých úrovních rozvoje a mají rozmanité potřeby; vyzývá Komisi, aby zdůrazňovala význam vytváření podmínek pro snižování sociálně-ekonomických rozdílů mezi zeměmi regionu; podporuje reformy v méně rozvinutých zemích a v této souvislosti vybízí k výměně znalostí, zkušeností a postupů;

16.  poukazuje na to, že je důležité podporovat, obnovovat a prohlubovat spolupráci v kultuře, vědě a vzdělávání, a to i zvýšením rozsahu akademické mobility studentů a zaměstnanců univerzit; zdůrazňuje, že věda a inovace jsou předpokladem inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; zdůrazňuje, že vědecká a kulturní spolupráce je provázána se zvyšováním hospodářské dynamiky a úrovně rozmanitosti a udržitelnosti cestovního ruchu v regionu;

17.  vítá skutečnost, že v řídících orgánů EUSAIR je zastoupen Evropský parlament; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila společné úsilí zemí regionu (členské státy EU a třetí země) a účinné zapojení místních a regionálních orgánů při dosahování cílů této strategie;

18.  odkazuje na modely zavedené v souvislosti s jinými makroregionálními strategiemi EU a vyzývá k tomu, aby v rámci pilotních projektů a přípravných akcí, byly podporovány různé typy opatření od studií až po počáteční zdroje financování na přípravu projektů v různých prioritních oblastech;

19.  zastává názor, že je nezbytně nutné, aby v prováděcí fázi strategie byly obecné zásady a zejména záležitosti související s ochranou životního prostředí a rozšíření přírodních zdrojů důsledně vzaty v potaz ve všech čtyřech pilířích, aby tak byl uplatněn celostní přístup ke komplexním a různorodým výzvám, kterým region čelí;

20.  zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost oblastem uvedeným v článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie, jako jsou ostrovy a hornaté a venkovské regiony, aby byl zjištěn a využit jejich specifický potenciál, především v oblasti cestovního ruchu, přičemž je třeba zohlednit oblasti opatření a priority určené v této zprávě; dále vyzývá Komisi, aby předložila návrh na vyhlášení Evropského roku ostrovů a hor;

21.  zastává názor, že je pro zúčastněné země nutné zapojit další důležité pilíře, které by mohly mít kladný vliv na rozvoj této oblasti, například zemědělství vzhledem ke specifickým geoklimatickým podmínkám, biologické rozmanitosti a potenciálu vytvářet synergické koordinované účinky a další růst; doporučuje úzkou spolupráci a koordinaci mezi vnitrozemím, pobřežními oblastmi a ostrovy, aby bylo dosaženo synergií mezi projekty v oblasti čisté energetiky a produkce zdravých potravin;

22.  upozorňuje na význam přiměřeného informování o provádění strategie a jeho řádného vyhodnocování; vyzývá v této souvislosti zúčastněné země a Komisi, aby shromažďovaly spolehlivé základní údaje a stanovily konkrétní cíle pro každý pilíř, které by byly každoročně vyhodnocovány a zpřístupňovány veřejnosti;

23.  vyzývá k přijetí komplexního a integrovaného evropského přístupu k migraci; zdůrazňuje, že tento region se potýká s vážnou situací v oblasti migrace, a vyjadřuje politování nad tragédiemi ve Středozemí; naléhavě upozorňuje na skutečnost, že při řešení těchto problémů je klíčové, aby došlo k výraznému posunu v azylové politice, pokud se jedná o solidaritu mezi členskými státy; zdůrazňuje, že ve věci spolupráce se třetími zeměmi je třeba zohledňovat celkovou strategii; vyjadřuje politování nad nedostatečnou spoluprací mezi členskými státy EU s ohledem na výzvy v oblasti migrace; podporuje výměnu osvědčených postupů při přijímání migrantů a vyzývá k tomu, aby byla naléhavě věnována zvláštní pozornost sociálním a humanitárním otázkám, které ovlivňují tento region s ohledem na možnou budoucí revizi priorit EUSAIR;

24.  očekává, že bude dodán nový impuls posilování míru a bezpečnosti v jihovýchodní Evropě;

25.  připomíná, že se v průběhu doby mohou objevit nové otázky a může dojít k posunu priorit, což vyžaduje aktualizaci, změnu či nahrazení relevantních opatření, projektů a souvisejících cílů;

26.  vyzývá země k výměně osvědčených postupů v oblasti dodržování práv menšin, aby bylo možné uplatňovat nejvyšší standardy, vzhledem k tomu, že jde o velmi citlivou oblast zejména v souvislosti s jazykovými otázkami;

27.  zdůrazňuje, že v průběhu různých fází provádění musí mít veřejní a soukromí ekonomičtí aktéři, členové společnosti a jednotlivé složky organizované občanské společnosti možnost, aby jim byla prostřednictvím zvláštního programu poskytnuta odpovídající odborná příprava, a to včetně organizační a technické pomoci;

28.  vyzývá Komisi, aby každé dva roky předkládala Parlamentu a Radě zprávu o provádění strategie EUSAIR s cílem vyhodnocovat její fungování a přidanou hodnotu v oblasti růstu a pracovních míst, snižování nerovností a udržitelného rozvoje;

29.  vybízí k přijetí zvláštních opatření na podporu sociálního rozměru; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby jejich součástí byly priority a opatření, které budou usilovat o podporu začlenění zdravotně postižených osob a zabránění všem druhům diskriminace;

Modrý růst

30.  zdůrazňuje, že výjimečná zeměpisná poloha a specifická pobřežní struktura tohoto regionu skýtá spolu s bohatou mořskou biologickou rozmanitostí obrovský potenciál, pokud jde o tvorbu tzv. modrých pracovních míst a inovativní a udržitelný hospodářský rozvoj a růst, včetně modrých technologií, rybářství a akvakultury a lepší námořní a mořské správy a služeb;

31.  podporuje modrou ekonomiku jako řešení hospodářské krize, jelikož stimuluje vyváření nových pracovních míst a hospodářský rozvoj, a zejména pracovní místa pro ženy a mladé lidi v pobřežních a ostrovních zemích; je přesvědčen, že strategii EU pro jadransko-jónský region nelze realizovat bez zohlednění koncepce modré ekonomiky, která propojuje odvětví hospodářství spojená s mořem, oceány, akvakulturou, námořní a říční dopravou a cestovním ruchem s ochranou životního prostředí;

32.  vyzývá Komisi a státy zapojené do provádění této strategie, aby zavedly pobídky, které by do odvětví rybolovu a akvakultury v jadransko-jónském regionu lákaly mladé lidi a podněcovaly je k tomuto druhu činnosti;

33.  vyzývá k politické koordinaci a harmonizaci cílů této strategie a k realizaci společných projektů v souladu s hodnotami, zásadami a cíli společné rybářské politiky; dále vybízí k podporování rozvoje udržitelného odvětví rybolovu a produkce tradičních a zdravých potravin; vyzývá k vytváření místních akčních skupin v oblasti rybolovu, které by mohly sloužit jako přirozený nástroj pro diverzifikaci rybolovu; zdůrazňuje, že udržitelný a ziskový rybolov a akvakultura potřebují větší zapojení zúčastněných stran do celkového řízení a zdokonalené a diverzifikované rybolovné činnosti;

34.  má za to, že modrý růst zahrnuje velmi různorodá odvětví a oblasti podnikání, a jeho rozvoj tudíž vyžaduje ve všech odvětvích vysoce kvalifikovanou pracovní sílu; vyzývá členské státy zapojené do strategie EUSAIR, aby v rámci svých programů odborné přípravy podporovaly jednotlivá odvětví modrého růstu a zohledňovaly systémy celoživotního vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců; poukazuje na složitou strukturu činností, odvětví a oborů socioekonomických systémů, jichž se modrý růst týká, a pokládá proto za velice důležité, aby členské státy, které se účastní strategie EUSAIR, přijaly politiky v oblasti trhu práce, které budou usilovat o zvýšení schopnosti přizpůsobit se změnám, o inovace a víceoborovost, o přizpůsobení odborné přípravy lidského kapitálu a o zvýšení míry účasti žen;

35.  zdůrazňuje, že je zapotřebí důsledně a reálně propojit strategii EU 2020 se třemi pilíři strategie EUSAIR, a zejména s pilířem modrého růstu, a to na základě akčního plánu Evropské komise; tento akční plán považuje za jeden z výstupů přístupu, který vychází z této strategie a vymezuje konkrétní priority makroregionu; na základě výše uvedeného zdůrazňuje, že jednotlivá opatření nebo projekty jsou vybírány na základě širokého postupu konzultací vedených zdola, kterých se účastní široká škála zúčastněných stran z jadransko-jónského regionu, které zastupují vnitrostátní, regionální a místní orgány, sociální partnery, ale i soukromí sektor, sociální hospodářství, vědeckou obec a občanskou společnost;

36.  vybízí k tomu, aby veřejné a soukromé subjekty, univerzity, výzkumné ústavy a další příslušní aktéři v mořském a námořním odvětví vytvářely uskupení a spolupracovaly s cílem podpořit inovace a využívat v plném rozsahu součinnosti; domnívá se, že opatření v rámci pilíře modrého růstu by se měla zakládat na celostátních a regionálních inovačních strategiích zaměřených na inteligentní specializaci s cílem zajistit účelnější a účinnější investice; vyzývá země a regiony, aby se zapojily do platformy Komise S3, která jim skýtá možnost využívat pomoc v oblasti rozvoje, provádění a přezkumu strategií pro inteligentní specializace; v této souvislosti má za to, že v zájmu vytváření nových a kvalitních pracovních míst je nezbytné zlepšit přístup malých a středních podniků k úvěrům a zdokonalit stávající sítě pro podnikání (klastry), a to širším využíváním mezinárodních možností v této oblasti;

37.  podporuje zřízení společné značky kvality pro vysoce kvalitní produkty na bázi mořských plodů z tohoto regionu za účelem zvýšení jejich konkurenceschopnosti;

38.  zdůrazňuje, že je důležité, aby se do činností v oblasti budování kapacit zapojili kromě veřejných orgánů i zástupci občanské společnosti a byl veden příslušný sociální dialog; má za to, že by toho mohlo být dosaženo ustavením stálé platformy na úrovni makroregionu a regionů v jednotlivých členských státech, v níž by byli zastoupeni sociální a hospodářští partneři obdobně, jak tomu již je v případě univerzit, obchodních komor a měst;

39.  zdůrazňuje význam mořského a námořního výzkumu a užší spolupráce mezi vědeckými pracovníky v těchto oblastech, mezi členskými státy a mezi regiony, které se účastní strategie EUSAIR, neboť je třeba překonat stávající rozdíly mezi těmito členskými státy a posílit konkurenceschopnost pobřežních oblastí a vytváření kvalitních a udržitelných místních pracovních míst;

40.  se znepokojením si všímá míry vyčerpání rybolovných zdrojů v Jadranském a v Jónském moři v důsledku nadměrného rybolovu a nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (NNN) a dalších závažných rizik pro veškerý život v moři; zdůrazňuje, že rybolov je jedním z klíčových prvků hospodářství pobřežních oblastí a ostrovů; domnívá se proto, že v souladu se zásadou maximálního udržitelného úlovku, která je součástí společné rybářské politiky, je nutné považovat ochranu a zachování rybolovných zdrojů a mořských ekosystémů za hlavní cíl této strategie; zdůrazňuje, že je zapotřebí v přechodném období podpořit úpravu rybolovných limitů podporou na nákup vybavení poskytovanou z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF); vyzývá k přijetí rozhodných opatření ve formě sladění právních předpisů třetích zemí v oblasti rybářství s předpisy EU, sdílení údajů, společných monitorovacích platforem a víceletých plánů řízení rybolovu a k tomu, aby bylo posouzeno, jak rozvíjet odvětví udržitelné akvakultury, které skýtá obrovský potenciál v souvislosti s možnostmi využití obnovitelných zdrojů energie;

41.  připomíná, že komerční využívání ryb a měkkýšů a korýšů by mělo být v rámci bezpečných biologických limitů s cílem dosáhnout dobrého stavu mořského prostředí a zajistit dlouhodobou udržitelnost odvětví rybolovu;

42.  vyzývá Komisi, aby zaznamenávala objem úlovků rekreačního rybolovu, aby tuto činnost regulovala a podřídila rekreační i profesionální rybolov cílům maximálních udržitelných výnosů;

43.  naléhavě vyzývá ke komplexnímu výzkumu v oblasti rybích populací, především pokud jde o ohrožené druhy a jejich vzájemné biologické vztahy, neboť chybí přesné a úplné údaje, které by umožňovaly dostatečně podrobně posoudit stávající stav, bez něhož nelze vypracovat jasná a spolehlivá hodnocení; naléhavě vyzývá k zachování přirozeného tření;

44.  vyzývá k hodnocení a prosazování projektů, jejichž účelem je posuzovat dopady nepřímého rybolovu (pomocí tzv. ztracených sítí, sítí na pěstování mušlí) a vedlejší úlovky chráněných druhů, neboť podle odhadů se pouze v Jaderském moři neúmyslně uloví více než 40 000 mořských želv; domnívá se, že je nezbytně nutné vypracovat studie věnované životnímu prostředí a prostředkům, jež by tento problém zmírnily (např. zařízení na zpětné vypouštění želv);

45.  naléhavě vyzývá k silné podpoře odvětví stavby lodí, včetně odvětví rekreačních lodí, se zaměřením na modernizaci a specializaci, aby se vytvářela pracovní místa a přizpůsobilo se požadavkům udržitelného a konkurenceschopného růstu, který je v souladu s modrými technologiemi;

46.  žádá důraznou podporu výrobních odvětví, twinningu a spolupráce oblastí z různých částí makroregionu; v zájmu podpory zřizování výrobních oblastí podporuje výměnu osvědčených postupů, které obnášejí nejvhodnější zkušenosti získané v příslušných odvětvích, do které se chtějí zapojit subjekty z jiných regionů, které chtějí využít stejný přístup;

47.  zdůrazňuje význam, který má podpora a rozvoj rekreačního sportovního a rodinného rybaření spolu s integrovanými politikami v oblasti rybolovu a cestovního ruchu (rybolov a rybářský cestovní ruch, mořská akvakultura), a to především na ostrovech, aby se zachovaly místní kulturní tradice a přímořský životní styl obyvatel ostrovů a malých pobřežních komunit; podporuje udržitelný a tradiční pobřežní rybolov a akvakulturu malého rozsahu, které jsou spojeny s rozmanitější gastronomickou nabídkou a podporují rozvoj místních rybářských tržišť, neboť představují nejlepší způsob jak zajistit udržitelný rybolov a poskytnout větší podporu rozvoji činností cestovního ruchu na pobřeží;

48.  vyzývá Komisi, aby podporovala a prosazovala podíl rybolovu a pracovníků v oblasti rybolovu na takových projektech, jako jsou projekty spjaté s cestovním ruchem zaměřeným na kulturu a kulturní dědictví, jež spojují rybolov se znovuobjevováním činností v námořní dopravě a s tradičními lovišti a zaměstnáními souvisejícími s rybolovem;

49.  zdůrazňuje význam sociální ekonomiky a podnikání žen pro dosažení pilíře modrého růstu a vyzývá členské státy, které se účastní strategie EUSAIR, aby povzbudily a podpořily zapojení žen ve všech příslušných odvětvích; opětovně připomíná klíčovou roli malých podniků a mikropodniků v dotčených regionech a územích a žádá členské státy, které se účastní EUSAIR, aby uplatňovaly aktivní politiky, které podpoří tyto formy hospodářské činnosti;

50.  podporuje opatření na snížení hydrogeologického rizika a rizika eroze pobřeží;

51.  podporuje činnosti, které se zaměřují na podporu námořních profesí, které utrpěly značné újmy v důsledku provádění politik EU, např. rozvojem alternativních projektů znovuobjevení tradičních řemesel;

52.  zdůrazňuje význam výzkumu a vyzývá k silné podpoře námořního a mořského odvětví;

53.  zdůrazňuje, že rozvoj akvakultury a mořské akvakultury může hrát významnou roli jak při obnovování rozmanitosti druhů, tak z hlediska hospodářského růstu jadransko-jónského regionu;

54.  vyzývá Komisi, aby zintenzívnila výměnu osvědčených postupů, například postupů zaměřených na udržitelnost projektů navrhovaných pobřežními akčními skupinami.

Propojení regionu

55.  konstatuje, že zlepšení dopravního a energetického propojení mezi zúčastněnými zeměmi i mezi nimi a jejich ostatními sousedy, včetně námořní dopravy, intermodálního propojení s vnitrozemím a energetických sítí, představuje pro makroregiony zásadní potřebu a předpoklad jejich hospodářského a sociálního rozvoje; poukazuje na nedostatečné propojení mezi oběma pobřežími Jadranského moře a nedostatečně rozvinutou infrastrukturu v jadransko-jónském regionu;

56.  vyzývá k poskytnutí podnětů pro zřízení udržitelných tras, které umožní zkrátit dobu přepravy, sníží přepravní a logistické náklady a související externality; vyzývá k realizaci významných strategických děl umožňujících napojení námořních a pozemních tras, aby se vytvořily příležitosti pro intermodální dopravu mezi zeměmi, přispělo k soudržnosti, posílila celková síť a snížila přetíženost silničních tahů a tudíž i emise CO2; upozorňuje na potřebu zlepšit námořní a přístavní aspekty kabotáže, mořských dálnic a lodních linek mezi oběma břehy Jaderského moře jak na severo-jižních trasách, tak i na protínajících východo-západních trasách; zdůrazňuje, že je zapotřebí větší koordinace, aby se zabránilo přetížení lodní dopravy a zlepšilo se její řízení a kontrola;

57.  žádá, aby bylo využito nařízení o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidů uhličitého z námořní dopravy (nařízení (EU) č. 2015/757) k inovacím a k zajištění udržitelnosti námořní dopravy v tomto makroregionu díky využívání alternativních motorů a paliv pro pohon lodí, aby bylo dosaženo snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení energetické účinnosti v odvětví dopravy.

58.  zdůrazňuje význam propojení námořních dopravních tras a přístavů s dalšími částmi Evropy a důležitost provázanosti s koridory TEN-T; vyzývá zúčastněné země, aby zaměřily své úsilí na provádění projektů spadajících do rámce sítě TEN-T a dalších opatření za účelem jejího navrhovaného rozšíření do jihovýchodní Evropy/ východních jadranského pobřeží, které by mělo přispět k odstranění zaostalosti sítě jadransko-jónského regionu; vyzývá proto dotčené země, aby určily prioritní projekty v oblasti infrastruktury, které mají regionální a evropskou přidanou hodnotu, a navrhuje, aby byla mimo jiné pozornost věnována:

i) dokončení baltsko-jaderského koridoru,

ii) severo-jižnímu napojení skandinávsko-středomořského koridoru,

iii) vybudování alpsko-západobalkánského koridoru pro nákladní železniční dopravu,

iv) lepšímu propojení mezi Iberským poloostrovem, centrální Itálií a západním Balkánem,

v) vybudování silničního spojení na balkánském území mezi přístavním systémem a vnitrozemskými zeměmi a propojení s koridorem Rýn-Dunaj,

vi) zlepšení přístavních zařízení pro lepší spojení mezi oběma pobřežími Jaderského moře a vypracovávání strategie, která by umožnila komplexnější dodávky zboží dováženého do střední Evropy, řídícími orgány přístavů na severu Jaderského moře;

59.  vyzývá k optimalizaci stávající sítě infrastruktur, zejména pokud jde o stávající silniční a železniční spojení v makroregionu, včetně tzv. koncových spojení; zdůrazňuje, že je třeba co nejdříve dokončit jadransko-jónskou dálnici, která podpoří hospodářský a sociální rozvoj makroregionu; připomíná význam nových koridorů, které integrují dálnice, železniční tratě a další infrastrukturu na obou stranách jadransko-jónské oblasti; zdůrazňuje, že je zapotřebí větší koordinace, aby se zabránilo přetížení lodní dopravy a zlepšilo se její řízení a kontrola;

60.  vyzývá k rozvoji infrastruktury vysokorychlostní železnice, která tento makroregion propojí a umožní lepší spojení s EU a v rámci ní; zdůrazňuje význam, který má zlepšení železničního propojení jadranského a jónského regionu a rovněž mezi tyrhénským pobřežím a jadransko-jónským pobřežím;

61.  vyzývá zúčastněné země, aby zlepšily svou námořní, železniční a leteckou dopravní infrastrukturu a budovaly v makroregionu mořské dálnice kombinující intermodální prostředky dopravy, zejména v souvislosti s propojením s vnitrozemím, a aby zlepšily logistiku dopravy co nejlepším využitím nejvyspělejších technologií a ve všech případech zajistily vysokou úroveň bezpečnosti a udržitelnost z hlediska životního prostředí; vyzývá rovněž zúčastněné země, aby posoudily možnosti zlepšení propojení s nástroji pro elektronickou mobilitu, které by mohly usnadnit mezinárodní služby elektronického vydávání přepravních dokladů;

62.  poukazuje na to, že neexistuje skutečné spojení s ostrovy; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby koordinovaným zvážením nových možností, které budou vycházet z tržních zásad, optimalizací využívání tras nákladní a osobní přepravy a zapojením soukromých a veřejných zúčastněných stran usnadnily lepší spojení s cílem zlepšit kvalitu života v těchto oblastech, zastavit jejich vylidňování a dát možnost k plnému využití socio-ekonomických příležitostí; zdůrazňuje, že je v zájmu udržitelné ostrovní mobility zapotřebí zlepšit ostrovní vnitrozemní komunikační a dopravní infrastruktur; zdůrazňuje, že obyvatelstvu ostrovů je rovněž zapotřebí zajistit celoroční vhodnou zdravotní péči a programy vzdělávání;

63.  požaduje provádění velkých projektů na rozvoj intermodálních spojení na ostrovech a zejména se vyslovuje pro rozhodnou podporu posílení strategicky důležitých letišť, jako je např. letiště v Katánii, a to jak z hlediska infrastruktury, tak i nových tras do dalších regionů v makroregionu;

64.  naléhavě vyzývá zúčastněné země, aby pokračovaly ve svém úsilí o diverzifikaci zdrojů dodávek energie, což je proces, který nejen zlepší energetickou bezpečnost makroregionu, ale rovněž posílí hospodářskou soutěž a povede k potírání energetické chudoby, což bude mít značné přínosy pro hospodářský a sociální rozvoj regionu; zdůrazňuje, že je nutné provést důkladné posouzení environmentálních dopadů zásahů v odvětví energetiky; zdůrazňuje význam společného plánování investic do rozvoje terminálů pro zkapalnělý zemní plyn (LNG) a chybějících sítí plynovodů v makroregionu, což by přispělo k dosažení větší nezávislosti a energetické bezpečnosti; dále vybízí k přijetí opatření na zvýšení energetické účinnosti zdrojů, což by také přispělo ke zvýšení konkurenceschopnosti;

65.  vybízí k rozvoji energetické infrastruktury, která by umožnila dosáhnout snížení uhlíkové stopy, zvýšení energetické účinnosti a zajištění energetické bezpečnosti v makroregionu i mimo něj; rovněž zdůrazňuje význam rozvoje a podpory koncepce inteligentních měst, aby se tak současné celkové energetické infrastruktuře dodala přidaná hodnota;

66.  uznává velký potenciál obnovitelných zdrojů energie v tomto makroregionu, který není dostatečně využíván; vyzývá k tomu, aby byly využívány dostupné obnovitelné zdroje energie, jako je solární, větrná, přílivová energie (pokud je to techniky proveditelné) a energie vln, v rámci skladby produkované energie; poukazuje na udržitelnost a konkurenceschopnost možných vodních elektráren ve všech zúčastněných zemích; vyzývá zúčastněné strany, aby přispěly k vytvoření dobře fungujícího a propojeného trhu se zemním plynem a elektřinou v makroregionu, který zajistí všem rovný přístup k levné a cenově dostupné energii; zdůrazňuje význam posilování přeshraničních energetických propojení, která jsou základem investic v odvětví energetiky, jakožto základního předpokladu integrace do energetické sítě EU a odstranění překážek pro přeshraniční investice v odvětví energetiky;

67.  podporuje společné plánování a investice do energetické infrastruktury v oblasti produkce i přepravy elektřiny a plynu v makroregionu v souladu se sítí TEN-E, díky nimž by byly provedeny konkrétní projekty uvedené na seznamu projektů v zájmu Energetického společenství;

68.  vyjadřuje obavy v souvislosti s obnovenými snahami v oblasti průzkumu a těžby ropy a plynu, a to jak na moři, tak i na zemi, což by mohlo makroregion vystavit riziku katastrof s velmi vážnými důsledky pro životní prostředí, hospodářství, včetně odvětví rybolovu, a pro veřejné zdraví; zdůrazňuje, že všechny tyto činnosti musí být v souladu s pravidly a pokyny Unie v oblasti klimatu a obnovitelných zdrojů energie; zdůrazňuje, že Jadran je uzavřené mělké moře, v němž se znečišťující látky nemohou rozptýlit a na jehož obou březích je rozšířený cestovní ruch, a že růst tohoto makroregionu by měl v prvé řadě záviset na turistickém ruchu a hospodářských činnostech souvisejících s jeho zvláštními environmentálními charakteristikami a ekosystémy; zdůrazňuje, že nutné důsledně provádět právní předpisy EU a mezinárodní úmluvy týkající se udržitelnosti životního prostředí a bezpečnosti námořní činnosti; vyzývá k plnému provedení rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (2008/56/ES) a směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři (2013/30/EU);

69.  vyzývá k vypracování společných evropských norem bezpečnosti dopravy v jadransko-jónském makroregionu;

70.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat přeshraniční letecké služby prostřednictvím provádění společných projektů navržených tak, aby zabezpečovaly a zlepšovaly spojení v rámci makroregionu;

Kvalita životního prostředí

71.  připomíná bohatství mořského, pobřežního a suchozemského ekosystému zúčastněných zemí; poukazuje na skutečnost, že Jaderské moře je místem výskytu téměř poloviny (49 %) mořských druhů, které byly ve Středozemním moři zaznamenány, a je díky své mělkosti, omezeným proudům a velkému vlivu řek nejvýjimečnější podoblastí Středozemního moře; vyzývá ke společnému úsilí při přijímání veškerých možných opatření, jako je využívání čistých paliv v námořní dopravě a logistice, s cílem chránit mořské životní prostředí a nadnárodní suchozemské biotopy a snížit znečištění moře a omezit další hrozby pro pobřežní a mořskou biologickou rozmanitost; zdůrazňuje význam ochrany mořských a suchozemských druhů, jako je tuleň středomořský, macarát jeskynní, rys, sup bělohlavý a další, a vyzývá zúčastněné členské státy, aby provedly přiměřená opatření ke splnění tohoto cíle;

72.  vyzývá k výměně osvědčených postupů mezi zúčastněnými zeměmi v oblasti správy přírodního a kulturního dědictví, včetně oblastí sítě Natura 2000 a památek zapsaných na seznamu UNESCO, za účelem vytvoření udržitelných turistických atrakcí;

73.  naléhavě vyzývá všechny zúčastněné země, aby spojily síly při provádění územního plánování námořních prostor v souladu se směrnicí 2014/89/EU, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor, a integrovaného řízení pobřežních oblastí a při zapojení různých zúčastněných stran (celostátní, regionální a místní orgány, místní obyvatelstvo, výzkumná obec, nevládní organizace atd.); domnívá se, že řádná společná správa námořního území poskytuje důležitý rámec pro udržitelné a transparentní využívání námořních a mořských zdrojů;

74.  vyzývá Komisi, aby zajistila stejnoměrné zohledňování zájmů dotčených odvětví v každé fázi rozvoje námořních činností, zejména v rámci vypracovávání územních plánů námořních prostor a integrované správy pobřežních oblastí, neboť nárůst námořní činnosti vede k postupnému zmenšování lovišť;

75.  zdůrazňuje význam ochrany a zachování řek a jezer v jadransko-jónské oblasti;

76.  zdůrazňuje, že je třeba zodpovědně řešit historické a přeshraniční znečištění a vyčistit místa, na nichž došlo k průmyslovému znečištění půdy, vody a ovzduší, a případně místa znečištěná v důsledku vojenských konfliktů; podporuje veškerá aktivní opatření ke snížení znečištění moří chemickými a konvenčními zbraněmi; podporuje snížení odpadů v mořích v souladu s rámcovou směrnicí o strategii pro mořské prostředí, přičemž cílem je jeho likvidace, zejména pokud jde o znečišťování odpadem na ostrovech v Jaderském moři;

77.  je znepokojen škodami, které na moři způsobuje plastový odpad; vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy zaměřené na sběr a recyklaci tohoto odpadu; zdůrazňuje, že je důležité zapojit do tohoto procesu rybáře;

78.  vyzývá země, aby navrhovaly a prováděly komplexní plány na opětovné využívání zastaralých průmyslových a vojenských areálů; zdůrazňuje, že tato místa nejen že představují hrozbu pro životní prostředí, ale mají zároveň značný hospodářský potenciál, který není využíván;

79.  vyzývá k podporování přesunu průmyslu z městských center a pobřežních oblastí s cílem zlepšit kvalitu života;

80.  trvá na tom, aby byly při provádění nejlepších řešení v oblasti nakládání s odpady a čištění odpadních vod v regionu využívány veškeré existující nástroje v souladu se směrnicí Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod v členských státech EU;

81.  poukazuje na různé přírodní i antropogenní katastrofy, jež postihly region v uplynulých letech; upozorňuje na problém odlesňování a s tím související rizika spojená se změnou klimatu; zdůrazňuje, že v zájmu provádění akčního plánu a priorit jednotlivých pilířů je zapotřebí, aby byly v případě řízení rizik vyplývajících z přírodních katastrof a změny klimatu plně uplatňovány horizontální zásady; vybízí hydrometeorologické ústavy členských států, aby vzájemně spolupracovaly, pokud jde o zvládání extrémních povětrnostních jevů, důsledky změny klimatu a řízení hrozby mimořádných událostí; uznává, že změnou klimatu jsou nejvíce zasaženy vodohospodářství, zemědělství a cestovní ruch, a proto vybízí vnitrostátní orgány, aby společně vytvořily rámec a mechanismus podporující provádění adaptačních a zmírňujících opatření;

82.  zdůrazňuje potřebu snížit emise skleníkových plynů, zejména v oblasti námořní dopravy;

83.  zdůrazňuje, že existuje problém s nerovnoměrnou dostupností zásob vody z geografického a sezónního hlediska, kdy je na ostrovech a v pobřežních oblastech v letním období vody zřetelný nedostatek, neboť je poptávka kvůli příjezdu velkého počtu turistů několikanásobně vyšší;

84.  naléhavě vyzývá ke zřízení regionálního střediska reakce na krizové situace spolu se společným pohotovostním plánem pro případy výskytu ropných skvrn a rozsáhlého znečištění, aby se vytvořil systém včasného varování s cílem předcházet přírodním katastrofám a katastrofám způsobeným průmyslovými, dopravními a jinými činnostmi, jako jsou povodně, požáry a těžební činnosti v oblasti Jadranu; zdůrazňuje, že toto středisko by mělo být napojeno přímo na mechanismus civilní ochrany Unie; zdůrazňuje význam zachování ekosystémů a biologické rozmanitosti tohoto regionu prostřednictvím lepších znalostí a výměny osvědčených postupů;

85.  vyzývá státy mimo EU, aby s ohledem na možnost svého budoucího přistoupení k Unii urychlily zavádění odvětvového acquis (např. rámcové směrnice o vodě);

86.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vedly konzultace s příslušnými orgány sousedních zemí a místních komunit v makroregionu, zejména o hospodářské činnosti podléhající nutnosti posouzení vlivů na životní prostředí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí;

Udržitelný a konkurenceschopný cestovní ruch

87.  zdůrazňuje zásadní význam cestovního ruchu pro evropské hospodářství a rozvoj sociální soudržnosti v rámci EU, zejména pro země ve Středomoří a pro region jako takový; zdůrazňuje potřebu rozvíjet nové přístupy, které přispějí ke kompenzaci sezónní povahy v souladu s vlivem cestovního ruchu na životní prostředí a jeho udržitelností; naléhavě vyzývá k větší podpoře financování projektů v oblasti cestovního ruchu z evropských strukturálních a investičních fondů a dalších zdrojů;

88.  naléhavě vyzývá k bezodkladnému zdokonalení přeshraničního silničního spojení za účelem podpory konkurenceschopnosti cestovního ruchu, neboť špatná propojenost způsobuje dopravní zácpy a velká zpoždění; zdůrazňuje, že je pro účely cestovního ruchu nezbytné zdokonalit stávající infrastrukturu letecké dopravy a námořní spojení mezi oběma pobřežími Jaderského moře;

89.  zdůrazňuje potřebu podpořit využívání stávajících letišť v makroregionu za účelem zabránění nadměrné koncentraci cestujících na několika málo centrálních letištích a potřebu podpory udržitelných a vyváženějších proudů turistů do různých lokalit;

90.  uznává bohaté kulturní a přírodní dědictví (včetně kulturních činností, mezi které patří kinematografie, divadlo a hudba) tohoto regionu jakožto výhodu, z níž cestovní ruch těží; upozorňuje na vysoký počet míst chráněných UNESCO a oblastí sítě Natura 2000 ve všech zúčastněných zemích; domnívá se, že navzdory významnému příspěvku, kterým je toto odvětví pro hospodářství, není potenciál cestovního ruchu plně využit, zejména v důsledku vysoké sezónnosti a nedostatků v oblasti inovací, udržitelnosti, dopravní infrastruktury, kvality nabídek v cestovním ruchu, dovedností zúčastněných stran a odpovědného řízení cestovního ruchu; vyzývá zúčastněné země, aby přijaly politiky zajišťující příslušná spojení a turistická zařízení jak pro letní období, tak i mimo něj, aby se počet turistů vhodně rozložil a byla zajištěna stálá přítomnost turistů v každém ročním období; zdůrazňuje důležitost spojení cestovního ruchu s přírodním, kulturním a uměleckým dědictvím;

91.  vybízí členské státy, aby podporovaly řešení pro udržitelnou mobilitu v odvětví cestovního ruchu, čímž by se zlepšila kvalita a rozsah služeb poskytovaných v tomto odvětví;

92.    uznává význam národních a přírodních parků i chráněných oblastí jakožto základů budoucího vzdělávání občanů v oblasti ochrany životního prostředí a boje proti změně klimatu;

93.  zdůrazňuje, že spolupráce mezi zeměmi má zásadní význam pro další rozvoj cestovního ruchu v tomto regionu; vyzývá k vypracování strategií v oblasti cestovního ruchu v Jaderském moři a Jónském moři, které se budou zakládat na udržitelnosti a umožní dotčeným zemím těžit ze součinnosti a řešit společné problémy na makroregionální úrovni; domnívá se, že je nezbytné společně pracovat na zvýšení viditelnosti destinací v jadransko-jónském regionu;

94.  naléhavě vyzývá Evropskou komisi, zúčastněné země a místní a regionální orgány, aby přijaly opatření, která budou zúčastněné strany pobízet ke zdokonalení infrastruktury cestovního ruchu;

95.  zdůrazňuje význam podpory kulturních a kreativních činností, a zejména rozvoje a integrace obchodních činností v oblasti hudby, divadla, tance a filmu; vybízí k organizování festivalů, shromáždění a kulturních událostí, které podpoří začlenění;

96.  poukazuje na potřebu usnadnit přístup k pomoci a finanční podpoře malým a středním podnikům, které jsou základem odvětví cestovního ruchu; vybízí zúčastněné strany v regionu, aby se zapojily do sítě Enterprise Europe Network za účelem sdílení zkušeností, navazování kontaktů a nalézání přeshraničních partnerů;

97.  zdůrazňuje význam projektů v oblasti inteligentní specializace a inteligentních obcí, které čerpají ze stávajících inovačních platforem, jako je vytvoření jadransko-jónské oblasti kreativity;

98.  podporuje rozvoj diverzifikované nabídky v oblasti cestovního ruchu, včetně tematických turistických parků a tras, kulturního, venkovského, zdravotního, léčebného, námořního, enogastronomického, konferenčního a sportovního cestovního ruchu, včetně cyklistiky, golfu, potápění, pěší turistiky, lyžování, horských a venkovních sportů, aby tak byl podporován cestovní ruch v průběhu celého roku a zlepšila se konkurenceschopnost turistických destinací, a to na základě udržitelnosti; podporuje rozvoj venkovského cestovního s cílem snížit tlak na významná střediska cestovního ruchu a omezenou pobřežní oblast a přispět k překonání sezónnosti cestovního ruchu; podporuje rozšíření turistických aktivit i do vnitrozemí a vytváření integrovaných produktů cestovního ruchu, které zahrnují také nejdůležitější zajímavosti makroregionu a jeho hlavních měst;

99.  zdůrazňuje význam soudržnosti mezi řízením cestovního ruchu a infrastrukturou a potřebu zlepšovat kvalitu a rozmanitost služeb a příležitostí při zohlednění zvláštností regionu; rovněž zdůrazňuje význam podporování a zachovávání místních a regionálních tradic;

100.  zdůrazňuje význam prozkoumávání alternativních tras a obchodních modelů a lepšího propojení nabídky výletních plaveb s místním obyvatelstvem a místními produkty, což by umožnilo účinněji řešit neudržitelné přetížení dopravy a lépe využívat plný potenciál s dlouhodobějším hospodářským přínosem pro místní hospodářství; je si vědom důležitosti rozvoje turistických tras v makroregionu a jejich propagace prostřednictvím mapování a pokračující podpory stávajících tras;

101.  podporuje využívání nejreprezentativnějších statků této oblasti pro účely cestovního ruchu a rozvoj propagačních a marketingových programů;

102.  zdůrazňuje potřebu skutečné interoperability v dopravě prostřednictvím využívání integrované sítě služeb a vzájemného prolínání s cílem rozvoje kvalitní ekoturistiky;

103.  vyzývá k vypracování jadransko-jónské charty, která bude obsahovat kritéria, zásady a pokyny pro propagování udržitelného cestovního ruchu prostřednictvím využití systému ukazatelů evropského cestovního ruchu při posuzování turistických destinací s cílem zlepšit jejich udržitelný rozvoj;

*

*  *

104.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům zemí zapojených do strategie EUSAIR (Chorvatska, Řecka, Itálie, Slovinska, Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory a Srbska).

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Základní informace

Evropská rada v prosinci 2012 vyzvala Komisi, aby do konce roku 2014 předložila strategii EU pro jadranský a jónský region (EUSAIR). Komise tuto žádost řádně splnila a dne 17. června 2014 strategii EUSAIR předložila.

EUSAIR je třetí makroregionální strategií EU, a má tedy možnost poučit se z lekcí a zkušeností nashromážděných v rámci strategie EU pro region Baltského moře a strategie EU pro Podunají. Vychází ze stávající spolupráce v regionu, konkrétně z jadransko-jónské iniciativy, která byla zahájena v roce 2000 podpisem prohlášení z Ancony, a z jadransko-jónského euroregionu, který byl vytvořen v roce 2006 a jehož členy bylo 26 regionálních a místních orgánů ze sedmi zemí. EUSAIR pokrývá osm zemí, mezi nimiž jsou shodně zastoupeny členské státy EU (Chorvatsko, Řecko, Itálie a Slovinsko) a nečlenské země, které mají všechny buď status „kandidátské“ země (Albánie, Černá Hora a Srbsko) nebo „potenciální kandidátské země“ (Bosna a Hercegovina). Region, který je domovem pro více než 70 milionů lidí, sehrává klíčovou úlohu při posilování zeměpisné kontinuity v Evropě.

Neklidná minulost tohoto regionu byla poznamenána událostmi se zničujícími a dlouhodobými dopady na rozvoj a spolupráci mezi zeměmi. V nedávné minulosti tento region výrazně zasáhla hospodářská krize. Nezaměstnanost a zadluženost dosahují bezprecedentních úrovní a dotčené země musí uplatňovat bolestivé rozpočtové škrty a fiskální konsolidaci. Hospodářské oživení a růst v těchto neduživých ekonomikách jsou dále zpomalovány prudkým poklesem investic veřejného i soukromého sektoru.

V této souvislosti je třeba konstatovat, že EUSAIR představuje pro země v regionu výjimečnou příležitost překonat hospodářské a politické problémy minulosti díky spolupráci (za pomoci Komise) usilující o dosažení prosperity a udržitelného rozvoje.

Načasování EUSAIR je ideální ze dvou důvodů, které oba pocházejí ze změn politiky na úrovni EU. Za prvé, Junckerova Komise se rozhodla, že se zaměří na posílení investic prostřednictvím investičního plánu a výsledného Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Pro země v jadransko-jónském regionu to představuje výjimečnou příležitost vyrovnat propad v investicích, který v posledních letech prožívají. EUSAIR také představuje příležitost změnit směřování těchto investic, tak aby bylo dosaženo výsledků, které budou přínosem pro celý region. Za druhé, Komise opakovaně uvedla, že v blízké budoucnosti nedojde k žádnému novému rozšiřování Unie. Toto rozhodnutí je sice špatnou zprávou pro země západního Balkánu, EUSAIR jim však umožní ještě více se přiblížit EU, tím že sjednotí své politiky a budou úzce spolupracovat s členskými státy.

Jadranský a jónský region mají obrovský potenciál, který lze začít naplňovat pouze společným a koordinovaným úsilím všech zemí v regionu s výrazným zapojením místních a regionálních orgánů. Komise bude společně s EIB a dalšími mezinárodními aktéry hrát zvláštní úlohu spočívající v poskytování pomoci a podpory při provádění této strategie. Váš zpravodaj věří tomu, že EUSAIR se ukáže být historicky významným nástrojem pro zúčastněné země i pro EU jakožto celek.

Priority a návrhy

Výsledkem několika měsíců diskusí se zúčastněnými stranami této strategie na úrovni EU a na celostátní, regionální a místní úrovni zapojených zemí jsou následující priority, myšlenky a návrhy v oblasti rozvoje:

Pilíř I: modrý růst (mořský rybolov, akvakultura, modré technologie, námořní a mořská správa a služby)

přizpůsobit se rybolovu, který účinně využívá zdroje, a zvýšit produkci a spotřebu mořských plodů;

–  zdokonalit podnikatelské prostředí a posílit konkurenceschopnost námořního průmyslu prostřednictvím podpory v oblasti institucí a infrastruktury;

–  podporovat výzkum a vývoj a aplikované inovace v námořním průmyslu a posílit modrý výzkum, inovace a dovednosti;

–  investovat do rozvoje lidských zdrojů;

–  makroregionální „klastrový“ vývoj („zelené loďařské klastry v Jaderském a Jónském moři“) – pobízet k využívání nových materiálů a biotechnologií s cílem snížit tlak, který na životní prostředí vyvíjejí technologické operace v loďařství, při opravách lodí a při údržbě jachet;

–  usnadnit přístup k financování a podporovat začínající inovativní podniky (tzv. start-ups) – „jadransko-jónské modré financování“;

–  správa námořního prostoru – „pracovní útvar pro námořní správu a služby“ – „provádět koordinované plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží“ – zavést právní základ pro mořský územní plán, vyhodnotit možné změny právních předpisů s cílem zavést normy upravující provádění tohoto plánu;

–  námořní dovednosti – „výměna námořních dovedností“;

–  správa námořního prostoru – „pracovní útvar pro námořní správu a služby“;

–  sdílet údaje a znalosti – jadransko-jónský datový „cloud“ na podporu námořní správy a služeb;

–  institucionální kapacita umožňující harmonizovat námořní standardy a předpisy – „školení a vzájemná podpora týkající se koordinovaného plánování námořních prostor a integrované správy pobřeží“;

–  propojit cestovní ruch a rybolov (většina obyvatel pobřežních oblastí získává obživu z rybolovu a cestovního ruchu);

–  provádět rybolov udržitelným způsobem – využívat malá plavidla a selektivní zařízení;

–  zavést chráněné mořské oblasti, což by zaručilo udržitelný rybolov;

–  poskytovat motory, které neznečišťují životní prostředí;

–  zavádět malé zpracovatelské provozy (rodinné podniky), protože tímto způsobem mohou obyvatelé získávající obživu z rybolovných činností obdržet větší díl hodnoty prostřednictvím dokončeného konečného produktu;

–  lépe propojit země, vypracovat společné plány a regulovat trhy v oblasti rybolovu;

–  propojit a přijmout regionální dlouhodobé rybolovné plány, především pokud jde o zdroje, které je možné rozdělit;

–  dodržovat předpisy EU a společné standardy a praktiky – „dodržování předpisů EU v oblasti rybolovu“, „rozvoj společných standardů v oblasti akvakultury“;

–  diverzifikovat rybolov a akvakulturu a posílit jejich ziskovost – „protikrizová síť pro odvětví mořských plodů“, „zdokonalení a diverzifikace rybolovných činností“, „umístění a správa míst využívaných k udržitelné akvakultuře“ – posílit rozvojovou platformu pro rybolovné a akvakulturní odvětví s cílem zvýšit produktivitu a zkvalitnit environmentální účinnost prostřednictvím rozvoje aktivit umožňujících integraci rybolovu a turistických atrakcí, rozvoje akvakultury způsobem, který umožní její koexistenci s jinými aktivitami, a volba udržitelného a environmentálně šetrného umístění rybolovné a námořní kultury;

–  zvýšit produkci a posílit propagaci akvakultury díky omezení negativních dopadů rybolovu na stávající rybí populace a ochraně oblastí, v nichž dochází ke tření ryb, jako je např. oblast poblíž chorvatského ostrova Jabuka;

–  propojit cestovní ruch a akvakulturu jakožto slučitelné aktivity;

–  využívat územní plánování v akvakultuře na základě společných zásad a praxe – koncepce AZA (zóny přidělené pro akvakulturu);

–  zvýšit konkurenceschopnost odvětví akvakultury; podporovat spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje a diverzifikaci odvětví (nové druhy, nové techniky, ekologická akvakultura);

–  propagovat tradiční druhy akvakultury, které jsou plně integrovány do dané přírodní oblasti a také využívání přírodních materiálů pro chov (pěstování) autochtonních druhů;

–  spolupracovat v oblasti akvakultury v makroregionu, vypracovávat společné plány týkající se posílení tržní konkurenceschopnosti;

–  zavést účinnější podnikatelské prostředí pro podniky a investory;

–  posílit obchodní spolupráci mezi podniky v regionu;

–  odstranit překážky bránící hospodářské aktivitě podniků na jednotném trhu EU;

–  podporovat přenos nových technologií v ekonomické a veřejné sféře a technologický pokrok ve společnosti;

–  chránit národní odvětví rybolovu (především tradiční formy rybolovu) a odvětví akvakultury v rámci provádění společné rybářské politiky;

Pilíř II: Propojení regionu (námořní doprava, intermodální spojení s vnitrozemím, energetické sítě)

–  severo-jižní napojení skandinávsko-středomořského koridoru na úsek Ancona – Pescara – Bari a napojení baltského koridoru na jadranské pobřeží; lepší propojení Iberského poloostrova s centrální Itálií a s balkánskými zeměmi;

–  systematické zdokonalování dopravní infrastruktury prostřednictvím její rekonstrukce nebo zdokonalování, nebo vybudování infrastruktury nové (viz např. projekty mostů v Messině a na poloostrově Pelješac);

–  konkurenceschopnost na trhu s dopravními službami v souladu s předpisy EU;

–  vypracování vnitrostátních systémů s cílem podporovat veřejnou/hromadnou dopravu a zvýšit přitažlivost veřejné dopravy ve všech druzích dopravy;

–  zavádění partnerství veřejného a soukromého sektoru v dopravních operacích;

–  dlouhodobé plánování programů dopravní bezpečnosti, především v silniční dopravě;

–  zdokonalení systémů na hraničních přechodech;

–  zdokonalení propojení mořských přístavů se sítí TEN-T a posílení rozvoje intermodality v jadransko-jónském regionu;

–  zmírnění izolovanosti ostrovů a vzdálených oblastí díky zdokonalení jejich přístupu k dopravě a k energetickým službám;

–  vybudování vhodné energetické infrastruktury;

–  diverzifikace zdrojů a kanálů dodávek pro širší region zaměřená na provázání energetických sítí jadransko-jónského makroregionu s evropským energetickým prostorem;

–  propojení přístavních činností a služeb v celém regionu; příklady potenciálních projektů: sdílení strategických funkcí a harmonizace přístavních procesů prostřednictvím společného inteligentního dopravního systému (ITS), přičemž lze vycházet např. z iniciativy sdružení přístavů na severu Jaderského moře (NAPA) (Terst, Koper, Benátky a Rijeka) a z projektu společenství přístavů Jaderského moře (APC) (Benátky, Ploče a Igoumenitsa);

–  zdokonalení a harmonizace sledování a řízení provozu;

–  rozvoj přístavů, optimalizace přístavních rozhraní, infrastruktury a postupů/operací;

–  rozvoj komplexní sítě západního Balkánu;

–  zlepšení dostupnosti pobřežních oblastí a ostrovů;

–  rozvoj tzv. mořských dálnic;

–  reforma železnice;

–  rozvoj letecké dopravy;

–  usnadnění přeshraničního styku;

–  trasa nadnárodních koridorů na vnitrostátním území (mořské dálnice, koridor hlavní sítě TEN-T ve Středozemí a mezi Baltským a Jadranským mořem);

–  posílení bezpečnosti námořní dopravy, zdokonalení informačních systémů, posílení povědomí o námořní situaci pro účely účinnějšího využívání lidských zdrojů, zařízení a plavidel, účinnější reakce na výzvy v oblasti námořní bezpečnosti a znečištění mořského prostředí;

–  koordinace klíčových projektů na vybudování infrastruktury propojující země v jadranském regionu;

Pilíř III: Kvalita životního prostředí (mořské životní prostředí, nadnárodní suchozemské biotopy a biologická rozmanitost)

–  snížení antropogenní eutrofizace způsobené bodovými a difúzními zdroji díky investicím do vodohospodářství (budování čističek vod pro odpadní vody z domácností i průmyslu a související likvidace kalů a modernizace kanalizačních sítí) a ekologické zemědělské činnosti (zemědělství) v pobřežních oblastech;

–  ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů zajištěním řádného systému pro sledování, informace a řízení programu Natura 2000 a zabezpečení udržitelné správy přírody;

–  snížení dopadu odpadu v mořích na životní prostředí díky lepšímu nakládání s odpady v pobřežních oblastech a programům čištění;

–  usnadnění koordinované ochrany a udržitelného rozvoje pobřežních oblastí v regionu ratifikací a prováděním Protokolu o integrovaném řízení pobřežních zón ve Středomoří, který byl připojen k Barcelonské úmluvě;

–  podpora a dosažení udržitelného rozvoje mořských a pobřežních hospodářství a udržitelného využívání mořských a pobřežních zdrojů na základě územního plánování námořních prostor;

–  zvyšování znalostí o moři - zlepšování dostupnosti a včasného poskytování údajů o stavu biologické rozmanitosti na pevnině i na moři;

–  posílení sítě mořských chráněných oblastí - budování kapacity s cílem zajistit přístup k ekosystému a mapování oblastí důležitých z hlediska ochrany druhů a biotypů na prioritních místech a rovněž zřízení chráněných oblastí na moři;

–  podpora programů čištění;

–  stanovení kritických oblastí (tzv. hotspotů) týkajících se mořského životního prostředí;

–  výměna osvědčených postupů mezi řídícími orgány mořských chráněných oblastí;

–  vypracování a provádění společného pohotovostního plánu;

–  stanovení priorit v oblasti investic, které bude odrážet příspěvek ke snižování znečištění moře;

–  harmonizace a vymáhání vnitrostátních právních předpisů týkající se suchozemských biotopů a biologické rozmanitosti - harmonizace právních předpisů v oblasti územního plánování, ochrany přírody, životního prostředí a kulturního dědictví s Evropskou úmluvou o krajině;

–  ochrana a obnova pobřežních mokřadů a krasových území;

–  propojení vnitrostátního sledování se systémem včasného varování a jejich modernizace s cílem snížit riziko záplav/působení vln, znečištění, požáru atd.;

–  propojení/vytvoření systému sledování stavu mořského životního prostředí a propojení/stanovení opatření na ochranu mořského životního prostředí na úrovni (pod)oblastí s clem dosáhnout dobré ekologické situace v souvislosti otázkami, jež nemohou být vyřešeny na základě monitorování/opatření v rámci vnitrostátních ustanovení (např. úmluvy, jako je Barcelonská úmluva s protokoly, evropské směrnice – rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí atd.);

Pilíř IV - Udržitelný a konkurenceschopný cestovní ruch (diverzifikovaná nabídka v oblasti cestovního ruchu, udržitelné a zodpovědné řízení cestovního ruchu)

–  diverzifikace produktů a nabídky cestovního ruchu s cílem překonat jeho sezónní charakter - nadnárodní tematické trasy, zhodnocení kulturního a přírodního dědictví prostřednictvím cestovního ruchu, budování nové turistické infrastruktury (např. tematických parků, golfových hřišť), vývoj nových turistických produktů a služeb v makroregionu, propagace regionu na světových trzích, propagace zaměřená na konkrétní cílové skupiny (např. na seniory, konferenční a obchodní cestovní ruch), vytváření pozice tohoto regionu jakožto vynikající destinace mimo hlavní sezónu;

–  posílení kvality a inovací v cestovním ruchu - IKT, vzdělávání, přenosy technologie, vytváření sítí mezi obchodními subjekty, klastry, výměna osvědčených postupů, propojování odvětví místního zemědělství, cestovního ruchu a dodávek potravin, inovativní propagace/marketing;

–  udržitelné a zodpovědné řízení cestovního ruchu - diverzifikace cestovního ruchu spojeného s plavbou a okružními plavbami, udržitelná platforma výzkumu a vývoje nových produktů a služeb, rozvoj udržitelných tematických turistických tras, mapování stávajících tematických turistických tras, zhodnocení přírodního a kulturního dědictví, vytváření sítí podniků a klastrů v oblasti udržitelného cestovního ruchu, energetická účinnost, inteligentní specializace v cestovním ruchu;

–  zlepšení přístupu k produktům a službám v oblasti cestovního ruchu - zlepšení zvláštních služeb a dovedností, vzdělávání, propagace a dostupnost informací, spolupráce s cílem usnadnit cestování turistů, harmonizace vnitrostátních statistik zaměřená na jednodušší hodnocení dopadů odvětví a budoucího plánování a tvorby politik;

–  účinnější využívání fondů EU - usnadnění přístupu k financování pro nové, udržitelné a inovativní začínající podniky a MSP zaměřené na výzkum, což přinese nové produkty a služby v odvětví a zvýšení kvality;

–  iniciativa ke zlepšení kvality nabídky v oblasti udržitelného cestovního ruchu - provedení nezbytných změn předpisů;

–  síť podniků a klastrů v oblasti udržitelného cestovního ruchu;

–  vzdělávání v oblastech profesních a podnikatelských dovedností v oblasti cestovního ruchu – podpora diverzifikace produktů a nabídky v oblasti cestovního ruchu;

–  jadransko-jónská spolupráce s cílem usnadnit cirkulaci turistů;

Další priority:

–  integrace zemí západního Balkánu do EU;

–  zajištění soudržnosti mezi všemi třemi makroregionálními strategiemi EU;

–  zajištění nezbytné soudržnosti mezi projekty v rámci makroregionálních strategií a projekty v rámci vnitrostátních strategií;

Program spolupráce v jadransko-jónském regionu 2014–2020

Program spolupráce v jadransko-jónském regionu 2014–2020 (ADRION) spadá do druhého cíle politiky soudržnosti - Evropská územní spolupráce. Program zahrnuje čtyři členské státy EU (Chorvatsko, Řecko, Itálii a Slovinsko) a čtyři země využívající nástroj předvstupní pomoci (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Slovinsko). Pro období 2014–202 činí celkový rozpočet program ADRION 118 154 690 EUR, což zahrnuje Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) (83 467 729 EUR), nástroj předvstupní pomoci (NPP II) (15 688 887 EUR) a vnitrostátní příspěvky (18 998 074 EUR). O programu spolupráce (programový dokument), který definuje investiční oblasti programu ADRION, se v současnosti jedná s Evropskou komisí a jeho přijetí se předpokládá do konce roku 2015. Hlavním cílem programu je podněcovat politiky a inovovat správu podporující evropskou integraci mezi členskými státy EU a státy, které nejsou členy EU, při využití bohatých přírodních, kulturních a lidských zdrojů, které se nacházejí v oblasti Jaderského a Jónského moře, a posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost oblasti, které se program týká.

V současnosti byly stanoveny čtyři tematické cíle a pět investičních priorit, které by měly být financovány v rámci programu ADRION:

–  inovativní a inteligentní region (tematický cíl 1, investiční priorita 1b) se zvláštním cílem: podpora rozvoje regionálního inovačního systému pro jadransko-jónský region;

–  udržitelný region (tematický cíl 6, investiční priorita 6c) se zvláštním cílem: podpora udržitelného zhodnocení a ochrany přírodního a kulturního bohatství jakožto aktiv přispívajících k růstu v jadransko-jónském regionu; (tematický cíl 6, investiční priorita 6d) se zvláštním cílem: posílení kapacity při nadnárodním řešení environmentální zranitelnosti, roztříštěnosti a ochrany služeb ekosystémů v jadransko-jónském regionu;

–  propojený region (tematický cíl 7, investiční priorita 7c) se zvláštním cílem: posílení kapacity pro integrované služby v oblasti dopravy a mobility a multimodalitu v oblasti jadransko-jónského regionu;

–  podpora správy v rámci strategie EUSAIR (tematický cíl 11) se zvláštním cílem: usnadnění koordinace a provádění strategie EUSAIR posílením institucionální kapacity veřejné správy a klíčových zúčastněných stran poskytováním pomoci při dosažení pokroku v provádění společných priorit.

Správní struktura strategie EUSAIR má za úkol řídit a provádět tuto strategii. Země, které jsou do EUSAIR zapojeny, nesou svůj díl odpovědnosti za provádění a koordinaci strategie. Program ADRION podpoří správu a provádění strategie EUSAIR především v souvislosti s tematickým cílem 11 tím, že vytvoří operační nástroj – středisko pro služby, které se bude nacházet v pobřežní oblasti Slovinska a bude disponovat sítí styčných míst v partnerských zemích –, který bude vycházet ze stávajících struktur.

16.7.2015

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci

pro Výbor pro regionální rozvoj

o strategii Evropské unie pro jadransko-jónský region

(2014/2214(INI))

Navrhovatelka: Dubravka Šuica

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje strategický význam prosazování evropské integrace a procesu rozšíření, regionální spolupráce a dobrých sousedských vztahů s využitím nástrojů a prostředků strategie EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR); očekává, že bude dodán nový impuls posilování míru, sociální soudržnosti, hospodářského rozvoje, udržitelnosti životního prostředí a bezpečnosti v jihovýchodní Evropě;

2.  je toho názoru, že mechanismy demokratické, transparentní, stabilní a řádné správy věcí veřejných jsou klíčové k zajištění strategického řízení, přijímání klíčových rozhodnutí a dohledu na účinné provádění strategie EUSAIR; podporuje posilování zapojení všech příslušných zúčastněných stran do procesu jejího provádění, včetně občanské společnosti a soukromých podniků; považuje to za důležité pro zajištění odpovídajícího zviditelnění strategie EUSAIR na všech úrovních; vyzývá k úzké spolupráci s příslušnými evropskými organizacemi a programy, také pokud jde o sociální a migrační výzvy v tomto regionu, se zvláštním zřetelem ke strategii Jihovýchodní Evropa 2020; vyzývá k zabránění duplicitě a překrývání činností vyzývá k rozvoji společných projektů a synergií, zejména spolu se Středoevropskou iniciativou (CEI), procesem spolupráce v jihovýchodní Evropě (SEECP) a s Unií pro Středomoří (UfM);

3.  považuje za zásadní, aby strategie EUSAIR přispěla k procesu přistoupení zemí západního Balkánu k EU tím, že jim poskytne příležitosti k úzké spolupráci s členskými státy EU a že bude řešit společné regionální výzvy; vybízí k začlenění Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Kosova do strategie EUSAIR; vybízí k rozvoji synergií a koordinovaných politik mezi EU, příslušnými členskými státy a zeměmi západního Balkánu; vítá pravidelná setkání šesti předsedů vlád zemí západního Balkánu a podporuje jejich koordinované působení v regionálních otázkách; považuje za důležité, aby země jihovýchodní Evropy řešily otázky korupce, právního státu a dodržování lidských práv;

4.  vyzývá k tomu, aby byly země západního Balkánu plně a účinně zapojeny do všech kroků provádění strategie EUSAIR a aby samy zlepšily své propojení mezi sebou i se zbytkem EU, včetně zjednodušení stávající administrativní zátěže, s cílem urychlit udržitelný hospodářský růst a mezilidské kontakty, včetně jadransko-jónského koridoru; zdůrazňuje strategický význam jadransko-jónského koridoru a vyzývá k řešení významných rozdílů a nedostatků v infrastruktuře těchto zemí, zejména pokud jde o silniční a železniční sítě, intermodální spojení, systémy řízení dopravy a energetickou infrastrukturu; vyzývá k dokončení zbývajících úseků transevropského dopravního koridoru v jihovýchodní Evropě, včetně koridorů V, VI, VIII a X, což zlepší celkové propojení tohoto regionu s členskými státy EU; vybízí k urychlenému pokračování výstavby mostu na Pelješac a jadransko-jónské dálnice s cílem usnadnit propojení;

5.  vyzývá k další podpoře společných energetických projektů, jako je jónsko-jadranský plynovod, s cílem zvýšit zabezpečení dodávek; vyzývá ke sdílenému a udržitelnému řízení základních a společných zdrojů, jako jsou jadransko-jónské mořské a rybolovné zdroje;  vyzývá k provádění inteligentních regionálních rozvojových strategií a projektů zaměřených na zelenou ekonomiku a sociální začleňování;

6.  vyzývá Komisi, včetně GŘ pro politiku sousedství a jednání o rozšíření, aby se pomocí soudržnosti a doplňkovosti snažila o co nejúčinnější využívání veškerých dostupných finančních nástrojů s cílem optimalizovat dopad, dosáhnout lepších výsledků a podpořit udržitelný hospodářský růst; zastává názor, že by finanční nástroje měly být také využívány takovým způsobem, aby stimulovaly další soukromé investice; vyzývá k zavedení nových mechanismů koordinace finančních zdrojů s cílem zachovat stěžejní projekty EUSAIR;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že strategie EUSAIR se nedostatečně zabývá otázkami, které vzbuzují stále větší obavy, jako je obchodování s lidmi a přeshraniční trestná činnost; konstatuje zároveň, že touto částí Evropy prochází nelegální přeprava, vyzývá k tomu, aby byla do strategie EUSAIR začleněny složky týkající se přeshraniční trestné činnosti a jakéhokoli nelegálního obchodování;

8.  zdůrazňuje, že by měla být jako složka strategie EUSAIR začleněna také nelegální migrace; vyzývá k tomu, aby byla věnována větší pozornost sociální soudržnosti a místnímu rozvoji jakožto základním dimenzím začleňování migrantů a posilování azylových kapacit;

9.  je pevně přesvědčen, že strategie EUSAIR musí zohlednit strategický význam tohoto regionu pro energetickou bezpečnost EU, zejména pro diverzifikaci zdrojů a kanálů dodávek; zdůrazňuje, že investice do propojení energetických soustav jsou klíčovou podmínkou začlenění tohoto regionu do energetické sítě EU; vyzývá s ohledem na vysokou environmentální zranitelnost Jaderského a Jónského moře k plnému dodržování příslušných právních předpisů EU; vyzývá k posílení obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a k rozvoji energetické infrastruktury, zejména v nejvzdálenějších oblastech nebo v oblastech s horším propojením;

10.  zdůrazňuje, že je zapotřebí prohlubovat parlamentní dimenzi strategie EUSAIR; vybízí zúčastněné země, aby dále rozvíjely meziparlamentní spolupráci, včetně monitorování provádění strategie EUSAIR a podpory sbližování s právními předpisy EU; doporučuje širší zapojení parlamentů nad rámec výroční konference předsedů parlamentů, s cílem posílit parlamentní dohled;

11.  vyzývá Komisi, aby pravidelně informovala Evropský parlament o dopadu, jehož bylo dosaženo při provádění strategie EUSAIR, a aby s ním tento dopad konzultovala.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

15.7.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

52

9

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Nikos Androulakis, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Bas Belder, Goffredo Maria Bettini, Mario Borghezio, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Javier Couso Permuy, Arnaud Danjean, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule, Manolis Kefalogiannis, Afzal Khan, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Ilhan Kyuchyuk, Ryszard Antoni Legutko, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, Tamás Meszerics, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Vincent Peillon, Alojz Peterle, Tonino Picula, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Alyn Smith, Charles Tannock, László Tőkés, Elena Valenciano, Johannes Cornelis van Baalen, Hilde Vautmans, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Angel Dzhambazki, Neena Gill, Andrzej Grzyb, Marek Jurek, Gabrielius Landsbergis, Urmas Paet, Dubravka Šuica, István Ujhelyi, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Janusz Zemke

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Fabio De Masi, Axel Voss, Ivan Štefanec

3.8.2015

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

pro Výbor pro regionální rozvoj

ke strategii EU pro jadransko-jónský region

(2014/2214(INI))

Navrhovatel: Marco Affronte

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí)(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí(7),

1.  uznává základní vazbu mezi hospodářským rozvojem a environmentální udržitelností, přičemž bere v potaz zásadu subsidiarity; podporuje prosazování hospodářské a sociální prosperity v regionu, o niž by se však nemělo usilovat na úkor ekologické rovnováhy a biologické rozmanitosti křehkých pobřežních a mořských ekosystémů a jejich přírodních zdrojů; uznává, že je nezbytné do strategie EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR) začlenit konkrétní opatření k ochraně životního prostředí, včetně projektů, které se zaměří na:

  a)  ochranu pobřeží a pobřežních ekosystémů a boj proti erozi,

  b)  podporu přizpůsobení se změně klimatu a projektů v oblasti krizového řízení s cílem zabránit antropogenním i ostatním přírodním katastrofám,

  c)  podporu provádění kvalitního řízení v oblasti nakládání s odpady, čištění odpadních vod a systémů prevence v oblasti vodních zdrojů;

  d)  zahájení průzkumů a komparativních studií týkajících se propadání;

2.  podporuje modrou ekonomiku jako řešení hospodářské krize, jelikož stimuluje vyváření nových pracovních míst a hospodářský rozvoj, a zejména pracovních míst pro ženy a mladé lidi v pobřežních a ostrovních zemích; je přesvědčen, že strategii EU pro jadransko-jónský region nelze uskutečnit bez zohlednění koncepce modré ekonomiky, která propojuje odvětví hospodářství spojená s mořem, oceány, akvakulturou, námořní a říční dopravou a cestovním ruchem s ochranou životního prostředí;

3.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby třetí země zapojené do projektů v tomto makroregionu dodržovaly příslušné acquis Unie, s cílem zaručit udržitelné využívání zdrojů Unie; doporučuje, aby zapojení zemí mimo EU do projektů Evropské unie v oblasti životního prostředí probíhalo prostřednictvím smluv a dohod; konstatuje rovněž, že pro provádění politiky životního prostředí jsou zásadní mechanismy řádné správy;

4.  vyzývá Komisi, aby usnadnila pravidelný dialog mezi strategií Evropské unie pro jadransko-jónský region a skotskými partnery, tak aby mohly být obě strany informovány o osvědčených postupech a inovativním přístupu k integrovanému řízení pobřežních zón v Severním moři;

5.  doporučuje členským státům, aby si vyměňovaly zkušenosti a osvědčené postupy v souvislosti s podunajským makroregionem;

6.  vyzývá Komisi, aby pravidelně informovala Evropský parlament o výsledcích provádění strategie EUSAIR a aby s ním tyto výsledky konzultovala;

7.  vyzývá Komisi a státy podílející se na strategii, aby vyvíjely společné projekty v souladu se společnou rybářskou politikou;

8.  zastává názor, že pobřeží a pás moře mezi jaderským pobřežím Itálie a balkánským pobřežím je přírodní oblast a prostředí mimořádné hodnoty, které by mělo být chráněno a kterému by měla být věnována větší pozornost;

9.  s ohledem na výše uvedené, považuje rozšíření silniční a dopravní infrastruktury na obou stranách Jaderského moře, jejich začlenění do sítí a koridorů sever-jih, východ-západ a TEN-T a doplnění chybějících propojení za předpoklad dosažení cílů udržitelnosti životního prostředí v tomto makroregionu;

10.  doporučuje, aby byly v oblasti rybářství, akvakultury, námořní dopravy, cestovního ruchu včetně výletních plaveb, přístavů a souvisejících infrastruktur podporovány ekologické inovace s cílem využít velký potenciál tohoto regionu a stimulovat tzv. modrý růst, a zajistit tak vytváření nových pracovních míst a hospodárné a udržitelné využívání mořských zdrojů v souladu s integrovanou námořní politikou; podporuje prosazování inovativních, účinných a udržitelných služeb nákladní a osobní námořní dopravy, které mohou snížit délku přepravy, náklady na dopravu a logistiku a externality a především emise CO2 a které jsou spojeny s přijetím plánů mobility s nízkými dopady na životní prostředí;

11.  vyzývá Komisi, aby prosazovala rozvoj rybářských činností, které jsou udržitelné z hlediska životního prostředí i zachování rybích populací, a rovněž aby podpořila integrované politiky rybolovu a cestovního ruchu (rybářskou turistiku, mořskou akvakulturu, rekreační rybaření) v souladu se zásadou udržitelnosti;

12.  připomíná, že komerční využívání ryb a měkkýšů a korýšů by mělo být v rámci bezpečných biologických limitů s cílem dosáhnout dobrého stavu mořského prostředí a zajistit dlouhodobou udržitelnost odvětví rybolovu;

13.  podporuje rozšíření chráněných území s cílem chránit životní prostředí a zastavit úbytek biologické rozmanitosti, především posílením sítí Natura 2000 a Smaragd a programu LIFE; zdůrazňuje význam ochrany ohrožených druhů a vyzývá členské státy, aby prostřednictvím makroregionální strategie provedly přiměřená opatření ke splnění tohoto cíle; vybízí členské státy, aby vložily další úsilí v boji proti vyhazování odpadu do moře, zejména pokud jde o znečišťování odpadem z ostrovů v Jaderském moři;

14.  zdůrazňuje, že je potřebný komplexní plán v boji proti znečišťování moří a proti přírodním a antropogenním rizikům a hrozbám, které způsobuje změna klimatu, především, povodně, sucha, eroze půdy a lesní požáry

15.  zdůrazňuje, že tlak na mořské a pobřežní ekosystémy je možné omezit lepším pochopením biologické rozmanitosti a že výměna osvědčených postupů mezi jejich řídícími orgány biologickou rozmanitost dále posiluje;

16.  vyzývá k přijetí minimálního cíle, který by stanovil, aby do roku 2020 tvořily mořské chráněné oblasti nejméně 10 % plochy Jaderského a Jónského moře, a to v souladu s příslušnými mezinárodními závazky a v zájmu dosažení dobrého životního stavu mořského prostředí Unie do roku 2020 v souladu s rámcovou směrnicí o strategii pro mořské prostředí; vyzývá ke zřízení sítě chráněných mořských, přímořských a vnitrozemských oblastí a parků; vyzývá členské státy zapojené do strategie, aby zlepšily kvalitu životního prostředí tím, že budou provádět projekty, jejichž cílem je omezit chemické, fyzikální a mikrobiologické znečištění optimalizací udržitelnosti námořní dopravy, ochranou biologické rozmanitosti a investicemi do chráněných mořských oblastí; vyzývá v této souvislosti dotčené členské státy, aby podporovaly integrované systémy pozorování životního prostředí a sledování chráněných mořských oblastí a zvýšily spolupráci mezi regionálními centry pro sledování životního prostředí;

17.  vyjadřuje vážné obavy v souvislosti s obnoveným zájmem o průzkum a těžbu ropy a plynu, a to jak na moři, tak i na zemi, zejména pak v oblastech, které již byly silně postiženy závažnými ekologickými problémy; domnívá se, že je důležité, aby byly vypracovány příslušné studie týkající se tohoto makroregionu; zdůrazňuje, že průzkum a těžba ropy a plynu na moři musí být v souladu s cíli integrované námořní politiky a námořního plánování a že výroba energie by se měla obecně soustředit na energii z obnovitelných zdrojů, například na větrnou energii na moři; zdůrazňuje, že Jadran je uzavřené mělké moře, v němž se znečišťující látky nemohou rozptýlit a na jehož obou březích je rozvinut cestovní ruch, a že růst tohoto makroregionu by měl v prvé řadě záviset na turistickém ruchu a hospodářských činnostech souvisejících se zvláštními environmentálními charakteristikami a ekosystémy; zdůrazňuje, že členské státy v tomto regionu musí důsledně uplatňovat právní předpisy EU a mezinárodní úmluvy týkající se udržitelnosti životního prostředí a bezpečnosti námořní činnosti, jako je průzkum a rozvoj ložisek ropy a plynu na moři a instalace a provozování větrných turbín na moři; vyzývá proto k plnému provedení rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (2008/56/ES) a směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři (2013/30/EU); v zájmu makroregionální spolupráce vybízí k vytvoření systému intervencí k řešení případných havárií;

18.  upozorňuje na vzájemnou vazbu mezi ochranou životního prostředí a rozvojem udržitelného cestovního ruchu; v této souvislosti vyzývá celý region, aby usiloval o rozvoj udržitelného cestovního ruchu a zamezil tak negativním dopadům na životní prostředí;

19.  vyzývá Komisi, aby rozšířila výměnu osvědčených postupů, například pokud jde o udržitelné projekty vytvořené pobřežními akčními skupinami;

20.  naléhavě vyzývá členské státy, aby aktivně zapojily místní orgány, komunity a občanskou společnost a další zúčastněné strany do prováděním makroregionální strategie, aby tak mohly uplatnit své právo podílet se na přijímání rozhodnutí souvisejících s životním prostředí v této oblasti a s veřejným zdravím v případě, že jsou ohroženy znečištěním nebo invazivní nebo životní prostředí poškozující infrastrukturou, která není v souladu se směrnicí o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) (2014/52/EU); naléhavě vyzývá členské státy, aby sdílely s příslušnými orgány sousedních zemí závěry analýz dopadu námořní hospodářské činnosti, které spadají do působnosti směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí a směrnice 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí;

21.  uznává, že mnohá regionální společenství se prohlásila za zóny bez geneticky modifikovaných organismů; v této souvislosti doporučuje spolupráci a koordinaci v rámci strategie EUSAIR s cílem zajistit ochranu před kontaminací takovými organismy;

22.  sdílí názor Komise, že by mělo být pro jadransko-jónský makroregion zřízeno středisko pro prevenci přírodních a ostatních katastrof;

23.  vyzývá hydrometeorologické ústavy členských států, aby vzájemně spolupracovaly v zájmu lepší koordinace v případě extrémních povětrnostních jevů, důsledků změny klimatu a řízení hrozby mimořádných událostí;

24.  uznává, že změnou klimatu jsou nejvíce zasaženy vodohospodářství, zemědělství a cestovní ruch, a proto vybízí vnitrostátní orgány, aby společně vytvořily rámec a mechanismus podporující provádění adaptačních a zmírňujících opatření;

25.  uznává velký potenciál obnovitelných zdrojů energie v tomto makroregionu, který není dostatečně využíván; žádá, aby bylo vyvinuto další úsilí o podporu a prosazování makroregionální energetické spolupráce v rámci energetické unie, do níž by se zapojily členské i nečlenské státy s cílem dosáhnout klimatických a energetických cílů EU do roku 2030;

26.  vybízí členské státy, aby usilovaly o rozvoj odvětví dopravy šetrné k životnímu prostředí, například mimo jiné železniční infrastruktury, a to především pokud jde o budování přeshraniční infrastruktury; vyzývá k rozvoji multimodální dopravy a integrovaného systému jízdného;

27.  žádá, aby bylo využito nařízení o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidů uhličitého z námořní dopravy (nařízení (EU) č. 2015/757) k inovacím a k zajištění udržitelnosti námořní dopravy v tomto makroregionu díky využívání alternativních motorů a paliv pro pohon lodí, aby bylo dosaženo snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení energetické účinnosti v odvětví dopravy.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

15.7.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

56

8

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Pilar Ayuso, Catherine Bearder, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Cristian-Silviu Buşoi, Nessa Childers, Alberto Cirio, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Jørn Dohrmann, Ian Duncan, Stefan Eck, Bas Eickhout, Eleonora Evi, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Iratxe García Pérez, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Kateřina Konečná, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Jiří Maštálka, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Marcus Pretzell, Michèle Rivasi, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Renate Sommer, Dubravka Šuica, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Paul Brannen, Nicola Caputo, Fredrick Federley, James Nicholson, Marit Paulsen, Gabriele Preuß, Keith Taylor, Tom Vandenkendelaere

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Lucy Anderson, Malin Björk, Jiří Maštálka

23.6.2015

STANOVISKO Výboru pro rybolov

pro Výbor pro regionální rozvoj

ke strategii EU pro jadransko-jónský region

(2014/2214(INI))

Navrhovatelka: Norica Nicolai

NÁVRHY

Výbor pro rybolov vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že jak Komise správně usuzuje, existují mezi zeměmi zapojenými do této strategie velké sociálně-ekonomické rozdíly, zejména pak mezi členskými státy EU a třetími zeměmi; vzhledem k tomu, že Komise představí Parlamentu finanční příspěvky třetích zemí k provádění této strategie;

B.  vzhledem k tomu, že uplatňování a dodržování pravidel a cílů společné rybářské politiky by mělo být jedním z nejdůležitějších cílů hodnocení pro všechny země zapojené do této strategie; vzhledem k tomu, že součástí každého hodnocení mořského prostředí a rybolovu v tomto regionu by navíc měl být kvantitativní cíl spočívající v nepřekračování maximálního udržitelného výnosu;

C.  vzhledem k tomu, že vzhledem ke svému polozavřenému charakteru je Jaderské moře obzvláště náchylné ke znečištění a má nezvyklé hydrografické rysy, k nimž patří například značný rozdíl mezi severem a jihem tohoto regionu z hlediska hloubky a charakteru pobřeží; vzhledem k tomu, že pobřežní země sdílí tytéž rybí populace, což vede k neustálému tlaku na regeneraci těchto populací; vzhledem k tomu, že opatření plánovaná v rámci budoucího rámcového nařízení o technických opatřeních v reformované SRP by měla být zaváděna na regionálním základě a konkrétně přizpůsobena specifikům této oblasti, jejím mořským zdrojům a místnímu rybolovu;

D.  vzhledem k tomu, že vody tohoto regionu jsou ohroženy různými zdroji znečištění, včetně nezpracovaných odpadů, eutrofizace způsobené odtokovou vodou ze zemědělské půdy a chovem ryb, a vzhledem k tomu, že ochrana životního prostředí je součástí strategie EU pro jadransko-jónský region, je nanejvýš důležité chápat, že o ekonomický rozvoj lze usilovat pouze v kontextu udržitelnosti životního prostředí;

E.  vzhledem k tomu, že Komise připouští, že ani pro strategii, ani pro akční plán nemá – kvůli nedostatku údajů – k dispozici kompletní hodnocení stávajícího stavu v dotčeném regionu a v dotčených zemích;

F.  vzhledem k tomu, že podle názoru Komise bude EU spolufinancovat projekty společně s členskými státy;

G.  vzhledem k tomu, že modrá ekonomika představuje případné řešení ekonomické krize, neboť podněcuje vznik nových pracovních míst, růst a ekonomický rozvoj, především v pobřežních a ostrovních zemích; vzhledem k tomu, že strategii EU pro jadransko-jónský region nelze uplatňovat bez zohlednění konceptu modré ekonomiky, který zahrnuje široké spektrum ekonomických odvětví spjatých s moři a oceány od tradičních odvětví až po rodící se odvětví rybolovu, akvakultury, námořní a říční dopravy, přístavů a logistiky a cestovního ruchu;

H.  vzhledem k tomu, že tato strategie je stejně významná jako projekty financované a podporované členskými státy;

I.  vzhledem k tomu, že přáním každé země je dosáhnout ekonomického růstu a rozvoje;

J.  vzhledem k tomu, že tzv. modrý růst, který je součástí strategie a akčního plánu doplňujícího strategii, představuje platformu pro realizaci projektů udržitelného rozvoje, zejména u tohoto typu regionů;

K.  vzhledem k tomu, že rybolovu není věnována žádná konkrétní část strategie, byť je jedním z nejdůležitějších odvětví tohoto regionu, ale jeho rozličné aspekty jsou součástí několika různých pilířů;

L.  vzhledem k tomu, že do strategie a akčního plánu pro dosažení rozvoje a ekonomického růstu byl začleněn nárůst námořní dopravy a cestovního ruchu spočívajícího v plavbách na výletních lodích;

M.  vzhledem k tomu, že nárůst námořní činnosti by mohl poškodit již ohrožené rybí populace v Jaderském a Jónském moři;

1.  vyzývá Komisi jako nezávislého zprostředkovatele této strategie, aby podtrhla význam vytváření podmínek pro snižování sociálně-ekonomických rozdílů mezi zeměmi regionu; připomíná, že cílem strategie je pomoci posílit ekonomickou a sociální soudržnost v Evropské unii a se třetími zeměmi, které se nacházejí v jadransko-jónském regionu, a současně podporovat a prosazovat úsilí o sladění stávajících právních předpisů v oblasti rybolovu s cíli stanovenými v SRP a docílit konstruktivní přeshraniční spolupráce mezi zeměmi tohoto regionu;

2.  vyzývá Komisi, aby podle svých nejlepších možností zajistila, aby koordinace a správa odvětví rybolovu, rybích populací, mořského prostředí a veškeré další problematiky spojené s touto oblastí probíhaly způsobem, jenž bude udržitelný v rámci všech pilířů, a aby všechny země, včetně třetích zemí makroregionu účastnící se projektů, jednaly v souladu s hodnotami, zásadami a cíli SRP a respektovaly je, a vyzývá Komisi a státy zapojené do této strategie, aby rozvíjely společné projekty na základě těchto zásad;

3.  podtrhuje, že je důležité podporovat uplatňování nové směrnice, která zavádí rámec pro územní plánování námořních prostor (na základě koordinovaného plánování) a dokonalejší řízení v oblasti rybolovu a akvakultury, a přispět tak k udržitelnějšímu využívání stávajících přírodních zdrojů a tím i k udržitelnému růstu; domnívá se, že řádná společná správa námořního území poskytuje důležitý rámec pro udržitelné a transparentní využívání námořních a mořských zdrojů;

4.  vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala vytváření místních akčních skupin v oblasti rybolovu, které by mohly sloužit jako přirozený nástroj pro diverzifikaci rybolovu; zdůrazňuje, že udržitelný a ziskový rybolov a akvakultura potřebují větší zapojení zúčastněných stran do celkového řízení a zdokonalené a diverzifikované rybolovné činnosti;

5.  vyzývá Komisi, aby pro tyto dva mořské regiony co nejdříve vypracovala víceletý plán řízení rybolovu;

6.  vzhledem k nárůstu námořní činnosti, který by mohl mít negativní dopad na zdraví rybích populací v dotčeném regionu, a vzhledem k tomu, že situace mnoha druhů je již nyní velmi vážná, vyzývá k pravidelnému provádění důkladného hodnocení a rozboru vývoje rybích populací a ke sdílení jejich výsledků se všemi dotčenými zeměmi; žádá, aby v případě potřeby byla vždy uplatňována zásada obezřetnosti;

7.  vyzývá Komisi, aby vzhledem k mimořádně citlivému mořskému ekosystému tohoto regionu posoudila každý faktor prostřednictvím komplexní analýzy životního prostředí, například námořní dopravu či odpad, znečištění vod, chystané vrty nebo budování nové infrastruktury na pobřeží, která může ovlivnit zdraví rybích populací, jejichž situace je již tak obtížná; naléhavě žádá, aby byla v případě potřeby uplatňována zásada předběžné opatrnosti a udržitelnosti, a vyzývá Komisi, aby aktualizovala seznam námořních činností (těžba z mořského dna, výroba energie na moři atd.), které by mohly mít dopad na mořské prostředí a stav rybích populací;

8.  vyzývá Komisi, aby zajistila stejnoměrné zohledňování zájmů dotčených odvětví v každé fázi rozvoje námořních činností, zejména v rámci vypracovávání územních plánů námořních prostor a integrované správy pobřežních oblastí, neboť nárůst námořní činnosti vede k postupnému zmenšování lovišť;

9.  vyzývá k hodnocení a prosazování projektů, jejichž účelem je posuzovat dopady nepřímého rybolovu (pomocí tzv. ztracených sítí, sítí na pěstování mušlí) a vedlejší úlovky chráněných druhů, neboť podle odhadů se pouze v Jaderském moři neúmyslně uloví více než 40 000 mořských želv; domnívá se, že je nezbytně nutné vypracovat studie věnované životnímu prostředí a prostředkům, jež by tento problém zmírnily (např. zařízení na zpětné vypouštění želv);

10.  vyzývá Komisi, aby v tomto regionu podporovala rozvoj udržitelného rekreačního rybolovu a udržitelného a ziskového cestovního ruch a aby v souladu se zásadou udržitelnosti prosazovala integrované politiky v oblasti rybolovu a cestovního ruchu (rybářská turistika, mořská akvakultura atd.);

11.  vyzývá Komisi, aby stimulovala a podporovala projekty, které malým a odlehlým komunitám, jež žijí na ostrovech a každodenní příjem si zajišťují drobným rybolovem, nabízejí možnost skutečného a udržitelného rozvoje;

12.  vyzývá Komisi, aby podporovala a prosazovala podíl rybolovu a pracovníků v oblasti rybolovu na takových projektech, jako jsou projekty spjaté s cestovním ruchem zaměřeným na kulturu a kulturní dědictví, jež spojují rybolov se znovuobjevováním činností v námořní dopravě a s tradičními lovišti a zaměstnáními souvisejícími s rybolovem;

13.  je znepokojen škodami, které na moři způsobuje plastový odpad; vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy zaměřené na sběr a recyklaci tohoto odpadu; zdůrazňuje, že je důležité zapojit do tohoto procesu rybáře;

14.  vyzývá Komisi, aby zaznamenávala objem úlovků rekreačního rybolovu, aby tuto činnost regulovala a podřídila rekreační i profesionální rybolov cílům maximálních udržitelných výnosů;

15.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na nutnost obnovit populaci ryb v některých částech Jaderského a Jónského moře zajistila pro určité druhy ryb pečlivé vymezení a ochranu mořských reprodukčních oblastí, poskytla tak nezbytnou finanční podporu za účelem budování umělých útesů a zvýšení stávajícího úsilí o vytvoření soudržné sítě mořských chráněných oblastí v tomto regionu a současně zaručila, že všechny biologicky významné oblasti budou chráněny v souladu s příslušnými mezinárodními závazky, jako je strategický plán pro biologickou rozmanitost;

16.  podporuje vytvoření značky kvality pro vysoce kvalitní produkty z mořských živočichů, na níž by byl specifikován jadransko-jónský region, a jejímž účelem by bylo zvýšit konkurenceschopnost místního průmyslu a poskytnout spotřebitelům záruku kvality produktů rybolovu a chovu ryb;

17.  zdůrazňuje, že rozvoj akvakultury a mořské akvakultury může hrát významnou roli jak při obnovování rozmanitosti druhů, tak z hlediska hospodářského růstu jadransko-jónského regionu;

18.  vyzývá Komisi, aby se bezodkladně zabývala problémem nedostatku přesných a komplexních údajů o mořských zdrojích a o stupni znečištění vod způsobeném plastovým odpadem, nezpracovanou odpadovou vodou a invazními druhy žijícími v zátěžové vodě, neboť v důsledku nedostatku těchto údajů nejsou hodnocení jasná a spolehlivá; vyzývá Komisi, aby s ohledem na skutečnost, že údaje o rybolovu, hodnocení stavu rybích populací a další související rozbory nejsou kompletní, tuto otázku řešila před zahájením financování dalšího rozvoje; vyzývá Komisi, aby podporovala plodnou vědeckou spolupráci mezi subjekty jadransko-jónského regionu a zajistila, aby dotčené země prováděly reformy, díky nimž by dosáhly schopnosti shromažďovat údaje, provádět analýzy a hodnocení za účelem hledání možností udržitelného zužitkování mořských zdrojů;

19.  vyzývá státy podílející se na této strategii, aby prostřednictvím projektů zaměřených na snižování chemického, fyzikálního a mikrobiologického znečištění zlepšovaly kvalitu životního prostředí a aby společně vyvíjely strategie k omezení mikroplastů a jiného odpadu ve vodách tohoto regionu a současně koordinovaly operace odstraňování stávajícího odpadu, optimalizovaly provoz námořní dopravy v zájmu udržitelnosti, chránily biologickou rozmanitost, investovaly do oblastí obnovy mořského prostředí a řešily problém eutrofizace způsobené odtokovou vodou ze zemědělské půdy;

20.  vyzývá Komisi, aby počínaje prvním rokem provádění a konče finálním hodnocením po cílovém roce 2020 předkládala každoročně Parlamentu a Radě zprávu; tato zpráva by měla vycházet ze zpráv a rozborů vypracovaných koordinátory a také z hodnocení, které Komise shromáždí od ostatních zúčastněných stran.

21.  vyzývá Komisi a státy zapojené do provádění této strategie, aby podporovaly základní pracovní činnosti žen v odvětví rybolovu, prosazovaly jejich profesní kvalifikaci a jejich účast v pobřežních akčních skupinách a organizacích producentů;

22.  vyzývá Komisi a státy zapojené do provádění této strategie, aby zavedly pobídky, které by do odvětví rybolovu a akvakultury v jadransko-jónském regionu lákaly mladé lidi a podněcovaly je k tomuto druhu činnosti;

23.  vyzývá Komisi, aby zintenzívnila výměnu osvědčených postupů, například postupů zaměřených na udržitelnost projektů navrhovaných pobřežními akčními skupinami.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

17.6.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Clara Eugenia Aguilera García, Renata Briano, Alain Cadec, Richard Corbett, Diane Dodds, Linnéa Engström, João Ferreira, Raymond Finch, Ian Hudghton, Carlos Iturgaiz, Werner Kuhn, António Marinho e Pinto, Gabriel Mato, Norica Nicolai, Ulrike Rodust, Remo Sernagiotto, Ricardo Serrão Santos, Isabelle Thomas, Peter van Dalen, Jarosław Wałęsa

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Izaskun Bilbao Barandica, José Blanco López, Marek Józef Gróbarczyk, Verónica Lope Fontagné, Francisco José Millán Mon

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Tim Aker

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

17.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

3

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, José Blanco López, Franc Bogovič, Mercedes Bresso, Steeve Briois, Edward Czesak, Rosa D’Amato, Bill Etheridge, Michela Giuffrida, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Andrew Lewer, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Julia Reid, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Maria Spyraki, Ramón Luis Valcárcel Siso, Ángela Vallina, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

James Nicholson, Jan Olbrycht, Demetris Papadakis, Maurice Ponga, Hannu Takkula

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Brando Benifei, Andrejs Mamikins, Soraya Post

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.

(3)

Úř. věst. C 349 E, 29.11.2013, s. 1.

(4)

Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30.

(5)

Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

(6)

Úř. věst. L 178, 28.6. 2013, s. 66.

(7)

Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1.

Právní upozornění