Postup : 2015/2035(INL)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0286/2015

Předložené texty :

A8-0286/2015

Rozpravy :

PV 27/10/2015 - 16
CRE 27/10/2015 - 16

Hlasování :

PV 11/11/2015 - 16.3
CRE 11/11/2015 - 16.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0395

ZPRÁVA     
PDF 839kWORD 369k
2.10.2015
PE 560.824v02-00 A8-0286/2015

o reformě volebních právních předpisů Evropské unie

(2015/2035(INL))

Výbor pro ústavní záležitosti

Zpravodajové: Danuta Maria Hübner, Jo Leinen

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o reformě volebních právních předpisů Evropské unie

(2015/2035(INL))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách („akt o volbách“) připojený k rozhodnutí Rady ze dne 20. září 1976 v pozměněném znění(1), a zejména na článek 14 tohoto aktu,

–  s ohledem na Smlouvy a zejména na články 9, 10, 14 a čl. 17 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU), na článek 22, čl. 223 odst. 1 a článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a na článek 3 Protokolu (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie,

  s ohledem na svá předchozí usnesení o postupu voleb do Evropského parlamentu, a zejména na usnesení ze dne 15. července 1998 o návrhu postupu voleb, které přebírá společné zásady pro volbu členů Evropského parlamentu(2), své usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o volbách do Evropského parlamentu v roce 2014(3) a své usnesení ze dne 4. července 2013 o zlepšení praktických opatření pro konání evropských voleb v roce 2014;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2013 o složení Evropského parlamentu s ohledem na volby v roce 2014(4),

–  s ohledem na doporučení Komise 2013/142/EU ze dne 12. března 2013 o posílení demokratického a efektivního průběhu voleb do Evropského parlamentu(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. května 2015 s názvem „Zpráva o volbách do Evropského parlamentu v roce 2014“ (COM(2015)0206),

–  s ohledem na rámcovou dohodu ze dne 20. října 2010 o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí(6),

–  s ohledem na směrnici Rady 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky(7),

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací(8), a zejména na články 13, 21 a 31 tohoto nařízení,

–   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její články 11, 23 a 39,

–  s ohledem na články 45 a 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0286/2015),

A.   vzhledem k tomu, že článek 223 SFEU svěřuje Parlamentu právo zahájit reformu svého vlastního volebního postupu s cílem vypracovat jednotný postup platný ve všech členských státech nebo postup, který je založen na zásadách společných všem členským státům, a dát k ní souhlas;

B.   vzhledem k tomu, že cílem reformy volebního postupu Parlamentu by mělo být rozšíření demokratického a nadnárodního rozměru evropských voleb a demokratické legitimity rozhodovacího procesu Unie, posílení koncepce občanství Unie, zlepšení fungování Evropského parlamentu a správy Unie, zajištění větší legitimity činnosti Evropského parlamentu, posílení zásad volební rovnosti a rovných příležitostí, zvýšení efektivity systému organizace evropských voleb a přiblížení poslanců Evropského parlamentu jejich voličům, zejména těm nejmladším;

C.  vzhledem k tomu, že reforma volebního postupu musí dodržovat zásadu subsidiarity a proporcionality a neměla by usilovat o prosazování samoúčelné jednotnosti,

D.  vzhledem k tomu, že možnost rozvoje jednotného volebního postupu na základě přímých všeobecných voleb byla zakotvena ve Smlouvách od roku 1957;

E.   vzhledem k tomu, že účast v evropských volbách neustále klesá, zejména mezi nejmladšími občany, a nezájem občanů o evropské otázky ohrožuje budoucnost Evropy, a proto jsou nezbytné nové myšlenky, které pomohou oživit evropskou demokracii;

F.   vzhledem k tomu, že skutečná harmonizace postupu pro volby do Evropského parlamentu ve všech členských státech by mohla lépe podpořit právo všech evropských občanů na rovnocennou účast na demokratickém životě Unie a současně posílit politický rozměr evropské integrace;

G.  vzhledem k tomu, že pravomoci Parlamentu se od prvních přímých voleb v roce 1979 postupně zvyšují, a vzhledem k tomu, že nyní má Parlament jako spolutvůrce právních předpisů rovné postavení s Radou ve většině oblastí politiky Unie, a to především v důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost;

H.  vzhledem k tomu, že na základě Lisabonské smlouvy došlo ke změně mandátu členů Evropského parlamentu a nyní jsou přímými zástupci občanů Unie(9) místo zástupců lidu států sdružených ve Společenství(10);

I.  vzhledem k tomu, že jediná reforma samotného aktu o volbách byla provedena v roce 2002 v důsledku přijetí rozhodnutí Rady 2002/772/ES, Euratom(11), kterým se členským státům ukládá povinnost konat volby na základě poměrného zastoupení a za použití kandidátních listin nebo jednotlivých převoditelných hlasů a které zrušilo dvojí mandát poslanců Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že dále bylo členským státům výslovně uděleno právo zřizovat na vnitrostátní úrovni volební obvody a stanovit na vnitrostátní úrovni práh, který nepřesahuje 5 % odevzdaných hlasů;

J.  vzhledem k tomu, že ještě nebylo dosaženo komplexní dohody o skutečně jednotném volebním postupu, ačkoli došlo postupně k určitému sblížení volebních systémů, mimo jiné prostřednictvím sekundárních právních předpisů, jako je směrnice Rady 93/109/ES;

K.  vzhledem k tomu, že pojetí občanství Unie, které v rámci ústavního řádu oficiálně stanovila Maastrichtská smlouva v roce 1993, zahrnuje právo občanů Unie účastnit se voleb do Evropského parlamentu a obecních voleb ve svých členských státech a ve státě svého bydliště za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu(12); vzhledem k tomu, že Listina základních práv, která je nyní na základě Lisabonské smlouvy právně závazná, toto právo ještě posílila;

L.  vzhledem k tomu, že navzdory těmto reformám se evropské volby stále řídí především vnitrostátními právními předpisy, volební kampaně si zachovávají vnitrostátní rozsah a evropské politické strany nemohou dostatečně plnit svůj ústavní mandát a přispívat „k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie“, jak se vyžaduje v čl. 10 odst. 4 SEU;

M.  vzhledem k tomu, že evropské politické strany mohou nejlépe přispívat „k utváření evropského politického vědomí“, a proto by měly hrát výraznější úlohu v kampaních pro volby do Parlamentu, tak, aby se zlepšila jejich viditelnost a aby ukázaly souvislost mezi hlasováním pro určitou vnitrostátní stranu a dopadem hlasování na velikost evropské politické skupiny v Evropském parlamentu;

N.   vzhledem k tomu, že se postup jmenování kandidátů pro volby do Evropského parlamentu mezi jednotlivými členskými státy a vnitrostátními stranami značně liší, zejména pokud jde o transparentnost a demokratické normy, přičemž k vybudování důvěry v politický systém jsou nezbytné otevřené, transparentní a demokratické postupy pro výběr kandidátů;

O.  vzhledem k tomu, že lhůty pro dokončení volebních seznamů před evropskými volbami se v jednotlivých členských státech značně liší a v současné době se pohybují od 17 dnů do 83 dnů, což staví kandidáty a voliče v rámci Unie do nerovného postavení, pokud jde o čas, který mají na vedení kampaně nebo zvažování, komu dát svůj hlas ve volbách;

P.   vzhledem k tomu, že lhůty pro uzavření volebních seznamů před evropskými volbami se v jednotlivých členských státech značně liší a mohou ztížit či dokonce znemožnit výměnu informací o voličích mezi členskými státy (jejímž účelem je zamezit dvojímu hlasování);

Q.   vzhledem k tomu, že stávající evropská volební pravidla umožňují až 5% nepovinný práh odevzdaných hlasů pro evropské volby, a vzhledem k tomu, že 15 členských států tuto příležitost využilo a zavedlo práh pohybující se mezi 3 % a 5 %; vzhledem k tomu, že v menších členských státech a v členských státech, které rozdělily svou volební oblast do volebních obvodů, je skutečný práh nicméně nad 3 %, i když neexistují žádná zákonná omezení; vzhledem k tomu, že ústavní tradice uznává zavedení povinných prahů za legitimní prostředek, který zaručuje, že parlamenty jsou schopny fungovat;

R.  vzhledem k tomu, že ačkoli čl. 10 odst. 2 aktu o volbách výslovně zakazuje předčasné zveřejnění výsledků voleb, v minulosti byly tyto výsledky zveřejněny; vzhledem k tomu, že stejný okamžik pro uzavření volebních místností ve všech členských státech by výrazně přispěl ke společnému evropskému charakteru evropských voleb a snížila by se možnost ovlivnit jejich výsledky tím, že výsledky voleb v některých členských státech jsou zveřejněny před ukončením voleb ve všech členských státech;

S.  vzhledem k tomu, že první předběžné oficiální výsledky voleb by měly být vyhlašovány souběžně ve všech členských státech v poslední den doby hlasování v 21:00 SEČ;

T.   vzhledem k tomu, že stanovení společného evropského volebního dne by lépe odráželo společnou účast občanů v celé Unii, posílilo by participativní demokracii a pomohlo by vytvořit soudržnější celoevropské volby;

U.   vzhledem k tomu, že Lisabonskou smlouvou byl zaveden nový ústavní řád tím, že Evropský parlament obdržel právo zvolit předsedu Evropské komise(13) namísto pouhého vyslovení souhlasu; vzhledem k tomu, že evropské volby konané v roce 2014 znamenaly v tomto směru významný precedens a ukázaly, že nominace vedoucích kandidátů zájem občanů o tyto volby zvyšuje;

V.  vzhledem k tomu, že nominace vedoucích kandidátů na funkci předsedy Evropské komise představuje spojení mezi hlasy odevzdanými na vnitrostátní úrovni a evropským kontextem a umožňuje občanům Unie, aby se informovaně rozhodovali mezi alternativními politickými programy; vzhledem k tomu, že nominace vedoucích kandidátů na základě otevřeného a transparentního postupu posiluje demokratickou legitimitu a zvyšuje odpovědnost;

W.  vzhledem k tomu, že postup pro nominaci a výběr vedoucích kandidátů do této funkce je výrazným projevem evropské demokracie; vzhledem k tomu, že by měl být navíc nedílnou součástí volebních kampaní;

X.   vzhledem k tomu, že lhůta pro nominaci kandidátů evropskými politickými stranami by měla být kodifikována v aktu o volbách, a vzhledem k tomu, že vedoucí kandidáti na funkci předsedy Komise by měli být kandidáty ve volbách do Evropského parlamentu;

Y.   vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy umožňují svým občanům hlasovat ze zahraničí, a mezi těmi, které tak činí, se podmínky upírající výkon volebního práva značně liší; vzhledem k tomu, že udělení práva účastnit se voleb všem občanům Unie, kteří mají bydliště mimo území Unie, by přispělo k volební rovnosti; vzhledem k tomu, že členské státy musí nicméně lépe koordinovat své správní systémy, aby se předešlo tomu, že voliči budou hlasovat dvakrát, ve dvou různých členských státech;

Z.   vzhledem k tomu, že nejméně 13 členských států nemá zavedena náležitá vnitrostátní pravidla, jež by zabránila občanům Unie, kteří mají dvojí státní příslušnost členských států, aby volili dvakrát, což je v rozporu s článkem 9 aktu o volbách;

AA.   vzhledem k tomu, že by na evropské úrovni měl být zřízen volební orgán, jednající jako síť jednotných kontaktních míst členských států, protože by to usnadnilo přístup k informacím o pravidlech, kterými se řídí evropské volby, zefektivnilo by daný postup a posílilo by evropský charakter těchto voleb; vzhledem k tomu se Komise vyzývá, aby přezkoumala praktická opatření nezbytná pro vytvoření takového orgánu na úrovni Unie;

AB.  vzhledem k tomu, že minimální věk pro způsobilost kandidovat ve všech 28 členských státech se pohybuje mezi 18 a 25 lety a minimální věk pro způsobilost volit se pohybuje mezi 16 až 18 lety, což je důsledkem odlišných ústavních a volebních tradic v členských státech; vzhledem k tomu, že sladění věku pro hlasování a minimálního věku kandidátů by bylo velmi potřebným prostředkem pro zajištění skutečné rovnosti občanů Unie ve volbách, který by umožnil vyvarovat se diskriminaci v nejzákladnější oblasti občanství, a to v právu účastnit se demokratického procesu;

AC.   vzhledem k tomu, že oficiální vytvoření politických stran na úrovni Unie a jejich konsolidace přispívá ke vzniku evropského politického vědomí a k vyjádření vůle občanů Unie, čímž se rovněž usnadňuje postupné sbližování volebních systémů;

AD.  vzhledem k tomu, že hlasování prostřednictvím pošty, elektronické pošty a internetu by mohlo průběh evropských voleb zefektivnit a učinit je pro voliče přitažlivějšími, za předpokladu, že jsou zajištěny nejvyšší možné standardy ochrany údajů;

AE.  vzhledem k tomu, že ve většině členských států mohou být členové výkonné moci zvoleni do vnitrostátního parlamentu, aniž by museli přerušit svou institucionální činnost;

AF.  vzhledem k tomu, že i přes trvalý pokrok, kterého je od roku 1979 dosahováno mezi ženami a muži z hlediska rovnovážného rozložení mandátů, přetrvávají v tomto směru významné rozdíly mezi členskými státy, přičemž v 10 z nich je míra méně zastoupeného pohlaví nižší než 33 %; vzhledem k tomu, že současné složení Evropského parlamentu, v němž zasedá pouze 36,62 % žen, nesplňuje hodnoty a cíle rovnosti žen a mužů prosazované v Listině základních práv;

AG.   vzhledem k tomu, že musí být dosaženo rovnosti žen a mužů coby jedné ze základních hodnot Unie, přičemž jen velmi málo členských států začlenilo tuto zásadu do svých vnitrostátních volebních předpisů; vzhledem k tomu, že se kvóty pro zastoupení žen a mužů v oblasti politického rozhodování a střídavé zastoupení žen a mužů na kandidátských listinách ukázaly být velmi účinným nástrojem pro řešení diskriminace a mocenské nerovnováhy z hlediska pohlaví a pro zlepšení demokratického zastoupení v politických rozhodovacích orgánech;

AH.   vzhledem k tomu, že zásada sestupné poměrnosti zakotvená v SEU významně přispívá ke společné odpovědnosti všech členských států za evropský projekt;

1.   přijímá rozhodnutí reformovat svůj volební postup s dostatečným časovým předstihem před volbami v roce 2019 s cílem rozšířit demokratický a nadnárodní rozměr evropských voleb a demokratickou legitimitu rozhodovacího procesu EU, posílit pojem občanství Unie a rovného volebního práva, podpořit zásadu zastupitelské demokracie a přímého zastoupení občanů Unie v Evropském parlamentu v souladu s článkem 10 SFEU, zlepšit fungování Evropského parlamentu a správu Unie, zajistit větší legitimitu a účinnost činnosti Evropského parlamentu, posílit efektivitu organizace evropských voleb, podpořit společnou odpovědnost občanů ze všech členských států, zlepšit vyvážené složení Evropského parlamentu a zajistit občanům Unie co nejrovnější volební podmínky a zapojení;

2.  navrhuje posílit viditelnost evropských politických stran tím, že jejich názvy a loga budou umístěny na hlasovacích lístcích, a doporučuje, aby byly názvy a loga uváděny také ve volebním vysílání rozhlasu a televize, na plakátech a dalších materiálech používaných v kampaních pro volby do Evropského parlamentu, zejména ve volebních programech vnitrostátních stran, protože by tato opatření zvýšila transparentnost evropských voleb a zlepšila jejich demokratický charakter, jelikož by občané mohli jasně rozpoznat souvislost mezi svým hlasováním a jeho dopadem na politický vliv evropských politických stran a jejich schopnost utvářet politické skupiny v Evropském parlamentu;

3.   s ohledem na závazek Evropské unie týkající se subsidiarity se současně domnívá, že regionální politické strany soupeřící v evropských volbách by se měly řídit stejným postupem a že je třeba podpořit regionální orgány, aby v této souvislosti využívaly úředně uznané regionální jazyky;

4.   vyzývá členské státy, aby usnadnily účast evropských politických stran a jejich vedoucích kandidátů ve volebních kampaních, zejména v televizi a dalších médiích;

5.   je rozhodnut stanovit společnou minimální lhůtu 12 týdnů přede dnem voleb pro vytvoření volebních seznamů na vnitrostátní úrovni, aby se zvýšila volební rovnost tím, že kandidáti a voliči v celé Unii budou mít stejnou dobu na přípravu a promyšlení hlasování; vybízí členské státy, aby uvážily způsoby, jak zajistit větší sblížení pravidel, kterými se řídí volební kampaně týkající se evropských voleb;

6   považuje za nezbytné, aby politické strany na všech úrovních přijaly demokratické a transparentní postupy pro výběr kandidátů; doporučuje, aby vnitrostátní strany uskutečnily demokratické hlasování pro výběr svých kandidátů pro evropské volby;

7.  navrhuje zavedení povinného prahu mezi 3 % a 5 % pro rozdělení mandátů v členských státech s jedním volebním obvodem a ve volebních obvodech, ve kterých se používají kandidátské listiny a které zahrnují více než 26 mandátů; považuje toto opatření za důležité pro zabezpečení fungování Evropského parlamentu, protože zabrání další roztříštěnosti;

8.   i když členské státy mohou samy stanovit den/dny voleb v rámci období určeného ke konání voleb, navrhuje, aby byl konec voleb ve všech členských státech stanoven na 21:00 SEČ v neděli voleb do Evropského parlamentu, protože by se tím zajistilo správné uplatňování čl. 10 odst. 2 aktu o volbách a snížila by se možnost ovlivnit výsledky voleb zveřejněním výsledků voleb v některých členských státech před uzavřením volebních místností ve všech členských státech; vyzývá, aby byl ve všech členských státech dodržován zákaz předčasného oznámení výsledků voleb;

9.   je rozhodnut stanovit společnou lhůtu, kdy evropské politické strany nominují vedoucí kandidáty, na 12 týdnů před volbami do Evropského parlamentu, aby bylo možné představit jejich volební programy a uspořádat politické debaty mezi kandidáty a volební kampaně v celé EU; domnívá se, že postup nominace vedoucích kandidátů představuje důležité hledisko volebních kampaní, protože výsledky evropských voleb mají dopad na výběr předsedy Komise, jak je zakotveno v Lisabonské smlouvě;

10.   je rozhodnut stanovit společnou lhůtu v délce osmi týdnů pro dokončení volebních seznamů a šesti týdnů pro výměnu informací o občanech Unie, kteří mají dvojí občanství, a občanech Unie, kteří žijí v jiném členském státě, s příslušným vnitrostátním orgánem odpovědným za seznamy voličů;

11.   navrhuje, aby byla integrita voleb posílena tím, že se výdaje na kampaně omezí na přiměřenou částku, která umožní náležité představení politických stran, kandidátů a jejich volebních programů;

12.   navrhuje, aby všichni občané Unie, včetně těch, kteří žijí nebo pracují ve třetí zemi, měli právo hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu; domnívá se, že by tak konečně všichni občané Unie získali stejné právo volit v evropských volbách za stejných podmínek, bez ohledu na jejich místo pobytu nebo státní občanství;

13.   vyzývá však členské státy k tomu, aby lépe koordinovaly své správní systémy, aby se předešlo tomu, že voliči budou hlasovat ve dvou různých členských státech dvakrát;

14.   vybízí členské státy, aby umožnily hlasování poštou, elektronickou poštou a prostřednictvím internetu s cílem zvýšit účast ve volbách a zjednodušit hlasování pro všechny občany, a zejména pro osoby se sníženou pohyblivostí a pro ty, kteří žijí nebo pracují v členském státě, jehož státními příslušníky nejsou, nebo ve třetí zemi, pod podmínkou, že budou přijata nezbytná opatření k zamezení jakéhokoli možného podvodu při použití těchto způsobů hlasování;

15.  jako další krok doporučuje členským státům, aby zvážily, jak harmonizovat minimální věk voličů na 16 let s cílem dále posílit volební rovnost občanů Unie;

16.  požaduje přezkoumání rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí s cílem upravit pravidla týkající se komisařů, kteří kandidují ve volbách do Evropského parlamentu, aby nebyla ohrožena institucionální výkonnost Komise v době voleb a zabránilo se zneužití institucionálních zdrojů;

17.  je rozhodnut udělit Parlamentu právo určit po konzultacích s Radou dobu hlasování pro volby do Evropského parlamentu;

18.   vybízí členské státy, aby přijaly náležité právní rámce, které zajistí nejvyšší standardy informativního, spravedlivého a objektivního zpravodajství podávaného sdělovacími prostředky během volebních kampaní, zejména ze strany poskytovatelů veřejnoprávního vysílání; domnívá se, že to je zásadní pro to, aby evropští občané mohli učinit informované rozhodnutí ohledně soupeřících politických programů; uznává význam, který pro dosažení tohoto cíle mají samoregulační nástroje, jako jsou kodexy chování;

19.   vyzývá k tomu, aby byly posíleny normy určené k zajištění svobodné a neomezené soutěže politických stran a aby byla zejména zvýšena pluralita médií a neutralita na všech úrovních veřejné správy, pokud jde o volební proces;

20.   zdůrazňuje význam zvýšeného zastoupení žen v oblasti politického rozhodování a většího zastoupení žen v evropských volbách; v důsledku toho vyzývá členské státy a orgány Unie, aby přijaly veškerá nezbytná opatření na podporu zásady rovnosti žen a mužů v průběhu celého volebního procesu; zdůrazňuje v této souvislosti, že je zapotřebí dosáhnout vyváženého zastoupení na seznamech kandidátů;

21.   vybízí členské státy k přijetí opatření na podporu odpovídajícího zastoupení etnických, jazykových a jiných menšin v evropských volbách;

22.   považuje za vhodné zřídit evropský volební orgán, který by mohl být pověřen soustřeďováním informací o volbách do Evropského parlamentu, přičemž by dohlížel na pořádání voleb a usnadňoval by výměnu informací mezi členskými státy;

23.   je rozhodnut, že funkce člena Evropského parlamentu by měla být neslučitelná také s funkcí člena regionálního parlamentu nebo shromáždění, kterému byly svěřeny legislativní pravomoci;

24.   připomíná, že navzdory doporučením Komise se členským státům opakovaně nepodařilo dohodnout se na společném volebním dni; vybízí členské státy, aby v této otázce usilovaly o dosažení shody;

25.  předkládá Radě připojený návrh na změnu aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách;

26.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

PŘÍLOHA: NÁVRH ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se přijímají ustanovení pozměňující Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách(14)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 223 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropského parlamentu,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

vzhledem k tomu, že:

(1)  je třeba provést ustanovení Smlouvy o volebním postupu,

PŘIJALA ustanovení připojená k tomuto rozhodnutí a doporučuje, aby byla schválena členskými státy v souladu s jejich příslušnými ústavními předpisy.

Toto rozhodnutí a k němu připojená ustanovení budou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

Členské státy bez prodlení oznámí generálnímu tajemníkovi Rady, že provedly požadované postupy v souladu se svými příslušnými ústavními předpisy pro schválení ustanovení připojených k tomuto rozhodnutí.

Změny nabývají účinku prvním dnem měsíce následujícího po schválení ustanovení tohoto rozhodnutí členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.

Příloha k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se přijímají ustanovení pozměňující Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách

Pozměňovací návrh  1

Akt o volbách z roku 1976

Čl. 1 – odst. 1

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

1. V každém členském státu jsou členové Evropského parlamentu voleni podle zásad poměrného zastoupení na základě kandidátních listin nebo jednotlivých převoditelných hlasů.

1. V každém členském státu jsou členové Evropského parlamentu voleni jako zástupci občanů Unie podle zásad poměrného zastoupení na základě kandidátních listin nebo jednotlivých převoditelných hlasů.

Pozměňovací návrh    2

Akt o volbách z roku 1976

Článek 3

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

Členské státy mohou stanovit minimální práh pro přidělení mandátů. Tento práh však nesmí být na vnitrostátní úrovni stanoven tak, aby přesahoval 5 % odevzdaných hlasů.

Pro volební obvody a pro členské státy s jedním volebním obvodem, v nichž se používá systém kandidátských listin a které zahrnují více než 26 mandátů, stanoví členské státy práh pro přidělení mandátů, který není nižší než 3 % a vyšší než 5 % odevzdaných hlasů ve volebním obvodu, nebo v dotčeném členském státě s jedním volebním obvodem.

Odůvodnění

All Member States with up to 26 seats have a de facto threshold of more than 3%. Of the seven Member States with more than 26 seats (Germany, France, the United Kingdom, Italy, Poland, Romania and Spain), all Member States except Spain and Germany have a legal electoral threshold for European elections, ranging from 3% to 5%, or have subdivided their electoral area in constituencies comprising not more than 26 seats. Therefore, this amendment would prevent the Parliament from further fragmentation and would make its functioning more efficient but at the same time not constrain the conduct of democratic elections in smaller Member States or Member States that have divided their territories into smaller constituencies.

Pozměňovací návrh    3

Akt o volbách z roku 1976

Článek 3 a (nový)

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

 

Článek 3a

 

Každý členský stát stanoví pro vytvoření volebních seznamů na vnitrostátní úrovni lhůtu. Tato lhůta je nejméně 12 týdnů před zahájením voleb podle čl. 10 odst. 1.

Odůvodnění

Na základě tohoto pozměňovacího návrhu by měli občané Unie stejnou dobu na to, aby se rozhodli, koho budou volit, a kandidáti by měli stejný čas na přípravu svých kampaní.

Pozměňovací návrh    4

Akt o volbách z roku 1976

Článek 3 b (nový)

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

 

Článek 3b

 

Lhůta pro vytvoření a dokončení seznamů voličů je osm týdnů před prvním dnem voleb.

Odůvodnění

V původní verzi návrhu zní pozměňovací návrh takto: „Každý členský stát stanoví lhůtu pro vytvoření kandidátních listin na vnitrostátní úrovni (…)“. Tím by mohly být z působnosti tohoto ustanovení potenciálně vyloučeny regionální kandidátní listiny nebo kandidátní listiny na úrovni volebních obvodů. Cílem pozměňovacího návrhu je vyjasnit, že se tím rozumí všechny kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu.

Pozměňovací návrh    5

Akt o volbách z roku 1976

Článek 3 c (nový)

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

 

Článek 3c

 

Politické strany, které se účastní voleb do Evropského parlamentu, vybírají své kandidáty do těchto voleb transparentně a v souladu s demokratickými postupy.

Pozměňovací návrh    6

Akt o volbách z roku 1976

Článek 3 d (nový)

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

 

Článek 3d

 

V seznamu kandidátů pro volby do Evropského parlamentu je zajištěna rovnost žen a mužů formou seznamů kandidátů, na nichž se střídají jména kandidujících žen a mužů, nebo jinými rovnocennými způsoby.

Pozměňovací návrh    7

Akt o volbách z roku 1976

Článek 3 e (nový)

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

 

Článek 3e

 

Na hlasovacích lístcích pro volby do Evropského parlamentu je zajištěna viditelnost názvu a loga vnitrostátních stran stejně jako případně názvu a loga evropské politické strany, k níž jsou přidruženy.

 

Členské státy podpoří a usnadní zajištění takového spojení v kampaních vysílaných v televizi a rozhlase a na materiálech používaných v rámci volebních kampaní. Volební materiály obsahují případně odkaz na volební program evropské politické strany, k níž je vnitrostátní strana přidružena.

 

Pravidla upravující doručování volebních materiálů voličům v rámci voleb do Evropského parlamentu jsou shodná s pravidly upravujícími volby na celostátní, regionální nebo místní úrovni v daném členském státě.

Pozměňovací návrh    8

Akt o volbách z roku 1976

Článek 3 f (nový)

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

 

Článek 3f

 

Evropské politické strany nominují své kandidáty na pozici předsedy Komise nejméně 12 týdnů před začátkem volebního období, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 1.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva dala Parlamentu právo zvolit předsedu Komise, měli by občané Unie být schopni rozpoznat souvislost mezi svými hlasy a kandidáty jejich strany na předsedu Komise.

Pozměňovací návrh    9

Akt o volbách z roku 1976

Článek 4 a (nový)

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

 

Článek 4a

 

Členské státy mohou pro účely voleb do Evropského parlamentu zavést elektronické a internetové hlasování, a pokud tak učiní, přijmou opatření, která jsou dostatečná k zajištění spolehlivosti výsledků, tajnosti hlasování a ochrany údajů.

Odůvodnění

Na základě tohoto pozměňovacího návrhu by bylo možno využít u voleb do Evropského parlamentu elektronického hlasování, což by usnadňovalo hlasování těm občanům Unie, kteří mají sníženou pohyblivost nebo žijí v zahraničí.

Pozměňovací návrh    10

Akt o volbách z roku 1976

Článek 4 b (nový)

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

 

Článek 4b

 

Členské státy mohou svým občanům umožnit volit do Evropského parlamentu korespondenčně.

Odůvodnění

Na základě tohoto pozměňovacího návrhu by bylo možno hlasovat korespondenčně, čímž by se občanům Unie poskytla další možnost, jak hlasovat.

Pozměňovací návrh    11

Akt o volbách z roku 1976

Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 2

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

Může být prodlouženo nebo zkráceno podle čl. 10 odst. 2 druhého pododstavce.

vypouští se

Pozměňovací návrh    12

Akt o volbách z roku 1976

Čl. 6 – odst. 1

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

1. Členové Evropského parlamentu volí jednotlivě a osobně. Nejsou vázáni žádnými pokyny a jejich mandát není vázaný.

1. Členové Evropského parlamentu volí jednotlivě a osobně. Nejsou vázáni žádnými pokyny a jejich mandát není vázaný. Zastupují všechny občany Unie.

Pozměňovací návrh    13

Akt o volbách z roku 1976

Čl. 6 – odst. 2

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

2. Členové Evropského parlamentu požívají výsad a imunit, jež se na ně vztahují podle Protokolu ze dne 8. dubna 1965 o výsadách a imunitách Evropských společenství.

2. Členové Evropského parlamentu požívají výsad a imunit, jež se na ně vztahují podle Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie.

Pozměňovací návrh    14

Akt o volbách z roku 1976

Čl. 7 – odst. 1 – odrážka 1a (nová)

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

 

– člena vnitrostátního parlamentu nebo regionálního parlamentu či shromáždění s legislativními pravomocemi,

Pozměňovací návrh    15

Akt o volbách z roku 1976

Čl. 7 – odst. 1 – odrážka 2

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

– člena Komise Evropských společenství,

– člena Komise,

Pozměňovací návrh    16

Akt o volbách z roku 1976

Čl. 7 – odst. 1 – odrážka 3

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

– soudce, generálního advokáta nebo tajemníka Soudního dvora Evropských společenství nebo Soudu prvního stupně,

soudce, generálního advokáta nebo tajemníka Soudního dvora Evropské unie nebo Tribunálu,

Pozměňovací návrh    17

Akt o volbách z roku 1976

Čl. 7 – odst. 1 – odrážka 5

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

– člena Účetního dvora Evropských společenství,

– člena Účetního dvora,

Pozměňovací návrh    18

Akt o volbách z roku 1976

Čl. 7 – odst. 1 – odrážka 6

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

– veřejného ochránce práv Evropských společenství,

evropského veřejného ochránce práv,

Pozměňovací návrh    19

Akt o volbách z roku 1976

Čl. 7 – odst. 1 – odrážka 7

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

– člena Hospodářského a sociálního výboru Evropského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii,

– člena Hospodářského a sociálního výboru,

Pozměňovací návrh    20

Akt o volbách z roku 1976

Čl. 7 – odst. 1 – odrážka 9

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

– člena výborů nebo jiných subjektů vytvořených na základě Smluv o založení Evropského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii za účelem správy finančních prostředků Společenství nebo k provádění stálých přímých správních úkolů,

– člena výborů nebo jiných subjektů vytvořených na základě Smlouvy o fungování Evropské unie nebo Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii za účelem správy finančních prostředků Unie nebo k provádění stálých přímých správních úkolů,

 

(Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celý text. Jeho přijetí si vyžádá odpovídající změny v celém textu.)

Pozměňovací návrh    21

Akt o volbách z roku 1976

Čl. 7 – odst. 2

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

2. Od voleb do Evropského parlamentu v roce 2004 je funkce člena Evropského parlamentu neslučitelná s funkcí člena vnitrostátního parlamentu.

vypouští se

Odchylně od tohoto pravidla, a aniž je dotčen odstavec 3:

 

– mohou členové irského národního parlamentu zvolení při následných volbách do Evropského parlamentu vykonávat souběžně oba mandáty až do příštích voleb do irského národního parlamentu, kdy se použije první pododstavec tohoto odstavce,

 

– mohou členové parlamentu Spojeného království, kteří jsou během pětiletého období před volbami do Evropského parlamentu v roce 2004 rovněž členy Evropského parlamentu, vykonávat souběžně oba mandáty až do voleb do Evropského parlamentu v roce 2009, kdy se použije první pododstavec tohoto odstavce.

 

Pozměňovací návrh    22

Akt o volbách z roku 1976

Čl. 7 – odst. 4

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

4. Členové Evropského parlamentu, na které se v průběhu pětiletého období zmíněného v článku 5 začnou vztahovat odstavce 1, 2 a 3, budou nahrazeni v souladu s článkem 13.

4. Členové Evropského parlamentu, na které se v průběhu pětiletého období zmiňovaného v článku 5 začnou vztahovat odstavce 1 a 3, budou nahrazeni v souladu s článkem 13.

Pozměňovací návrh    23

Akt o volbách z roku 1976

Článek 9 a (nový)

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

 

Článek 9a

 

Všichni občané Unie, včetně těch, kteří žijí nebo pracují ve třetí zemi, mají právo volit do Evropského parlamentu. Členské státy přijmou opatření, která jsou k zajištění výkonu tohoto práva nezbytná.

Odůvodnění

Občané Unie pobývající mimo Evropskou Unii by měli mít stejná práva účastnit se voleb do Evropského parlamentu jako ti, kteří pobývají v Unii.

Pozměňovací návrh    24

Akt o volbách z roku 1976

Čl. 10 – odst. 1

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

1. Volby do Evropského parlamentu se konají v termínu a v časech, které si stanoví jednotlivé členské státy; ve všech členských státech spadá tento termín do stejného období, které začíná ve čtvrtek ráno a končí následující nedělí.

1. Volby do Evropského parlamentu se konají v termínu nebo v termínech, které si stanoví jednotlivé členské státy. Ve všech členských státech spadá tento termín nebo tyto termíny do stejného období, které začíná ve čtvrtek ráno a končí následující nedělí. Hlasování se ve všech členských státech ukončí do 21:00 SEČ této neděle.

Odůvodnění

Na základě tohoto opatření by se zabránilo úniku informací o volebních výsledcích v jiných členských státech, kde se volby do Evropského parlamentu konají, a eliminovala by se tak možnost ovlivňování celkových výsledků voleb.

Pozměňovací návrh    25

Akt o volbách z roku 1976

Čl. 10 – odst. 2

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

2. Členské státy mohou oficiálně zveřejnit výsledky sčítání hlasů až po ukončení voleb v tom členském státě, jehož voliči odevzdávají své hlasy jako poslední v rámci období uvedeného v odstavci 1.

2. Členské státy mohou oficiálně zveřejnit výsledky sčítání hlasů až po ukončení voleb. První předběžné výsledky voleb se oznámí souběžně ve všech členských státech na konci období hlasování vymezeného v odstavci 1. Do tohoto okamžiku nesmějí být zveřejňovány žádné prognózy na základě dotazování voličů.

Odůvodnění

Tímto opatřením by se stanovila celoevropsky platná doba.

Pozměňovací návrh    26

Akt o volbách z roku 1976

Čl. 10 – odst. 2 a (nový)

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

 

2a. Sčítání hlasů odevzdaných korespondenčně začne ve všech členských státech až po ukončení voleb v tom členském státě, jehož voliči odevzdávají své hlasy jako poslední v rámci období uvedeného v odstavci 1.

Odůvodnění

Sčítání korespondenčních hlasů ve všech členských státech současně zabrání tomu, aby byly zveřejněny výsledky hlasování v členských státech, jejichž volební místnosti se zavírají již před koncem období uvedeného v odstavci 1.

Pozměňovací návrh    27

Akt o volbách z roku 1976

Článek 11

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

1. Rada po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně určí volební období pro první volby.

1. Evropský parlament po konzultaci s Radou určí volební období pro volby nejpozději jeden rok před koncem pětiletého období uvedeného v článku 5.

2. Následující volby se uskuteční v odpovídajícím období posledního roku pětiletého období uvedeného v článku 5.

 

Jestliže se ukáže, že volby ve Společenství není možné během uvedeného období uskutečnit, Rada po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně stanoví – alespoň jeden rok před ukončením pětiletého období uvedeného v článku 5 – další volební období, a to maximálně dva měsíce před nebo jeden měsíc po období stanoveném podle předchozího pododstavce.

 

3. Aniž jsou dotčeny článek 196 Smlouvy o založení Evropského společenství a článek 109 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, sejde se Evropský parlament, aniž by musel být svolán, první úterý po uplynutí lhůty jednoho měsíce od konce volebního období.

3. Aniž jsou dotčeny článek 229 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 109 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, sejde se Evropský parlament, aniž by musel být svolán, první úterý po uplynutí lhůty jednoho měsíce od konce volebního období.

4. Pravomoci Evropského parlamentu končí zahájením první schůze nově zvoleného Evropského parlamentu.

 

Pozměňovací návrh    28

Akt o volbách z roku 1976

Článek 14

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

V případě, že by bylo nutné přijmout opatření k provedení tohoto aktu, přijme je Rada jednomyslně na návrh Evropského parlamentu a po konzultaci s Komisí poté, co se pokusí dosáhnout dohody s Evropským parlamentem prostřednictvím dohodovacího výboru složeného z Rady a zástupců Evropského parlamentu.

Opatření k provedení tohoto aktu navrhuje Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů a přijímá Rada kvalifikovanou většinou po konzultaci s Komisí a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

Pozměňovací návrh    29

Akt o volbách z roku 1976

Článek 15

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

Tento akt byl sepsán v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Tento akt byl sepsán v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

 

Na základě smluv o přistoupení má bulharské, české, estonské, chorvatské, lotyšské, litevské, maďarské, maltské, polské, rumunské, slovenské a slovinské znění tohoto aktu stejnou platnost.

Přílohy I a II jsou nedílnou součástí tohoto aktu.

 

Pozměňovací návrh    30

Akt o volbách z roku 1976

Příloha I

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

Příloha I

vypouští se

Spojené království uplatní ustanovení tohoto aktu pouze ve vztahu ke Spojenému království.

 

Pozměňovací návrh    31

Akt o volbách z roku 1976

Příloha II

Akt o volbách z roku 1976

Pozměňovací návrh

Příloha II

vypouští se

Prohlášení k článku 14

 

Pokud jde o postup, kterým se má řídit dohodovací výbor, podle platné dohody budou použita ustanovení odstavců 5, 6 a 7 postupu, jenž byl stanoven ve společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 4. března 19751.

 

_____________

 

1 Úř. věst. C 89, 22.4.1975, s. 1.

 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Reforma volebních právních předpisů

Ačkoli již v Římské smlouvě z roku 1957 se hovoří o možnosti vypracovat jednotný volební postup formou všeobecných a přímých voleb, volby do Evropského parlamentu se stále do značné míry řídí vnitrostátními volebními pravidly. Politické rozdělení křesel v Evropském parlamentu není určováno výsledky jedněch evropských voleb, ale 28 vnitrostátními volbami zástupců členských států. To je v ostrém kontrastu s povahou Evropského parlamentu, coby skutečně evropského orgánu a rovnocenného spoluzákonodárce v institučním zřízení Evropské unie. Politické skupiny Evropského parlamentu vykazují při hlasování vysokou míru soudržnosti srovnatelnou s vnitrostátními parlamenty. Poslanci Evropského parlamentu v souladu se svou úlohou stanovenou v evropských Smlouvách nejednají jako zástupci členských států, ale jako „zástupci občanů Unie“(15).

Různé politické vize a zájmy reprezentované v Evropském parlamentu se voličům během volební kampaně před evropskými volbami nepředkládají. Volební kampaně se odehrávají především na vnitrostátní politické scéně a občané nemají přehled o tom, k jaké konkrétní politice může jejich hlasování vést. V tomto ohledu lze vnímat nominaci vedoucích kandidátů evropských politických stran na post předsedy Evropské komise při evropských volbách v roce 2014 za určitý průlom. Tito kandidáti však byli navzdory všem snahám většině občanů Unie neznámi(16) a mnoha voličům nebyly jasné ani vazby vnitrostátních stran na evropské politické skupiny. Volby jsou hlavním nástrojem demokratické účasti, ale kvůli zastaralému systému Evropských voleb nejsou občané Unie schopni se evropských politických debat plně účastnit.

Kromě nutnosti posílit evropský rozměr evropských voleb je problém i v tom, že současná míra různorodosti vnitrostátních volebních pravidel je v rozporu s konceptem občanství Evropské unie a zásadou rovnosti. Třebaže harmonizace není sama o sobě účelem, občané Unie bez ohledu na své státní občanství musí být schopni na základě demokratických principů vykonávat svá volební práva za srovnatelných podmínek.

V zájmu překlenutí vzdálenosti mezi evropskými institucemi a voličstvem, které je drženo ve své vnitrostátní izolaci, a v zájmu zajištění rovného zacházení se všemi občany Unie je Evropský parlament pevně rozhodnut využít svých práv zakotvených v čl. 223 odst. 1 SFEU a iniciovat reformu aktu o evropských volbách(17).

Stávající situace

Od roku 1976, kdy akt o evropských volbách vydláždil cestu k prvním přímým volbám Evropského parlamentu v roce 1979, prodělala ustanovení o evropských volbách určitý vývoj, ačkoli ne tak podstatný, jak by si Evropský parlament přál. V roce 1992 dala Maastrichtská smlouva Evropskému parlamentu právo udělit souhlas s rozhodnutím Rady ohledně jednotného postupu a učinila významný posun vpřed v oblasti občanství, neboť občanům Unie zajistila právo hlasovat a kandidovat v jakémkoli členském státě jejich bydliště. Maastrichtská smlouva rovněž zavedla možnost vytvářet na evropské úrovni politické strany, což představovalo další krok směrem k nadnárodní politice. Amsterdamskou smlouvou z roku 1997 byla rozšířena pravomoc Evropského parlamentu reformovat evropské volební právo. Od tohoto okamžiku nemusí návrhy Evropského parlamentu nutně usilovat o jednotný postup, ale mohou vymezovat i společné zásady, jimiž se musí všechny členské státy řídit. Lisabonská smlouva udělila poslancům Evropského parlamentu status zástupců občanů Evropské unie namísto „zástupců lidu států“. Dále Evropskému parlamentu udělila právo zvolit předsedu Komise, které nahrazovalo jeho právo pouhého souhlasu s kandidátem vybraným Evropskou radou. Povinnost Evropské rady zohlednit výsledky evropských voleb při nominaci kandidátů představuje propojení mezi hlasováním občanů Unie a volbou předsedy Komise.

Paralelně ke změnám ve Smlouvě bylo dosaženo i pokroku ve vytváření základních podmínek pro volby do Evropského parlamentu prostřednictvím sekundárních právních předpisů. Směrnice Rady 93/109/ES(18) stanovila podrobná pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky. Problémy však přetrvávají v jejich provádění (Komise zahájila řízení pro porušení povinností proti 14 členským státům, které uvedenou směrnici neprovedly ve svých vnitrostátních předpisech). Nařízení Rady 2004/2003(19) stanovilo pravidla pro zřízení politických stan na evropské úrovni a dalo jim přístup k financování ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Tato pravidla byla dále rozpracována v nařízení 1141/2014(20), které vstoupí v platnost v roce 2017 a evropským politickým stranám přiznává evropskou právní subjektivitu.

Jediná reforma aktu o evropských volbách proběhla v roce 2002 na základě rozhodnutí Rady 2002/772/ES, kterým se členským státům ukládá konat volby na základě poměrného zastoupení a za použití kandidátní listiny, nebo jednotlivých převoditelných hlasů a kterým se poslancům Evropskému parlamentu zakazuje vykonávat dvojí mandát. Členské státy navíc mají výslovné právo zřizovat volební obvody na vnitrostátní úrovni a zavést vnitrostátní práh ve výši až 5 %.

Navzdory těmto reformám se evropské volby řídí především vnitrostátními předpisy, volební kampaně si zachovávají vnitrostátní charakter a evropské politické strany nemohou dostatečně plnit svůj ústavní mandát a přispívat k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie, jak se vyžaduje v čl. 10 odst. 4 SEU.

Další postup

Čl. 223 odst. 1 SFEU dává Evropskému parlamentu právo zahájit reformu evropského volebního zákona na základě návrhů, o nichž rozhoduje jednomyslně Rada. Návrhy změn k aktu o evropských volbách jsou pak předloženy k ratifikaci členským státům tak, jak to vyžadují jejich ústavy. Článek 14 aktu o evropských volbách navíc umožňuje použít rychlejší postup pro opatření techničtějšího charakteru. Ta mohou být přijata na základě jednomyslného rozhodnutí v Radě po konzultaci s Evropskou komisí, aniž by bylo třeba ratifikace ze strany členských států. Jakékoli prováděcí opatření se však musí zakládat na konkrétních ustanoveních samotného aktu o evropských volbách. Vzhledem k omezené působnosti tohoto aktu v jeho současné podobě nelze prováděcími opatřeními provést žádné zásadní reformy.

Zpravodajové prozkoumali velké množství potenciálních reformních opatření, kterými by bylo možno dosáhnout kýžených výsledků, tj. jak rozšířit demokratický rozměr evropských voleb, posílit občanství Unie, zefektivnit fungování Evropského parlamentu a správy Evropské unie, zajistit, aby činnost Evropského parlamentu byla legitimnější a účinnější, zvýšit efektivitu organizace evropských voleb a zajistit pro občany Unie rovné volební podmínky. Poté, co důkladně analyzovali výhody všech potenciálních reformních opatření pro dosažení výše uvedených cílů a jejich míru proveditelnosti v současném politickém kontextu, rozhodli se navrhnout, aby byl akt o evropských volbách z roku 1976 změněn následujícím způsobem:

1.  zajistit větší viditelnost evropských politických stran na základě umístění jejich názvů a log na hlasovacích lístcích a, pokud možno, na plakátech používaných při evropských volebních kampaních;

2.  zavést pro vytvoření vnitrostátních volebních seznamů jednotnou lhůtu 12 týdnů před volbami;

3.  pro členské státy s jedním volebním obvodem a volební obvody, které zahrnují více než 26 mandátů, v nichž se používá systém kandidátských listin, zavést práh 3–5 % pro přidělení mandátů;

4.  ukončit hlasování ve volebních místnostech ve všech členských státech o volební neděli do 21.00 SEČ;

5.  stanovit pro nominaci vedoucích kandidátů evropských politických stran jednotnou lhůtu 12 týdnů před volbami do Evropského parlamentu;

6.  zavést právo volit do Evropského parlamentu pro všechny občany Unie žijící mimo EU;

7.  zavést možnosti elektronického a internetového hlasování a hlasování korespondenčního;

8.  předložit členským státům doporučení týkající se sjednocení minimálního věku voličů na 16 let.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

28.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

14

5

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Elmar Brok, Fabio Massimo Castaldo, Pascal Durand, Danuta Maria Hübner, Ramón Jáuregui Atondo, Constance Le Grip, Jo Leinen, György Schöpflin, Josep-Maria Terricabras, Kazimierz Michał Ujazdowski, Guy Verhofstadt, Rainer Wieland

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Sylvie Goulard, Enrique Guerrero Salom, Sylvia-Yvonne Kaufmann, David McAllister, Viviane Reding, Helmut Scholz

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Andrea Bocskor, Mady Delvaux, Ulrike Rodust, Iuliu Winkler

(1)

Rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom (Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 1.) ve znění rozhodnutí Rady 93/81/Euratom, ESUO, EHS (Úř. věst. L 33, 9.2.1993, s. 15) a rozhodnutí Rady 2002/772/ES, Euratom (Úř. věst. L 283, 21.10.2002, s. 1).

(2)

Úř. věst. C 292, 21.09.98, s. 66.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0462.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0082.

(5)

Úř. věst. L 79, 21.3.2013, s. 29.

(6)

Úř. věst. L 304, 20.11.10, s. 47.

(7)

Úř. věst. L 329, 30.12.1993, s. 34.

(8)

Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1.

(9)

Čl. 10 odst. 2 a čl. 14 odst. 2 SEU.

(10)

Čl. 189 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství.

(11)

Rozhodnutí Rady 2002/772 ES, Euratom ze dne 25. června 2002 a ze dne 23. září 2002, kterým se mění Akt o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí 76/787/ESUO, EHS, Euratom (Úř. věst L 283, 21.10.2002, s.1).

(12)

Čl. 20 odst. 2 SFEU.

(13)

Čl. 17 odst. 7 SEU.

(14)

Pozměňovací návrhy v tomto textu jsou založeny na konsolidovaném znění vypracovaném právní službou Evropského parlamentu na základě Aktu o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (Úř. věst L 278, 8.10.1976, s. 5), ve znění rozhodnutí 93/81/Euratom, ESUO, EHS pozměňujícím Akt o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách připojený k rozhodnutí Rady 76/787/ESOU, EHS, Euratom ze dne 20. září 1976 (Úř. věst. L 33, 9.2.1993, s. 15), a rozhodnutí Rady 2002/772/ES, Euratom ze dne 25. června 2002 a 23. září 2002 (Úř. věst. L 283, 21.10.2002, s. 1). Od konsolidovaného znění, které vypracoval Úřad pro úřední tisky Evropské unie (CONSLEG 1976X1008-23/09/2002) se liší ve dvou bodech: je do něj začleněna odrážka v čl. 6 odst. 1 „– člen Výboru regionů“ vyplývající z článku 5 Amsterdamské smlouvy (Úř. věst. C 340, 10.11.1997) a znění je přečíslováno v souladu s čl. 2 odst. 1 rozhodnutí Rady 2002/772/ES, Euratom.

(15)

čl. 14 odst. 2 SEU: „Evropský parlament se skládá ze zástupců občanů Unie. Jejich počet nesmí překročit sedm set padesát, nepočítaje předsedu. Zastoupení občanů je zajištěno poměrným sestupným způsobem, přičemž je stanovena minimální hranice šesti členů na členský stát. Žádnému členskému státu nesmí být přiděleno více než devadesát šest míst.“

(16)

Podle průzkumu agentury IPSOS provedené v dubnu 2014 znalo v celé Evropě pouze 40 % voličů Martina Schulze, 39 % Jean-Clauda Junckera a José Bového, 37 % Guy Verhofstadta a 31 % Ska Kellera či Alexise Tsiprase. Viz www.ipsos-na.com/news-polls/pressrelease.aspx?id=6491.

(17)

Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímým volbách (Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 5) v pozměněném znění rozhodnutím Rady ze dne 25. června 2002 a 23. září 2002, kterým se mění akt o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom (Úř. věst. L 283, 21.10.2002, s. 1–4) následně označovaný jako „akt o evropských volbách“.

(18)

Směrnice Rady 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, (Úř. věst. L 329, 30.12.1993, s. 34–38) ve znění směrnice Rady 2013/1/EU ze dne 20. prosince 2012 (Úř. věst. L 26, 26.1.2013, s. 27–29).

(19)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2004/2003/ES ze dne 4. listopadu 2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni (Úř. věst. L 297, 15.11.2003, s. 1) ve znění pozměněném nařízením Evropského parlamentu a Rady 1524/2007/ES ze dne 18. prosince 2007 (Úř. věst. L 343, 27.12.2007, s. 5.)

(20)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014/EU ze dne 22. října 2014 o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací, Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1.

Právní upozornění