ZPRÁVA o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016

15.10.2015 - (11706/2015 – C8-0274/2015 – 2015/2132(BUD))

Část 1: Návrh usnesení
Rozpočtový výbor
Zpravodajové: José Manuel Fernandes (oddíl III – Komise)
Gérard Deprez (ostatní oddíly)


Postup : 2015/2132(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0298/2015

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016 (11706/2015 – C8-0274/2015 – 2015/2132(BUD))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství[1],

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[2],

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020[3] (dále jen „nařízení o VFR“),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení[4] (dále jen „IID“),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu, oddíl III – Komise[5],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2015 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2016[6],

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, který Komise přijala dne 24. června 2015 (COM(2015)0300),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, který přijala Rada dne 4. září 2015 a postoupila Evropskému parlamentu dne 17. září 2015 (11706/2015 – C8-0274/2015),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 o mandátu pro třístranná jednání o návrhu rozpočtu na rok 2016[7],

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě ze dne 23. září 2015 o řešení uprchlické krize: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci evropského programu pro migraci (COM(2015)0490),

–  s ohledem na návrhy na změnu č. 1/2016 (COM(2015)0317) a č. 2/2016 (COM(2015)0513) k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016,

–  s ohledem na článek 88 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0298/2015),

Oddíl III

Obecný přehled

1.  zdůrazňuje, že čtení rozpočtu na rok 2016 v Parlamentu plně zohledňuje politické priority, které Parlament přijal převážnou většinou hlasů ve svých výše uvedených usneseních ze dne 11. března 2015 o obecných pokynech a ze dne 8. července 2015 o mandátu pro třístranná jednání; připomíná, že těmito zásadami jsou vnitřní a vnější solidarita, zejména účinné řešení migrační a uprchlické krize, a dále podpora konkurenceschopnosti vytvářením důstojných a kvalitních pracovních míst a rozvojem podniků a podnikání v celé Unii („3E“ – employment, enterprise, enterpreneurship);

2.  zdůrazňuje, že Unie v současnosti čelí několika závažným mimořádným situacím, především pak nebývalé migrační a uprchlické krizi; je přesvědčen, že v rozpočtu Unie je třeba vyčlenit nezbytné finanční prostředky, aby bylo možné reagovat na politické výzvy a Unie mohla s nejvyšší naléhavostí a prioritně naplnit očekávání a účinně na tyto krize reagovat; chápe, že migrační a uprchlickou krizi nelze vyřešit pouze finančními prostředky a že je zapotřebí komplexní přístup, který obsáhne její vnitřní i vnější rozměr; domnívá se, že mimořádná situace vyžaduje mimořádná opatření a že k zajištění nových prostředků pro tyto účely je zapotřebí silného politického odhodlání;

3.  konstatuje, že Parlament již od počátku klade v rozpočtu na rok 2016 zvláštní důraz na migraci a uprchlíky; připomíná svá dřívější prohlášení, že zvládnutí migračních toků vyžaduje vnitřní i vnější solidaritu a že je třeba v rámci integrovaného přístupu aktivovat také nástroje vnějšího financování, aby bylo možné odstranit základní příčiny problémů, kterým Unie čelí; připomíná společné smlouvy a dohody, jako je například schengenské acquis a dublinské nařízení, a návrh Komise o zřízení závazného krizového relokačního mechanismu (COM(2015)0450);

4.  rozhodl se proto, že ihned předloží komplexní balíček pozměňovacích návrhů, které zvýší návrh rozpočtu (NR) o 1 161 milionů EUR v okruhu 3 (Bezpečnost a občanství) a okruhu 4 (Globální Evropa), aby bylo možné bezprostředně reagovat na migrační krizi; zdůrazňuje, že pokud jde o vnitřní rozměr krize, Parlament ve svých pozměňovacích návrzích již plně integroval a sladil oba soubory opatření pro relokaci žadatelů o azyl a navrhl další navýšení prostředků pro Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) a agentury Unie v této oblasti; upozorňuje na řadu dodatečných navýšení prostředků pro konkrétní programy v okruhu 4, jako je evropský nástroj sousedství, nástroj pro rozvojovou spolupráci, humanitární pomoc a nástroj předvstupní pomoci, jež cílí na vnější rozměr krize;

5.  zdůrazňuje však, že tyto pozměňovací návrhy je třeba posuzovat společně s návrhem Komise na změnu č. 2/2016, jenž má vedle druhého souboru relokačních opatření zahrnovat další opatření stanovená ve sdělení Komise ze dne 23. září 2015; vyjadřuje politování nad tím, že Parlament a Rada nemají více času na zkoumání vhodnosti tohoto návrhu na změnu, nicméně chápe nutnost okamžité reakce a značný časový tlak; zdůrazňuje, že Parlament s těmito novými opatřeními plně souhlasí a má v úmyslu hájit jejich financování formou nových prostředků, a to i ve větším rozsahu, než navrhuje ve svém postoji k rozpočtu na rok 2016;

6.  rozhodl se, že učiní kroky také v souvislosti s pokračující krizí, která má dopad na evropské zemědělce, především pak v odvětví mléka a mléčných výrobků, a že do svého postoje k rozpočtu na rok 2016 zahrne mimořádná podpůrná opatření v hodnotě 500 milionů EUR, která oznámila Komise; věří, že na základě návrhu Komise na změnu č. 2/2016 bude možné určit přesné rozpočtové položky, které budou v tomto ohledu navýšeny; vítá rozhodnutí Komise přenést nevyužité prostředky z rezervy pro případ krizí z rozpočtu na rok 2015 do rozpočtu na rok 2016 a bere na vědomí, že tyto nevyužité prostředky budou využity na proplacení přímých plateb příjemcům podle nařízení (EU) č. 1306/2013;

7.  je si vědom toho, že k odstranění nedostatků v hospodářství Unie je třeba vyvíjet mnohem větší úsilí, a to podporou konkurenceschopnosti, růstu a vytváření kvalitních pracovních míst; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou v tomto ohledu hrají mikropodniky, malé a střední podniky a sociální podniky; navyšuje proto prostředky programu COSME o 16,5 milionu EUR; rozhodl se také, že v roce 2016 navrhne nové prostředky na závazky, aby bylo možné pokračovat v Iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí, u níž bylo celkové finanční krytí v letech 2014–2015 předsunuto; bere na vědomí, že tento program významně přispívá k boji proti nezaměstnanosti, a rozhodl se, že zajistí, aby byly k dispozici nezbytné prostředky, a v provádění programu tak nenastal výpadek financování; schvaluje proto zvýšení prostředků na rok 2016 o 473,2 milionu EUR, což odpovídá původní výši přídělu finančních prostředků, která byla pro tuto iniciativu stanovena na každý rok;

8.  opakuje své přesvědčení, že z rozpočtu Unie by neměly být financovány nové iniciativy na úkor stávajících programů a politik Unie a že by neměly být opomíjeny již přijaté politické závazky; uvědomuje si a plně potvrzuje rozsáhlou politickou i finanční podporu spuštění Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a má v úmyslu naplnit závazek přijatý během jednání o EFSI, tedy co nejvíce omezit dopad na program Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy v rámci ročního rozpočtového procesu; navrhuje tudíž, aby byly v plném rozsahu kompenzovány škrty v těchto dvou programech v roce 2016 (ve výši 1 326 milionů EUR) , k nimž došlo z důvodu financování záručního fondu EFSI, a mohly tak být naplněny cíle programů dohodnuté před pouhými dvěma lety na základě přijetí příslušných právních základů;

9.  zdůrazňuje, že je důležité plně respektovat společné prohlášení týkající se platebního plánu na období 2015–2016, na němž se Parlament, Rada a Komise dohodly v návaznosti na sdílené odhodlání snížit nahromaděný objem nevyřízených žádostí o platbu u programů soudržnosti v období 2007–2013 na přibližně 2 miliardy EUR do konce roku 2016; v této souvislosti kritizuje skutečnost, že škrty navrhované Radou jsou s tímto platebním plánem v přímém rozporu; mimoto zdůrazňuje, že je nutné se neudržitelného hromadění nevyřízených žádostí v budoucnu vyvarovat, a vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy v tomto směru; proto se domnívá, že nepředpokládané potřeby v oblasti plateb by měly být pokryty z nových prostředků a že finanční prostředky ve výši 1 miliardy EUR určené Řecku, které budou předsunuty v roce 2016, by tedy měly být financovány v rámci stropu na platby stanoveného ve víceletém finančním rámci; zdůrazňuje svůj dlouhodobý postoj, že se platby vyplývající ze závazků poskytnutých na základě nástroje pružnosti počítají nad rámec tohoto stropu;

10.  ruší proto všechny škrty, které Rada v NR provedla (563,6 milionu EUR v prostředcích na závazky a 1 421,8 milionu EUR v prostředcích na platby); nerozumí tomu, z jakých důvodů byly škrty navrženy, například škrty v programu Horizont 2020 a Nástroji pro propojení Evropy, z nichž byly prostředky přesunuty do fondu EFSI, a rovněž v rozvojové politice a politice sousedství, zejména pak s ohledem na nedávné události; vyjadřuje znepokojení nad tím, že navrhuje-li Rada tak rozsáhlé škrty v NR, přehlíží nepopiratelnou přidanou hodnotu rozpočtu Unie; v každém případě nesouhlasí s deklarovaným záměrem Rady zaměřit se na rozpočtové položky s nízkou mírou plnění či absorpční kapacitou, neboť současné údaje o plnění rozpočtu k tomu nedávají důvod a nejsou zohledněny odlišné způsoby plnění některých programů;

11.  konstatuje, že za účelem odpovídajícího financování těchto naléhavých potřeb a s ohledem na velmi napjatá rozpětí VFR v roce 2016 bude nezbytné využít veškerých prostředků dostupných podle nařízení o VFR, pokud jde o flexibilitu, přičemž bude nutné plně využívat nástroje pružnosti; očekává, že Rada bude tento přístup sdílet a že během dohodovacího řízení bude dosaženo shody, což Unii umožní situaci úspěšně zvládnout a účinně reagovat na budoucí výzvy; v této souvislosti zdůrazňuje, že celkové rozpětí VFR pro závazky z roku 2015 by mělo být uvolněno, jakmile budou splněny zákonné podmínky; očekává, že v této otázce dosáhne předběžné dohody s Radou a Komisí;

12.  připomíná společné prohlášení všech tří orgánů Unie v rámci politické dohody o VFR, že roční rozpočtové procesy budou v případě, že to bude vhodné, zahrnovat prvky související s otázkou rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že začleňování zásady rovnosti žen a mužů by mělo jako horizontální princip prostupovat všemi politikami Unie, a žádá komplexní uplatňování přístupu zohledňování zásady rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu; rovněž vítá první kroky směřující k ekologizaci rozpočtu Unie; zdůrazňuje, že je nutné v tomto procesu pokračovat, aby byly naplňovány dohodnuté cíle v oblasti vynakládání prostředků způsobem šetrným ke klimatu a k životnímu prostředí;

13.  stanoví celkovou výši prostředků na rok 2016 na 157 427,5 milionu EUR v prostředcích na závazky a 146 459,5 milionu EUR v prostředcích na platby;

Podokruh 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

14.  kritizuje skutečnost, že i tento rok zasáhly okruh 1a výrazné škrty Rady: oproti NR byly prostředky na závazky sníženy o 140,9 milionu EUR a prostředky na platby o 435,4 milionu EUR; upozorňuje na to, že přibližně polovina škrtů se týká programu Horizont 2020, což v roce 2016 povede k dalšímu snížení prostředků pro tento program, neboť část prostředků byla přesunuta do EFSI;

15.  zdůrazňuje, že v zájmu důsledného přístupu je nyní nutné odmítnout některé škrty, které Rada v červnu 2015 provedla z důvodu nízké absorpční kapacity u celé řady programů v okruhu 1a, neboť v září 2015 bylo provádění těchto programů výrazně urychleno; konstatuje, že se jedná o obecný trend odpovídající životnímu cyklu těchto programů; rozhodl se proto, že u položek, u nichž Rada provedla v prostředcích na závazky a platby škrty, obnoví prostředky ve výši NR;

16.  v souladu se svými prioritami na rok 2016, tedy zaměstnaností, podniky a podnikáním, a po důkladném posouzení jejich dosavadní absorpční kapacity se rozhodl, že kromě úplné kompenzace škrtů u programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy ve prospěch fondu EFSI navrhne navíc některá selektivní zvýšení prostředků na programy COSME, Horizont 2020, EaSI a Erasmus+ nad úroveň NR;

17.  zdůrazňuje zejména, že předsunutí finančních prostředků na program COSME v letech 2014–2015 se ukázalo jako skutečně přínosné, neboť zájem malých a středních podniků o podporu v přístupu na trhy a k financování v posledních několika letech trvale roste; nesouhlasí tudíž se snížením prostředků na tento program v NR oproti roku 2015 a rozhodl se zvýšit jeho prostředky nad úroveň NR; připomíná, že Komise již poukázala na nedostatek prostředků u finančních nástrojů programu COSME na roky 2015, 2016 a 2017, což dokládá rozpor mezi disponibilními prostředky na závazky a očekávanou poptávkou; žádá, aby byly v rámci tohoto programu podstatně navýšeny prostředky na Erasmus pro mladé podnikatele, neboť k tomu, aby bylo možno vyhovět výraznému zájmu o účast v programu, dostupné zdroje nepostačují;

18.  vyzývá Komisi, aby analyzovala finanční zatížení plynoucí z poplatků a plateb hrazených v rámci udělování povinných osvědčení a licencí; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila řádné vyhodnocení dopadu těchto nákladů na konkurenceschopnost průmyslových podniků a malých a středních podniků;

19.  rozhodl se, že u tří agentur finančního dohledu (EBA, EIOPA a ESMA) a agentury ACER navýší prostředky nad úroveň NR, aby měly pro plnění narůstajících úkolů k dispozici odpovídající zdroje;

20.  potvrzuje svou podporu programu ITER a je odhodlán pro něj zajistit odpovídající financování; je však znepokojen možnými dalšími prodlevami a dodatečnými náklady u tohoto programu a také souvisejícími možnými dopady na rozpočet Unie; lituje tudíž, že nemohl posoudit výši prostředků programu ITER na rok 2016 ve srovnání s aktualizovaným platebním plánem a časovým rozpisem, jež mají být v Radě ITER předloženy až v listopadu 2015; očekává však, že tento revidovaný plán dostatečným způsobem prokáže, že byla náležitě zohledněna doporučení Parlamentu uvedená v příslušném usnesení o udělení absolutoria za rok 2013[8], a že bude zajištěno řádné finanční hospodaření a efektivita výdajů; má v úmyslu předložit tuto záležitost v rámci dohodovacího řízení o rozpočtu na rok 2016; mimoto trvá na tom, že je nutné zajistit plnou transparentnost využívání příspěvků společného podniku Fusion for Energy do programu ITER; žádá řádný mechanismus zodpovědnosti, který poskytne jasnou představu o výši finančních zdrojů přidělených na tento mezinárodní projekt a který zajistí vyhodnocování účelnosti jejich vynakládání;

21.  zapisuje do rezervy část prostředků na standardizaci účetního výkaznictví a auditů a požaduje, aby byla uskutečněna doporučení uvedená v Maystadtově zprávě, která se týkají úkolů a povinností skupiny EFRAG, čímž by se rovněž zvýšil vliv Unie při stanovování mezinárodních účetních standardů;

22.  zvyšuje proto pro okruh 1a výši prostředků na závazky o 1 405,5 milionu EUR a prostředků na platby o 491,5 milionů EUR nad úroveň NR (včetně pilotních projektů a přípravných akcí), čímž překračuje strop prostředků na závazky o 1 316,9 milionu EUR, přičemž po vyčerpání dostupných rozpětí budou financovány všemi disponibilními prostředky flexibility podle nařízení o VFR;

Podokruh 1b — Hospodářská, sociální a územní soudržnost

23.  nesouhlasí se škrty v prostředcích na závazky ve výši 3,1 milionu EUR a – což je důležitější – se škrty v prostředcích na platby ve výši 220,1 milionu EUR, které Rada navrhuje pro okruh 1b, a to i u položek na činnosti před dokončením; vyzývá Radu, aby objasnila, jak se tyto škrty slučují s cílem snížit nahromaděný objem neprovedených plateb na straně jedné a cílem zamezit negativním dopadům a zbytečným prodlevám v provádění programů na období 2014–2020 na straně druhé; připomíná, že politika soudržnosti je hlavní investiční politikou Unie, která má za cíl snižovat rozdíly mezi evropskými regiony posilováním hospodářské, sociální a územní soudržnosti; zdůrazňuje, že nástroje jako fondy ESF, EFRR, Fond soudržnosti nebo Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí jsou účinnými nástroji pro konvergenci, snižování rozdílů v úrovni rozvoje a vytváření kvalitních a dlouhodobých pracovních míst;

24.  bere na vědomí předběžné posouzení, které Komise provedla na základě posledních prognóz členských států, a to že v provádění programů v oblasti politiky soudržnosti dojde v roce 2016 pravděpodobně k prodlevám; je vážně znepokojen tím, že jakékoli zásadní nedostatečné čerpání prostředků ve třetím roce provádění nového cyklu evropských strukturálních a investičních fondů v době, kdy by programy měly být realizovány naplno, bude mít nejen nepříznivý dopad na včasné dosažení výsledků v praxi, ale může také vést k závažnému tlaku na platby v následujících letech, a tím i k případnému opětovnému vzniku nahromaděného objemu neprovedených plateb; naléhavě vyzývá dotčené členské státy, aby urychleně pokročily v odstraňování základních příčin prodlev v provádění, například aby neprodleně určily orgány odpovědné za jednotlivé programy, zjednodušily vnitrostátní správní postupy a vyvarovaly se jejich vrstvení; v souladu s platebním plánem žádá Komisi, aby pozorně sledovala vývoj plateb v rámci okruhu 1b ve vztahu k programovému období 2014–2020, mimo jiné aby vydávala a pravidelně aktualizovala podrobné prognózy, které budou projednávány na interinstitucionálních schůzkách konaných k tomuto účelu, a předkládala návrhy podle potřeby;

25.  připomíná, že z důvodu předsunutí finančních prostředků na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí v letech 2014–2015 Komise nenavrhla žádné prostředky na závazky pro tuto iniciativu na rok 2016; rozhodl se v souladu s nařízením o Evropském sociálním fondu[9], které stanoví možnost v této iniciativě pokračovat, že na ni poskytne 473,2 milionu EUR v prostředcích na závazky, což je částka odpovídající původnímu ročnímu přídělu určenému na tento program; je přesvědčen, že financování tohoto důležitého programu, který řeší jeden z nejpalčivějších problémů Unie, by nemělo být v roce 2015 ukončeno; zdůrazňuje, že by měly být přiděleny další finanční prostředky k rozšíření tohoto programu, neboť se tak pomůže většímu počtu mladých lidí při hledání důstojného a trvalého pracovního místa; naléhavě vyzývá členské státy, aby se všemožně snažily zrychlit provádění této iniciativy v praxi, aby z ní měli mladí Evropané bezprostřední užitek; naléhavě vyzývá Komisi, aby Parlament informovala o opatřeních v rámci boje proti nezaměstnanosti mladých lidí, která jsou financována z prostředků Unie, a o výsledcích dosažených díky těmto opatřením;

26.  s ohledem na pilotní projekty a přípravné akce zvyšuje prostředky na závazky pro okruh 1b o 482,7 milionu EUR a prostředky na platby o 1 164 miliony EUR nad úroveň NR, čímž překračuje strop prostředků na závazky o 467,3 milionu EUR, přičemž tato částka bude financována všemi dostupnými prostředky flexibility podle nařízení o VFR;

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

27.  konstatuje, že Rada snížila prostředky i v okruhu 2, a to o 199,9 milionu EUR u prostředků na závazky a o 251,1 milionu EUR u prostředků na platby, včetně rozvoje venkova, Evropského námořního a rybářského fondu a programu LIFE; domnívá se, že základem každé spolehlivé revize prostředků pro EZZR by měl být i nadále návrh na změnu týkající se zemědělství; obnovuje proto výši prostředků v jednotlivých položkách na úrovni NR;

28.  vítá skutečnost, že Komise předložila komplexní balíček mimořádných opatření v hodnotě 500 milionů EUR na podporu evropských zemědělců, především v odvětví mléka a mléčných výrobků, které je v situaci klesajících cen komodit a větší produkce mléka; zdůrazňuje, že dopady jsou nejzávažnější v odlehlých oblastech, kde je socioekonomický význam odvětví mléka a mléčných výrobků naprosto jednoznačný; zapisuje tuto částku do rozpočtu při svém čtení jako výraz podpory krokům oznámeným Komisí a očekává, že bude plně začleněna do rozpočtu při dohodovacím postupu na základě návrhu na změnu; zdůrazňuje, že tento balíček by měl doplňovat celou škálu opatření zaměřených na řešení ztrát a dlouhodobých dopadů, s nimiž se evropští zemědělci potýkají v důsledku ruského embarga na zemědělské produkty, neboť Rusko je doposud druhým nejvýznamnějším odbytištěm pro vývozy zemědělských produktů Unie;

29.  zdůrazňuje stále se zvětšující rozsah úkolů, které má Unie plnit v rámci Evropského námořního a rybářského fondu; obnovuje proto výši prostředků na vědecké poradenství a znalosti v odvětví rybolovu na úrovni rozpočtu na rok 2015 vzhledem k důležitosti shromažďování údajů pro rozhodování a navyšuje rozpočet Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA) s cílem podpořit její úlohu při koordinaci a provádění společné rybářské politiky;

30.  zvyšuje proto prostředky na závazky o 510,6 milionu EUR a prostředky na platby o 520,7 milionu EUR (včetně pilotních projektů a přípravných akcí), a ponechává tak pod stropem prostředků na závazky v okruhu 2 rozpětí ve výši 647 milionů EUR ;

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

31.  připomíná, že v NR bylo stanoveno navýšení prostředků pro oblast bezpečnosti a migrace, včetně 150 milionů EUR na plán na přerozdělení 40 000 osob, které potřebují mezinárodní ochranu, čímž Komise překročila strop pro tento okruh o 124 milionů EUR, a navrhla proto získat tuto částku využitím nástroje pružnosti; vítá skutečnost, že Rada s využitím nástroje pružnosti k tomuto účelu v zásadě souhlasila; poznamenává však, že je zapotřebí dlouhodobý finanční plán pro reakci na uprchlickou krizi, a soudí, že tento problém by měl být řešen také revizí VFR;

32.  rozhodl se, že s ohledem na současný mimořádný příliv migrantů a uprchlíků bude navýšení prostředků soustředěno na posílení fondu AMIF; v této souvislosti rozhodně podporuje druhý balíček prostředků ve výši 780 milionů EUR na přerozdělení dalších 120 000 osob; rozhodl se, že potřebné prostředky zapíše do rozpočtu při svém čtení a že sladí první balíček prostředků na přerozdělení s tímto druhým tím, že přidá ještě 20 milionů EUR na pokrytí nákladů na dopravu (500 EUR na každého migranta pro Itálii a Řecko); schvaluje další zvýšení prostředků na celková navýšení u fondu AMIF o 79 milionů EUR; upozorňuje, že je nutno také zajistit možnosti dostatečného financování fondu AMIF pro nadcházející roky; připomíná, že bod 17 IID ze dne 2. prosince 2013 umožňuje zvýšit částku vyčleněnou na celou dobu trvání daného programu o více než 10 %, pokud nastanou nové, objektivní a dlouhodobé okolnosti;

33.  konstatuje, že takováto opatření jsou pouze prvním krokem k plnému uplatňování zásady solidarity, na které je Unie založena; vyzývá Komisi a Radu, aby v plném rozsahu uskutečnily plány navržené dne 23. září 2015 a jednoznačně ukázaly, že budou trvat na dodržování lidských práv, jak o něm hovoří Listina základních práv Evropské unie; zdůrazňuje, že je důležité zajistit náležité financování operací navracení v souladu s Listinou a s její zásadou „nenavracení“ s cílem dosáhnout účinné politiky navracení, která zabrání nelegální migraci a omezí ji; zdůrazňuje, že je důležité podporovat uprchlíky v blízkosti jejich domovských zemí a zjednodušit azylová řízení v členských státech;

34.  konečně se rozhodl navýšit prostředky u agentur, které plní úkoly související s migrací, a to celkově o 26 milionů EUR, z čehož největší zvýšení rozpočtu připadá na Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), který dostane o 12 milionů EUR více než v NR; podotýká, že tato agentura hraje ústřední, koordinační roli při provádění prozatímních opatření v oblasti mezinárodní ochrany a členské státy zasažené migrační vlnou se na ni stále častěji obracejí se žádostí o pomoc;

35.  vítá sdělení Komise ze dne 23. září 2015 a odpovídající opatření, která jsou předmětem návrhu na změnu č. 2/2016, konkrétně dodatečné finanční prostředky na mimořádnou pomoc ve výši 600 milionů EUR pro nejvíce zasažené členské státy; je spokojen s tím, že se Komise v této oblasti ujímá vůdčí úlohy a tím potvrzuje přístup, který Parlament přijal během svého čtení; je připraven uvažovat o dalším navýšení prostředků v průběhu dohodovacího postupu;

36.  lituje, že Rada snižuje prostředky na závazky o 25,1 milionu EUR a prostředky na platby o 33,6 milionu EUR oproti NR; domnívá se, že takové snížení prostředků ohrožuje řádné provádění programů a akcí spadajících do okruhu 3; připomíná v této souvislosti, že ačkoli se může zdát, že některé navržené škrty nejsou tak důležité, je třeba mít na paměti poměrně malý rozsah některých důležitých a cenných programů, které jsou tudíž těmito škrty obzvláště ohroženy; rozhodl se proto obnovit výši prostředků na úrovni NR;

37.  dále se domnívá, že s ohledem na důležitou roli dílčích programů v oblasti kultury a sdělovacích prostředků při podpoře kulturních a kreativních odvětví, která představují klíčové evropské hodnoty, je nezbytné zvýšit prostředky pro tyto programy o celkem 10,5 milionu EUR v prostředcích na závazky nad úroveň NR, a to včetně opatření v multimediální oblasti a záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví plánované na rok 2016, které mají řešit zásadní otázku přístupu malých a středních podniků a organizací v kulturním a kreativním odvětví k financování;

38.  za prioritu považuje také navýšení prostředků na program Evropa pro občany o 1,5 milionu EUR a úpravu jeho rozpočtové nomenklatury tím, že bude vytvořena samostatná položka pro provádění evropské občanské iniciativy;

39.  konstatuje, že Parlament při svém čtení (včetně pilotních projektů a přípravných akcí) překračuje strop okruhu 3 o 1 055,1 milionu EUR v prostředcích na závazky, přičemž jejich výše je oproti NR vyšší o 931,1 milionu EUR, a prostředky na platby zvyšuje o 586,5 milionu EUR; navrhuje proto, aby k financování balíčku navýšených prostředků v souvislosti s migrací byly využity veškeré prostředky, které jsou k dispozici se VFR;

Okruh 4 – Globální Evropa

40.  poukazuje na to, že ze všech okruhů provedla Rada největší škrty v okruhu 4, a to jak v prostředcích na závazky (- 163,4 milionu EUR), tak v prostředcích na platby (- 450,4 milionu EUR); s překvapením konstatuje, že největší škrty byly provedeny u evropského nástroje sousedství (zejména u aspektů chudoby a bezpečnosti ve středomořských zemích), u nástroje pro rozvojovou spolupráci (včetně tematického cíle migrace a azylu) a u nástroje předvstupní pomoci (přestože do kandidátských zemí dorazil značný počet uprchlíků nebo jimi vedou hlavní migrační trasy); zdůrazňuje, že tento přístup je v příkrém rozporu s prohlášeními Rady a Evropské rady k programu pro migraci, uprchlické krizi a spolupráci se zeměmi původu a tranzitními zeměmi;

41.  s ohledem na tyto okolnosti se rozhodl obnovit výši prostředků stanovenou v NR; konstatuje, že situace v oblasti plateb v okruhu 4 je stále důvodem ke značným obavám, a to kvůli tomu, že se dále přenáší značný nahromaděný objem neuhrazených faktur a uměle se odkládá plnění smluvních závazků z důvodu přetrvávajícího stavu, kdy jsou v rozpočtu zapsány nedostatečné prostředků na platby; znovu proto potvrzuje, že zvýšení prostředků na platby navržené Komisí je skutečně pouhým nezbytně nutným minimem, nehledě na skutečnost, že nebývalá migrační a uprchlická krize mezitím klade na vnější činnost Unie další nároky;

42.  doplňuje balíček změn týkajících se migrace a uprchlické krize tím, že schvaluje cílené navýšení prostředků na závazky především u evropského nástroje sousedství (+ 178,1 milionu EUR), ale také u nástroje pro rozvojovou spolupráci (+ 26,6 milionu EUR), u humanitární pomoci (+ 26 milionů EUR), u nástroje předvstupní pomoci (+ 11,2 milionu EUR), u nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (+ 12,6 milionu EUR) a u evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (+ 1 milion EUR); podporuje sice změny priorit u těchto programů tam, kde je to zapotřebí, ve snaze řešit ty nejaktuálnější problémy, zdůrazňuje však, že to nesmí vést k omezení činností při plnění původních cílů příslušných právních základů, protože by tak hrozila destabilizace evropského sousedství nebo jiných regionů, jichž se tyto programy týkají; opakuje, že je třeba přijmout komplexní a na lidských právech založený přístup propojující migraci s rozvojem a usilující o integraci legálních migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků; zdůrazňuje, že je nutno posílit spolupráci a angažovanost ve vztahu se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi, aby se podařilo současnou migrační krizi účinně řešit, a zejména pokrýt potřeby vysídlenců ve třetích zemích, pokud jde o zdravotní péči a vzdělávání; považuje proto uvedená navýšení prostředků za nezbytně nutná, aby bylo možné kromě původních cílů příslušných právních základů financovat i další iniciativy;

43.  konstatuje, že regionální svěřenecký fond Unie v reakci na syrskou krizi a svěřenecký fond pro mimořádné situace za účelem zajištění stability a odstranění základních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe byly zřízeny proto, že rozpočtu Unie chybí potřebná flexibilita a finanční prostředky umožňující rychlou a komplexní reakci na takovou krizi; zdůrazňuje, že při přezkumu/revizi VFR je třeba nalézt ucelenější řešení, pokud jde o to, jak zajistit, aby byla podpora z rozpočtu Unie na humanitární pomoc a rozvoj efektivnější a byla pohotově k dispozici, a jak ji úspěšně kombinovat s Evropským rozvojovým fondem a bilaterální pomocí poskytovanou členskými státy; žádá, aby prostředky přidělené navíc pro programy v okruhu 4 byly použity zejména ke zvýšení financování obou výše uvedených svěřeneckých fondů a okamžité pomoci prostřednictvím UNHCR a Světového potravinového programu; vyzývá jednotlivé členské státy, aby převedly slova v činy a neprodleně poskytly potřebné dodatečné příspěvky odpovídající finančním prostředkům Unie pro tyto svěřenecké fondy a pokrývající chybějící prostředky k financování agentur OSN; konstatuje, že seznam projektů, které mohou být financovány ze svěřeneckých fondů, dále oslabuje postoj Rady ohledně údajně nedostatečné absorpční kapacity v okruhu 4;

44.  navyšuje prostředky v rozpočtové položce pro podporu mírového procesu a finanční pomoc Palestině a Agentuře OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA) o 40 milionů EUR; konstatuje, že agentura UNRWA sehrává efektivní roli při podpoře rostoucího počtu palestinských uprchlíků přímo postižených syrskou krizí, což agentuře způsobuje další zátěž; je znepokojen tím, že agentuře UNRWA chybí finanční prostředky, a žádá, aby uvedené dodatečné prostředky byly směřovány do všeobecného fondu agentury UNRWA na podporu základního vzdělávání a sociálních a zdravotnických služeb;

45.  připomíná, že v zájmu zmírnění škodlivých dlouhodobých následků vyplývajících z humanitární krize je zásadní zajistit, aby děti postižené krizí i nadále pokračovaly v procesu vzdělávání; zvyšuje proto finanční prostředky na podporu vzdělávání v rozpočtu na humanitární pomoc tak, aby jejich podíl činil 3 %, nikoli 1 %, s cílem dosáhnout 4% podílu do roku 2019;

46.  schvaluje symbolické navýšení rozpočtu na SZBP, které má podpořit jakoukoli iniciativu s cílem učinit z migrace specifickou složku civilních misí SBOP, a současně plně podporuje vojenskou misi EUNAVFOR MED zaměřenou na boj proti pašerákům lidí a převaděčům;

47.  oceňuje probíhající proces úvah v rámci ESVČ o budoucnosti zvláštních zástupců EU a jejich vztahu k ESVČ; domnívá se, že jakákoli změna rozpočtové položky pro zvláštní zástupce EU by měla proběhnout teprve poté, až bude současný proces úvah dokončen;

48.  pokládá za nutné zvýšit prostředky v rozpočtové položce pro společenství kyperských Turků (+ 2 miliony EUR) s cílem rozhodným způsobem přispět k pokračování a zintenzivnění práce Výboru pro pohřešované osoby na Kypru a podpořit Technický výbor pro kulturní dědictví složený ze zástupců obou komunit, a napomáhat tak budování důvěry a usmíření mezi oběma komunitami;

49.  zdůrazňuje, že uplatňování dohody o usnadnění obchodu uzavřené na 9. konferenci WTO na úrovni ministrů bude vyžadovat zvýšení finanční podpory pro nejméně rozvinuté a rozvojové země; zdůrazňuje potřebu koordinovaného úsilí Komise a členských států v rámci mezinárodních finančních institucí, aby se zabránilo snížení prostředků na pomoc na podporu obchodu a na mnohostranné iniciativy, aby se předešlo nesrovnalostem při spolupráci s některými partnery, což snižuje účinné vynakládání prostředků, a aby bylo zajištěno, aby dohoda o usnadnění obchodu podporovala rozvoj;

50.  rozhodl se, že i s pilotními projekty a přípravnými akcemi vyčerpá rozpětí 261,3 milionu EUR, které bylo podle NR ponecháno pod stropem pro okruh 4 v prostředcích na závazky, a že v této fázi již nepůjde dále; zvyšuje rovněž prostředky na platby o 132,5 milionu EUR; očekává, že na základě těchto změn proběhne plodné dohodovací řízení, při němž bude zohledněn také návrh na změnu č. 2/2016; zdůrazňuje však, že vzhledem k tomu, že možné, že je tento strop nedostatečný, protože byl stanoven mnohem dříve, než došlo k zásadním událostem na Ukrajině, v Sýrii, v Tunisku a obecně v sousedních zemích, na Blízkém Východě a v Africe; žádá tudíž, aby byly plně využity možnosti rezervy na pomoc při mimořádných událostech, a je i nadále přístupný dalšímu využívání ustanovení o flexibilitě stanovených ve VFR s cílem řešit vnější rozměr současné migrační a uprchlické krize;

Okruh 5 – Správní náklady; ostatní okruhy – správní výdaje a výdaje na podporu výzkumu

51.  konstatuje, že v tomto okruhu Rada snížila částku na 31,2 milionu EUR, z nichž je 19,3 milionu EUR určeno pro správní rozpočet Komise, zejména na její budovy, zařízení a především zaměstnance, a to v důsledku zvýšení míry standardního paušálního snížení na 4,3 %; nevidí žádné důvody pro takovýto krok Rady při jejím čtení a připomíná, že po několika letech setrvalých úspor byly navrhované správní výdaje Komise na rok 2016 v blízkosti očekávané míry inflace, tj. v reálných číslech se prakticky nemění, a že Komise pokračuje ve snižování stavu svých zaměstnanců;

52.  domnívá se navíc, že vzhledem k předvídatelnosti tohoto typu výdajů, které do značné míry vycházejí ze smluvních závazků, a s ohledem na jejich velmi vysokou míru plnění, kterou vykazuje Komise, jsou tyto škrty nepodložené; konstatuje zejména, že obsazenost míst v plánu pracovních míst Komise dosáhla k 1. dubnu 2015 rekordní výše – bylo obsazeno 97,8 % pracovních míst; lituje, že Rada navíc ve všech okruzích kromě okruhu 5 snížila správní výdaje a výdaje na podporu výzkumu o celkem 28 milionů EUR, přestože se jedná o aspekty, které jsou klíčové pro úspěšnost programů v jednotlivých oblastech politiky Unie;

53.  rozhodl se tudíž, že u všech položek správních výdajů a výdajů na podporu výzkumu v oblastech politiky a u všech položek v okruhu 5, u nichž Rada provedla škrty, obnoví výši prostředků na úrovni NR a že u omezeného počtu položek schválí mírné navýšení prostředků;

54.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby spojený rozpočet dozorčího výboru úřadu OLAF a sekretariátu OLAF byl uveden v samostatné rozpočtové položce rozpočtu tohoto úřadu na rok 2016;

Agentury

55.  obecně souhlasí s odhady rozpočtových potřeb agentur vypracovanými Komisí; konstatuje, že Komise již výrazně snížila původní žádosti většiny agentur;

56.  domnívá se proto, že jakékoli další škrty, které navrhuje Rada, by mohly ohrozit řádné fungování agentur a znemožnily by jim plnit úkoly, kterými je pověřil legislativní orgán;

57.  rozhodl se, že v rámci celkového balíčku týkajícího se migrace zvýší prostředky pro hlavní agentury působící v této oblasti: Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, Frontex, Europol, Eurojust, eu.LISA, CEPOL a Agenturu pro základní práva, a to o celkem 26 milionů EUR, neboť tyto agentury hrají zásadní úlohu při efektivním řešení současného palčivého problému migračních toků; vítá dodatečné prostředky pro agentury a dalších 120 míst v jejich plánech pracovních míst v návrhu opravného rozpočtu č. 7/2015 a očekává, že toto rozhodnutí bude mít také dopad na rozpočet na rok 2016 a na rozpočty na následující roky; upozorňuje na rychle se zhoršující krizovou situaci a obrovský nárůst migračních toků; naléhavě vyzývá Komisi, aby před dohodovacím jednáním o rozpočtu předložila aktualizované a konsolidované informace o potřebách agentur; vyzývá Komisi, aby navrhla střednědobou a dlouhodobou strategii pro činnost agentur v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí: cíle, úkoly, koordinace, vytváření hotspotů a finanční zdroje;

58.  rozhodl se dále zvýšit rozpočtové prostředky na rok 2016 pro tři agentury finančního dohledu, neboť byly pověřeny dalšími úkoly a jejich pracovní zatížení vzrostlo; vyzývá Komisi, aby do roku 2017 předložila návrh koncepce financování z poplatků, která by zcela nahradila stávající příspěvky členských států, a byla by tak zabezpečena nezávislost evropských orgánů na orgánech členských států;

59.  rozhodl se také zvýšit prostředky pro Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů, Evropskou agenturu pro kontrolu rybolovu a Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, aby měly k plnění svých úkolů k dispozici odpovídající zdroje;

60.  nemůže však přijmout přístup Komise a Rady ve věci lidských zdrojů agentur, a proto mění značný počet plánů pracovních míst; znovu zdůrazňuje, že podle interinstitucionální dohody by každá agentura měla v průběhu pěti let snížit počet pracovních míst o 5 %, avšak nová pracovní místa, která jsou zapotřebí k plnění dalších úkolů spojených s novým vývojem dané politiky a s novými právními předpisy od roku 2013, musí také provázet dodatečné zdroje a je třeba je nezapočítávat při plnění cíle snižování stavu zaměstnanců podle IID;

61.  zdůrazňuje proto opět, že nesouhlasí s myšlenkou fondu pracovních míst určených k převodu mezi agenturami, ale potvrzuje, že je ochoten uvolnit pracovní místa, pokud přitom dojde ke zefektivnění činnosti mezi agenturami prostřednictvím intenzivnější správní spolupráce nebo v případě potřeby i sloučením a sdružováním některých funkcí buď s Komisí, nebo s jinou agenturou;

62.  znovu zdůrazňuje, že pracovní místa financovaná subjekty z daného odvětví nemají žádný dopad na rozpočet Unie, a proto by vůbec neměla být předmětem snižování stavu zaměstnanců; zdůrazňuje, že tento krok měl být ponechán na libovolném uvážení dané agentury, aby v závislosti na proměnlivém pracovním zatížení měla možnost neobsazovat všechna pracovní místa, která má k dispozici;

63.  upravuje proto řadu plánů pracovních míst agentur v souladu s výše popsanými prioritami, a to s cílem uvést stav zaměstnanců do souladu s dodatečnými úkoly, jiné plány pak upravuje tak, aby lépe odpovídaly cíli snížit stav zaměstnanců o 5 % během pěti let a aby k pracovním místům financovaným z poplatků přistupovaly odlišně; připomíná, že o 5% snížení během pěti let bylo rozhodnuto s cílem snížit správní náklady; upozorňuje v této souvislosti, že další místa v plánu pracovních míst nemají automatické finanční důsledky pro rozpočet Unie, protože agentury obsazují svá místa podle svých potřeb, a nemají proto vždy všechna pracovní místa ve svém plánu pracovních míst obsazena;

Pilotní projekty a přípravné akce (PP a PA)

64.  poté, co provedl důkladnou analýzu předložených pilotních projektů a přípravných akcí, pokud jde o míru úspěšnosti těch, které již probíhají, a vyřadil iniciativy, na které se již vztahují existující právní základy, a plně zohlednil posouzení Komise, která se zabývala proveditelností projektů, se rozhodl přijmout kompromisní soubor, který tvoří omezený počet PP a PA, a to i s ohledem na omezená rozpětí, která jsou k dispozici;

Platby

65.  znovu zdůrazňuje důležitost společného platebního plánu na období 2015–2016, na kterém se ještě před rozpočtovým procesem dohodly Parlament, Rada a Komise a v němž se odráží závazek všech tří orgánů snížit nahromaděný objem neuhrazených plateb; konstatuje, že podle dohody budou všechny tři orgány plně spolupracovat, aby byla v rozpočtu na rok 2016 schválena taková výše prostředků na platby, která umožní tohoto cíle dosáhnout, a že Komise odpovídajícím způsobem vypočítala požadovanou výši prostředků na platby; domnívá se, že jakékoli kroky ke zvládnutí rizika neudržitelného nahromadění neuhrazených faktur by měly být doplněny snahou zajistit produktivnější výměnu názorů a zlepšit ovzduší spolupráce mezi Radou na jedné straně a Parlamentem a Komisí na straně druhé; připomíná, že podle článku 310 Smlouvy o fungování EU musí být rozpočet Unie vyrovnaný co do příjmů a výdajů;

66.  lituje, že i přes výsledná mírná zvýšení prostředků a dosti značná rozpětí, která navrhla Komise, se Rada rozhodla snížit prostředky na platby o 1,4 miliardy EUR, a to jak u položek na činnosti, které jsou před dokončením, tak u programů, které již nyní běží naplno, ohrožuje tím postupné odstraňování neúměrně nahromaděného objemu neuhrazených plateb; připomíná, že u programů v rámci přímého řízení vede nedostatek prostředků na platby nejen k postupnému nahromadění neuhrazených faktur, ale také k umělým prodlevám v provádění programů, například k odkládání výzev k předkládání návrhů nebo podpisů nových smluv;

67.  rozhodl se obnovit NR v prostředcích na platby ve všech položkách, které Rada snížila, s tím, že výše prostředků na platby, které navrhla Komise v NR, jsou nezbytné k dosažení cílů platebního plánu;

68.  v odpovídajícím poměru navyšuje prostředky na platby ve všech položkách, u nichž byly změněny prostředky na závazky, a to se zřetelem k oblastem s profilem rychlého vyplácení prostředků nebo vysokým stupněm naléhavosti – konkrétně jde o Erasmus+, dva plány na přerozdělení uprchlíků, agenturu UNRWA a humanitární pomoc; zvyšuje prostředky na platby o další 1 miliardu EUR a ty tak v podobě nových prostředků v plném rozsahu pokryjí přesunutí finančních prostředků na platby pro Řecko; rozhodl se s ohledem na minulé plnění zvýšit také prostředky na platby pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci;

Ostatní oddíly

Oddíl I – Evropský parlament

69.  připomíná, že odhad příjmů a výdajů Parlamentu na rok 2016 byl stanoven ve výši 1 823 648 600 EUR, což představuje zvýšení oproti rozpočtu na rok 2015 o 1,6 %; připomíná navíc, že 15 milionů EUR bylo vyčleněno na naléhavé investice do bezpečnosti a kybernetické bezpečnosti, což zvyšuje úhrnnou výši rozpočtu na rok 2016 na 1 838 648 600 EUR;

70.  poukazuje na to, že po přijetí odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rok 2016 byla dne 15. června 2015 vytvořena nová politická skupina a že v důsledku těchto změn v organizaci Parlamentu je k zajištění rovného zacházení se všemi politickými skupinami zapotřebí dodatečných prostředků;

71.  v plném rozsahu vyrovnává tato navýšení snížením prostředků v rozpočtových položkách týkajících se pohotovostní rezervy, příspěvku poslancům na všeobecné výdaje, dalšího vzdělávání, vybavení prostor, spotřeby energie, počítačového vybavení a telekomunikací – investic do projektů a nábytku;

72.  bere na vědomí závěry předsednictva ze dne 7. září 2015 přijaté s ohledem na čtení rozpočtu na rok 2016 v Parlamentu, v nichž předsednictvo navrhuje, aby byla jeho nedávná rozhodnutí a technické úpravy promítnuta do rozpočtu; schvaluje tyto nevelké technické změny navržené předsednictvem – jde o rozpočtově neutrální úpravy prostředků a plánu pracovních míst a aktualizace některých aspektů rozpočtové nomenklatury;

73.  zachovává tudíž celkovou výši svého rozpočtu na rok 2016 beze změny, jak byla přijata na plenárním zasedání dne 29. dubna 2015, a to 1 838 648 600 EUR;

74.  zdůrazňuje, že činnosti politických skupin nejsou totéž co administrativní práce; potvrzuje, že z tohoto důvodu musí být celkový stav zaměstnanců v politických skupinách vyňat z cíle snížit stav zaměstnanců o 5 % v souladu s rozhodnutími přijatými ohledně rozpočtových roků 2014[10] a 2015[11] a odhadu příjmů a výdajů na rok 2016[12];

75.  připomíná, že politické skupiny měly od roku 2012 zmrazen nábor pracovníků a že jejich potřeby byly v předchozích rozpočtových rocích pokryty pouze zčásti;

76.  opakuje, že je odhodlán naplnit bod 27 IID a snížit stav svých zaměstnanců o 1 %;

77.  zdůrazňuje, že se Parlament a Rada musí zabývat nutností sestavit časový plán pro zavedení jediného sídla, jak požadovala valná většina poslanců Parlamentu v několika usneseních, aby bylo dosaženo dlouhodobých úspor v rozpočtu Unie;

Změny plánu pracovních míst

78.  snižuje počet míst v plánu pracovních míst generálního sekretariátu na rok 2016 o 57 pracovních míst (cíl snížit počet zaměstnanců o 1 %), a to následovně: ze stálých pracovních míst 4 místa AD 14, 13 míst AD 13, 2 místa AD 12, 1 místo AD 9, 2 místa AD 8, 1 místo AD 5, 2 místa AST 11, 1 místo AST 10, 3 místa AST9, 8 AST 8, 7 míst AST 7, 4 místa AST 6, 3 místa AST 5, 2 místa AST 4, 1 místo AST 3 a 1 místo AST 1 a 2 dočasná pracovní místa AST 4; připomíná, že dopad tohoto opatření na rozpočet byl již zohledněn v odhadu příjmů a výdajů;

79.  v souladu s novým služebním řádem mění 80 stálých pracovních míst kategorie AST (25 míst AST 11, 10 míst AST 10, 5 míst AST 8, 15 míst AST 7, 5 míst AST 6, 5 míst AST 5, 5 míst AST 4, 5 míst AST 3 a 5 míst AST 2) na 80 pracovních míst kategorie AST/SC1;

80.  provádí následující technické opravy: ruší tři místa ve třídě AST 7 a tři místa ve třídě AST 6 a přidává šest míst AST 5 a vypouští poznámku pod čarou 1 v plánu pracovních míst, neboť příslušný postup nebyl v poslední době uplatňován;

81.  schvaluje vytvoření 43 nových dočasných pracovních míst (2 míst AD 7, 19 míst AD 5, 5 míst AST 5, 5 míst AST 3 a 12 míst AST 1) a převedení jednoho dočasného pracovního místa ze třídy AD 10 do třídy AD 14 s cílem pokrýt dodatečné potřeby spojené s vytvořením nové politické skupiny;

Snížení stavu zaměstnanců o 5 %

82.  připomíná, že Parlament v náležitém souladu s literou i duchem interinstitucionální dohody již třetí rok po sobě naplňuje cíl snížení stavu zaměstnanců o 5 %; zdůrazňuje, že za tímto účelem bylo od roku 2014 v jeho plánu pracovních míst zrušeno 171 stálých pracovních míst[13]; zdůrazňuje, že v zájmu důsledného naplnění cíle snížení stavu zaměstnanců o 5 % je třeba do roku 2018 ještě dvakrát snížit stav zaměstnanců každoročně o 57 pracovních míst[14];

83.  zdůrazňuje, že v souladu s bodem 27 IID představuje cíl snížení stavu zaměstnanců o 5 % kompenzaci v rovině stavu zaměstnanců v souvislosti se zvýšením počtu pracovních hodin z 37,5 na 40 hodin týdně ve srovnání s plánem pracovních míst k 1. lednu 2013; domnívá se, že toto snížení se musí vztahovat na stálé pracovní zatížení, a nové odpovědnosti a úkoly musí být tudíž z příslušného výpočtu vyňaty;

84.  konstatuje, že v návaznosti na posílení jeho pravomocí a nové úkoly prošel Parlament od roku 2013 zásadními strukturálními změnami, například procesy internalizace, při nichž bylo obsazování příslušných míst v co největší míře prováděno vnitřními přesuny zaměstnanců a nová pracovní místa byla vytvářena pouze tehdy, pokud to bylo naprosto nezbytné; rozhodl se vyjmout tato dodatečná pracovní místa ze snahy o snížení stavu zaměstnanců o 5 %;

85.  naléhavě vyzývá Komisi, aby při sledování plnění cíle snížení stavu zaměstnanců ze strany Parlamentu zohlednila další nové aspekty, jako je stálé pracovní zatížení, vynětí pracovníků politických skupin z výpočtu, internalizace kompenzované snížením prostředků v rozpočtových položkách na služby zajišťované externě a nové pravomoci a úkoly;

86.  zdůrazňuje, že plnění cíle snížení stavu zaměstnanců o 5 % by nemělo ohrozit řádné fungování Parlamentu, výkon jeho základních pravomocí ani špičkovou kvalitu jeho legislativní činnosti či kvalitu pracovních podmínek poslanců a zaměstnanců;

87.  podotýká, že žádná dohoda nemůže zbavit Evropský parlament a Radu svrchovaného práva provádět hodnocení ani jejich pravomoci rozhodovat každý rok o tom, co bude zapsáno v rozpočtu;

Další záležitosti týkající se zaměstnanců

88.  připomíná, že nová pracovní místa, jichž je zapotřebí v generálním sekretariátu, by měla být obsazována interním přesunem zaměstnanců, pokud není řádně odůvodněna a prokázána nutnost vytvořit pracovní místa nově;

89.  připomíná, že jakákoli reorganizace parlamentních činností nebo postupů by neměla vést ke zhoršení pracovních podmínek a sociálních práv zaměstnanců bez ohledu na jejich pozici;

90.  opakuje, že k zajištění odpovídající podpory poslancům při výkonu jejich parlamentní činnosti je nezbytné nalézt novou rovnováhu mezi akreditovanými parlamentními asistenty a místními asistenty; bere na vědomí, že generální tajemník předložil předsednictvu návrh za účelem dosažení tohoto cíle; vyjadřuje politování nad tím, že předsednictvo dosud v této věci nerozhodlo; domnívá se, že by mělo být při zavádění revidovaných pravidel ponecháno přechodné období; očekává, že konečné rozhodnutí vstoupí v platnost nejpozději v červenci 2016, kdy přechodné období skončí;

91.  znovu opakuje své odhodlání podporovat mnohojazyčnost parlamentní činnosti prostřednictvím vysokých standardů tlumočení a překladu; vyzývá generálního tajemníka, aby předložil Rozpočtovému výboru výsledky analýzy a posouzení vypracovaných poté, co se nepodařilo dosáhnout dohody ohledně nových pracovních podmínek tlumočníků (jaro 2015); očekává, že generální tajemník využije veškeré flexibility, která je nutná k zajištění vysoké kvality tlumočnických a překladatelských služeb pro poslance;

92.  žádá generálního tajemníka, aby předložil podrobný přehled všech pracovních míst v Parlamentu v období 2014–2016, včetně jejich rozčlenění podle útvarů, kategorií a typu smlouvy;

Politika v oblasti nemovitostí

93.  připomíná, že Rozpočtový výbor by měl být pravidelně informován o aktuálním vývoji politiky Parlamentu v oblasti nemovitostí a měly by s ním být včas, tedy před uzavřením smlouvy, vedeny konzultace o všech projektech týkajících se budov, jež mají finanční dopady; potvrzuje, že bude finanční dopad všech těchto projektů důkladně prověřovat;

94.  je přesvědčen, že rozhodnutí ohledně projektů týkajících se budov by měla být přijímána transparentním postupem;

95.  znovu opakuje, že Rozpočtovému výboru by měla být co nejdříve, nejpozději začátkem roku 2016, předložena nová střednědobá strategie týkající se budov, aby mohl Parlament připravit svůj odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2017; vyzývá generálního tajemníka, aby předložil Rozpočtovému výboru případnou dlouhodobou strategii do roku 2025 v dostatečném předstihu před čtením rozpočtu v Parlamentu na podzim 2016;

96.  konstatuje, že od roku 2014 nebyly poskytnuty žádné prostředky na investice do rozšíření budovy Konrad Adenauer (KAD) v Lucemburku; připomíná, že odhad příjmů a výdajů na rok 2016 obsahoval pouze prostředky na stavební práce a služby, které mají být vyplaceny přímo Parlamentem, především na řízení projektu, technické odborné znalosti a poradenství; vyzývá generálního tajemníka, aby do konce letošního roku zjistil výši prostředků nevyužitých v rámci rozpočtu na rok 2015 a vyčlenil je na rozšíření budovy KAD formou žádosti o převod na konci roku 2015, aby se v maximální míře omezily budoucí platby úroků spojené s touto budovou;

Výdaje poslanců

97.  znovu vyzývá k větší transparentnosti příspěvku na všeobecné výdaje poslanců; vyzývá předsednictvo Parlamentu, aby vymezilo přesnější pravidla zodpovědnosti za výdaje schválené k úhradě z tohoto příspěvku, aniž by Parlamentu vznikaly dodatečné náklady;

98.  žádá, aby byly vyhodnoceny výsledky dobrovolného přístupu, jejž zvolila společná pracovní skupina v zájmu omezení letů poslanců a zaměstnanců ve třídě business, a dále možnosti získat výhodnější ceny za účelem snížení cestovních výloh poslanců a zaměstnanců;

Oddíl IV – Soudní dvůr

99.  lituje, že Komise i přes setrvalý nárůst objemu soudní činnosti a plánovanou reformu Tribunálu snížila počet zaměstnanců o 20, v důsledku čehož mohou vznikat problémy spojené s nedostatečnou kapacitou a může být ohroženo řádné fungování Soudního dvora a rychlost soudních řízení; rozhodl se proto, že obnoví 20 pracovních míst, které Soudní dvůr původně požadoval;

100.  lituje, že Rada zvýšila standardní snížení, které se vztahuje na prostředky určené na odměny zaměstnanců, a to z 2,5 % na 3,2 %, což odpovídá poklesu o 1,55 milionu EUR a je v rozporu s mimořádně vysokou mírou obsazenosti pracovních míst na Soudním dvoře (98 % na konci roku 2014) a vysokou mírou plnění rozpočtu (99 % v roce 2014); znovu proto upravuje standardní snížení na úroveň návrhu rozpočtu a ruší související snížení prostředků, aby zajistil, že Soudní dvůr adekvátně zvládne výrazný nárůst počtu věcí a bude moci plně využít pracovní místa, která mu byla přidělena;

101.  dále se rozhodl, že obnoví sedm pracovních míst, která Soudní dvůr původně požadoval, aby mohl splnit dvojí požadavek na posílení svého oddělení pro bezpečnost a ochranu s cílem lépe chránit zaměstnance, návštěvníky a dokumenty a současně na provádění nového článku 105 jednacího řádu Tribunálu, podle nějž musí být vytvořen vysoce zabezpečený systém, který zúčastněným stranám některých věcí umožní poskytovat informace a podklady týkající se bezpečnosti Unie, členských států nebo řízení jejich mezinárodních vztahů;

102.  zdůrazňuje v této souvislosti, že je zapotřebí prostředků na zajištění bezpečnosti a ochrany budov Soudního dvora, a proto se rozhodl vrátit škrty, které Rada v této oblasti navrhla, na úroveň návrhu rozpočtu;

103.  ruší stávající rezervu týkající se služebních cest a nahrazuje ji novou rezervou, jež bude uvolněna poté, co Soudní dvůr zveřejní informace o externích činnostech soudců, jak Parlament požaduje ve svém usnesení o udělení absolutoria Soudnímu dvoru za rok 2013[15];

Oddíl V – Účetní dvůr

104.  znovu upravuje standardní snížení na jeho původní výši 2,76 %, aby Účetní dvůr mohl pokrýt své potřeby, pokud jde o plán pracovních míst;

105.  obnovuje všechny ostatní položky, v nichž Rada provedla škrty, aby tak Účetní dvůr mohl naplňovat svůj pracovní program a vypracovat plánované zprávy o auditu;

Oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor

106.  znovu upravuje standardní snížení na jeho původní výši 4,5 %, aby výbor mohl pokrýt své potřeby a vyrovnat se s pokračujícím snižováním počtu zaměstnanců v souvislosti s dohodou o spolupráci mezi Parlamentem a výborem;

107.  rozhodl se také, že obnoví návrh rozpočtu, pokud jde o příspěvky na cesty a pobyt;

Oddíl VII – Výbor regionů

108.  snižuje na straně jedné odměny a příspěvky o částku odpovídající převodu 66 pracovních pozic do vyšší platové třídy a čtyřem dalším pracovním místům, která nebyla v návrhu rozpočtu započítána, aby tak zohlednil převedení těchto pracovních míst do Parlamentu;

109.  zvyšuje na straně druhé prostředky v několika položkách (externí zajišťování překladů, třetí strany, komunikace, náklady na reprezentaci, komunikace politických skupin, služební cesty a úklid a údržba), což lépe odpovídá odhadu příjmů a výdajů výboru, aby tak výbor mohl provádět svou politickou činnost a plnit své povinnosti;

110.  a konečně, ruší škrty provedené Radou v oblasti bezpečnosti a ochrany budov výboru, aby zajistil dostatečné financování bezpečnostních opatření pro případ zvýšené úrovně bezpečnostní hrozby („žlutá“) v průběhu roku 2016;

Oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv

111.  s politováním konstatuje, že Rada snížila návrh rozpočtu veřejného ochránce práv o 135 000 EUR; zdůrazňuje, že takové snížení prostředků by nepřiměřeně zatížilo velmi omezený rozpočet veřejného ochránce práv a mělo by zásadní dopad na schopnost této instituce poskytovat evropským občanům efektivní služby; obnovuje proto prostředky ve všech rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrty, aby veřejné ochránkyni práv umožnil plnit její mandát a závazky;

Oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů

112.  s politováním konstatuje, že Rada snížila návrh rozpočtu evropského inspektora ochrany údajů o 135 000 EUR; zdůrazňuje, že takové snížení prostředků by nepřiměřeně zatížilo velmi omezený rozpočet inspektora ochrany údajů a mělo by zásadní dopad na schopnost této instituce poskytovat orgánům Unie efektivní služby; obnovuje proto prostředky ve všech rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrty, aby inspektorovi ochrany údajů umožnil plnit jeho povinnosti a závazky;

Oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost

113.  domnívá se, že máme-li být schopni reagovat na výzvy, které přináší geopolitická nejistota, a zabezpečit úlohu Unie ve světě, musí být zajištěno odpovídající financování ESVČ; obnovuje proto návrh rozpočtu ve všech položkách a ruší rezervy přijaté Radou, které souvisejí s kolísáním směnného kurzu eura;

o

o o

114.  je přesvědčen, že rozpočet Unie může přispět k efektivnímu řešení nejen důsledků, ale také základních příčin krizí, s nimiž se Unie v současnosti potýká; zastává však názor, že neočekávané události, které se dotýkají celé Unie, je třeba řešit společným úsilím a zajištěním dalších prostředků na úrovni Unie, a nikoli zpochybňováním minulých závazků či návratem k iluzi čistě národních řešení; zdůrazňuje tudíž, že pro společnou a rychlou reakci máme k dispozici ustanovení o flexibilitě, která je třeba využít v plné míře, abychom vykompenzovali těsné mantinely stropů VFR;

115.  zdůrazňuje, že sotva dva roky po zahájení stávajícího VFR musela Komise dvakrát žádat o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti a z rozpětí pro nepředvídané události, aby mohly být pokryty nepředpokládané naléhavé potřeby, které nebylo možno financovat v rámci současných stropů VFR; dále konstatuje, že celkové rozpětí pro závazky v roce 2015, tedy v prvním roce VFR, bylo okamžitě použito v plném rozsahu, přičemž bylo nutné snížit zdroje určené na dva důležité programy Unie, aby bylo možné financovat nové iniciativy; zdůrazňuje, že kvůli předsunutí finančních prostředků v letech 2014–2015 mají některé programy Unie na rok 2016 k dispozici méně prostředků na závazky nebo nemají žádné; zřetelně tedy vnímá, že stropy VFR jsou v řadě okruhů příliš těsné a paralyzují Unii v nejvíce potřebných oblastech, přičemž mechanismy flexibility, které jsou ve VFR k dispozici, již byly uplatněny až na hranici svých možností; domnívá se, že tyto okolnosti jsou důvodem k provedení důkladné revize VFR v polovině období; netrpělivě očekává ambiciózní návrhy Komise v tomto směru v roce 2016;

116.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, k němuž jsou připojeny pozměňovací návrhy k návrhu souhrnného rozpočtu, Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

1.9.2015

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci

pro Rozpočtový výbor

k postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016

(2015/2132(BUD))

Navrhovatel: Cristian Dan Preda

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá skutečnost, že se oproti předchozímu roku zvyšují prostředky na závazky a na platby v okruhu 4 Globální Evropa, což by mělo poskytnout Evropské unii prostředky k tomu, aby hájila a prosazovala své hodnoty a zájmy a přispívala k ochraně svých občanů ve svých vztazích se širším světem; zejména konstatuje, jak je důležité výrazné navýšení plateb, které pomůže zvládnout značný objem neuhrazených žádostí o platbu, který se v posledních letech nahromadil; je proto důrazně proti škrtům v prostředcích na závazky a na platby, které navrhuje Rada;

2.  zejména zdůrazňuje, že je důležité poskytnout dostatečné finanční prostředky na evropský nástroj sousedství (ENI), který hraje zásadní roli při podpoře stability u východních a jižních sousedů EU; velice vítá skutečnost, že se prostředky na závazky zvyšují oproti loňskému roku o 4,9 %; kriticky nahlíží na značné škrty, které u nástroje ENI provedla Rada, a zdůrazňuje, že je naléhavě třeba prostředky výrazně zvýšit, aby bylo možno naplnit potřeby zemí, na které se tento nástroj zaměřuje; zdůrazňuje, že problémy v Libyi a Tunisku jsou kritického charakteru a že je důležité zvýšit poskytovanou podporu, má-li přispět k budování kapacit institucí těchto zemí, k reformě soudnictví, reformě bezpečnostního sektoru a pomoci na hranicích;

3.  zdůrazňuje, že je důležité zvýšit v rozpočtu na rok 2016 prostředky na závazky a na platby na boj proti terorismu;

4.  zdůrazňuje, že obrana lidských práv a základních svobod a podpora demokracie jsou v současné globální situaci záležitostí zásadní důležitosti a jsou symbolickým znakem toho, že Unie zůstává věrna svým základním hodnotám; zdůrazňuje, že evropský nástroj pro demokracii a lidská práva je v tomto směru zásadním nástrojem, kterému se musí dostat odpovídajícího financování;

5.  bere na vědomí závěry zasedání Evropské rady dne 25. června 2015; zdůrazňuje, že SZBP zahrnuje pevné závazky zvýšit viditelnost a flexibilitu, zejména pokud jde o rozvoj civilních a vojenských kapacit, posilování obranného průmyslu a malé a střední podniky; za tímto účelem jednoznačně vítá skutečnost, že je Rada ochotna zajistit odpovídající finanční prostředky na přípravná opatření v souvislosti s výzkumem týkajícím se SZBP, což připraví podmínky pro specializovaný a dostatečně financovaný program zaměřený na výzkum a technologie v oblasti obrany v příštím VFR;

6.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byly do rozpočtu zapsány dostatečné prostředky na blízkovýchodní mírový proces, palestinskou samosprávu a misi UNRWA, aby bylo možno vyhovět potřebám v terénu, které v posledních letech vzrostly v důsledku mnoha regionálních krizí; zdůrazňuje, že je třeba řešit pravidelné nedostatečné plánování finanční podpory EU pro agenturu UNRWA v rozpočtu EU;

7.  oceňuje probíhající proces úvah v rámci ESVČ o budoucnosti zvláštních zástupců EU a jejich vztahu k ESVČ; domnívá se, že jakákoli změna rozpočtové položky pro zvláštní zástupce EU by měla proběhnout teprve poté, co bude dokončen současný proces úvah;

8.  podporuje plán ESVČ otevřít po úspěšném ukončení jednání o jaderném programu delegaci EU v Íránu.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

31.8.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

44

7

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Arnaud Danjean, Mark Demesmaeker, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, David McAllister, Tamás Meszerics, Demetris Papadakis, Alojz Peterle, Tonino Picula, Andrej Plenković, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Jacek Saryusz-Wolski, Jaromír Štětina, Charles Tannock, Eleni Theocharous, László Tőkés, Johannes Cornelis van Baalen, Geoffrey Van Orden

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Caspary, Neena Gill, Ana Gomes, Liisa Jaakonsaari, Othmar Karas, Javi López, Antonio López-Istúriz White, Norbert Neuser, Urmas Paet, Gilles Pargneaux, Helmut Scholz

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Heidi Hautala, Jutta Steinruck

24.9.2015

STANOVISKO Výboru pro rozvoj

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016

(2015/2132(BUD))

Navrhovatel: Arne Lietz

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  rozhodně odmítá škrty, které Rada provedla ve financování rozvojové spolupráce a humanitární pomoci;

2.  domnívá se, že škrty v rozpočtových položkách, které se týkají Nástroje rozvojové spolupráce, jsou mimořádně nevhodné vzhledem k tomu, že je zapotřebí rozsáhle financovat nové cíle udržitelného rozvoje a oficiální závazek Unie, který byl obnoven v souvislosti s konferencí OSN o financování rozvoje konané letos v červenci a který spočívá ve zvýšení její kolektivní oficiální rozvojové pomoci (ODA) na 0,7 % jejího HND;

3.  připomíná závazek rozvinutých zemí zvýšit financování klimatických opatření v rozvojových zemích a zajistit, aby se jednalo o nové a dodatečné prostředky k ODA určené na jiné než klimatické cíle; zdůrazňuje, že tento závazek automaticky předpokládá navýšení celkového rozpočtu ODA o minimálně stejnou částku; poukazuje na skutečnost, že toto navýšení je důležité pro vyhlídky na přijetí nové globální klimatické dohody v tomto roce;

4.  bere na vědomí nárůst počtu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob ve světě na bezprecedentních 60 milionů osob a z toho plynoucí větší nároky na humanitární pomoc; vítá, že Rada v návrhu rozpočtu vypracovaném Komisí zachovala prostředky na humanitární pomoc ve stejné výši; domnívá se však, že v položce 23 02 01 by měly být prostředky navýšeny o 26 milionů EUR na vzdělávání v uprchlických táborech a také v naléhavých a krizových situacích, které zprostředkuje životně důležité dovednosti, poskytne dětem vyhlídky do budoucna a ochrání je před radikalizací;

5.  domnívá se, že vzhledem k současné uprchlické krizi nesmí být prostředky v položce 21 02 07 05 návrhu rozpočtu, které jsou určeny na migraci a azyl, sníženy a že by bylo naopak vhodné tyto prostředky navýšit; zdůrazňuje, že tato položka by měla být čerpána na opatření, která mají řešit základní příčiny migrace, a na podporu řádného řízení migračních toků v rozvojových zemích;

6.  upozorňuje, že je nutné posílit i položku 21 03 08 02, protože významná úloha při poskytování základních sociálních služeb a řešení urbanistických problémů v kontextu rozvojového rámce v období po roce 2015 připadne místním orgánům.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Louis Aliot, Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Nirj Deva, Doru-Claudian Frunzulică, Nathan Gill, Charles Goerens, Enrique Guerrero Salom, Heidi Hautala, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Maurice Ponga, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, György Schöpflin, Davor Ivo Stier, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Brian Hayes, Eleni Theocharous

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Liliana Rodrigues, Estefanía Torres Martínez

2.9.2015

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod

pro Rozpočtový výbor

k postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016

(2015/2132(BUD))

Navrhovatel: Reimer Böge

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje, že do rozpočtových položek souvisejících s obchodem by měly být přiděleny dostatečné prostředky, které Komisi umožní účinně a efektivně plnit svůj ambiciózní program v oblasti obchodu, jehož cílem je vytvářet růst a pracovní místa po celé Evropě a dosáhnout širších mezinárodních cílů Unie, a také aktivněji monitorovat uplatňování a dopady obchodních dohod;

2.zdůrazňuje, že Unie by měla intenzivněji monitorovat provádění a dopady obchodních dohod, které již byly podepsány nebo o nichž Unie právě jedná; žádá, aby byly vyčleněny dostatečné prostředky na hodnocení dopadu obchodních dohod na hospodářství EU a jejích partnerských zemí, která budou vypracovávána ex ante, v polovině období a ex post, a aby bylo zajištěno, aby obchodní partneři v plném rozsahu plnili a prosazovali přijaté závazky;

3. vítá rostoucí roli nevládních organizací při utváření veřejného mínění v otázkách souvisejících s obchodem, a zdůrazňuje, že Unie potřebuje účinnou komunikační strategii, která ji umožní podávat informace a lépe navázat kontakt s občany a organizacemi občanské společnosti, které se angažují v otázkách obchodu;

4. vítá mírné zvýšení prostředků na závazky u nástroje makrofinanční pomoci a u evropského nástroje sousedství; obává se však, že tato zvýšení nebudou stačit k tomu, abychom byli schopni vyhovět potřebám východního a jižního sousedství, včetně dalších programů pomoci Ukrajině;

5. zdůrazňuje, že uplatňování dohody o usnadnění obchodu dosažené na 9. konferenci WTO na úrovni ministrů bude vyžadovat zvýšení finanční podpory pro nejméně rozvinuté a rozvojové země; zdůrazňuje potřebu koordinovaného úsilí Komise a členských států v rámci mezinárodních finančních institucí, aby se zabránilo snížení prostředků na pomoc na podporu obchodu a na mezinárodní iniciativy, aby se předešlo nesrovnalostem ve spolupráci s některými partnery, což snižuje účinné vydávání prostředků, a aby dohoda o usnadnění obchodu podporovala rozvoj;

6. připomíná, že v roce 2009 Parlament vyčlenil v rámci rozpočtové položky, která je určena na financování projektů v oblasti vnějšího obchodu, dodatečné prostředky ve výši 1 milionu EUR na činnosti související se spravedlivým obchodem, a vyzývá Komisi, aby znovu zvážila zavedení této rozpočtové položky i v roce 2016 s cílem financovat opatření související se spravedlivým obchodem, jak o tom hovoří sdělení Komise ze dne 5. května 2009[16];

7. bere na vědomí mírné zvýšení prostředků na nástroj partnerství; připomíná, že tento program má podporovat mezinárodní obchod a investiční příležitosti evropských malých a středních podniků; zdůrazňuje význam technické pomoci malým a středním podnikům k jejich většímu prosazení na mezinárodním trhu; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a zvýšila účelnost a účinnost stávajících nástrojů a aby zajistila dostatečné kontroly a dohled nad veškerými činnostmi, např. nad evropskými podnikatelskými středisky, s cílem vypracovat ucelenější strategii a současně zohlednit stávající soukromé iniciativy.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

31.8.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

5

4

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Maria Arena, David Borrelli, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Marielle de Sarnez, Ska Keller, Jude Kirton-Darling, David Martin, Emmanuel Maurel, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Viviane Reding, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Hannu Takkula, Iuliu Winkler

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Reimer Böge, Klaus Buchner, Edouard Ferrand, Sander Loones, Gabriel Mato, Marita Ulvskog, Jarosław Wałęsa, Pablo Zalba Bidegain

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Karoline Graswander-Hainz, Miguel Urbán Crespo

22.9.2015

STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu

pro Rozpočtový výbor

k souhrnnému rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016

(2015/2132(BUD))

Navrhovatelka: Ingeborg Gräßle

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že kvůli omezeným zdrojům by měl být kladen větší důraz na dodržování zásad rozpočtové kázně a na účinné a na účelné využívání prostředků;

B.  vzhledem k tomu, že návrh rozpočtu na rok 2016 má především zajistit, aby v rozpočtu Unie byly k dispozici prostředky potřebné k tomu, aby v plném rozsahu intenzivněji přispěl k vytváření pracovních míst, investicím a solidaritě a reagoval na nový vývoj situace, zejména na Ukrajině a v Sýrii, a na jeho dopad na přistěhovalectví, humanitární situaci a bezpečnost;

C.  vzhledem k tomu, že dialog mezi Parlamentem a Komisí podle článku 318 SFEU by měl ve strukturách Komise podnítit pracovní kulturu zaměřenou na výkon;

1.  naléhá na Komisi, aby v souladu s návrhy obsaženými ve výročních zprávách Evropského účetního dvora za roky 2012 a 2013 každoročně připravovala a zveřejňovala dlouhodobé prognózy finančních toků, které zúčastněným stranám pomohou vyhodnocovat budoucí požadavky na platby a rozpočtové priority a Komisi přijímat rozhodnutí potřebná k zajištění toho, aby ze schválených ročních rozpočtů mohly být pokryty základní platby;

2.  poukazuje na to, že hrubé předběžné financování dosáhlo na konci roku 2013 částky 79,4 mld. EUR, a zdůrazňuje, že dlouhá období předběžného financování mohou zvyšovat riziko výskytu chyb nebo ztrát; připomíná, že toto riziko se týká zejména rozpočtového okruhu 4 (EU jako globální hráč), kde u typické operace uběhnou mezi přijetím závazků a okamžikem, kdy Komise zaznamená poslední související výdaj, čtyři roky;

3.  konstatuje, že finanční opravy, které Komise uložila členským státům, jež nezavedly řádné systémy, a zpětně vymáhané částky dosáhly v roce 2014 částky 2 980 milionů EUR, což představuje snížení oproti roku 2013, kdy se jednalo o 3 362  milionů EUR[17]; vyzývá Komisi, aby jasně uvedla, které částky získané zpět v roce 2014 byly zapsány do účtů Unie jako příjmy nebo byly odepsány, a do jaké míry mohou finanční opravy a zpětně získané prostředky, o kterých se rozhodlo v roce 2014, ovlivnit požadavky na platby v rozpočtech na roky 2015 a 2016;

4.   žádá Komisi a členské státy, aby zlepšily transparentnost zpětného získávání prostředků, zejména údaje o roce, ve kterém dojde k platbě, roce, kdy je objevena chyba, a roce, kdy jsou zpětně získané prostředky nebo finanční oprava vykázány v poznámkách k účetní závěrce;

5.   vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla shrnutí skutečně vynaložených nákladů a dostupných finančních prostředků pro projekty strukturálních fondů, které již byly financovány během finančních období 2000–2006 a 2007–2013, a pro projekty, které zatím nebyly dokončeny;

6.   opětovně požaduje, aby předběžné návrhy Komise obsahovaly sankce pro vnitrostátní orgány za poskytování nepravdivých nebo nesprávných údajů o správě prostředků Evropské unie; připomíná, že takřka všechny platební agentury pro přímé platby byly akreditovány a certifikovány certifikačními orgány v členských státech, a je proto znepokojen tím, že některé platební agentury vykazují obzvláště vysokou míru chyb; v této souvislosti vyzývá členské státy k provedení „lepšího vynakládání prostředků“ rozpočtu Unie tak, že zajistí účinnější a účelnější vnitrostátní systémy správy a kontroly; rovněž Komisi vyzývá, aby předložila návrhy způsobů, jak členské státy mohou posílit kontroly ex-ante, aby snížily počet neoprávněně vyplacených částek, a zajistit systém, jehož prostřednictvím budou řádně vyšetřována podezření na falešné či nesprávné vykazování a takové vykazování bude postihováno;

7.   vyzývá Komisi aby do své výroční zprávy o ochraně finančních zájmů Unie a boji proti podvodům zahrnula hodnocení dopadu korupce v každém členském státě na finanční prostředky Unie v příslušném roce a aby stanovila konkrétní a cílený akční plán potírání takové korupce;

8.   naléhá na Komisi, aby zvýšila transparentnost při používání nástrojů finančního inženýrství, aby pravidelně informovala o pákovém efektu, ztrátách a rizicích a aby předložila analýzu nákladů a přínosů uvedených nástrojů v porovnání s přímějšími formami financování projektů; vyzývá Komisi, aby zavedla účinné monitorovací systémy sloužící k analýze poptávky po finančních nástrojích v členských státech, což by snížilo riziko nadměrné kapitalizace;

9.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby spojený rozpočet dozorčího výboru úřadu OLAF a sekretariátu OLAF byl uveden ve zvláštní rozpočtové položce rozpočtu tohoto úřadu na rok 2016;

10.  trvá na tom, aby Komise v hodnoceních výkonnosti Unie, které předkládá Parlamentu a Radě podle článku 318 SFEU, informovala o výsledcích dosažených prostřednictvím operačních výdajů, jak je uvedeno v programových prohlášeních o operačních výdajích, která jsou přikládána k návrhu rozpočtu Unie;

11.  vyzývá v této souvislosti Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost fungování decentralizovaných agentur Unie a zejména jejich viditelnosti a demokratické odpovědnosti, a to vzhledem k jejich vzdálenému umístění a nedostatečném povědomí občanů Unie o jejich činnosti, ba i jejich existenci;

12.  připomíná, že v  souvislosti s čerpáním rozpočtu Unie je naléhavě nutné soustředit se na veřejnou odpovědnost a výkonnost; vyzývá tedy k vývoji konkrétních mechanismů a ukazatelů hodnocení;

13.  vyzývá Komisi, aby podrobně vysvětlila své politiky transparentnosti ohledně financování z prostředků Unie a zejména svá opatření na zajištění vyváženého rozhodování za účasti všech zainteresovaných stran, včetně organizací spotřebitelů, MSP, odborů a organizací chránících obecné zájmy, zvláště ekologických organizací;

14.  vzhledem k tomu, že v duchu své nové politiky „zlepšování právní úpravy“ Komise navrhuje daleko méně legislativních iniciativ než v minulosti, vyzývá Komisi, aby podrobně vysvětlila dopady, které má toto přesunutí důrazu od legislativních činností k činnostem prováděcím na rozpočet a zaměstnance, a aby zejména uvedla, zda lze v této souvislosti dosáhnout úspor;

15.  vyzývá Komisi, aby na místní a regionální úrovni podpořila účinné provádění vnitrostátních strategií pro integraci Romů, a aby zajistila, aby prostředky vyčleněné na integraci Romů byly skutečně vynakládány na tyto účely a zaměřily se na cíle politik začleňování;

16.  naléhá na Komisi, aby Parlament informovala o opatřeních boje proti nezaměstnanosti mladých lidí, která jsou financována z prostředků Unie, a o výsledcích dosažených díky těmto opatřením;

17.  vyzývá rozpočtové orgány, aby prozkoumaly úsilí Unie o prevenci a potírání podvodů, korupce a veškerých dalších nezákonných činností, jež mají dopad na její finanční zájmy; v této souvislosti zdůrazňuje, že rozpočtové škrty v programech jako Hercule či Informační systém pro boj proti podvodům (AFIS) by poškodily rozpočet Unie, jelikož podporují OLAF a členské státy v ochraně finančních zájmů Unie;

18.  zdůrazňuje, že během postupu pro udělení absolutoria Soudnímu dvoru Evropské unie nebyly Parlamentu poskytnuty dostatečné informace ohledně seznamu externích činností vykonávaných soudci; připomíná, že Soudní dvůr na svých internetových stránkách spravuje rejstřík, který obsahuje podrobné informace o externích činnostech každého soudce.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Louis Aliot, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Ryszard Czarnecki, Dennis de Jong, Tamás Deutsch, Martina Dlabajová, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Rina Ronja Kari, Verónica Lope Fontagné, Monica Macovei, Dan Nica, Georgi Pirinski, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Igor Šoltes, Bart Staes, Marco Valli, Derek Vaughan, Anders Primdahl Vistisen

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Richard Ashworth, Cătălin Sorin Ivan, Karin Kadenbach, Marian-Jean Marinescu, Markus Pieper, Julia Pitera, Miroslav Poche, Patricija Šulin

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Raymond Finch

8.9.2015

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru

pro Rozpočtový výbor

k souhrnnému rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016 – všechny oddíly

(2015/2132(BUD))

Navrhovatel: Peter Simon

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  upozorňuje na skutečnost, že pomalé investice mají negativní dopad na rychlost hospodářské obnovy a na dlouhodobé prognózy růstu v EU, které odráží rozpočtovou a hospodářskou situaci v členských státech; vítá v této souvislosti skutečnost, že návrh rozpočtu klade v okruhu 1.1 silný důraz na nové impulzy v oblasti tvorby pracovních míst, růstu, investic a větší konkurenceschopnosti prostřednictvím vytvoření příznivějšího prostředí pro podnikání;

2.  domnívá se, že rozpočet na rok 2016 by měl být v reálných hodnotách vyšší než rozpočet na rok 2015, má-li se upevnit hospodářská obnova v Evropské unii;

3.  zdůrazňuje rozhodující úlohu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) při odstraňování mezer v oblastech mimo působnost trhu a uvolňování soukromých investic a nových zdrojů finančních prostředků na investice, podpoře konkurenceschopnosti a hospodářské obnovy a rovněž při zvyšování důvěry trhu; vítá dohody dosažené mezi spoluzákonodárci o zvýšení příspěvků do EFSI, které činí 3 miliardy EUR, a v období let 2016–2020 budou financovány z nevyužitých rozpočtových rozpětí; znovu zdůrazňuje, že je rozhodnut dále snižovat rozpočtové dopady na program Horizont 2020 a na Nástroj pro propojení Evropy;

4.  žádá, aby rozpočet na rok 2016 odrážel priority evropského semestru včetně podpory investic a tvorby pracovních míst, provádění strukturálních reforem a fiskální konsolidace, které povedou k reálnému a udržitelnému růstu;

5.  zdůrazňuje současnou a budoucí rozhodující úlohu tří evropských orgánů dohledu v rámci finančního dohledu na úrovni Unie a bankovní unie; zdůrazňuje, že vzhledem k novým úkolům, jimiž byly pověřeny evropské orgány dohledu, a z důvodu vnějších faktorů, jako jsou výkyvy směnného kurzu a zvyšování všeobecné úrovně mezd, musí návrh rozpočtu na rok 2016 zahrnovat přiměřené rozpočtové prostředky pro tyto orgány;

6.  připomíná, že Evropský parlament rozhodně podporoval vytvoření evropských orgánů dohledu, a domnívá se, že Unie musí kvalitu dohledu v celé Unii dále zlepšovat; je přesvědčen, že evropské orgány dohledu hrají ve fungování finančních trhů v Unii významnou úlohu;

7.  v této souvislosti zdůrazňuje, že k tomu, aby evropské orgány dohledu mohly kvalitně plnit svěřené úkoly, je nezbytné, aby měly vedle finančních zdrojů k dispozici také dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků; v této souvislosti žádá společný výbor evropských orgánů dohledu, aby předložil zprávu uvádějící předpokládaný počet zaměstnanců, které bude v budoucnu potřebovat, a finanční požadavky;

8.  konstatuje, že evropské orgány dohledu jsou v současnosti financovány z povinných příspěvků členských vnitrostátních orgánů, z prostředků z rozpočtu EU i z poplatků od subjektů, na které dohlíží; domnívá se, že tento způsob financování se opírá o vnitrostátní financování, je nepružný, vytváří zátěž a představuje potenciální hrozbu pro nezávislost evropských orgánů dohledu; proto opět žádá Evropskou komisi, aby nejpozději do roku 2017 navrhla koncepci financování z poplatků, která by zcela nahradila stávající příspěvky členských států; zastává názor, že tím bude zajištěna finanční nezávislost evropských orgánů na orgánech členských států, jakož i úplná integrita evropských orgánů dohledu vůči aktérům na finančních trzích;

9.  zdůrazňuje vzrůstající význam transparentnějšího zdaňování podniků a přijímání rozhodnutí o daňovém režimu i význam koordinovaného boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem; z tohoto důvodu požaduje, aby rozpočet na rok 2016 přiměřeně odrážel význam programu Fiscalis pro spolupráci členských států v oblasti daňové správy; rovněž žádá, aby byla řádně vzata v potaz konzultace Evropské komise na téma transparentnost daně z příjmu právnických osob, zejména pokud jde o podávání zpráv o jednotlivých zemích;

10.  žádá Evropskou komisi, aby při provádění plánovaných restrukturalizačních opatření v oblasti adekvátního personálního zajištění zaměřovala svou pozornost na hlavní priority; v této souvislosti zdůrazňuje významnou roli oddělení pro státní podporu, které zajišťuje, aby daňové praktiky, které jsou spojené s daňovými rozhodnutími a jinými opatřeními tohoto druhu nebo účinku a které jsou rovněž z hlediska právní úpravy státních podpor kontroverzní, mohly být v budoucnu účinněji prověřovány, což přispěje ke spravedlivějšímu zdaňování podniků v Evropské unii a k rovnoměrnějšímu rozdělení daňových příjmů mezi soukromé osoby a podniky;

11.  zdůrazňuje, že je zapotřebí více celoevropských statistik, které budou komplexní, metodicky srovnatelné a přesné a budou poskytovány včas; vítá tudíž skutečnost, že návrh rozpočtu předpokládá odpovídající nárůst prostředků určených na uplatňování nových metod k tvorbě evropských statistik i na lepší spolupráci uvnitř evropského statistického systému;

12.  znovu zdůrazňuje, že v návrhu rozpočtu je nezbytné zajistit dostatečné finanční prostředky na budování kapacit občanské společnosti v oblasti finančních služeb;

13.  požaduje, aby byla prováděna doporučení uvedená v Maystadtově zprávě, která se týkají úkolu a povinností skupiny EFRAG, čímž by se rovněž zvýšil vliv Evropské unie při stanovování mezinárodních účetních standardů;

14.  žádá, aby zástupci v Radě pro mezinárodní účetní standardy (IASB) byli demokraticky jmenováni a nesli příslušnou odpovědnost; Evropský parlament by měl plnit svou funkci při výběru evropských zástupců a povolávat je k odpovědnosti;

15.  vyzývá Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) k zajištění toho, aby Evropský parlament, včetně odpovědných poslanců a jejich zaměstnanců, měl účinný přístup k dokumentům ve stejný okamžik jako dozorčí rada;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

3.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

12

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Anneliese Dodds, Elisa Ferreira, Sven Giegold, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Danuta Maria Hübner, Diane James, Petr Ježek, Philippe Lamberts, Sander Loones, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Notis Marias, Fulvio Martusciello, Marisa Matias, Bernard Monot, Stanisław Ożóg, Dariusz Rosati, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Paul Tang, Michael Theurer, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker, Pablo Zalba Bidegain

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Alain Cadec, Matt Carthy, Mady Delvaux, Doru-Claudian Frunzulică, Sophia in ‘t Veld, Ramón Jáuregui Atondo, Barbara Kappel, Jeppe Kofod, Thomas Mann, Alessia Maria Mosca, Siegfried Mureşan, Eva Paunova, Michel Reimon, Andreas Schwab, Tibor Szanyi, Romana Tomc, Beatrix von Storch

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Sven Schulze, Axel Voss

3.9.2015

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

pro Rozpočtový výbor

k souhrnnému rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016 – všechny oddíly

(2015/0000(BUD))

Navrhovatel: Giovanni La Via

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že vysoká úroveň ochrany životního prostředí a zdraví je nezbytnou podmínkou pro hospodářskou prosperitu a že bezpečnost potravin a krmiv a mechanismy pomáhající chránit proti přírodním a člověkem způsobeným katastrofám mají pro všechny evropské občany, a tudíž i pro Evropský parlament, klíčový význam;

2.  současně si je plně vědom toho, že politiky a nástroje financování v oblasti působnosti tohoto výboru jsou ve srovnání s ostatními politikami a nástroji financování v rámci okruhů 2 a 3 malé a není jim věnována taková pozornost jako ostatním programům a fondům; rozhodně proto odmítá jakékoli další snižování finančních prostředků pro programy a rozpočtové položky, protože jejich dopad by byl nepřijatelný; naléhavě vyzývá členské státy, aby zejména provádění politik, akcí a projektů zaměřených na životní prostředí a na klima považovaly za příležitost pro podporu růstu a udržitelného rozvoje, a nikoli za zátěž; zdůrazňuje, že vytváření zelených pracovních míst a ekonomický růst malých a středních podniků v EU závisí i na uplatňování právních předpisů v oblasti životního prostředí;

3.  bere na vědomí silná rozpočtová omezení na vnitrostátní úrovni i probíhající úsilí o konsolidaci; zdůrazňuje však, že Evropský parlament a Rada musí mít při rozhodování o návrhu rozpočtu na rok 2016 na paměti výraznou evropskou přidanou hodnotu politik a nástrojů financování v oblasti působnosti tohoto výboru;

4.  hluboce lituje skutečnosti, že Rada u některých programů navrhla rozpočtové škrty, které se zdají být horizontální povahy, zejména v případě třetího programu činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020), v položkách týkajících se bezpečnosti potravin a krmiv a v oblasti prevence katastrof a připravenosti na ně v rámci Unie; v souvislosti s přístupem Unie k mezinárodním úmluvám (např. Nagojskému protokolu), odmítá snižování příslušných rozpočtových položek navrhované Radou;

5.  připomíná, že obecně musí být úroveň zdrojů přidělených na rozpočtové položky, které jsou v oblasti působnosti tohoto výboru, zachována na úrovni roku 2015; požaduje proto, aby byly plně obnoveny původní částky uvedené v návrhu rozpočtu pro všechny programy a nástroje financování v oblasti působnosti tohoto výboru;

6.  připomíná, že program Horizont 2020 přispěje k cílům v oblasti působnosti tohoto výboru díky výzkumným projektům v oblasti klimatu, zdraví a životního prostředí; připomíná svůj závazek sledovat soulad projektů s příslušnými cíli i pokrok při jejich provádění; rezolutně kritizuje rozhodnutí provést škrty v tomto programu v zájmu pokrytí záruk pro Evropský fond pro strategické investice (EFSI);

7.  zdůrazňuje, že environmentální výzkum a inovace: „Opatření v oblasti klimatu a životního prostředí, účinné využívání zdrojů a suroviny“ jsou klíčovými prvky programu Horizont 2020, který má za cíl dosáhnout hospodářství a společnosti účinně využívajících zdroje a odolných vůči změně klimatu, jež chrání a udržitelným způsobem spravují přírodní zdroje a ekosystémy a zajišťují udržitelné dodávky a využívání surovin za účelem uspokojení potřeb rostoucí celosvětové populace v rámci udržitelných limitů přírodních zdrojů a ekosystémů;

8.  konstatuje, že návrh rozpočtu EU na rok 2016 činí 153,5 mld. EUR v prostředcích na závazky (včetně 4,5 mld. EUR přesunutých z roku 2014) a 143,5 mld. EUR v prostředcích na platby; zdůrazňuje, že bez zohlednění účinku přesunu prostředků v letech 2015 a 2016 se jedná o zvýšení o +2,4 % v prostředcích na závazky a o +1,6 % v prostředcích na platby ve srovnání s rozpočtem na rok 2015; zdůrazňuje, že toto celkem mírné zvýšení prostředků, které je v intencích VFR a odpovídá míře inflace, nepředstavuje ve skutečnost takřka žádný nárůst, což zdůrazňuje význam účinnosti a účelnosti vynakládání prostředků;

9.  připomíná, že pokud jde o prostředky na platby, byly poslední roky velmi těžké a provádění politik EU bylo postiženo přísnými omezeními, pokud jde o úroveň povolených prostředků na platby, což vedlo k opakujícím se opravným rozpočtům na pokrytí částí nevypořádaných potřeb;

10.  rozhodně odmítá možnost, aby v případě nedostatečné úrovně prostředků na platby v roce 2016 měla Komise možnost rozhodnout – jako tomu již bylo v minulosti –, že prostředky na závazky nebudou plně využity, což by ohrozilo opakovaný závazek Parlamentu v oblasti životního prostředí, zdraví, bezpečnosti potravin a krmiv; dále připomíná, že nedostatek prostředků na platby poškodí pověst Unie, protože příjemcům jednotlivých programů nejsou vypláceny slíbené prostředky;

11.  připomíná, že program LIFE je nástrojem financování Unie, který podporuje projekty po celé Unii týkající se životního prostředí, ochrany přírody a opatření v oblasti klimatu; zejména zdůrazňuje problémy vyplývající z nedostatku prostředků na platby pro program LIFE, které by omezovaly a zpožďovaly řádné provádění tohoto důležitého programu;

12.  vítá navýšení prostředků v rozpočtu programu LIFE o 27,7 milionu EUR v návrhu rozpočtu na rok 2016; konstatuje však, že program LIFE představuje pouze 0,3 % podíl celého návrhu rozpočtu na rok 2016 a pouze 0,73 % podíl okruhu 2 (v prostředcích na závazky) a že se tyto procentní podíly v posledních letech nezměnily;

13.  zdůrazňuje klíčový význam investic do výzkumu a inovací v několika oblastech spadajících do oblasti působnosti tohoto výboru a zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2016 musí odpovídajícím způsobem odrážet skutečnost, že tyto investice představují prioritu; připomíná, že udržitelný růst a inovační kapacity evropských malých a středních podniků představují hlavní konkurenční výhody, jimiž EU disponuje na globalizovaných trzích;

14.  zejména připomíná velmi výraznou přidanou hodnotu Unie v lékařském výzkumu (např. výzkum v oblasti pediatrických léčivých přípravků a léčivých přípravků pro vzácná onemocnění) i v boji proti přeshraničním zdravotním hrozbám; v této souvislosti hluboce lituje toho, že program veřejného zdraví, jehož celková výše prostředků na závazky činí pouze 62,2 milionů EUR, což představuje, stejně jako v předchozích letech, pouze 0,04 % podíl prostředků na závazky v návrhu rozpočtu na rok 2016, plně neodráží význam zdraví jakožto hodnoty samy o sobě a jakožto předpokladu pro podporu růstu; vyzývá Radu, aby znovu zvážila rozpočtové škrty, které v souvislosti s tímto programem provedla;

15.  zdůrazňuje, že hospodářská a finanční krize a tvrdá úsporná opatření členských států vedly ke snížení objemu finančních prostředků na veřejné zdraví v důsledku rozpočtových omezení a nižších daňových příjmů a že nerovnost ve zdravotnictví v EU představuje výrazné zatížení pro členské státy a jejich systémy zdravotnictví, a požaduje proto financování koordinovaných veřejných preventivních opatření, jež by vedla ke zlepšením v této oblasti;

16.  zdůrazňuje, že ekologicky udržitelné hospodářství, které uvážlivě využívá přírodní zdroje, je pro naši produkci potravin zcela zásadní, požaduje větší podporu pro metody šetrné k životnímu prostředí i ke zvířatům;

17.  zdůrazňuje, že Unie má nejvyšší standardy v oblasti bezpečnosti potravin na světě; zdůrazňuje, že je důležité podporovat zdravé a bezpečné potraviny jakožto prostředek k prevenci zbytečných výdajů do zdravotní péče a na pomoc členským státům ke zlepšení dlouhodobé udržitelnosti jejich systémů zdravotnictví; proto také lituje toho, že program „Potraviny a krmiva“, jehož celková výše prostředků na závazky činí pouze 264,1 milionu EUR, což představuje pouhý 0,17 % podíl prostředků na závazky v návrhu rozpočtu na rok 2016 a další škrty navrhované Radou, plně neodráží význam otázky bezpečnosti potravin a krmiv v Unii;

18.  připomíná, že mechanismus civilní ochrany Unie je klíčovým prvkem solidarity Unie; připomíná, že hlavní odpovědnost za ochranu osob, stejně jako životního prostředí a majetku, včetně kulturního dědictví, nesou členské státy; zdůrazňuje, že Unie hraje významnou úlohu při podpoře, koordinaci nebo doplňování opatření členských států zaměřených na předcházení, připravenost a reakci v případě katastrof; vítá mírné zvýšení prostředků na závazky na tento program navrhované Komisí, avšak hluboce lituje návrhu Rady snížit rozpočet této položky;

19.  vyzývá členské státy, aby zajistily řádné environmentální inspekce ke snížení rizika environmentálních katastrof;

20.  připomíná klíčovou úlohu decentralizovaných agentur při vykonávání technických, vědeckých nebo vůdčích úkolů, které orgánům Unie výrazně pomáhají vytvářet a provádět jednotlivé politiky;

21.  domnívá se, že obecně se decentralizované agentury musí na úsporách výdajů spravedlivě podílet stejně jako ostatní orgány a instituce; konstatuje, že posílená spolupráce mezi agenturami, které spadají do působnosti tohoto výboru (EEA, ECHA, ECDC, EFSA, EMA), a dlouhodobý závazek ke zvýšení účinnosti již vedl k lepšímu vynakládání výdajů a využívání finančních prostředků;

22.  připomíná však velmi důležité úkoly, jež těchto pět decentralizovaných agentur plní, jak pro Evropskou unii a její občany, tak pro vnější zákazníky agentur, které mají příjmy z poplatků (např. ECHA, EMA); v této souvislosti zdůrazňuje, že je klíčové, aby těmto agenturám byly poskytnuty přiměřené lidské a finanční zdroje, aby byly schopné tyto náročné a významné úkoly řádně, nezávisle a včas provádět;

23.  je proto znepokojen přístupem Komise k decentralizovaným agenturám, protože škrty, jež jim byly nařízeny, a zejména snižování stavu zaměstnanců, jsou vůči nim nespravedlivé a nepřiměřené ve srovnání s jinými orgány a institucemi Unie; je odhodlán obhajovat návrat k řádnému posuzování individuálních potřeb každé agentury;

24.  není obecně přesvědčen, že externalizace služeb, jejímž cílem je omezit plány pracovních míst, bude z dlouhodobého hlediska nákladově účinnější, protože poskytovatelé služeb potřebují dohled a vedení a zároveň usilují o zisk;

25.  zdůrazňuje, že pilotní projekty a přípravné akce představují velmi cenné nástroje k zahajování nových činností a politik; znovu opakuje, že mnohé myšlenky tohoto výboru byly v minulosti úspěšně provedeny; chce proto tyto nástroje dále využívat i v roce 2016; vyzývá k plnému využití rozpětí v jednotlivých okruzích;

26.  bere na vědomí výsledek předběžného posouzení Komise, pokud jde o proveditelnost pilotních projektů navrhovaných členy výboru ENVI, který obecně odráží priority výboru ENVI v oblasti životního prostředí a zdraví; vyzývá Komisi, aby přijala návazná opatření s cílem průběžně informovat Parlament o pokroku a úrovni provádění přípravných projektů a přípravných akcí.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

3.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

50

8

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Zoltán Balczó, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Jørn Dohrmann, Ian Duncan, Stefan Eck, Bas Eickhout, Eleonora Evi, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Matthias Groote, Jytte Guteland, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Susanne Melior, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Marcus Pretzell, Frédérique Ries, Michèle Rivasi, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Dubravka Šuica, Tibor Szanyi, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Nils Torvalds, Glenis Willmott, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Nicola Caputo, Fredrick Federley, Peter Jahr, Mairead McGuinness, Gesine Meissner, Ulrike Müller, Marijana Petir

3.9.2015

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

pro Rozpočtový výbor

k postoji Rady k souhrnnému rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016

(2015/2132(BUD))

Navrhovatelka: Ildikó Gáll-Pelcz

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že zodpovědnost Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů v rozpočtovém procesu se týká rozpočtových položek v hlavě 2 (Vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky), hlavě 14 (Daně a celní unie) a hlavě 33 (Spravedlnost a ochrana spotřebitelů);

2.  připomíná, že jednotný trh je hlavním motorem pro vytváření pracovních míst a růst, zejména v případě malých a středních podniků (MSP); konstatuje však, že tento potenciál zůstává stále ještě v mnoha ohledech, jako je jednotný digitální trh, nevyužit; požaduje proto, aby byl rozpočet účinněji vynakládán tím, že se vytvoří jasný soubor priorit financování pro zlepšení jednotného trhu a následný rozvoj ekonomiky;

3.  vítá výrazné navýšení částky přidělené do rozpočtové položky 14 02 01 týkající se podpory fungování a modernizace celní unie; podporuje dosažení a uplatnění cílů programu další podporou stávajících modernizačních iniciativ, především projektu elektronického cla, a vytvořením strategie pro společně řízené a provozované systémy IT v oblastech souvisejících s celní problematikou a zlepšením náležité koordinace mezi členskými státy, podporou výměny osvědčených postupů, včasným prováděním a sledováním správného uplatňování právních předpisů Unie;

4.  domnívá se, že spotřebitelé představují ústřední prvek nového digitálního hospodářského modelu, a je přesvědčen, že rozpočet na tuto oblast politiky by měl tuto skutečnost odrážet; konstatuje proto, že je důležité zajistit financování na aktualizaci spotřebitelské politiky, aby se zajistilo řádné přizpůsobení rychlému technologickému a hospodářskému vývoji;

5.  požaduje, aby byl financován nový pilotní projekt nazvaný „Posílení pozice spotřebitelů a vzdělávání v oblasti bezpečnosti výrobků a dohledu nad trhem v rámci jednotného digitálního trhu“, jenž by vhodným způsobem navazoval na jednoletý pilotní projekt navržený v roce 2015 výborem IMCO a nazvaný „Školení pro malé a střední podniky v problematice práv spotřebitelů v digitálním věku“, a tím přispěl k rozsáhlé vzdělávací kampani, která má spotřebitelům a podnikům pomoci pochopit složitá pravidla a právní předpisy týkající se elektronického obchodování;

6.  zdůrazňuje, že tímto způsobem by se občanům a MSP poskytla pomoc při dodržování právních předpisů týkajících se ochrany spotřebitelů v internetovém prostředí; zdůrazňuje, že ve skutečně propojeném jednotném digitálním trhu by každý spotřebitel měl obdržet stejnou kvalitu služeb a produktů zakoupených pomocí internetu a dostávat dostatečné informace související s nákupem, a to transparentním způsobem;

7.  považuje za důležité, aby příslušné orgány měly možnost zakázat produkty a donutit podniky, aby je odvolaly či stáhly z evropského trhu; domnívá se, že zjednodušení a sjednocení předpisů a norem by snížilo případné problémy v oblasti jejich dodržování a následně by bylo ku prospěchu zákazníků i obchodníků; v této souvislosti se domnívá, že obchodníci by měli rovněž získávat informace o tom, jak vyrovnávat své daňové povinnosti související s přeshraničními transakcemi v rámci Unie, prostřednictvím účinného využívání systému VATMOSS;

8.  připomíná, že je třeba poskytnout finanční prostředky na mnohojazyčný nástroj pro platformu pro online řešení sporů; zdůrazňuje, že dobře fungující systém pro online řešení sporů v celé Unii povzbudí spotřebitele k tomu, aby se pokusili řešit problémy, s kterými se potýkají při nákupu zboží a služeb na jednotném trhu, a posílí online nákupy; připomíná dále, že větší rozsah internetového a přeshraničního obchodování v Unii rovněž rozšíří nabídku pro spotřebitele, přinese podnikům nové příležitosti, umožní přístup na nové trhy a zajistí větší hospodářský růst;

9.  uznává význam Fóra o jednotném trhu; připomíná, že rok 2015 je posledním rokem této přípravné akce a z tohoto důvodu je třeba, aby Komise bezodkladně předložila nový legislativní návrh s cílem zajistit pokračování této klíčové akce;

10.  zdůrazňuje, že je systém SOLVIT v oblasti spokojenosti zákazníků dobře hodnocen, pokud jde o řešení problémů, které se dotýkají občanů; je přesvědčen, že by bylo možné udělat více pro zlepšení společného fungování nástrojů pro správu, pro zvýšení informovanosti o takovýchto nástrojích a pro vytěžení maximální hodnoty z prostředků, které na ně byly vyčleněny; vyzývá k dalším úvahám o možnosti konsolidace těchto nástrojů v příštích rozpočtových návrzích; poznamenává, že podporuje rozpočtovou položku 02 03 04 týkající se nástrojů pro správu a řízení vnitřního trhu; domnívá se, že síť evropských spotřebitelských center by měla rovněž obdržet odpovídající finanční prostředky, které jí umožní pokračovat v její úloze, a sice poskytovat občanům informace o jejich spotřebitelských právech v Evropě;

11.  je přesvědčen, že podpora reálné ekonomiky by měla být pro Unii klíčovou prioritou v zájmu vytváření pracovních míst a dosažení udržitelného růstu; naléhavě žádá, aby MSP byly o této možnosti lépe informovány a aby především MSP čerpaly tuto finanční podporu maximální možnou měrou; naléhavě vyzývá k tomu, aby byly poskytnuty dostatečné finanční prostředky na přechod na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje;

12.  zdůrazňuje, že je třeba na rok 2016 zajistit patřičné financování pro program COSME a pro síť Enterprise Europe Network, aby se podpořil růst MSP a napomohlo se jim překonat problémy související s přístupem na jednotný i globální trh, a to zajištěním lepšího přístupu k informacím o příležitostech, které se jim nabízí mimo jejich členský stát a za hranicemi Unie; zdůrazňuje, že pro zachování konkurenceschopnosti podniků má zásadní význam zajištění přístupu k finančním prostředkům a posílení využívání digitálních nástrojů;

13.  vítá navýšení v rozpočtové položce 02 04 02 03 „Zvyšování inovací v malých a středních podnicích (MSP)“ a 02 03 „Vnitřní trh se zbožím a službami“ a navrhuje, aby Komise monitorovala účinnost financovaných projektů s cílem posílit inovace pro MSP;

14.  vyjadřuje znepokojení nad drastickým snížením v rozpočtových položkách 02 02 01 (Podpora podnikání a zlepšení konkurenceschopnosti unijních podniků a jejich přístup na trhy) a 02 02 02 (Zlepšení přístupu malých a středních podniků ke kapitálovému nebo dluhovému financování) v rámci programu COSME;

15.  zdůrazňuje, že normy jsou důležitým nástrojem pro konkurenceschopnost podniků, jejichž zapojení do postupu normalizace je zásadním předpokladem technologického pokroku a srovnatelné kvality materiálů a produktů v Unii; souhlasí proto, že by prostředky na platby v rámci rozpočtové položky 02 03 02 01 zaměřené na podporu normalizačních činností prováděných orgány CEN, CENELEC a ETSI měly být navýšeny v souladu s návrhem Komise;

16.  vzhledem k přijetí nařízení o eCall vyzývá k poskytnutí řádného financování pro Agenturu pro evropský GNSS, aby mohlo být toto nařízení plně prováděno.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

3.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

5

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Dennis de Jong, Pascal Durand, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Sergio Gutiérrez Prieto, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Antonio López-Istúriz White, Margot Parker, Eva Paunova, Jiří Pospíšil, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Igor Šoltes, Catherine Stihler, Mylène Troszczynski, Anneleen Van Bossuyt

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Lucy Anderson, Birgit Collin-Langen, Kaja Kallas, Jens Nilsson, Marc Tarabella, Lambert van Nistelrooij

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Andrey Novakov, Adam Szejnfeld

1.9.2015

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch

pro Rozpočtový výbor

k postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016

(2015/2132(BUD))

Navrhovatel: Massimiliano Salini

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   zdůrazňuje, že financování plánovaná pro odvětví dopravy jsou pochopitelného důvodu spojena s dalšími politikami, jako je soudržnost, hospodářská soutěž, životní prostředí, výzkum, cestovní ruch a sociální zabezpečení; připomíná, že dopravní infrastruktury jsou základem volného pohybu osob, zboží a služeb, na němž je založen projekt jednotného trhu, a že tento volný pohyb je hnací silou integrace EU a klíčovým faktorem ovlivňujícím výkon evropského průmyslu a obchodu;

2.   zdůrazňuje, že obnova růstu a zaměstnanosti je sice prioritou evropských politik, avšak že projekty v oblasti infrastruktury k ní přispívají přímo vytvářením pracovních míst na odpovídajících projektových místech, nepřímo při využívání a údržbě těchto infrastruktur a v širším slova smyslu posílením konkurenceschopnosti dotčených regionů; vítá skutečnost, že během diskusí o Junckerově plánu všechny členské státy tento přístup potvrdily a uznaly, že investice do strategických infrastruktur by neměly být penalizovány Paktem stability;

3.   bere na vědomí, že dohoda o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI) vede ke škrtům v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF); vítá iniciativu, která spočívá ve větším zapojení soukromého sektoru do financování dopravních projektů využitím inovativních finančních nástrojů; připomíná však, že některé projekty jsou pro tento druh subjektů méně atraktivní, neboť návratnost investic je slabá nebo nejistá; nicméně připomíná, že cílem EFSI je napravit selhání trhu v odvětvích, v nichž je rentabilita rizikovým profilem, což by mohlo odradit soukromé investory, zdůrazňuje, že přestože investice do železnic, udržitelné městské mobility a vnitrozemských vodních cest přinášejí významné hospodářské, sociální a environmentální výhody, jsou méně ziskové, a je třeba grantů pro jejich provádění; zdůrazňuje, že ať je zvolený způsob financování jakýkoli, příspěvek z rozpočtu EU se musí zaměřit na projekty s vysokou evropskou přidanou hodnotou;

4.   zdůrazňuje význam projektu TEN-T nejen coby sítě uzlových bodů spojení v rámci Evropy, ale i jako příležitosti k oživení jednotlivých domácích trhů, místních ekonomik a městských oblastí; zdůrazňuje tedy, že je důležité dokončit prioritní koridory stanovené na evropské úrovni, zejména vysokorychlostní železniční osy; upozorňuje na to, že členské státy projevily nebývalý zájem o výzvy k předložení žádostí v rámci Nástroje pro propojení Evropy – Doprava na rok 2014 a že počet předložených způsobilých návrhů vysoké kvality nemohl být přijat vzhledem k nedostatečným finančním prostředkům; v tomto ohledu trvá na tom, že je třeba dodržet výši finančních prostředků plánovaných ve víceletém finančním rámci, a to jak co se týče závazků, tak plateb, aby bylo možné úspěšně dosáhnout priorit a cílů Nástroje pro propojení Evropy a navýšit rozpočet vyčleněný pro Nástroj pro propojení Evropy;

5.   vyzývá Komisi, aby při přidělování finančních prostředků z Nástroje pro propojení Evropy zohlednila skutečnost, že některé členské státy se potýkají s hospodářskými a sociálními obtížemi, které mohou ve velké míře bránit předkládání projektů; žádá tedy Komisi, aby těmto státům v rámci Nástroje pro propojení Evropy poskytla potřebnou pomoc.

6.   zdůrazňuje, že významnou úlohu v odvětví dopravy a cestovního ruchu hrají výzkum a inovace, především co se týče udržitelné městské mobility, socioekonomických znalostí a environmentální výkonnosti; proto je třeba na tyto druhy inovativních technologií a znalostí vyčlenit odpovídající rozpočtové prostředky v rámci programu Horizont 2020 a společného podniku S2R;

7.   doporučuje, aby se větší důraz kladl na dopravní politiky související s přístavy a letišti, vzhledem k tomu, že podporují konkurenceschopnost prostřednictvím dalšího rozvoje udržitelného vnitřního trhu a zároveň otevírají Evropu zbytku světa; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat racionální evropskou politiku, která posílí zvláštní charakter zejména přístavů a jejich zeměpisné polohy; je přesvědčen, že lepší intermodální spojení a vzájemná propojenost by měla usnadnit obchodování s okolními oblastmi a umožnit lepší udržitelnost našeho dopravního systému; zdůrazňuje, že je důležité vypracovat evropskou strategii na podporu lepšího a rozsáhlejšího propojení letišť, a to na vnitrostátní i mezinárodní úrovni;

8.   poukazuje na to, že Parlament by měl menší zajištění přístupu k úředním dokumentům týkajícím se rozpočtu EU než ostatní orgány; žádá proto o přezkum interinstitucionálních dohod tak, aby poslancům Evropského parlamentu jako zástupcům evropských občanů zaručily nepřetržitý přístup ke stávajícím dokumentům, a to i v případě, že obsahují takzvané citlivé informace;

9.   upozorňuje, že v brzké době bude přijat čtvrtý železniční balíček, který umožní posílení úlohy Evropské agentury pro železnice v oblasti certifikace a registrace, a to v zájmu zvýšení účinnosti postupů, časového plánování a zdrojů; zdůrazňuje, že je nutné této agentuře poskytnout finanční, lidské a logistické zdroje, které budou odpovídat těmto novým úkolům; dále připomíná, že tento balíček musí být součástí ucelenějších opatření zaměřených na zvýšení atraktivity železničního odvětví; domnívá se, že je důležité navýšit investice do vývoje evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS), který bude fungovat na základě jednotného evropského a interoperabilního standardu, a neprodleně realizovat společný podnik S2R;

10. zdůrazňuje, že Evropská agentura pro námořní bezpečnost by měla mít k dispozici potřebné prostředky pro kontrolu bezpečnosti a prevenci znečištění z ropných a plynárenských zařízení v moři, jak bylo rozhodnuto v novém nařízení o financování EMSA;

11. připomíná mimořádný význam agentur, jejichž hlavní odpovědností je zajistit bezpečnost různých druhů dopravy a proto odmítá návrhy na snížení rozpočtů na provoz agentur a nesouhlasí s jejich navrženým snížením, které by mohlo přinést pokles míry bezpečnosti dopravy;

12. zdůrazňuje strategický význam jednotného evropského nebe jako hlavního nástroje pro zajištění bezpečnosti, environmentální výkonnosti, konkurenceschopnosti a ochrany práv občanů; zdůrazňuje, že v tomto ohledu by EU měla poskytnout dostatečné prostředky pro svůj pilíř technologie podnik SESAR, prostřednictvím CEF a výzkumných programů; domnívá se, že nadcházející přijetí řady návrhů, jejichž cílem je posílit postavení evropských subjektů ve vztahu ke zbytku světa, předpokládá rozšíření úkolů Evropské agentury pro bezpečnost letectví; domnívá se tedy, že je nutné přinejmenším zachovat podíl prostředků, které jsou jí vyčleněny z rozpočtu EU, nikoli je snižovat, přestože se na jejím financování podílí také soukromý sektor;

13. zdůrazňuje, že je nutné zlepšit finanční transparentnost agentur, zejména co se týče skutečně vykonávaných úkolů; domnívá se, že je důležité, aby jmenování vycházela ze zásluh a probíhala veřejně a aby byla uvedena kritéria výběru a stanovena omezení maximální výše mezd;

14. vzhledem k tomu, že neexistuje rozpočtová položka přímo věnovaná cestovnímu ruchu, navrhuje, aby byly i nadále co nejlépe využívány možnosti evropských strukturálních a investičních fondů a programu COSME a rovněž pilotních projektů a přípravných akcí s cílem utvrdit cestovatele o přitažlivosti „starého kontinentu“; zdůrazňuje, že v této oblasti je klíčová efektivní spolupráce mnoha politických strategií a odpovídajících fondů EU a že je rovněž nutné zvážit zapojení partnerství veřejného a soukromého sektoru;

15. žádá, aby byla v rozpočtu EU na rok 2016 zavedena rozpočtová položka přímo věnovaná cestovnímu ruchu;

16. očekává, že Komise předloží roční přehled projektů v oblasti cestovního ruchu, které byly spolufinancovány z různých fondů EU.

17.ohledem na finanční příspěvek činností v oblasti cestovního ruchu k HDP EU a na dopady těchto činností na vytváření pracovních míst žádá, aby byl rozpočet na činnosti v oblasti cestovního ruchu v rámci programu COSME v roce 2016 navýšen na 13 milionů EUR; žádá, aby v nynějším víceletém finančním rámci (VFR) nedošlo k dalším škrtům v rozpočtu na činnosti v oblasti cestovního ruchu;

18. doporučuje, aby se v rámci evropské dopravní politiky věnovala zvláštní pozornost městským uzlům; připomíná, že více než polovina světového obyvatelstva žije ve městech a že tento jev má rostoucí tendenci; je proto přesvědčen, že příspěvek k účinné, intermodální, udržitelné a bezpečné městské mobilitě systémů, jakož i propojení městských a metropolitních oblastí s venkovskými a vzdálenými oblastmi je solidním příspěvkem k celosvětovému růstu.

19. žádá Komisi, aby byla nápomocna místním, regionálním a celostátním orgánům a zúčastněným stranám při zkoumání stávajících a nových možností financování veřejné dopravy z rozpočtu EU a při vytváření inovativních systémů partnerství veřejného a soukromého sektoru; zdůrazňuje, že je třeba systematičtěji využívat evropské strukturální a investiční fondy pro města, která vytvořila integrovaný plán místní dopravy, například plán udržitelné městské mobility, a určila vhodná opatření v souladu s kritérii příslušných právních předpisů.

20. trvá na tom, že investice do dopravní infrastruktury skrze Nástroj pro propojení Evropy a do výzkumu v oblasti dopravy skrze společný podnik S2R a program H2020 by neměly být využívány jako proměnná přizpůsobovaná dohodě o rozpočtu na rok 2016.

21. zdůrazňuje, že výzkum a inovace mají klíčový význam pro odvětví dopravy a cestovního ruchu, a to jak pro vývoj inteligentních dopravních systémů a udržitelné a čisté energie, tak pro zvýšení bezpečnosti a zlepšení služeb pro spotřebitele; proto odmítá navrhované rozpočtové škrty v oblasti výzkumu, zejména co se týče prostředků na platby;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

31.8.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Lucy Anderson, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Michael Cramer, Andor Deli, Karima Delli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Dieter-Lebrecht Koch, Peter Lundgren, Georg Mayer, Cláudia Monteiro de Aguiar, Jens Nilsson, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Tomasz Piotr Poręba, Gabriele Preuß, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Pavel Telička, István Ujhelyi, Peter van Dalen, Wim van de Camp, Janusz Zemke, Roberts Zīle

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Dalton, Markus Ferber, Michael Gahler, Georgi Pirinski, Matthijs van Miltenburg

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Eugen Freund, Karoline Graswander-Hainz, Piernicola Pedicini, Julia Reda, Kristina Winberg

18.9.2015

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj

pro Rozpočtový výbor

k souhrnnému rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016

(2015/2132(BUD))

Navrhovatelka: Maria Spyraki

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  považuje skutečnost, že v okruhu 1b došlo ke snížení prostředků na platby na 49 miliard EUR (-4% oproti roku 2015), za alarmující a se znepokojením vyjadřuje pochybnosti o tom, zda částky navržené v návrhu rozpočtu (NR) na rok 2016 pro okruh 1b jsou dostatečné k tomu, aby bylo možno zvládnout současné mimořádné množství plateb, které je třeba vzhledem k nahromaděnému objemu neuhrazených faktur v tomto okruhu provést;

2.  konstatuje, že podle dokumentu Komise s názvem „Prvky pro platební plán s cílem vrátit rozpočet EU na cestu udržitelného vývoje“ musí být z přidělených prostředků na platby pro okruh 1b uhrazeny také platby, které se podle očekávání nahromadí na konci roku 2015 (ve výši 20 miliard EUR), a žádá Komisi, aby vyvinula další úsilí o omezení zpoždění v platbách, přičemž zdůrazňuje, že tato zpoždění výrazně zvyšují zátěž regionálních a vnitrostátních orgánů, zejména tam, kde se výrazně projeví sociální, hospodářské a finanční problémy, a mají extrémně vážný dominový efekt a dopad na zranitelné příjemce finančních prostředků;

3.  připomíná, že závěry šesté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti zdůrazňovaly skutečnost, že od roku 2008 se zvětšily regionální rozdíly; zdůrazňuje zásadní roli, kterou sehrává rozpočet EU při podpoře investování, jelikož tím, že doplňuje veřejné a soukromé financování na vnitrostátní a mezinárodní úrovni, pomáhá jeho pákový efekt posílit růst a zajistit hospodářskou, sociální a územní soudržnost v Unii;

4.  konstatuje, že NR na rok 2016 předpokládá závazky ve výši 153 500 miliard EUR (snížení o 5,3% ve srovnání s rokem 2015) a prostředky na platby ve výši 143,5 miliard EUR (zvýšení o 1,6% ve srovnání s rokem 2015);

5.  konstatuje, že výše prostředků na platby navrhovaná v NR na rok 2016 vyplývá z výrazného zvýšení prostředků na platby pro programy na období 2014–2020 a jejich výrazného snížení u programů z období 2007–2013, jakkoli téměř 50 % plateb požadovaných v roce 2016 se stále týká předchozího programového období;

6.  konstatuje dále, že by bylo vhodné také předem zohlednit dopad na platby v okruhu 1b v důsledku změny víceletého finančního rámce na období 2014–2020;

7.  připomíná, že je zapotřebí dostatečných zdrojů, aby bylo zajištěno na jedné straně řádné provádění programů a na straně druhé jejich víceleté fungování, a jedno i druhé vyžaduje odpovídající prostředky a opatření s cílem minimalizovat riziko, že se znovu nahromadí neuhrazené platby; připomíná, že neuhrazené platby podrývají důvěryhodnost a zodpovědnost Unie; požaduje dlouhodobé řešení hromaděného objemu neuhrazených plateb, protože jde o strukturální problém, který se pravděpodobně znovu objeví, pokud se nenajde odpovídající řešení; konstatuje navíc, že se zvyšují správní výdaje, a to i přes dřívější ujišťování, že budou ponechány ve stejné výši;

8.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a regiony důkladně monitorovala vývoj plateb v okruhu 1b u programů programového období 2014–2020 a připravila podrobnou prognózu jejich vývoje, a to s použitím měřitelných a tím pádem i srovnatelných ukazatelů výkonnosti, které ukáží, jak efektivně a účinně jsou rozpočtové prostředky vynakládány;

9.  obává se, aby v některých případech členské státy nepřistoupily k rychlému uvolnění finančních prostředků, aby nepřišly o prostředky již přidělené na závazky, což je postup, který by zvýšil riziko nesrovnalostí a mohl by vést k finančním opravám, a aby nevznikla situace, kdy by finanční prostředky, které nebyly na konci programového období vyčerpány, byly automaticky zrušeny;

10.  vítá Komisí předložený návrh přípravné akce v okruhu 1b, do níž se mohou zapojit všechny členské státy a z níž má být financován rozvoj kapacit a budování institucí na podporu provádění reforem označených jako priority v rámci životního cyklu makroekonomického dohledu, a požaduje další podobné iniciativy.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

17.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

6

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, José Blanco López, Franc Bogovič, Mercedes Bresso, Steeve Briois, Edward Czesak, Rosa D’Amato, Bill Etheridge, Michela Giuffrida, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Andrew Lewer, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Demetris Papadakis, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Julia Reid, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Maria Spyraki, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Ángela Vallina, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Petras Auštrevičius, Jan Olbrycht, Maurice Ponga

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Brando Benifei, Andrejs Mamikins, Soraya Post

7.9.2015

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016

(2015/2132(BUD))

Navrhovatel: Jean-Paul Denanot

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyjadřuje politování nad tím, že vzhledem ke stropu stanovenému víceletým finančním rámcem (VFR) na období 2014–2020 pro okruh 2 je pravděpodobné, že u hlavních kategorií společné zemědělské politiky (SZP) dojde v praxi v roce 2016 ke snížení prostředků – platí to mj. pro přímé platby a pro opatření na podporu trhu, a to navzdory zvýšení o 2,4 % u celkových závazků a o 1,6 % u celkových plateb;

2.  v této souvislosti si všímá navrhované výše prostředků na závazky činící 63,1 miliardy EUR (-0,1 % oproti roku 2015, bez zohlednění přesunu prostředků) a 55,9 miliard v prostředcích na platby (-0,2 %) v návrhu rozpočtu (NR) na rok 2016 v okruhu 2;

3.  konstatuje, že NR na rok 2016 ponechává rozpětí 1,2 miliardy EUR pod stropem pro závazky a rozpětí 1,1 miliardy pod dílčím stropem pro Evropský zemědělský záruční fond (EZZF); trvá na tom, aby bylo v rámci okruhu 2 zachováno rozpětí na řešení jakýchkoli možných budoucích krizí v odvětví zemědělství; čeká na návrh na změnu, který by měla Komise předložit v říjnu 2015 a který by měl vycházet z aktualizovaných informací o financování EZZF;

4.  zdůrazňuje skutečnost, že NR na rok 2016 je prvním rokem plného provádění přímých plateb zavedených nařízením (EU) č. 1307/2013; v této souvislosti si všímá snížení rozpočtu EZZF o 1,4 % v prostředcích na závazky v důsledku převodů mezi oběma pilíři SZP;

5.  konstatuje, že podle NR na rok 2016 bude financování rozvoje venkova v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) zvýšeno o 2,8 % v prostředcích na závazky a o 6,3 % v prostředcích na platby; zdůrazňuje však, že toto navýšení je logickým důsledkem pozdního plánování nových programů pro období 2014–2020 a ukončování programů z období 2007–2013;

6.  vítá opatření, jejichž cílem je dostat pod kontrolu míru nezaplacených závazků, a domnívá se, že jsou nezbytným předpokladem pro úspěšné zahájení programového období 2014–2020; naléhavě proto vyzývá Radu a členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k vyřízení podaných žádostí o platbu;

7.  vyjadřuje politování na škrty, které byly provedeny v rozpočtu pro intervence na zemědělských trzích ve srovnání s rokem 2015; vzhledem k tomu, že Rusko potvrdilo svůj úmysl prodloužit zákaz na dovoz do srpna roku 2016, vyzývá Komisi k přijetí veškerých nezbytných opatření, jako je použití dostupného rozpětí v rámci daného stropu, aby byla poskytnuta podpora zemědělcům Unie ve všech zemědělských oblastech a potravinářskému odvětví, které toto embargo zasáhlo, zejména v zemích sousedících s Ruskem, a domnívá se, že krizová opatření musí být rozšířena i na země, které jsou ruským embargem zasaženy nepřímo; vítá rozhodnutí Komise, podle kterého mají být podpůrná opatření pro pěstitele ovoce a zeleniny, které zasáhlo ruské embargo, prodloužena s účinností od 1. srpna 2015, a žádá, aby tato opatření zůstávala v platnosti po celou dobu trvání zákazu dovozu a aby byla rozšířena na všechna zasažená odvětví rostlinné a živočišné produkce; poukazuje na skutečnost, že zvláštní pozornost by měla být věnována odvětví mléka, protože ruské embargo zvyšuje nejistotu producentů tím, že zhoršuje pokles cen po zrušení režimu mléčných kvót;

8.  trvá na tom, že je třeba poskytnou prostředky na kompenzaci hospodářských ztrát, které utrpěli zemědělci v důsledku krize na trhu a sanitárních a fytosanitárních krizí, jako je Xylella fastidiosa, a opakuje, že je za tímto účelem třeba využít dostupných rozpětí v okruhu 2; trvá na tom, že kompenzace za vyhubení plodin by měly pokrývat také asanaci zemědělských ekosystémů včetně půdy a vytváření velké biologické rozmanitosti, a zejména zajištění genetické rozmanitosti sadebního materiálu, jenž by byl v ideálním případě vůči chorobě či škůdci rezistentní nebo tolerantní; domnívá se proto, že jedním z cílů jakékoli poskytnuté pomoci by mělo být zajištění vyvážených, biologicky rozmanitých zemědělských ekosystémů a krajiny, které budou méně podléhat budoucím nákazám; vyzývá Komisi a Radu, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k boji proti zhoršování situace na těchto trzích;

9.  vyzývá k vyčlenění dalších finančních prostředků pro pěstování oliv a odvětví olivového oleje, které by sloužily k vyrovnání ztrát, jež zemědělcům vznikly v souvislosti s napadením olivovníků baktérií Xylella fastidiosa, k zintezivnění prevenčních opatření v Evropě, boji proti šíření této ničivé choroby, restrukturalizaci odvětví a konsolidaci vědeckého výzkumu zaměřeného na tento patogen a jeho přenašeče;

10.  obecně má za to, že k tomu, abychom zajistili odolnost našich zemědělských ekosystémů vůči změně klimatu a výskytu a šíření invazních druhů, zejména prostřednictvím biologicky rozmanité obhospodařované půdy a způsobu života, zdravé půdy, na níž žijí dravci a užitečné druhy, které přispívají k přirozené regulaci populací škůdců, jsou zapotřebí investice;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise navrhla a Rada podpořila škrty ve výši 2 milionů EUR u programu mléko do škol z částky 77 milionů EUR v roce 2015 na částku 75 milionů EUR v NR na rok 2016; připomíná požadavek Parlamentu, aby bylo financování tohoto programu navýšeno o 20 milionů EUR ročně; vítá, že Komise navrhla a Rada podpořila mírné navýšení pro program ovoce do škol na 150 milionů EUR; zdůrazňuje, že oba programy prokázaly svou užitečnost v členských státech, a zdůrazňuje jejich význam s ohledem na stávající krizi a míru dětské podvýživy v Unii; vyzývá Radu, aby zohlednila návrhy Parlamentu na zjednodušení byrokratických postupů pro členské státy, aby mohla být zvýšena účinnost obou programů;

12.  vyjadřuje politování nad tím, že Rada navrhuje škrty ve výši 13,8 milionu EUR v provozních fondech pro organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny, vzhledem k významné úloze, kterou hrají v potravinářském dodavatelském řetězci, a výzvám, které před tímto odvětví stojí;

13.  vyzývá k tomu, aby byly programy dodávek mléka a ovoce do škol přesunuty do druhého pilíře společné zemědělské politiky, aby jejich konkrétní provedení mohlo být lépe přizpůsobeno přímo na místě daným regionálním zvláštnostem a potřebám, v důsledku čehož by mohly být lépe přijímány a staly by se uživatelsky přívětivější;

14.  trvá na tom, aby jakékoli příjmy do rozpočtu EU pocházející z uvalených dodatkových dávek byly vyčleněny na reinvestování do odvětví mléka a aby jakékoli jiné účelově vázané příjmy ze zemědělství v období 2014/2015 zůstaly v okruhu 2; domnívá se, že poplatky za překročení kvót vybrané v roce 2015, zejména v odvětví mléka, by měly být použity v plné míře na podporu trhu a další podpůrná opatření pro odvětví mléka; vítá, že Komise navrhuje vyčlenit tyto příjmy na EZZF;

15.  vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby prostředky vyčleněné do rezervy pro případ krizí v zemědělství v rozpočtu na rok 2016, které nebudou nakonec vyčerpány, zůstaly v plném rozsahu v okruhu 2 pro příští rozpočtový rok na přímé platby zemědělcům, jak stanoví nařízení (EU) č. 1306/2013;

16.  poznamenává, že evropské zemědělství se v posledních letech stále více potýká s řadou krizí; vyzývá proto Komisi, aby přehodnotila systém krizového financování a vytvořila nový nástroj, který umožní rychlý politický zásah v případě krize, aniž by se zatěžovaly roční přímé platby;

17.  vyzývá Komisi a členské státy, aby včasně sledovaly kolísání cen zemědělských produktů, které se negativně odráží na příjmech zemědělců, a to zejména v odvětví mléka a mléčných výrobků, a aby případně rychle a účinně na toto kolísání reagovaly, a tím daly zemědělcům možnost proti takovému kolísání cen bezprostředně zasáhnout;

18.  poukazuje na dopady zrušení kvót na mléko a zastává názor, že je nutné přijmout přípravná opatření k zamezení nerovnováhy na trhu, která by mohla nastat po zrušení kvót na cukr v září 2017;

19.  vyzývá Komisi, aby uvolnila rezervy pro případ krize v zemědělství, aby mohla být provedena krizová opatření na podporu odvětví mléka a mléčných výrobků; domnívá se, že cílem těchto opatření by mělo být pomoci malým a středním producentům mléka, které postihla největší krize, když byl v roce 2015 zrušen systém kvót, a že výdajové prostředky by měly být určeny na technologickou modernizaci výrobních postupů a na pobídky k vytváření produktů s přidanou hodnotou;

20.  vítá úroveň prostředků vyčleněných na včelařství, protože Parlament trvale pokládá chov včel a uchování biologické rozmanitosti, zejména opylovačů a jimi poskytovaných služeb, za priority pro budoucnost zemědělství;

21.  poukazuje na cíle, kterými jsou zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti evropského zemědělství, a požaduje, aby byly na plnění těchto cílů uvolněny prostředky; připomíná, že zemědělská politika má potenciál z hlediska vytváření pracovních míst, technických a sociálních inovací a udržitelného rozvoje, zejména ve venkovských oblastech, kde se jimi podporuje regionální rozvoj;

22.  zdůrazňuje význam vytvoření nových trhů pro zachování konkurenceschopnosti a zvýšení odolnosti evropského zemědělství vůči krizím na trhu, jako je například ruské embargo; vyzývá k finanční podpoře rozvoje trhu, a to i prostřednictvím finančních prostředků získaných z doplňkových dávek;

23.  zdůrazňuje, že je zásadní, aby prostředky vyčleněné na výzkum v zemědělsko-potravinářském odvětví, zejména v rozpočtu iniciativy Horizont 2020, zůstaly jako takové plně k dispozici na podporu inovací v zemědělství;

24.  připomíná obtíže, které nastaly v předchozích rozpočtových letech, když se snížily finanční prostředky; domnívá se, že jakékoli snahy o snížení prostředků v zemědělství by byly neefektivní a dokonce nebezpečné, neboť by tak došlo k oslabení cílů SZP, a tedy k ještě většímu ohrožení tohoto odvětví, a ke značnému ochromení úsilí o zlepšení konkurenceschopnosti evropského zemědělství.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

3.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

4

8

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Daniel Buda, Nicola Caputo, Matt Carthy, Paolo De Castro, Albert Deß, Diane Dodds, Norbert Erdős, Edouard Ferrand, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Jan Huitema, Peter Jahr, Jarosław Kalinowski, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Giulia Moi, Ulrike Müller, Maria Noichl, Marit Paulsen, Marijana Petir, Bronis Ropė, Czesław Adam Siekierski, Marc Tarabella, Janusz Wojciechowski, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Bas Belder, Angélique Delahaye, Jean-Paul Denanot, Jørn Dohrmann, Georgios Epitideios, Fredrick Federley, Jens Gieseke, Maria Heubuch, Karin Kadenbach, Norbert Lins, Susanne Melior, Stanislav Polčák, Annie Schreijer-Pierik, Hannu Takkula, Vladimir Urutchev

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Heinz K. Becker, Carlos Iturgaiz, Igor Šoltes

4.9.2015

STANOVISKO Výboru pro rybolov

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016

(2015/2132(BUD))

Navrhovatel: Alain Cadec

NÁVRHY

Výbor pro rybolov vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

Obecný přehled

1.   připomíná hlavní úkoly rozpočtu Evropské unie, který má plnit politické cíle stanovené v oblasti zaměstnanosti, podniků a podnikání; trvá na tom, že oblast rybolovu a námořních záležitostí je také zdrojem pracovních míst a růstu, že aktivně přispívá k regionálnímu rozvoji a k hospodaření s přírodními zdroji;

2.  zdůrazňuje, že rybolov a námořní záležitosti mají důležitý ekonomický, sociální a environmentální rozměr a že hrají zásadní roli v tzv. modré ekonomice;

3.  je znepokojen situací v odvětví rybolovu, které si musí zachovat konkurenceschopnost a zároveň být v souladu s požadavky společné rybářské politiky (SRP) a se zásadami řádného hospodaření s rybolovnými zdroji v rámci udržování zásob rybích populací nad úrovní biomasy, která je schopna zajistit maximální udržitelný výnos; je znepokojen obtížemi, které mají rybáři a vnitrostátní orgány při dodržování povinnosti vykládky;

4.   prohlašuje zaměstnanost mládeže v tomto odvětví za politickou prioritu; trvá na tom, že je na členských státech, aby vyvinuly veškeré úsilí s cílem usnadnit mladým lidem přístup k různým povoláním v odvětví rybolovu s pomocí všech nástrojů, které mají k dispozici, včetně evropských strukturálních fondů;

Postoj Rady

5.  s politováním konstatuje, že v oddíle III hlavě 11 Rada snížila prostředky na závazky o 750 388 EUR a prostředky na platby o 4 646 986 EUR;

6.  vyjadřuje své znepokojení nad projednáváním rozpočtu na rok 2016 v Radě, která nebere v potaz politické závazky uvedené ve víceletém finančním rámci (VFR) a omezila některé prostředky, jež mají z hlediska společné rybářské politiky zásadní význam; vyzývá proto k opětovnému začlenění prostředků uvedených v hlavě 11 oddíle III návrhu rozpočtu, který předložila Komise;

Stav prostředků na závazky v hlavě 11 oddíle III

7.  bere na vědomí návrh Komise, pokud jde o prostředky na závazky uvedené v návrhu rozpočtu na rok 2016; bere na vědomí, že do rozpočtu je zapsána částka 1 047 031 838 EUR z okruhu 2 víceletého finančního rámce; konstatuje, že oproti předchozímu rozpočtovému roku dochází k jejich snížení o 41,1 %; konstatuje, že toto snížení o částku 729 120 330 EUR v zásadě odpovídá převodu prostředků z roku 2014 do roku 2015, k němuž došlo po technické revizi víceletého finančního rámce a v důsledku zpoždění programů strukturálních fondů, včetně Evropského námořního a rybářského fondu;

8.  připomíná, že prostředky na rozpočtový rok 2015 byly navýšeny o 740 725 000 EUR, a to díky prostředkům, které nebyly využity v roce 2014;

9.  podotýká, že u tohoto snížení prostředků v návrhu rozpočtu jde především o prostředky na fond ENRF, které se oproti rozpočtovému roku 2015 snižují o 728 588 330 EUR; domnívá se nicméně, že daná výše prostředků na závazky je v souladu s politickými rozhodnutími přijatými během jednání o ENRF a se stropy víceletého finančního rámce;

10. bere na vědomí, že prostředky na závazky přidělené na dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a na povinné příspěvky regionálním organizacím pro řízení rybolovu a zapsané do návrhu rozpočtu činí 150 500 000 EUR, což oproti roku 2015 představuje snížení o 0,4 %; domnívá se však, že uvážíme-li předpokládanou míru inflace, znamená tato stagnace ve skutečnosti snížení prostředků;

11. bere na vědomí, že prostředky na závazky z okruhu 5 určené na správní výdaje v hlavě 11 oddíle III činí 36 056 336 EUR, tj. snižují se o 139 563 EUR, což je projevem úsilí o snížení správních výdajů Komise; vítá v tomto směru příkladný přístup Komise ve snaze snížit své správní výdaje;

Stav prostředků na platby v hlavě 11 oddíle III

12.  bere na vědomí návrh Komise, pokud jde o prostředky na platby uvedené v návrhu rozpočtu na rok 2016; konstatuje, že částka zapsaná v okruhu 2 víceletého finančního rámce ve výši 720 647 758 EUR znamená snížení oproti předchozímu rozpočtovému roku o 24,9 %; konstatuje, že toto snížení o částku 238 621 588 EUR v zásadě odpovídá zvýšení prostředků na rok 2015, aby bylo možné vyhovět žádostem o platby v rámci Evropského rybářského fondu (ERF);

13.  podotýká, že k tomuto snížení dochází výhradně v rozpočtových položkách na strukturální fondy; konstatuje, že toto snížení se dalo očekávat a že částky zapsané v návrhu rozpočtu na rok 2016 odpovídají potřebám;

14. bere na vědomí, že prostředky na platby požadované na dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a na povinné příspěvky regionálním organizacím pro řízení rybolovu ve výši 150 000 000 EUR znamenají nepatrné zvýšení o 0,3 %, které bude do značné míry neutralizováno inflací;

15.  bere na vědomí, že výše prostředků na platby z okruhu 5 určených na správní výdaje v hlavě 2 oddíle III je stejná jako výše prostředků na závazky;

Správní výdaje a plán pracovních míst

16.  poukazuje na úsilí Komise snížit náklady tím, že sníží své správní výdaje; varuje Radu před veškerými pokusy o další snižování těchto výdajů, které by, pokud by k němu došlo, výrazně omezilo schopnost GŘ MARE plnit celé spektrum svých úkolů tak, jak má;

17.  bere na vědomí, že plán pracovních míst GŘ MARE je v souladu s cílem snížit každoročně stav zaměstnanců o 1 % se započtením přesunů zaměstnanců; konstatuje, že přestože předpoklady na rok 2016 počítají se snížením, nijak výrazně nekomplikují práci, kterou má GŘ MARE v příštím roce odvést;

18. je potěšen tím, jak v oblasti lidských zdrojů funguje spolupráce mezi GŘ MARE a Výkonnou agenturou pro malé a střední podniky, která realizuje některá opatření financovaná z Evropského námořního a rybářského fondu, mj. v oblasti integrované námořní politiky, kontrol a vědeckých posudků a poznatků; vyzývá Komisi, aby tuto konstruktivní spolupráci prohlubovala;

19.  vyzývá Radu, aby zachovala výši správních prostředků z okruhů 2 a 5 na úrovni požadované v návrhu rozpočtu;

Vnější rozměr Společné rybářské politiky

20. domnívá se, že je správné pojímat prostředky přidělené na dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu jako nerozlišené prostředky, protože jakmile je rozpočtový závazek potvrzen, následuje platba ve stejné výši;

21.  žádá GŘ MARE, aby provedlo přesné vyhodnocení odvětvové podpory a v souladu s ukazateli navrženými v propozicích programu vytvořilo pro tento účel podrobné matrice;

22. domnívá se, že výše prostředků, kterou požaduje Komise, je dostatečná a nezbytná k zajištění ambiciózních cílů vnějšího rozměru SRP;

Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA)

23.  bere na vědomí plánované prostředky pro agenturu pro kontrolu rybolovu; lituje ztráty jednoho místa v plánu pracovních míst; navrhuje proto, aby byl rozpočet agentury navýšen, tak aby mohla plnit nové úkoly, které vyplývají ze základního nařízení o společné rybářské politice; domnívá se, že navrhované zvýšení by se mělo vztahovat na náklady vzniklé v souvislosti se zaměstnanci, provozem a podporou IT;

24.  žádá Radu a Komisi, aby v rámci revize víceletého finančního rámce znovu navázaly dialog o prostředcích pro agentury Unie;

Evropský námořní a rybářský fond

25. připomíná, že lhůta pro nárokovatelnost výdajů vzniklých příjemcům prostředků z Evropského rybářského fondu (ERF) je stanovena na 31. prosince 2015; domnívá se, že v roce 2016 budou členské státy žádat úhradu některých z těchto výdajů; bere na vědomí výši prostředků na platby požadovanou v návrhu rozpočtu pro uvedený fond; domnívá se, že tato výše by měla být dostatečná;

26.  vybízí členské státy, aby vyvinuly všemožné úsilí o schválení operačních programů uvedených v článcích 17, 18 a 19 nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu nejpozději do 31. prosince 2015; domnívá se, že výše prostředků uvedená v návrhu rozpočtu v článcích 1 06 60, 11 06 61, 11 06 62 a 11 06 63 je v souladu s potřebami, s výjimkou okruhu 11 06 62 01 týkajícího se vědeckých posudků a poznatků, v jehož případě došlo zejména ve srovnání s rokem 2015 k významnému snížení plateb, které je podle všeho nepodložené, a proto je zapotřebí obnovit jejich výši na hodnoty z roku 2015;

Transparentnost

27. požaduje, aby Komise neprodleně Parlamentu předala – a následně každoročně předkládala – tabulku s přehledem veškerých závazků a plateb rozepsaných podle jednotlivých členských států, aby se ujistil o dodržování jednotlivých stropů stanovených v nařízení o ENRF;

Pilotní projekty a přípravné akce

28.  podporuje současný soubor pilotních projektů a přípravných akcí, jejichž úspěšné provádění je třeba zajistit na základě odpovídajícího financování; bere na vědomí žádosti o prostředky na platby pro projekty a akce v položkách 11 06 77 03, 11 06 77 06, 11 06 77 07, 11 06 77 08 a 11 06 77 09; vyzývá Radu, aby uvážila nové pilotní projekty, které podporuje Parlament.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

3.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

14

4

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Clara Eugenia Aguilera García, Renata Briano, Alain Cadec, Richard Corbett, Diane Dodds, Raymond Finch, Ian Hudghton, Carlos Iturgaiz, Werner Kuhn, António Marinho e Pinto, Gabriel Mato, Liadh Ní Riada, Ulrike Rodust, Remo Sernagiotto, Ricardo Serrão Santos, Isabelle Thomas

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

José Blanco López, Ian Duncan, Anja Hazekamp, Francisco José Millán Mon

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Enrique Calvet Chambon, Axel Voss

16.9.2015

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016

(2015/2132(BUD))

Navrhovatel: Bogdan Andrzej Zdrojewski

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá skutečnost, že v návrhu souhrnného rozpočtu na rok 2016, který předložila Komise, se navrhuje posílit podporu pro vlajkový program mobility, kterým je Erasmus+, což odpovídá závazku Komise zvýšit mobilitu studentů do konce desetiletí ze stávajících 10 % na 20 %;

2.   připomíná velkou podporu, které se od Parlamentu soustavně dostává programům v oblasti kultury a sdělovacích prostředků s ohledem na významnou roli, kterou sehrávají při podpoře kulturních a tvůrčích odvětví; vítá proto skutečnost, že oproti rozpočtu na rok 2015 byly zvýšeny prostředky u programu Kreativní Evropa, včetně multimediálních činností, přičemž ale vyjadřuje své výhrady v souvislosti se správním rozdělením oddílů Kultura a Média; vyjadřuje nicméně politování nad snížením finančních prostředků na tento program, které provedla Rada, jelikož to v občanech Unie může vyvolat dojem, že podceňuje hodnotu kultury jakožto motoru hospodářského růstu a osobního rozvoje;

3.   důrazně podporuje navrhované navýšení u programu „Evropa pro občany“; domnívá se, že snížení závazků a plateb navrhované Radou je politicky neodůvodněné, neboť tento program je zásadní pro zapojení občanů do demokratického procesu v Evropě a je stěžejním nástrojem participativní demokracie v Unii;

4.   vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že v okruhu 3 byl rozpočet programů týkajících se kultury a občanství, jako je „Kreativní Evropa“ a „Evropa pro občany“, snížen poměrně více než u jiných z hlediska závazků i plateb;

5.   poukazuje na to, že na rok 2016 je plánováno spuštění záručního nástroje pro kulturní a tvůrčí odvětví v rámci programu „Kreativní Evropa“, a tudíž musí být tomuto fondu přiděleno dostatečné množství prostředků v prvním roce provádění, aby se zajistilo účinné spuštění nástroje;

6.   připomíná, že investice v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, kulturních a kreativních odvětví a výzkumu by měly být součástí Evropského fondu pro strategické investice, neboť jsou klíčovým faktorem sociálního začlenění, jehož přínos se následně promítne v investičních rozhodnutích a udržitelném hospodářském růstu a z dlouhodobého hlediska v konkurenceschopnosti;

7.  zdůrazňuje pozitivní roli celoevropských sítí tvořených místními a celostátními sdělovacími prostředky, jako např. EuranetPlus, a vyzývá k navýšení rozpočtu s cílem zajistit dostatek zdrojů pro probíhající činnosti a upevnit stabilní rámec pro financování sítě Euranet Plus v budoucnosti;

8.  s obavami upozorňuje na skutečnost, že Komise neponechala rozpětí pro další zvýšení či pilotní projekty a přípravné akce v okruhu 3, a to dokonce ani pro pokračování velmi úspěšných pilotních projektů a přípravných akcí; zdůrazňuje význam pilotních projektů a přípravných akcí jakožto nástrojů pro vymezování politických priorit a zahajování nových iniciativ, z nichž by se mohly stát trvalé činnosti a programy Unie, a vyzývá k prozkoumání možností, jak nalézt v okruhu 3 určitý prostor pro možné pilotní projekty a přípravné akce;

9.   poukazuje obecně na to, že snížení finančních prostředků pro evropské programy v oblasti kultury a vzdělávání a zpoždění při dokončování smluv a při platbách mezi orgány a příjemci ohrožuje plné provádění programů ze strany Komise a podrývá důvěru občanů a důvěryhodnost orgánů a institucí Unie;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

15.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

17

4

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Silvia Costa, Angel Dzhambazki, Jill Evans, Petra Kammerevert, Rikke Karlsson, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Fernando Maura Barandiarán, Luigi Morgano, Yana Toom, Helga Trüpel, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Sylvie Guillaume, Dietmar Köster, Paul Nuttall, Hermann Winkler

4.9.2015

STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016

(2015/2132(BUD))

Navrhovatel: Péter Niedermüller

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá zvýšení u Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) o 31,2 % v prostředcích na závazky a o 35 % v prostředcích na platby oproti roku 2015; domnívá se, že toto zvýšení ještě stupňuje potřebu zajistit spravedlivé a transparentní rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé cíle tohoto fondu; domnívá se, že by měly být výrazně navýšeny finanční prostředky EU na přijímání a začleňování migrantů a žadatelů o azyl a že by neměla být upřednostňována, jak tomu je v současnosti, ochrana hranic a další nákladná bezpečnostní opatření, jako např. zajišťování osob, která se neukázala jako účinná a často porušují práva migrantů; vyzývá Komisi, aby primárně přidělila dodatečné zdroje na vyčleněné zvláštní akce členským státům, které se dobrovolně zapojují do akcí zaměřených na přijímání a začleňování migrantů a žadatelů o azyl; pokládá za nezbytné vytvořit samostatné rozpočtové položky pro čtyři specifické cíle fondu AMIF a jednu novou rozpočtovou položku pro mechanismus pro nouzové přemístění;

2.  domnívá se, že současná uprchlická krize ukazuje, že je nezbytné vytvořit v rozpočtu na rok 2016 významnou pohotovostní rezervu a umožnit tak rychlejší a významnější podporu členským státům, do nichž přichází nejvíce uprchlíků, a zároveň podpořit členské státy v přijímání a začleňování uprchlíků;

3.  vítá navýšení u Fondu pro vnitřní bezpečnost, neboť ochrana a bezpečnost hranic jsou pro Unii klíčovými otázkami, jakož i posílení bezpečnostní agendy EU a Evropské centrum pro boj proti terorismu;

4.  je toho názoru, že namísto současného rozhodování ad hoc je nutný dlouhodobější přístup k pátracím a záchranným operacím; navrhuje proto novou rozpočtovou položku pro Pátrací a záchranný fond EU, z níž by byly takovéto operace financovány;

5.  podporuje návrh získat prostřednictvím nástroje pružnosti prostředky k financování části mechanismu pro nouzové přemístění, soudí však, že strop okruhu 3 musí být ještě více zvýšen, aby byla EU schopna plnit své povinnosti v oblasti azylu a migrace; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby v roce 2017 v rámci přezkumu v polovině období zrevidovala VFR;

6.  domnívá se, že je nezbytné navýšit prostředky všech agentur v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí vzhledem ke konkrétním výzvám v této oblasti politiky a soustavně narůstajícím úkolům těchto agentur; připomíná, že tyto agentury jsou vyzývány k tomu, aby vykonávaly nové úkoly spojené s mechanismy přemisťování a přesídlování uprchlíků, pátracími a záchrannými operacemi na moři, prováděním společného evropského azylového systému a nedávnými rozhodnutími a strategiemi zaměřenými na boj proti terorismu a organizované trestné činnosti včetně kyberkriminality a převaděčství migrantů; domnívá se, že agentura Frontex, úřady Europol, EASO a agentura Eurojust vyžadují větší počet pracovníků, než kolik navrhla Komise;

7.  vítá navrhované zvýšení prostředků pro agenturu Frontex, neboť to umožní rozšíření operací Triton a Poseidon; navrhuje vytvoření samostatné rozpočtové položky pro tyto společné operace agentury Frontex, aby se zvýšila jejich transparentnost;

8.  domnívá se, že soudržná evropská odpověď na pátrací a záchranné operace ve Středozemním moři musí být nezávislá na misích správy a kontroly hranic a musí být pojata jako samostatná mise; navrhuje proto novou rozpočtovou položku pro Pátrací a záchranný fond EU, který by posílil a podpořil pátrací a záchranné operace členských států;

9.  zdůrazňuje, že by Komise měla ještě přesněji vysvětlit a podrobněji rozvést, jaký dopad na rozpočet budou mít opatření navrhovaná jako součást Evropské agendy v oblasti bezpečnosti, zejména pokud jde o Europol a jeho úkoly v oblasti boje proti terorismu, organizované trestné činnosti a kyberkriminality; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby měl Europol v roce 2016 k dispozici odpovídající rozpočet a potřebný počet zaměstnanců, aby mohl účinně plnit své úkoly, zejména s ohledem na nové Evropské centrum pro boj proti terorismu, které má být zřízeno v rámci Europolu;

10.  vyzývá Komisi, aby zvýšila prostředky na financování akcí a opatření zaměřených na předcházení násilné radikalizaci, a to jako součást Evropského programu pro bezpečnost, zejména prostřednictvím sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci a jejího připravovaného střediska excelence; znovu zdůrazňuje význam takovýchto opatření pro boj proti terorismu a násilnému extremismu;

11.  žádá posílení střediska EMCDDA vzhledem k plánovanému přijetí nařízení o nových psychoaktivních látkách, ze kterého vyplynou této agentuře další úkoly;

12.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit rozpočet na politiky v oblasti boje proti diskriminaci a politiky rovnosti; žádá, aby byly přiděleny zvláštní finanční prostředky na boj proti rostoucí míře antisemitismu, islamofobie, afrofobie a antiromismu v členských státech; vyzývá zejména Unii, aby podporovala projekty zaměřené na posílení postavení žen a dívek z dotčených komunit.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

3.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

6

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerard Batten, Heinz K. Becker, Malin Björk, Caterina Chinnici, Ignazio Corrao, Frank Engel, Cornelia Ernst, Laura Ferrara, Monika Flašíková Beňová, Mariya Gabriel, Kinga Gál, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Brice Hortefeux, Filiz Hyusmenova, Sophia in ‘t Veld, Eva Joly, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Timothy Kirkhope, Barbara Kudrycka, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Monica Macovei, Vicky Maeijer, Louis Michel, Claude Moraes, József Nagy, Péter Niedermüller, Soraya Post, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Udo Voigt, Beatrix von Storch, Josef Weidenholzer, Cecilia Wikström, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Hugues Bayet, Pál Csáky, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Ska Keller, Miltiadis Kyrkos, Andrejs Mamikins, Elly Schlein, Josep-Maria Terricabras, Kazimierz Michał Ujazdowski, Axel Voss

10.7.2015

STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti

pro Rozpočtový výbor

k postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016

(2015/2132(BUD))

Navrhovatelka: Danuta Maria Hübner

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá Komisí navrhované zvýšení prostředků v hlavě 3 oproti rozpočtu na rok 2015 o 9,75 % v prostředcích na závazky a o 17,1 % v prostředcích na platby; konstatuje, že toto zvýšení není neočekávané, protože pouze odráží nové potřeby víceletých programů, které vstupují do fáze plného provádění; konstatuje, že Komise neponechává v hlavě 3 žádné rozpětí pro nepředvídané potřeby a navrhuje využití nástroje pružnosti k získání prostředků ve výši 124 milionů EUR s cílem reagovat na současnou azylovou a migrační krizi;

2.  vítá zejména navrhované zvýšení u programu „Evropa pro občany“ oproti rozpočtu na rok 2015 o 4,1 % v prostředcích na závazky a o 30 % v prostředcích na platby, protože tento program má zásadní důležitost pro účast občanů na demokratickém procesu v Evropě;

3.  je potěšen dodatečnými finančními prostředky na komunikační opatření, které představují zvýšení oproti roku 2015 o 8,9 % v prostředcích na závazky a o 11,28 % v prostředcích na platby, protože tato položka zahrnuje opatření, která zahajuje Komise, aby oslovila evropské občany, získala jejich důvěru a napomáhala tomu, aby rozuměli politice a koncepčním přístupům Unie;

4.  varuje Radu před neopodstatněnými škrty v oblasti občanství a komunikace, protože tyto programy mají zásadní důležitost pro navázání vztahu s evropskými občany založeného na porozumění a důvěře;

5.  pokládá evropskou občanskou iniciativu (ECI) za ústřední nástroj participativní demokracie v EU a považuje za politováníhodné, že se evropští občané stále musí potýkat se značnými překážkami při uplatňování svého práva zahájit takovouto iniciativu; trvá na tom, aby se zvýšila viditelnost tohoto nástroje tím, že bude mít samostatnou rozpočtovou položku v rámci položky programu „Evropa pro občany“ a bude vybaven spolu s příslušnou komunikační strategií i dostatečnými finančními prostředky, aby se dařilo plnit jeho cíle a byl usnadněn přístup občanů k tomuto cennému nástroji participativní demokracie;

6.  trvá na tom, aby v rozpočtu Parlamentu bylo zajištěno dostatečné financování komunikačních programů podporujících interakci s občany a jejich informování o činnostech Parlamentu a aby byla posílena opatření výměny informací s vnitrostátními parlamenty.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

6.7.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

18

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Mercedes Bresso, Fabio Massimo Castaldo, Pascal Durand, Danuta Maria Hübner, Ramón Jáuregui Atondo, Constance Le Grip, Jo Leinen, Morten Messerschmidt, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Paulo Rangel, György Schöpflin, Pedro Silva Pereira, Claudia Tapardel, Josep-Maria Terricabras

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Pervenche Berès, Andrej Plenković, Cristian Dan Preda, Viviane Reding, Helmut Scholz

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Ashley Fox

16.9.2015

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016

(2015/2132(BUD))

Navrhovatelka: Barbara Matera

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná společné prohlášení všech tří orgánů o tom, že roční rozpočtové procesy v rámci VFR na období 2014–2020 budou v případě, že to bude vhodné, zahrnovat prvky související s otázkou rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že by rovnost žen a mužů měla být horizontální zásadou všech politik Unie a že genderová analýza a zohledňování otázky genderové problematiky při přípravě rozpočtu by měly tvořit nedílnou součást všech fází rozpočtového procesu, včetně projektů, vymezení, provádění, monitorování a hodnocení; žádá proto komplexní uplatňování přístupu zohledňování rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu, které zahrnuje i posouzení souhrnného rozpočtu Unie Účetním dvorem z hlediska rovnosti žen a mužů;

2.  požaduje přijetí přístupu zohledňování rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu v evropských strategiích pro účinnější prosazování rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že je třeba vyčlenit větší objem finančních prostředků na boj proti všem formám násilí a diskriminace na ženách a dívkách;

3.  zdůrazňuje, že pro podporu tvorby pracovních míst, hospodářského růstu a investic, což je klíčovou prioritou návrhu rozpočtu na rok 2016, je třeba věnovat zvláštní pozornost posílení postavení žen v podnikání, vědě, vzdělávání a na trhu práce, aby se lépe využily stávající dovednosti a zkušenosti a bylo dosaženo rovnosti žen a mužů, zejména s ohledem na stále přetrvávající rozdíly v odměňování žen a mužů; opakuje svou výzvu, aby se k dosažení tohoto cíle používaly evropské strukturální a investiční fondy a Evropský fond pro strategické investice;

4.  zdůrazňuje, že s ohledem na nízké zastoupení žen mezi podnikateli je třeba věnovat zvláštní pozornost ženám ve všech programech, jejichž cílem je podpora podnikatelů a podnikání; ženám-podnikatelkám musí být usnadněn přístup k financování, včetně mikrofinancování;

5.  zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti nezaměstnanosti mladých lidí v Evropě a za tímto účelem přidělovat dodatečné zdroje Iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí; v rámci této iniciativy zdůrazňuje potřebu podpory mladých žen, které mohou čelit překážkám souvisejícím s pohlavím, aby získaly kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže;

6.  žádá, aby byly z fondů Unie přiděleny finanční prostředky na podporu vědeckých a výzkumných pracovnic, aby mohly zahájit svou kariéru a pokračovat v ní a aby se tak přispělo k vyššímu zastoupení žen v tomto odvětví;

7.  žádá, aby byly z fondů Unie přiděleny finanční prostředky na prosazování práv žen a rovnosti žen a mužů;

8.  opakuje svou výzvu, aby se i nadále co nejvíce propagoval program Daphne; upozorňuje, že prohlášení o programu Práva, rovnost a občanství jméno Daphne nezmiňuje; vyzývá ke zvýšení relativního podílu finančních zdrojů vyčleněných na výstup specifického cíle programu Daphne v rámci programu Práva, rovnost a občanství;

9.  žádá Evropskou komisi, aby pracovala na zajištění transparentních informací o akcích vybraných k financování, aby umožnila řádnou kontrolu plnění specifického cíle prevence a boje proti násilí;

10.  žádá skutečnou rozpočtovou transparentnost s ohledem na finanční prostředky (ESF, PROGRESS, DAPHNE) přidělené na politiky rovnosti žen a mužů;

11.  opakuje svou výzvu ke zřízení evropského střediska pro sledování násilí na základě pohlaví v rámci Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) a za tímto účelem žádá navýšení jeho plánu pracovních míst o jednu pozici, včetně odpovídajícího navýšení rozpočtu EIGE.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

15.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

5

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Maria Arena, Catherine Bearder, Malin Björk, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Mary Honeyball, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Elisabeth Köstinger, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Barbara Matera, Krisztina Morvai, Angelika Niebler, Maria Noichl, Margot Parker, Marijana Petir, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Jordi Sebastià, Ángela Vallina, Beatrix von Storch, Jadwiga Wiśniewska, Anna Záborská, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Biljana Borzan, Ildikó Gáll-Pelcz, Sylvie Goddyn, Constance Le Grip

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Michel Reimon

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

13.10.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

7

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean Arthuis, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Jean-Paul Denanot, Gérard Deprez, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Esteban González Pons, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, Bernd Kölmel, Vladimír Maňka, Ernest Maragall, Clare Moody, Siegfried Mureşan, Younous Omarjee, Paul Rübig, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Paul Tang, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Daniele Viotti, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Michał Marusik, Louis Michel, Andrey Novakov, Stanisław Ożóg, Marco Valli, Derek Vaughan, Anders Primdahl Vistisen, Tomáš Zdechovský

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Massimo Paolucci

  • [1]  Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17.
  • [2]  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
  • [3]  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
  • [4]  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
  • [5]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0061.
  • [6]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0172.
  • [7]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0263.
  • [8]  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy na rozpočtový rok 2013 (Přijaté texty, P8_TA(2015)0168).
  • [9]  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470).
  • [10]  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2013 o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014 (Přijaté texty, P7_TA(2013)0437).
  • [11]  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. října 2014 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015 (Přijaté texty, P8_TA(2014)0036).
  • [12]  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2016 (P8_TA(2015)0172).
  • [13]  -67 pracovních míst v roce 2014, -47 míst v roce 2015 a -57 míst v roce 2016
  • [14]  Vzhledem k tomu, že bylo přijato politické rozhodnutí vyjmout z příslušného výpočtu pracovníky politických skupin, uplatňuje se toto snižování stavu zaměstnanců na tu část plánu pracovních míst, kterou tvoří generální sekretariát (referenční počet pracovních míst (1 %): -57).
  • [15]  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2013, oddíl IV – Soudní dvůr (Přijaté texty, P8_TA(2015)0124).
  • [16]  COM (2009)0215.
  • [17]    Viz zpráva Komise ze dne 3. června 2015 „Shrnutí výsledků řídicí činnosti Komise za rok 2014“ (COM(2015)0279), bod 2.4.