Postup : 2015/2210(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0307/2015

Předložené texty :

A8-0307/2015

Rozpravy :

PV 28/10/2015 - 14
CRE 28/10/2015 - 14

Hlasování :

PV 29/10/2015 - 10.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


ZPRÁVA     
PDF 902kWORD 305k
20.10.2015
PE 564.958v02-00 A8-0307/2015

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2015

(2015/2210(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Dariusz Rosati

Navrhovatelé stanovisek (*):

Jean Arthuis, Rozpočtový výbor

Sergio Gutiérrez Prieto, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

(*) Postup s přidruženými výbory – článek 54 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2015

(2015/2210(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na čl. 121 odst. 2 a článek 136 Smlouvy,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. května 2015 týkající se doporučení pro jednotlivé země na rok 2014 (COM(2015)0251),

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 25. a 26. června 2015 (EUCO 22/15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu 2015(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2014 nazvané „Zpráva mechanismu varování 2015“ (COM(2014)0904),

–  s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 nazvanou „Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2015 o přezkumu rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2011 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 18. února 2015 s názvem „Vytváření unie kapitálových trhů“ (COM(2015)0063),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. června 2015 nazvané „Spravedlivý a efektivní systém daně z příjmů právnických osob v Evropské unii: pět klíčových oblastí, kde je třeba jednat“ (COM(2015)0302),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování(4),

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 2. října 2013 nazvané „Posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie“ (COM(2013)0690),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020) a na sdělení Komise ze dne 13. března 2014 nazvané „Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2014)0130),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0307/2015),

A.  vzhledem k tomu, že hospodářská předpověď Komise z jara 2015 předpovídá na rok 2016 míru růstu 2,1 % v EU a 1,9 % v eurozóně;

B.  vzhledem k tomu, že roční analýza růstu předložená dne 28. listopadu 2014 Komisí vymezuje tři hlavní pilíře pro rok 2015 – koordinovanou podporu soukromých investic, obnovený závazek ke strukturálním reformám a úsilí o fiskální odpovědnost – a poprvé klade důraz na to, jak by měl k dosažení těchto cílů přispět rozpočet EU;

C.  vzhledem k tomu, že se očekává zvýšení roční míry inflace spotřebitelských cen v EU i v eurozóně z 0,1 % v roce 2015 na 1,1 % v roce 2016, což neodráží riziko deflace očekávané Evropskou centrální bankou;

D.  vzhledem k tomu, že v uplynulých šesti měsících byla ve snaze dosáhnout cílů stanovených v roční analýze růstu provedena řada rozpočtových kroků: bylo přijato nařízení o zřízení Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), byly zahájeny operační programy v rámci Fondu soudržnosti, prostředky na závazky z období 2007–2013 nevyužité v roce 2014 byly přeneseny do roků 2015, 2016 a 2017 a bylo zvýšeno předběžné financování Evropské iniciativy pro mládež;

E.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost v EU zůstává na nepřijatelně vysokých hodnotách, avšak má klesající tendenci a očekává se, že v roce 2016 poklesne na 9,2 % v EU a na 10,5 % v eurozóně;

F.  vzhledem k tomu, že tato opatření dokládají přidanou hodnotu rozpočtu EU, avšak také upozorňují na meze politického postupu na úrovni EU dané rozpočtem, který nemá opravdové vlastní zdroje, jehož výše je pod 1 % HDP EU a který je svázán sedmiletým rámcem;

G.  vzhledem k tomu, že finanční výhled v EU i v eurozóně se nadále zlepšuje a celkově je prováděna neutrální fiskální politika;

1.  oceňuje skutečnost, že se postupně upevňuje hospodářské oživení a že se v roce 2016 očekává růst HDP v eurozóně o 1,9 % a v EU o 2,1 %; se znepokojením však konstatuje, že základy oživení jsou křehké, což je způsobeno mj. základními strukturálními nedostatky a regionálními hospodářskými rozdíly v EU, z nichž vyplývá nerovný růst a nízká mezinárodní konkurenceschopnost;

2.  konstatuje, že hlavní politické iniciativy, mezi něž patřila i doporučení týkající se politik, vycházely z ekonomických předpovědí, které neočekávaly nízký růst a inflaci zapříčiněné úspornými opatřeními realizovanými na počátku období a do velké míry podcenily rozsah fiskálního multiplikačního efektu v situaci vážných finančních otřesů a také význam účinků přelévání do dalších členských států v období synchronizované konsolidace společně s deflačním dopadem kumulativních a zrychlených strukturálních reforem;

3.  vítá, že se Komise v doporučeních pro jednotlivé země pro rok 2015 zaměřuje na čtyři hlavní priority pro dosažení hospodářského růstu: posilování investic, provádění strukturálních reforem na trzích produktů, služeb a práce, fiskální odpovědnost a zlepšování politiky zaměstnanosti; zdůrazňuje význam těchto faktorů růstu rovněž v souvislosti s plněním cílů strategie Evropa 2020 i obecného cíle zvýšit globální konkurenceschopnost EU; konstatuje, že současně by nemělo dojít k oslabení ochrany pracovníků nebo ohrožení evropského sociálního modelu;

Hospodářské výhledy a výzvy pro EU

4.  bere na vědomí nový přístup Komise s cílem zefektivnit proces evropského semestru, například větším zaměřením na omezený počet nejdůležitějších priorit a výzev a zveřejňováním svých analýz pro jednotlivé země a pro eurozónu o tři měsíce dříve než v předchozích letech; s ohledem na tento nový časový rámec evropského semestru vyzývá v této souvislosti členské státy, aby při zapojování vnitrostátních parlamentů i místních a regionálních orgánů a dalších zúčastněných stran postupovaly strukturovaněji; doporučuje, aby byly hlavní strukturální reformy a změny, které prosazují doporučení pro jednotlivé země, doprovázeny posouzeními jejich krátkodobých i dlouhodobých sociálních dopadů;

5.  se znepokojením konstatuje, že členské státy projevují při provádění doporučení Komise pro jednotlivé země z minulého roku nestejné úsilí a že výsledky provádění těchto doporučení jsou celkově slabé; opakuje, že je zapotřebí mít v Unii koordinovanou politiku, a zdůrazňuje, že doporučení pro jednotlivé země je důležité provádět, neboť je třeba zajistit konzistentní a spravedlivé provádění rámce pro správu ekonomických záležitostí ve všech členských státech; zdůrazňuje, že nedostatečné provádění doporučení pro jednotlivé země v některých členských státech je překážkou pro vytvoření prostředí příznivého pro růst a investice; žádá Komisi, aby s ohledem na usnesení Parlamentu ze dne 24. června 2015 nazvané „Přezkum rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy“(5) posoudila možnost zavedení mechanismu, jenž bude podněcovat členské státy, aby prováděly doporučení pro jednotlivé země, zejména v oblastech, v nichž jsou nejpodstatnější účinky přelévání, a možnost navržení způsobů, jež zajistí, aby byla doporučení evropského semestru prováděna a dodržována účinněji a konzistentněji; žádá v tomto ohledu Komisi, aby uveřejnila dokument s komplexním hodnocením stavu provádění doporučení pro jednotlivé země v každém členském státě a s výslovně uvedenými doporučeními zaměřenými na splnění aktualizovaných vnitrostátních cílů strategie Evropa 2020; doporučuje, aby byla provedena analýza, nakolik byla předchozí doporučení pro jednotlivé země pro jednotlivé členské státy relevantní, neboť je třeba zpětně posoudit, zda byla tato doporučení platná z hlediska rozsahu, načasování, fázování, sekvencování a sociálního dopadu a z hlediska snížení hospodářských rozdílů mezi regiony Unie a mezi členskými státy; bere na vědomí záměr Komise zahrnout tři ze současných tzv. pomocných ukazatelů do hlavního srovnávacího přehledu;

6.  zdůrazňuje, že mnoho členských států, zejména v eurozóně, čelí podobným makroekonomickým výzvám, z nichž nejdůležitější jsou vysoká míra (veřejného i soukromého) zadlužení, slabá konkurenceschopnost a velmi nízké investice, a že řešení těchto problémů si proto žádá koordinovaný přístup; zdůrazňuje, že neudržitelná míra zadlužení má odrazující účinek na investice;

7.  vyjadřuje politování nad přetrvávající vysokou mírou nezaměstnanosti ve většině členských států a je zvláště znepokojen mírou nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti; zdůrazňuje, že vedle reforem vnitrostátních trhů práce je třeba zvýšit investice a že je důležité přijmout opatření na posílení hospodářství s cílem zvýšit míru vytváření pracovních míst; současně je třeba se zaměřovat na vytváření kvalitních pracovišť; zdůrazňuje především, že je zapotřebí zlepšit vnitrostátní vzdělávací systémy a přizpůsobit je novým požadavkům trhu práce v EU na dovednosti a znalosti, zejména uzpůsobením dvourovinového vzdělávacího modelu, jenž se zvláště osvědčil v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, a začleněním podnikatelských schopností a dovedností do školních osnov; zdůrazňuje, že u některých skupin obyvatel, jako jsou mladí lidé, málo kvalifikovaní nezaměstnaní, dlouhodobě nezaměstnaní, starší nezaměstnaní a ženy, které stále čelí překážkám, pokud jde o jejich plné zapojení do trhu práce, je nutné uplatňovat specifický přístup a opatření; zdůrazňuje však, že je třeba věnovat úsilí zajištění toho, aby tento přístup v praxi neznamenal pouze omezení pracovních práv a sociální ochrany nebo podporu nejistých forem zaměstnání; žádá Komisi, aby prozkoumala vnitrostátní systémy minimálního příjmu pro nezaměstnané;

8.  vítá jako krok správným směrem skutečnost, že vstoupilo v platnost nařízení o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI), zaměřeném na posílení soukromých i veřejných investic v EU mj. prostřednictvím národních podpůrných bank v EU, a vyzývá všechny zúčastněné strany a instituce, aby zajistily jeho rychlé a účinné provedení, s cílem usnadnit přístup k financování pro podniky, a zejména pro malé a střední podniky; je toho názoru, že jedním z hlavních cílů projektů, které získávají podporu z EFSI, by mělo být vytváření důstojných pracovních míst vedoucích ke kvalitní zaměstnanosti a dosahování sociální, hospodářské a územní soudržnosti; je přesvědčen, že kdekoli je to možné, je třeba podporovat sociální investice, jejichž cílem je prosazovat pozitivní sociální dopad a snižovat nerovnost, a to mj. prostřednictvím zlepšování veřejných služeb a podpory vytváření pracovních míst pro kategorie znevýhodněných osob; žádá členské státy, aby úzce zapojovaly své místní a regionální orgány do podpory seznamů projektů a investičních platforem; pokládá úspěch tohoto plánu za klíčový, a proto bude jeho uskutečňování velmi podrobně sledovat, zejména veškeré snahy o přesuny investičních výdajů a veřejného dluhu z rozvah členských států; zdůrazňuje v souvislosti s EFSI zásluhu Parlamentu na minimalizaci přesunu prostředků z programu Horizont 2020 a z Nástroje pro propojení Evropy; připomíná svůj závazek snížit v průběhu ročního rozpočtového procesu škrty;

9.  konstatuje, že v některých členských státech je zapotřebí prorůstová fiskální konsolidace, která povede k vytváření pracovních míst, udržitelnému růstu a nižším úrovním dluhu a která jim umožní, aby splnily podmínky Paktu o stabilitě a růstu; bere na vědomí vysvětlující sdělení Komise o pružnosti v souvislosti s paktem o stabilitě a růstu, jehož cílem je vyjasnit oblast působnosti ustanovení o investicích a umožnit určitou míru dočasné flexibility v preventivních opatřeních Paktu o stabilitě a růstu;

10.  je znepokojen přetrváváním makroekonomické nerovnováhy v některých členských státech, zejména vysokými úrovněmi veřejného a soukromého dluhu a velkou nerovnováhou běžných účtů, stejně jako nadměrnými riziky ve finančním sektoru, konkrétněji v bankovnictví, zejména ze strany institucí, jejichž velikost nedovoluje jejich selhání; zdůrazňuje, že smyčky mezi bankami a státy nebyly dosud zcela vyřešeny a nadále představují riziko pro finanční a fiskální stabilitu; konstatuje, že přebytky běžného účtu způsobují odlišná rizika než deficity, a upozorňuje na rostoucí hospodářské rozdíly v Unii a eurozóně, jež ohrožují soudržnost evropských odvětvových politik;

11.  připomíná, že chudoba a prohlubující se příjmová nerovnost jsou hrozbou pro růst a jeho udržitelnost; vyzývá Komisi, aby koordinovala a podporovala členské státy v boji proti těmto jevům tím, že usnadní výměnu osvědčených postupů a shromažďování přesných údajů; domnívá se, že tyto úkoly by měly být výslovně uvedeny v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik;

Priority a cíle doporučení pro jednotlivé země

12.  zdůrazňuje, že je důležité se soustředit na přístup podniků k financování, zejména u malých a středních podniků, jež jsou páteří hospodářství EU; bere na vědomí akomodativní měnovou politiku, jež má podpořit investice, a vyzývá k urychlenému provedení nedávných opatření, jako je investiční plán pro Evropu; konstatuje, že současné nízké úrokové míry nejsou dostatečné, aby dokázaly v potřebném rozsahu podpořit investice; současně vítá postupné uvolňování norem pro poskytování úvěrů podnikům, k němuž došlo v první polovině roku 2015, a první známky oživení v oblasti soukromých investic; zdůrazňuje potenciál projektu unie kapitálových trhů pro řešení těchto otázek a vyzývá Komisi, aby při koncipování budoucí unie kapitálových trhů řádně přihlížela k potřebám malých a středních podniků; vyzývá Komisi, aby vypracovala studie s cílem zjistit, jak regulační postupy, oprávněně zavedené v rámci procesu vytváření bankovní unie, ovlivnily přístup malých a středních podniků k bankovnímu financování, a aby v případě potřeby přijala potřebná nápravná opatření;

13.  zdůrazňuje, že je třeba zlepšit podnikové prostředí EU a zvýšit produktivitu, a to prostřednictvím vyváženého souboru politik veřejného a soukromého vzdělávání a inovací; zdůrazňuje, že vnitřní trh EU je stále roztříštěný a že hospodářství EU trpí nedostatkem inovací, přičemž inovace jsou klíčovým předpokladem růstu a produktivity, a že podpora inovací má proto zásadní význam pro zlepšení konkurenceschopnosti EU na mezinárodní úrovni; bere v této souvislosti na vědomí návrh ve zprávě pěti předsedů; připomíná, že pro úspěch EFSI je důležitá kvalitní regulace podniků; vyzývá proto k rozvoji kapitálového trhu, k odstranění administrativních překážek, pokud tím nebude narušena nezbytná ochrana zaměstnanců a spotřebitelů, k omezení byrokracie, k posílení kvality a účinnosti soudních systémů členských států, ke krokům zaměřeným proti vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým únikům a daňovým rájům a k reformě daňových a právních systémů členských států; zdůrazňuje, že je důležité vyhýbat se univerzálním politikám; zdůrazňuje, že zkvalitnění správní kapacity na všech úrovních veřejné správy je v řadě členských států jednou z klíčových priorit; připomíná, že je nutné řešit otázku nehlášené práce, která poškozuje hospodářství EU a vede k nekalé soutěži a narušení trhu a má za následek rostoucí nedostatek sociální a pracovněprávní ochrany pracovníků; vyzývá proto, aby rychle vstoupila v platnost evropská platforma pro boj proti nehlášené práci;

14.  souhlasí s Komisí, že řada členských států by měla být ambicióznější při provádění sociálně udržitelných strukturálních reforem a odstraňování překážek s cílem zvýšit hospodářskou soutěž na trhu výrobků a služeb, avšak s náležitým ohledem na dopad takových reforem na zaměstnanost; vítá v této souvislosti sdělení Komise o pracovním plánu na dokončení jednotného digitálního trhu, jenž zahrnuje vytvoření komplexního rámce, který podnikům umožní zvýšit investice do nových technologií, a sdělení o pracovním plánu pro energetickou unii; zdůrazňuje, že doporučení pro jednotlivé země a zprávy o jednotlivých zemích často řeší problémy spojené s územními rozdíly v hospodářské výkonnosti i správní kapacitě, a zdůrazňuje, že politické cíle by měly tyto rozdíly systematicky zohledňovat; připomíná, že regiony, které jsou výrazně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, mají často vyšší míru nezaměstnanosti a dosahují nižšího hospodářského růstu; je proto toho názoru, že tyto regiony potřebují k zajištění udržitelnosti investice, které jim pomohou zlepšit růstový potenciál a přitáhnou zájemce o život v těchto oblastech;

15.  zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy upravily své veřejné finance tak, že budou v případě potřeby provádět proticyklickou politiku a plně využívat stávajících ustanovení pružnosti, s nimiž právní předpisy počítají, a současně budou dodržovat pravidla Paktu o stabilitě a růstu; zdůrazňuje význam proticyklické politiky, disponující pružností v mezích schválených v Paktu o stabilitě a růstu, v dobách hospodářského útlumu a rozpočtových přebytků v dobách hospodářského oživení; domnívá se, že zejména členské státy s vysokými mírami zadlužení musí i nadále provádět prorůstovou fiskální konsolidaci a urychleně provést doporučené strukturální reformy a brát při tom ohled na sociální aspekty, zatímco členské státy s větším fiskálním prostorem by měly tento prostor využít k urychlení investic, snížení stávajícího státního dluhu a snížení daňového zatížení;

Doporučení

16.  vítá, že se v roce 2015 snížil počet členských států, proti nimž byl zahájen postup při nadměrném schodku, a to z 11 v roce 2014 na 9; konstatuje však, že tento počet je stále příliš vysoký, a opakuje výzvu, aby byla doporučení pro jednotlivé země tam, kde je to třeba, lépe sladěna s doporučeními postupu při nadměrném schodku, neboť je třeba zajistit soulad doporučení vzešlých z dohledu nad fiskální situací a z koordinace hospodářské politiky; vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů členských států a shromažďování přesných údajů; zdůrazňuje, že je třeba pro všechny členské státy stejnou měrou zvýšit transparentnost provádění Paktu o stabilitě a růstu a postupu při makroekonomické nerovnováze, včetně doporučení pro jednotlivé země, a tak pro všechny členské státy zajistit rovné zacházení;

17.  zdůrazňuje, že v boji proti nezaměstnanosti hrají významnou úlohu flexibilní trhy práce, neboť zachovávají kvalitní pracovní sílu a neoslabují základní právo pracovníků na jisté a přiměřeně placené pracovní místo v EU; poukazuje zejména na negativní dopad, který mají na vytváření pracovních míst například úrovně mezd, jež neodpovídají vývoji produktivity, nebo nekalé praktiky, mezi něž patří obcházení právních předpisů týkajících se trhu práce často bezúčelným nabízením občanskoprávních smluv namísto pracovních smluv; vyzývá k tomu, aby se daňové zatížení přesunulo ze zdanění práce na jiné zdroje zdanění, a k vytvoření reálného plánu pro boj proti nezaměstnanosti, který nepovede ke snižování standardů kvality; v této souvislosti požaduje spravedlivější trhy práce, které by zajišťovaly volný pohyb pracovníků po Evropě, a politiky přerozdělování, jež by zohledňovaly specifickou situaci každého členského státu s cílem zvýšit ekonomický růst, konkurenceschopnost a produktivitu a usnadnit stále větší hospodářskou a sociální konvergenci;

18.  vyjadřuje politování nad tím, že se s doporučeními pro jednotlivé země členské státy dostatečně neztotožňují, v důsledku čehož je obtížné demokraticky koordinovat legitimní hospodářské politiky členských států s evropskými doporučeními, a nad nedostatečným mechanismem demokratické odpovědnosti; vyzývá v této souvislosti k většímu zapojení vnitrostátních parlamentů a místních a regionálních orgánů, ale také příslušných vnitrostátních a evropských zainteresovaných stran, jako jsou např. zástupci občanské společnosti, do přípravy a vypracovávání národních programů reforem (NRP); vítá spolupráci, která probíhá mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem při projednávání doporučení pro jednotlivé země, a vyzývá k ještě ambicióznější spolupráci zahrnující sdílení osvědčených postupů a zdokonalování procesu evropského semestru; zdůrazňuje, že provádění doporučení pro jednotlivé země z politického, právního a hospodářského hlediska by mohlo být posíleno transparentní spoluprací mezi Komisí a dotčenými členskými státy, která by měla být zahájena během přípravné fáze roční analýzy růstu a měla by pokračovat, dokud nebudou doporučení pro jednotlivé země oficiálně schválena; zdůrazňuje, že větší ztotožnění s doporučeními pro jednotlivé země spolu s větší transparentností a demokratickou odpovědností je klíčovým faktorem pro jejich schválení a úspěšné provedení, a v dlouhodobém měřítku i pro úspěch strategie Evropa 2020;

19.  vyzývá Komisi, aby dále zdokonalovala a zjednodušovala podobu evropského semestru a jeho aktuálního časového harmonogramu s cílem sladit vzájemné dopady vnitrostátních dokumentů (NRP, konvergenční programy a programy stability) a dokumentů připravovaných Komisí (doporučení pro jednotlivé země a zprávy o těchto zemích) tak, aby bylo posíleno synergické působení a usnadněna koordinace vnitrostátních politik, přičemž je nutno přihlížet k původním cílům stanoveným členským státem; vyzývá Komisi a Radu, aby provedly metodická zlepšení, pokud jde o základní postupy v rámci semestru, a aby věnovaly dostatečnou pozornost sociálním ukazatelům a ukazatelům zaměstnanosti v evropském semestru a projednaly celou škálu politických možností, které se nabízejí, s cílem snížit dopady opatření fiskální korekce na ekonomicky slabší sociální skupiny; žádá, aby byly zveřejňovány veškeré podkladové analýzy týkající se provádění Paktu o stabilitě a růstu a postupu při makroekonomické nerovnováze; bere na vědomí výzvu k tomu, aby mezivládní nástroje, jako je Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, byly začleněny do primárního práva Unie, což jim propůjčí plnou demokratickou legitimitu;

20.  zdůrazňuje negativní dopady vysoké míry zadlužení a prostředí nízkých investic na hospodářský růst v EU; vyzývá Komisi, aby s důkladným přihlédnutím k zásadě odpovědnosti a při zohlednění sociálních aspektů prozkoumala inovativní způsoby pro rychlejší snižování zadluženosti a snižování negativních dopadů tohoto snižování v bankovním, soukromém a veřejném sektoru; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby urychleně provedly ve vnitrostátním právu směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank; vyzývá k vytvoření vhodného fiskálního mechanismu jištění s cílem zajistit odpovídající financování a důvěryhodnost Jednotného fondu pro řešení krizí;

21.  zdůrazňuje ničivý dopad nadhodnocené měny na vývoz, výrobu, zaměstnanost, mzdy, příjmy, vládní příjmy a systémy sociálního zabezpečení; vyzývá Komisi, aby prozkoumala inovativní způsoby, jak snížit potřebu bolestivé vnitřní devalvace;

22.  zdůrazňuje, že měnová unie – v měnové oblasti, která není zdaleka optimální – ponechává nezbytně některé členské státy v zajetí měny, která je nadhodnocená vůči ostatním členům měnové unie; lituje skutečnosti, že neexistuje žádný snadný prostředek pomoci pro znevýhodněné členy měnové unie, a připomíná, že vnitřní devalvace vyžaduje od obyvatel těchto členských států značné a dlouhodobé oběti;

23.  uznává, že je nezbytné provést na úrovni EU nezávislou analýzu hospodářských vyhlídek členských států; naléhavě v této souvislosti žádá, aby oddělení hlavního ekonomického analytika působící v rámci Komise bylo dále rozvíjeno, aby mohlo zajišťovat objektivní, nezávislé a transparentní analýzy příslušných údajů, které by měly být zveřejňovány a sloužit jako základ pro zasvěcenou diskusi a přijímání rozhodnutí v Komisi, Radě a Evropském parlamentu; požaduje, aby byly oddělení hlavního ekonomického analytika všechny příslušné dokumenty předávány včas, aby mohlo plnit své úkoly; zdůrazňuje užitečnou úlohu fiskálních rad členských států, a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, a vybízí k vytvoření evropské sítě nezávislých národních fiskálních rad;

24.  připomíná, že klíčová je lepší správa ekonomických záležitostí v eurozóně a že podle zprávy pěti předsedů není „dokončená HMU sama o sobě konečným cílem“; v této souvislosti zdůrazňuje, že všechny členské státy EU by měly být zapojeny do každé fáze dokončování evropské hospodářské a měnové unie, tak aby byla zaručena otevřenost a transparentnost procesu reformy této unie; vítá proto zprávu pěti předsedů a skutečnost, že jednu z hlavních částí dokumentu tvoří plán integrovanějšího evropského semestru; uznává, že narůstající vzájemné propojení členských států eurozóny vyžaduje větší koordinaci vnitrostátních politik;

25.  poukazuje na to, že Mezinárodní měnový fond (MMF) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) varovaly před problémy sociálními (chudobou pracujících) a hospodářskými (utlumením vnitřní poptávky) způsobenými snižováními mezd, k němuž v posledních letech dochází; v této souvislosti zdůrazňuje, že přiměřená mzdová politika je pro zachování vnitřní poptávky klíčová, a že nárůst mezd by měl tudíž být lépe přizpůsoben změnám v produktivitě; trvá na tom, že je nutné poukazovat na význam zvyšování mezd, zejména v těch zemích, kde je výše mezd pod hranicí chudoby, avšak domnívá se, že je tak třeba činit, aniž by byla dotčena zásada subsidiarity; připomíná, že výše minimálních mezd se v jednotlivých členských státech zásadně liší, a opakuje svou žádost o provedení studie na toto téma; vybízí členské státy, aby stanovovaly minimální mzdy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy; vyzývá k přijetí komplexní strategie boje proti chudobě, která bude založena mj. na dostupnosti důstojných pracovních míst, jež povede ke kvalitní zaměstnanosti a službám; zdůrazňuje, že jedním z nejlepších nástrojů v boji proti chudobě je vzdělávání, tedy nabývání kvalifikace pro zaměstnání;

26.  připomíná, že je nezbytné podpořit investice v oblasti včasného zásahu a prevence a dostupných a inkluzivních služeb vysoké kvality, včetně vzdělávání od raného věku, podpory rodinám a komunitám, sociálních služeb a udržitelného zdravotnictví; zdůrazňuje, že zvýšená poptávka po službách by rovněž mohla vést k významné tvorbě pracovních míst v sociálním odvětví, pokud bude efektivně řízena, a že odvětví zdravotní a sociální péče představují klíčové oblasti pro investice ve snaze dosáhnout udržitelného hospodářství;

27.  s ohledem na doporučení Komise týkající se důchodové reformy se domnívá, že propojení důchodového věku se střední délkou života není jediným způsobem, jak čelit výzvám, jež představuje stárnutí, a dalším problémům Evropy v demografické oblasti, a že reformy penzijního systému by měly mimo jiné odrážet tendence na trhu práce, porodnost, demografickou situaci, zdravotní stav obyvatelstva a prosperitu země, pracovní podmínky a poměr ekonomické závislosti, a usilovat o zajištění důstojného důchodového příjmu, který bude přinejmenším nad úrovní chudoby; připomíná, že nejlepší cestou, jak řešit problém stárnutí, je zvýšit celkovou míru zaměstnanosti; v souvislosti se stárnutím populace bere na vědomí doporučení Komise reformovat systémy zdravotní péče tak, aby splňovaly svůj účel, kterým je poskytovat univerzální přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči, což se týká i přístupu k cenově dostupným léčivům, zejména k léčivům nutným pro záchranu života, a tak, aby bylo zajištěno dodržování práv zdravotnického personálu;

28.  požaduje, aby do doporučení pro jednotlivé země bylo začleněno doporučení Komise(6) o preventivních reorganizacích podniků ohrožených platební neschopností a prominutí dluhů podnikatelským subjektům v úpadku, ať se jedná o fyzické či právnické osoby, s cílem dát podnikům druhou šanci; dále vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost rozšíření takových programů na rodiny ohrožené soudním vystěhováním s cílem zajistit omezením rizika bezdomovectví větší sociální soudržnost; konstatuje, že v mnohých členských státech dochází k rychlému nárůstu extrémních forem chudoby jako bezdomovectví; vyzývá k tomu, aby všem členským státům byla adresována doporučení pro jednotlivé země týkající se strategií sociálního začleňování včetně boje proti extrémním formám chudoby, jako je bezdomovectví; vyzývá ke zlepšení mezinárodní výměny osvědčených postupů týkajících se boje proti bezdomovectví a vzájemného učení a uznává v této souvislosti úlohu programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace;

29.  znovu poukazuje na potřebu vytvořit nový systém vlastních zdrojů, který by měl vést ke skutečné reformě financování Unie, aniž by se zvýšila daňová zátěž občanů, a k navázání skutečného kontaktu mezi občany a evropskými orgány; v této souvislosti s nadějí očekává na půdě EP analýzu a projednání návrhů pracovní skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, které budou předloženy příští rok;

Oborové příspěvky k evropskému semestru pro rok 2015

Rozpočtové politiky

30.  upozorňuje, že vydání bílé knihy o rozpočtovém stabilizačním mechanismu eurozóny, které je ohlášeno na jaro 2017, se časově shoduje s přezkumem víceletého finančního rámce v polovině období; v této souvislosti připomíná svůj požadavek, aby jakékoli další prostředky nebo nový nástroj spadaly pod rozpočtovou kontrolu Parlamentu a aby byly financovány nad rámec stropů VFR na období 2014–2020;

31.  připomíná, že nedostatek prostředků na platby zůstává akutní i v roce 2015, zejména kvůli nedostatečným platebním stropům a nedostatečným částkám zapsaným do rozpočtu; obává se, že tento stav bude i nadále ohrožovat řádné provádění nových programů v rámci VFR na období 2014–2020 a že budou znevýhodněni příjemci prostředků, zejména místní, regionální a vnitrostátní orgány, které čelí ekonomickým a sociálním tlakům;

Politika zaměstnanosti a sociální politika

32.  bere na vědomí doporučení o potřebě přistoupit k novým reformám trhu práce a vyzývá k tomu, aby při provádění těchto reforem byla zaručena sociální ochrana a sociální dialog (v souladu s vnitrostátními postupy) a zajištěn politický konsensus, který je pro udržitelnost a účinnost těchto reforem nezbytný; domnívá se, reformy trhu práce by měly zajistit potřebnou rovnováhu mezi flexibilitou a zabezpečením pro zaměstnance i zaměstnavatele a neměly by vést například k vyloučení pracovníků z kolektivního vyjednávání, k nižším mírám produktivity nebo nižším úrovním zaměstnanosti; vyzývá k ambiciózním reformám trhu práce v těch členských státech, kde jsou stále ještě potřebné, s využitím toho, že jsme nyní dosáhli bodu obratu v hospodářském cyklu; domnívá se, že tyto reformy by měly vést k omezení roztříštěnosti trhu, podnícení tvorby pracovních míst, ke snížení nejistoty a chudoby s cílem zvýšit produktivitu a konkurenceschopnost našeho hospodářství a zároveň prostřednictvím investic do lidského kapitálu zajistit více pracovních míst a důstojné mzdy; zdůrazňuje, že pro vytvoření udržitelného trhu práce jsou důležité i další strukturální reformy, jako je reindustrializace;

33.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby její politické pokyny v oblasti reforem trhu práce měly mimo jiné za cíl snížení segmentace, zajištění lepšího předvídání potřeby pracovních sil a přizpůsobování kvalifikací podle pracovních míst, rostoucí začleňování ohrožených skupin, snižování chudoby pracujících, podporu rovnosti mezi muži a ženami, posílení práv zaměstnanců s neobvyklými smlouvami a poskytování větší sociální ochrany osobám samostatně výdělečně činným;

34.  uznává, že stanovení minimálních mezd je v pravomoci členských států, což musí být v souladu se zásadou subsidiarity respektováno;

35.  konstatuje, že některé reformy trhu práce zavedly nové typy smluv, z nichž některé podle Komise zvýšily nejistotu na trzích práce, protože v mnoha případech vyžadují nespravedlivou flexibilitu od mladších generací; se znepokojením bere na vědomí údaje z některých členských států, v nichž bylo 90 % nových smluv uzavřeno na dobu určitou, což se dotýká zejména mladých lidí a žen, a podle OECD(7) se jedná o jednu z přímých příčin zvyšující se nerovnosti, přestože v některých případech jsou tyto pracovní podmínky zaměstnanci konkrétně vyžadovány s cílem dosáhnout lepší rovnováhy mezi pracovním a osobním životem nebo dodatečných výdělků; vyzývá členské státy k dosažení součinnosti mezi vnitrostátními politikami a evropskou politikou soudržnosti s cílem posílit jejich dopad na tyto prioritní skupiny; je znepokojen zejména nárůstem smluv bez stanovení pracovní doby; domnívá se, že všechny typy smluvních ujednání by měly pracovníkům poskytovat přístup k základnímu souboru práv a přiměřené sociální ochraně;

36.  bere na vědomí, že vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti v Unii, zejména v některých členských státech, vede ke zvyšování počtu pracovníků, kteří ztrácejí nárok na dávky ještě před tím, než najdou nové pracovní místo; konstatuje, že několik členských států omezilo přístup k těmto dávkám nebo snížilo jejich výši či dobu, během níž existuje nárok na jejich vyplácení; vyzývá členské státy, aby v rámci svých kompetencí zachovávaly rovnováhu mezi přiměřenou sociální ochranou a adekvátními pobídkami k aktivnímu hledání pracovního místa, v jejichž rámci by lidem hledajícím práci byla poskytována individualizovaná podpora bez represivních opatření, která omezují sociální práva; vyzývá členské státy, aby přijaly silná aktivační opatření s cílem dosáhnout účinnějších výsledků; uznává, že lepší politika zaměstnanosti a sociální ochrany s cílem poskytovat lidem aktivní podporu a ochranu patří ke klíčovým prvkům udržitelného hospodářského růstu; požaduje vypracování konkrétní studie o těchto pobídkách na úrovni EU a vyzývá členské státy, aby v souladu s vnitrostátními postupy zavedly systémy minimálního příjmu s cílem předejít územní koncentraci sociálního vyloučení a zaručit domácnostem minimální příjmy;

37.  vítá snižování míry nezaměstnanosti mladých lidí, poukazuje však na to, že její výše je v mnoha členských státech a regionech stále alarmující a neodráží nezbytně čistý počet nově vytvořených pracovních míst; zdůrazňuje, že se prohloubil i problém nejistoty pracovních míst a podzaměstnanosti a že v roce 2014 pracovalo 43 % mladých lidí na dočasnou smlouvu a 32 % na částečný úvazek; vítá rozhodnutí Komise uvolnit 1 mld. EUR jako zálohu na financování systému záruk pro mladé lidi; vyzývá členské státy, aby rychle a účinně využily veškeré dostupné prostředky k provádění Iniciativy pro zlepšení zaměstnanosti mladých lidí a dodržovaly přitom minimální standardy kvality; dále vyzývá k tomu, aby tyto finanční prostředky byly pečlivě a průběžně monitorovány k zajištění toho, aby mladým lidem pomáhaly k dlouhodobému zapojení na trhu práce; vyzývá členské státy, aby podporovaly výuku jazyků a usnadňovaly mobilitu prostřednictvím programů jako ERASMUS+ nebo ERASMUS pro mladé podnikatele a aby se také zapojovaly do sítě pro zaměstnanost EURES; zdůrazňuje rovněž význam propagace a podpory učňovského školství jakožto prostředku, díky němuž mladí lidé získají profesní kvalifikace, jež jim usnadní vstup na trh práce;

38.  konstatuje, že doposud existují významné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, pokud jde o úspěšnost při zavádění záruky pro mladé lidi a Iniciativy pro zlepšení zaměstnanosti mladých lidí; konstatuje, že podle odhadů Mezinárodní organizace práce by vyřešení otázky nezaměstnanosti mladých lidí v Unii vyžadovalo částku ve výši 21 miliard EUR a že současný finanční příslib Komise je naprosto nedostačující a je nutné jej navýšit na dostatečnou úroveň; vyzývá Komisi, aby při navrhování minimálních norem a osvědčených postupů pro zavádění záruk pro mladé lidi spolupracovala s členskými státy a organizacemi zastupujícími mládež;

39.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily svou snahu o řešení sociálního a mzdového dumpingu v Unii, jelikož výrazně poškozuje dotčené pracovníky i systémy sociální ochrany členských států; vyzývá rovněž k tomu, aby do těchto snah byli na všech úrovních zapojeni sociální partneři;

40.  zdůrazňuje skutečnost, že nejistota pracovního místa nepříznivě ovlivňuje rozhodování mladých lidí o tom, zda budou mít děti, což negativně ovlivňuje demografický vývoj členských států;

41.  vyzývá Komisi, aby členským státům poskytovala vodítka, pokud jde o řešení nízkého zapojení žen na trhu práce, a to prostřednictvím řešení segregace na trhu práce, rozdílů v odměňování mezi ženami a muži a nerovného rozdělení pečovatelských povinností; zdůrazňuje, že je zapotřebí širší náhled na rovnost pohlaví, jenž by se nezaměřoval jen na míru zaměstnanosti;

42.  zdůrazňuje, že nejlepším způsobem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení je zaměstnanost a že by se členské státy měly zaměřit na usnadnění přístupu na trh práce, zejména pro mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané;

Vnitřní trh

43.  vítá nový přístup Komise k zefektivnění procesu evropského semestru; oceňuje v této souvislosti práci, kterou Komise odvedla při formulování doporučení pro jednotlivé země týkajících se jednotného trhu, ovšem nepovažuje ji za dostatečnou; žádá, aby při řízení a koordinaci hospodářských politik bylo vyvinuto větší úsilí o zajištění jednotného a spravedlivého provádění rámce pro správu ekonomických záležitostí ve všech členských státech a měření dopadů této správy ve všech těchto státech;

44.  podporuje důraz kladený v doporučeních pro jednotlivé země na rok 2015 na nutnost odstranit v klíčových odvětvích neodůvodněná omezení a vstupní překážky; naléhavě žádá dotčené členské státy, aby vzaly tato doporučení maximálně v potaz a aby odstranění těchto překážek pro růst jednotného trhu považovaly za bezprostřední prioritu;

45.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Rady, Komise a Euroskupiny, prezidentovi Evropské centrální banky a parlamentům členských států.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Proces evropského semestru má zajistit integrovanou koordinaci hospodářských politik na úrovni EU prostřednictvím kombinace nástrojů makroekonomického a fiskálního dohledu, jenž je nutný pro řízení konvergence a vzájemné provázanosti členských států.

Součástí ročního cyklu evropského semestru jsou doporučení pro jednotlivé země, která poskytují rady jednotlivým členským státům ohledně opatření nezbytných k podpoře růstu při současném zachování zdravých veřejných financí. Doporučení pro jednotlivé země z roku 2015 vycházejí z politických priorit vymezených v poslední roční analýze růstu předložené Komisí a v červenci 2015 je schválila Evropská rada.

Hospodářské prognózy pro příští rok vykazují znaky hospodářského oživení, kladnou míru růstu, rostoucí míru inflace a zlepšený fiskální výhled, zčásti způsobený značným fiskálním úsilím a strukturálními reformami, které provedlo mnoho členských států. Je však třeba konstatovat, že hospodářský růst stále spočívá na křehkých základech.

Zpravodaj v této souvislosti vítá čtyři hlavní politické priority stanovené v letošním cyklu: zvýšení investic, provedení nezbytných strukturálních reforem, fiskální odpovědnost a zlepšení politik zaměstnanosti členských států.

Vzhledem k velmi nízké míře provádění doporučení pro jednotlivé země ve většině členských států se zpravodaj domnívá, že se hospodářská a finanční situace a situace v oblasti zaměstnanosti v EU zlepší jen tehdy, budou-li provedeny ambiciózní strukturální reformy. Zpravodaj dále zdůrazňuje, že strukturální reformy jsou zásadní podmínkou pro to, aby iniciativy EU, jako je EFSI, přinesly konkrétnější výsledky. 

Zpravodaj se znepokojením konstatuje, že ve většině členských států panuje vysoká míra nezaměstnanosti. Zdůrazňuje, že pružné trhy práce hrají zásadní úlohu v boji proti nezaměstnanosti. Zpravodaj se domnívá, že ke zvýšení míry zaměstnanosti je třeba se odklonit od zdanění práce a přiklonit se k jiným zdrojům zdanění.

V roce 2015 se počet doporučení pro jednotlivé země výrazně snížil ve snaze zaměřit se na klíčové prioritní otázky, což odráží úsilí Komise o zefektivnění celého procesu evropského semestru. Zpravodaj tento přístup vítá, současně se však domnívá, že je třeba vyvinout další úsilí vedoucí k posílení procesu a ke zvýšení míry provádění a účinnosti doporučení pro jednotlivé země. Jako příklad může zpravodaj uvést, že zapojení vnitrostátních parlamentů do všech fází procesu evropského semestru by zlepšilo ztotožnění se členských států s doporučeními pro jednotlivé země.

Výbor pro hospodářské a měnové záležitosti (ECON) v této souvislosti uspořádal dne 15. září 2015 výměnu názorů se zástupci vnitrostátních parlamentů, na níž si účastníci předávali zkušenosti týkající se procesu evropského semestru. Zejména se ukázalo, že vnitrostátní parlamenty by měly hrát zásadní roli při přípravě národních programů reforem, čímž by zvýšily ztotožnění se členských států s doporučeními pro jednotlivé země a zlepšily demokratickou odpovědnost celého procesu evropského semestru. Následuje shrnutí hlavních závěrů této výměny názorů.

Výměna názorů o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2015

Dne 15. září 2015 uspořádal Výbor pro hospodářské a měnové záležitosti (ECON) výměnu názorů se zástupci vnitrostátních parlamentů EU o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2015. Setkání se zúčastnili delegáti z Belgie, České republiky, Německa, Estonska, Irska, Francie, Chorvatska, Itálie, Kypru, Lucemburska, Maďarska, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovinska, Finska a Švédska.

Valná většina účastníků považovala evropský semestr za vhodný rámec pro koordinaci politik v EU. Nejnovější změny, jež mají zefektivnit jeho podobu, včetně více cíleného formulování a dřívějšího uveřejnění doporučení pro jednotlivé země, byly převážně hodnoceny jako vítané. Bylo nicméně určeno šest hlavních oblastí ke zlepšení:

Provádění doporučení pro jednotlivé země – z nejnovějších zkušeností vyplývá, že doporučení pro jednotlivé země nejsou prováděna v uspokojivé míře, což odráží zejména nedostatečné ztotožnění členských států s těmito doporučeními, které souvisí se skutečností, že vnitrostátní parlamenty se většinou zapojují až v pozdějších fázích semestru (tj. při předkládání návrhu rozpočtu na podzim). Zlepšení nejen v provádění doporučení samotných, ale také pokud jde o demokratickou odpovědnost za celý proces, by proto mohlo přinést včasnější zapojení vnitrostátních parlamentů, a to již na jaře (tj. v rámci přípravy národního programu reforem a programů stability a konvergenčních programů, parlamentní rozpravy o návrzích doporučení pro jednotlivé země předložených Komisí). Pokud jde o eurozónu, byla jako jeden z faktorů pro dosažení většího pokroku v provádění doporučení ze strany členských zemí (zejména v souvislosti s optimální orientací fiskální politiky eurozóny nebo vyrovnáním běžného účtu v eurozóně) zvažována také větší soudržnost mezi doporučeními pro eurozónu jako celek a pro jednotlivé členské státy.

Oblast působnosti rámce – někteří účastníci se domnívali, že při stávajícím nastavení není dostatečně zohledňován sociální rozměr celého procesu a že doporučení pro jednotlivé země jsou vystavěna na příliš zjednodušených základech, neboť strukturálnější reformy by automaticky nevedly k většímu růstu a lepším pracovním místům. Doporučilo se proto přistupovat ke strukturálním reformám způsobem, který bude více dbát na prosperitu a bude zaměřen na jednotlivé země.

Flexibilita rámce – několik delegátů požadovalo větší flexibilitu, pokud jde o rozhodnutí členských států týkající se prostředků pro provádění doporučení pro jednotlivé země obecně a posouzení fiskálních cílů s ohledem na uprchlickou krizi konkrétně. Rámec by měl kromě toho umožňovat dostatečnou míru flexibility, aby se zohlednily harmonogramy vnitrostátních voleb, které by např. mohly způsobit prodlevu v přípravě návrhu rozpočtového plánu (např. všeobecné volby v Portugalsku a Polsku konané letos na podzim).

Uplatňování rámce – tento aspekt se dostal do popředí v rámci diskuse o přebytku běžného účtu Německa, kdy někteří účastníci vyjádřili názor, že doporučení ke snížení nerovnováhy běžného účtu postrádají vyváženost ve vztahu k zemím se schodkem a zemím s přebytkem, a to nejen pokud jde o jejich formulaci, ale i o jejich uplatňování. Rámec jako takový by měl být navíc uplatňován bez ohledu na velikost členského státu. Některé členské státy na druhou stranu namítaly, že přebytek běžného účtu Německa odráží úspěšný ekonomický model této země, a kritika je proto z politického i hospodářského hlediska nemístná. V tomto ohledu je důležité připomenout, že postup při makroekonomické nerovnováze vychází spíše z orientačních prahových hodnot (včetně salda běžného účtu) než ze zákonných stropů, jako je tomu v případě schodku veřejných financí v rámci postupu při nadměrném schodku. Země s přebytkem běžného účtu ostatně zůstává za jinak stejných podmínek v ekonomicky bezpečnější pozici.

Úloha Euroskupiny – hojně se diskutuje o otázce institucionálního rámce Euroskupiny a její úloze v rámci evropského semestru, neboť Euroskupina přijímá svrchovaná rozhodnutí, aniž by to bylo formálně podloženo Smlouvami a aniž by byla zajištěna demokratická legitimita. V tomto ohledu je třeba vědět, do jaké míry má Euroskupina právo přijímat rozhodnutí, jestliže nejsou zastoupeny všechny členské státy eurozóny.

Další témata – účastníci se také krátce zabývali způsoby zlepšení konkurenceschopnosti členských států EU, nezbytností stanovení společných pravidel pro zdanění právnických osob a (nedostatečným) zastoupením Evropy na mnohonárodních fórech. Projednávala se také sjednocující metodika pro výpočet strukturální fiskální konsolidace.

Převážná část účastníků uvítala možnost diskutovat o otázkách spojených s evropským semestrem společně s Evropským parlamentem, přičemž bylo zdůrazněno, že je zapotřebí častějších výměn, a to i mezi vnitrostátními parlamenty a o širších otázkách (jako je dialog o zprávě pěti předsedů). Nakonec předseda výboru ECON Gualtieri poznamenal, že pokud jde o hospodářskou politiku, vzniká mezi Evropským parlamentem a Komisí široký konsensus ohledně orientace společné fiskální politiky na úrovni eurozóny a stanovení souboru opatření, který by pomohl podpořit udržitelný růst. V otázkách procedurálních aspektů vyzval zástupce Evropského parlamentu i parlamentů členských států, aby hledali způsob, jak pozitivně přispět k práci Komise a posílit demokratický rozměr evropského semestru.

29.9.2015

STANOVISKO Rozpočtového výboru(*)

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2015

(2015/2210(INI))

Navrhovatel: Jean Arthuis

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že roční analýza růstu předložená Komisí dne 28. listopadu 2014 vymezuje tři hlavní pilíře pro rok 2015 – koordinovanou podporu soukromých investic, obnovený závazek ke strukturálním reformám a úsilí o fiskální odpovědnost – a poprvé klade důraz na to, jak by měl k dosažení těchto cílů přispět rozpočet EU;

B.  vzhledem k tomu, že uplynulý semestr byl bohatý na rozpočtové kroky provedené ve snaze dosáhnout cílů stanovených v roční analýze růstu – bylo přijato nařízení o zřízení Evropského fondu pro strategické investice, byly zahájeny operační programy v rámci Fondu soudržnosti, prostředky na závazky z období 2007–2013 nevyužité v roce 2014 byly přeneseny do roků 2015, 2016 a 2017 a bylo zvýšeno předběžné financování Evropské iniciativy pro mládež;

C.  vzhledem k tomu, že tato opatření dokládají přidanou hodnotu rozpočtu EU, avšak také upozornila na meze společného politického postupu na úrovni EU dané rozpočtem, který nemá skutečné vlastní zdroje, jehož výše je trvale pod 1 % HDP EU a který je svázán sedmiletým rámcem;

D.  vzhledem k postoji Rady k rozpočtu na rok 2016, který snižuje prostředky na závazky o 563,6 milionů EUR a prostředky na platby o 1,4 miliardy EUR, a znovu tak podhodnocuje skutečné platební potřeby EU, což je v rozporu s plánem Komise na snižování počtu neuhrazených faktur;

1.  vítá zprávu pěti předsedů „Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“, avšak kritizuje skutečnost, že harmonogram jejího plnění je příliš pomalý a že toto tempo nestačí reformním potřebám spuštěným řeckou krizí;

2.  vítá kroky přijaté za účelem zjednodušení a posílení evropského semestru, jmenovitě větší důraz na priority, snížení počtu dokumentů a prodloužení lhůt k jejich prodiskutování, větší politický dosah a zapojení vnitrostátních orgánů;

3.  vítá návrhy týkající se posílení parlamentní kontroly, zejména návrh uzpůsobit struktury Evropské parlamentu specifičnosti jednotné měny nezbytné k budování skutečné hospodářské a měnové unie;

4.  zdůrazňuje, že Komise chápe zásadní úlohu vnitrostátních a regionálních orgánů při podpoře nezbytných strukturálních reforem, uplatňování fiskální odpovědnosti a povzbuzování investic na podporu zaměstnanosti a růstu;

5.  vítá výzvu k tomu, aby mezivládní nástroje, jako je Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, byly začleněny do primárního práva Unie, což jim propůjčí plnou demokratickou legitimitu;

6.  zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat všechna stávající pravidla Paktu o stabilitě a růstu, aby se konsolidovaly veřejné finance;

7.  vítá zahájené úvahy o mechanismu stabilizace rozpočtů v eurozóně, který by mohl představovat první krok k vytvoření evropského ministerstva financí; upozorňuje, že vydání bílé knihy na toto téma, které je ohlášeno na jaro 2017, se časově shoduje s revizí víceletého finančního rámce v polovině období; v této souvislosti připomíná svůj požadavek, aby jakékoli další prostředky nebo nový nástroj spadaly pod rozpočtovou kontrolu Parlamentu a aby byly financovány nad rámec stropů VFR na období 2014–2020;

8.  znovu poukazuje na potřebu vytvořit nový systém vlastních zdrojů, který by měl vést ke skutečné reformě financování Unie, aniž by se zvýšila daňová zátěž občanů, a k navázání skutečného kontaktu mezi občany a evropskými orgány; v této souvislosti s nadějí očekává na půdě EP analýzu a projednání návrhů pracovní skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, které budou předloženy příští rok;

9.  připomíná, že nedostatek prostředků na platby zůstává akutní i v roce 2015, zejména kvůli nedostatečným platebním stropům a nedostatečným částkám zapsaným do rozpočtu; obává se, že tento stav bude i nadále ohrožovat řádné provádění nových programů v rámci VFR na období 2014–2020 a že budou trestáni příjemci prostředků, zejména místní, regionální a vnitrostátní orgány, které čelí ekonomickým a sociálním tlakům;

10.  vítá přijetí nařízení, kterým se zřizuje Evropský fond pro strategické investice, jako prostředek k povzbuzení soukromých investic, a zdůrazňuje zásluhu Parlamentu na minimalizaci přesunu prostředků z programu Horizont 2020 a z Nástroje pro propojení Evropy; připomíná svůj závazek snížit v průběhu ročního rozpočtového procesu škrty;

11.  pokládá za klíčové, aby tento plán uspěl, a proto bude co nejbedlivěji sledovat jeho uskutečňování, zejména všechny snahy o přesuny investičních výdajů a veřejného dluhu z rozvah členských států.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

28.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

13

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Jonathan Arnott, Jean Arthuis, Jean Arthuis, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Iris Hoffmann, Monika Hohlmeier, Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Ernest Maragall, Siegfried Mureşan, Victor Negrescu, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Paul Tang, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Monika Vana, Daniele Viotti, Marco Zanni, Auke Zijlstra

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Michał Marusik, Andrej Plenković, Nils Torvalds, Anders Primdahl Vistisen

24.9.2015

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

pro Hospodářský a měnový výbor

k Evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2015

(2015/0000(INI))

Navrhovatel(*): Sergio Gutiérrez Prieto

(*) Postup s přidruženými výbory – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že v mnoha členských státech přetrvávají velké deficity, zatímco v jiných se hromadí přebytky běžného účtu, a že je nutné vyvinout a koordinovat programy fiskální odpovědnosti, které tyto rozdíly zohlední a budou slučitelné s tvorbou důstojných pracovních míst, což povede ke kvalitní zaměstnanosti, hospodářskému růstu a následně k udržitelnému sociálnímu státu pro budoucí generace; vyzývá Komisi, která již obdržela návrhy vnitrostátních rozpočtů na rok 2016, aby v rámci fiskální politiky stanovené v Paktu o stabilitě a růstu plně využila jeho stávající pružnosti(8) , aby případně stanovila pružný postup fiskální odpovědnosti na vnitrostátní úrovni, který bude lépe odrážet cyklické situace v jednotlivých členských státech a který umožní přijímání sociálně odpovědných a hospodářsky efektivních politik zaměřených na tvorbu důstojných pracovních míst, což povede ke kvalitní zaměstnanosti a sociálním investicím do kvalitních služeb;

2.  zastává názor, že zatímco členské státy s vysokými schodky či mírou zadlužení musí pokračovat ve svém úsilí o dosažení fiskální udržitelnosti, členské státy s fiskálním prostorem by měly tento prostor využít k oživení domácí poptávky a podnícení investic příznivých pro růst;

3.  vyjadřuje politování nad tím, že se všeobecně neodkazuje na cíle strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti a inteligentního a udržitelného růstu; zdůrazňuje, že na sociální politiky a politiky v oblasti zaměstnanosti by se nemělo nahlížet pouze z hlediska nákladů, ale rovněž z hlediska dlouhodobých přínosů; vyzývá proto k začlenění příslušných sociálních a environmentálních cílů do nového hodnotícího rámce s cílem zajistit, že doporučení pro jednotlivé země budou předkládána všem zemím, které nedosahují pokroku v oblasti snižování chudoby, tvorby důstojných pracovních míst, předcházení předčasnému ukončování školní docházky, podpory celoživotního vzdělávání, účinnosti zdrojů a předcházení změně klimatu;

4.  požaduje, aby do doporučení pro jednotlivé země bylo začleněno doporučení Komise(9) o preventivních reorganizacích podniků ohrožených platební neschopností a prominutí dluhů podnikatelským subjektům v úpadku, ať se jedná o fyzické či právnické osoby, s cílem dát podnikům druhou šanci; rovněž Komisi vyzývá, aby přezkoumala možnost rozšíření takových programů na rodiny ohrožené soudním vystěhováním s cílem zajistit větší sociální soudržnost omezením rizika bezdomovectví; zdůrazňuje, že ačkoli se finanční nouze domácností zmírnila, je stále nad úrovní předchozího desetiletí a podle Komise zůstává velká mezera mezi úrovní finanční tísně nízkopříjmových domácností a domácností ve vyšším příjmovém kvartilu(10);

5.  konstatuje, že ačkoli schodky byly v mnoha zemích sníženy, tento proces měl v Unii také za následek výrazné snížení veřejných investic; vítá tedy posílení evropské investiční politiky zaměřené na oživení růstu a tvorbu pracovních míst a vyzývá k vyvinutí dalšího úsilí k zajištění financování reálné ekonomiky; je toho názoru, že hlavními cíli projektů, které získávají podporu z EFSI, by měla být tvorba důstojných pracovních míst vedoucích ke kvalitní zaměstnanosti a dosahování sociální, hospodářské a územní soudržnosti; je přesvědčen, že je třeba přijmout silnější opatření v reakci na výzvu Parlamentu(11) , aby byly prosazovány nejen ty sociální investice, které přináší finanční zisk, ale rovněž ty, jejichž cílem je prosazovat pozitivní sociální dopad a snižování nerovnosti, a to mimo jiné prostřednictvím zlepšování veřejných služeb a podpory tvorby pracovních míst pro znevýhodněné kategorie osob; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je nutné, aby byly posíleny regulační nástroje Komise (jako jsou posouzení dopadů či hodnocení apod.) a docházelo ke kontrolám a monitorování tam, kde se investice uskutečňují;

6.  zdůrazňuje, že přestože jsou malé a střední podniky hlavními tvůrci pracovních míst v Unii, i nadále čelí těžkostem, jako je přístup k úvěrům, zbytečná administrativní zátěž a byrokracie, které brání jejich růstu a udržitelnosti a oslabují jejich potenciál, pokud jde o tvorbu pracovních míst; bere na vědomí iniciativu Komise zaměřenou na modernizaci regulačního a správního prostředí s cílem zlepšit investiční klima a podmínky pro malé a střední podniky a podporuje doporučení, která povedou ke zlepšením a zároveň budou dodržovat sociální a pracovněprávní normy; zdůrazňuje význam investic do rozvoje inovativních zdrojů financování, jako jsou crowdfunding a mikroúvěry, a investic zaměřených na podporu rozvoje malých a středních podniků, mikropodniků, inovativních začínajících podniků a podniků podporujících například zelená pracovní místa;

7.  připomíná, že regiony, které jsou výrazně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, mají často vyšší míru nezaměstnanosti a dosahují nižšího hospodářského růstu; je proto toho názoru, že potřebují investice, které jim pomohou zlepšit růstový potenciál a přitáhnou zájemce o život v těchto oblastech, aby byla zajištěna jejich udržitelnost;

8.  bere na vědomí doporučení o potřebě přistoupit k novým reformám trhu práce a vyzývá k tomu, aby při byla provádění těchto reforem zaručena sociální ochrana a sociální dialog (v souladu s vnitrostátními postupy) a zajištěn politický konsensus, který je pro udržitelnost a účinnost těchto reforem nezbytný; domnívá se, reformy trhu práce by měly zajistit potřebnou rovnováhu mezi flexibilitou a zabezpečením pro zaměstnance i zaměstnavatele a neměly by vést například k vyloučení pracovníků z kolektivního vyjednávání, k nižším mírám produktivity nebo nižším úrovním zaměstnanosti; vyzývá k ambiciózním reformám trhu práce v těch členských státech, kde jsou stále ještě potřebné, s využitím toho, že jsme nyní dosáhli bodu obratu v hospodářském cyklu; tyto reformy by měly vést k omezení roztříštěnosti trhu, podnícení tvorby pracovních míst, ke snížení nejistoty a chudoby s cílem zvýšit produktivitu a konkurenceschopnost našeho hospodářství a zároveň prostřednictvím investic do lidského kapitálu zajistit více pracovních míst a důstojné mzdy; zdůrazňuje, že pro vytvoření udržitelného trhu práce jsou důležité i další strukturální reformy, jako je reindustrializace;

9.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby její politické pokyny v oblasti reforem trhu práce měly mimo jiné za cíl snížení segmentace, zajištění lepšího předvídání potřeby pracovních sil a přizpůsobování kvalifikací podle pracovních míst, rostoucí začleňování ohrožených skupin, snižování chudoby pracujících, podporu rovnosti mezi muži a ženami, posílení práv zaměstnanců s neobvyklými smlouvami a poskytování větší sociální ochrany osobám samostatně výdělečně činným;

10.  vítá snížení míry nezaměstnanosti v Unii; zdůrazňuje však, že úrovně nezaměstnanosti jsou i nadále vysoké, a žádá členské státy, aby zaujaly celostnější přístup k provádění účinných, aktivních politik na trhu práce zaměřených jak na zaměstnatelnost uchazečů o práci, tak na inkluzivnější trh práce, včetně dodatečných podpůrných opatření jak pro uchazeče o práci, tak pro zaměstnavatele; zdůrazňuje, že v rámci řešení dlouhodobé nezaměstnanosti je třeba se zaměřit na problémy nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a zastarávání kvalifikace, a domnívá se, že je nezbytná lepší koordinace těchto politik na vnitrostátní i evropské úrovni; volá po větším počtu důraznějších opatření na podporu a další rozvoj účinného odborného vzdělávání a přípravy, spolupráce mezi vzdělávacími institucemi, podniky, organizacemi zaměstnavatelů a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami a zdůrazňuje, že je třeba zvyšovat účinnost veřejných i soukromých služeb v oblasti zaměstnanosti s cílem řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na trhu a usnadnit hledání práce v Unii;

11.  připomíná dobře známý problém, že v některých členských státech chybí strukturální reformy nebo jsou tyto reformy příliš pomalé, a domnívá se proto, že by Komise měla v rámci svých cílů v evropském semestru intenzivněji vyhodnocovat škody pro střednědobou tvorbu pracovních míst, které vznikají v důsledku nedostatečné odpovědnosti některých členských států, pokud jde o provádění strukturálních reforem;

12.  uznává, že stanovení minimálních mezd je v pravomoci členských států, což musí být v souladu se zásadou subsidiarity respektováno;

13.  poukazuje na to, že Mezinárodní měnový fond (MMF) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) varovaly před sociálními (chudobou pracujících) a hospodářskými problémy (utlumením vnitřní poptávky) způsobenými snižováními mezd, k němuž v posledních letech dochází; v této souvislosti zdůrazňuje, že přiměřená mzdová politika je pro zachování vnitřní poptávky klíčová, a že nárůst mezd by měl tudíž být lépe přizpůsoben změnám v produktivitě; trvá na tom, že je nutné zmínit význam zvyšování mezd, zejména v těch zemích, kde je výše mezd pod hranicí chudoby, aniž by však byla dotčena zásada subsidiarity; připomíná, že výše minimálních mezd se v jednotlivých členských státech zásadně liší, a opakuje svou žádost o provedení studie(12) na toto téma, včetně analýzy rozdílů v kupní síle mezi jednotlivými členskými státy; vybízí členské státy, aby stanovily minimální mzdy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy a zvážily jejich vliv na chudobu pracujících, příjmy domácností, celkovou poptávku a tvorbu pracovních míst;

14.  konstatuje, že některé reformy trhu práce zavedly nové typy smluv, z nichž některé podle Komise zvýšily nejistotu na trzích práce, protože v mnoha případech vyžadují nespravedlivou flexibilitu od mladších generací; se znepokojením bere na vědomí údaje z některých členských států, v nichž bylo 90 % nových smluv uzavřeno na dobu určitou, což se dotýká zejména mladých lidí a žen, a podle OECD(13)se jedná o jednu z přímých příčin zvyšující se nerovnosti, přestože v některých případech jsou tyto pracovní podmínky zaměstnanci konkrétně vyžadovány s cílem dosáhnout lepší rovnováhy mezi pracovním a osobním životem nebo dodatečných výdělků; vyzývá členské státy k dosažení součinnosti mezi vnitrostátními politikami a evropskou politikou soudržnosti s cílem posílit jejich dopad na tyto prioritní skupiny; je znepokojen zejména nárůstem smluv bez stanovení pracovní doby; domnívá se, že všechny typy smluvních ujednání by měly pracovníkům poskytovat přístup k základnímu souboru práv a přiměřené sociální ochraně;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vzaly na vědomí zprávu MMF o příčinách a důsledcích nerovnosti(14) , v níž se uvádí, že rostoucí rozdíly ve mzdách mají negativní dopad na růst a potenciál pro vytváření pracovních míst; požaduje zvýšené úsilí o přesunutí daňové zátěže z práce na jiné zdroje, účinná opatření v oblasti zdanění práce a spravedlivější trhy práce, které by zajišťovaly volný pohyb pracovníků po Evropě, a politiky přerozdělování, jež by zohledňovaly specifickou situaci každého členského státu s cílem zvýšit ekonomický růst, konkurenceschopnost a produktivitu a usnadnit a posílit hospodářskou a sociální konvergenci;

16.  bere na vědomí, že vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti v Unii, zejména v některých členských státech, vede ke zvyšování počtu pracovníků, kteří ztrácejí nárok na dávky ještě před tím, než najdou nové pracovní místo; konstatuje, že několik členských států omezilo přístup k těmto dávkám nebo snížilo jejich výši či dobu, během níž existuje nárok na jejich vyplácení; vyzývá členské státy, aby v rámci svých kompetencí zachovávaly rovnováhu mezi přiměřenou sociální ochranou a adekvátními pobídkami k aktivnímu hledání pracovního místa, v jejichž rámci by lidem hledajícím práci byla poskytována individualizovaná podpora bez represivních opatření, která omezují sociální práva; vyzývá členské státy, aby přijaly silná aktivační opatření s cílem dosáhnout účinnějších výsledků; uznává, že lepší politika zaměstnanosti a sociální ochrany s cílem poskytovat lidem aktivní podporu a ochranu patří ke klíčovým prvkům udržitelného hospodářského růstu; požaduje vypracování konkrétní studie o těchto pobídkách na úrovni EU a vyzývá členské státy, aby v souladu s vnitrostátními postupy zavedly systémy minimálního příjmu s cílem předejít územní koncentraci sociálního vyloučení a zaručit domácnostem minimální příjmy;

17.  vítá snižování míry nezaměstnanosti mladých lidí, poukazuje však na to, že její výše je v mnoha členských státech a regionech stále alarmující a není nezbytně založena na čistém počtu nově vytvořených pracovních míst; zdůrazňuje, že se prohloubil i problém nejistoty pracovních míst a podzaměstnanosti a že v roce 2014 pracovalo 43 % mladých lidí na dočasnou smlouvu a 32 % na částečný úvazek; vítá rozhodnutí Komise uvolnit 1 mld. EUR jako zálohu na financování systému záruk pro mladé lidi; vyzývá členské státy, aby rychle a účinně využily veškeré dostupné prostředky k provádění Iniciativy pro zlepšení zaměstnanosti mladých lidí a dodržovaly přitom minimální standardy kvality; dále vyzývá k tomu, aby tyto finanční prostředky byly pečlivě a průběžně monitorovány k zajištění toho, aby mladým lidem pomáhaly k dlouhodobému zapojení na trhu práce; vyzývá členské státy, aby podporovaly výuku jazyků a usnadňovaly mobilitu prostřednictvím programů jako ERASMUS+ nebo ERASMUS pro mladé podnikatele a aby se také zapojovaly do sítě pro zaměstnanost EURES; zdůrazňuje rovněž význam propagace a podpory učňovského školství jakožto prostředku, díky němuž mladí lidé získají profesní kvalifikace, jež jim usnadní vstup na trh práce;

18.  konstatuje, že doposud existují významné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, pokud jde o úspěšnost při zavádění záruky pro mladé lidi a Iniciativy pro zlepšení zaměstnanosti mladých lidí; konstatuje, že podle odhadů Mezinárodní organizace práce by vyřešení otázky nezaměstnanosti mladých lidí v Unii vyžadovalo částku ve výši 21 miliard EUR a že současný finanční příslib Komise je naprosto nedostačující a je nutné jej navýšit na dostatečnou úroveň; vyzývá Komisi, aby při navrhování minimálních norem a osvědčených postupů pro zavádění záruk pro mladé lidi spolupracovala s členskými státy a organizacemi zastupujícími mládež;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily svou snahu o řešení sociálního a mzdového dumpingu v Unii, jelikož výrazně poškozuje dotčené pracovníky i systémy sociální ochrany členských států; vyzývá rovněž k tomu, aby do těchto snah byli na všech úrovních zapojeni sociální partneři;

20.  zdůrazňuje skutečnost, že nejistota pracovního místa nepříznivě ovlivňuje rozhodování mladých lidí o tom, zda budou mít děti, což negativně ovlivňuje demografický vývoj členských států;

21.  připomíná, že je nutné řešit otázku nehlášené práce, která poškozuje hospodářství EU a vede k nekalé soutěži a narušení trhu a má za následek rostoucí nedostatek sociální a pracovněprávní ochrany pracovníků; vyzývá proto k tomu, aby rychle vstoupila v platnost evropská platforma pro boj proti nehlášené práci;

22.  domnívá se, že doporučení v tomto roce se téměř výhradně zaměřovala na trh práce, a nikoli na problémy vzniklé omezením služeb nebo kvality služeb pro potřebné; připomíná nutnost investic v oblasti včasného zásahu a prevence a dostupných a inkluzivních služeb vysoké kvality včetně vzdělávání od raného věku, podpory rodinám a komunitám, sociálních služeb a zdravotní péče; zdůrazňuje, že zvýšená poptávka po službách by rovněž mohla vést k významné tvorbě pracovních míst v sociálním odvětví, pokud bude efektivně řízena, a že odvětví zdravotní a sociální péče představují klíčové oblasti pro investice ve snaze dosáhnout udržitelného hospodářství; vyzývá Komisi, aby v rámci strategie Evropa 2020 podávala zprávy o tom, jakého pokroku bylo dosaženo při rozvíjení iniciativ zaměřených na investice do zdravotnictví a sociální péče s ohledem na kvalitu pracovních míst;

23.  zdůrazňuje skutečnost, že podle zprávy MMF(15)byla v posledních letech v některých členských státech oslabena progresivita daňových systémů, což přispělo k nárůstu nerovnosti; zastává názor, že daněmi jsou mnohem více zatíženi pracovníci s nízkými příjmy a malé a střední podniky s vyššími skutečnými daňovými sazbami; uznává, že zatímco zdanění spadá do pravomocí členských států, progresivní daňové systémy pomáhají zmírňovat nejhorší dopady hospodářských krizí, a domnívá se, že je důležité snížit zdanění práce a podniků s cílem zvýšit poptávku a vytvářet pracovní místa a zároveň zajišťovat dostatečné financování systémů sociální ochrany; zdůrazňuje, že je nutné řešit daňové podvody a daňové úniky v rámci jednotlivých členských států i mezi nimi;

24.  vyzývá Komisi, aby členským státům poskytovala vodítka, pokud jde o řešení nízkého zapojení žen na trhu práce, a to prostřednictvím řešení segregace na trhu práce, rozdílů v odměňování mezi ženami a muži a nerovného rozdělení pečovatelských povinností; zdůrazňuje, že je zapotřebí širší náhled na rovnost pohlaví, jenž by se nezaměřoval jen na míru zaměstnanosti;

25.  bere na vědomí potenciální hodnotu evropských automatických stabilizátorů; konstatuje, že Komise do doporučení pro jednotlivé země nezahrnula význam zachování silných automatických stabilizátorů v členských státech v návaznosti na své sdělení o posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie, jak to požadoval Parlament(16), a to i přes jejích významnou úlohu pro zachování sociální soudržnosti a oživení vnitřní poptávky a hospodářského růstu; vyzývá Komisi, aby s cílem umožnit účinnější analýzu a povzbudit ke stanovení osvědčených postupů a k jejich výměně mezi členskými státy vypracovala podrobný přehled rozhodnutí jednotlivých členských států v různých oblastech politik a jejich odpovídajících výsledků;

26.  zdůrazňuje, že sociální ekonomika zaměstnává více než 14 milionů osob, což je přibližně 6,5 % pracovníků Unie; vyjadřuje politování nad tím, že podniky sociální ekonomiky, jež představují 10 % evropských podniků – zejména se jedná o malé a střední podniky a o mikropodniky – narážejí na ještě více obtíží než tradiční podniky, pokud jde o získávání veřejného nebo soukromého financování; zdůrazňuje, že je třeba tyto podniky více podporovat, například tím, že jim bude umožněn přístup k různým formám financování, jako jsou evropské fondy, mikroúvěry a crowdfunding, a že získají lepší přístup k digitálnímu hospodářství; v této souvislosti se domnívá, že v doporučeních pro jednotlivé země musí být kladen větší důraz na úlohu podniků sociální ekonomiky při podpoře sociální a hospodářské soudržnosti v Evropě v souladu se strategií Evropa 2020;

27.  domnívá se, že ačkoli Komise uznala „nárůst chudoby a marginalizace“(17), kdy jeden ze čtyř lidí nyní zažívá chudobu, je politováníhodné, že doporučení pro jednotlivé země nezmiňují cíl strategie Evropa 2020 v oblasti chudoby; vyzývá k přijetí komplexní strategie boje proti chudobě založené na dostupnosti důstojných pracovních míst, jež povede ke kvalitní zaměstnanosti, službám a zavedení minimálního příjmu a sociální ochrany, v souladu se zásadou subsidiarity; zdůrazňuje, že jedním z nejlepších nástrojů v boji proti chudobě je vzdělávání, tedy nabývání kvalifikací pro zaměstnání; zdůrazňuje, že je třeba považovat růst osobního zadlužení za situaci, která zvyšuje osobní a všeobecnou ekonomickou zranitelnost;

28.  zdůrazňuje, že nejlepším způsobem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení je zaměstnanost a že by se členské státy měly zaměřit na usnadnění přístupu na trh práce, zejména pro mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané;

29.  se znepokojením bere na vědomí rychlý nárůst extrémních forem chudoby jako bezdomovectví v mnohých členských státech; vyzývá k tomu, aby všem členským státům byla adresována doporučení pro jednotlivé země týkající se strategií sociálního začleňování včetně boje proti extrémním formám chudoby, jako je bezdomovectví; souhlasí s Komisí v tom, že členské státy musí řešit bezdomovectví a riziko bezdomovectví prostřednictvím komplexních strategií založených na prevenci, přístupech zaměřených na získání bydlení, přezkumu norem a postupů týkajících se soudních vystěhování a dostupnosti skutečně cenově přijatelného ubytování poskytujícího stabilitu i ukončení kriminalizace bezdomovců; vyzývá ke zlepšení mezinárodní výměny osvědčených postupů a vzájemného učení a uznává v této souvislosti úlohu programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace;

30.  požaduje, aby byly provedeny důchodové reformy s přihlédnutím k opakovaným doporučením Parlamentu(18) , aby byla zajištěna udržitelnost, bezpečnost a přiměřenost důchodů pro ženy i muže tím, že budou posíleny důchodové režimy s cílem dosáhnout důstojného důchodového příjmu alespoň nad úrovní chudoby; domnívá se, že propojení důchodového věku se střední délkou života není jediným způsobem, jak čelit výzvám, jež představuje stárnutí, a že reformy penzijního systému by měly mimo jiné odrážet tendence na trhu práce, porodnost, demografickou situaci, zdravotní stav obyvatelstva a prosperitu země, pracovní podmínky a poměr ekonomické závislosti; připomíná, že nejlepší cestou, jak řešit problém stárnutí, je navýšit celkovou míru zaměstnanosti a stavět přitom mj. na sociálních investicích do aktivního stárnutí;

31.  je znepokojen tím, že při přípravě vnitrostátních programů reforem, konvergenčního programu, jakož i doporučení pro jednotlivé země hrají vnitrostátní parlamenty, sociální partneři a občanská společnost jen omezenou úlohu; bere však na vědomí změny průběhu evropského semestru v roce 2015, jež mají za cíl posílit vlastní odpovědnost na vnitrostátní úrovni, a zdůrazňuje, že reformy by měly být záležitostí zejména členských států; vyzývá Komisi, aby při zjednodušování stávajících mechanismů hospodářské správy upřednostnila reformu, která zaručí přiměřenou demokratickou legitimitu evropského semestru tím, že do procesu jeho přípravy a schvalování zapojí Evropský parlament i vnitrostátní parlamenty a zároveň bude konzultovat se sociálními partnery a občanskou společností;

32.  kritizuje skutečnost, že ne všechny členské státy do přípravy svých národních programů reforem zapojily své vnitrostátní parlamenty, vnitrostátní sociální partnery a občanskou společnost; vyzývá členské státy, aby do svých národních programů reforem zahrnuly podrobný přehled uvádějící, kteří aktéři byli zapojení a jakým způsobem; vyzývá Komisi, aby vypracovala přehled způsobů uplatňování různých vnitrostátních parlamentních postupů a zapojování zúčastněných stran do evropského semestru s cílem zlepšit celkovou účast;

33.  bere na vědomí doporučení Komise reformovat systémy zdravotní péče tak, aby splňovaly svůj účel, kterým je poskytovat univerzální přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči, což se týká i přístupu k cenově dostupným léčivům, zejména k léčivům nutným pro záchranu života, a tak, aby bylo zajištěno dodržování práv zdravotnického personálu; konstatuje, že v důsledku krize nedokázaly některé členské státy zajistit v plné míře péči o zdraví svého obyvatelstva;

34.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise do doporučení pro jednotlivé země nezahrnula význam a potenciál, který má ekologické hospodářství pro tvorbu pracovních míst a díky kterému by podle odhadů Komise mohlo být, budou-li uplatňovány ambiciózní politiky v oblasti energetiky a klimatu, jen v odvětvích energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie vytvořeno do roku 2020 až pět milionů pracovních míst.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

36

14

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Mara Bizzotto, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Jane Collins, Martina Dlabajová, Elena Gentile, Arne Gericke, Marian Harkin, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Zdzisław Krasnodębski, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Elisabeth Morin-Chartier, Georgi Pirinski, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Yana Toom, Ulla Tørnæs, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská, Inês Cristina Zuber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Georges Bach, Amjad Bashir, Tania González Peñas, Sergio Gutiérrez Prieto, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Michaela Šojdrová, Neoklis Sylikiotis

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Rosa Estaràs Ferragut

25.9.2015

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2015

(2015/2210(INI))

Navrhovatelka: Ildikó Gáll-Pelcz

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2015(19),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2015 nazvané „Evropský semestr pro rok 2015: doporučení pro jednotlivé země“ (COM(2015)0250),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2015 o přezkumu rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy(20),

1.  konstatuje, že jednotný trh je i nadále roztříštěný a nebyl dostatečně uskutečněn a že významný potenciál v oblasti inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu, inovací a vytváření pracovních míst zůstává stále nevyužit, a to zejména pokud jde o služby; vyzývá Komisi a členské státy, aby dostály svým závazkům a znovuoživení jednotného trhu považovaly i nadále za jednu z nejvyšších priorit Unie; domnívá se, že je naprosto nezbytné, aby významný potenciál jednotného trhu byl maximálně využit prostřednictvím celostního přístupu, a stimuloval tak růst a konkurenceschopnost; zdůrazňuje, že do evropského semestru by měla být zakomponována dalekosáhlá a dlouhodobá strategie EU pro růst a zaměstnanost s perspektivami na rok 2020 a dále; znovu proto opakuje svou výzvu k rychlému provedení všech příslušných právních předpisů EU a naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila účinnější využívání řízení o porušení povinností, a Evropskou radu, aby řízení o porušení povinnosti v příštích revizích Smlouvy o fungování Evropské unie dále propracovala;

2.  znovu vyzývá Komisi, aby s cílem pokrýt jasný soubor priorit se vztahem ke skutečné ekonomice předložila návrhy označující jednotný trh za specifický pilíř evropského semestru, a to včetně konkrétních pokynů a doporučení pro jednotlivé země v této oblasti; žádá Komisi, aby zlepšila vazby mezi pilíři; připomíná, že dobrá správa ekonomických záležitostí a její dopad mohou být účinné jen tehdy, budou-li do ní dostatečně zapojeni ti, kteří provádějí a uplatňují pravidla; vyzývá proto Komisi, aby začlenila dokončení všech rozměrů jednotného trhu – týkajících se zboží, služeb, kapitálu, pracovní síly, energie, dopravy a digitálního odvětví – do evropského semestru a doporučení pro jednotlivé země;

3.  vyzývá k posílení správy vnitřního trhu prostřednictvím evropského semestru tak, že bude stanoven soubor specifických ukazatelů měřících jeho výkonnost a budou k dispozici další údaje; vyzývá k tomu, aby do zpráv o jednotlivých zemích byl začleněn specifický oddíl, který bude ukazovat překážky a pokrok v otázkách vnitřního trhu;

4.  zdůrazňuje, že má-li evropský semestr získat rozměr jednotného trhu, měla by roční analýza růstu povzbuzovat členské státy k zapojování jejich regionálních a místních orgánů do diferencovaného přispívání k cílům Evropy 2020 a do navrhování a provádění vnitrostátních programů reforem na základě zásady správy jednotného trhu;

5.  žádá Komisi, aby vyzvala členské státy, aby do svých ročních vnitrostátních programů reforem začlenily konkrétní podrobný oddíl věnovaný jednotnému trhu, kde bude specifikován vývoj jeho integrace na vnitrostátní úrovni a budou uvedena opatření, která mají být přijata v následujícím roce; vyzývá Komisi, aby stejnou strukturu použila pro svá doporučení pro jednotlivé země;

6.  zdůrazňuje význam a přidanou hodnotu, které měly zprávy o integraci jednotného trhu z předešlých let, neboť přispívají k vymezení obecných priorit stanovených v roční analýze růstu, kterou vypracovává Komise, a k určení vhodných doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru; považuje proto za nanejvýš politováníhodné, že zpráva o integraci jednotného trhu za rok 2015 byla vynechána a že výzva Parlamentu zůstala bez odezvy;

7.  vítá nový přístup Komise k zefektivnění procesu evropského semestru; oceňuje v této souvislosti práci, kterou Komise odvedla při formulování doporučení pro jednotlivé země týkajících se jednotného trhu, ovšem nepovažuje ji za dostatečnou; žádá však, aby při řízení a koordinaci hospodářských politik bylo vyvinuto větší o zajištění jednotného a spravedlivého provádění rámce pro správu ekonomických záležitostí ve všech členských státech a měření dopadů této správy ve všech těchto státech;

8.  je znepokojen pokračující makroekonomickou nerovnováhou v některých členských státech, zejména vysokými mírami veřejného dluhu, značnými schodky běžných účtů a přehnanými riziky v bankovních systémech;

9.  podporuje důraz kladený v doporučeních pro jednotlivé země na rok 2015 na nutnost odstranit v klíčových odvětvích neodůvodněná omezení a překážky vstupu; naléhavě žádá dotčené členské státy, aby vzaly tato doporučení maximálně v potaz a aby odstranění těchto překážek pro růst jednotného trhu považovaly za bezprostřední prioritu;

10.  konstatuje, že jednotný trh je jednou z nejdůležitějších součástí evropského projektu, a uznává, že má-li být proces evropského semestru inkluzivní, pak by v něm měl Parlament hrát aktivní úlohu; vyzývá členské státy, jež neprovedly doporučení pro jednotlivé země související s vnitřním trhem, aby své důvody vysvětlily příslušnému parlamentnímu výboru (Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů); žádá, aby Parlament použil tato vysvětlení jako základ pro podněty, o něž se může Komise opírat při vytváření nových doporučení pro jednotlivé země, jež mají být zveřejněna v květnu;

11.  vyjadřuje politování nad množstvím stížností na nedostatky v provádění; žádá Komisi o lepší systém monitorování a zpětné vazby, pokud jde o provádění právních předpisů; žádá Komisi, aby přehodnotila právní rámce, jež mají vážné nedostatky v provádění;

12.  zdůrazňuje, že ve většině členských států jsou veřejné i soukromé investice nedostatečné; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala dodatečná opatření ke zlepšení a usnadnění přístupu malých a středních podniků (MSP) k financování (zejména podniků z klíčových odvětví včetně vyvíjejícího se digitálního odvětví), aby rovněž zajistila lepší prostředí pro podnikání, zjednodušila postupy, snížila administrativní zátěž na jednotném trhu a podporovala investice; zdůrazňuje, že pro úspěch Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) jsou důležité konkurenční a vysoce integrované trhy regulované kvalitními předpisy upravujícími podnikání;

13.  připomíná, že je zapotřebí zaměřit investice na priority stanovené ve strategii Evropa 2020, tj. vybudovat hospodářství založené na znalostech a inovacích, šířit zelenější a konkurenceschopnější hospodářství založené na účinnějším využívání zdrojů a podporovat hospodářství s vysokou úrovní zaměstnanosti, jež vede k vysoké úrovni sociální a územní soudržnosti; žádá Komisi, aby dodržela harmonogram pro zahájení činnosti EFSI na podzim 2015, a zajistila tak jeho kýžený účinek, tj. stimulovat reálnou ekonomiku a posílit oživení v členských státech; je toho názoru, že tyto investice budou sloužit k posílení konkurenceschopnosti EU v odvětvích, jež jsou klíčová pro růst, jako jsou služby, energetika, doprava a jednotný digitální trh;

14.  domnívá se, že MSP potřebují větší podporu Komise a členských států, aby mohly rozšiřovat své trhy, prosazovat inovace, zvyšovat své vývozní kapacity, stimulovat tvorbu pracovních míst a dosáhnout efektivnější konkurenceschopnosti, zejména na domácích trzích, a aby došlo ke zlepšení celkové produktivity; vyzývá k tomu, aby s cílem zlepšit přístup MSP k financování na domácích a mezinárodních trzích byly maximálně využívány příležitosti, jež představuje Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) na období 2014–2020; žádá o podporu dalších forem financování, které by představovaly alternativu k bankovnímu financování;

15.  zdůrazňuje, že pro zajištění rovných podmínek a zamezení nekalé soutěži a škodlivým narušením jednotného trhu je nutné zlepšit a posílit koordinaci zdaňování a obnovit úsilí o boj proti podvodům a daňovým únikům a přitom řádným způsobem zohledňovat pravomoci jednotlivých států;

16.  zdůrazňuje, že evropský semestr je zřejmou příležitostí k tlaku na větší pokrok ve snaze o vytvoření jednotného digitálního trhu; vítá v této souvislosti sdělení Komise o pracovním plánu na dokončení jednotného digitálního trhu; domnívá se, že je nezbytné napravit stávající fragmentaci vnitrostátních pravidel upravujících digitální služby a vybudovat inovativnější a transparentní jednotný digitální trh založený na řádné hospodářské soutěži, jenž přinese vysokou úroveň přístupnosti a ochrany spotřebitele; vyzývá Komisi, aby dodržela plánovaný harmonogram a zahájila 16 iniciativ, jejichž účelem je vybudovat v Evropě opravdový digitální jednotný trh, a přispět tak k hospodářskému oživení EU, zlepšit vnitřní a vnější konkurenceschopnost EU a šířit sociální soudržnost;

17.  je přesvědčen, že přínosy informačních a komunikačních technologií (IKT) jsou omezovány nedostatečnou úrovní digitálních schopností, nerovnoměrným pokrytím a vysokými náklady; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v doporučeních pro jednotlivé země a ve vnitrostátních programech reforem zařadily na prioritní místo vzdělávání jednotlivců a firem v oblasti digitálních technologií a zajištění přístupu všech občanů k síťové infrastruktuře;

18.  domnívá se, že členské státy musí zvýšit úsilí o modernizaci svých veřejných správ, a to rozšířením nabídky digitálních služeb určených občanům a podnikům, se zvláštním důrazem na MSP, zlepšením přístupu k těmto službám a usnadněním přeshraniční spolupráce a interoperability veřejné správy; podporuje uplatňování kapacit pro hodnocení a výměnu osvědčených postupů v digitálních službách;

20.  uznává, že řádnému fungování trhů s výrobky a službami brání několik omezení; podporuje práci Komise týkající se regulovaných profesí;

21.  konstatuje, že většina členských států neplní cíle strategie EU 2020, které byly stanoveny v oblasti výzkumu a vývoje; žádá Komisi, aby realizovala svůj záměr zveřejnit nejpozději na konci roku 2015 přezkum strategie EU 2020, a posílit tak roli jednotného trhu a jednotného digitálního trhu jakožto klíčových nástrojů pro oživení hospodářského růstu a tvorby kvalitních pracovních míst v EU; vyzývá členské státy, aby svá hospodářství důrazněji zaměřovaly na inovace a využívání znalostí;

22.  zdůrazňuje, že úplné a rychlé provedení právních předpisů EU v oblasti veřejných zakázek a koncesí by bylo znamenitou příležitostí k posílení inovací a přístupu MSP, k podpoře udržitelného rozvoje a modernizaci veřejné správy, neboť by tak došlo ke zvýšení kvality, účinnosti a transparentnosti veřejných výdajů a investic;

23.  je přesvědčen, že je třeba usilovat o to, aby se vnitrostátní parlamenty více ztotožnily s doporučeními pro jednotlivé země; vybízí členské státy, aby Komisi poskytovaly možnost představit doporučení pro jednotlivé země ve vnitrostátních parlamentech; mimoto vyzývá členské státy, aby prováděly doporučení pro jednotlivé země a důkladně přebíraly cíle EU jako vnitrostátní cíle; dále opakuje svou žádost, aby Komise podávala příslušnému výboru Parlamentu zprávy o opatřeních přijatých k zajištění pokroku při provádění doporučení pro jednotlivé země a o dosaženém pokroku.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

7

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Dennis de Jong, Pascal Durand, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Antanas Guoga, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Philippe Juvin, Antonio López-Istúriz White, Jiří Maštálka, Marlene Mizzi, Eva Paunova, Jiří Pospíšil, Marcus Pretzell, Robert Rochefort, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mihai Ţurcanu, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jan Philipp Albrecht, Lucy Anderson, Pascal Arimont, Ulrike Trebesius

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Clara Eugenia Aguilera García, Mario Borghezio, Roger Helmer, Flavio Zanonato

18.9.2015

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj

pro Hospodářský a měnový výbor

o Evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2015

(2015/2210(INI))

Navrhovatelka: Iskra Mihaylova

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí nový přístup vedoucí k racionalizovanějšímu evropskému semestru v roce 2015, který se bude zaměřovat na čtyři klíčové priority pro hospodářský růst: posilování investic, provádění strukturálních reforem, fiskální odpovědnost a zlepšování politiky zaměstnanosti; bere na vědomí doporučení pro jednotlivé země na rok 2015, která se zaměřují na motory růstu, jež umožňují udržitelnou obnovu a jejichž prostřednictvím lze dosáhnout pokroku v kratším časovém rámci (12-18 měsíců);

2.  připomíná, že racionální makroekonomický rámec je důležitý k dosažení cíle spočívajícího ve snížení nerovnosti v úrovních rozvoje ve smyslu článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie a že politika soudržnosti může být silným motorem k dosažení tohoto cíle, pokud je doprovázena pevným makroekonomickým rámcem; je hluboce znepokojen tím, že v členských státech s vysokými úrovněmi veřejného dluhu a makroekonomickou nerovnováhou může být schopnost čerpání a účinnost evropských strukturálních a investičních fondů (ESI) výrazně snížena; vyzývá proto Evropskou komisi, aby navrhla individuálně uzpůsobená opatření, jež podpoří včasné provádění a uskutečňování politiky soudržnosti a hospodářských cílů v těchto zemích;

3.  bere na vědomí užší vazby mezi cíli postupu evropského semestru a plánováním ESI fondů na období 2014–2020 a zejména systematické odkazy na doporučení pro jednotlivé země a národní programy reforem v programovém období; bere na vědomí studii nazvanou „Strategická ucelenost politiky soudržnosti: Srovnání programového období 2007–2013 a 2014–2020“, která ukazuje, že doporučení pro jednotlivé země jsou v dohodách o partnerství a operačních programech zohledňována pouze ve velmi omezené míře; domnívá se, že investice v rámci politiky soudržnosti by mohly hrát velmi důležitou úlohu při podpoře strukturálních reforem a plnění strategických cílů EU tím, že se budou řídit doporučeními pro jednotlivé země a národními programy reforem; vyzývá k přijetí kroků, které by zajistily doplňkovost a součinnost mezi ESI fondy, Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) a ostatními programy a iniciativami subvencovanými EU, jakož i mezi vnitrostátními veřejnými investicemi a soukromými finančními nástroji, s cílem dosáhnout co nejvyšší přidané hodnoty a součinnosti využitím plného potenciálu těchto investic;

4.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily kvalitu zásahů spolufinancovaných v rámci politiky soudržnosti a soulad s nejdůležitějšími doporučeními pro jednotlivé země a národním programem reforem; konstatuje, že v rozpočtových letech 2013 a 2014 existovalo více doporučení pro jednotlivé země, která byla relevantní pro plánování ESI fondů, a že reformy související s investicemi z ESI fondů jsou i nadále nezbytné a měly by být zahrnuty do doporučení pro jednotlivé země, ačkoli jsou velmi často obsaženy v předběžných podmínkách společného rámce ESI fondů;

5.  s velkým znepokojením poukazuje na dlouhodobě vysokou míru nezaměstnanosti v některých členských státech, zejména pokud jde o nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobou nezaměstnanost; zdůrazňuje, že je třeba provádět strukturální reformy týkající se trhu práce, vzdělávacích systémů a finančních služeb pro malé a střední podniky, jež by měly být významně podporovány finančními nástroji politiky soudržnosti na úrovni regionů, členských států i EU s cílem vytvořit pracovní příležitosti a zvýšit tvorbu kvalitních pracovních míst;

6.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily rychlé a účinné provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země pro rok 2015 s cílem dosáhnout udržitelného růstu a pracovních míst; v této souvislosti lituje skutečnosti, že tato doporučení nejsou závazná; připomíná, že kvalita čerpání z ESI fondů v reakci na výzvy uvedené v doporučeních pro jednotlivé země bude záviset na tom, jak členské státy propojí své strukturální reformy a rozumnou fiskální konsolidaci s využíváním ESI fondů prostřednictvím národních programů reforem a jak členské státy zajistí následné provádění programů;

7.  bere na vědomí skutečnost, že vstoupilo v platnost nařízení o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI); zdůrazňuje silný kombinovaný potenciál investičního plánu pro Evropu a ESI fondů, pokud jde o posílení konkurenceschopnosti, udržitelného hospodářského růstu a tvorby pracovních míst; naléhavě proto vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily strukturální reformy a zlepšily regulační a administrativní prostředí s cílem vytvořit výrazně příznivější obchodní a investiční klima a dosáhnout plného výkonu/pákového efektu z omezených veřejných financí;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily inovativní způsoby podpory investic v EU, a zdůrazňuje skutečnost, že zvýšené využívání finančních nástrojů v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020 může pomoci dosáhnout pákového efektu a multiplikačního účinku pro rozpočet EU a zvýšit účinnost a účelnost investic z ESI fondů; zdůrazňuje však, že je třeba zajistit transparentnost, odpovědnost a kontrolu finančních nástrojů včetně EFSI.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

17.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

8

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, José Blanco López, Franc Bogovič, Mercedes Bresso, Steeve Briois, Edward Czesak, Rosa D’Amato, Bill Etheridge, Michela Giuffrida, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Andrew Lewer, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Demetris Papadakis, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Julia Reid, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Maria Spyraki, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Ángela Vallina, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Petras Auštrevičius, Jan Olbrycht, Maurice Ponga

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Brando Benifei, Andrejs Mamikins, Soraya Post

21.9.2015

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví

pro Hospodářský a měnový výbor

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2015

(2015/0000(INI))

Navrhovatel: Ernest Urtasun

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že rovnost je základní hodnotou EU a nezbytnou podmínkou pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti a snižování chudoby, k nimž může výrazně přispět dodržování vnitrostátních právních předpisů v oblasti rovnoprávnosti žen a mužů a řádné provádění směrnic EU zaměřených na rovnoprávnost žen a mužů;

B.  vzhledem k tomu, že přístup žen na trh práce je faktorem podporujícím rozmanitost dovedností na trhu práce a jeho přímým důsledkem je dostupnost lepších zdrojů pro podniky, a tudíž i větší konkurenceschopnost, zaměstnanost a růst na vnitřním trhu;

C.  vzhledem k tomu, že ženy jsou postiženy škrty ve veřejných službách, včetně zdravotnictví, vzdělávání a bydlení, a to přímo jako uživatelky a zaměstnankyně i nepřímo prostřednictvím rodinných příslušníků, jež podporují a kteří jsou závislí na klíčových veřejných službách; vzhledem k tomu, že snižování výdajů na zdravotnický personál zvýšil zátěž žen v oblasti péče v mnoha členských státech a že tyto ženy často pracují v podmínkách nejistoty a vykořisťování;

D.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti a tudíž i míra růstu na vnitřním trhu EU částečně závisí na schopnosti mužů a žen dosáhnout dobré rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem;

E.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize a politiky v oblasti fiskální konsolidace neúměrně postihly ženy, a to zejména ženy z marginalizovaných komunit, mladé ženy a ženy trpící vícenásobnou diskriminací;

F.  vzhledem k tomu, že udržitelnost veřejných financí je jedním z cílů strategie Evropa 2020, a vzhledem k tomu, že investice členských států do vzdělávání obecně a konkrétně do vzdělávání mladých žen jsou nedílnou součástí jejich vnitrostátních rozpočtů;

G.  vzhledem k tomu, že pracovní trh a politiky v oblasti tvorby pracovních míst musí usilovat o vytvoření vysoce kvalitních pracovních míst v souladu s agendou důstojné práce Mezinárodní organizace práce;

H.  vzhledem k tomu, že dlouhodobě vysoké míry nezaměstnanosti a sociálního vyloučení mladých lidí v EU v posledních letech vedou k ničení lidského kapitálu a neúměrně postihují ženy a dívky; vzhledem k tomu, že tyto dlouhodobé dopady hospodářské krize je třeba řešit se zohledněním rovnosti žen a mužů;

I.  vzhledem k tomu, že stávající hospodářská situace dokázala, že je zapotřebí užší koordinace makroekonomických a rozpočtových politik členských států, aby bylo možné dosáhnout integrovanější a vyváženější hospodářské unie;

1.  lituje toho, že strategie Evropa 2020 neobsahuje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, a vyzývá Komisi a Radu, aby do strategie zařadily pilíř zaměřený na rovnost žen a mužů a zastřešující cíl v této oblasti;

2.  opakuje, že cíle spočívajícího v koordinaci hospodářských a fiskálních politik v členských státech lze dosáhnout pouze tehdy, pokud budou současně koordinovány politiky v oblasti rovnoprávnosti;

3.  vítá doporučení pro jednotlivé země, jejichž cílem je dosáhnout pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů, vyzývá však k lepšímu začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do formulace doporučení pro jednotlivé země, zejména pokud jde o reformy trhu práce a snahu o rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem; vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy zohlední doporučení evropského semestru pro jednotlivé země ohledně posilování zásady stejné odměny za stejnou práci pro muže i ženy prostřednictvím transparentnosti a zaměří se na řešení rozdílů v platech mezi muži a ženami; vyzývá také k tomu, aby do roční analýzy růstu byly začleněny specifické pokyny v oblasti politiky týkající se rovnosti žen a mužů ohledně snižování ostatních genderových nerovností;

4.  vyzývá členské státy a Komisi, aby odstranily veškerá omezení pro ženy na trhu práce, zejména tím, že stanoví mechanismy, jako jsou příslušně dlouhé mateřské, otcovské a rodičovské dovolené standardizované v celé EU, jež ženám umožní dosáhnout dobré rovnováhy mezi pracovním a osobním životem;

5.  opět vyzývá členské státy, aby do svých programů stability a konvergenčních programů a vnitrostátních programů reforem začlenily genderový rozměr tím, že stanoví kvalitativní cíle a opatření zaměřená na přetrvávající genderové rozdíly, jež mají často za následek, že se ženy v pozdějších obdobích svého života ocitnou pod hranicí chudoby, a aby systematicky uplatňovaly zásady sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví, s cílem přezkoumat stávající akční programy a politiky, jejich dopady na rozdělování zdrojů a jejich příspěvek k rovnosti žen a mužů;

6.  připomíná členským státům a Komisi, že překážky, které ženám brání v přístupu na trh práce, mají přímý dopad na potenciální návratnost investic členských států do vzdělávání;

7.  opět vyzývá Komisi, aby usnadnila sledování hlavních cílů v oblasti zaměstnanosti a snižování chudoby tím, že od členských států bude požadovat používání údajů rozdělených podle pohlaví, a aby definovala další genderově specifické ukazatele;

8.  zdůrazňuje, že členské státy by měly zvýšit míru účasti dětí a mladých dospělých ve vzdělávacím systému a měly by se více se zaměřovat na problém předčasného odchodu ze vzdělávání, zejména tím, že shromáždí informace o jeho hlavních důvodech s cílem přijmout a provést opatření k jeho prevenci;

9.  vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy v častějším využívání strukturálních fondů na investice do veřejných zařízení pro péči a služby pro děti, starší osoby a ostatní závislé osoby; připomíná neúměrný dopad, jaký mají nedostatečné investice do veřejných zařízení pro péči a služby na samoživitele, z nichž naprostou většinu tvoří ženy;

10.  zdůrazňuje, že je třeba dát přednost krokům, které budou řešit nezaměstnanost, chudobu a sociální vyloučení, jež postihují především ženy, a upřednostňovat udržitelnou zaměstnanost, kvalitní pracovní místa, investice a kvalitní veřejné služby, které zajistí sociální začlenění, zejména v oblasti vzdělávání, zdraví, péče o děti, péče o závislé osoby, veřejné dopravy a sociálních služeb;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby formulovaly a prováděly doporučení pro jednotlivé země, pokud jde o témata, jež se konkrétně dotýkají postavení žen na trzích práce, včetně mimo jiné:

i)  odstranění strukturálních překážek, jimž ženy čelí při vstupu do odvětví, v nichž dominují muži, a při postupu v těchto odvětvích, jako je věda, technologie, podnikání, finance a zelené hospodářství;

ii)  řešení rozdílů v odměňování mužů a žen a rozdílů mezi jejich důchody ve všech odvětvích;

iii)  úsilí o zvýšenou účast žen na hospodářském rozhodování ve všech odvětvích;

iv)  snahy o nezbytné posílení postavení žen a dívek prostřednictvím formálního a neformálního vzdělávání, zejména v oblasti vědy, technologie, strojírenství, matematiky, podnikání, ekonomických a obchodních studií, i potřeby lépe sladit nabízené a požadované dovednosti, zlepšit zařízení odborného a celoživotního vzdělávání pro ženy zaměstnané v různých odvětvích;

12.  připomíná, že finanční a hospodářská krize měla závažné dopady na demografické problémy, jimž Evropa čelí, včetně stárnoucí populace; konstatuje, že rozdíl v důchodech mezi muži a ženami v Evropě představuje 39 %; zdůrazňuje, že politiky v oblasti zaměstnanosti a struktura systémů sociálního zabezpečení mají hluboký dopad na schopnost žen platit penzijní příspěvky a že doporučení pro jednotlivé země by měla tuto skutečnost zohlednit; domnívá se, že je třeba přezkoumat dopady delšího produktivního věku na rovnost žen a mužů;

13.  vybízí odpovědné komisaře, aby s Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví každoročně diskutovali o aspektech rovnosti pohlaví v roční analýze růstu;

14.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise a členské státy posoudily dopad politik v oblasti strukturálních reforem na ženy v marginalizovaných komunitách, které trpí vícenásobnou diskriminací; vyzývá Komisi, aby doporučení pro jednotlivé země specificky formulovala tak, aby řešila překážky, jimž tyto ženy čelí;

15.  je hluboce znepokojen skutečností, že škrty ve financování ženských organizací, institucí a orgánů pro rovné zacházení vedly k ukončování a významnému omezování činnosti;

16.  vyzývá k začlenění specifických pokynů a postupů do evropského semestru, aby byly zajištěny odpovědnost, konzultace a dialog s vnitrostátními zúčastněnými stranami, organizacemi občanské společnosti a odbory;

17.  zdůrazňuje, že flexibilita trhu práce nesmí být na úkor sociální ochrany, jejíž součástí jsou minimální mzdy, práva na kolektivní vyjednávání, práva matek a otců a zachování bezpečných, kvalitních pracovních míst v souladu s agendou důstojné práce; zdůrazňuje důležitou úlohu zapojení občanské společnosti, sociálního dialogu, odborů a zastoupení zaměstnanců při formulaci a provádění politik v oblasti trhu práce;

18.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že deregulace a flexibilizace zaměstnaneckých vztahů v mnoha členských státech vede k porušování právních předpisů v oblasti zaměstnanosti, včetně přímé a nepřímé diskriminace žen;

19.  navrhuje, aby byl do evropského semestru v budoucnu více zapojován Evropský institut pro rovnost žen a mužů;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se více snažily využít obnovu po hospodářské krizi jako příležitost k podpoře více sociálně a environmentálně udržitelného hospodářského modelu, mimo jiné prostřednictvím zrychlování tvorby zelených pracovních míst a podpory sociálních podniků a alternativních obchodních modelů, jako jsou vzájemné pojišťovny a družstva;

21.  zdůrazňuje skutečnost, že neúměrně vysoký podíl žen pracuje na částečný úvazek, na časově omezené smlouvy, na špatně placených pracovních místech a bez nahlášení a že tyto nejisté formy zaměstnávání se v posledních letech ještě rozšířily v důsledku úsporných opatření včetně deregulace trhu práce a reformy pracovních práv a postupů vyjednávání; je hluboce znepokojen tím, že se zvýšila chudoba pracujících.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

15.9.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

6

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Maria Arena, Catherine Bearder, Malin Björk, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Mary Honeyball, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Elisabeth Köstinger, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Barbara Matera, Krisztina Morvai, Angelika Niebler, Maria Noichl, Margot Parker, Marijana Petir, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Jordi Sebastià, Michaela Šojdrová, Ángela Vallina, Beatrix von Storch, Jadwiga Wiśniewska, Anna Záborská, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Biljana Borzan, Ildikó Gáll-Pelcz, Sylvie Goddyn, Constance Le Grip

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Michel Reimon

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

13.10.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

16

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Hugues Bayet, Udo Bullmann, Esther de Lange, Fabio De Masi, Anneliese Dodds, Markus Ferber, Jonás Fernández, Elisa Ferreira, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Petr Ježek, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Fulvio Martusciello, Marisa Matias, Costas Mavrides, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Dariusz Rosati, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Peter Simon, Renato Soru, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Miguel Viegas, Pablo Zalba Bidegain, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

David Coburn, Bas Eickhout, Ramón Jáuregui Atondo, Danuta Jazłowiecka, Thomas Mann, Siegfried Mureşan, Nils Torvalds, Beatrix von Storch

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Mark Demesmaeker

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0067.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0238.

(3)

Úř. věst. C 165 E, 11.6.2013, s. 24.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0036.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0238.

(6)

Doporučení ze dne 12. března 2014 o novém přístupu k neúspěchu v podnikání a platební neschopnosti.

(7)

Zpráva OECD „In it together: Why less inequality benefits all“ (Jsme v tom společně – proč je menší nerovnost lepší pro všechny), 21. května 2015.

(8)

COM(2015)0012, „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel paktu o stabilitě a růstu“.

(9)

Doporučení ze dne 12. března 2014 o novém přístupu k neúspěchu v podnikání a platební neschopnosti.

(10)

Čtvrtletní přehled o zaměstnanosti a sociální situaci v EU, červen 2015.

(11)

Usnesení ze dne 11. března 2015 (přijaté texty, P8_TA(2015)0068, body 10 a 18.

(12)

Usnesení ze dne 11. března 2015 (přijaté texty, P8_TA(2015)0068, bod 46.

(13)

Zpráva OECD „In it together: Why less inequality benefits all“ (Jsme v tom společně – proč je menší nerovnost lepší pro všechny), 21. května 2015.

(14)

Zpráva MMF „Causes and Consequences of Income Inequality: A Global Perspective” (Příčiny a důsledky rozdílů ve mzdách. Globální perspektiva), červen 2015

(15)

Zpráva MMF „Causes and Consequences of Income Inequality: A Global Perspective” (Příčiny a důsledky rozdílů ve mzdách. Globální perspektiva), červen 2015

(16)

Usnesení ze dne 11. března 2015 (přijaté texty, P8_TA(2015)0068).

(17)

COM(2015)0250 final.

(18)

Usnesení ze dne 11. března 2015 (přijaté texty, P8_TA(2015)0068); Usnesení ze dne 22. října 2014 (přijaté texty, P8_TA(2014)0038); Usnesení ze dne 25. února 2014 (přijaté texty, P7_TA(2014)0129); Usnesení ze dne 8. července 2015, P8_TA-PROV(2015)0261.

(19)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0069.

(20)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0238.

Právní upozornění