Postup : 2014/2242(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0319/2015

Předložené texty :

A8-0319/2015

Rozpravy :

PV 02/12/2015 - 12
CRE 02/12/2015 - 12

Hlasování :

PV 02/12/2015 - 13.5
CRE 02/12/2015 - 13.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0423

ZPRÁVA     
PDF 632kWORD 231k
13.11.2015
PE 554.953v02-00 A8-0319/2015

o udržitelné městské mobilitě

(2014/2242(INI))

Výbor pro dopravu a cestovní ruch

Zpravodajka: Karima Delli

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udržitelné městské mobilitě

(2014/2242(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. prosince 2014 s názvem „Společně ke konkurenceschopné městské mobilitě účinně využívající zdroje“ (COM(2013)0913),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 na téma „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenčního dopravního systému účinně využívajícího zdroje“(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2011 o Evropské městské agendě a její budoucnosti v politice soudržnosti(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2009 nazvané „Akční plán pro městskou mobilitu“ (COM(2009)0490),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. července 2014 nazvané „Městská dimenze politik EU – hlavní rysy městské agendy EU“ (COM(2014)0490,

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 25. září 2007 nazvanou „Na cestě k nové kultuře městské mobility“ (COM(2007)0551),

  s ohledem na zvláštní Eurobarometr Komise č. 406 z prosince 2013 ohledně „přístupů Evropanů k městské mobilitě“,

–  s ohledem na evropskou platformu týkající se plánů udržitelné městské mobility, již zřídila Komise,

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 29. listopadu 1995 nazvanou „Občanská síť – naplňování potenciálu veřejné osobní dopravy v Evropě" (COM(1995)0601),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 1998 nazvané „Doprava a CO2 – Vytvoření přístupu v rámci Společenství“ (COM(1998)0204),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. března 2015 nazvané „Pařížský protokol – plán boje proti globální změně klimatu po roce 2020“ (COM(2015)0081),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu(3),

   s ohledem na nařízení (ES) č. 715/2007(4) a (ES) č. 595/2009(5), pokud jde o snížení emisí znečišťujících látek ze silničních vozidel

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2015 o měření emisí v automobilovém odvětví(6),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. prosince 2013 nazvané „Program Čisté ovzduší pro Evropu“ (COM(2013)0918),

  s ohledem na pokyny Světové zdravotnické organizace pro kvalitu ovzduší a na nástroj WHO pro vyhodnocování ekonomických přínosů zdravé mobility (HEAT),

–  s ohledem na zprávu Světové zdravotnické organizace pod názvem „Riziko onemocnění způsobených hlukem v okolním prostředí – kvantifikace ztráty délky života prožité ve zdraví v Evropě“,

–  s ohledem na zprávu TERM Evropské agentury pro životní prostředí z prosince 2013 pod názvem „Bližší pohled na městskou dopravu“,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2013 o bezpečnosti silničního provozu 2011–2020 – první milník strategie proti zraněním(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. října 1988 o ochraně chodců a o Evropské chartě práv pro chodce(8),

–  s ohledem na Vídeňskou úmluvu o silničním provozu,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „CARS 2020: Akční plán pro konkurenceschopný a udržitelný automobilový průmysl v Evropě“ (COM(2012)0636),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. prosince 2013 „CARS 2020: Akční plán pro konkurenceschopný a udržitelný automobilový průmysl v Evropě“(9),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu“ (COM(2014)0398),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb(10),

  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva(11),

  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 1/2014 nazvanou „Účinnost projektů veřejné městské dopravy podporovaných EU“,

–  s ohledem na Lipskou chartu o udržitelných evropských městech,

–  s ohledem na Pakt starostů a primátorů,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0319/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle odhadů bude v roce 2050 až 82 % občanů EU žít v městských oblastech;

B.   vzhledem k tomu, že očekávaný významný nárůst městského obyvatelstva přináší do městských center sociální výzvy a výzvy týkající se kvality života a udržitelného rozvoje, které budou vyžadovat ucelená opatření plánování;

C.    vzhledem k tomu, že městská mobilita stále do velké míry závisí na využívání konvenčně poháněných automobilů, a že tedy evropská doprava závisí z 96 % svých potřeb energie, nebo z jedné třetiny celkové spotřeby energie, na ropě a jejích derivátech;

D.  vzhledem k tomu, že městská doprava je zdrojem až 25 % veškerých emisí CO2 a přibližně 70 % emisí v městských oblastech, které jsou příčinou změny klimatu, a že je to jediné odvětví v EU, v němž emise skleníkových plynů neustále narůstají;

E.  vzhledem k tomu, že podle údajů zvláštního průzkumu Eurobarometr 406 z roku 2013 přibližně 50 % evropských občanů denně využívá osobní automobil, pouze 16 % používá veřejnou dopravu a 12 % jízdní kolo;

F.    vzhledem k tomu, že podle téhož průzkumu evropští občané vnímají jako účinná opatření pro zlepšení městské mobility snížení jízdného ve veřejné dopravě (59 %), zlepšení služeb veřejné dopravy (56 %) a zlepšení infrastruktur pro cyklisty (33 %);

G.  vzhledem k tomu, že přibližně 50 % případů přepravy v městských oblastech jsou trasy kratší než 5 km, které by proto v mnoha městech mohly být zdolávány pěšky, na kole, městskou hromadnou dopravou nebo pomocí jiných dostupných druhů dopravy, jako jsou například spolujízdy;

H.  vzhledem k tomu, že široce rozšířené využívání nafty v dopravě, zvláště ve starších vozidlech a ve vozidlech bez speciálních filtrů, je jednou z hlavních příčin vysoké koncentrace částic ve městech EU, a vzhledem k tomu, že by proto mělo být v městské dopravě podporováno využívání alternativních paliv a změny v obvyklých způsobech využívání těchto způsobů, aniž by to ohrozilo městskou mobilitu;

I.    vzhledem k tomu, že podle Evropské agentury pro životní prostředí bylo v roce 2011 minimálně 125 milionů evropských občanů vystaveno hlukovému znečištění, které překračovalo bezpečnostní limit 55 dB, a jeho hlavní příčinou byl silniční provoz;

J.    vzhledem k tomu, že dopravní služby vysoké kvality jsou zásadně důležité pro obyvatele městských oblastí pro uspokojení jejich dopravních potřeb v jejich pracovním životě, vzdělání, v turistice a oddechové činnosti; vzhledem k tomu, že udržitelná městská mobilita může přispět ke snížení energetické spotřeby, znečištění ovzduší i znečištění hlukem, počtu nehod, dopravního přetížení, použití pozemků a zakrývání půdy;

K.   vzhledem k tomu, že cílená opatření směřující k udržitelné městské mobilitě jsou možná a nezbytná pro dosažení cílů EU a vymáhání právních předpisů týkajících se dopravy a životního prostředí;

L.  vzhledem k tomu, že by EU měla, při řádném zohlednění subsidiarity, napomáhat podporou místních akcí v rozvoji integrovaného dlouhodobého přístupu k městské mobilitě, čímž se sníží dopravní znečištění, dopravní zácpy, hluk a počet dopravních nehod, poskytovat potřebnou podporu městům a zajišťovat lepší informovanost, koordinaci a spolupráci mezi členskými státy EU;

M.  vzhledem k tomu, že je důležité zdůraznit význam veřejné dopravy pro městské úspory, včetně znevýhodněných oblastí, a uznat její sociální přínosy, jako je boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a zajištění dostupnosti práce pro všechny občany;

N.    vzhledem k tomu, že dobrá a snadno použitelná veřejná doprava je nejlepším odrazujícím prostředkem proti soukromé dopravě a jedním z nejlepších způsobů, jak zmírnit dopravní zácpy;

O.  vzhledem k tomu, že 73 % evropských občanů považuje bezpečnost silničního provozu ve městech za závažný problém, a vzhledem k tomu a že k více než 30 % smrtelných dopravních nehod a vážných zranění dochází v městských oblastech, přičemž častými účastníky těchto nehod jsou nechránění účastníci silničního provozu (Vulnerable Road Users, VRU) a chodci;

P.  vzhledem k tomu, že k 38 % úrazů dochází v městských oblastech a k 55 % na meziměstských silnicích, vzhledem k tomu, že oběťmi jsou nejčastěji cyklisté a další zranitelní účastníci silničního provozu, a vzhledem k tomu, že nehody souvisejí s vysokou koncentrací vozidel a s vysokou rychlostí;

Q.    vzhledem k tomu, že udržitelná městská doprava je jednou součástí širší politiky územního plánování a že zelené městské oblasti mohou částečně zmírnit dopad znečištění způsobeného silniční dopravou;

R.    vzhledem k tomu, že používání alternativních paliv a dopravních prostředků zahrnuje rozvoj nezbytné infrastruktury spolu s úsilím o změnu lidského chování, co se týče mobility;

S.   vzhledem k tomu, že města a další větší městské oblasti jsou důležitými centry hospodářské činnosti a inovace, že byly v nové strategii TEN-T správně uznány za klíčové uzlové body a že jsou hlavním mezičlánkem v dopravním řetězci pro cestující i náklad;

T.   vzhledem k tomu, že multimodální sítě a integrace různých druhů dopravy a služeb v městských oblastech a v jejich okolí jsou potenciálně prospěšné s ohledem na zvýšení účinnosti přepravy osob a nákladu, čímž pomáhají snižovat emise CO2 a další škodlivé emise;

U.   vzhledem k závazku, který přijaly hlavy států a předsedové vlád na konferenci OSN o udržitelném rozvoji („Rio+20“) v roce 2012 k udržování rozvoje udržitelných dopravních sítí(12);

V.   vzhledem k tomu, že neexistuje standardní řešení, které by bylo možné přímo uplatnit na všechny městské oblasti, a že města napříč Evropskou unií čelí specifickým situacím a potřebám, zvláště v souvislosti se zeměpisnými a klimatickými podmínkami, demografickou strukturou, kulturními tradicemi a dalšími faktory;

W.    vzhledem k tomu, že městská mobilita a řízení městské dopravy spadají do oblasti působnosti místních a regionálních orgánů, jež utvářejí a provádějí tyto veřejné politiky na svém území v souladu s platným vnitrostátním rámcem a městskou agendou EU;

X.    vzhledem k tomu, že je znepokojen, neboť Komise mluví o tom, že se koncepce dopravy vytvoří na evropské úrovni a že se teprve potom budou muset přizpůsobit podmínkám jednotlivých členských států; vzhledem k tomu, že místo přístupu shora dolů v souladu s tímto postojem, a aniž by byla dotčena potřeba společných pravidel a norem, by bylo lepší použít přístup zdola nahoru včetně paralelních experimentů prováděných na místě, což bude podporovat inovace; vzhledem k tomu, že v souladu s výše uvedenými důvody tedy důrazně podporuje vytvoření platforem pro výměnu zkušeností mezi místními subjekty s cílem umožnit daleko širší propagaci úspěšných příkladů;

1.  zdůrazňuje, že práce, jež byla dosud vykonána na evropské úrovni a v mnoha městech, byla přínosná a mělo by se v ní pokračovat, a vítá tudíž výše uvedené sdělení Komise o městské mobilitě;

Vrátit prostor a infrastrukturu všem občanům a zlepšit dostupnost

2.   upozorňuje na skutečnost, že plánování využívání půdy je nejdůležitější fází pro vytvoření plynule fungujících a bezpečných dopravních sítí, které jsou trvalé a mají skutečné dopady na objem a distribuci dopravy; zdůrazňuje, že nezbytným prvkem udržitelného městského plánování musí vždy být bezpečnost;

3.   je přesvědčen, že poskytování informací občanům EU, maloobchodníkům, provozovatelům nákladní dopravy a dalším zúčastněným stranám zapojeným do městské mobility a konzultace s nimi jsou zásadní pro transparentnější plánování, rozvoj a rozhodování; zdůrazňuje, že by tyto informace měly být veřejně a snadno dostupné; upozorňuje na to, že je žádoucí podporovat spolupráci příslušných subjektů a měst na úrovni EU s cílem sdílet udržitelná řešení mobility;

4.   je přesvědčen, že dlouhodobé plány udržitelné městské mobility podporované informačními a komunikačními technologiemi jsou důležitými nástroji pro zajištění odpovídajících a zdravých řešení mobility pro všechny občany; vyzývá příslušné orgány, aby v dlouhodobých plánech udržitelné mobility zohlednily zvláštní potřeby, pokud jde o komunikace pro osoby s omezenou schopností pohybu; zdůrazňuje, že pro mobilitu osob s omezenou schopností pohybu je zásadní bezbariérová infrastruktura; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby tyto plány zahrnuly specifické strategie týkající se silniční dopravy a zajistily bezpečnou infrastrukturu s odpovídajícím prostorem pro nejzranitelnější účastníky silničního provozu;

5.  zdůrazňuje význam plánů udržitelné městské mobility při dosahování cílů EU, pokud jde o emise CO2, hluk, znečištění ovzduší a snížení počtu dopravních nehod; domnívá se, že by rozvoj plánů udržitelné městské mobility měl být významným prvkem, který je zapotřebí zohlednit při financování projektů EU v oblasti městské dopravy, a že by financování a informační podpora ze strany EU mohla být podnětem pro rozvoj a provádění takovýchto plánů; žádá Komisi, aby příslušným orgánům poskytla nezbytné poradenství a technickou podporu při vývoji plánů udržitelné městské mobility a plně přitom zohledňovala zásadu subsidiarity;

6.  vybízí orgány v členských státech, aby vypracovaly plány udržitelné městské mobility, které udělí prioritu způsobům dopravy s nízkými emisemi, včetně elektrického pohonu a vozidel jezdících na alternativní paliva, a které zahrnou inteligentní dopravní systémy; podporuje zavedení provozních zón a intermodálních platforem, v nichž bude upřednostněno využívání veřejné dopravy;

7.   vybízí členské státy a evropská města k tomu, aby vypracovaly politiku týkající se parkování (nabídka parkovišť, využití inteligentních parkovacích systémů a stanovování odpovídajících cen), což může být součástí integrované městské politiky, a aby současně vyvinuly větší úsilí, pokud jde o rozvoj funkčních intermodálních dopravních uzlů, v nichž by byly zajištěny různé dopravní služby a které by umožňovaly bezproblémové kombinování různých dopravních možností, například hromadné dopravy, sdílené dopravy, jízdy na kole a pronájmu dopravních prostředků; vyzývá k lepšímu propojení příměstských parkovacích prostor se železničními službami a službami veřejné dopravy, jako jsou například možnosti parkovišť s přestupem na veřejnou dopravu; připomíná, že je třeba odstranit nedostatky ve službách poskytovaných občanům se zdravotním postižením;

8.  zdůrazňuje, že s přihlédnutím k potřebě snížit negativní dopad na životní prostředí zapříčiněný závislostí dopravního systému EU na ropě (v prvé řadě na ropě a jejích vedlejších produktech) by měly být evropské strukturální a investiční fondy systematicky využívány k rozvoji a provádění komplexních a integrovaných plánů udržitelné městské mobility, které komplementárně a vzájemně posílí opatření městské mobility v širším kontextu územního plánování, aniž by vznikaly další dopravní potřeby vedoucí k nadměrnému využívání automobilů, s důrazem na integrovaný dopravní systém založený na spolupráci mezi jednotlivými druhy dopravy;

9.    je pevně přesvědčen, že platforma Komise pro plány udržitelné městské mobility by měla důrazně podpořit města a regiony při navrhování a provádění plánů udržitelné městské mobility; zdůrazňuje, že je důležité, aby všechna města bez ohledu na svou velikost investovala do městské mobility, a poukazuje na zásadní úlohu, již evropská města a regiony hrají v podpoře a prosazování udržitelné městské mobility; vyzývá k tomu, aby se do evropské platformy a do skupiny odborníků z členských států pro městskou mobilitu a dopravu zapojili zástupci místních a regionálních orgánů různých velikostí i zástupci různých zúčastněných stran (např. sdružení cyklistů);

10.  zdůrazňuje, že plány udržitelné městské mobility by měly být v souladu se stávajícím programem a současnými cíli EU, zejména s cílem spočívajícím v přechodu ze silniční na železniční dopravu, který je stanoven v bílé knize z roku 2011;

11.    naléhavě vyzývá Evropskou komisi, členské státy i regionální a místní orgány, aby zhodnotily plány městské mobility a provedly jejich audit v souladu s cíli a výzvami stanovenými ve strategii pro oblast dopravy do roku 2050;

Zlepšení životního prostředí, kvality života a zdraví

12.    zdůrazňuje zejména četné škodlivé dopady stávajícího dopravního modelu na základní součásti životního prostředí, jako je vzduch, voda a půda a různé ekosystémy, které se v nich nacházejí;

13.  je přesvědčen, že znečištění vzduchu má místní, regionální, celostátní a přeshraniční rozměr a vyžaduje přijímání opatření na všech úrovních správy; žádá proto o posílení přístupu víceúrovňové správy, kdy všichni aktéři přebírají odpovědnost za kroky, jež mohou a měly by být na dané úrovni prováděny;

14.  vyzývá města, aby pozorně posuzovala potřeby občanů a podniků a specifika způsobů dopravy a aby tak zajistila udržitelnou mobilitu ve městech, a aby přijala nezbytná opatření s cílem zlepšit kvalitu života ve městech, mimo jiné posilováním přecházení na udržitelné způsoby dopravy včetně chůze a cyklistiky a prosazování integrované intermodální nebo komodální politiky;

15.  vyzývá místní orgány, aby při navrhování plánů udržitelné mobility zohledňovaly dobré životní podmínky svých občanů; vyzývá zvláště příslušné orgány, aby přijaly opatření ke snížení hluku ve městech souvisejícího s dopravou;

16.  vybízí příslušné orgány, aby přijaly preventivní opatření v souladu se zásadou předběžné opatrnosti a proporcionality s cílem zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a zajistit, aby koncentrace znečišťujících látek nepřekračovala úrovně stanovené v pokynech Světové zdravotnické organizace; podporuje za tímto účelem místní vytváření nízkoemisních zón; zdůrazňuje, že příslušné orgány mají odpovědnost za poskytování bezpečných a zdravých řešení mobility svým občanům; domnívá se, že by tato řešení mohla vycházet z cenově příznivých, inteligentních, spolehlivých a dostupných dopravních systémů; vybízí členské státy i místní orgány, aby v případě, že existuje riziko překročení výše uvedených pokynů Světové zdravotnické organizace, zvážily přijetí opatření s cílem zlepšit přístup k veřejné dopravě, například prostřednictvím střídavé dopravy;

17.  upozorňuje na to, že ke znečištění ovzduší v evropských městech je zapotřebí uceleného přístupu; vyzývá proto Komisi, aby zavedla účinná opatření, která členským státům umožní plnit směrnici o kvalitě vnějšího ovzduší (2008/50/ES), zejména pomocí stanovení účinných a ambiciózních emisních stropů na léta 2025 a 2030 v rámci směrnice o národních emisních stropech a zajištěním lepší koordinace opatření v rámci obou uvedených směrnic pomocí stanovení ambiciózních výkonnostních emisních norem pro automobily na léta 2025 a 2030 při včasném přezkumu nařízení o CO2 a automobilech (ES) č. 443/2009 a stanovením jasného časového rámce pro provádění testů emisí ve skutečném provozu u soukromých vozidel;

18.  vyzývá Komisi, aby v rámci různých plánů jednotlivých členských států provedla posouzení umístění stanic měřících a kontrolujících znečištění ovzduší v nejvýznamnějších městských aglomeracích, které mají problémy s čistotou ovzduší, protože údaje stanic jsou často kvůli jejich nevyhovujícímu umístění nepřesné, což by tudíž mohlo vést k riziku pro veřejné zdraví;

19.  bere na vědomí změny chování v oblasti vlastnictví a používání vozidel (sdílení vozidel, spolujízda); vybízí Komisi, aby rozvíjela a podporovala dopravní systémy zahrnující kolektivní a veřejné formy mobility;

20.  pokládá za důležité, aby Evropská komise zhodnotila dopady nových forem mobility založených na modelu ekonomiky sdílení, včetně spolujízd, na společnost; na vnitrostátní úrovni musí členské státy v otázkách mobility a dopravy rozvíjet koncept „sdíleného města“, jakmile to bude přínosem pro občany, obzvláště v malých a středních městech, v nichž je síť městské dopravy menší, poté, co budou vypracována řešení vzájemné mobility;

21.  zdůrazňuje, že vysoce rozvinutá, efektivní, cenově příznivá, bezpečná a dostupná veřejná doprava je nedílnou součástí udržitelného městského rozvoje; je přesvědčen, že spolehlivé dopravní služby mohou hrát významnou úlohu při snižování hustoty dopravy, znečištění ovzduší a hluku ve městech; vyzývá proto členské státy, aby prosazovaly veřejnou dopravu s cílem zvýšit do roku 2030 její využívání; vybízí také vnitrostátní a místní orgány, aby prosazovaly dostupnost digitálních služeb týkajících se veřejné a železniční dopravy, s cílem podporovat rozvoj inovačních forem mobility a zavádět inteligentní dopravní řešení a nejmodernější technologie; zdůrazňuje, že služby pro sdílení automobilů, spolujízdu a zvyšování obsazenosti automobilů přispívají k lepšímu využívání stávajících zdrojů a ke snižování počtu aut ve městech; uznává význam evropských programů družicové navigace Galileo a EGNOS a vysokorychlostních mobilních sítí; podporuje vytvoření regulačního rámce, který umožní využívání nových druhů mobility a nových modelů sdílení, jež lépe využívají stávající zdroje;

22.  zdůrazňuje význam veřejné informovanosti o nabídkách městské veřejné dopravy, také s přihlédnutím k jazykovým potřebám turistů a k přínosům udržitelné politiky cestovního ruchu; vybízí místní orgány, aby v reálném čase poskytovaly informace na internetu a na dostatečně početných displejích ve městech; vyzývá orgány a podnikatele v dopravě, aby zlepšily dostupnost bezplatných digitálních služeb o veřejné a železniční dopravě;

23.  zdůrazňuje sociální přínosy veřejné železniční dopravy z hlediska dostupnosti městských oblastí, regenerace měst, sociálního začleňování a zvyšování atraktivity měst;

24.  uznává kvalitu a rozmanitost pracovních míst, jež nabízejí provozovatelé veřejné dopravy, a s nimi spojené přínosy pro hospodářství; vyzývá Komisi, aby sledovala a posuzovala, jak veřejná doprava přispívá k naplňování strategií zelených pracovních míst a zeleného růstu na vnitrostátní a evropské úrovni;

25.  vyzývá členské státy, aby přijaly účinná opatření k zajištění bezpečnosti veřejné dopravy a respektovaly při tom pravomoci místních orgánů;

26.  připomíná, že nemotorizovaná individuální doprava, jako je chůze či cyklistika, má největší potenciál z hlediska neutrality CO2;

27.  vybízí členské státy, aby přezkoumaly své strategie s cílem zlepšovat nemotorizovanou dopravu a vycházely tak vstříc souběžným zájmům zlepšování mobility i městského prostředí; vybízí členské státy, aby tam, kde je to vhodné, prosazovaly využívání jízdních kol také tím, že do roku 2030 stanoví ambiciózní cíle využívání jízdních kol a zlepší podmínky pro chodce a cyklisty;

28.  vybízí Komisi a členské státy, aby zvyšovaly povědomí o cyklistice a alternativních způsobech dopravy s cílem přispět k modálnímu přechodu k udržitelným způsobům dopravy a aby nadále podporovaly iniciativu Evropský týden mobility; vyzývá města, aby organizovaly systémy sdílení jízdních kol propojené s veřejnou dopravou; vítá iniciativy na vnitrostátní, regionální a lokální úrovni, jejichž cílem je podporovat a pořádat „Neděli EU bez aut“ a „Den EU na kole“ s cílem zlepšit kvalitu ovzduší ve městech;

29.  vybízí soukromé společnosti, veřejnou správu a instituce EU, aby dále zlepšovaly služby řízení mobility pro své členy, pracovníky a návštěvníky; vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly politiky zaměřené na vybízení firem k tomu, aby zkracovaly cestování z práce a do práce, mimo jiné povolováním a prosazováním práce z domova a podporou využívání informačních a komunikačních technologií a telekonferencí; je přesvědčen, že opatření v oblasti mobility, například opatření koordinovaná v rámci evropské platformy pro řízení mobility, mají velký potenciál řešení dopravního přetížení ve městech a zajištění dostupné dopravy pro všechny;

30.   vybízí členské státy a místní orgány, aby pro účely zadávání veřejných zakázek vymezily požadavky na environmentální výkonnost, zejména pokud jde o nákup vozidel pro veřejnou dopravu nebo vozidel využívaných veřejnými orgány;

Úspora energie a ochrana klimatu

31.  je přesvědčen, že energetická účinnost a využívání nízkouhlíkových a obnovitelných zdrojů energie je klíčem k dosažení udržitelné městské mobility a zároveň zlepšuje podmínky životního prostředí, a že při přijímání opatření k dosažení cílů EU v oblasti emisí CO2 a úspory energie by měla být dodržována technologická neutralita;

32.  vybízí členské státy, aby podporovaly cíle bílé knihy o dopravě zaměřené na snížení počtu vozidel na konvenční pohon v městské dopravě do roku 2030 na polovinu a na ukončení jejich používání ve městech do roku 2050; vyzývá města, aby prosazovala a podporovala obrat k alternativním dopravním prostředkům a méně znečišťujícím vozidlům s přihlédnutím k jejich skutečné uhlíkové stopě, za účelem dosažení cíle EU, jímž je snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 60 %; vítá pobídky k propojování různých druhů dopravy zaměřené na cestující;

33.  upozorňuje na význam využívání elektrických vozidel a vozidel na alternativní paliva (biopaliva druhé a třetí generace, vodík z obnovitelného stlačeného zemního plynu (CNG) a zkapalněného zemního plynu (LNG)) pro snížení emisí ve městech; připomíná ustanovení směrnice 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a vybízí členské státy, aby v úzké spolupráci s regionálními a místními orgány a příslušnými průmyslovými odvětvími urychleně vyvíjely tuto infrastrukturu, zejména podél transevropské dopravní sítě (TEN-T); vyzývá veřejný a soukromý sektor, aby prosazoval zavádění dobíjecích zařízení na veřejných parkovištích;

34.   žádá Komisi a vnitrostátní a místní orgány, aby kdykoliv je to možné prosazovaly vnitrozemskou plavbu coby integrované řešení uplatnitelné ve městech v rámci tzv. lehké mobility („soft mobility“);

35.   zdůrazňuje význam přístupu „zdola nahoru“; podporuje proto výrazně například Pakt starostů a primátorů s více než 6 000 podpisy týkající se snižování emisí skleníkových plynů a vítá výzvu komisaře Caneteho z Bruselu dne 13. října 2015, aby byl vypracován ambicióznější pakt; podporuje Komisi v její snaze hrát kladnou úlohu aktivního urychlujícího činitele u takovýchto iniciativ;

36.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ambiciózní opatření v oblasti udržitelné městské mobility zdůraznily v rámci programu 21. zasedání Konference stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která se má konat v Paříži v prosinci 2015; vybízí Komisi, aby aktivně podporovala iniciativy v rámci Akčního plánu ve prospěch udržitelné a integrované městské mobility;

Inovace jako jádro výzkumné politiky zaměřené na inteligentní přístup k mobilitě

37.  připomíná, že díky inteligentním dopravním systémům je mobilita bezpečnější, efektivnější, šetrnější k životnímu prostředí a plynulejší, a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí týkající se těchto systémů, včetně inovace a provádění v oblastech poskytování cestovních informací v reálném čase, vysoce automatizovaných vozidel, inteligentní infrastruktury a inteligentních dopravních signalizačních systémů; připomíná význam inteligentních dopravních systémů při poskytování přesných údajů o provozu a cestování v reálném čase a vyzývá proto Komisi, aby městskou mobilitu učinila jádrem digitální agendy; vybízí zúčastněné strany, aby úzce spolupracovaly při vývoji interoperabilních a integrovaných služeb mobility, jako je multimodální veřejná doprava, sdílená mobilita a intermodální integrovaná infrastruktura výdeje jízdenek; žádá Komisi, aby svou prioritou učinila rozvoj inovačních aplikací a nových technologií, které účastníkům silničního provozu umožní převzít aktivnější roli jakožto vývojáři a dodavatelé údajů v dopravním systému s cílem přispět k platformám služeb v oblasti mobility, v souladu s pravidly EU a s ochranou údajů;

38.  vybízí všechny strany, aby plně využívaly možností sběru dat a digitalizace a aby na podporu nových modelů podnikání sáhly k deregulaci;

39.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkumné programy o nových technologiích, nových podnikatelských modelech a nových integrovaných udržitelných postupech městské mobility a městské logistiky; podporuje priority programu Horizont 2020 týkající se sociálních výzev pro inteligentní, ekologickou a integrovanou dopravu a městskou mobilitu a také rozvoj iniciativ „mobilita jako služba“ (Mobility-as-a-Service – Maas) v celé Evropě; je přesvědčen, že program Horizont 2020 musí podporovat výzkum a inovaci v oblastech kvality života, udržitelných pracovních míst, demografie, aktivních změn mobility, životního prostředí a klimatu; domnívá se, že by Komise měla tyto priority zohlednit, zajistit dostatečné finanční prostředky EU na budoucí činnosti v oblasti výzkumu a vývoje městských kolejových systémů a zlepšit provádění udržitelných dopravních řešení;

Za udržitelnější, zdravější a bezpečnější městskou mobilitu

40.  konstatuje, že podrobné podmínky pro zajištění bezpečnosti i pokročilé řízení provozu a rychlosti vedou k výraznému snížení smrtelných dopravních nehod a závažných zranění ve městech; upozorňuje na to, že ke snížení počtu dopravních nehod ve městech přispívají bezpečnostní síly, jejichž úkolem je řídit a kontrolovat provoz a neustále prověřovat přestupky proti bezpečnosti provozu, jako je vysoká rychlost, řízení pod vlivem alkoholu, drog a léků a používání mobilních telefonů a dalších komunikačních a informačních zařízení;

41.  vyzývá členské státy a místní orgány, aby opětovně zvážily řízení rychlosti do roku 2020 při zohlednění místních podmínek tak, aby zajistily bezpečnost, mimo jiné v obydlených oblastech a v okolí škol a vzdělávacích a sociálních zařízení, a aby zvážily rozvoj a koncepci bezpečnější silniční infrastruktury; vyzývá členské státy a místní orgány, aby využily veškerých moderních řešení, včetně pokročilého inteligentního řízení provozu, s cílem zajistit bezpečnost pro všechny účastníky silničního provozu včetně chodců; vybízí evropská města, aby si vyměňovala osvědčené postupy řízení bezpečnosti;

Inovace v oblasti udržitelné nákladní dopravy

42.  je přesvědčen, že rozvoj inovačních a udržitelných městských logistických strategií šetrných k životnímu prostředí, do něhož budou zapojeny soukromé i veřejné subjekty, má nejvyšší význam pro řešení dopravního přetížení a problémů souvisejících s životním prostředím ve městech; domnívá se, že by logistika měla vycházet z udržitelných způsobů dopravy; vyzývá k lepší optimalizaci dodavatelského řetězce v městských oblastech, na základě nových, nákladově efektivních koncepcí provozu, technologií a podnikatelských modelů; upozorňuje na význam plánů udržitelné městské mobility, které zahrnují komodální logistické strategie, a zdůrazňuje, že tam, kde je to vhodné, je zapotřebí integrovat do logistických strategií a plánů udržitelné městské mobility kolejovou dopravu, čistou vnitrozemskou plavbu i námořní přístavy; vyzývá příslušné orgány, aby tam, kde je to možné, snížily provoz těžkých vozidel v městských centrech;

43.  upozorňuje na to, že oblasti s vysokou hustotou provozu a další oblasti, jako jsou nákupní a obchodní střediska, čelí zvýšenému silničnímu provozu a dopravnímu přetížení, a upozorňuje na význam efektivních a komplexních politik plánování s cílem propojit tyto oblasti s účelnými službami veřejné dopravy a s inteligentními službami donášky do domu;

44.  vyzývá Komisi, aby vypracovala politiku, která by stimulovala odvětví nákladní dopravy k ekologizaci vozového parku, a podpořila místní orgány v tom, aby zajistily podporu nebo pobídky provozovatelům směrem k větší udržitelnosti městské nákladní dopravy; připomíná, že kolejová doprava a další udržitelnější druhy dopravy společně s dobře naplánovanými křižovatkami a propracovanou logistikou mohou hrát významnou úlohu při zajištění dodávek zboží do okrajových částí měst;

Minimalizace vnějších nákladů a zkvalitnění investic

45.  zdůrazňuje, že posouzení nákladů a přínosů investic by se mělo zaměřit na maximalizaci vnějších společenských přínosů a minimalizaci vnějších nákladů zapříčiněných například změnou klimatu, nehodami, zdravotními problémy, hlukem, znečištěním ovzduší a využitím prostoru;

46.  zdůrazňuje, že městská mobilita by měla přispět k cílům EU, pokud jde o účinné využívání zdrojů, a měla by být do těchto cílů plně začleněna, zejména pokud jde o oběhové hospodářství;

47.   připomíná, že součástí politiky integrované městské mobility může být zpoplatnění městských silnic a parkovišť na základě zákazu diskriminace, interoperability a zásady „znečišťovatel platí“;

48.  připomíná v souvislosti se zpoplatněním silnic zásadu „využívání příjmů“, a vyzývá k tomu, aby tam, kde je to vhodné, byla část příjmu z využívání silniční infrastruktury (zpoplatnění silnic nebo euroviněta) věnována na zlepšení udržitelné městské mobility;

49.   je přesvědčen, že by se městská mobilita měla ve vhodných případech a v souladu s právními předpisy upravujícími transevropskou dopravní síť (TEN-T) odrážet v opatřeních nástroje pro propojení Evropy a TEN-T, včetně podpory městských dopravních uzlů a integrace plánů mobility v příhraničních městech, neboť oboje stimuluje hospodářský a sociální rozvoj a podporuje lepší dostupnost; je přesvědčen, že účinné propojení mezi různými druhy dopravy a mezi dopravními sítěmi, včetně příměstských a meziregionálních sítí, by zlepšilo mobilitu občanů; podporuje vývoj integrovaných systémů výdeje jízdenek, které by mohly potenciálně zlepšit dostupnost veřejné dopravy;

50.  vyzývá Komisi, členské státy a místní orgány, aby využily nové možnosti financovat městské projekty v městských dopravních uzlech v rámci nástroje pro propojení Evropy; připomíná, že v rámci nástroje pro propojení Evropy existuje možnost financovat synergické projekty zvláštní mírou spolufinancování, a to v případě dopravních projektů v oblasti energetiky a telekomunikací, což má obrovský potenciál pro městské projekty; vyzývá Komisi, aby při přezkumu rozpočtů Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti zvážila odpovídající financování ze strany EU na projekty udržitelné mobility; žádá příslušné orgány, aby zajistily úzkou vazbu mezi politikou inteligentní a udržitelné městské mobility a projekty městské mobility financovanými z fondů EU a aby stanovily jasné cíle a ukazatele využití s cílem zabránit nedostatečnému využívání projektů a ohrožení jejich hospodářských a sociálních přínosů; uznává, že jsou zapotřebí nové způsoby udržitelného financování veřejné dopravy, které umožní environmentální udržitelnost, digitalizaci a dostupnost a současně podpoří ekonomiku městských aglomerací a vytvoří nová pracovní místa;

51.  upozorňuje na nedávno přijatý Evropský fond pro strategické investice (EFSI) a na zvláštní pozornost, která je v tomto nástroji zaměřena na horizontální priority a na inteligentní a udržitelné městské projekty; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily projekty udržitelné městské mobility, zajistily nezbytné synergie mezi různými zdroji financování a programy a rozvinuly spojení mezi městskou mobilitou, novou Digitální agendou a energetickou unií;

52.    vyzdvihuje význam budování kapacit místních orgánů i orgánů v příměstských oblastech, pokud jde o vypracovávání a provádění integrovaných rozvojových strategií, které usnadní spolupráci jednotlivých území a posílí tak vzájemnou provázanost a doplňkovost.

53.    domnívá se, že investování do udržitelné veřejné dopravy je nejen reakcí na problémy městské mobility, ale zahrnuje také „prvky obnovy měst“, které mají dopad na celkový hospodářský systém daného města a usnadňují vznik zeleného městského prostředí i přístup k centrům smíšených činností (obchodních, rezidenčních, zábavních, kulturních, vzdělávacích); zdůrazňuje, že má-li být maximalizován dopad investic, je nezbytná řádná koordinace mobility a územního plánování;

54.    vyzývá k iniciativám na podporu zaměstnanosti mladých lidí i k využívání dalších prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů na podporu zaměstnanosti v oblastech, které stimulují rozvoj udržitelné městské mobility; zdůrazňuje, že provádění projektů městské mobility má pozitivní dopad na všechny regiony a na jejich obyvatelstvo, neboť podporuje obsazování stávajících a inovačních nově vzniklých pracovních míst v příslušných oborech, včetně profesí, v nichž existuje nedostatek pracovních sil;

55.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila snadno dostupné přehledy programů městské mobility, které spolufinancuje EU; žádá dále, aby byly poskytovány uživatelsky vstřícné informace o možnostech EU spolufinancovat projekty městské dopravy; žádá Komisi, aby při řízení projektů městské mobility financovaných EU zajistila, že: a) budou zavedeny řídicí nástroje s cílem monitorovat kvalitu služeb a úroveň spokojenosti uživatelů, jakmile budou projekty funkční, b) projekty městské mobility budou zahrnuty do kvalitní politiky mobility a c) výše uvedeným bodům se budou věnovat také orgány členských států; žádá Komisi, aby při přezkumu provádění evropských strukturálních a investičních fondů v polovině období předložila kvalitativní a kvantitativní analýzu toho, jak politika soudržnosti podporuje udržitelnou městskou mobilitu;

Integrace sítí účelných systémů mobility a podpora spolupráce

56.    vyzývá členské státy, aby podporovaly víceúrovňovou správu, která posílí spolupráci mezi orgány na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni při vypracovávání politik včetně navrhování, provádění a sledování městských politik se zjevným dopadem na městské oblasti;

57.  odkazuje na iniciativu občanské sítě Komise jako na dobrý základ prosazování a podpory intermodálních řetězců udržitelné mobility na základě pěší/cyklistické/veřejné hromadné dopravy a také sdílení vozidel /spolujízdách/ využívání taxíků;

58.  vyzývá Komisi, aby prosazovala a podporovala výměny osvědčených postupů a pokynů s cílem čelit výzvám městské mobility a usnadnit předávání dovedností a technologií v oblasti udržitelné mobility, zejména ve prospěch veřejných a soukromých subjektů, které vyvíjejí řešení udržitelné mobility, a ve prospěch družstevních, vzájemně prospěšných a neziskových organizací; vyzývá Komisi, aby vytvořila síť udržitelné mobility s příklady osvědčených postupů územního plánování a využívání prostoru; vyzývá dále členské státy, aby vybízely města k účasti v evropském inovačním partnerství pro inteligentní města a obce; vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily kampaně za zvyšování povědomí veřejnosti s cílem prosazovat mobilitu, která je účelná, udržitelná a méně závislá na používání soukromých vozidel na konvenční paliva;

59.  podporuje práci Střediska pro sledování městské mobility (Eltis) a je přesvědčen, že je třeba posílit osvětu ohledně této iniciativy, včetně jejího portálu;

60.    vítá úsilí Komise za účelem koordinace a posílení iniciativ EU v oblasti městské mobility, jako je např. CIVITAS 2020 pro výzkum a inovace, středisko pro sledování městské mobility pro sdílení osvědčených postupů a zkušeností či platforma pro plány udržitelné městské mobility; vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o snížení roztříštěnosti a o zlepšení koordinace mezi příslušnými iniciativami a programy EU a aby zohlednila úspěch programů jako je URBAN či URBACT; vyzývá Komisi, aby vybídla příslušné orgány členských států k vytváření sítí excelence v oblasti městské mobility, k pokračování úsilí iniciativy CIVITAS 2020 a k podněcování většího počtu občanů EU k tomu, aby se k tomuto projektu připojili;

61.   je přesvědčen, že by mělo být vyvíjeno další úsilí s cílem vytvářet sítě a koordinovat pilotní projekty EU, zejména prostřednictvím iniciativ jako Civitas, Polis a Eltis, a integrovat města s jejich praktickými zkušenostmi a know-how do diskusí o provádění budoucích politik mobility; za tímto účelem naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila snadno dostupné přehledy programů městské mobility spolufinancovaných ze strany EU; požaduje dále, aby se uživatelsky vstřícným způsobem vysvětlilo, jak lze získat spolufinancování EU na projekty městské mobility; zdůrazňuje potřebu financovat nejen infrastrukturu, ale také IT služby, monitorovací procesy a meziregionální projekty a navázat strategická partnerství mezi průmyslem a evropskými městy s cílem rozvíjet městské systémy budoucnosti;

62.    zastává názor, že plány mobility a udržitelný rozvoj měst úzce souvisejí s dalšími iniciativami, jako jsou Inteligentní města a Pakt primátorů, které jsou zaměřené na udržitelnější a soběstačnější města; domnívá se, že dobrovolný závazek stanovený v Paktu primátorů může představovat odrazový můstek k oslovení všech stran zapojených do vytváření plánů mobility a udržitelného rozvoje, které lze propagovat nákladově efektivním způsobem; vítá iniciativu nazvanou „CiTIEs: Města zítřka: Investovat do Evropy“ a vyzývá Komisi, aby využívala stávajících platforem k rozvoji komunikačních nástrojů zaměřených na sbližování zúčastněných subjektů v oblasti udržitelného městského rozvoje;

63.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 72.

(2)

Úř. věst. C 390 E, 18.12.2012, s. 10.

(3)

Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1.

(4)

Úř. věst. L 171, 29.6. 2007, s. 1.

(5)

Úř. věst. L 188, 19.7. 2009, s. 1.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0375,

(7)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0314.

(8)

Úř. věst. C 290, 14.11.1988, s. 51.

(9)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0547.

(10)

Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.

(11)

Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1.

(12)

Rezoluce OSN č. 66/288 „Budoucnost, jakou chceme“, odst. 135.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Mobilita není cílem sama o sobě, ale mělo by jít o právo všech občanů. V blízké budoucnosti bude 80 % Evropanů žít ve městě. Mobilita by proto měla přispět k tomu, aby škola, práce, kultura, volnočasové aktivity a zdravotnictví byly dostupné pro všechny, včetně osob se sníženou pohyblivostí. Městská mobilita je však často vnímána jako omezení, jehož příčina tkví původně v příliš masovém využívání osobních vozidel jezdících na tradiční palivo. Z toho důvodu probíhá přechod k udržitelnějším způsobům dopravy velmi pomalu. Vozidla zůstávají hlavním prostředkem naší mobility, neboť+ zajišťují 43 % kilometrů ujetých ve světě a tři čtvrtiny přepravy v Evropě. Závislost na vozidlech a s ní související dopravní zácpy na silnicích, jejichž náklady se odhadují ve všech evropských městech celkem na 80 miliard EUR, vede k tomu, že obyvatelé města jsou nuceni mobilitu snášet a nemají možnost si ji vybírat. Tato závislost se blíží absurditě vzhledem k tomu, že 50 % přepravy v městských oblastech probíhá na vzdálenost nepřesahující 5 kilometrů. Cílem této zprávy je proto přeorientovat městskou mobilitu na udržitelné způsoby dopravy a tak čelit výzvám našeho století. Těmito výzvami jsou ochrana klimatu, zdraví a životního prostředí, dobré životní podmínky a bezpečnost pro všechny.

Problematika klimatu je naléhavá! V době, kdy je boj proti oteplování celosvětovou výzvou, způsob naší ponejvíce automobilové přepravy brání Evropské unii v tom, aby se na tomto boji plně podílela. Ačkoli některá odvětví v Unii, například zemědělství a průmysl, snížila své emise skleníkových plynů, v odvětví dopravy se tyto emise od roku 1990 zvýšily o 30 %. Samotná městská doprava představuje čtvrtinu emisí skleníkových plynů pocházejících převážně ze silniční přepravy. Změna tohoto trendu je zásadní, pokud Evropská unie hodlá dosáhnout cílů, jež si v oblasti emisí stanovila do roku 2030.

Sanitární problematika je naléhavá! Příliš vysoký podíl motorové nafty v evropském vozovém parku je ohrožením kvality života, zdraví a životního prostředí. Kvalita ovzduší v městských centrech přímo ohrožuje zdraví těch, kdo tam žijí a každý den se pohybují, ale také veškerého obyvatelstva. Velká města Evropské unie žijí v rytmu opakujícího se maxima znečištění, přičemž přibližně 400 000 předčasných úmrtí ročně zapříčiňují jemné částice pocházející především z naftových motorů, které představují více než 55 % evropského vozového parku. Je také vhodné zdůraznit, že vysoká spotřeba fosilních energií v dopravě významně zvyšuje náklady a zatěžuje energetickou nezávislost členských států Evropské unie. Není již čas čekat, neboť podle OSN bude znečištění počínaje rokem 2050 nejčastější příčinou úmrtí ve světě.

Život uživatelů silnic je ohrožen! Budeme-li nadále zaměřeni na automobilovou dopravu, ohrožuje současný model městské mobility také životy těchto uživatelů vzhledem k tomu, že k 38 % úmrtí při dopravních nehodách dochází v městském prostředí. Má-li pokračovat úsilí týkající se bezpečnosti na silnicích, jeví se diverzifikace způsobů dopravy ve městě jako řešení nezbytné k tomu, aby se tyto znepokojivé statistiky výrazně snížily.

A také sociální problematika je naléhavá! V souvislosti s krizí, jíž Evropská unie prochází, věnuje příliš mnoho obyvatel měst značnou část svého času a příjmu na dopravu, a někteří k ní ani nemají přístup. U první skupiny je nejčastější příčinou příliš velká vzdálenost mezi obytnou čtvrtí, kde lidé žijí, a místem, kde se nachází jejich zaměstnání, ale také obchody a zdravotnická a školní zařízení. U druhé skupiny jde o důsledek ceny, která je pro část obyvatelstva příliš vysoká, ať jde o starší osoby, osoby se zdravotním postižením nebo zranitelné osoby.

Při dopravních zácpách v našich městských a předměstských prostorech je jiná mobilita nejen možná, ale dokonce nezbytná. Cílem je nově promyslet náš způsob přepravy ve městě jak v osobní, tak i v nákladní dopravě. Aby se tento záměr uskutečnil, je zásadní, abychom všechny své způsoby přepravy od nynějška vnímali prizmatem udržitelného rozvoje. To vyžaduje neustálé hledání vyváženosti mezi sociálními, environmentálními a ekonomickými dopady dopravy a také mezi uspokojováním potřeb současných generací a generací budoucích. Z tohoto hlediska Organizace spojených národů již v roce 1992 na konferenci v Riu definovala udržitelnou mobilitu jako „dopravní politiku, která usiluje o propojení dostupnosti, hospodářského pokroku a ekologických cílů z udržitelného hlediska“.

Aby toho Unie dosáhla, musí si stanovit ambiciózní cíle, aby členské státy a regionální a místní orgány dokázaly tento nový model udržitelné městské mobility společně realizovat.

Evropská unie bude zanedlouho hostit vrcholné setkání na téma klimatu (COP21), proto musí ona sama, členské státy i místní orgány vnímat energetickou účinnost jako jádro politik týkajících se městské mobility. Za tímto účelem zpravodajka navrhuje Evropské komisi, aby co nejrychleji zahájila vypracování balíčku právních předpisů týkajících se dopravy a klimatu, do něhož by zapojila všechny zúčastněné strany, zejména města, s cílem stanovit pro dopravu závazné cíle snížení emisí skleníkových plynů. Již nyní zpravodajka vybízí Komisi, aby působila na členské státy a místní orgány s cílem podpořit ukončení používání naftových motorů v městských centrech v roce 2020, postupné snižování počtu benzinových vozidel od roku 2030 a jejich konečné odstranění v roce 2050. Tyto tři nezbytné podmínky musí vést k masivnímu využívání nefosilních energií ve službách městské mobility. Jedná se o zásadní podmínku k tomu, aby Evropská unie mohla dodržovat své závazky v této oblasti i v oblasti snižování emisí skleníkových plynů.

K dosažení tohoto cíle je zapotřebí udělit v plánech elektrické mobility prioritu čistým způsobům dopravy: tramvajím, lanovkám, jízdním kolům a spolujízdám. Je naléhavé, aby členské státy aktivně pracovaly na přechodu od silniční přepravy k říční a železniční přepravě a aby se zvláště zaměřily na intermodalitu s propojením chůze, cyklistiky a veřejné hromadné dopravy. V tomto smyslu zpravodajka navrhuje do roku 2025 zdvojnásobit využívání jízdních kol v městských oblastech a do roku 2030 zdvojnásobit propojení a využívání veřejné hromadné dopravy. Navrhuje také zavedení evropského dne cyklistiky, aby se tak zvýšilo povědomí široké veřejnosti o této otázce, a dne bez aut jednu neděli za pololetí, aby se rozšířila zkušenost, která se již osvědčila v několika evropských městech, kde uhlíková neutralita v dopravě již prokázala svůj smysl.

Všechny členské státy a místní orgány nemají dosud plány udržitelné městské mobility. Zpravodajka žádá Evropskou komisi, aby tento nedostatek napravila tím, že financování městské mobility podmíní vypracováním plánů udržitelné městské mobility ze strany místních orgánů. Zpravodajka žádá členské státy, aby dbaly na to, aby byly vypracovány plány udržitelné městské mobility, které budou prováděny v městských oblastech jako součást širší strategie udržitelného městského nebo územního rozvoje. Těmito plány by tato strategie měla podnítit příslušné orgány k tomu, aby jádrem politiky mobility učinily občany a umožnily jim, aby byli konzultováni před vypracováním její koncepce, během ní i následně. Tyto plány slouží jako hybné páky sloužící ke splnění záměrů Unie, pokud jde o emise skleníkových plynů, akustické znečištění, znečištění ovzduší a snížení počtu nehod.

Je zapotřebí se hlouběji zamyslet nad rychlostí přepravy, aby se mobilita ve městě stala udržitelnější. Zpravodajka proto vyzývá členské státy a místní orgány k tomu, aby do roku 2020 zavedly nové omezení rychlosti na 30 km/h, což je nejúčinnější prostředek snížení počtu úmrtí a zraněných osob na silnici a lepšího sladění automobilu s šetrnými způsoby přepravy, jako je cyklistika a chůze.

Udržitelná městská mobilita by měla také zahrnout majetek a zboží, jejichž přeprava dnes vede k dopravním zácpám a k problémům v životním prostředí v městských centrech. Zpravodajka vyzývá k vytvoření evropského plánu nového pojetí nákladní dopravy s cílem nově a udržitelným způsobem zajistit poslední kilometry dodávek. Základní výzvu v tomto záměru představuje obecné rozšíření ekologické městské logistiky, v níž bude mít zejména místo zvýšené využívání nákladních jízdních kol, nákladních člunů, elektrických dodávkových automobilů, nákladních tramvají a autobusů.

Udržitelná městská mobilita vyžaduje kvalitní investice ve službách obecného zájmu. Tak může tato mobilita pomoci plnit cíle Evropské unie, pokud jde o účinnost zdrojů, zejména těch, které souvisejí s oběhovým hospodářstvím vytvářejícím nová pracovní místa. Mnohé evropské země však dnes trpí zchátralou a nákladnou infrastrukturou. Aby se tento stav zlepšil, zpravodajka navrhuje poskytnout 50 % příjmů z evropských dálničních známek na zlepšení městské mobility a 75 % příjmů z mýtného ve městech na údržbu a rozvoj infrastruktury městské dopravy. Zpravodajka také vyzývá Evropskou komisi, aby na projekty udržitelné městské mobility vyčlenila 20 % z evropských fondů, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, Nástroj pro propojení Evropy a fond soudržnosti. Zpravodajka spoléhá na Evropskou komisi, že Komise prostřednictvím rámcových výzkumných programů a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) poskytne podporu výzkumným a inovačním projektům souvisejícím s městskou dopravou.

Městská mobilita musí mít nyní i v budoucnu možnost spočívat z velké části na ekomobilitě a spolupracujících sítích. V městské přepravě se sice vyvíjejí nové postupy, jako je sdílení vozidel, je však zásadní, aby byly začleněny do řetězce intermodální mobility vedle přepravy na kole, chůze a hromadných dopravních prostředků, jejichž brzké zdvojnásobené využívání by mohlo vytvářet zelená pracovní místa.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (18.6.2015)

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

o udržitelné městské mobilitě

(2014/2242(INI))

Navrhovatelka: Eleonora Evi

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že městská mobilita stále do velké míry závisí na využívání konvenčně poháněných automobilů, a že tedy evropská doprava závisí z 96 % svých potřeb energie, nebo z jedné třetiny celkové spotřeby energie, na ropě a jejích derivátech;

B.  vzhledem k tomu, že tato závislost na fosilních palivech způsobuje kolem 23 % celkových emisí CO2, a vzhledem k tomu, že cíl je snížit tyto emise do roku 2050 o 80 %;

C.  vzhledem k tomu, že ekologicky, sociálně a hospodářsky udržitelná urbanizace by mohla být jedním z klíčových faktorů inteligentního, udržitelného a inkluzivního hospodářského růstu;

D.  vzhledem k tomu, že přibližně 73 % evropského obyvatelstva žije ve městech a že se odhaduje, že v roce 2050 jejich podíl dosáhne 82 %;

E.  vzhledem k tomu, že podle Evropské agentury pro životní prostředí bylo v roce 2011 minimálně 125 milionů evropských občanů vystaveno hlukovému znečištění, které překračovalo bezpečnostní limit 55 dB, a jeho hlavní příčinou byl silniční provoz;

F.  vzhledem k tomu, že mezi 15 a 40 % evropských obyvatel je vystaveno koncentracím jemných částic (PM2,5 a PM10), ozónu v troposféře a NO2, které jsou vyšší než standardy kvality EU, a vzhledem k tomu, že když se vezmou v úvahu pokyny Světové zdravotnické organizace (WHO), tento podíl se zvýší na 90 %;

G.  vzhledem k tomu, že podle Evropské agentury pro životní prostředí způsobilo znečištění ovzduší jemnými částicemi (PM 2,5) v roce 2011 ve 28 členských státech EU zhruba 430 000 předčasných úmrtí a že dalších 16 000 úmrtí ročně je způsobeno zvýšenými koncentracemi ozónu v troposféře, což v daném roce dává celkový počet úmrtí desetkrát vyšší než při automobilových nehodách;

H.  vzhledem k tomu, že dalších alespoň 9000 předčasných úmrtí je ročně způsobeno onemocněním srdce v důsledku hluku ze silniční dopravy;

I.  vzhledem k tomu, že pouze v roce 2010 byly škody na zdraví způsobené znečištěním ovzduší mezi 330 a 940 miliardami EUR, což odpovídá 3–9 % HDP Evropské unie;

J.  vzhledem k tomu, že použitím pokynů WHO týkajících se vystavení lidí PM 2,5 by se střední délka života prodloužila přibližně o 22 měsíců, což znamená finanční úsporu nejméně 31 miliard EUR ročně;

K.  vzhledem k tomu, že dobrá a snadno použitelná veřejná doprava je nejlepším odrazujícím prostředkem proti soukromé dopravě a jedním z nejlepších způsobů, jak zmírnit dopravní zácpy;

L.  vzhledem k tomu, že používání alternativních paliv a dopravních prostředků vyžaduje rozvoj nezbytné infrastruktury spolu s úsilím o změnu lidského chování, co se týče mobility;

M.  vzhledem k tomu, že udržitelná městská doprava je jednou součástí širší politiky územního plánování a že zelené městské oblasti mohou přispět k částečnému zmírnění dopadu znečištění způsobeného silniční dopravou;

N.  vzhledem k tomu, že výstavba nové silniční infrastruktury má výrazný dopad na krajinu a životní prostředí a pravděpodobně dále pobízí k používání soukromých vozidel v důsledku zvýšené kapacity silnic;

O.  vzhledem k tomu, že dopravní služby vysoké kvality jsou zásadně důležité pro obyvatele městských oblastí a pro uspokojení jejich dopravních potřeb, pokud jde o jejich pracovní život, vzdělání, turistiku a oddechové činnosti; vzhledem k tomu, že udržitelná městská mobilita může přispět ke snížení energetické spotřeby, znečištění ovzduší i znečištění hlukem, počtu nehod, dopravních zácp, použití pozemků a zakrývání půdy;

P.  vzhledem k tomu, že podle údajů zvláštního průzkumu Eurobarometr 406 z roku 2013 přibližně 50 % evropských občanů denně využívá osobní automobil, pouze 16 % používá veřejnou dopravu a jen 12 % používá jízdní kolo;

Q.  vzhledem k tomu, že podle téhož průzkumu jsou občané EU přesvědčeni o tom, že účinnými opatřeními pro zlepšení městské mobility jsou snížení jízdného ve veřejné dopravě (59 %), zlepšení služeb veřejné dopravy (56 %) a zlepšení infrastruktur pro cyklisty (33 %);

R.  vzhledem k tomu, že evropská města mohou mít ze zeměpisných a historických důvodů široce rozdílné požadavky na infrastrukturu;

S.  vzhledem k tomu, že městská mobilita a řízení městské dopravy spadají do oblasti působnosti místních a regionálních orgánů, jež utvářejí a provádějí tyto veřejné politiky na svém území v souladu s platným vnitrostátním rámcem a městskou agendou EU;

T.  vzhledem k tomu, že je znepokojující, že Komise mluví o tom, že se koncepce dopravy vytvoří na evropské úrovni a že se teprve potom budou muset přizpůsobit podmínkám jednotlivých členských států; vzhledem k tomu, že místo přístupu shora dolů v souladu s tímto postojem, a aniž by byla dotčena potřeba společných pravidel a norem, by bylo lepší použít přístup zdola nahoru včetně paralelních experimentů prováděných na místě, což bude podporovat inovace; vzhledem k tomu, že v souladu s výše uvedenými důvody tedy důrazně podporuje vytvoření platforem pro výměnu zkušeností mezi místními subjekty s cílem umožnit daleko širší propagaci úspěšných příkladů;

1.  vyzývá členské státy, aby snižovaly potřebu dopravy a aby pobízely mimo jiné k využívání práce z domova, informačních a komunikačních technologií a telekonferencí a také zlepšovaly obchodní mobilitu; vyzývá Komisi, aby pokračovala v rozvoji stávajících právních předpisů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů (ITS), které by mohly přispívat k posílení účinnosti dopravy, snižování emisí CO2, zlepšení kvality ovzduší a snižování hladiny hluku, a vyzývá členské státy, aby povzbuzovaly rozvoj inteligentních technologií včetně ITS a infomobilních systémů a podněcovaly udržitelné plánování a řízení městské mobility (včetně odvětví logistiky), plány dojíždění do práce a multimodální a intermodální způsoby dopravy a přitom měly na paměti, že veřejná doprava se stává daleko atraktivnější, pokud je snadné pokrýt poslední úsek cesty („poslední míli“); vybízí členské státy, aby na výše uvedených aktivitách plánování zajistily aktivní zapojení všech zúčastněných stran včetně veřejnosti;

2.  vítá podporu Evropské komise pro vytváření pokynů k vypracování a provádění plánů na udržitelnou městskou mobilitu, což umožní začlenit tuto plánovanou činnost do městské a územní strategie a přispěje k podpoře vyrovnaného rozvoje a lepší integrace různých druhů dopravy v rámci městské mobility; podporuje Komisi při vytváření Evropské platformy pro plány udržitelné městské mobility s cílem zlepšit koordinaci pomoci Evropské unie a spolupráce s místními a regionálními společenstvími na výměně osvědčených postupů a vytváření a provádění plánů udržitelné městské mobility;

3.  vyzývá členské státy, aby prosazovaly veřejnou dopravu s cílem do roku 2030 zdvojnásobit její využití, mimo jiné pomocí uplatňování informačních technologií, jako je vzdálený nákup elektronických jízdenek, a aby podporovaly sdílení automobilů, spolujízdu, dopravní služby na vyžádání a šíření elektrických pohonných systémů pro místní veřejnou dopravu; vyzývá členské státy, aby v hornatých a kopcovitých městech vyvinuly tam, kde to je vhodné, systémy pozemních lanových drah a lanovek, a to s cílem zmírnit provoz ve městech;

4.  vyzývá členské státy, aby zavedly oblasti přístupné pouze veřejnou dopravou, na jízdním kole, pro chodce a automobily s nulovými emisemi a vozidla používaná pro spolujízdu;

5.  vyzývá členské státy, aby vytvořily široce rozšířená zařízení pro dobíjení elektrických vozidel prostřednictvím inovačních systémů, jako jsou ty, které používají infrastrukturu veřejného osvětlení, a k podpoře instalace dobíjecích zařízení na soukromých parkovištích, například v nákupních střediscích, a připomíná ustanovení směrnice 2014/94/EU pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, jako je zemní plyn;

6.  důrazně vyzývá Komisi a členské státy, aby připravily nezbytné podmínky pro jednotné systémy plánování, rezervace a placení cest, které překračují hranice států a kombinují různé typy dopravních prostředků, s ohledem na to, že nutnost používat několik různých informačních platforem a platebních systémů představuje pro přijetí a poptávku po intermodálních dopravních systémech významnou překážku;

7.  vyzývá členské státy k ochraně nejzranitelnějších uživatelů silnic tak, že budou zlepšovat bezpečnost chodců, odstraňovat architektonické bariéry, budovat bezpečné cesty jen pro pěší a podporovat společnou pěší docházku a bezpečné trasy mezi domovem a školou; dále vyzývá členské státy, aby zlepšovaly cyklistickou mobilitu tím, že budou poskytovat vyhrazené a bezpečné cyklostezky a parkovací místa pro jízdní kola, a šířením a provozováním služeb sdílení kol; vyzývá Komisi a členské státy, aby s cílem dále povzbudit cyklistickou mobilitu navrhly změny Vídeňské úmluvy o silničním provozu tak, aby byly modernizovány dopravní předpisy v městských oblastech a aby byla cyklistům poskytnuta nejlepší možná ochrana;

8.  dále Komisi vyzývá, aby předložila legislativní návrh týkající se rozvoje jednotného trhu inovativních řešení pro městskou mobilitu;

9.  vyzývá Komisi, členské státy a místní a regionální orgány, aby při přidělování veřejných zakázek na dopravní služby a logistiku plně začleňovaly kritéria udržitelnosti;

10.  naléhavě vyzývá členské státy, aby používaly část svých příjmů ze spotřebních daní nebo silničních daní ze soukromých vozidel na snížení jízdného v městské veřejné dopravě s cílem ji poskytovat pro rezidenty zdarma a aby přezkoumaly systémy jízdného ve veřejné dopravě a upřednostňovaly systémy paušálního jízdného;

11.  vyzývá členské státy, aby zvážily zrušit přímé i nepřímé dotace na vozidla poháněná tradičními fosilními palivy; vyzývá členské státy, aby zvážily zavedení daňových pobídek na elektrická vozidla, jako je snížená DPH či výjimka ze silniční daně, a podporovaly ekonomické pobídky pro firmy, jež poskytují zaměstnanecké výhody k šíření udržitelné mobility mezi personálem, pro cestovní kanceláře, které svým zákazníkům nabízejí řešení používající udržitelnou městskou dopravu a pro MSP produkující zboží či služby zaměřené na udržitelnou městskou mobilitu;

12.  vyzývá členské státy, aby při zahajování programů na šrotování aut zvažovaly podporu použití systémů veřejné hromadné dopravy, elektrických vozidel, vozidel poháněných vodíkem včetně těch používajících reformování metanu, vozidel na zemní plyn, hybridních vozidel a vozidel na LPG, a to v sestupném pořadí;

13.  vyzývá Komisi, aby v rámci různých plánů jednotlivých členských států provedla posouzení umístění stanic měřících a kontrolujících znečištění ovzduší v nejvýznamnějších městských aglomeracích, které mají problémy s čistotou ovzduší, protože údaje stanic jsou často kvůli jejich nevyhovujícímu umístění nepřesné, což by tudíž mohlo vést k riziku pro veřejné zdraví;

14.  je přesvědčen, že Junckerův plán by mohl hrát klíčovou roli při financování projektů udržitelné městské dopravy a infrastruktury, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily svou finanční podporu projektům udržitelné městské mobility, zajistily nezbytné synergie mezi různými zdroji financování a programy a rozvinuly spojení mezi městskou mobilitou, novou Digitální agendou a energetickou unií; vyzývá členské státy, aby zajistily účinné provedení veřejné dopravy, zejména prostřednictvím elektrifikovaných dopravních systémů, propojily městskou a příměstskou dopravu a aby efektivně a udržitelně reagovaly na potřeby dojíždění do práce, a to dříve, než by investovaly do stavby nových silnic a dálnic;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výměnu osvědčených postupů s cílem usnadnit přenos dovedností a technologií v oblasti udržitelné mobility, obzvláště s ohledem na pomoc rozvíjejícím se regionům; dále Komisi a členské státy vyzývá, aby podporovaly programy výzkumu nových technologií, nových obchodních modelů a nových integrovaných udržitelných postupů městské mobility a městské logistiky a aby zahájily veřejné informační kampaně na šíření mobility, jež bude účelná, udržitelná a méně závislá na používání soukromých aut na konvenční paliva.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

17.6.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

53

8

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Lynn Boylan, Nessa Childers, Alberto Cirio, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Stefan Eck, Bas Eickhout, Eleonora Evi, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Iratxe García Pérez, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Pavel Poc, Marcus Pretzell, Frédérique Ries, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Renate Sommer, Dubravka Šuica, Tibor Szanyi, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Nikos Androulakis, Renata Briano, Nicola Caputo, James Nicholson, Marijana Petir, Sirpa Pietikäinen, Gabriele Preuß, Bart Staes, Tom Vandenkendelaere

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Damian Drăghici, Fredrick Federley, Anthea McIntyre, Jens Nilsson


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (22.6.2015)

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

o udržitelné městské mobilitě

(2014/2242(INI))

Navrhovatel: Ramón Luis Valcárcel

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že více než 70 % obyvatel EU žije ve městech, kde vzniká přibližně 85 % HDP celé EU, a že udržitelná městská mobilita je stále významnějším faktorem v politice soudržnosti vzhledem k tomu, že je klíčovým prvkem a hybatelem zaměstnanosti a inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; domnívá se, že evropské strukturální a investiční fondy, a zejména Evropský fond pro regionální rozvoj, by měly prostřednictvím operačních programů přispívat k financování plánů udržitelné městské mobility v jednotlivých městech a regionech i v celé EU, a to tak, že budou podporovat ekologické, dostupné a inovativní typy městské dopravy, které podpoří multimodalitu a mobilitu v širším územním kontextu, a to včetně přeshraniční mobility; připomíná v této souvislosti, že odvětví dopravy, ať už statické, nebo mobilní, má výrazné dopady na městské prostředí a na kvalitu života občanů, a domnívá se, že účelný dopravní systém je možné podpořit pomocí veřejno-soukromého partnerství, v rámci něhož budou sdíleny náklady a možnosti rozvíjet inovační a účelný systém zadávání veřejných zakázek s cílem zajistit značné úspory a sdílení znalostí a zkušeností mezi příslušnými orgány; konstatuje význam dodržování zásady partnerství ve fázi programování a provádění operačních programů, s cílem zajistit plné zapojení sociálních partnerů, profesních organizací, výzkumných středisek a podniků;

2.  žádá Komisi, aby při příštím přezkumu provádění evropských strukturálních a investičních fondů v polovině období zhodnotila průběžné výsledky a předložila kvalitativní a kvantitativní analýzu toho, jak politika soudržnosti podporuje udržitelnou městskou mobilitu;

3.  naléhavě vyzývá Evropskou komisi, členské státy i regionální a místní orgány, aby zhodnotily plány městské mobility a provedly jejich audit v souladu s cíli a výzvami stanovenými ve strategii pro oblast dopravy do roku 2050;

4.  zdůrazňuje, že s přihlédnutím k potřebě snížit negativní dopad na životní prostředí zapříčiněný závislostí dopravního systému EU na ropě (v prvé řadě na ropě a jejích vedlejších produktech) by měly být evropské strukturální a investiční fondy systematicky využívány k rozvoji a provádění komplexních a integrovaných plánů udržitelné městské mobility za účelem komplementárního a vzájemného posilování opatření městské mobility v širším kontextu územního plánování, aniž by vznikaly další dopravní potřeby vedoucí k nadměrnému využívání automobilů, a s důrazem na integrovaný dopravní systém založený na spolupráci mezi jednotlivými druhy dopravy;

5.  konstatuje, že mezi tematické cíle politiky soudržnosti na období 2014–2020 patří podpora udržitelné dopravy a zlepšené síťové infrastruktury, podpora přizpůsobování se změně klimatu a prevence a řízení rizik;

6.  zdůrazňuje zejména četné škodlivé dopady stávajícího dopravního modelu na základní součásti životního prostředí včetně vzduchu, vody a půdy a na různé ekosystémy, které se v nich nacházejí;

7.  domnívá se, že je proto zásadní zajistit rozvoj a podporu plánů udržitelné městské mobility a udržitelného rozvoje ve všech evropských městech, funkčních městských oblastech a regionech, a to včetně vypracování analýzy potřeb a cílů infrastruktury pro mobilitu s využitím těch druhů dopravy a přepravních prostředků, které jsou komplementární v kontextu místního i globálního územního rozvoje, s důrazem na ekologickou, udržitelnou, bezpečnou, účelnou a energeticky účinnou dopravu, s upřednostněním dobrého propojení městských a předměstských oblastí a s prosazováním větší míry soběstačnosti, vyšší konkurenceschopnosti, hospodářského růstu, zlepšení bezpečnosti silničního provozu a lepších pracovních podmínek; upozorňuje zároveň na to, že politika městské dopravy včetně vytváření dopravních alternativ za účelem snížení poptávky po individuální dopravě, také spadá do pravomoci měst a místních orgánů;

8.  zdůrazňuje, že udržitelná městská mobilita může zvýšit atraktivitu evropských měst a regionů pro investory i pro obyvatele, a to tím, že zvýší dostupnost a bezpečnost silničního provozu a sníží frekvenci dopravy a znečištění; je přesvědčen, že by tato mobilita mohla mít pozitivní úlohu při zajišťování lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, protože by zkrátila dobu strávenou dojížděním; vyzývá proto regionální a místní orgány, aby v souvislosti s udržitelnou městskou mobilitou podporovaly inovativní řešení;

9.  vyzývá členské státy, aby podporovaly víceúrovňovou správu, která posílí spolupráci mezi orgány na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni při vypracovávání politik včetně navrhování, provádění a sledování městských politik se zjevným dopadem na městské oblasti;

10.  domnívá se, že investice do udržitelné veřejné dopravy jsou nejen reakcí na problémy městské mobility, ale zahrnují také „prvky obnovy měst“, které mají dopad na celkový hospodářský systém daného města a usnadňují vznik zeleného městského prostředí i přístup k centrům smíšených činností (obchodních, rezidenčních, zábavních, kulturních, vzdělávacích); zdůrazňuje, že má-li být maximalizován dopad investic, je nezbytná řádná koordinace mobility a územního plánování;

11.  upozorňuje, že jízda na kole sehrává významnou úlohu v moderním plánování udržitelné městské mobility a je součástí řešení, které má předcházet dopravním zácpám; zdůrazňuje, že samostatné stezky pro cyklisty a chodce by měly být při výstavbě a rekonstrukci silničních komunikací samozřejmostí;

12.  uznává kvalitu a rozmanitost pracovních míst, jež nabízejí provozovatelé veřejné dopravy, a s nimi spojené přínosy pro hospodářství; vyzývá Komisi, aby sledovala a posuzovala, jak veřejná doprava přispívá k naplňování strategií zelených pracovních míst a zeleného růstu na vnitrostátní a evropské úrovni;

13.  vyzývá k iniciativám na podporu zaměstnanosti mladých lidí i k využívání dalších prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů na podporu zaměstnanosti v oblastech, které stimulují rozvoj udržitelné městské mobility; zdůrazňuje, že provádění projektů městské mobility má pozitivní dopad na všechny regiony a na jejich obyvatelstvo, neboť podporuje obsazování stávajících či inovačních pracovních míst v příslušných oborech, včetně profesí, kde existuje nedostatek pracovních sil;

14.  je pevně přesvědčen, že platforma Komise pro plány udržitelné městské mobility by měla důrazně podpořit města a regiony při navrhování a provádění plánů udržitelné městské mobility; zdůrazňuje, že je důležité, aby všechna města bez ohledu na svou velikost investovala do městské mobility, a poukazuje na zásadní úlohu, již evropská města a regiony hrají v podpoře a prosazování udržitelné městské mobility; vyzývá k tomu, aby se do evropské platformy a do skupiny odborníků z členských států pro městskou mobilitu a dopravu zapojili zástupci místních a regionálních orgánů různých velikostí i zástupci různých zúčastněných stran (např. sdružení cyklistů);

15.  domnívá se, že by bylo vhodné podporovat sdílení osvědčených postupů v oblasti městské mobility, aby se urychlilo šíření nejvíce inovativních řešení a dosažení cílů, které EU v této oblasti sleduje;

16.  vyzývá příslušné orgány, aby prosazovaly rozvoj systémů dobíjecích stojanů pro elektrická a hybridní vozidla, které by byly vhodné pro všechny typy silnic, a aby prosazovaly využívání alternativních dopravních prostředků, integrované řešení mobility, zavádění zón přístupných pouze pro některé druhy dopravy a vozidel a udržitelné využívání ekologických a elektrických vozidel, jízdních kol, trolejbusů, autobusů, tramvají, bioetanolu a ekologických paliv s cílem bojovat proti globálnímu oteplování a zvýšit dlouhodobou kvalitu života, která přichází s rozvojem inteligentních a intermodálních dopravních systémů, při zajištění mobilní informovanosti a územní kontinuity mezi městskými centry a předměstskými oblastmi;

17.  vyzývá příslušné orgány, aby prosazovaly způsoby, jak snížit poptávku po dopravě, tím že budou podporovat využívání práce z domova a nástrojů IKT, a aby braly v úvahu údaje průzkumu Eurobarometr, které ukazují, že občané EU jsou znepokojeni negativním dopadem zvýšené dopravy ve městech, přičemž za nejzávažnější problémy považují dopravní zácpy (76 %), kvalitu ovzduší (81 %) a počet dopravních nehod (73 %); vyzývá Komisi, aby monitorovala nové typy mobility související s dopravou (např. vozidla s vlastním řízením), aby ve spolupráci s členskými státy provedla analýzu veškerých dostupných opatření, která pomohou minimalizovat počet zranění a úmrtí zejména chodců a cyklistů, a aby prosazovala využívání jízdních kol ve městech spolu s investicemi do cyklotras a opatření, která zvýší povědomí uživatelů silnic o bezpečnosti cyklistů; upozorňuje, že jízda na kole sehrává významnou úlohu v moderním plánování udržitelné městské mobility a je součástí řešení s cílem předcházet dopravním zácpám; zdůrazňuje, že samostatné stezky pro cyklisty a chodce by měly být při výstavbě a rekonstrukci silničních komunikací samozřejmostí; opakuje v této souvislosti, že vyšší míra používání jízdních kol ve městech zlepšuje tok dopravy, podporuje veřejné zdraví a snižuje uhlíkovou stopu; zdůrazňuje, že vyšší míra používání jízdních kol ve městech by mohla přispět k dosažení cílů strategie Evropa 2020; žádá členské státy, aby i nadále stavěly silniční obchvaty s cílem snížit na minimum počet vozidel, která zbytečně projíždějí městy, a vyzývá Komisi, aby nalezla způsoby, jak tyto projekty finančně podpořit; zdůrazňuje, že je třeba vynaložit více úsilí na snížení počtu automobilů ve městech; vyzývá místní orgány, aby prosazovaly opatření s cílem podpořit zelenou dopravu, a poskytly za tím účelem nástroje, snížily zdanění a zavedly ekologické certifikáty;

18.  zdůrazňuje význam přeshraničního propojení měst v procesu městského plánování vzhledem k tomu, že se tak stimuluje regionální rozvoj; zdůrazňuje, že města rozdělená hranicí, která však vytvářejí celistvou funkční oblast, by měla být podporována v propojování svých tramvajových a autobusových sítí;

19.  vyzývá Komisi, aby vyvinula standardy s cílem zajistit obecnou harmonizaci a konzistentnost v regulaci parkování a přístupu vozidel do městských oblastí, kategorizaci vozidel, různé třídy emisí, silniční signalizaci, transportní systémy vstřícné k osobám se zdravotním postižením a technické standardy v inteligentních dopravních systémech, a aby podpořila pobídky k vytváření pěších zón a k ochraně historických oblastí a obecně zlepšila životní prostředí a veřejnou mobilitu; poukazuje na to, že jádrem plánů udržitelné městské mobility je kvalita lidského života, s níž je přímo spojen důraz na ulevování městům od nadměrného přetížení vozidly a na plánování parkovišť, aby se umožnil volný pohyb chodců a zvýšila atraktivnost center měst; žádá Komisi, aby podporovala koordinovaná a integrovaná strategická řešení veřejné dopravy a aby tak ulevila dopravním sítím, městským dálnicím a přístupovým cestám do zaměstnání s cílem zvýšit kvalitu života lidí a podpořit lepší vyváženost osobního a pracovního života při současném zvyšování produktivity; vyzývá také příslušné orgány, aby zvýšily využívání inteligentních technologií, které mohou pomoci řešit problémy související s městskou mobilitou, jako jsou satelitní čidla na palubě vozidel a inteligentní prodej jízdenek;

20.  vítá úsilí Komise za účelem koordinace a posílení iniciativ EU v oblasti městské mobility, jako je např. CIVITAS 2020 pro výzkum a inovace, středisko pro sledování městské mobility pro sdílení zkušeností a osvědčených postupů či platforma pro plány udržitelného městského rozvoje; vyzývá Komisi, aby posílila své úsilí o snížení roztříštěnosti a zlepšení koordinace mezi příslušnými iniciativami a programy EU a aby zohlednila úspěch programů, jako jsou URBAN či URBACT; vyzývá Komisi, aby vybídla příslušné orgány členských států k vytváření sítí excelence v oblasti městské mobility, k pokračování úsilí iniciativy CIVITAS 2020 a k podněcování většího počtu občanů EU k tomu, aby se k tomuto projektu připojili;

21.  vyzývá Komisi, aby stanovila pokyny, doporučení a ukazatele týkající se městské mobility, které jednotlivým zúčastněným subjektům umožní dialog a výměnu osvědčených postupů v oblasti sociální mobility a koordinaci strategií, které by měly být uplatňovány v souvislosti s městskou politikou;

22.  zastává názor, že plány mobility a udržitelný rozvoj měst úzce souvisejí s dalšími iniciativami, jako jsou Inteligentní města a Pakt primátorů, které jsou zaměřené na udržitelnější a soběstačnější města; domnívá se, že dobrovolný závazek stanovený v Paktu primátorů může představovat odrazový můstek k oslovení všech zúčastněných stran při vytváření plánů mobility a udržitelného rozvoje, které lze propagovat nákladově efektivním způsobem; vítá iniciativu nazvanou „CiTIEs: Města zítřka: Investovat do Evropy“ a vyzývá Komisi, aby využívala stávajících platforem k rozvoji komunikačních nástrojů zaměřených na sbližování zúčastněných subjektů v oblasti udržitelného městského rozvoje;

23.  domnívá se, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) může hrát klíčovou úlohu při financování projektů udržitelné městské dopravy; je proto přesvědčen, že je nutné zavést důkladné strategické plánování a soudržnost mezi projekty městské mobility, které mají být podporovány z EFSI, a cíli a prioritami souvisejícími s městskou mobilitou, které již rozvíjejí místní, regionální, celostátní a evropské orgány; vyzývá tudíž Komisi, aby zahrnula veřejné orgány jako potenciální příjemce financování z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF);

24.  vyzdvihuje význam budování kapacit místních orgánů i orgánů v příměstských oblastech, pokud jde o vypracovávání a provádění integrovaných rozvojových strategií, které usnadní spolupráci jednotlivých oblastí a posílí tak vzájemnou provázanost a doplňkovost.

25.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily doplňkovost a součinnost mezi EFSI, fondy ESI a programy a iniciativami subvencovanými EU, jakož i mezi vnitrostátními veřejnými investicemi a soukromými finančními nástroji, a dosáhly tak co nejvyšší přidané hodnoty provedených investic.

26.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly nebo přehodnotily své vlastní strategie rozvoje veřejné dopravy a nemotorizované dopravy s cílem zajistit kvalitní městskou mobilitu, ochranu životního prostředí a kvalitu života lidí.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

17.6.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

29

3

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, José Blanco López, Franc Bogovič, Steeve Briois, Rosa D’Amato, Bill Etheridge, Michela Giuffrida, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Andrey Novakov, Stanislav Polčák, Julia Reid, Terry Reintke, Monika Smolková, Maria Spyraki, Olaf Stuger, Ramón Luis Valcárcel Siso, Ángela Vallina, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Kerstin Westphal

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Petras Auštrevičius, Daniel Buda, Salvatore Cicu, Ivana Maletić, Jan Olbrycht

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Edward Czesak, Jens Nilsson, Georgi Pirinski, Daniele Viotti


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

10.11.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

5

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Marie-Christine Arnautu, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Andor Deli, Karima Delli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Bruno Gollnisch, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Renaud Muselier, Jens Nilsson, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Tomasz Piotr Poręba, Gabriele Preuß, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Jill Seymour, Claudia Tapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, István Ujhelyi, Wim van de Camp, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Janusz Zemke, Kosma Złotowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Rosa Estaràs Ferragut, Massimo Paolucci, Evžen Tošenovský, Matthijs van Miltenburg

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Clara Eugenia Aguilera García, Paul Brannen, Jiří Maštálka, Flavio Zanonato

Právní upozornění