Postup : 2015/2003(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0350/2015

Předložené texty :

A8-0350/2015

Rozpravy :

PV 15/12/2015 - 12
CRE 15/12/2015 - 12

Hlasování :

PV 16/12/2015 - 11.9
CRE 16/12/2015 - 11.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0458

ZPRÁVA     
PDF 524kWORD 184k
2.12.2015
PE 560.676v03-00 A8-0350/2015

o vztazích mezi EU a Čínou

(2015/2003(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Bastiaan Belder

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o vztazích mezi EU a Čínou

(2015/2003(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na navázání diplomatických vztahů mezi EU a Čínou dne 6. května 1975,

–  s ohledem na strategické partnerství EU a Číny zahájené v roce 2003,

–  s ohledem na základní právní rámec pro vztahy s Čínou, zejména na dohodu o obchodu a hospodářské spolupráci mezi ES a Čínou(1), podepsanou v květnu 1985, která se vztahuje na hospodářské a obchodní vztahy a na program spolupráce mezi EU a Čínou,

–  s ohledem na strategický program spolupráce EU–Čína 2020, který byl sjednán dne 21. listopadu 2013,

–  s ohledem na strukturovaný politický dialog mezi EU a Čínou, jenž byl oficiálně zahájen v roce 1994, a na strategický dialog na vysoké úrovni o strategických otázkách a otázkách zahraniční politiky, jenž byl zahájen v roce 2010, a zejména na 5. strategický dialog na vysoké úrovni, který se konal v Pekingu dne 6. května 2015,

–  s ohledem na jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci, která probíhají od roku 2007,

–  s ohledem na jednání o dvoustranné dohodě o investicích, která byla zahájena v lednu 2014,

–  s ohledem na 17. summit EU a Číny, jenž se konal dne 29. června 2015 v Bruselu, a na společné prohlášení, jež bylo na jeho závěr vydáno,

–  s ohledem na připomínky, s nimiž vystoupil předseda Evropské rady Donald Tusk dne 29. června 2015 na společné tiskové konferenci s čínským premiérem Li Kche-čchiangem po 17. summitu EU a Číny, kde vyjádřil „znepokojení EU nad svobodou projevu a sdružování v Číně, včetně situace příslušníků menšin, jako jsou Tibeťané a Ujgurové“, a kde „vybídl Čínu k obnovení smysluplného dialogu se zástupci dalajlámy“,

–  s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 24. října 2006 nazvané „EU – Čína: užší partnerství, rostoucí odpovědnost“ (COM(2006)0631),

–  s ohledem na hlavní politické směry pro východní Asii vytyčené Radou,

–  s ohledem na závěry Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy ze dnů 11.–12. prosince 2006 nazvané „Strategické partnerství mezi EU a Čínou“,

–  s ohledem na strategický dokument pro Čínu na období 2007–2013, který předložila Komise, na víceletý orientační program na období 2011–2013, na přezkum strategického dokumentu v polovině období (2010) a na přezkum víceletého orientačního programu na období 2011–2013;

–  s ohledem na vůbec první politický dokument Číny o EU, který byl vydán dne 13. října 2003,

–  s ohledem na přijetí nového zákona Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců o národní bezpečnosti ze dne 1. července 2015 a zveřejnění druhého návrhu nového zákona o řízení zahraničních nevládních organizací dne 5. května 2015,

–  s ohledem na Bílou knihu o strategii ozbrojených sil Číny ze dne 26. května 2015,

–  s ohledem na dialog mezi EU a Čínou o lidských právech, jenž byl zahájen v roce 1995, a na jeho 32. kolo, které se konalo v Pekingu ve dnech 8. až 9. prosince 2014,

–  s ohledem na 60 odvětvových dialogů, které v současnosti probíhají mezi Čínou a EU a týkají se mimo jiné životního prostředí, regionální politiky, zaměstnanosti a sociálních věcí a občanské společnosti,

–  s ohledem na evropsko-čínský mezilidský dialog na vysoké úrovni zahájený v únoru 2012, který pojímá všechny společné iniciativy EU a Číny v této oblasti,

–  s ohledem na dohodu o vědecké a technologické spolupráci mezi ES a Čínou, která vstoupila v platnost v roce 2000(2), a na dohodu o vědeckotechnickém partnerství podepsanou dne 20. května 2009,

–  s ohledem na společné prohlášení EU a Číny o změně klimatu, jež bylo vydáno na 17. summitu EU a Číny v červnu 2015, a na zamýšlené vnitrostátně stanovené příspěvky (INDC), které Čína předložila konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) dne 30. června 2015,

–  s ohledem na společné prohlášení EU a Číny o energetické bezpečnosti, které bylo vydáno v Bruselu dne 3. května 2012, a na dialog o energetice mezi ES a Čínou,

–  s ohledem na evropsko-čínské kulaté stoly,

–  s ohledem na 18. celostátní sjezd Komunistické strany Číny, jenž se konal ve dnech 8.–14. listopadu 2012, a na změny ve Stálém výboru politbyra, o nichž bylo na tomto sjezdu rozhodnuto,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966,

–  s ohledem na výsledky čtvrtého plenárního zasedání 18. ústředního výboru Komunistické strany Číny (čtvrtého pléna), které se konalo ve dnech 20. až 23. října 2014,

–  s ohledem na prohlášení předsedajícího na 26. summitu sdružení ASEAN ze dne 27. dubna 2015,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 6. května 2015 vydané v návaznosti na setkání s čínským premiérem Li Kche-čchiangem,

–  s ohledem na poslední meziparlamentní schůzi EP s Čínou, jež se konala dne 26. listopadu 2013,

–  s ohledem na svá nedávná usnesení o Číně, zejména na své usnesení ze dne 23. května 2012 o EU a Číně: nevyvážený obchod?(3), ze dne 2. února 2012 o zahraniční politice EU ve vztahu k zemím BRICS a dalším vznikajícím velmocím: cíle a strategie(4), ze dne 14. března 2013 o jaderné hrozbě a lidských právech v Korejské lidově demokratické republice(5), ze dne 17. dubna 2014 o situaci v Severní Koreji(6), ze dne 5. února 2014 o rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030(7) a ze dne 3. března 2015 o výroční zprávě Rady Evropskému parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP)(8),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 7. září 2006 o vztazích mezi EU a Čínou(9), ze dne 5. února 2009 o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou(10), ze dne 14. března 2013 o vztazích mezi EU a Čínou(11), ze dne 9. října 2013 o jednáních mezi EU a Čínou o dvoustranné investiční dohodě(12), a ze dne 9. října 2013 o obchodních vztazích mezi EU a Tchaj-wanem(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2009 týkající se lidských práv v Číně: práva menšin a uplatňování trestu smrti(14), ze dne 10. března 2011 o situaci a kulturním dědictví v Kašgaru (Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang, Čína)(15), ze dne 5. července 2012 o skandálním případu nuceného potratu v Číně(16), ze dne 12. prosince 2013 o nedobrovolném odebírání orgánů v Číně(17) a ze dne 13. března 2014 o prioritách EU pro 25. zasedání Rady OSN pro lidská práva(18),

–  s ohledem na zbrojní embargo, které EU zavedla po tvrdém zákroku na náměstí Tchien-an-men v červnu 1989 a které podpořil Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 2. února 2006 k výroční zprávě Rady určené Evropskému parlamentu nazvané „o hlavních aspektech a základních směrech SZBP“(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2005 o vztazích mezi EU, Čínou a Tchaj-wanem a bezpečnosti na Dálném východě(20),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Tibetu, zejména na usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o Tibetu: plány na zavedení čínštiny jako hlavního vyučovacího jazyka(21), na usnesení ze dne 27. října 2011 o Tibetu, zejména o sebeobětování mnišek a mnichů(22), a na usnesení ze dne 14. června 2012 o situaci v oblasti lidských(23),

–  s ohledem na devět kol rozhovorů z let 2002 až 2010 mezi vysokými zástupci čínské vlády a dalajlámy, s ohledem na čínskou bílou knihu o Tibetu nazvanou „Rozvoj Tibetu je určován historickou nutností“, kterou zveřejnil Úřad pro informace Státní rady Čínské lidové republiky dne 15. dubna 2015, s ohledem na memorandum o skutečné autonomii z roku 2008 a na sdělení ke skutečné autonomii z roku 2009, které zveřejnili zástupci 14. dalajlámy,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0350/2015),

A.  vzhledem k tomu, že rok 2015 je 40. výročím navázání diplomatických vztahů EU s Čínou; vzhledem k tomu, že strategické partnerství EU–Čína má zásadní význam pro vztahy EU s Čínskou lidovou republikou (ČLR) a pro nalezení společných odpovědí na řadu otázek celosvětového významu a pro vymezení oblastí společného zájmu, jako jsou globální a regionální bezpečnost, boj proti terorismu, boj proti organizovanému zločinu, kybernetická bezpečnost, zbraně hromadného ničení a nešíření jaderných zbraní, energetická bezpečnost, globální regulace finančního sektoru a trhu, změna klimatu a udržitelný rozvoj, a současně tvoří rámec pro řešení dvoustranných otázek mezi EU a Čínou;

B.  vzhledem k tomu, že Čína a EU zahájily v roce 2013 jednání o dvoustranné dohodě o investicích;

C.  vzhledem k tomu, že Čína je jedním z největších obchodních partnerů EU s obrovským a rozšiřujícím se trhem; vzhledem k tomu, že probíhajících jednání o dohodě o investicích představují jednu z nejdůležitějších oblastí v rámci dvoustranných hospodářských a obchodních vztahů EU s Čínou;

D.  vzhledem k tomu, že pod stávajícím vedením generálního tajemníka Komunistické strany Číny a čínského prezidenta Ťin-pchinga zahájila Čína řadu iniciativ, včetně projektu s názvem „Nová hedvábná stezka“, jehož cílem je hospodářské propojení Číny nejen se Střední Asií, ale ve své konečné podobě i s Evropou a Afrikou, ustavení Asijské banky pro infrastrukturní investice (AIIB) a strategicky významné energetické dohody s Ruskem na dodávku 38 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, výstavbu ropovodu a další společné projekty na průzkum a těžbu ropy v Číně; vzhledem k tomu, že Čína v několika posledních letech provádí stále aktivnější investiční politiky v EU, stejně jako u svých východních sousedů;

E.  vzhledem k tomu, že prezident Ťin-pching zahájil projekt „čínský sen“, který je předkládán jako koncepce a vize usilující o národní obrození a budování umírněně prosperující společnosti v širokém spektru hospodářských, sociálních, kulturních a politických oblastí a o to, aby se z Číny stala do roku 2049 plně rozvinutá země;

F.  vzhledem k tomu, že Čína zažívá v posledních 20 letech velmi velký hospodářský růst a že 600 milionů čínských občanů se vymanilo z chudoby;

G.  vzhledem k tomu, že pád čínských akciových trhů v roce 2015 nepříznivě ovlivnil světovou finanční stabilitu, což mělo dopad i na EU;

H.  vzhledem k tomu, že čínská politika plánovaného rodičovství vyvolala od 80. let minulého století rychlé stárnutí obyvatelstva, přičemž v současnosti je více než 200 milionů obyvatel starších šedesáti let;

I.  vzhledem k tomu, že zhoršování stavu životního prostředí dosáhlo v Číně ohromných rozměrů a že je zapotřebí naléhavých, důrazných a cílených opatření vlády; vzhledem k tomu, že otázky udržitelného rozvoje a změny klimatu byly projednávány na nedávném summitu EU a Číny a že bylo vydáno společné prohlášení o změně klimatu;

J.  vzhledem k tomu, že Čína uznala, že hrozbu změny klimatu je třeba řešit a zavázala se přijmout protokol a další právní nástroje, které umožní, aby na pařížské konferenci o změně klimatu bylo dosaženo komplexní dohody o této otázce;

K.  vzhledem k tomu, že všelidová protikorupční kampaň prezidenta Ťin-pchinga, která byla zahájena v roce 2012 a která řeší problémy v oblasti správy věcí veřejných a zaměřuje se přitom na úředníky strany, vlády, armády a státních společností podezřelé z korupce, vede k odhalování a pádu celé řady vysoce postavených funkcionářů, čímž se odhaluje nejen korupce, ale i obrovský majetek shromážděný čínskými funkcionáři a pronikání vlivných zločineckých struktur do politického systému;

L.  vzhledem k tomu, že zahraniční nevládní organizace se úspěšně rozvíjí a sehrávají zásadní úlohu při rozvoji místních nevládních organizací a při otevírání Číny od zahájení reformy;

M.  vzhledem k tomu, že Čína v zájmu národní bezpečnosti v tomto roce zveřejnila tři nové návrhy zákonů, včetně ustanovení o kybernetické bezpečnosti a nevládních organizacích;

N.  vzhledem k tomu, že Peking, Kchun-ming a Urumči byly v letech 2013 a 2014 terčem závažných teroristických útoků, při nichž 72 osob zahynulo a 356 bylo zraněno; vzhledem k tomu, že Čína připravuje protiteroristický zákon, což potvrzuje, že vláda přikládá boji proti terorismu nejvyšší důležitost;

O.  vzhledem k tomu, že legislativní rada Hongkongu v červnu 2015 hlasovala proti spornému návrhu, podle kterého má být hongkongským voličům umožněno volit předsedu hongkongské vlády, avšak pouze ze seznamu kandidátů schváleného výborem pod dohledem Pekingu; vzhledem k tomu, že právě tento návrh vyvolal 79denní prodemokratické „deštníkové hnutí“ – hromadné protesty, které trvaly od konce září do poloviny prosince roku 2014;

P.  vzhledem k tomu, že nové čínské vedení považuje vzestup ČLR za nezvratný jev, který vede k odklonu od uplatňování reaktivní diplomacie ve prospěch diplomacie proaktivní;

Q.  vzhledem k tomu, že v nové Bílé knize o armádní strategii Číny je navrženo, aby se upustilo od tradičního nazírání, podle něhož převažují pevninské zájmy nad zájmy námořními, a aby se pozornost důrazněji zaměřila na námořní oblast a na ochranu práv a zájmů v ní; vzhledem k tomu, že Čína odmítá uznat Úmluvu OSN o mořském právu kvůli sporům týkajícím se Jižního a Východočínského moře;

R.  vzhledem k tomu, že Čína a země sdružení ASEAN ve své Deklaraci o chování z roku 2002 slíbily, že budou usilovat o vytvoření podmínek pro mírové a trvalé řešení v oblasti Jihočínského moře; vzhledem k tomu, že i přesto neustále roste napětí se sousedními zeměmi, jako je Tchaj-wan, Vietnam, Filipíny, Malajsie a Brunej;

S.  vzhledem k tomu, že Čína je hlavní politickou oporou Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) a nejvýznamnějším investorem, dárcem pomoci, dodavatelem potravin a energie v této zemi a jejím největším obchodním partnerem; vzhledem k tomu, že čínští odborníci nedávno zveřejnili, že KLDR může již disponovat dvaceti jadernými hlavicemi;

T.  vzhledem k tomu, že v důsledku krize na Ukrajině došlo k nevídanému prohloubení vzájemných vztahů Číny s Ruskem;

U.  vzhledem k tomu, že dne 8. května 2015 podepsaly Rusko a Čína dvoustrannou dohodu o „bezpečnosti informačních systémů“, která definuje kybernetické hrozby jako přenos informací, které by mohly ohrozit „společensko-politické a sociálně ekonomické systémy a duchovní, morální a kulturní prostředí států“;

V.  vzhledem k tomu, že Čína od roku 2005 navýšila objem úvěrů poskytovaných zemím Latinské Ameriky na celkovou hodnotu přibližně 100 miliard USD; vzhledem k tomu, že v současnosti Čínu je největším obchodním partnerem Brazílie a druhým největším partnerem například Argentiny, Venezuely a Kuby;

W.  vzhledem k tomu, že čínská vláda uznává význam a univerzální povahu lidských práv, avšak nevykazuje v této oblasti žádné konkrétními výsledky;

X.  vzhledem k tomu, že Čína oficiálně a formálně uznala univerzálnost lidských práv a v posledních třech desetiletích se rozhodla začlenit do mezinárodního rámce pro lidská práva podpisem široké škály smluv v oblasti lidských práv, čímž se zapojila do mezinárodního právního a institucionálního rámce pro lidská práva;

Y.  vzhledem k tomu, že na začátku roku 2015 prezident Ťin-pching veřejně oznámil svůj záměr posílení právního státu v celé zemi v přesvědčení, že účinná spravedlnost je nezbytné pro moderní hospodářství a společnost v Číně;

Z.  vzhledem k tomu, že Komunistická strana Číny uznává pět náboženství, které jsou zcela pod kontrolou vlastního výboru jednotné národní fronty; vzhledem k tomu, že tento seznam je výlučný, a ostatní náboženství či kulty jsou proto vystaveny diskriminaci;

AA.  vzhledem k tomu, že mezi EU a Čínou probíhá od roku 1995 dialog o lidských právech;

AB.  vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv ve svém doporučení ze dne 26. března 2015 kritizovala chybějící posouzení dopadu v oblasti lidských práv v souvislosti s mechanismem řešení sporů mezi investory a státem při jednáních o dohodě o obchodu a investicích s Vietnamem; vzhledem k tomu, že tato skutečnost představuje důležitý precedens pro jednání o dvoustranné dohodě o investicích mezi EU a Čínou;

AC.  vzhledem k tomu, že Tibeťané vyjadřují svou kulturní sounáležitost Lhakarským hnutím (bílá středa), jehož příznivci se každou středu oblékají výlučně do tibetských oděvů, mluví pouze tibetštinou a stravují se jen tibetskými jídly; vzhledem k tomu, že se už více než 140 Tibeťanů upálilo zaživa na protest proti politice čínské vlády v tibetské autonomní oblasti; vzhledem k tomu, že nedávná smrt lámy Tenzina Deleka Rinpočche ve vězení vyvolala další napětí; vzhledem k tomu, že se v Tibetu uplatňuje politika osídlování Chany; vzhledem k tomu, že rok 2015 je rokem 50. výročí vytvoření Tibetské autonomní oblasti; vzhledem k tomu, že za posledních několik let nebylo dosaženo žádného pokroku v řešení tibetské krize, jelikož poslední kolo mírových rozhovorů se konalo v roce 2010;

AD.  vzhledem k tomu, že EU v oblasti vztahů mezi ČLR a Tchaj-wanem dodržuje svou politiku jedné Číny;

Strategické partnerství a spolupráce EU a Číny

1.  vítá 40. výročí navázání diplomatických vztahů mezi EU a Čínou, které je podnětem pro posílení strategického partnerství, má značný význam v multipolárním a globalizovaném světě, a rovněž i pro urychlení pokračujících jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci založené na důvěře, transparentnosti a respektu k lidským právům; zdůrazňuje, že na nedávném summitu EU a Číny dne 29. června 2015 obě strany znovu potvrdily svůj závazek k prohloubení tohoto partnerství; zdůrazňuje, že Čína je klíčovou mezinárodní silou a jedním z nejvýznamnějších partnerů EU; zdůrazňuje, že obě strany se zavázaly, že v příštím desetiletí budou prosazovat komplexní strategické partnerství EU a Číny, které bude skýtat vzájemný přínos jak EU, tak i Číně; vyjadřuje svou podporu (dvouletému) každoročnímu dialogu na vysoké úrovni, hospodářskému a obchodnímu dialogu na vysoké úrovni a mezilidskému dialogu na vysoké úrovni a více než 60 odvětvovým dialogům mezi EU a Čínou týkajícím se širokého spektra otázek; důrazně vyzývá k tomu, aby tyto odvětvové dialogy vedly k budování důvěry a přinesly skutečné výsledky;

2.  vítá výsledky 17. summitu EU a Číny, který se konal dne 29. června 2015 a který pozvedl dvoustranné vztahy na novou úroveň a vyslal signál pro užší politickou spolupráci přesahující pouhé obchodní vztahy a směřující ke koordinovanému strategickému přístupu k řešení globálních výzev a hrozeb; konstatuje, že obě strany plně uznávají pokrok dosažený při provádění strategického programu spolupráce EU–Čína 2020 a že bude vytvořen dvoustranný mechanismus pro přezkum na úrovni úředníků určený ke sledování návazných opatření; vítá skutečnost, že na summitu se obě strany dohodly na souboru priorit k posílení dvoustranné spolupráce a prohloubení globálního rozměru jejich strategického partnerství;

3.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby členské státy EU promlouvaly při svých jednáních s čínskou vládou jednotným hlasem, a to zejména s ohledem na dynamicky se rozvíjející diplomatické aktivity Pekingu a přetváření světových mocenských struktur; zdůrazňuje závěr jednání o dohodě o zřízení Asijské banky pro infrastrukturní investice (AIIB) a v budoucnosti očekává úzkou spolupráci EU s AIIB; lituje, že na úrovni EU chybí zevrubná diskuse a úzká spolupráce ohledně členství členských států v Asijské bance pro infrastrukturní investice (AIIB); zdůrazňuje, že je zapotřebí upřednostňovat obchodní a investiční politiky, tedy oblast, která nejlépe umožní dosažení maximálního pákového efektu ve strategických vztazích s Čínou; bere na vědomí nedávno ustavenou spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy, také známou jako skupina 16+1, která zahrnuje rovněž několik členských států EU, avšak je toho názoru, že by neměla rozdělit EU ani oslabit její pozici vůči Číně a měla by se zabývat i otázkami lidských práv; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost a Komisi, aby předkládaly Evropskému parlamentu výroční zprávu o vývoji vztahů mezi EU a Čínou; požaduje, aby ve vztahu s Čínou došlo k posílení vymahatelného a na pravidlech založeného obchodu a investic;

4.  uznává, že Čína by měla hrát důraznější úlohu v multilaterálních finančních institucích, která lépe odpovídá velikosti jejího hospodářství; považuje nedávno založenou AIIB za příležitost pro Čínu stát se odpovědným subjektem v rámci multilaterálního řádu; vyzývá tuto novou instituci, aby se vydala jinou cestou a vyvarovala se chyb minulosti, kdy bylo upřednostňováno financování velkolepých projektů infrastruktury namísto technické pomoci a přístupu ke globálním znalostem, a aby přitom udržovala rovnováhu mezi prioritami v oblasti životního prostředí, sociální oblasti a v oblasti rozvoje;

5.  domnívá se, že je velmi důležité, aby příspěvek Evropy k účasti v AIIB zahrnoval: transparentní postupy pro posuzování půjček; jednoznačné normy v oblasti řádné správy, společenské odpovědnosti a životního prostředí a zájem na zajištění, aby zadlužené země mohly dluhové břemeno kontrolovat;

6.  vítá účast několika členských států v AIIB; lituje, že na úrovni EU chybí zevrubná diskuse, úzká spolupráce, koordinovaná reakce a přístup ve vztahu k iniciativám, které zahájila čínská vláda a které usilují o vybudování nových mnohostranných institucí; vyzývá orgány EU a členské státy, aby pro ně byla tato skutečnost připomínkou, že podobného nedostatku koordinace je třeba se v budoucnu vyvarovat;

7.  vítá politickou dohodu o lepším strategickém propojení infrastruktur mezi EU a Čínou; vítá proto rozhodnutí zřídit novou platformu propojení s cílem vytvořit příznivé prostředí pro udržitelné a interoperabilní přeshraniční sítě infrastruktury v zemích a regionech mezi EU a Čínou; zejména oceňuje připravenost EU k zahájení tohoto projektu na evropské úrovni; vyzývá obě strany, aby využívaly příležitosti, které skýtá úzké propojení obou partnerů, včetně spolupráce v oblasti investic do infrastruktury v zemích, kterými vede „Nová hedvábná stezka“ a „Nová námořní hedvábná stezka“;

8.  upozorňuje na silný růst čínské ekonomiky v posledních dvaceti letech a zdůrazňuje, že členské státy EU by měly lépe využívat příležitostí, které nabízí tento hospodářský rozvoj; bere na vědomí zájem Číny na investicích do strategické infrastruktury v Evropě a zdůrazňuje, že v této souvislosti je zapotřebí spolupracovat s Čínou a dalšími zeměmi regionu na projektech, jako je např. tzv. čínská iniciativa Koridoru a cesty a Junckerův investiční plán, včetně železničních spojení, námořních přístavů a letišť; vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise a Komisi, aby se zabývaly dopady globální investiční politiky Číny, stejně jako její investiční činnosti v EU a jejím východním sousedství; v souladu s dříve přijatými postoji Parlamentu a plně respektujíc pravomoci Výboru pro mezinárodní obchod zdůrazňuje význam dvoustranné dohody o investicích, o níž se v současnosti vedou jednání; požaduje, aby do dvoustranné dohody o investicích byla zařazena kapitola obsahující závazné závazky týkající se základních zákonných pracovních podmínek Mezinárodní organizace práce a klíčových mnohostranných dohod o životním prostředí; upozorňuje, že u evropských společností roste tendence stěžovat si na to, že se stávají oběťmi nevypočitatelné regulace a diskriminace; zdůrazňuje důležitost úspěšného výsledku probíhajících jednání o dohodě o investicích s cílem dále usnadnit investice a uplatňovat ochranu investic, přístup na trh, včetně v oblasti veřejných zakázek, a realizovat zásadu spravedlivého zacházení jak se společnostmi z Evropy, tak i z Číny; žádá, aby po odstranění překážek pro obchod a investice, kterým čelí evropské společnosti, byla přijata další opatření a aktivní kroky v zájmu zajištění vyváženějších obchodních vztahů; vyzývá Čínu a EU, aby dále prohlubovaly spolupráci s cílem zlepšit přístup malých a středních podniků na trhy v obou blocích; zdůrazňuje závazky EU a Číny vůči otevřenému globálnímu hospodářství a spravedlivému, transparentnímu obchodnímu a investičnímu prostředí založenému na pravidlech, které zaručí rovné podmínky a bude čelit protekcionismu;

9.  bere v tomto ohledu na vědomí zahájení iniciativy „Jeden koridor, jedna cesta“ zaměřené na výstavbu rozsáhlého propojení energetických a komunikačních sítí celé střední, západní a jižní Asie až do Evropy; je přesvědčen, že vzhledem ke geostrategickému významu této iniciativy by mělo být její uskutečňování multilaterální; je přesvědčen, že je nanejvýš důležité rozvíjet synergie a projekty zcela průhledně a za účasti všech zúčastněných stran;

10.  vyzývá k posílení koordinace mezi EU a Čínou v oblastech, jako jsou G20, bezpečnost a obrana, boj proti terorismu, nezákonná migrace, nadnárodní trestná činnost, nešíření jaderných zbraní, globální a regionální bezpečnost, kybernetická bezpečnost, zbraně hromadného ničení, energetická bezpečnost, globální regulace finančního sektoru a trhu, změna klimatu, jakož i v oblasti rozvoje měst, rozvojových programů a programů pomoci a udržitelného rozvoje; zdůrazňuje význam spolupráce v oblasti regionálního rozvoje či dialogu a výměn souvisejících se strategií Evropa 2020 a nadcházející čínskou třináctou pětiletkou;

11.  vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby zajistila, že ve vztazích a v rámci dialogu s Čínou budou lidská práva zaujímat významné postavení;

12.  vyzývá, aby s ohledem na závazky prohloubit výměny mezi EU a Čínou v oblasti otázek týkajících se lidských práv přijatých během návštěvy prezidenta Číny Ťin-pchinga v březnu roku 2014 v Bruselu došlo také ke konkrétnímu zlepšení situace na místě;

13.  vyzývá Radu a Komisi, aby důkladněji zapojily Čínu do konstruktivního dialogu, a povzbudily tak Čínu v přechodu na právní stát a v respektování lidských práv a podpořily její začlenění do světového hospodářství;

14.  vítá prohlubování partnerství mezi EU a Čínou v oblasti urbanizace; vyzývá k další spolupráci v oblasti územního plánování a koncepce měst, veřejných služeb, zelených budov a inteligentní dopravy; vybízí k zahájení nových společných programů zahrnujících evropská a čínská města a společnosti;

15.  vítá společné prohlášení ze třetího evropsko-čínského mezilidského dialogu na vysoké úrovni ze dne 15. září 2015; zdůrazňuje význam výměn na mezilidské úrovni a usnadňování výměn pro občany EU a Číny; podporuje rozvoj mezilidského dialogu na vysoké úrovni, který se zaměřuje na společné projekty, sdílení osvědčených postupů a podporu mezilidských výměn; zdůrazňuje, že podporovány by měly být zvláště výměny odborníků a studentů mezi oběma stranami;

16.  je znepokojen praktikami dumpingu a nedostatečnou průhledností, pokud jde o politiky čínské vlády a dotace poskytované prostřednictvím daňových úlev, přidělování půdy, levných úvěrů, dotovaných surovin a dalších opatření;

17.  je znepokojen překážkami, s nimiž se evropské podniky setkávají na čínském trhu, jako například nucené přenosy technologií, nedostatečné vymáhání práv duševního vlastnictví a diskriminační zacházení; upozorňuje na důležitost tržní reformy v Číně, uplatňování zásad tržního hospodářství a odstranění diskriminace a neodůvodněných omezení;

18.  bere na vědomí příležitosti plynoucí z čínských investic v Evropě v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI); zdůrazňuje, že i když je tento fond otevřen investicím řady subjektů, měl by zůstat pod správou EU;

19.  bere na vědomí výzvu posunout čínské hospodářství na skutečně udržitelnou cestu v rámci obnovených poměrů; domnívá se, že výraznější zapojení Číny do mezinárodních hospodářských organizací, jako je Mezinárodní měnový fond, by mohlo pozitivně přispět k dosažení udržitelnějšího a vyváženějšího hospodářství jak na čínské, tak na globální úrovni, a napomoci reformě těchto organizací; naléhavě žádá čínské orgány, aby zveřejnily spolehlivé statistiky a zvýšily transparentnost ohledně stavu hospodářství;

20.   s obavami konstatuje, že v posledních měsících poklesla hodnota čínských akciových indexů o třetinu a bylo pozastaveno obchodování se stovkami akcií v důsledku nadměrného poklesu cen akcií; vyjadřuje své obavy ohledně současné finanční krize, která postihla Čínu a zejména její akciové trhy, a uznává, že se jedná o hrozbu pro globální hospodářství vzhledem k významnému postavení Číny v rámci globálního obchodu a globálního finančního systému; naléhavě vyzývá čínské orgány, aby řešily úkoly vyplývající z přechodu stávajícího hospodářského modelu na udržitelné hospodářství; konstatuje, že nedávné propady akciových trhů v Číně konfrontovaly kulturu vládní kontroly s nevyhnutelnou volatilitou finančních trhů;

21.  vítá skutečnost, že v posledních desetiletí se díky významnému hospodářskému růstu a postupnému otevírání čínského hospodářství značný počet čínských občanů vymanil z extrémní chudoby; vyjadřuje však nicméně znepokojení nad tím, že tento hospodářský pokrok způsobuje problémy v oblasti životního prostředí a značné nerovnosti;

22.  vítá skutečnost, že v nedávném společném prohlášení EU a Číny o změně klimatu, které bylo přijato na summitu dne 29. června 2015, vyjádřily obě strany závazek ke společnému úsilí o dosažení ambiciózní a právně závazné dohody na pařížské konferenci o klimatu v roce 2015; žádá všechny smluvní strany konference, aby navázaly na dynamiku společných prohlášení EU a Číny a USA a Číny, která se týkají oblasti změny klimatu; zdůrazňuje potřebu spolupráce v oblasti energetiky zaměřené na společné řešení řady problémů souvisejících s energetickou bezpečností a globální energetickou architekturou;

Vnitřní situace

23.  konstatuje, že pod vedením prezidenta Ťin-pchinga projevuje čínská vláda rostoucí asertivitu jak v domácí, tak v zahraniční oblasti; upozorňuje na to, že svoboda čínských zastánců občanských práv, právníků, novinářů, bloggerů, akademických pracovníků a dalších zástupců občanské společnosti je v současnosti omezena způsobem, který tato země dlouhou dobu nepamatuje; konstatuje, že situace v Číně, pokud jde o lidská práva, zůstává předmětem vážného znepokojení;

24.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad blížícím se přijetím návrhu zákona o řízení zahraničních nevládních organizací, protože by znamenalo další zmenšení prostoru pro čínskou občanskou společnost a vážně by omezilo svobodu sdružování a svobodu projevu v zemi, a to i zákazem poskytování finančních prostředků čínským občanům nebo organizacím „zahraničními nevládními organizacemi“, které nezískají registraci čínského ministerstva veřejné bezpečnosti a provinčních oddělení veřejné bezpečnosti, a zákazem provádění „činností“ jménem neregistrovaných zahraničních nevládních organizací nebo s jejich schválením, který platí pro čínské skupiny, včetně skupin sídlících v Hongkongu a Macau; vyzývá čínské orgány, aby tento zákon zásadním způsobem přezkoumaly a uvedly do souladu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv;

25.  vyjadřuje znepokojení nad návrhem nového zákona o kybernetické bezpečnosti, který by posílil a institucionalizoval cenzuru a sledování kyberprostoru a který může nutit evropské společnosti, aby do své informačně-technologické infrastruktury zabudovávaly povinně tzv. zadní vrátka; bere na vědomí obavy čínských reformních právníků a obhájců občanských práv, že tento zákon ještě výrazněji omezí svobodu projevu a že bude narůstat autocenzura; zdůrazňuje vážné negativní dopady zákona o kybernetické bezpečnosti a zákona o nevládních organizacích na činnosti evropských podniků a institucí v ČLR, a proto vyzývá Evropskou radu, ESVČ a Komisi, aby i nadále předkládaly čínským orgánům stížnosti proti těmto vysoce kontroverzním opatřením; je znepokojen širokou definicí „národní bezpečnosti“ a „závažných hrozeb“, kterou Čína uplatňuje ve svém novém zákoně o národní bezpečnosti, jenž řadí mezi hrozby i „škodlivé kulturní vlivy“; dochází k závěru, že tento zákon definuje národní bezpečnost Číny tak široce a vágně, že dává čínským orgánům prakticky neomezené pravomoci v postupu proti činnostem, osobám či publikacím, které neschvalují;

26.  vyjadřuje své obavy nad tím, že i když je protikorupční kampaň zahájená čínským vedením chvályhodnou snahou, jak podpořit důvěru občanů ve vládu, vyznačuje se nedostatkem transparentnosti a ve většině případů odporuje zásadám právního státu; poukazuje na to, že v některých případech je tato kampaň zneužívána k vnitřním bojům a posílení úlohy a moci Komunistické strany Číny; lituje však, že tato kampaň je vedena způsobem, který dále podkopává zásady právního státu, kdy údajně dochází k neoprávněnému omezování osobní svobody obviněných úředníků, kterým je upírána základní právní ochrana a často jsou nuceni k nedobrovolnému doznání;

27.  vyjadřuje soustrast rodinám a přátelům více než 173 obětí ničivého výbuchu, k němuž došlo dne 12. srpna 2015 v přístavním městě Tchien-ťin a v jehož důsledku přišly tisíce obyvatel o své domovy; bere na vědomí rostoucí počet pokojných hromadných ekologických protestů v různých částech země; upozorňuje na skutečnost, že tisíce tun vysoce toxických chemických látek byly nezákonně skladovány v nedovolené vzdálenosti do 600 metrů od obytných oblastí; považuje pomalou a mlčenlivou oficiální informační politiku v souvislosti s katastrofou ve městě Tchien-ťin za vysoce kontraproduktivní, zejména ve spojení s cenzurováním zpráv o této velké tragédii na sociálních médiích; zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat všechny normy v oblasti průmyslové bezpečnosti v souladu s čínskými a mezinárodními právními předpisy, a vyzývá čínskou vládu, aby zvýšila bezpečnostní a ekologické standardy rizikových výrobních závodů a uvedla je nejprve do souladu s čínskými zákony;

28.  konstatuje, že výbuchy ze dne 12. srpna ve městě Tchien-ťin a ze dne 31. srpna ve městě Tung-jing svědčí o tom, že Čína musí bezodkladně řešit problém průmyslové bezpečnosti, zejména ve vztahu ke korupci a beztrestnosti;

29.  zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí přijmout další opatření na ochranu životního prostředí, a to například s ohledem na to, že v roce 2014 pouze osm ze 74 velkých měst splnilo vnitrostátní normu pro koncentraci jemných prachových částic (PM 2,5) v ovzduší, a s ohledem na to, že v Číně ročně onemocní 190 milionů lidí v důsledku znečištění vody; varuje před tím, že dvojitá krize vodních zdrojů (masivní znečištění spolu s nárůstem využívání vodních zdrojů) by mohla vést k zásadním politickým a sociálním otřesům; připomíná, že dopady zhoršování životního prostředí v Číně jsou pociťovány i v sousedních zemích; upozorňuje na náklady spojené se zhoršováním životního prostředí a doufá, že v příštím pětiletém plánu se životní prostředí stane jednou z priorit; zdůrazňuje také, že nedostatečná ochrana životního prostředí nejenže nedokáže zabránit ekologickým škodám, ale je rovněž zdrojem nekalé soutěže; vítá dohodu mezi EU a Čínou o posílení spolupráce při řešení klíčových výzev v oblasti životního prostředí, jako je znečištění ovzduší, vody a půdy; vítá skutečnost, že podle nového zákona o ochraně životního prostředí jsou místní kádry postižitelné, a to i zpětně, za škodu na životním prostředí, která byla způsobena v době výkonu jejich funkce, a že závazek k ochraně životního prostředí bude hrát významnější úlohu v procesu povyšování těchto místních kádrů; vyzývá celostátní i místní orgány, aby konstruktivně a aktivně zapojovaly ekologické organizace a místní hnutí do monitorování, provádění a prosazování čínských politik a iniciativ v oblasti životního prostředí; zdůrazňuje, že na summitu EU-Čína konaném v červnu 2015 byla rovněž stanovena politika v oblasti ochrany životního prostředí a opatření na ochranu klimatu, podle kterých je Čína povinna plnit emisní limity CO2 s ohledem na blížící se pařížský summit, který se bude konat v prosinci 2015, a v souladu s cíli strategického programu 2020, který byl přijat v Pekingu roku 2013;

30.  vítá posílenou spolupráci mezi EU a Čínou a výměnu zkušeností v oblasti spotřebitelských práv a ochrany, jakož i posílení odpovídajících opatření čínské vlády v tomto ohledu, které se promítlo do přísnějších pravidel pro povinnosti maloobchodníků v rámci profesního kodexu chování týkající se reklamací a oprav, potenciálních podvodů, zavádějící a podvodné reklamy, dohod o zálohách a ochrany osobních údajů spotřebitelů, zejména s ohledem na rychle se rozvíjející čínské odvětví internetového prodeje;

31.  všímá si skutečnosti, že v posledních letech se čínská politika pro boj s terorismem rychle přeměnila z politiky, která byla založena na pasivní „obraně před teroristickými činy“, na politiku, která vychází z proaktivního přístupu „války proti terorismu“, přičemž trvalé „krizové řízení“ obnáší aktivity nevídaného rozsahu, které jsou uskutečňovány v dotčených regionech a ve společnosti; je znepokojen navrhovaným čínským zákonem o boji proti terorismu, který může vést k dalšímu porušování svobody projevu, shromažďování, sdružování a náboženského vyznání, zejména v Tibetu a Sin-ťiangu, tedy v regionech obývaných menšinovým obyvatelstvem;

32.  vyjadřuje solidaritu s lidem Číny v úsilí o boj proti terorismu a extremismu; vyjadřuje však obavu, že definice „teroristy“ uvedená v čínském návrhu zákona o boji proti terorismu by mohla v případě, že nebude zásadně revidována, umožnit postihovat téměř jakýkoli pokojný projev tibetské kultury, náboženství nebo identity, který bude z pohledu státu odlišný;

33.  vyzývá Čínu, aby posílila svobodu internetu a aby respektovala kybernetickou bezpečnost všech zemí;

34.  je znepokojen skutečností, že se oblast Sin-ťiang ocitla v bludném kruhu, neboť na jedné straně se mezi turkicky hovořícími ujgurskými muslimy vyskytují násilné separatistické a extremistické skupiny, které však nepředstavují podstatnou většinu, a na straně druhé Peking v reakci na nepokoje ve společnosti používá v zájmu upevnění stability stále důraznější represivní opatření a navyšuje své bezpečnostní síly v oblasti, což u mnoha Ujgurů vyvolává nepřátelství vůči Pekingu a mezi ujgurským obyvatelstvem tak bují protichanské nálady; vyjadřuje politování nad marginalizací ujgurské kultury v Sin-ťiangu, včetně nařízení, které zakazuje ujgurským státním úředníkům navštěvovat mešity a na některých místech i zachovávat ramadán; vyzývá čínské orgány, aby vynaložily veškeré úsilí na rozvoj skutečného dialogu s ujgurskou komunitou a aby chránily kulturní identitu ujgurského obyvatelstva; se znepokojením bere na vědomí cestovní omezení, zejména v Tibetu a Sin-ťiangu, která mohou být ukládána občanům EU, zejména diplomatům a novinářům; upozorňuje, že podobná omezení se na čínské občany (včetně diplomatů a novinářů) nevztahují nikde v členských státech EU; naléhavě proto vyzývá, aby byla přijata opatření k prosazení zásady reciprocity;

35.  vyjadřuje podporu a solidaritu lidu Hongkongu v úsilí o demokratické reformy; zdůrazňuje, že autonomie Hongkongu je zaručena Základním zákonem; je toho názoru, že zavedení úplného všeobecného hlasovacího práva ve Zvláštní administrativní oblasti je plně v souladu se zásadou „jedna země, dva systémy“; lituje, že nemohla být dokončena reforma volebního zákona pro jmenování předsedy hongkongské vlády; vyjadřuje naději, že bude v blízké budoucnosti zahájen nový reformní proces, který obyvatelům Hongkongu zajistí právo hlasovat v roce 2017 ve všeobecných a přímých volbách s možností skutečného výběru mezi různými kandidáty; vítá společnou zprávu Evropské služby pro vnější činnost a Evropské komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 24. dubna 2015 nazvanou „Zvláštní administrativní oblast Hongkong: Výroční zpráva za rok 2014“ a podporuje závazek EU k posílení demokracie, včetně právního státu, nezávislosti soudnictví, základních práv a svobod, transparentnosti a svobody informací a projevu v Hongkongu;

36.  rozhodně podporuje zásadu „jedna země, dva systémy“, která tvoří základ dobrých vztahů mezi zvláštní administrativní oblastí Hongkong a Macao a pevninskou Čínou;

37.  vyjadřuje obavy nad nedávnými politickými a občanskými nepokoji v Hongkongu a vyzývá Čínu, aby dostála svým závazkům vůči obyvatelům Hongkongu, že zachová jejich práva a svobody v souladu s podmínkami společného čínsko-britského prohlášení podepsaného v roce 1984;

Vnější situace

38.  bere na vědomí, že „čínský sen“ prezidenta Ťin-pchinga o národním obrození usiluje od počátku o silnější a proaktivnější postavení Číny ve světě; vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, aby prověřila možnosti vytvoření společného přístupu k Číně se Spojenými státy všude tam, kde by to přispělo k prosazování zájmů EU; zdůrazňuje, že setrvalý vzestup Číny jakožto světové mocnosti bezodkladně vyžaduje, aby byly průběžně a rychle přehodnoceny strategické priority Evropy v rámci jejích vztahů s Čínou; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby světová velmoc, jakou je Čína, v globalizovaném a vzájemně propojeném světě aktivněji a konstruktivněji přispívala k řešení globálních výzev a regionálních konfliktů a k dosažení mnohostranného světového pořádku, který bude respektovat mezinárodní právo, univerzální hodnoty a mír; domnívá se, že Čína by měla stále častěji zaujímat místo mezi nejvýznamnějšími zeměmi světa a jednat v souladu s pravidly stanovenými pro všechny;

39.  bere na vědomí, že vláda prezidenta Ťin-pchinga přikládá prioritní význam vztahům s USA, jak vyplývá z prezidentova návrhu, který v rámci vztahů mezi Čínou, USA a dalšími regionálními aktéry usiluje o zavedení „nové formy vztahů světových mocností“; dává přednost konstruktivnějšímu přístupu k novému světovému pořádku, který by Čína měla pomoci vybudovat a měla by se do něj začlenit, pořádku založenému na univerzálních hodnotách lidských práv, demokracie a lidské bezpečnosti; vyzývá EU, aby se v Asii aktivněji angažovala a spolupracovala s Čínou a USA a dalšími regionálními aktéry v zájmu větší stability regionu;

40.  poukazuje na to, že v nedávné Bílé knize o strategii ozbrojených sil Číny je uvedeno, že Peking má v úmyslu dále rozšiřovat čínské válečné loďstvo a oblast jeho působení, čímž se posunuje od obrany pobřežních vod k ochraně na volném moři; lituje jednostranného zavedení identifikačního pásma protivzdušné obrany a následného nároku na řízení letového provozu na japonském a jihokorejském území; vyzývá k přijetí vyváženého přístupu, aby se předešlo obavám zemí, které se nacházejí v sousedství Číny, nezvyšovalo se napětí v Tichomoří a v Indickém oceánu a aby byly zaručeny klíčové zájmy Evropy, pokud jde o volnou námořní plavbu;

41.  považuje za politováníhodné, že vícero států vznáší v rozporu s Deklarací o chování z roku 2002 své územní nároky ke Spratlyovým ostrovům, a je zejména znepokojen masivním rozsahem stávajících čínských aktivit v podobě výstavby vojenských zařízení, přístavů a minimálně jedné přistávací dráhy; jmenovitě varuje před hrozícím nebezpečím plynoucím ze zvýšené přítomnosti a konfrontace soupeřících válečných plavidel a hlídkových letounů v této oblasti a možného zavedení identifikačního pásma protivzdušné obrany nad Jihočínským mořem;

42.  je nadále znepokojen stupňujícím se napětím mezi stranami v Jihočínském moři, a vyzývá proto všechny zúčastněné strany, aby se vyvarovaly jednostranných provokací v Jihočínském moři, a zdůrazňuje význam mírového urovnání sporů, které se opírá o mezinárodní právo a využívá pomoci nestranného mezinárodního smírčího řízení, např. v rámci Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS); lituje, že Čína odmítá uznat jak působnost Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, tak i příslušnost Rozhodčího soudu; domnívá se, že pokroku v otázce případného mírového řešení napětí v oblasti Jihočínského a Východočínského moře lze dosáhnout jednáním a společným uplatňováním kodexů chování upravujících mírové využívání dotčených mořských oblastí, včetně vytvoření bezpečných obchodních tras a zavedení rybolovných kvót nebo určení oblastí pro využívání zdrojů; připojuje se k naléhavé výzvě z 26. summitu zemí ASEAN usilující o urychlené přijetí Kodexu chování pro Jihočínské moře; vítá nedávnou dohodu mezi Čínou a ASEAN o urychlení konzultací ohledně kodexu chování při řešení sporů v Jihočínském moři; bere na vědomí tchajwanskou Mírovou iniciativu pro Jihočínské moře, jejímž cílem je dosažení shody ohledně kodexu chování a zavedení mechanismu umožňujícího všem stranám spolupracovat při společném využívání přírodních a mořských zdrojů v regionu; podporuje veškerá opatření, která umožní, aby se Jihočínské moře stalo „mořem míru a spolupráce“;

43.  vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, aby identifikovala hrozby pro mír a bezpečnost v regionálním, ale i globálním měřítku v případě ozbrojeného konfliktu ve Východočínském a Jihočínském moři v souladu s prioritami stanovenými ve strategii Evropské unie pro námořní bezpečnost, aby určila, jaká rizika by případný konflikt představoval pro volnou námořní plavbu a bezpečnost plavby v regionu a jaká rizika by z něj vyplývala pro konkrétní evropské zájmy; domnívá se, že vzhledem k tomu, že ostatní subjekty (zejména Austrálie) jsou už nyní v Tichomoří výrazně politicky aktivní, měla by se EU spoléhat na dvoustrannou a mnohostrannou spolupráci, aby účinně přispívala k bezpečnosti v regionu;

44.  naléhavě žádá čínskou vládu, aby využila veškeré prostředky svého vlivu k zajištění stability na Korejském poloostrově a přivedla KLDR zpět k důvěryhodným rozhovorům o jaderném odzbrojování a k realizaci konkrétních kroků v tomto směru; připomíná, že Čína zůstává nejdůležitějším spojencem Severní Koreje, a proto vybízí čínskou vládu, aby společně s mezinárodním společenstvím sehrála konstruktivní úlohu při neodkladném řešení otázky zoufalého stavu lidských práv v Severní Koreji, včetně situace tisíců severokorejských uprchlíků, kteří ve snaze uniknout otřesným podmínkám ve své zemi utíkají přes hranice do Číny; vyzývá čínskou vládu, aby těmto uprchlíkům s ohledem na své závazky coby jedné ze smluvních stran úmluvy OSN o uprchlících neupírala právo požádat o azyl či je nuceně nevracela do Severní Koreje, ale aby chránila jejich základní lidská práva; vyzývá EU, aby v tomto smyslu vyvíjela diplomatický tlak na čínskou vládu v souladu se svými globálními cíli nešíření zbraní;

45.  naléhavě vyzývá čínskou vládu, aby uplatnila svůj vliv na Pákistán a přesvědčila jej, aby upustil od podněcování nestability v regionu;

46.  vítá spolupráci mezi EU a Čínou v oblasti bezpečnosti a obrany, včetně operací proti pirátství v Adenském zálivu, a vyzývá k dalšímu kombinovanému úsilí o řešení globálních bezpečnostních a obranných problémů, jako je terorismus;

47.  upozorňuje Peking, že USA a EU hrají nepostradatelnou úlohu v rámci modernizačních snah Číny; navíc Pekingu připomíná mezinárodní závazky a povinnosti přispívat k míru a globální bezpečnosti, které má Čína jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN; v tomto ohledu lituje skutečnosti, že Čína společně s Ruskem soustavně blokuje činnost OSN ohledně situace v Sýrii, kde už více než čtyři roky vede prezident Bašár al-Asad smrtící válku proti syrskému lidu;

48.  zdůrazňuje význam vzájemné důvěry a spolupráce mezi Čínou a EU a dalšími významnými mezinárodními subjekty při řešení otázek globální bezpečnosti; doufá, že Čína podpoří iniciativy vedené EU a USA zaměřené na ukončení porušování mezinárodního práva, jež vyústilo v konflikt na východní Ukrajině, a na obnovení územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny po ruské agresi;

Situace v oblasti lidských práv

49.  konstatuje, že existuje zjevný rozpor mezi univerzálností lidských práv, o niž Čína v rámci své oficiální politiky usiluje, a zhoršující se situací v oblasti lidských práv; konstatuje, že nedávné zhoršení situace v oblasti lidských práv a svobod v Číně začalo v roce 2013 a že v jeho rámci zesílily už tak tvrdé zákroky vůči obyvatelstvu a došlo k dalšímu omezení prostoru pro vyjádření a pokojné prosazování občanské společnosti; je hluboce znepokojen zatýkáním, souzením a odsouzením četných občanských aktivistů, obhájců lidských práv a kritiků vlády i skutečností, že bylo čínskou policií zadrženo nebo vyslýcháno více než 100 právníků a aktivistů působících v oblasti lidských práv; vyzývá čínské orgány, aby propustily zadržované aktivisty z vazby a zajistily, aby mohli bez problému vykonávat své povolání;

50.  je přesvědčen, že silné pokračující vztahy mezi EU a Čínou musí poskytnout účinnou platformu pro zralý, smysluplný a otevřený dialog o lidských právech založený na vzájemném respektu; dále je přesvědčen, že 40. výročí navázání vztahů mezi EU a Čínou v roce 2015 skýtá vhodnou příležitost pro dosažení pokroku v této oblasti;

51.  vybízí EU, aby i nadále naléhala na zlepšování situace v oblasti lidských práv v Číně v rámci každého dialogu na jakékoliv úrovni a aby začleňovala doložku o lidských právech do všech dvoustranných dohod sjednaných s Čínou;

52.  vítá 33. dialog o lidských právech mezi EU a Čínou, který se konal ve dnech 8. a 9. prosince 2014; konstatuje, že tento dialog společně s tlakem dalších mezinárodních partnerů přispěl k určitým konkrétním opatřením; zdůrazňuje, že EU už vícekrát dala jednoznačně najevo, že chce, aby tento dialog vedl v praxi k hmatatelnějšímu zlepšení situace v oblasti lidských práv;

53.  připomíná, že všeobecná platnost lidských práv tvořila vždy základ dialogu o lidských právech mezi EU a Čínou; se znepokojením konstatuje, že podle oficiálního čínského názoru je všeobecná platnost zpochybňována na základě kulturních rozdílů a že tato skutečnost je významnou příčinou pojmových rozdílů, které mají za následek nedostatečné porozumění a nedůvěru ve vztazích mezi EU a Čínou a brzdí pokrok v dialogu EU a Číny týkajícím se lidských práv; vyzývá proto čínské vedení, aby přehodnotilo svůj přístup k této otázce a respektovalo univerzálnost lidských práv v souladu s Všeobecnou deklarací lidských práv; naléhá dále na to, aby orgány EU usilovaly společně s čínskými orgány v rámci vzájemného dialogu o pokrok v respektování všeobecné platnosti lidských práv;

54.  je nadále velmi znepokojen skutečností, že Čína je v současnosti největším světovým „popravčím“ a bez ohledu na mezinárodní minimální standardy pro uplatňování trestu smrti v tajnosti stále ukládá trest smrti tisícům osob ročně; znovu zdůrazňuje, že zrušení trestu smrti přispívá k posílení lidské důstojnosti a postupnému rozvoji lidských práv;

55.  zůstává znepokojen přetrvávajícím výrazným omezováním svobody projevu, sdružování, shromáždění a náboženského vyznání i činnosti organizací na ochranu lidských práv;

56.  odsuzuje často diskriminující zacházení s náboženskými a etnickými menšinami, k němuž v Číně dochází;

57.  kritizuje skutečnost, že přestože v Číně není svoboda náboženského vyznání právem formálně zaručeným ústavou, v praxi vláda omezuje náboženskou praxi na úředně schválené a uznané náboženské organizace; podporuje odpor čínských náboženských obcí vůči obnovené vládní strategii, která spočívá v „sinizaci“ křesťanství; zejména odsuzuje probíhající kampaň proti křesťanům v provincii Če-ťiang, během níž bylo v roce 2014 zničeno několik desítek kostelů a odstraněno přes 400 křížů; sdílí obavy náboženských obcí o stav v provinciích se značným počtem křesťanských obyvatel; odsuzuje navíc kampaně vedené proti buddhismu prostřednictvím „vlastenecké výchovy“, včetně opatření na státní řízení tibetských buddhistických klášterů; odsuzuje programy „právní výchovy“ pro buddhistické mnichy a mnišky; je pro něj nepochopitelný a nepřijatelný zákaz zobrazení dalajlámy v Číně; je znepokojen tím, že čínské trestní právo je zneužíváno k pronásledování Tibeťanů a buddhistů, jejichž náboženské aktivity jsou stavěny na roveň „separatismu“, vidí potvrzení svých obav ve skutečnosti, že mniši a mnišky tvoří v současnosti přibližně 44 % politických vězňů v Tibetu; odsuzuje skutečnost, že podmínky pro praktikování buddhismu v Tibetu se v období po tibetských protestech z března 2008 významně zhoršily, kdy čínská vláda začala uplatňovat komplexnější přístup k „vlastenecké výchově“, včetně opatření umožňujících řízení záležitostí tibetských buddhistických klášterů do nejmenších podrobností, například prostřednictvím nevolených řídicích výborů dosazených do každého kláštera, programů „právního vzdělávání“ pro mnichy a mnišky s cílem zajistit, že se nebudou „podílet na rozvracení vlasti a narušování společenského řádu“, a zákazu zobrazení dalajlámy;

58.  bere na vědomí určité závazky prezidenta Ťin-pchinga týkající se „komplexního prosazování právního státu v zemi“, spolu s bojem proti korupci; je však hluboce znepokojen nedávným zatčením více než 200 právníků, většinou těch, kteří se zaměřují na případy v oblasti lidských práv, z nichž mnozí byli obviněni z „narušování veřejného pořádku“ a podvratné činnosti namířené proti straně, přičemž úřady tvrdí, že tato drastická opatření jsou ve skutečnosti obranou čínského právního systému; zdůrazňuje, že tato opatření jsou v rozporu s tvrzením úřadů, že prosazují právní stát, a narušují veškeré úsilí o politickou reformu;

59.  připomíná, že oficiální čínský názor nadále upřednostňuje sociálně-ekonomická práva před individuálními občanskými a politickými právy, zatímco podle evropského chápání jsou tato práva považována za základní a stejně důležitá a hospodářský rozvoj a lidská práva jsou ve vzájemném souladu, což odráží rozdíly mezi evropským a čínským chápáním lidských práv, které jsou patrné v oficiálních stanoviscích; dále zdůrazňuje, že komplexní ochrana lidských práv má zásadní význam pro pokračující hospodářský růst v Číně, a vyzývá proto čínské orgány, aby zajistily respektování jak sociálně-ekonomických práv, tak občanských a politických práv;

60.  kritizuje vysoce omezující mediální prostředí v Číně a přísně kontrolovaný digitální prostor, v němž dochází k blokování zahraničního, včetně evropského, internetového obsahu, přičemž domácí obsah, jenž je vyhodnocen jako politicky nebezpečný, je běžně mazán a cenzurován; důrazně protestuje proti věznění vysokého počtu čínských občanů za přečiny týkající se svobody projevu, zejména na internetu;

61.  je hluboce znepokojen tím, že čínská vláda pokračuje v uplatňování nesmlouvavé politiky vůči tibetskému lidu, zejména tím, že odmítá dalajlámovu „střední cestu“, která neusiluje o nezávislost ani odtržení, ale o skutečnou autonomii v rámci ústavy ČLR; vyzývá čínskou vládu, aby obnovila dialog s tibetskými představiteli; protestuje proti tomu, že Komunistická strana Číny marginalizuje tibetskou kulturu, a naléhavě vyzývá čínské orgány, aby respektovaly svobodu projevu, sdružování a náboženského vyznání tibetského lidu; lituje, že došlo ke zhoršení humanitární situace v Tibetu, což vedlo k nárůstu případů sebeupálení; s obavami konstatuje, že nedávno přijatá opatření kriminalizující sebeupálení mají za cíl trestat ty, kteří mají údajné vazby na upálené; odsuzuje násilné přesídlování více než dvou milionů tibetských nomádů a pastevců do tzv. „nové socialistické vesnice“, k němuž dochází od roku 2006 a které jim znemožňuje přístup k lékařské péči, vzdělávání a prosperitě; stejnou měrou je znepokojen pokračujícím osídlováním Tibetu Chany; vyjadřuje své znepokojení ohledně případů mučení, zmizení a svévolného zadržování a odepření lékařské péče vězňům, včetně mnicha Tenzina Deleka Rinpočhe a deseti dalších předních tibetských vězňů; požaduje podrobné prošetření všech případů úmrtí ve vězení; je hluboce znepokojen zhoršením stavu životního prostředí v Tibetu; zdůrazňuje, že Tibetská náhorní plošina se rychle zahřívá, což může způsobit tání tibetských ledovců, z nichž mnohé napájejí největší asijské řeky;

62.  naléhavě vyzývá evropské společnosti investující v Číně, aby respektovaly mezinárodní pracovní normy a aby se zavázaly, že jestliže čínská pracovní práva nesplňují mezinárodně přijaté normy, zajistí zaměstnancům lepší pracovní podmínky, než jim zaručuje čínské pracovní právo;

Vztahy s Tchaj-wanem

63.  považuje Čínu i Tchaj-wan za důležité hospodářské partnery EU v regionu Asie a Tichomoří; vítá výrazné zlepšení vztahů mezi Čínou a Tchaj-wanem; zasazuje se za sjednání dvoustranné dohody o investicích mezi EU a Tchaj-wanem, neboť Tchaj-wan je na regionální úrovni nejvhodnější branou a odrazovým můstkem pro expanzi podniků z EU do Číny a vzhledem k tomu, že tyto (de facto) dohody s Tchaj-wanem již uzavřela řada států – včetně Čínské lidové republiky;

64.  chválí, že čínská vláda akceptovala zapojení Tchaj-wanu do některých organizací OSN (WHO, ICAO); vyjadřuje své znepokojení nad opětovným potvrzením zákona proti odtržení z roku 2005 čínskou vládou, který umožňuje použití vojenských prostředků v případě vyhlášení nezávislosti ze strany Tchaj-wanu; odsuzuje skutečnost, že z jižní Číny na Tchaj-wan stále ještě míří 1 500 raket dlouhého doletu; zastává názor, že postupná demilitarizace regionu by dále usnadnila sblížení stran; zdůrazňuje, že veškeré spory v rámci Tchajwanské úžiny by se měly řešit mírovými prostředky na základě mezinárodního práva; zdůrazňuje, že setkání mezi čelnými představiteli z obou stran Tchajwanské úžiny, k němuž došlo dne 23. května 2015 na ostrově Kinmen, bylo povzbudivým krokem; konstatuje, že toto setkání bylo třetím formálním setkáním mezi představiteli zahraniční politiky v rámci Tchajwanské úžiny z Číny a Tchaj-wanu; podporuje iniciativy, které rozvíjejí mírové vztahy v rámci Tchajwanské úžiny;

65.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, ESVČ, Komisi, vládám a parlamentům členských států, přistupujících a kandidátských zemí, vládě Čínské lidové republiky, Všečínskému shromáždění lidových zástupců, tchajwanské vládě a tchajwanskému legislativnímu dvoru.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

26.11.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

52

5

9

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Nikos Androulakis, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Bas Belder, Goffredo Maria Bettini, Mario Borghezio, Elmar Brok, Klaus Buchner, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Aymeric Chauprade, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Georgios Epitideios, Michael Gahler, Iveta Grigule, Richard Howitt, Tunne Kelam, Afzal Khan, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Jo Leinen, Arne Lietz, Andrejs Mamikins, David McAllister, Jean-Luc Mélenchon, Tamás Meszerics, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Vincent Peillon, Tonino Picula, Kati Piri, Andrej Plenković, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Alyn Smith, Jaromír Štětina, Charles Tannock, László Tőkés, Elena Valenciano, Johannes Cornelis van Baalen, Hilde Vautmans, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Reinhard Bütikofer, Daniel Caspary, Andrzej Grzyb, Mike Hookem, Marek Jurek, Antonio López-Istúriz White, Miloslav Ransdorf, Jean-Luc Schaffhauser, Helmut Scholz

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Pilar Ayuso, Karoline Graswander-Hainz, Ernest Maragall, Gabriel Mato, Bogdan Brunon Wenta

(1)

Úř. věst. L 250, 19.9.1985, s. 2.

(2)

Úř. věst. L 6, 11.1.2000, s. 40.

(3)

Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 33.

(4)

Úř. věst. C 239 E, 20.8.2013, s. 1.

(5)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0096.

(6)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0462.

(7)

Přijaté texty, P7-TA(2014)0094.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0075.

(9)

Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 219.

(10)

Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 132.

(11)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0097.

(12)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0411.

(13)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0412.

(14)

Úř. věst. C 285 E, 21.10.2010, s. 80.

(15)

Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 185.

(16)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0301.

(17)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0603.

(18)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0252.

(19)

Úř. věst. C 288 E, 25.11.2006, s. 59.

(20)

Úř. věst. C 157 E, 6.7.2006, s. 471.

(21)

Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 118.

(22)

Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 121.

(23)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0257.

Právní upozornění