Postup : 2014/2218(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0361/2015

Předložené texty :

A8-0361/2015

Rozpravy :

PV 21/01/2016 - 6
CRE 21/01/2016 - 6

Hlasování :

PV 21/01/2016 - 8.6
CRE 21/01/2016 - 8.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0021

ZPRÁVA     
PDF 859kWORD 552k
10.12.2015
PE 544.272v03-00 A8-0361/2015

o činnosti Petičního výboru v průběhu roku 2014

(2014/2218(INI))

Petiční výbor

Zpravodajka: Lidia Joanna Geringer de Oedenberg

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o činnosti Petičního výboru v průběhu roku 2014

(2014/2218 (INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o výsledcích jednání Petičního výboru,

–  s ohledem na články 10 a 11 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na význam petičního práva a na to, že je důležité, aby byl Parlament bezprostředně informován o konkrétních problémech občanů a obyvatel EU, jak je stanoveno v článcích 24 a 227 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 228 SFEU,

–  s ohledem na článek 44 Listiny základních práv Evropské unie o petičním právu k Evropskému parlamentu,

–  s ohledem na ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se řízení o nesplnění povinností, zejména na články 258 a 260 této Smlouvy,

  s ohledem na článek 52, 215, čl. 216 odst. 8, článek 217 a článek 218 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Petičního výboru (A8-0361/2015),

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 bylo obdrženo 2 714 petic, což oproti roku 2013, během kterého Parlament obdržel 2 885 petic, představuje pokles téměř o 6 %; vzhledem k tomu, že 790 petic bylo shledáno přípustnými a byly dále zpracovány; vzhledem k tomu, že 1070 petic bylo shledáno nepřípustnými; vzhledem k tomu, že 817 petic bylo přípustných a bylo uzavřeno; vzhledem k tomu, že u 37 petic bylo jejich doporučení napadeno; vzhledem k tomu, že tato čísla představují téměř dvakrát tolik petic, než bylo přijato v roce 2009; vzhledem k tomu, že nedošlo k přiměřenému zvýšení počtu úředníků pověřených zpracováním těchto petic;

B.  vzhledem k tomu, že účelem výroční zprávy o činnosti Petičního výboru je předložit analýzu petic obdržených v roce 2014, stejně jako projednat možná zlepšení postupů a vztahů s ostatními orgány;

C.   vzhledem k tomu, že v porovnání s celkovým počtem obyvatel EU je počet obdržených petic nízký, což svědčí o tom, že převážná většina občanů EU nemá povědomí o petičním právu, ani o jeho případné užitečnosti coby prostředku, jak upozornit orgány EU a členské státy na problémy, které se občanů týkají a trápí je; vzhledem k tomu, že i když někteří občané EU mají povědomí o petičním postupu, ještě stále panují nejasnosti ohledně oblasti činnosti EU, jak o tom svědčí vysoký počet obdržených nepřípustných petic (39,4 %);

D.  vzhledem k tomu, že řádné zpracování petic v průběhu celého procesu je zásadní pro zajištění uznání, že petiční právo je dodržováno; vzhledem k tomu, že předkladateli jsou obvykle občané, kteří se zasazují o zlepšování a budoucí prosperitu našich společností; vzhledem k tomu, že zkušenosti těchto občanů, pokud jde o způsob zpracování jejich petic, by mohly ovlivnit jejich budoucí mínění o evropském projektu;

E.   vzhledem k tomu, že v roce 2014 bylo uzavřeno 1 887 petic, z nichž bylo 1 070 petic nepřípustných; vzhledem k tomu, že se jedná o téměř 10% nárůst oproti údajům za rok 2013, kdy bylo uzavřeno 1 723 petic;

F.  vzhledem k tomu, že občany EU zastupuje pouze jediný orgán EU, který je jimi přímo volen, a to Evropský parlament; vzhledem k tomu, že petiční právo jim nabízí prostředek, jak přitáhnout pozornost svých volených zástupců;

G.  vzhledem k tomu, že občané EU a kultura služeb, které jsou jim poskytovány, by měli mít v činnosti Parlamentu, a zejména Petičního výboru, vždy přednost před jakýmikoli jinými hledisky či kritérii efektivity; vzhledem k tomu, že současná úroveň lidských zdrojů, které má oddělení pro petice k dispozici, ohrožuje splnění těchto základních zásad;

H.   vzhledem k tomu, že plné dodržování petičního práva v jeho podstatě může zvýšit vnímavost Parlamentu vůči občanům a obyvatelům EU, pokud bude ve všech fázích petičního řízení existovat otevřený, demokratický, inkluzivní a transparentní mechanismus zaměřený na řešení problémů souvisejících především s uplatňováním právních předpisů EU;

I.  vzhledem k tomu, že petiční právo je zásadním prvkem participativní demokracie;

J.  vzhledem k tomu, že cílem petičního práva i evropského veřejného ochránce práv je řešení nesprávného úředního postupu ze strany orgánů EU či vnitrostátních institucí při provádění práva EU;

K.  vzhledem k tomu, že petice poskytují cennou zpětnou vazbu zákonodárným a výkonným orgánům na unijní i vnitrostátní úrovni, zejména ohledně případných nedostatků při provádění právních předpisů EU; vzhledem k tomu, že petice mohou být včasným varováním pro členské státy, které zaostávají v provádění práva EU;

L.  vzhledem k tomu, že petice předložené Petičnímu výboru často poskytují užitečné a přímé informace i dalším výborům Parlamentu pro jejich legislativní činnost v rámci jejich příslušných oblastí působnosti;

M.  vzhledem k tomu, že za zajišťování řádného dodržování základního petičního práva nenese odpovědnost pouze Petiční výbor, ale měly by o to společně usilovat všechny výbory Parlamentu i ostatní orgány EU; vzhledem k tomu, že by žádná petice neměla být uzavřena, dokud se čeká na zpětnou vazbu od ostatních parlamentních výborů;

N.  vzhledem k tomu, že by Petiční výbor měl usilovat o větší využití svých pravomocí a obecných a specifických nástrojů výboru, jako jsou například otázky k ústnímu zodpovězení a krátká usnesení, aby na základě obdržených petic zviditelnil různé otázky znepokojující občany a obyvatele EU tím, že je předloží na plenárním zasedání tohoto Parlamentu;

O.  vzhledem k tomu, že každá petice musí být pečlivě, efektivně, rychle, transparentně a individuálně posouzena a zpracována způsobem, který zachovává účastnická práva členů Petičního výboru; vzhledem k tomu, že každý předkladatel petice musí v krátké lhůtě obdržet odpověď, v níž jsou uvedeny důvody pro uzavření petice nebo pro přijetí navazujících opatření a opatření pro vykonání a monitorování; vzhledem k tomu, že lepší institucionální koordinace s institucemi na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni je zásadní pro rychlé řešení problémů obsažených v peticích;

P.  vzhledem k tomu, že musí být zaručeno účinné a rychlé zpracování petic, a to i během přechodu mezi volebními obdobími a následných personálních změn;

Q.  vzhledem k tomu, že je především v zájmu přípustných a opodstatněných petic, aby se Petiční výbor ve své práci nemusel neúměrně dlouho zabývat nepřípustnými nebo neopodstatněnými peticemi;

R.  vzhledem k tomu, že překladatel petice musí být řádně informován o důvodech, proč je petice prohlášena za nepřípustnou;

S.  vzhledem k tomu, že petice jsou projednávány během schůzí Petičního výboru a že předkladatelé se mohou těchto jednání účastnit a mají právo doplnit petice o podrobnější informace, a aktivně tak přispět k činnosti výboru tím, že členům výboru, Komisi a zástupcům členských států, kteří mohou být přítomni, poskytnou doplňující informace; vzhledem k tomu, že v roce 2014 se jednání výboru zúčastnilo a zapojilo se do nich 127 předkladatelů; vzhledem k tomu, že tento poměr přímého zapojení je stále poměrně nízký a měl by být zvýšen, a to i prostřednictvím využívání komunikačních prostředků na dálku a plánování, aby mohli předkladatelé lépe organizovat svou účast na jednání výboru;

T.  vzhledem k tomu, že v mnoha případech zůstávají petice po veřejné diskusi ve výboru otevřené, jsou plánována další navazující opatření a očekává se zpětná vazba, zejména další dotazy z Komise nebo parlamentních výborů nebo konkrétní výměna informací s dotčenými vnitrostátními či regionálními orgány;

U.  vzhledem k tomu, že k projednání široké škály témat a zajištění kvality každé diskuse je zapotřebí vyhradit pro schůze více času; vzhledem k tomu, že schůze koordinátorů politických skupin mají zásadní význam pro zajištění bezproblémového plánování a řízení činnosti výboru, a proto by měl být vyhrazen dostatek času s cílem umožnit demokratické rozhodování;

V.  vzhledem k tomu, že činnost Petičního výboru je založena na písemných informacích od předkladatelů a na jejich ústních a audiovizuálních příspěvcích předložených během schůzí, které jsou doplněny odbornými posudky Komise, členských států, veřejného ochránce práv a dalších politických zastupitelských orgánů;

W.  vzhledem k tomu, že obavy předkladatelů by měly být náležitě a důkladně řešeny v průběhu celého petičního procesu; vzhledem k tomu, že během tohoto procesu bude zapotřebí několik fází, včetně několik kol zpětné vazby od předkladatele a od příslušných evropských a vnitrostátních orgánů;

X.  vzhledem k tomu, že podle stanovených kritérií pro přípustnost petic v souladu s podmínkami Smlouvy a jednacího řádu Parlamentu musí petice splňovat podmínky formální přípustnosti (článek 215 jednacího řádu), tj. musí se týkat záležitosti, která spadá do oblasti činnosti Evropské unie a přímo se dotýká předkladatele, jenž musí být občanem Evropské unie nebo mít v ní bydliště či sídlo; vzhledem k tomu, že v důsledku toho jsou některé obdržené petice prohlášeny za nepřípustné, protože těmto formálním kritériím neodpovídají; vzhledem k tomu, že rozhodnutí o přípustnosti odpovídá spíše těmto právním a technickým kritériím a nemělo by být určováno politickými rozhodnutími; vzhledem k tomu, že internetový portál pro předkládání petic by měl být účinným nástrojem při poskytování potřebných informací a poradenství předkladatelům petic, pokud jde o kritéria přípustnosti;

Y.  vzhledem k tomu, že byl nyní přijat specifický způsob zpracovávání petic týkajících se dětí jako uznání skutečnosti, že jakýkoli odklad v těchto případech představuje mimořádně závažnou újmu pro zúčastněné osoby;

Z.  vzhledem k tomu, že petice představují způsob, jak mohou občané EU kontrolovat vypracovávání a uplatňování práva EU; vzhledem k tomu, že občané EU tak mohou být cenným zdrojem informací k otázkám souvisejícím s právem EU a jeho porušováním, přičemž ve druhém případě se jedná zejména o záležitosti týkající se životního prostředí, vnitřního trhu, uznávání odborných kvalifikací, ochrany spotřebitelů a odvětví finančních služeb;

AA.  vzhledem k tomu, že předložení petice se často časově shoduje s předložením stížnosti Komisi, což může vést k zahájení řízení o nesplnění povinnosti nebo podání žaloby pro nečinnost; vzhledem k tomu, že statistiky (viz 23. výroční zprávu Komise o kontrole provádění práva Společenství (COM/2006/0416)) ukazují, že jedna čtvrtina nebo dokonce jedna třetina zpracovávaných petic a stížností v roce 2014 se vztahovala k řízení o nesplnění povinnosti nebo k tomuto řízení dala podnět; vzhledem k tomu, že zapojením Parlamentu do petičních řízení umožňuje mimořádnou kontrolu prošetřovací práce příslušných orgánů EU; vzhledem k tomu, že by žádné petice neměly být uzavřeny, dokud jsou prošetřovány Komisí;

AB.  vzhledem k tomu, že se hlavní podněty předkladatelů petic týkají širokého spektra otázek, jako jsou právní předpisy v oblasti životního prostředí (zejména s ohledem na vodohospodářství a nakládání s odpady, průzkum a těžbu uhlovodíků a velké infrastrukturní a rozvojové projekty), základní práva (zejména práva dítěte a osob se zdravotním postižením, zvláště důležité vzhledem k tomu, že až čtvrtina voličů v EU uvádí určitý stupeň poruchy nebo zdravotního postižení), volný pohyb osob, diskriminace, imigrace, zaměstnání, vyjednávání o transatlantickém obchodu a investičním partnerství (TTIP), dobré životní podmínky zvířat, uplatňování spravedlnosti a sociální začlenění osob se zdravotním postižením;

AC.  vzhledem k tomu, že dne 19. listopadu 2014 byl s ročním zpožděním spuštěn internetový portál Petičního výboru, s cílem nahradit elektronickou platformu pro podávání petic, jež byla předtím k dispozici na portálu Europarl, který byl zkoncipován tak, aby podpořil petiční právo a posílil aktivní účast občanů na životě EU; vzhledem k tomu, že účelem tohoto portálu, který ještě není plně funkční, je zajistit integrované řešení, které pokryje zvláštní potřeby postupu předkládání petic a poskytne občanům EU, kteří chtějí předložit petici, internetový nástroj lépe uzpůsobený jejich potřebám, včetně možnosti sledovat různé fáze zpracovávání jejich petic v reálném čase; vzhledem k tomu, že bylo zjištěno několik nedostatků, zejména pokud jde o funkci vyhledávání, které oslabují úlohu portálu jako veřejného rejstříku petic, a vzhledem k tomu, že druhá fáze zaměřená na odstranění všech stávajících nedostatků by již měla být ukončena; vzhledem k tomu, že portál může přispět ke zlepšení služeb a jejich viditelnosti pro občany a členy výboru a bude sloužit jako elektronický rejstřík (stanovený v čl. 216 odst. 4 jednacího řádu), který umožní občanům podávat a sledovat petice a připojit svůj elektronický podpis pod vlastní petice; vzhledem k tomu, že tento nový portál má zvýšit transparentnost a interaktivitu petičního řízení a současně zajistit vyšší efektivitu administrativy ve prospěch předkladatelů, poslanců a široké veřejnosti; vzhledem k tomu, že internetový portál by měl být nástrojem, jehož prostřednictvím může být posílena transparentnost petičního řízení, zlepšen přístup předkladatelů k informacím a zvýšeno povědomí občanů o schopnosti a možnostech Petičního výboru pomoct jim napravit jejich situaci; zdůrazňuje, že by se mělo posílit a dále podporovat využití nových informačních a komunikačních technologií s cílem přiblížit práci výboru občanům;

AD.  vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa je důležitým nástrojem, který umožňuje občanům účastnit se procesu politického rozhodování EU, a její potenciál musí být plně využit; vzhledem k tomu, že pro dosažení co nejlepších výsledků, pokud jde o účast občanů, by měl být tento nástroj dále zlepšován, jeho úrovně zastoupení a související praktické aspekty smlouvy posilovány a evropské orgány (především Komise) by ho měly plně respektovat a provádět;

AE.   vzhledem k tomu, že se Petiční výbor nadále aktivně zajímá o způsob uplatňování nařízení o evropské občanské iniciativě a je si vědom nezbytnosti nového nařízení zaměřeného na odstranění mnoha jeho nedostatků, překážek a slabých stránek a určité těžkopádnosti stávajícího právního rámcea potřeby mechanismů k zahájení evropské občanské iniciativy a navazujících opatření, zejména pokud jde o sběr podpisů;

AF.  vzhledem k tomu, že tři roky po vstupu nařízení č. 211/2011 v platnost, ke kterému došlo dne 1. dubna 2012, se Petiční výbor domnívá, že je nezbytné vyhodnotit jeho uplatňování s cílem odhalit případné nedostatky a navrhnout schůdná řešení pro jeho rychlou revizi, která zlepší jeho provádění;

AG. vzhledem k tomu, že pořádání veřejných slyšení ohledně úspěšných iniciativ bylo úspěšné a že zapojení Petičního výboru a jeho účast na slyšeních týkajících se evropských občanských iniciativ coby přidruženého výboru ocenili poslanci i občanská společnost; vzhledem k tomu, že Petiční výbor tento proces podporuje a při plnění uvedených cílů úročí své dlouholeté zkušenosti získané komunikací s občany; vzhledem k tomu, že od Komise by se v případě všech úspěšných evropských občanských iniciativ čekala konkrétní navazující opatření s konkrétními návrhy;

AH. vzhledem k tomu, že je třeba mít na paměti, že z důvodu pracovního vytížení Petičního výboru a nutnosti zvýšit lidské zdroje v jeho sekretariátu se neuskutečnila v souvislosti s peticemi, u nichž probíhalo v roce 2014 šetření, žádná zjišťovací mise; vzhledem k tomu, že v budoucnosti se v souvislosti s příslušnými peticemi zjišťovací mise uskuteční;

AI.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 by měl být obnoven běžný počet zjišťovacích misí, protože jsou specifickou výsadou výboru a základní součástí jeho činnosti, která zahrnuje interakci s občany a orgány v dotčených členských státech; vzhledem k tomu, že členové těchto delegací se účastní všech souvisejících činností za stejných podmínek, včetně podávání zpráv;

AJ.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor má povinnosti ve vztahu k úřadu evropského veřejného ochránce práv, který je odpovědný za prověřování stížností občanů EU na možné nesprávné úřední postupy v rámci orgánů a institucí EU, a že o těchto povinnostech vydává rovněž výroční zprávu vycházející z výroční zprávy evropského veřejného ochránce práv; vzhledem k tomu, že se výbor v roce 2014 aktivně a přímo účastnil organizace volby evropského veřejného ochránce práv v souladu s článkem 204 jednacího řádu; vzhledem k tomu, že opětovné zvolení Emily O'Reillyové za veřejnou ochránkyni práv v prosinci 2014 na funkční období pěti let proběhlo účinným a transparentním způsobem;

AK.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor je členem Evropské sítě veřejných ochránců práv, která zahrnuje i petiční výbory vnitrostátních parlamentů, pokud existují, a vzhledem k tomu, že je důležité, aby parlamenty členských států ustavily petiční výbory a v případě, že již existují, je posílily, a aby byla zlepšena spolupráce mezi těmito výbory;

1.  zdůrazňuje práci, kterou má provést Petiční výbor s cílem umožnit občanům a obyvatelům EU určité zapojení do obhajoby a podpory jejich práv a do monitorování správného uplatňování předpisů Unie, neboť jejich petice zajišťují obeznámenost s obavami občanů, takže jejich legitimní stížnosti mohou být vyřešeny v přiměřeném časovém rámci; znovu opakuje, že je nezbytná lepší institucionální koordinace s orgány a institucemi na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni, stejně jako s dalšími subjekty, mají-li být problémy obsažené v peticích urychleně řešeny;

2.  zdůrazňuje, že Petiční výbor (coby kontaktní místo pro všechny občany), evropský veřejný ochránce práv a evropská občanská iniciativa jsou základními nástroji pro větší politické zapojení občanů, jimž je třeba zajistit, aby k nim měli transparentní a náležitý přístup a aby tyto nástroje spolehlivě fungovaly; zdůrazňuje odpovědnost, kterou mají při podpoře evropského občanství a posílení viditelnosti a důvěryhodnosti orgánů EU; žádá, aby orgány EU více zohledňovaly práci evropského veřejného ochránce práv; požaduje další mechanismy k zajištění přímého zapojení občanů do rozhodovacích procesů evropských orgánů;

3.  zdůrazňuje, že intenzivnější spolupráce s vnitrostátními, regionálními a místními orgány v otázkách souvisejících s uplatňováním práva EU má zásadní význam, pokud jde o úsilí přiblížit se občanům EU a posílit demokratickou legitimitu a odpovědnost v rámci rozhodovacího proces Parlamentu; konstatuje, že spolupráci posiluje proaktivní výměna informací na všech institucionálních úrovních a že takový postup je klíčový pro řešení podnětů, na které poukazují předkladatelé petic; lituje, že v některých případech vnitrostátní, regionální a místní orgány nereagují na žádosti Petičního výboru;

4.  varuje před přetrvávajícím hromaděním nevyřízených petic v důsledku omezených lidských zdrojů, které má sekretariát výboru k dispozici, což má jasný dopad na dobu, kterou lze věnovat zpracování petic a stanovení jejich přípustnosti; domnívá se, že taková zpoždění nejsou přijatelná, jestliže je cílem zajistit excelentnost služeb, a že se tím nejen porušuje účinné petiční právo, ale rovněž poškozuje důvěryhodnost evropských orgánů v očích dotčených občanů; povzbuzuje odpovědné politické a administrativní útvary Parlamentu, aby ve spolupráci s Rozpočtovým výborem našly vhodné řešení a zajistily, aby práce Petičního výboru mohla probíhat v souladu s duchem Smluv;

5.  domnívá se také, že Parlament má zvláštní povinnost zajistit, aby nepřípustné nebo neopodstatněné petice nebyly prohlášeny za nepřípustné či nebyly uzavřeny až po neodůvodněně dlouhé době; zdůrazňuje v této souvislosti požadavek, že nepřípustnost nebo uzavření petice z důvodu její neopodstatněnosti musí být předkladateli pečlivě zdůvodněny;

6.  vyzývá Petiční výbor a v případě potřeby i parlamentní výbory odpovědné za změnu jednacího řádu, aby jasněji formulovaly rozdíl mezi kritérii pro určení, zda je petice opodstatněná, a pravidly pro stanovení její přípustnosti, a mezi možností ponechat petici otevřenou a možností ji uzavřít, a rovněž aby tuto formulaci učinily pro potenciální předkladatele petic jednoznačnější;

7.  zdůrazňuje významnou úlohu Komise, která poskytuje pomoc při řešení otázek vznesených předkladateli petic, a žádá ji, aby aktivně a včas sledovala určité projekty, na něž předkladatelé petic upozornili, u nichž provedením oficiálního plánování bylo nebo v budoucnosti bude porušeno právo EU; vyzývá Komisi jakožto strážkyni Smluv, aby napravila případy nesprávného provádění práva EU nebo neprovedení práva EU, na něž upozornily četné petice předložené Parlamentu; rovněž vyzývá Komisi, aby v této souvislosti méně váhala, pokud jde o využití zahájení řízení o nesplnění povinnosti; zdůrazňuje, že je potřebné potlačit dojem, že při zahájení řízení pro nesplnění povinnosti je na větší členské státy brán větší ohled; žádá Komisi, aby pravidelně informovala Petiční výbor o vývoji a konkrétním výsledku řízení pro nesplnění povinností, která přímo souvisejí s kteroukoli peticí;

8.  vyzývá Komisi, aby se plně zapojila do petičního postupu, zejména prostřednictvím důkladného prošetřování přípustných případů, které jsou jí předkládány, a aby nakonec předkladatelům petic poskytovala přesné a aktuální písemné odpovědi; očekává, že tyto odpovědi budou dále rozebírány při ústních debatách o těchto otázkách na veřejných schůzích Petičního výboru; domnívá se, že by Komise měla být za účelem institucionální důvěryhodnosti při těchto debatách zastupována úředníkem s odpovídajícím postavením;

9.  požaduje, aby Komise z důvodu transparentnosti a v duchu věrné spolupráce mezi různými orgány EU usnadnila přístup k dokumentům obsahujícím jakékoli relevantní informace související s řízeními v systému EU Pilot, zejména pokud jde o obdržené petice, včetně výměn otázek a odpovědí mezi Komisí a dotčenými členskými státy, a to přinejmenším po ukončení řízení;

10.  zdůrazňuje význam proaktivního sledování a včasných preventivních zásahů Komise v případech, kdy existují řádně podložené důkazy o tom, že některé plánované a zveřejněné projekty mohou být v rozporu s právními předpisy EU; je znepokojen stávajícím trendem uvnitř Komise, jímž je zpomalovat prošetřování věcné podstaty řady petic, a to stanovováním omezení založených na procesních důvodech; nesouhlasí s opakovanými návrhy na uzavření řady spisů spojených s konkrétními peticemi, aniž by se počkalo na výsledek prošetření záležitostí, o kterých tyto petice pojednávají, a je přesvědčen, že tento postup není v souladu s duchem základní úlohy Komise coby strážkyně Smluv; vyzývá k ještě důkladnějšímu sledování a k následným opatřením zejména v případech, kdy předkladatelé petic upozorňují na možné porušení právních předpisů EU ze strany samotné Komise, například v oblasti veřejného přístupu k dokumentům, který zaručuje Aarhuská úmluva;

11.  upozorňuje, že je důležité zajistit, aby Komise reagovala na všechny petice podrobně, proaktivně a co nejrychleji;

12.   požaduje, aby byly s ohledem na zvláštní charakter práce tohoto výboru a značnou pracovní zátěž plynoucí z jeho kontaktů s tisíci občany a rezidenty, kteří petice každoročně předkládají, navýšeny lidské zdroje, jež má k dispozici jeho sekretariát;

13.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit korespondenci s občany za účelem zpracování jejich požadavků;

14.  domnívá se, že je důležité posílit spolupráci s vnitrostátními parlamenty a jejich příslušnými výbory, jakož i s vládami členských států a vybízet orgány členských států, aby právní předpisy EU transponovaly a uplatňovaly zcela transparentně; zdůrazňuje, že je důležité spolupracovat s Komisí a členskými státy za účelem obrany práv občanů efektivnějším a transparentnějším způsobem, a vybízí k účasti zástupců členských států na schůzích; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby byli na schůzích a slyšeních výboru přítomni co nejvýše postavení zástupci Rady a Komise, pokud obsah projednávaných otázek vyžaduje zapojení výše uvedených orgánů; opakuje výzvu obsaženou ve zprávě o činnosti Petičního výboru v roce 2013 (2014/2008(INI)) k zahájení posíleného strukturovaného dialogu s členskými státy, konkrétně prostřednictvím pravidelných schůzí se členy vnitrostátních petičních výborů či zástupci jiných příslušných orgánů;

15.  vyzývá členské státy, aby prostřednictvím právních předpisů standardizovaly povinnost vytvářet řádně fungující petiční výbory ve vnitrostátních parlamentech, čímž by se zvýšila efektivita spolupráce mezi Petičním výborem a vnitrostátními parlamenty;

16.   domnívá se, že je důležité, aby výbor posílil svou spolupráci s jinými výbory Parlamentu tím, že je bude žádat o stanovisko k peticím, bude zvát jejich členy k účasti na diskusích, které se týkají jejich příslušných oblastí působnosti, a zapojí se více do jejich činnosti jako výbor poskytující stanovisko k určitým zprávám, zejména ke zprávám týkajícím se správné transpozice a provádění práva EU v členských státech; požaduje, aby příslušné výbory petice, které jsou jim předávány, řádně projednávaly a aby poskytovaly zpětnou vazbu, jež je nezbytná pro jejich správné vyřízení;

17.  vyzdvihuje rostoucí význam Petičního výboru coby kontrolního výboru, který by měl být referenčním bodem pro transpozici a provádění evropských právních předpisů na administrativní úrovni v členských státech; opakuje výzvu obsaženou ve svém usnesení o činnosti Petičního výboru v roce 2013(1), aby se na plenárních zasedáních odehrávalo více politických rozprav a jasněji se hovořilo o peticích evropských občanů;

18.  vyjadřuje politování nad skutečností, že více předkladatelů petic nemůže své záležitosti prezentovat Petičnímu výboru přímo, a to zčásti kvůli nedostatku času vyhrazeného pro schůze a chybějícím lidským zdrojům na sekretariátu výboru; vyzývá k tomu, aby byly zlepšeny časové lhůty, ve kterých jsou předkladatelé informováni o vyřizování svých petic a o jejich postupu před výborem; podporuje rostoucí využívání videokonferencí a jakýchkoli jiných způsobů, jež předkladatelům petic umožňují aktivně se zapojit do práce Petičního výboru, i pokud nemohou být fyzicky přítomni;

19.  vyzývá k tomu, aby byla v Parlamentu za účasti poslanců zastupujících každý parlamentní výbor urychleně zřízena neformální petiční síť s cílem zajistit hladkou a efektivní koordinaci činnosti související s peticemi, což napomůže uplatňování petičního práva;

20.   upozorňuje na významnou úlohu, již mají hrát ostatní výbory Parlamentu, včetně projednávání záležitostí předkládaných v peticích spadajících do jejich oblasti působnosti na jejich schůzích a v relevantních případech využívání obdržených petic coby zdroje informací pro legislativní postupy;

21.  vyjadřuje politování nad tím, že Listina základních práv nebyla přijata ve všech členských státech a že se její provádění ukázalo jako nepříliš jasné a do jisté míry je pro řadu občanů zklamáním; rovněž hluboce lituje skutečnosti, že EU dosud jako takovou nepřijala ve smyslu čl. 6 odst. 2 SEU Evropskou úmluvu o lidských právech a že evropští občané nemají v této souvislosti přístup k dostatečným informacím týkajícím se platných postupů; vyjadřuje hluboké politování nad striktním výkladem článku 51 Listiny základních práv ze strany Komise, podle kterého se ustanovení Listiny s náležitým ohledem na zásadu subsidiarity vztahují na orgány, instituce, subjekty a agentury Unie a na členské státy pouze tehdy, pokud uplatňují právo Unie; připomíná, že Komise v mnoha případech, kdy ji výbor požádal o některé kroky v oblasti základních práv, prohlásila, že v této oblasti nemůže na základě článku 51 Listiny základních práv jednat; zdůrazňuje, že očekávání občanů často přesahují to, co striktně právní ustanovení Listiny umožňují; žádá Komisi, aby se více snažila naplňovat očekávání občanů a zaujala nový přístup k výkladu článku 51;

22.  upozorňuje na důležitou práci, kterou Petiční výbor vykonává v souvislosti s prováděním Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; bere v této souvislosti náležitě na vědomí závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením k první zprávě Evropské unie(2); zdůrazňuje, že by měl mít rámec Evropské unie k dispozici odpovídající zdroje v souladu s požadavky úmluvy; vyzývá v této souvislosti k navýšení kapacit Petičního výboru a jeho sekretariátu, aby výbor mohl řádně plnit svou ochrannou funkci; vyzývá ke zřízení pozice úředníka odpovědného za zpracovávání otázek souvisejících s otázkami zdravotního postižení; zdůrazňuje, že je výbor ochoten úzce spolupracovat s jinými legislativními výbory zapojenými do sítě Parlamentu v oblasti zdravotního postižení; bere na vědomí, že je zapotřebí, aby bylo jménem výboru vyvíjeno další úsilí a podnikány kroky na ochranu osob se zdravotním postižením, jako např. kroky zaměřené na podporu rychlé ratifikace Marrákešské smlouvy;

23.  poukazuje na znepokojení občanů a jejich odmítavý postoj, pokud jde o transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) a neprůhledná jednání, jichž se Komise účastní, jak je zdůrazněno v mnoha peticích obdržených v roce 2014; upozorňuje, že je důležité, aby Komise bezodkladně provedla doporučení, která v této souvislosti učinil evropský veřejný ochránce práv;

24.   poukazuje na stanovisko, které výbor vydal k doporučením Komise k jednáním o TTIP, v němž, jak bylo zdůrazněno v mnoha obdržených peticích, odmítá arbitrážní nástroj známý jako mechanismus urovnávání sporů mezi investorem a státem (ISDS) a vyjadřuje politování nad tím, že byla zamítnuta evropská občanská iniciativa proti TTIP;

25.  vyjadřuje politování nad skutečností, že některé členské státy dosud neratifikovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, a vyzývá je, aby ji podepsaly a ratifikovaly co nejdříve;

26.  vyzývá EU a členské státy, aby podepsaly a ratifikovaly opční protokol k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením;

27.  vyzývá členské státy, aby bez dalšího prodlení podepsaly a ratifikovaly Marrákešskou smlouvu o usnadnění přístupu zrakově postižených osob a osob s postižením znemožňujícím práci s tištěnými dokumenty k publikovaným dílům;

28.  poukazuje na míru pozornosti, která byla věnována některým peticím předloženým ve věci plánu na průzkum a těžbu možných zásob ropy na Kanárských ostrovech; bere na vědomí, že předkladatelé, kteří se proti projektu staví z důvodu jeho dopadů na životní prostředí, významně přispěli k objasnění debaty; uznává, že pro předkladatele petic zůstává problematika životního prostředí prioritou, pročež upozorňují na oblasti, ve kterých členské státy v tomto ohledu zaostávají; podotýká, že řada těchto petic se zabývá nakládáním s odpady, bezpečností dodávek vody, jadernou energetikou, hydraulickým štěpením a ochranou živočišných druhů;

29.  vyzdvihuje vysoký počet obdržených petic, které odmítají používání hydraulického štěpení k těžbě zemního plynu a ropy z podloží a zdůrazňují škodlivé environmentální, ekonomické a sociální dopady spojené s používáním této techniky;

30.  odsuzuje zejména postup „dělení“ složek, jenž je opakovaně používán, pokud jde o velké infrastrukturní či vrtné projekty, které jsou základem početných petic týkajících se environmentálních otázek;

31.  zdůrazňuje znepokojení předkladatelů nad údajnými nespravedlnostmi, k nimž dochází v rámci správních a soudních řízení, jež se týkají odloučení nebo rozvodů rodičů a v rámci nichž se řeší otázky svěření malých dětí do péče a nucených adopcí; v této souvislosti připomíná, že v některých členských státech existuje v případě párů s různou státní příslušností možnost diskriminace na základě státní příslušnosti toho z rodičů, který není státním příslušníkem členského státu, v němž probíhá řízení, ve prospěch státního příslušníka daného státu, což mívá závažné a často velmi  dramatické dopady na práva dítěte; zdůrazňuje, že mu byly oznámeny případy týkající se několika členských států (Německa – zejména s ohledem činnost úřadu péče o děti a mládež, Francie, Nizozemska, Slovenska, Dánska) a Norska, a vítá v této souvislosti nadcházející revizi nařízení Brusel IIa v roce 2016; zdůrazňuje, že v roce 2015 byla v rámci Petičního výboru vytvořena nová pracovní skupina pověřená poskytováním rychlých a ucelených odpovědí na tyto obavy, která podnikla inspekční návštěvu za účelem vyšetření stížností tohoto charakteru přímo na místě;

32.  upozorňuje na velký počet obdržených petic, které velmi ostře kritizují migrační, obchodní a vnější politiky EU a varují před jejich důsledky, pokud jde o jejich dodržování ustanovení zajišťujících lidská práva migrantů; upozorňuje, že všechny agentury, subjekty a orgány EU, včetně agentury Frontex, jsou ve svých příslušných oblastech působnosti povinny za všech okolností zajistit dodržování lidských práv a soulad s Listinou základních práv;

33.   vítá sociální dialog nazvaný „Evropské fórum pro práva dítěte“, jenž je od roku 2007 každoročně pořádán z podnětu Komise a jehož cílem je podpora práv dětí v rámci vnitřních a vnějších opatření EU; konstatuje, že účastníky tohoto dialogu jsou zástupci členských států, práv dětí, Výboru regionů, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Rady Evropy, fondu UNICEF a řady nevládních organizací;

34.   poukazuje na širokou škálu témat objevujících se v peticích předkládaných občany, mezi něž patří například základní práva, lidská práva, práva osob se zdravotním postižením, vnitřní trh, environmentální právní předpisy, pracovněprávní vztahy, migrační politiky, obchodní dohody, otázky veřejného zdraví, ochrana dětí, doprava, práva zvířat a diskriminace; vyzývá Petiční výbor, aby svou činnost dále specializoval jmenováním interních zpravodajů pro hlavní politiky, na něž předkladatelé petic odkazují; požaduje přidělení více zdrojů sekretariátu, aby byl výbor schopen se tímto velkým a rozmanitým množstvím petic zabývat;

35.  je přesvědčen, že důležitým nástrojem pro zkoumání problémů, na něž předkladatelé petic upozorňují, je pořádání veřejných slyšení; upozorňuje na veřejná slyšení uspořádaná s Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin v reakci na evropskou občanskou iniciativu na téma „Voda je lidským právem“ a s Výborem pro právní záležitosti v souvislosti s evropskou občanskou iniciativou nazvanou „Jeden z nás“; domnívá se, že evropské občanské iniciativy jsou nástrojem, který podporuje nadnárodní, participativní a zastupitelskou demokracii a který, jakmile bude schváleno nové nařízení, může občanům umožnit přímější účast na sestavování, podněcování a upřednostňování politik EU, jakož i legislativních otázek, jimiž je nutné se zabývat; znovu potvrzuje své odhodlání podílet se proaktivně na pořádání veřejných slyšení v souvislosti s úspěšnými iniciativami; zavazuje se, že na institucionální úrovni pro něj prioritou bude efektivita tohoto participativního postupu a ve vhodných případech i zajišťování odpovídajících návazných legislativních opatření; vítá používání prvků zajišťujících přístupnost pro osoby se zdravotním postižením během slyšení, např. nástroje pro převod textu v řeč;

36.  ostře nesouhlasí s odpovědí Komise na daných několik málo evropských občanských iniciativ, které byly úspěšné, a vyjadřuje politování nad skutečností, že v reakci na jediný nástroj nadnárodní demokracie v EU nebyla přijata téměř žádná opatření;

37.  upozorňuje na několik usnesení přijatých v roce 2014 v podobě zpráv, jako je například usnesení ze dne 12. března 2014 o zprávě o občanství EU pro rok 2013 – Občané EU: vaše práva, vaše budoucnost(3), které vyvolalo debaty o harmonizaci důchodových práv a práva občanů volit a být volen; upozorňuje na výroční zprávu o činnosti Petičního výboru za rok 2013(4) a na své usnesení ze dne 15. ledna 2015 o výroční zprávě o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2013(5), zejména pokud jde o dohodu o transatlantickém obchodním a investičním partnerství;

38.  vítá rozhodnutí Komise pokračovat v roce 2014 v činnostech, které byly zahájeny v roce 2013 pod záštitou „Evropského roku občanů“, a zaměřit se více na volby do Evropského parlamentu (které se konaly ve dnech 22. až 25. května 2014); vítá připravenost Komise informovat občany o nástrojích, které mají k dispozici, aby se mohli zapojit do rozhodovacího procesu EU, jakož i její ochotu poskytnout při této příležitosti občanům EU informace a poradenství o jejich právech a o demokratických nástrojích, jež mají k dispozici na svou obranu; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí s cílem zvýšit povědomí o volbách do Evropského parlamentu, neboť účast ve volbách v roce 2014 nedosáhla v mnoha členských státech 50 %;

39.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby měl Petiční výbor plně funkční internetový portál, jehož prostřednictvím by se předkladatelé mohli efektivně zaregistrovat, předložit petici, uploadovat doprovodné dokumenty, podpořit přípustné petice, získat informace o stavu své petice a obdržet upozornění v případě změny jejího stavu prostřednictvím automatických emailových zpráv a který by jim umožňoval kontaktovat přímo úředníky EU za účelem získání jasných a přímočarých informací ohledně pokroku záležitostí, jimiž se jejich petice zabývají; lituje, že nebyl dodržen očekávaný časový rámec pro realizaci tohoto portálu a že mnoho z plánovaných funkcí zůstává nedokončeno; naléhavě vyzývá odpovědné správní orgány, aby urychlily kroky nezbytné k ukončení realizace zbývajících fází projektu a nápravu veškerých stávajících nedostatků; zdůrazňuje, že by měla být přijata další opatření za účelem posílení transparentnosti petičního postupu;

40.  vyzývá k tomu, aby Parlament, vnitrostátní parlamenty a orgány na nižších úrovních v členských státech zaujaly spolu s náležitými orgány odpovědnými za přijímání opravných prostředků společný přístup, na základě kterého by bylo občanům transparentním způsobem objasněno, na jakou úroveň a na jakou instanci se mohou se svými peticemi obracet;

41.  vyzývá, aby bylo s ohledem na akumulaci velkého množství petic a pokračující zpoždění při jejich zpracovávání provedeno efektivní vyhodnocení zaměstnanců sekretariátu Petičního výboru, jež se zaměří na zajištění adekvátnosti z kvalitativního a kvantitativního hlediska; domnívá se, že náležité zpracování a projednání schválených petic je spolu s poskytnutím řádné zpětné vazby předkladatelům klíčové pro posílení vazeb mezi evropskou občanskou společností a evropskými institucemi;

42.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit prostřednictvím pořádání školicích seminářů v členských státech konstruktivnější informování občanů pomocí internetového portálu Petičního výboru;

43.  zdůrazňuje důležitou úlohu sítě SOLVIT, která pravidelně odhaluje a řeší problémy související s prováděním právních předpisů v oblasti vnitřního trhu; naléhavě vyzývá Komisi, aby tento nástroj zdokonalila s cílem umožnit členům Petičního výboru přístup ke všem informacím, které jsou prostřednictvím sítě SOLVIT k dispozici, a poskytovat jim informace o případech, jež souvisejí s podanými peticemi;

44.   upozorňuje na nutnost prohloubit spolupráci Petičního výboru s jinými orgány, institucemi a subjekty EU a s vnitrostátními orgány členských států; pokládá za zásadní posílit dialog a systematickou spolupráci s členskými státy, zejména s petičními výbory vnitrostátních parlamentů; doporučuje, aby všechny parlamenty členských států, které tak dosud neučinily, ustavily petiční výbory; za příklad této spolupráce považuje návštěvu delegace petičního výboru skotského parlamentu, která se v Petičním výboru uskutečnila dne 2. prosince 2014, a domnívá se, že partnerství tohoto druhu umožní sdílení osvědčených postupů a nabytých zkušeností, jakož i rozvoj systematické a účinné praxe postupování petic příslušným orgánům;

45.  zdůrazňuje, že úzká spolupráce s členskými státy je pro práci Petičního výboru zásadní; vybízí členské státy, aby proaktivněji reagovaly na petice týkající se provádění a vymáhání právních předpisů EU, a přikládá velký význam účasti a aktivní spolupráci jejich představitelů na schůzích Petičního výboru; poukazuje na přítomnost zástupců řecké vlády na schůzi konané dne 10. února 2014, na níž byla prezentována zpráva o zjišťovací misi v Řecku (uskutečněné ve dnech 18. až 20. září 2013) na téma nakládání s odpady;

46.  připomíná, že zjišťovací mise jsou jedním z nejdůležitějších nástrojů šetření, které má Petiční výbor podle platných předpisů k dispozici, ačkoli se v roce 2014 žádná taková mise neuskutečnila; považuje za klíčové, aby se nezastavilo další sledování prošetřovaných petic prostřednictvím zjišťovacích misí, a to i v období mezi evropskými volbami a opětovným ustavením Parlamentu, a vyzývá parlamentní výbory, aby učinily vhodná opatření; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby zjišťovací mise vyústily v jasná doporučení, která se zaměří na vyřešení problémů předkladatelů petic; očekává, že pravidelná činnost Petičního výboru, pokud jde o zjišťovací mise, bude obnovena v roce 2016;

47.  žádá Řecko, aby vzalo na vědomí doporučení uvedená ve zprávě zjišťovací mise o sběru odpadu v Řecku a jeho ukládání na skládky, kterou výbor přijal v únoru 2014; žádá Komisi, aby pozorně sledovala používání finančních prostředků určených na sběr odpadu; žádá členské státy, aby dodržovaly směrnice EU týkající se recyklace odpadu;

48.  přikládá velký význam účasti a aktivní spolupráci zástupců členských států na schůzích Petičního výboru; vítá a podporuje přítomnost zástupců veřejných orgánů dotčeného členského státu a jejich účast a aktivní spolupráci; vybízí všechny členské státy k aktivnímu zapojení do petičního postupu;

49.  zdůrazňuje význam, který má spolupráce s evropským veřejným ochráncem práv a zapojení Parlamentu do Evropské sítě veřejných ochránců práv; váží si vynikajících vztahů mezi evropským veřejným ochráncem práv a Petičním výborem v institucionálním rámci; oceňuje zejména pravidelné příspěvky veřejného ochránce práv k činnosti Petičního výboru v průběhu celého roku;

50.   těší se na posílení spolupráce s petičními výbory vnitrostátních a regionálních parlamentů v těch členských státech, kde tyto výbory existují; je odhodlán poskytovat poradenství při ustavování těchto výborů v těch zbývajících členských státech, které jsou ochotny tak učinit;

51.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv, vládám a parlamentům členských států, jejich petičním výborům a vnitrostátním veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Cílem výroční zprávy za rok 2014 je poskytnout přehled o činnosti Petičního výboru, jehož pracovní harmonogram neodpovídá legislativnímu programu Evropské komise, nýbrž je utvářen občany, kteří při výkonu svého petičního práva u Evropského parlamentu sdělují své obavy týkající se různých politik a právních předpisů EU.

Cílem této výroční zprávy je podat přesný a úplný výčet činnosti Petičního výboru. Obsahuje statistické údaje týkající se jak počtu petic, které uvedený výbor přijal, vyřídil či teprve vyřizuje, tak i dotčených zemí či záležitostí, o nichž se jednalo. Tyto statistické údaje lze považovat za významný nástroj pro kvantitativní hodnocení činnosti výboru. K tomu se přidávají další aspekty, jako jsou vztahy s ostatními evropskými orgány a vnitrostátními a regionálními orgány.

V roce 2014, jenž byl Evropským rokem občanů, se hlavní důraz kladl na volby do Evropského parlamentu, které se konaly ve dnech 22. až 25. května. Petiční výbor se ustavil dne 17. července 2014: předsedkyní byla zvolena Cecilia Wikströmová, první místopředsedkyní Rosa Estaràs Ferragutová, druhou místopředsedkyní Roberta Metsolaová, třetí místopředsedkyní Marlene Mizziová a čtvrtým místopředsedou Pál Csáky.

Právo předkládat petice Evropskému parlamentu: pilíř evropského občanství

Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost bylo potvrzeno právo předkládat petice Evropskému parlamentu, které představuje pilíř evropského občanství a jedno ze základních práv stanovené v článku 227 Smlouvy, v němž se uvádí, že každý občan Evropské unie a každá fyzická nebo právnická osoba, která má bydliště či sídlo v Evropské unii, má právo předložit samostatně či společně s dalšími občany nebo osobami petici Evropskému parlamentu ve věci, která spadá do oblasti činností Unie a která se jich přímo dotýká. Jedná se tedy o nástroj, který občanům umožňuje, aby Parlamentu sdělili své obavy související s dopadem různých politik a právních předpisů EU na jejich každodenní život.

Z ročních statistik vyplývá, že většina občanů předkládá Parlamentu žádosti o pomoc v záležitostech týkajících se soudnictví, životního prostředí, vnitřního trhu nebo základních práv. Další předkladatelé petic žádají projednání návrhů souvisejících s prováděním evropských politik a jiní se obracejí na Evropský parlament, aby se odvolali proti rozhodnutím přijatým vnitrostátními orgány či aby podali stížnost proti rozsudkům vnitrostátních soudů. Jiní oznamují různá pochybení v uplatňování evropských právních předpisů, ať již v souvislosti s nesprávným provedením právních předpisů nebo s nedodržováním právních ustanovení Unie či jejich porušením.

Statistiky dokládají, že v roce 2014 obdržel Evropský parlament 2 714 petic, což je o 6 % méně než v roce 2013, kdy bylo předloženo 2 891 petic. Lze říci, že roky 2013 a 2014 zaznamenaly nejvyšší počet přijatých petic, ale mírný pokles v roce 2014 odráží změnu trendu po trvalém nárůstu petic přijatých během posledního volebního období.

Statistická analýza petic přijatých v roce 2014 ve srovnání se stavem z roku 2013

Vyřizování petic

Vyřizování petic

Počet petic

%

Počet petic

%

 

2014

2013

Přípustné petice s následnými opatřeními

790

29,1

1168

40,4

Petice prohlášené za nepřípustné

1070

39,4

1046

36,2

Uzavřené přípustné petice

817

30,1

677

23,4

Sporná doporučení

37

1,4

0

0

Celkový počet zaregistrovaných petic

2714

100

2891

100,0

Přípustné petice předané jiným subjektům k vyjádření stanoviska

77

9,7

156

13,3

Přípustné petice předané jiným subjektům pro informaci

380

48,1

404

34,5

Přípustné petice předané Evropské komisi k vyjádření stanoviska

688

87,0

1123

95,8

Rovněž je třeba mít na paměti skutečnost, že přibližně 59,6 % petic z roku 2013, tj. 1 723 petic, bylo uzavřeno v rané fázi procesu, neboť byly buď prohlášeny za nepřípustné (36,2 %), nebo byly uzavřeny neprodleně po uznání jejich přípustnosti a poskytnutí informací o různých otázkách jejím předkladatelům a byly uzavřeny tak, že byly předány jiným parlamentním výborům, do jejichž pravomocí daná problematika spadala, pro informaci (23,4 %). Za přípustné bylo prohlášeno 1 168 petic (40,4 %) a 95,6 % z nich bylo předáno Evropské komisi k vyjádření stanoviska (1 119).

2013

 

2014

Vyřízení

Počet petic

Procenta

 

Vyřízení

Počet petic

Procenta

Přípustné petice

1844

63,8

 

Přípustné petice

1607

59,2

Petice prohlášené za nepřípustné

1047

36,2

 

Petice prohlášené za nepřípustné

1070

39,4

Celkový počet

2891

100

 

Čeká na rozhodnutí

37

1,4

 

 

 

 

Celkový počet

2714

100

V roce 2014 bylo 69,5 % obdržených petic (1 887) uzavřeno v rané fázi procesu, neboť byly buď prohlášeny za nepřípustné (39,4 %), nebo byly uzavřeny neprodleně po uznání jejich přípustnosti a poskytnutí informací jejím předkladatelům nebo po předání jiným parlamentním výborům, do jejichž pravomocí daná problematika spadala, pro informaci (30,1 %). Rovněž je třeba mít na paměti, že přestože procento petic prohlášených za nepřípustné zůstává stabilní (s mírným nárůstem o 3,2 % v roce 2014, stejně jako procento přípustných petic (s mírným poklesem o 4,6 % v roce 2014), rozdíl týkající se vyřízení mezi těmito dvěma roky (2013 a 2014) je jasný, pokud jde o rozhodnutí členů Petičního výboru: rozhodnutí zaslat předkladateli informace a uzavřít petici v rané fázi procesu zaznamenalo oproti roku 2013 jasný nárůst (o 11,3 %). Pokud jde o následná opatření týkající se petic, lze konstatovat, že poměr opatření týkajících se poskytnutí informací se zvýšil (o 13,6 %) a snížil se poměr opatření v podobě žádostí o vyjádření stanoviska zaslaných jak jiným parlamentním výborům (o 3,6 %), tak Evropské komisi (o 8,8 %).

Počet petic rozdělený podle zemí

Oproti roku 2013 bylo v roce 2014 zaznamenáno několik změn v pořadí zemí, ze kterých petice pocházejí; na prvním místě zůstalo Španělsko, po kterém následují Německo, Itálie, Rumunsko a Spojené království (v roce 2013 páté místo připadalo Francii).

Seznam opět uzavírá Estonsko, nacházející se stejně jako předchozí rok za Lucemburskem.

2013

 

2014

Země

Počet petic

%

 

Země

Počet petic

%

Evropská unie

751

23,5

 

Evropská unie

908

28,9

Španělsko

453

14,2

 

Španělsko

449

14,3

Německo

362

11,3

 

Německo

271

8,6

Itálie

278

8,7

 

Itálie

248

7,9

Rumunsko

223

7,0

 

Rumunsko

199

6,3

Francie

129

4,0

 

Spojené království

109

3,5

ostatní

1003

31,4

 

ostatní

1071

34,0

Počet petic v roce 2014 rozdělený podle zemí

Hlavní témata petic

Jak jsme již zmínili, v roce 2014 zůstává hlavní oblastí, která znepokojuje předkladatele, soudnictví, za nímž následuje životní prostředí, fungování vnitřního trhu a základní práva a zdraví. Je třeba zdůraznit, že oproti předchozím rokům se výrazně snížil počet petic týkajících se restitucí majetku.

2013

 

2014

Témata

Počet petic

Procenta

 

Témata

Počet petic

Procenta

Soudnictví

387

10,5

 

Soudnictví

300

8,3

Životní prostředí

361

9,8

 

Životní prostředí

284

7,8

Základní práva

268

7,2

 

Vnitřní trh

266

7,3

Vnitřní trh

223

6,0

 

Základní práva

208

5,7

Sociální věci

199

5,4

 

Zdravotnictví

173

4,8

Vzdělávání a kultura

141

3,8

 

Sociální věci

158

4,4

Zdravotnictví

137

3,7

 

Doprava

117

3,2

Zaměstnanost

117

3,2

 

Vzdělávání a kultura

113

3,1

Doprava

107

2,9

 

Zaměstnanost

108

3,0

Vlastnictví a restituce

91

2,5

 

Vlastnictví a restituce

55

1,5

ostatní

1,669

45,1

 

ostatní

1,844

50,9

Jazyk předkladatelů petic

Rovněž můžeme zaznamenat drobné změny v pořadí petic seřazených podle jazyka: v letech 2014 a 2013 byly dvěma hlavními jazyky, které předkladatelé petic používali, němčina a angličtina, následovala španělština a italština na 3. a 4. místě, přičemž poměrně zastoupení i počet petic v těchto dvou jazycích narůstá. Tyto čtyři jazyky (DE, EN, ES a IT) představují 72 % petic.

Na posledních místech se nalézají maltština a estonština (s jednou peticí předloženou v obou těchto jazycích).

2013

 

2014

Jazyk

Počet petic

Procenta

 

Jazyk

Počet petic

Procenta

němčina:

701

24,2

 

němčina:

607

22,4

angličtina

525

18,2

 

angličtina

496

18,3

španělština

442

15,3

 

španělština

456

16,8

italština

316

10,9

 

italština

400

14,7

francouzština

203

7,0

 

francouzština

151

5,6

rumunština

166

5,7

 

rumunština

135

5,0

polština

131

4,5

 

polština

105

3,9

ostatní

276

9,0

 

řečtina

92

3,4

 

 

 

 

ostatní

273

10

Počet petic v roce 2014 rozdělený podle jazyků

 

Státní příslušnost předkladatelů petic

Pokud jde o státní příslušnost, jsou nejaktivnějšími předkladateli petic stále Němci, následují Španělé a Italové stejně jako v roce 2013. Další v pořadí jsou předkladatelé z Rumunska, Spojeného království a Francie. Na posledních místech nalezneme občany Estonska a Lucemburska, kteří za rok 2014 podali dohromady pouze osm petic.

2013

 

2014

Státní příslušnost hlavního předkladatele

Počet petic

Procenta

 

Státní příslušnost hlavního předkladatele

Počet petic

Procenta

Německo

649

22,4

 

Německo

551

20,2

Španělsko

456

15,8

 

Španělsko

468

17,1

Itálie

344

11,9

 

Itálie

425

15,6

Rumunsko

213

7,4

 

Rumunsko

196

7,2

Francie

152

5,3

 

Spojené království

143

5,2

Polsko

143

4,9

 

Francie

129

4,7

Spojené království

138

4,8

 

Polsko

123

4,5

Řecko

113

3,9

 

Řecko

113

4,1

ostatní

800

23,6

 

ostatní

574

21,9

Počet petic v roce 2014 rozdělený podle státní příslušnosti

 

Způsob předložení petic

Co se týče formátu petic, za rok 2013 můžeme potvrdit následující: předkladatelé jsou stále aktivnější a předkládají petice více pomocí internetového formuláře než tradičního dopisu (80 % petic obdržených v roce 2014 bylo zasláno přes internet, zatímco v roce 2013 to bylo 75,2 %).

2013

 

2014

Způsob předložení petice

Počet petic

%

 

Způsob předložení petice

Počet petic

%

e-mail

2173

75,2

 

e-mail

2174

80

dopis

718

24,8

 

dopis

540

20

Způsob předložení petic v roce 2014

 

Vyřizování petic

Hodnotíme-li stav petic, je převážná většina z nich (80%) vyřízena během roku, který následuje po jejich zpracování a prohlášení za přijatelné. Lze říci, že jen velmi malé množství petic zůstává nevyřízeno déle než čtyři roky. Většina těchto nevyřízených petic se týká řízení o nesplnění povinnosti zahájeného u Soudního dvora nebo petic, které chtěli členové výboru sledovat důkladněji (na počátku tohoto 8. volebního období poslanci požádali o zavedení zvláštního postupu „úklidu“ s cílem opětovně posoudit všechny petice, které nebyly vyřízeny po několik volebních období).

Vyřizování petic

Rok

Nevyřízené

Vyřízené

2014

763

28,1 %

1,925

70,9 %

2013

531

18,4 %

2360

81,6 %

2012

213

10,7 %

1773

89,3 %

2011

120

8,5 %

1294

91,5 %

2010

66

4,0 %

1590

96,0 %

2009

27

1,4 %

1897

98,6 %

2008

35

1,9 %

1848

98,1 %

2007

32

2,1 %

1474

97,9 %

2006

10

1,0 %

1011

99,0 %

2005

4

0,4 %

1012

99,6 %

2004

5

0,5 %

997

99,5 %

2003

0

0 %

1315

100 %

2001

0

0 %

1132

100 %

2000

0

0 %

908

100 %

Z analýzy statistik týkajících se petic vyplývá, že k prohlášení nepřípustnosti petic dochází nejčastěji proto, že předkladatelé stále nedokážou rozlišovat mezi vnitrostátními pravomocemi a pravomocemi evropskými, stejně tak jako mezi orgány EU a orgány Rady Evropy, zejména jejím Soudem pro lidská práva. Svědčí to o tom, že je třeba zvýšit úsilí v tom smyslu, aby se k občanům dostávalo co nejvíce informací o právu předkládat petice a o tom, co mohou očekávat, předloží-li petici Evropskému parlamentu.

V listopadu 2014 zahájil své fungování nový internetový portál, který zlepšil bývalý systém internetové stránky věnované peticím na portálu Evropského parlamentu Europarl. Občané, kteří předkládají petice na tomto novém portálu on-line, mají k dispozici všechny nezbytné informace o pravomocích Parlamentu, mohou se zaregistrovat, předložit petici, stáhnout doprovodné dokumenty, podpořit přípustné petice, získat informace o stavu své petice a obdržet upozornění v případě změny jejího stavu prostřednictvím automatických e-mailových zpráv. Předkladatelé zde naleznou také informace o činnosti Petičního výboru a o možnostech rychlejší nápravy v případě využití jiných sítí, které jim jsou k dispozici na úrovni Evropské unie nebo na vnitrostátní úrovni (SOLVIT, EU Pilot, síť evropských spotřebitelských center, evropský veřejný ochránce práv, vnitrostátní veřejní ochránci práv nebo petiční výbory vnitrostátních parlamentů).

V této zprávě chceme zdůraznit, že je nezbytné poskytnout občanům jednotné kontaktní místo na úrovni EU, které by jim umožnilo zorientovat se při hledání řešení domnělých porušení jejich práv. Stále jde o velmi důležitý cíl, jehož je třeba dosáhnout. Významným krokem vpřed může být iniciativa Evropské komise, která spočívá v seskupení formálních a neformálních mechanismů podávání stížností pod stránku Vaše práva na internetových stránkách www.europa.eu. Bylo by však třeba rozdíl mezi formálními mechanismy (stížnosti k Evropské komisi, petice k Parlamentu, stížnosti k evropskému veřejnému ochránci práv) a mechanismy neformálními (SOLVIT, síť ESC, FIN-Net atd.) lépe vysvětlit a vyjasnit. Občané by měli vědět, kam se mohou obrátit, potřebují-li určitý druh informací. V tomto ohledu je třeba ocenit úsilí Komise o zlepšení přístupu, informovanosti a pomoci při ochraně práv občanů, které se projevilo přípravou internetových stránek „Your Europe“.

Evropský parlament spuštěním svého nového internetového portálu, ke kterému došlo dne 19. listopadu 2014, dosáhl v tomto smyslu pokroku, ale je třeba podotknout, že na portálu Parlamentu se stránka Petičního výboru neobjevuje na první úvodní stránce, ale na čtvrté stránce. Občan musí projít stránkami „Parlament a Vy“ a „Ozvěte se“, aby se dostal na stránku s peticemi a nalezl zvláštní sekci pro předložení své petice. http://www.petiport.europarl.europa.eu/petitions/cs/main

.

Vztahy s Evropskou komisí

Evropská komise nadále zůstává přirozeným partnerem výboru při projednávání petic, neboť je odpovědná za dohled nad plněním a dodržováním evropských právních předpisů. Pracovní vztahy mezi těmito dvěma institucemi jsou dobré. Je však nezbytné zkrátit časovou lhůtu, v níž Komise reaguje na žádosti výboru o vyšetřování (v současné době se jedná v průměru o 4 měsíce). Evropská komise by kromě toho měla v rámci správné interinstitucionální spolupráce informovat Petiční výbor o stavu řízení pro porušení povinností přímo spojených s peticemi.

Je vhodné zdůraznit slyšení místopředsedy Komise Franse Timmermanse konané dne 7. října 2014. V odpovědích na dotazník a během slyšení před Konferencí předsedů kandidát na komisaře s odpovědností za interinstitucionální vztahy a administrativu Frans Timmermans přijal několik závazků ohledně evropské občanské iniciativy, z nichž jedním je závazek prozkoumat obtíže a omezení týkající se petic v souladu s článkem 51 Listiny základních práv Evropské unie. Petiční výbor se také zúčastnil slyšení komisaře Navracsicse (vzdělávání, kultura, mládež a občanství), které proběhlo dne 1. října 2014.

Petiční výbor ocenil prezentaci Pascala Leardiniho, vedoucího ředitelství F Generálního sekretariátu Evropské komise, předloženou na schůzi Komise v září 2014. Pan Leardini zdůraznil, že petice předané Komisi k vyjádření stanoviska se týkají čtyř hlavních témat: životního prostředí, základních práv, volného pohybu občanů a pracovníků a hospodářské a sociální krize. Shrnul hlavní problémy, které se objevily v rámci této spolupráce, tj. nezbytnost přísnější kontroly přípustnosti petic adresovaných Komisi, nezbytnost zapojit členské státy a jejich orgány, přítomnost úředníků Komise na přípravných schůzkách a značný počet nevyřízených petic, což výrazně zvyšuje pracovní zátěž.

Komise za účelem zlepšení stávající úzké spolupráce navrhla řešení, která odpovídají hlavním nadneseným bodům, včetně pozvání orgánů členských států na schůze a větší používání nástrojů k řešení, které jsou k dispozici.

Vztahy s Radou

Petiční výbor vítá účast Rady na svých schůzích, ale lituje toho, že se tato účast neprojevuje v aktivnější spolupráci, která by umožnila uvolnit petice, pro které je spolupráce s členskými státy rozhodující, zdůrazňuje však úsilí některých členských států, jako je Itálie, Řecko a Španělsko, které se jednání výboru vytrvale účastní.

Vztahy s evropským veřejným ochráncem práv – vystoupení veřejného ochránce práv

Paní Emily O'Reillyová, která byla poprvé zvolena evropskou veřejnou ochránkyní práv v červenci 2013 a poté opětovně v prosinci 2014 na nové funkční období v délce pěti let, vykonávala během období, na něž se vztahuje tato zpráva, své pravomoci aktivně a vyváženě, a to jak co se týče posuzování a vyřizování stížností, tak vedení a uzavírání šetření, udržování konstruktivních vztahů s orgány a institucemi Unie a povzbuzování občanů, aby využili svých práv vůči těmto orgánům a institucím.

Petiční výbor udržuje výborné interinstitucionální vztahy s evropskou veřejnou ochránkyní práv, která před výborem několikrát vystoupila: dne 24. září 2014 představila svou výroční zprávu za rok 2013. Během svého vystoupení informovala o počtu občanů, kterým její útvary pomohly v roce 2013, o počtu šetření, která byla během toho roku zahájena a uzavřena, o orgánech, kterých se týkají otevřená šetření, o výsledcích těchto šetření, o míře souladu s rozhodnutími evropského veřejného ochránce práv a o statistikách rozdělených podle zemí, z nichž byly přijaty stížnosti a v nichž byla zahájena šetření. Poukázala na hlavní témata, kterými se zabývá v rámci svých aktivit (transparentnost, etické otázky, zapojení občanů, projekty financované Evropskou unií, základní práva a kultura služeb) a představila své budoucí zaměření, zejména hlavní osy své činnosti (dopady, náležitost, viditelnost) a probíhající strategická šetření.

Vystoupila před výborem dne 2. prosince v rámci slyšení jako kandidátka na evropskou veřejnou ochránkyni práv a během volby na plenárním zasedání v prosinci pronesla řeč, kterou poslanci velmi kladně hodnotili.

Spolupráce s právní službou Evropského parlamentu

V září 2014 vedoucí oddělení právní služby Evropského parlamentu Antonio Caiola krátce představil spolupráci své služby s Petičním výborem. Právní služba zastupuje Parlament před veškerými soudy a poskytuje právní stanoviska všem orgánům Parlamentu. Poskytl rozsáhlé informace o rozsudcích Tribunálu EU, které se týkají petic a jejich vyřizování. Projednávané věci se dělí do dvou kategorií:

Ÿ  první se týká petic prohlášených za nepřípustné, z nichž je nejvýznamnější věc T-308/07 (Ingo-Jens Tegebauer v. Evropský parlament). Podle odůvodnění tohoto rozsudku musí veškerá rozhodnutí Petičního výboru o přípustnosti doprovázet úplné a jasné odůvodnění. Stejnou zásadu potvrdily pozdější rozsudky, jako je T-280/09 (José Carlos Morte Navarro v. Evropský parlament) a T-160/10 (J v. Evropský parlament).

Ÿ  Druhou kategorii tvoří věci týkající se rozhodnutí výboru uzavřít petici, z nichž první je věc T-186/11 (Peter Schönberger v. Evropský parlament). Petiční výbor prohlásil petici za přípustnou; sekretariát ji poté uzavřel a předal GŘ pro lidské zdroje a bezpečnost. Předkladatel zpochybnil rozhodnutí sekretariátu a Tribunál rozhodl, že odvolání musí být zrušeno, neboť není možné provést opravu. Tento názor byl zachován i v dalších případech, jako je věc T-650/13 (Zoltán Lomnici v. Evropský parlament).

Ÿ  Další důležité stanovisko bylo vydáno ve věci Schönberger (C-261/13). Generální advokát Jääskinen poskytl nový výklad ustanovení týkajících se petičního práva a uvedl, že Petiční výbor může prohlásit petici za nepřípustnou, aniž by se předkladatel mohl proti tomuto rozhodnutí odvolat, což zcela obrací rozhodnutí ve věci Tegebauer, ale je třeba počkat, zda Soudní dvůr ve svých budoucích rozsudcích přijme stanovisko generálního advokáta.

Vyšetřovací mise provedené v roce 2014 a návštěvy jiných orgánů.

Ÿ  Petiční výbor v prosinci 2014 přijal návštěvu delegace petičního výboru skotského parlamentu. Pan David Stewart, předseda petičního výboru skotského parlamentu, představil činnost tohoto výboru. Výbor byl zřízen v roce 1999 coby stálý výbor skotského parlamentu. V roce 2004 byl vytvořen systém předkládání petic on-line, jenž usnadnil situaci občanů, kteří si přejí předložit petici. Skotský parlament byl prvním parlamentem na světě, který takový systém zavedl. Vytvoření systému on-line bylo zásadní pro správné fungování petičního postupu, protože tak byla zajištěna jeho přístupnost pro občany, které systém provádí postupem po jednotlivých etapách.

Ÿ  V roce 2014 nebyla z důvodu pracovního vytížení Petičního výboru provedena žádná vyšetřovací mise, ale na rok 2015 jsou plánovány zjišťovací mise (návštěva povodí řeky Ebro a otázky týkající se ochrany dětí ve Spojeném království).

Veřejná slyšení ohledně prvních evropských občanských iniciativ

Ÿ  Výbor pro životní prostředí uspořádal dne 17. února 2014 slyšení týkající se práva na vodu v rámci první evropské občanské iniciativy. Petiční výbor se jej spolu s dvěma dalšími výbory zúčastnil. Výbor je přesvědčen, že evropská občanská iniciativa, tento nový evropský nástroj participativní demokracie, je novým nástrojem, díky němuž se určité otázky budou moci stát tématem veřejných diskusí. Cílem je poskytnout občanům prostředek pro vyjádření jejich názorů, který jim umožní upozornit evropské orgány na určité otázky, které občany zajímají. Dalším cílem evropské občanské iniciativy je podpora přeshraničních diskusí. Petiční výbor se domnívá, že Evropský parlament přispěje k dosažení těchto cílů, pokud uplatní veškeré prostředky, jež má k dispozici, na podporu občanských iniciativ, zejména pořádáním veřejných slyšení. Petiční výbor tento proces podporuje a při plnění uvedených cílů úročí své dlouholeté zkušenosti získané komunikací s občany.

Ÿ  Výbor pro právní záležitosti uspořádal dne 10. dubna 2014 veřejné slyšení o druhé evropské občanské iniciativě, která byla s úspěchem zahájena, s názvem „Jeden z nás“. Petiční výbor se podílel na organizaci slyšení.

Ÿ  Na žádost Petičního výboru a Výboru pro ústavní záležitosti shrnula studie s názvem „Evropská občanská iniciativa: první závěry z realizace“ obtíže, s nimiž se organizátoři setkali během vytváření a provádění evropských občanských iniciativ. Tato studie rozebrala možná řešení a poskytla doporučení ke zlepšení evropské občanské iniciativy coby účinného nástroje participativní demokracie v Evropské unii. Navrhuje opatření, která by zjednodušila postup a snížila náklady a zátěž pro občany Evropské unie. Konečným cílem je definovat konkrétní strategii, která občanům Unie poskytne prostředky aktivně se podílet na tvorbě budoucnosti Evropy. Cílem studie bylo určit překážky, s nimiž se setkali organizátoři během zavádění a řízení evropské občanské iniciativy, prostudovat možná řešení, která umožní tyto překážky překonat, a navrhnout doporučení s ohledem na zlepšení fungování evropské občanské iniciativy. Hlavní závěry studie se týkají těchto oblastí: on-line systém ověření, registrace evropské občanské iniciativy u Evropské komise, on-line systém shromažďování, shromažďování podpisů občanů, ověřování podpisů členskými státy a předkládání evropské občanské iniciativy Komisi. Praktická doporučení se týkají zajištění informačních infrastruktur (hardwaru a softwaru) ze strany Komise, přezkumu nařízení a použitelných článků Smlouvy a požadavků na překlad.

Ÿ  Organizátoři neúspěšné evropské občanské iniciativy „Zastavme ničení životního prostředí v Evropě: občanská iniciativa za přiznání práv Zemi“ si přáli upozornit Petiční výbor na tuto iniciativu během schůze v souladu s článkem 218 příslušného nařízení. Tato evropská občanská iniciativa byla na schůzi posouzena stejným způsobem jako běžná petice.

Klíčová témata roku 2014

Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 je Listina základních práv Evropské unie právně závazným nástrojem. S ohledem na obdržené petice lze prohlásit, že tato práva jsou spolu s oblastí spravedlnosti otázkou, která předkladatele petic nejvíce znepokojuje. Nicméně je třeba poukázat na to, že začlenění Listiny do primárních právních předpisů EU vychází ze zásady subsidiarity, tedy že dodržování zásad Listiny základních práv zaručují členské státy. Vytváří se nové oblasti odpovědnosti rozhodovacích a výkonných orgánů i členských států při uplatňování legislativy Evropské unie na vnitrostátní úrovni, a ustanovení Listiny se tudíž stávají přímo vymahatelnými u evropských a vnitrostátních soudů. Petiční výbor by rád přesněji definoval metodu uplatňování Listiny.

Spravedlnost a základní práva

Ÿ  V únoru 2014 bylo projednáno okolo třiceti petic týkajících se diskriminace některých občanů v Dánsku. Komise na schůzi Petičního výboru upozornila, že z důvodu neúčasti Dánska na prostoru práva a na nástrojích, které by se mohly uplatnit (jako je nařízení Brusel IIa), nejsou tyto nástroje použitelné. Nařízení týkající se vzájemného uznávání soudních rozhodnutí (nařízení Řím III) se nevztahuje na podstatu záležitostí jednotlivců. Komise přijala několik iniciativ, jako je pilotní projekt o právu na informace, který tvoří projekt pro zvyšování povědomí o zvláštní situaci v některých členských státech a studie, která mapuje různé postupy v členských státech a připravuje rovněž hlavní směry pro systémy ochrany dětí.

Ÿ  V březnu 2014 byly projednány petice o diskriminaci ze strany orgánů Spojeného království na základě etnické příslušnosti, náboženského vyznání a jazyka a o porušování Evropské úmluvy o lidských právech. Na postupy orgánů Spojeného království a Nizozemska odpovědných za mládež poukázali předkladatelé, jimž byly odebrány děti, které byly izolovány od svého kulturního a jazykového prostředí a u nichž byl kontakt mezi dětmi a rodiči omezen na minimum. Členové Petičního výboru požádali Komisi, aby přezkoumala a zlepšila použitelné právní předpisy v oblasti volného pohybu v Evropské unii s ohledem na to, že většina případů se týká evropských občanů, kteří se se svou rodinou přestěhovali do jiného členského státu, aby zde žili a pracovali. Vzhledem k tomu, že v těchto případech se neuplatňují žádné právní předpisy Unie, Listina základních práv se nepoužije. Listina se však v souladu se svým článkem 51 vztahuje na členské státy pouze tehdy, pokud uplatňují právní předpisy Unie. Členové výboru navrhují, aby byla uskutečněna zjišťovací mise do Spojeného království za účelem vyšetření tvrzení předkladatelů a aby bylo během příštího volebního období uspořádáno veřejné slyšení o těchto otázkách. Zjišťovací mise proběhne na podzim roku 2015 a v červenci 2015 byla Petičnímu výboru předložena studie o adopci bez souhlasu rodičů, která zkoumala právo a praxi v Anglii a Walesu v porovnání s ostatními zeměmi v rámci Evropské unie. Tato studie mimo jiné podrobně popisuje postupy, které používají anglické soudy v řízeních o ochraně dětí v případech, kdy je dítě spojeno s jiným členským státem EU, a poskytuje doporučení ohledně spolupráce mezi státy v budoucích řízeních.

Životní prostředí

Ÿ  Příkladem petic, které byly představeny a projednány na schůzi výboru (v lednu a říjnu 2014), jsou petice týkající se otázky životního prostředí a energetiky v souvislosti s průzkumem ropy na ostrovech Fuerteventura a Lanzarote (Kanárské ostrovy). Tyto vrty v hlubokých vodách mohou podle předkladatelů vést k seismickému riziku nebo úniku ropy, přičemž Kanárské ostrovy jsou v případě ropného znečištění obzvláště zranitelné z důvodu značného zaměření na cestovní ruch. Evropská komise se domnívá, že je na orgánech členských států, aby provedly a dodržovaly právní předpisy Unie a zabránily rizikům souvisejícím s tímto typem činností. Tyto projekty průzkumu ropy byly předmětem posouzení dopadů na životní prostředí, které se týkalo přímých a nepřímých účinků, jež by tento projekt měl na životní prostředí, a Komise se zapojila do pečlivé kontroly dodržování souboru požadavků vyplývajících z právních předpisů Unie.

Dobré životní podmínky zvířat

Ÿ  V dubnu 2014 byla projednána petice týkající se krácení ocasů selat v Dánsku a členové výboru požádali, aby tematická sekce vypracovala srovnávací studii o krácení ocasů selat v Dánsku, Švédsku, Spojeném království, Německu, Nizozemsku a Belgii. Studie byla předložena v listopadu 2014 a zkoumala otázky vznesené v petici 0336/2012, právní rámec týkající se ochrany prasat, míru provedení směrnice o ochraně těchto zvířat v oblasti úpravy ocasu na základě dostupných informací, probíhající opatření nebo opatření, která by bylo možné provést, s cílem zajistit správné uplatňování směrnice členskými státy.

Zdravotní postižení

Ÿ  Četné petice poukazují na obtíže, se kterými se setkávají osoby se zdravotním postižením, a na skutečnost, že tyto osoby nepožívají základních práv a svobod stanovených v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením. Členové Petičního výboru tedy berou svou odpovědnost za ustavení rámce pro provedení úmluvy velmi vážně, v roce 2014 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci rozhodl svěřit Petičnímu výboru úlohu na svých rámcových schůzích, která se týká účasti Parlamentu na Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením.

Závěr

Komise vyhlásila rok 2014 Evropským rokem občanů a položila důraz na volby do Evropského parlamentu, které se konaly ve dnech 22. až 25. května. Evropský parlament a Petiční výbor podporují dialog mezi různými úrovněmi vlády a občanské společnosti, zastupitelské a participativní demokracie. Petiční výbor je hlavním nástrojem, který mají občané k dispozici, aby se mohli lépe zapojit do evropského demokratického procesu, a podporuje diskusi, informuje evropské občany o jejich právech a hájí je v tomto směru. Petiční výbor by občanům rád nabídl přímé spojení s orgány a zajistil, že tyto orgány budou naslouchat jejich konkrétním problémům.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

3.12.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

17

10

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Heinz K. Becker, Miriam Dalli, Eleonora Evi, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Peter Jahr, Jude Kirton-Darling, Svetoslav Hristov Malinov, Notis Marias, Edouard Martin, Roberta Metsola, Marlene Mizzi, Julia Pitera, Gabriele Preuß, Yana Toom, Bodil Valero, Jarosław Wałęsa, Tatjana Ždanoka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Jérôme Lavrilleux, Sven Schulze, Josep-Maria Terricabras, Janusz Wojciechowski

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Clara Eugenia Aguilera García, Lynn Boylan, Jens Gieseke, Csaba Sógor

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

17

+

ALDE

Beatriz Becerra Basterrechea, Yana Toom

ECR

Notis Marias, Janusz Wojciechowski

EFDD

Marco Affronte, Eleonora Evi

GUE/NGL

Lynn Boylan,

S & D

Clara Eugenia Aguilera García, Miriam Dalli, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Jude Kirton-Darling, Edouard Martin, Marlene Mizzi, Gabriele Preuß

Verts/ALE

Josep-Maria Terricabras, Bodil Valero, Tatjana Ždanoka

10

-

EPP

Heinz K. Becker, Jens Gieseke , Peter Jahr, Jérôme Lavrilleux, Svetoslav Hristov Malinov, Roberta Metsola, Julia Pitera,Sven Schulze, Csaba Sógor, Jarosław Wałęsa,

 

 

0

0

Vysvětlivky:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0204.

(2)

Přijaty výborem OSN na jeho čtrnáctém zasedání (17. srpna – 4. září 2015); viz: http://tbinternet.ohchr.org/_layouts/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CRPD%2fC%2fEU%2fCO%2f1&Lang=en

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0233.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0204.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0009.

Právní upozornění - Ochrana soukromí